{"id":7885,"date":"2011-09-07T17:00:00","date_gmt":"2011-09-07T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7864"},"modified":"2011-09-07T17:00:00","modified_gmt":"2011-09-07T16:00:00","slug":"prostitut-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/07\/prostitut-9\/","title":{"rendered":"Prostitut 9."},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/p>\n

Ve\u010de\u0159e a sekt<\/p>\n

<\/strong> A zase jsem se vzbudil a\u017e kr\u00e1tce p\u0159ed ob\u011bdem v osam\u011bl\u00e9m pokoji. C\u00edtil jsem se tro\u0161ku zklaman\u011b, ani jsem nev\u011bd\u011bl pro\u010d.<\/div>\n

Na stole m\u011b \u010dekal dopis. Bushido mi d\u00e1val den volna, jen m\u011b prosil, abych nep\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv ne\u017e v p\u011bt. Zd\u00e1lo se mi to jako podivn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, ale nakonec – pro\u010d ne? U\u017e jsem s n\u00edm p\u00e1r podivnost\u00ed za\u017eil.<\/p>\n

Obl\u00edkl jsem se do prvn\u00edho oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 mi p\u0159i\u0161lo pod ruku, a vydal jsem se do hotelu. Nejd\u0159\u00edv jsem si za\u0161el na sn\u00eddani a pak u\u017e se jen znud\u011bn\u011b potuloval mrakodrapem. A\u010d jsem se na to sna\u017eil nemyslet, st\u00e1le jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, pro\u010d jsem se asi nem\u011bl vracet p\u0159ed p\u00e1tou. Bylo to divn\u00fd a zav\u00e1n\u011blo to tajemstv\u00edm, co\u017e se mi, kdo v\u00ed pro\u010d, nel\u00edbilo. Nakonec jsem si po mal\u00e9m ob\u011bd\u011b v jednu za\u0161el do kina, kter\u00e9mu jsem stejn\u011b nerozum\u011bl, a pak se pomalu vydal zp\u00e1tky do apartm\u00e1nu. Pro jistotu jsem se p\u00e1rkr\u00e1t svezl v\u00fdtahem, a kdy\u017e opravdu odbila p\u00e1t\u00e1 hodina, otev\u00edral jsem dve\u0159e do pokoje. Nic v\u00edc jsem v\u0161ak ud\u011blat nestihl. P\u0159ed o\u010dima se mi najednou objevila tma a j\u00e1 c\u00edtil, jak mi kdosi zavazuje na t\u00fdle \u0161\u00e1tek.<\/p>\n

„Co to-„<\/div>\n

„Ti\u0161e, Tomi, bu\u010f hodn\u00fd kluk,“ zarazilo m\u011b jeho osloven\u00ed, nicm\u00e9n\u011b nic jsem nenam\u00edtal. „A jeliko\u017e si zajist\u00e9 nechce\u0161 kazit p\u0159ekvapen\u00ed, sedne\u0161 si sem a bude\u0161 poslu\u0161n\u011b je\u0161t\u011b p\u00e1r minutek sed\u011bt, co ty na to?“<\/div>\n
„P\u0159ekvapen\u00ed?“ oto\u010dil jsem se sm\u011brem k m\u00edstu, kde jsem tu\u0161il Bushida. „Jak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed? Co na m\u011b chyst\u00e1te?“<\/div>\n
„Jen j\u00e1 to chyst\u00e1m, nikdo jin\u00fd,“ upozornil m\u011b na to, \u017ee jsme si \u0159ekli, \u017ee si budeme tykat. No dobr\u00e1, je t\u011b\u017ek\u00e9 zvyknout si na to, \u017ee najednou m\u00e1te n\u011bjak\u00e9mu sv\u00e9mu klientovi tykat.<\/div>\n
„Dobr\u00e1, dobr\u00e1, dostal jsi m\u011b,“ proto\u010dil jsem o\u010di, a\u010dkoliv to on vid\u011bt tak jako tak nemohl. „Tak\u017ee, co na m\u011b chyst\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„P\u0159ekvapen\u00ed,“ zasm\u00e1l se Bushido. „A v z\u00e1jmu sv\u00e9ho zdrav\u00ed nevst\u00e1vej,“ doporu\u010dil mi.<\/p>\n

Nech\u00e1pav\u011b jsem svra\u0161til obo\u010d\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b asi jsem to musel vydr\u017eet. Ka\u017edou chvilku jsem se netrp\u011bliv\u011b o\u0161il a tahal se za sv\u00e9 a\u017e p\u0159ehnan\u011b velk\u00e9 triko. Pat\u0159ilo k m\u00fdm star\u0161\u00edm, tak\u017ee mi dosahovalo a\u017e do p\u016fli stehen. Plachta, stan, ko\u0161ile. Tak jim \u0159\u00edkal v\u017edycky Bill. J\u00e1 je m\u011bl r\u00e1d, byly pohodln\u00e9. I te\u010f jsou. Nicm\u00e9n\u011b najednou jsem se v n\u011bm c\u00edtil divn\u011b. Byl bych rad\u011bji, kdybych m\u011bl p\u0159ed Bushidem na sob\u011b n\u011bco ze sv\u00e9ho moment\u00e1ln\u00edho \u0161atn\u00edku<\/div>\n

\n
\n

„Tak\u017ee\u2026 co bude k ve\u010de\u0159i?“ pokusil jsem se aspo\u0148 n\u011bjak zab\u00edt \u010das a zabavit my\u0161lenky. A jak jinak ne\u017e rozhovorem, kter\u00fd p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \u017eivot norm\u00e1ln\u00edch lid\u00ed? Ov\u0161em Bushido mi to zase p\u0159ekazil.<\/div>\n

„To je sou\u010d\u00e1st p\u0159ekvapen\u00ed,“ odv\u011btil ne\u010dekan\u011b bl\u00edzko. „Chce\u0161 se p\u0159evl\u00edknout?“<\/div>\n
„No\u2026 jo. A taky by se hodila koupel. Chci \u0159\u00edct\u2026 jsem po cel\u00e9m dni celkem zpocenej,“ a ulepenej a v\u016fbec bych dal p\u0159ednost n\u011bjak\u00e9mu uvoln\u011bn\u00ed. A\u010dkoliv to by nemuselo b\u00fdt jen v podob\u011b sprchy nebo koupele.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ chytil m\u011b za ruce a l\u00edn\u00fdm tahem m\u011b zvedl na nohy. \u010cekal jsem, \u017ee m\u011b zavede do koupelny, ale on si m\u011b jen vyhoupl do n\u00e1ru\u010de. P\u0159ekvapen\u011b jsem vyp\u00edskl a prsty pevn\u011b chytil prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 mi p\u0159i\u0161la pod ruku. K m\u00e9mu \u00fadivu to byla Bushidova nah\u00e1 k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„C-co to\u2026 Bushido?!“ nato\u010dil jsem obli\u010dej na stranu, kde jsem tu\u0161il jeho uhran\u010div\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Nebu\u010f tak netrp\u011bliv\u00fd, Tome,“ c\u00edtil jsem na boku, \u017ee jeho sm\u00edch vych\u00e1z\u00ed a\u017e z jeho hrudi. Podivn\u011b se chv\u011bla. A z toho jsem se chv\u011bl j\u00e1. „V\u0161echno se v\u010das dozv\u00ed\u0161,“ opatrn\u011b m\u011b postavil. Nechal m\u011b si zvyknout, \u017ee stoj\u00edm na chladn\u00fdch kachli\u010dk\u00e1ch i \u017ee m\u011b m\u00e9 nohy zase nesou. Teprve po chvilce, kdy m\u011b sebejist\u011b podp\u00edral, m\u011b zcela pustil. „V\u0161echno se v\u010das dozv\u00ed\u0161. Chce\u0161 p\u0159in\u00e9st n\u011bco na sebe?“<\/div>\n
„To byste\u2026 bys byl milej,“ oto\u010dil jsem hlavu a usm\u00e1l se na n\u011bj. St\u00e1le jsem nevid\u011bl, ale to mi nevadilo. Te\u010f, kdy\u017e jsem byl na mal\u00fd moment sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9 omamn\u00e9 v\u016fn\u011b, jsem dok\u00e1zal identifikovat, odkud z m\u00edstnosti ke mn\u011b m\u00ed\u0159\u00ed. „A m\u016f\u017eu si sundat ten \u0161\u00e1tek?“<\/div>\n
„A\u017e tu nebudu,“ sly\u0161el jsem, jak se za\u010dala napou\u0161t\u011bt vana. „Vydr\u017e tady, j\u00e1 se pro tebe za mal\u00fd moment stav\u00edm. A\u2026 u\u017e si m\u016f\u017ee\u0161 ten \u0161\u00e1tek sundat,“ dodal a dve\u0159e se zaklaply.<\/p>\n

S povzdechem jsem ze sebe sundal v\u0161echno sv\u00e9 oble\u010den\u00ed a zajel do p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e9 vody. Bylo to p\u0159esn\u011b, jak jsem \u0159ekl. Uvol\u0148ovala m\u00e9 t\u011blo i mysl, mohl jsem prost\u011b jen b\u00fdt, nepot\u0159eboval jsem p\u0159em\u00fd\u0161let. Jen jsem hodil rychl\u00fd pohled ke dve\u0159\u00edm, pak jsem zaklonil hlavu, spokojen\u011b vydechl a zav\u0159el o\u010di. Nev\u011bd\u011bl jsem, kolik m\u00e1m \u010dasu, ale tepl\u00e1 voda v\u0161ude kolem m\u011b usp\u00e1vala. Nedok\u00e1zal jsem rozlepit o\u010di, ale ani se mi necht\u011blo se hejbat. Bylo tak jednoduch\u00e9 prost\u011b jen le\u017eet a vychutn\u00e1vat si ticho a klid v m\u00edstnosti.<\/p>\n

Na tv\u00e1\u0159i jsem poc\u00edtil letm\u00fd, \u0161imrav\u00fd dotek. Pohnul jsem hlavou a zahnal to dot\u011brn\u00e9 cosi. Necht\u011bl jsem nic d\u011blat, nad ni\u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let. Cht\u011bl jsem prost\u011b jen chvilku existovat\u2026<\/div>\n

„Tomi,“ tich\u00fd hlas. Bill? Jen ten m\u011b tak oslovuje. Ale pro\u010d by Bill lezl do koupelny, kdy\u017e jsem tu j\u00e1? A pro\u010d jsem se nezamkl, kdy\u017e jsem se \u0161el koupat, kdy\u017e byl Bill doma? „No tak, ospal\u010de, vst\u00e1vej,“ ne, takhle hezky by mi rozhodn\u011b ne\u0159ekl. To nebude Bill, to bude\u2026<\/div>\n
Otev\u0159el jsem o\u010di a prudce se vymr\u0161til do sedu. Bushido sta\u010dil tak tak uhnout. Kdyby m\u011bl o n\u011bco pomalej\u0161\u00ed reakce, pra\u0161t\u00edm ho \u010delem do \u010dela.<\/div>\n
„Bushido?“ zmaten\u011b jsem se rozhl\u00eddl kolem. Jak dlouho u\u017e jsem tu le\u017eel?<\/div>\n
„Usnul jsi,“ zkonstatoval prost\u011b Bushido a usm\u00e1l se na m\u011b.<\/div>\n
„A-ano. Omlouv\u00e1m se,“ rychle jsem sklonil hlavu.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ Bushido se narovnal a p\u0159e\u0161el k dr\u017e\u00e1ku na ru\u010dn\u00edk. P\u0159ekvapen\u011b jsem na n\u011bj vyt\u0159e\u0161til o\u010di. M\u011bl na sob\u011b kalhoty od obleku a volnou ko\u0161ili. Co\u017e bylo prakticky to sam\u00e9, v \u010dem jsem ho vid\u011bl poprv\u00e9. A\u017e na tu ko\u0161ili, co m\u011bl a\u017e na p\u00e1r knofl\u00edk\u016f u krku nyn\u00ed zapnutou. „Nicm\u00e9n\u011b\u2026 jsi tak hodn\u011b unaven\u00fd?“ pod\u00edval se na m\u011b s prazvl\u00e1\u0161tn\u00edm z\u00e1bleskem v o\u010d\u00edch. Vypadal snad a\u017e zklaman\u011b.<\/div>\n
„Nejsem,“ odm\u00edtl jsem to okam\u017eit\u011b. „To ta voda,“ vysv\u011btlil jsem mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku nelogicky. Ale\u2026 „Bushido, pro\u010d m\u00e1\u0161 oblek?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m oblek,“ rozt\u00e1hl ruce, v nich\u017e m\u011bl ru\u010dn\u00edk, a nab\u00eddl mi tak n\u00e1ru\u010d. Podivn\u011b m\u011b pod tou my\u0161lenkou mrazilo. „Chyb\u00ed mi k tomu sako a kravata,“ doplnil a pohybem rukou m\u011b pob\u00eddl.<\/p>\n

Vstal jsem, vystoupil z vany a z\u00e1dy p\u0159istoupil t\u011bsn\u011b k n\u011bmu. Omotal kolem m\u011b ru\u010dn\u00edk a rukama mi ho m\u00edrn\u011b t\u0159el o k\u016f\u017ei, aby m\u011b osu\u0161il. „Obl\u00edkni se,“ dodal po chv\u00edli a odstoupil ode m\u011b. Teprve v tu chv\u00edli jsem si v\u0161iml hrom\u00e1dky nedaleko. P\u0159e\u0161el jsem k n\u00ed a sejmul z n\u00ed kalhoty. Spodky sch\u00e1zely, \u0161lo jen o m\u00e9 jedin\u00e9 \u00fazk\u00e9 kalhoty a tmav\u011b modrou ko\u0161ili. T\u00e1zav\u011b jsem se oto\u010dil na Bushida. Ten se na m\u011b jen po\u0165ouchle usm\u00e1l a pokynul mi, abych si to obl\u00edkl. Jen jsem pobaven\u011b proto\u010dil o\u010di a poslechl ho.<\/div>\n

„Tak\u017ee\u2026 dozv\u00edm se kone\u010dn\u011b, co na m\u011b chyst\u00e1\u0161 za p\u0159ekvapen\u00ed?“ oto\u010dil jsem se na Bushida, kdy\u017e jsem byl oble\u010den\u00fd. Ten p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e ke mn\u011b a s m\u00edrn\u00fdm zamra\u010den\u00edm si m\u011b cel\u00e9ho prohl\u00eddl. Pak se ale usm\u00e1l.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 \u00fachvatn\u011b,“ slo\u017eil mi poklonu. Sna\u017eil jsem se i nad\u00e1le tv\u00e1\u0159it v\u00e1\u017en\u011b, jako \u017ee ta poklona se mnou nezam\u00e1vala, ale ve skute\u010dnosti se mi na rty dral \u00fasm\u011bv a m\u00e9 tv\u00e1\u0159e byly \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc hork\u00e9.<\/div>\n
„Um, vy tak\u00e9 nevypad\u00e1te \u0161patn\u011b,“ p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, jsem pon\u011bkud neohraban\u00fd ve vracen\u00ed komplimentu mu\u017ei. Ale Bushido se na m\u011b jen je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bji usm\u00e1l a vzal m\u011b za ruku.<\/div>\n
„Ano, Tome,“ odpov\u011bd\u011bl na mou d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zku. „Te\u010f u\u017e se dozv\u00ed\u0161, co jsem pro tebe p\u0159ipravil za p\u0159ekvapen\u00ed. P\u0159ipraven?“<\/div>\n
„V\u017edycky.“<\/p>\n

Otev\u0159el p\u0159ede mnou dve\u0159e a nechal m\u011b vej\u00edt prvn\u00edho. Rozhl\u00eddl jsem se kolem a jen n\u011bm\u011b pootev\u0159el pusu. V\u0161ude kolem m\u011b, respektive p\u0159ede mnou, z\u00e1\u0159ily sv\u00ed\u010dky. Dv\u011b \u0159ady sv\u00ed\u010dek, kter\u00e9 ohrani\u010dovaly cestu a\u017e ke stolku u okna, ze kter\u00e9ho jsem se v\u010dera d\u00edval na z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed Dubaj. Nyn\u00ed za n\u00edm zapadalo slunce a mo\u017en\u00e1 d\u00edky tomu vypadalo nedalek\u00e9 m\u011bsto je\u0161t\u011b magi\u010dt\u011bji. Naproti sob\u011b u stolku st\u00e1ly dv\u011b \u017eidle. A vedle n\u011bj mal\u00fd poj\u00edzdn\u00fd voz\u00edk. Na voz\u00edku byly dva tal\u00ed\u0159e a na stole jeden velk\u00fd tal\u00ed\u0159 uprost\u0159ed, to v\u0161echno zakryto leskl\u00fdmi poklopy. Na stolku, u ka\u017ed\u00e9 \u017eidle, taky st\u00e1ly misky a u ka\u017ed\u00e9 z nich jedna vysok\u00e1 skleni\u010dka na \u0161ampa\u0148sk\u00e9, kter\u00e9 se chladilo na poj\u00edzdn\u00e9m stolku. V\u0161ude jinde, mimo cesti\u010dku ze sv\u00ed\u010dek, byla tma, jen dv\u011b mal\u00e9 lampi\u010dky u postele z\u00e1\u0159ily. Postel byla nov\u011b povle\u010dena. Od dve\u0159\u00ed to dokonce vypadalo, \u017ee se tam nenach\u00e1z\u00ed nic oby\u010dejn\u00e9ho, ale v\u0161echno je z rud\u00e9ho sametu.<\/p>\n

„Panebo\u017ee,“ bylo jedin\u00e9, na co jsem se vzmohl. Byla to n\u00e1dhera, ze kter\u00e9 a\u017e o\u010di p\u0159ech\u00e1zely. Ale\u2026 p\u0159ece nebylo mo\u017en\u00e9, aby si n\u011bkdo dal takovou pr\u00e1ci, aby tohle ud\u011blal pro m\u011b, pro oby\u010dejnou d\u011bvku. Cosi m\u011b bodlo bl\u00edzko srdce. „Tohle\u2026 to v\u0161echno\u2026 vy? Toti\u017e, ty?“ zamumlal jsem pon\u011bkud zmaten\u011b.<\/div>\n

„Ani zdaleka ne,“ zasm\u00e1l se Bushido. „Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee z m\u00e9ho kucha\u0159sk\u00e9ho um\u011bn\u00ed bys um\u0159el. Bohu\u017eel doslova. A sv\u00ed\u010dku taky vytvo\u0159it neum\u00edm,“ tentokr\u00e1t jsem se k jeho sm\u00edchu p\u0159ipojil i j\u00e1.<\/div>\n
„Takhle to nemysl\u00edm, a ty to v\u00ed\u0161,“ dodal jsem a oto\u010dil se k n\u011bmu \u010delem. „Tohle\u2026 ten n\u00e1pad, tohle v\u0161echno jsi za\u0159\u00eddil ty?“<\/div>\n
„No\u2026 dalo by se to tak \u0159\u00edct,“ Bushido jen pokr\u010dil rameny a uhnul pohledem. P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal. To bylo \u00fapln\u011b poprv\u00e9, co n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blal. Nikdy p\u0159edt\u00edm pohledem neuhnul, to j\u00e1 jsem v\u017edycky nevydr\u017eel n\u00e1por jeho uhran\u010div\u00fdch o\u010d\u00ed. „Poj\u010f,“ chytil m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a vedl ke stolu. Musel jsem se pousm\u00e1t. „Douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 r\u00e1d dobrodru\u017estv\u00ed.“<\/div>\n
„No, jak se to vezme. Pro\u010d to vytahuje\u0161 zrovna te\u010f?“<\/div>\n
„Zn\u00e1\u0161 rybu s n\u00e1zvem fugu?“ pustil m\u011b a pohybem ruky mi nab\u00eddl volnou \u017eidli. S \u00fasm\u011bvem jsem se posadil, teprve potom si sednul i on.<\/div>\n
„Tu jedovatou, kterou mohou va\u0159it jen opravdov\u00ed znalci?“<\/div>\n
„No, tak p\u0159esn\u011b tu m\u00e1\u0161 te\u010f na tal\u00ed\u0159i,“ zasm\u00e1l se Bushido a odlo\u017eil poklop z velk\u00e9ho tal\u00ed\u0159e.<\/p>\n

P\u0159ekvapen\u011b jsem z\u00edral na pr\u016fhledn\u00e9 pl\u00e1tky masa vytvarovan\u00e9 na tal\u00ed\u0159i do chryzant\u00e9my. Tohle \u017ee je ta ryba? P\u0159edstavoval jsem si\u2026 no, n\u011bco, co vypad\u00e1 nebezpe\u010dn\u011bji. V misti\u010dce p\u0159ede mnou byla r\u00fd\u017ee, tradi\u010dn\u00ed japonsk\u00e1. „Tak dobrou chu\u0165 a p\u0159inejhor\u0161\u00edm se sejdeme v pekle,“ usm\u00e1l se na m\u011b Bushido. „D\u00e1\u0161 si \u0161amp\u00e1\u0148o?“ nab\u00eddl mi, vyndal lahev z ledu a ti\u0161e ji na\u010dal.<\/div>\n

„R\u00e1d,“ usm\u00e1l jsem se a polo\u017eil ruku na st\u016fl. Neb\u00e1l jsem se, ale nikam jsem nesp\u011bchal. „Tak\u017ee\u2026 na na\u0161e setk\u00e1n\u00ed v pekle?“ zasm\u00e1l jsem se a m\u00edrn\u011b nadzvedl plnou skleni\u010dku.<\/div>\n
„Bude\u0161 klenot mezi tamn\u00edmi h\u0159\u00ed\u0161n\u00edky,“ lehce o ni \u0165ukl Bushido tou svou.<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd,“ polichocen\u011b jsem se usm\u00e1l. „Budou tam v\u0161echny\u2026 soci\u00e1ln\u00ed pracovnice i pracovn\u00edci z cel\u00e9ho sv\u011bta.“<\/div>\n
„Mnoho z nich pracuje u n\u00e1s. Nebo n\u011bkdy pracovalo,“ p\u0159ipomn\u011bl mi Bushido. „A j\u00e1 t\u011b mohu ujistit, \u017ee ty mezi nimi bude\u0161 vynikat jako leskl\u00fd diamant mezi kousky pyritu.“<\/div>\n
P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, do\u0161la mi slova. Je\u0161t\u011b nikdo mi b\u011bhem p\u00e1r minut neslo\u017eil tolik kompliment\u016f. Br\u00e1nil jsem se state\u010dn\u011b, ale kdo by proti tomu vyhr\u00e1l? Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e tyto komplimenty padly z \u00fast tak neskonale p\u0159ita\u017eliv\u00e9ho mu\u017ee.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ zasm\u00e1l jsem se nerv\u00f3zn\u011b, nabral si jeden z t\u011bch pl\u00e1tk\u016f na vidli\u010dku a s rozhodnost\u00ed sob\u011b vlastn\u00ed jsem si ho vlo\u017eil do rt\u016f. Zamy\u0161len\u011b jsem ho roz\u017ev\u00fdkal a polkl. Bushido m\u011b celou tu dobu zv\u011bdav\u011b pozoroval. „No, na to, \u017ee je ta ryba nebezpe\u010dn\u00e1, nem\u00e1 prakticky \u017e\u00e1dnou chu\u0165,“ pokr\u010dil jsem rameno a napil se \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho.<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 je to pr\u00e1v\u011b proto,“ zasm\u00e1l se Bushido a s\u00e1m si nabral kus ryby na vidli\u010dku. „Hodn\u011b lid\u00ed ji nej\u00ed pro chu\u0165, ale pro ten adrenalin, \u017ee m\u016f\u017eou s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm soustem zem\u0159\u00edt.“<\/div>\n
Den kon\u010dil a noc za\u010d\u00ednala, kdy\u017e jsme spole\u010dn\u011b likvidovali um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo vyveden\u00e9 na velk\u00e9m tal\u00ed\u0159i. Up\u00edjel jsem bublinky, kter\u00e9 mi Bushido dol\u00e9val, a ob\u010das po o\u010dku mrkal ven z okna, abych vid\u011bl, jak sv\u011bt \u010dern\u00e1 a Dubaj se naopak cel\u00fd rozsv\u011bcuje. Ale to mi bylo celkem jedno. Objekt m\u00e9ho z\u00e1jmu sed\u011bl p\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou, uvoln\u011bn\u011b se sm\u00e1l a vtipkoval.<\/p>\n

„Neposp\u00edchej s t\u00edm \u0161ampa\u0148sk\u00fdm tolik, Tomi. Nechce\u0161 se p\u0159ece op\u00edt.“<\/div>\n

„Jak ty m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, co chci?“ zasm\u00e1l jsem se vyz\u00fdvav\u011b a odlo\u017eil polopr\u00e1zdnou skleni\u010dku. „A v\u016fbec, pro\u010d mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161 Tomi?“ Bushido se na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval. Chopil se sv\u00e9 skleni\u010dky a zamy\u0161len\u011b se do n\u00ed zad\u00edval.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Tome. To jen\u2026 chvilkami m\u00e1m pocit\u2026,“ odml\u010del se a j\u00e1 se cel\u00fd napjal o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm. Co jsem \u010dekal? Nev\u00edm. Jen srdce se mi rozbu\u0161ilo s novou vervou, jako by m\u011blo nov\u00fd d\u016fvod k bit\u00ed. Bushido nakonec jen rychle zavrt\u011bl hlavou a napil se \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho. „Chce\u0161 dol\u00edt?“ zeptal se, ani\u017e by n\u011bjak odpov\u011bd\u011bl na mou ot\u00e1zku. P\u0159ik\u00fdvl jsem a podal mu skleni\u010dku. Nem\u011bl jsem hlad, p\u0159esto\u017ee moje miska s r\u00fd\u017e\u00ed byla je\u0161t\u011b polopln\u00e1. „Tak\u017ee, Tomi, chce\u0161 se dnes op\u00edt?“ vid\u011bl jsem na jeho o\u010d\u00edch, \u017ee tentokr\u00e1t zdrobn\u011blinu m\u00e9ho jm\u00e9na pou\u017eil schv\u00e1ln\u011b. Usm\u00e1l jsem se. Byl stejn\u00fd jako j\u00e1 nebo Bill. A p\u0159esto jin\u00fd.<\/div>\n
„Ne\u2026 ne p\u0159\u00edmo op\u00edt. To jen\u2026“ pokr\u010dil jsem rameny. „Je to n\u00e1\u0161 posledn\u00ed ve\u010der. Mo\u017en\u00e1 nebude od v\u011bci, kdy\u017e budu tro\u0161ku\u2026 Uvoln\u011bn\u00fd,“ ne povoln\u00fd. Uvoln\u011bn\u00fd. To je rozd\u00edl. „Nerozum\u00ed\u0161 mi, \u017ee ne?“<\/div>\n
„Ne,“ p\u0159iznal s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem Bushido. „Ale m\u00e1m pocit, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1m,“ usm\u00e1l se na m\u011b a nab\u00eddl mi pl\u00e1tek ryby na vlastn\u00ed vidli\u010dce. Usm\u00e1l jsem se a zuby si ho p\u0159esunul do \u00fast. Bushido z\u00fa\u017eil o\u010di, kter\u00e9 najednou byly o odst\u00edn tmav\u0161\u00ed.<\/p>\n

„J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu,“ povzdechl jsem si a odlo\u017eil misku s r\u00fd\u017e\u00ed stranou. Ob\u011bdval jsem pozd\u011b a nyn\u00ed bylo p\u0159\u00edli\u0161 brzy na ve\u010de\u0159i.<\/div>\n

„Jak\u00e1 \u0161koda,“ Bushido odlo\u017eil ob\u011b na\u0161e misky i velk\u00fd tal\u00ed\u0159, kter\u00fd v\u0161ak byl sotva z p\u016flky zapln\u011bn\u00fd. „M\u00e1m tu pro tebe toti\u017e je\u0161t\u011b z\u00e1kusek,“ mrkl na m\u011b. A ne\u017e jsem sta\u010dil cokoliv \u0159\u00edct nebo alespo\u0148 poznamenat, hned pokra\u010doval. „Zmrzlina nebo ban\u00e1n v \u010dokol\u00e1d\u011b?“ to m\u011b pon\u011bkud zarazilo. M\u00edrn\u011b jsem se zamra\u010dil a v zamy\u0161lenosti na\u0161pulil rty. „V\u00ed\u0161, mo\u017en\u00e1 proto ti \u0159\u00edk\u00e1m Tomi,“ nech\u00e1pav\u011b jsem na Bushida zamrkal. Nahnul se p\u0159es st\u016fl a pol\u00edbil m\u011b na st\u00e1le je\u0161t\u011b na\u0161pulen\u00e9 rty. „Proto\u017ee se v\u0161emi t\u011bmito bezd\u011b\u010dn\u00fdmi gesty jsi jednodu\u0161e roztomilej a\u017e k se\u017er\u00e1n\u00ed,“ dodal a znovu m\u011b zlehka pol\u00edbil. Naprosto m\u011b to zas\u00e1hlo nep\u0159ipraven\u00e9ho, \u00fapln\u011b odzbrojilo a zanechalo ve mn\u011b zm\u011b\u0165 zcela nov\u00fdch pocit\u016f. „Tak\u017ee?“<\/div>\n
„Zmrzlinu,“ odpov\u011bd\u011bl jsem bez rozmyslu. Za\u010d\u00ednalo mi b\u00fdt horko. Bushido se na m\u011b jen usm\u00e1l a postavil p\u0159ede m\u011b jeden z tal\u00ed\u0159\u016f z poj\u00edzdn\u00e9ho stolku.<\/div>\n
„Dobrou chu\u0165,“ pop\u0159\u00e1l mi a odklopil poklop. Ten skr\u00fdval dv\u011b pala\u010dinky se zmrzlinou vevnit\u0159 a obrovskou porc\u00ed \u0161leha\u010dky na vrchu. Nemohl jsem si pomoct, p\u0159i pohledu na ten r\u00e1j se mi bl\u00fdsklo \u0161t\u011bst\u00ed v o\u010d\u00edch a na rty se mi dostal obrovsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Mo\u017en\u00e1 jsem je\u0161t\u011b trochu d\u00edt\u011b, ale po pala\u010dink\u00e1ch se m\u016f\u017eu utlouct. Jen by m\u011b zaj\u00edmalo, jak to Bushido uhodl.<\/div>\n
„Dobrou chu\u0165,“ oplatil jsem nad\u0161en\u011b, tro\u0161ku na \u017eidli povysko\u010dil a chopil se vidli\u010dky a l\u017e\u00edce. Holt jsem v n\u00f3bl hotelu, mus\u00edm to j\u00edst na \u00farovni.<\/p>\n

Vlo\u017eil jsem si jedno sousto do \u00fast a spokojen\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di. Jemn\u00e1 chu\u0165 t\u00e9 nejdra\u017e\u0161\u00ed zmrzliny se sm\u00edchala s lehkou \u0161leha\u010dkou a sladk\u00fdm t\u011bstem. Jo, tak tohle jsou snad ty nejlep\u0161\u00ed pala\u010dinky, kter\u00e9 jsem kdy ochutnal.<\/div>\n

„Chutn\u00e1?“ vzhl\u00e9dl jsem. P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee Bushido se sv\u00e9 pala\u010dinky s ban\u00e1nem v \u010dokol\u00e1d\u011b je\u0161t\u011b ani nedotkl.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ s \u00fasm\u011bvem jsem pok\u00fdval hlavou. „Jsou skv\u011bl\u00fd,“ dodal jsem a ukrojil si, pokud se to tak d\u00e1 \u0159\u00edct, dal\u0161\u00ed kousek. „Asi nejlep\u0161\u00ed, co jsem kdy jedl.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Bushido m\u00edrn\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed, nahnul se a sebral mi sousto z vidli\u010dky. P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal a jen on\u011bm\u011ble z\u00edral na Bushida, kter\u00fd se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem \u017ev\u00fdkal mou pala\u010dinku. „M\u00e1\u0161 pravdu, je skv\u011bl\u00e1,“ zasm\u00e1l se m\u00e9mu udiven\u00e9mu v\u00fdrazu a roztomile nahnul hlavu na stranu. „Ale, snad by ses na m\u011b nezlobil,“ zamrkal o\u010dima a j\u00e1 se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Ne, na tebe se zlobit fakt nejde,“ zasm\u00e1l jsem se a znovu si dal dal\u0161\u00ed sousto do pusy. Zvl\u00e1\u0161\u0165 ne, kdy\u017e n\u011bkdo vybere tak skv\u011ble chutnaj\u00edc\u00ed z\u00e1kusek. Ale mo\u017en\u00e1 by tu byl je\u0161t\u011b jeden z\u00e1kusek, kterej bych si s chut\u00ed dal.<\/p>\n

Po\u010dkal jsem, a\u017e si Bushido s\u00e1m d\u00e1 sousto do \u00fast. Pak jsem si ho p\u0159it\u00e1hl za l\u00edmec k sob\u011b a pol\u00edbil ho. Spokojen\u011b jsem se do polibku usm\u00e1l. P\u0159esn\u011b jak jsem si myslel, ten nejlep\u0161\u00ed z\u00e1kusek ze v\u0161ech. „Taky to m\u00e1\u0161 dobr\u00fd,“ uculil jsem se a pustil ho. Skousl jsem si ret, kdy\u017e jsem si v\u0161iml, \u017ee jsem mu ten l\u00edmec nehezky zma\u010dkal.<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, co vyb\u00edr\u00e1m, ne?“ usm\u00e1l se na m\u011b a odlo\u017eil l\u017e\u00edci i vidli\u010dku. „Tak\u017ee\u2026 nem\u00e1\u0161 hlad?“ zeptal se a uchopil do ruky svou skleni\u010dku. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a zamy\u0161len\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. Pala\u010dinky sice miluju, ale\u2026<\/div>\n
„Nem\u00e1m,“ i j\u00e1 jsem odstr\u010dil tal\u00ed\u0159 a chopil se skleni\u010dky. „\u0158ekni, Bushido,“ st\u00e1le bylo stejn\u011b divn\u00e9 tykat mu, „pro\u010d tohle v\u0161echno? Ve\u010de\u0159e p\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch, ty nejv\u011bt\u0161\u00ed speciality? Pro\u010d tohle v\u0161echno, kdy\u017e se jedn\u00e1 jen o… m\u011b.“<\/div>\n
„Podce\u0148uje\u0161 se?“ Bushido pozvedl obo\u010d\u00ed. Z jeho pohledu se nedalo nic vy\u010d\u00edst. „To mi k tob\u011b nesed\u00ed,“ sklopil jsem pohled. Nen\u00ed dobr\u00e9 se podce\u0148ovat, ale tak\u00e9 nen\u00ed d\u016fvod se p\u0159ece\u0148ovat, kdy\u017e pro v\u0161echny ostatn\u00ed znamen\u00e1te p\u0159inejlep\u0161\u00edm trofej. „Tenhle t\u00fdden byl p\u0159\u00edjemn\u00fd. A j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee je p\u0159\u00edhodn\u00e9 n\u011bjak skromn\u011b to oslavit,“ vzhl\u00e9dl jsem a pohl\u00e9dl do jeho temn\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Taky jsem si ho u\u017eil,“ p\u0159iznal jsem ti\u0161e. Povzdechl jsem si a dopil svou skleni\u010dku. Bushido vstal a p\u0159e\u0161el k m\u00e9 \u017eidli. Nab\u00eddl mi ruku. Ti\u0161e jsem ji p\u0159ijal a vstal. Tu\u0161il jsem, co bude Bushido cht\u00edt, a srdce se mi divoce rozbu\u0161ilo.<\/p>\n

„Nechci, abys d\u011blal cokoliv, co bys s\u00e1m necht\u011bl,“ promluvil tlumen\u011b. „Chci, abys mi \u0159ekl, kdy\u017e se ti n\u011bco nebude l\u00edbit. Chci, abys dneska byl ty ten, na kom z\u00e1le\u017e\u00ed,“ s ka\u017ed\u00fdm jeho slovem jsem se c\u00edtil slab\u0161\u00ed. Motala se mi z nich hlava a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby se mi v tu chv\u00edli n\u011bco stalo, zem\u0159u \u0161\u0165astn\u00fd. „Chci, abys na dne\u0161ek vzpom\u00ednal, aby sis ho u\u017eil a aby bylo v\u0161echno p\u0159esn\u011b tak, jak se to l\u00edb\u00ed tob\u011b,“ jednou rukou mi p\u0159ejel a\u017e na tv\u00e1\u0159, pevn\u011b, ov\u0161em n\u011b\u017en\u011b ji uchopil a pol\u00edbil m\u011b. N\u011b\u017en\u011b, jemn\u011b, se v\u0161\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed. Podlamovala se mi z toho kolena. Vydechl jsem a omotal ruce kolem jeho krku.<\/p>\n

Pomalu, krok za krokem, se se mnou houpav\u011b p\u0159esouval na postel. Pevn\u011b m\u011b objal kolem pasu a p\u0159idr\u017eoval si m\u011b t\u011bsn\u011b u t\u011bla. I p\u0159es hrub\u00e9 l\u00e1tky na\u0161ich ko\u0161il\u00ed jsem c\u00edtil, jak moc hork\u00e1 a rozp\u00e1len\u00e1 jeho k\u016f\u017ee je. Pevn\u011b jsem se ho jednou rukou chytil za je\u017eat\u00e9 vlasy t\u011bsn\u011b nad krkem a druhou rukou sjel na jeho z\u00e1da. Sev\u0159el jsem mezi prsty l\u00e1tku jeho ko\u0161ile a poslu\u0161n\u011b p\u0159esouval nohy podle Bushidov\u00fdch. Mezit\u00edm jsem se pln\u011b v\u011bnoval polibku. Hork\u00e9mu, \u017ehav\u00e9mu, l\u00edn\u00e9mu polibku, kter\u00fd jsem nikdy p\u0159edt\u00edm s nik\u00fdm jin\u00fdm neza\u017eil. B\u011bhal mi z n\u011bj mr\u00e1z po z\u00e1dech a doch\u00e1zel mi dech. M\u011bl jsem pocit, \u017ee prost\u011b nem\u016f\u017eu zvl\u00e1dnout d\u00fdchat nosem, ale z\u00e1rove\u0148 jsem za \u017e\u00e1dnou cenu nebyl ochotn\u00fd n\u00e1\u0161 polibek rozpojit.<\/p>\n

<\/div>\n

Bushido m\u011b najednou chytil pevn\u011bji a opatrn\u011b m\u011b polo\u017eil na m\u011bkkou postel. C\u00edtil jsem se, jako bych se pr\u00e1v\u011b propadal do toho nejnad\u00fdchan\u011bj\u0161\u00edho obl\u00e1\u010dku. Samet v\u0161ude kolem byl v\u00edce ne\u017e p\u0159\u00edjemn\u00fd a j\u00e1 se d\u00edky tomu a d\u00edky Bushidovi na m\u011b, kter\u00fd o\u010dividn\u011b n\u00e1\u0161 polibek cht\u011bl rozpojit asi jako j\u00e1, c\u00edtil jako v nebi. Dopadl jsem na samet a p\u0159it\u00e1hl si Bushida bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Pot\u0159eboval jsem ho c\u00edtit na sob\u011b, pot\u0159eboval jsem vn\u00edmat jeho v\u016fni, v\u00e1hu, jeho drsn\u00e9, ale p\u0159itom tolik n\u011b\u017en\u00e9 ruce, dokonal\u00e9 rty. Tohle v\u0161echno jsem cht\u011bl a zoufale pot\u0159eboval.<\/div>\n
Rozpojil n\u00e1\u0161 polibek, ov\u0161em sv\u00e9 rty od m\u00e9ho t\u011bla nijak v\u00fdrazn\u011b neodt\u00e1hl. V\u011bnoval mi n\u011b\u017en\u00fd polibek do koutku rt\u016f, dal\u0161\u00ed na bradu, krk, pod ucho. Skousl moji poko\u017eku a n\u011b\u017en\u011b ji vs\u00e1l. Ti\u0161e jsem vydechl a prsty se jemn\u011b probral jeho je\u017eat\u00fdmi vlasy. Nebyly tvrd\u00e9, ale ani nijak p\u0159ehnan\u011b m\u011bkk\u00e9. P\u0159\u00edjemn\u011b m\u011b \u0161imraly na dlan\u00edch a b\u0159\u00ed\u0161c\u00edch prst\u016f. Bushid\u016fv jazyk m\u011b pohladil po poko\u017ece a mn\u011b se zkroutily prsty u nohou. M\u011bl jsem pocit, \u017ee se mi to v\u0161echno jenom zd\u00e1, \u017ee to je jen p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd sen, ze kter\u00e9ho se mus\u00edm ka\u017edou chv\u00edli probudit.<\/p>\n

Bushido se tro\u0161ku nadzvedl z m\u00e9ho t\u011bla a p\u0159esunul sv\u00e9 ruce k m\u00e9 ko\u0161ili. Poslepu rozepnul drobn\u00e9 knofl\u00ed\u010dky, nebo\u0165 sv\u00fdmi rty st\u00e1le je\u0161t\u011b ope\u010dov\u00e1val m\u016fj krk. Docela rozepnul mou ko\u0161ili a m\u00edrn\u011b se ode m\u011b odt\u00e1hl. Vyzvedl m\u011b do sedu a shodil mi ko\u0161ili z ramen. J\u00e1 se ho pevn\u011b chytil a s\u00e1m mu za\u010dal rozep\u00ednat knofl\u00edky.<\/div>\n

„S nov\u011b zapleten\u00fdmi copy vypad\u00e1\u0161 dokonale,“ \u0159ekl ti\u0161e Bushido. Jeho hlubok\u00fd hlas perfektn\u011b zapadl do nenad\u00e1le t\u011b\u017ek\u00e9, zvl\u00e1\u0161tn\u011b romantick\u00e9 atmosf\u00e9ry. „Ale mn\u011b sch\u00e1z\u00ed ty uvoln\u011bn\u00e9 pram\u00ednky, kter\u00e9 ti tr\u010dely do obli\u010deje,“ pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Vzhl\u00e9dl jsem a sundal mu ko\u0161ili. Nat\u00e1hl jsem se, dlan\u00ed uchopil jeho t\u00fdl a pol\u00edbil ho. Hluboce, l\u00edn\u011b. P\u0159itom jsem ho st\u00e1hnul na sebe. C\u00edtil jsem, jak m\u011b cosi \u0161imr\u00e1 v podb\u0159i\u0161ku. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli budu p\u0159ipraven\u00fd vybuchnout, stejn\u011b jako kter\u00fdkoliv p\u0159ede\u0161l\u00fd den s Bushidem. Tentokr\u00e1t v tom v\u0161ak bylo n\u011bco jin\u00e9ho. Nebyla to pouh\u00e1 touha nebo v\u00e1\u0161e\u0148, kter\u00e1 tepala m\u00fdmi \u017eilami. Bushido se na m\u011b opatrn\u011b polo\u017eil a rukou m\u011b pohladil po nah\u00e9m boku. Jednou rukou jsem mu p\u0159ejel po nah\u00fdch z\u00e1dech. C\u00edtil jsem se zvl\u00e1\u0161tn\u011b mal\u00e1tn\u00fd. Na\u0161e rty se je\u0161t\u011b neodpojily a j\u00e1 se c\u00edtil, jako bych se m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli slast\u00ed rozpustit. C\u00edtil jsem, \u017ee i Bushid\u016fv penis je tvrd\u00fd, ale ani tentokr\u00e1t to nebylo nijak v\u00e1\u0161niv\u00e9, tou\u017eebn\u00e9 tep\u00e1n\u00ed. Bylo to n\u011bco jako n\u011b\u017en\u00e9 \u0161\u0165ouch\u00e1n\u00ed. Ti\u0161e jsem se zasm\u00e1l do jeho rt\u016f a rozvern\u011b ho kousl. Bushido se tak\u00e9 zasm\u00e1l, odtrhl se ode m\u011b a pol\u00edbil m\u011b na nos.<\/p>\n

„Mohu?“ v\u00e1\u017en\u011b se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Nikdy jsem nic necht\u011bl v\u00edc,“ nat\u00e1hl jsem se pro n\u011bj a znovu ho pol\u00edbil. Jeho rty byly na t\u011bch m\u00fdch naprosto perfektn\u00ed. M\u011bl jsem pocit, \u017ee je prost\u011b pot\u0159ebuju, \u017ee jedin\u011b s nimi jsem kompletn\u00ed. Proto\u017ee jedin\u011b tak jsem se c\u00edtil cel\u00fd.<\/div>\n
Bushido se usm\u00e1l do na\u0161eho polibku a rukou p\u0159ejel p\u0159es mou odhalenou poko\u017eku a\u017e ke kalhot\u00e1m. L\u00edn\u00fdm pohybem je rozepnul a pokusil se je st\u00e1hnout. Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. M\u00edrn\u011b jsem nadzvedl boky, d\u00edky \u010demu\u017e se srazily s t\u011bmi Bushidov\u00fdmi. Nar\u00e1z jsme m\u00edrn\u011b zast\u00e9nali a Bushido mi okam\u017eit\u011b st\u00e1hl kalhoty. J\u00e1 p\u0159esunul ruce na jeho boky, v rychlosti mu rozepnul kalhoty a st\u00e1hnul mu je.<\/div>\n
Rychle se ode m\u011b odt\u00e1hl. Zklaman\u011b jsem zast\u00e9nal a spustil ruce pod\u00e9l bok\u016f. C\u00edtil jsem, jak mi zcela stahuje kalhoty. Rychle jsem si sedl, chytil ho za ramena a p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Nal\u00e9hav\u011b, zoufale jsem ho pol\u00edbil, p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b, t\u011blo na t\u011blo. C\u00edtil jsem jeho horkou poko\u017eku na t\u00e9 sv\u00e9 a hluboce jsem zast\u00e9nal. Rozt\u00e1hl jsem nohy a umo\u017enil tak Bushidovi dostat se ke mn\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/p>\n

Poc\u00edtil jsem na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b stehna tepl\u00fd dotek jeho hrub\u00e9, drsn\u00e9 ruky. P\u0159ejel mi z n\u011bj mr\u00e1z po z\u00e1dech a j\u00e1 se m\u00edrn\u011b prohnul v z\u00e1dech. C\u00edtil jsem v\u0161echno s mnohem v\u011bt\u0161\u00ed intenzitou ne\u017e oby\u010dejn\u011b. M\u00edrn\u011b m\u011b zatahal zuby za spodn\u00ed ret a rukou p\u0159ejel v\u00fd\u0161, t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e do m\u00e9ho kl\u00edna, a zase zp\u00e1tky. C\u00edtil jsem, jak m\u00e9 pl\u00edce jen marn\u011b hledaj\u00ed n\u011bjak\u00fd vzduch a \u017ee m\u00e9 srdce bije st\u00e1le siln\u011bji. Na\u0161t\u011bst\u00ed Bushido to pochopil a odtrhl se ode m\u011b. Kdy\u017e dlouho nic ned\u011blal, rozt\u0159esen\u011b jsem otev\u0159el o\u010di. Bushido se skl\u00e1n\u011bl jen p\u00e1r milimetr\u016f nade mnou a se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm odleskem v o\u010d\u00edch si m\u011b prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ zeptal jsem se trochu vylekan\u011b. Necht\u011bl jsem, aby ten okam\u017eik skon\u010dil, necht\u011bl jsem, aby se ke mn\u011b p\u0159estal chovat tak p\u0159en\u00e1dhern\u011b n\u011b\u017en\u011b, aby se v\u0161echno vr\u00e1tilo do star\u00fdch kolej\u00ed.<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje,“ pousm\u00e1l se a volnou rukou m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i. „V\u016fbec nic,“ sklonil se ke mn\u011b a znovu, tentokr\u00e1t jen zlehka, m\u011b pol\u00edbil. Kdesi vzadu v hlav\u011b se mi objevil tich\u00fd hlas pln\u00fd pochyb, ale ten jsem se rozhodl ignorovat. Mo\u017en\u00e1 pozd\u011bji dostane sv\u00e9 slovo, ale nyn\u00ed jsem si necht\u011bl tu chvilku ni\u010d\u00edm kazit.<\/p>\n

Jeho ruka sklouzla a\u017e k m\u00e9mu otvoru a jedn\u00edm prstem kolem n\u011bj opatrn\u011b zakrou\u017eil.<\/div>\n

„Bushido,“ zak\u0148u\u010del jsem ti\u0161e. Necht\u011bl jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edpravy, a\u010dkoliv jsem tu\u0161il, \u017ee nic jin\u00e9ho mi nezb\u00fdv\u00e1. J\u00e1 si v tu chv\u00edli v\u0161ak nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, ne\u017e splynout s n\u00edm. Cht\u011bl jsem, aby u\u017e byl ve mn\u011b, abych ho mohl p\u0159ijmout. Nep\u0159\u00e1l jsem si nic jin\u00e9ho, ne\u017e aby naplnil pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto ve mn\u011b. On nejsp\u00ed\u0161 n\u011bco z toho pochopil. Jedn\u00edm prstem do m\u011b v\u00edce m\u00e9n\u011b plynule zajel. \u0160t\u00edpalo to, nebyl jsem na n\u011bj nijak p\u0159ipraven\u00fd a on nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd gel ani nic jin\u00e9ho. Ale mn\u011b se to p\u0159esto l\u00edbilo. Mohl jsem d\u00edky tomu s v\u011bt\u0161\u00ed intenzitou vn\u00edmat, \u017ee je to opravdu on, v\u0161ude kolem m\u011b, nade mnou, i ve mn\u011b. P\u0159esto\u017ee to znamenalo, \u017ee s definitivn\u00ed platnost\u00ed se mu kone\u010dn\u011b odevzd\u00e1v\u00e1m, co\u017e za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed nesn\u00e1\u0161\u00edm, nyn\u00ed m\u011b to podivn\u011b napl\u0148ovalo pocitem bezpe\u010d\u00ed a \u0161t\u011bst\u00ed. L\u00edbilo se mi to.<\/p>\n

Opatrn\u011b pohnul prstem uvnit\u0159 m\u011b, a z\u00e1rove\u0148 n\u011b\u017en\u011b nal\u00e9hal jazykem. Usm\u00e1l jsem se do polibku a pln\u011b se mu v\u011bnoval. Necht\u011bl jsem vn\u00edmat, jak m\u011b roztahuje nebo dr\u00e1\u017ed\u00ed. Tohle v\u0161echno jsem si cht\u011bl nechat na chv\u00edli, kdy bude ve mn\u011b on s\u00e1m. Pevn\u011b jsem se ho dr\u017eel a n\u011b\u017en\u011b ho \u0161kr\u00e1bal po hol\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n

Ve chv\u00edli, kdy u\u017e do m\u011b mohl pohodln\u011b d\u00e1t t\u0159i prsty, je zase vyt\u00e1hl a p\u0159eru\u0161il n\u00e1\u0161 polibek.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, Tome?“<\/div>\n
„Bushido,“ zast\u00e9nal jsem nespokojen\u011b. „Pt\u00e1\u0161 se m\u011b pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9. U\u017e jsme to spolu d\u011blali, pamatuje\u0161? Kdybych to necht\u011bl, d\u00e1m ti to dost jasn\u011b najevo. Tak pros\u00edm, p\u0159esta\u0148 to tak moc \u0159e\u0161it,“ srdce mi bu\u0161ilo nep\u0159edstavitelnou rychlost\u00ed a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159esto\u017ee, jak jsem to s\u00e1m \u0159ekl, jsme to spolu d\u011blali ji\u017e mnohokr\u00e1t, tohle bude jin\u00e9. \u00dapln\u011b jin\u00e9.<\/div>\n
Bushido se p\u0159esunul je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e a n\u011b\u017en\u011b mi rozt\u00e1hl nohy je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edc. Vzhl\u00e9dl a usm\u00e1l se na m\u011b. Nat\u00e1hl se ke mn\u011b a pol\u00edbil m\u011b. Objal jsem ho kolem krku a poc\u00edtil, jak se do m\u011b opatrn\u011b dost\u00e1v\u00e1. Ti\u0161e jsem zast\u00e9nal a pevn\u011bji ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Roztahoval m\u011b v\u00edc ne\u017e prsty, trochu to p\u00e1lilo, ale j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude lep\u0161\u00ed. Cht\u011bl jsem jen, aby u\u017e ve mn\u011b byl cel\u00fd.<\/p>\n

„V po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se ti\u0161e a pol\u00edbil m\u011b na ucho. Zachv\u011bl jsem se a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

„V naprost\u00e9m,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a nato\u010dil hlavu tak, abych ho mohl pohodln\u011b pol\u00edbit. M\u00edrn\u011b jsem se pohnul proti n\u011bmu, Bushid\u016fv penis se d\u00edky tomu ot\u0159el o mou prostatu. Ti\u0161e jsem zast\u00e9nal do jeho rt\u016f a st\u00e1hl se kolem n\u011bj. C\u00edtil jsem, \u017ee jeho dominance v m\u00fdch \u00fastech sl\u00e1bne, ale stejn\u011b dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee ani j\u00e1 bych ji nedok\u00e1zal moc dlouho dr\u017eet. P\u0159esto jsem ale chytil jeho hlavu do dlan\u00ed a dr\u017eel ho u sebe. M\u011bl jsem pocit, \u017ee pokud n\u00e1\u0161 polibek skon\u010d\u00ed, v\u0161echno se rozt\u0159\u00ed\u0161t\u00ed na mal\u00e9 kousky.<\/div>\n
Na\u0161e t\u011bla po sob\u011b klouzala prakticky sama a j\u00e1 s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm jeho p\u0159\u00edrazem c\u00edtil novou vlnu \u010dehosi \u00fa\u017easn\u00e9ho uvnit\u0159 m\u011b. Nebyla to jen \u010dist\u00e1 slast, bylo v tom n\u011bco, co jsem v \u017eivot\u011b neza\u017eil. Trvalo to n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut, pln\u00fdch t\u011bch nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edch pocit\u016f, kter\u00e9 jsem kdy za\u017eil, ne\u017e jsem s tich\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm vyvrcholil mezi na\u0161e t\u011bla. Tentokr\u00e1t ne\u0161lo o to, kdo z n\u00e1s bude \u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00ed slast\u00ed prvn\u00ed. Tentokr\u00e1t \u0161lo o\u2026 j\u00e1 ani nev\u00edm o co. Jen v\u00edm, \u017ee v tu chv\u00edli mi to bylo jedno. C\u00edtil jsem se naprosto mal\u00e1tn\u00fd, om\u00e1men\u00fd v\u0161\u00edm kolem Bushida. St\u00e1hl jsem se kolem n\u011bj, jak jen jsem mohl, a vyrazil sv\u00fdm jazykem do proti\u00fatoku. Netrvalo to dlouho a c\u00edtil jsem, jak Bushido vyvrcholil do m\u00e9ho t\u011bla.<\/p>\n

A p\u0159esn\u011b v tom okam\u017eiku, kdy Bushido dopadl t\u011bsn\u011b vedle m\u00e9ho t\u011bla, p\u0159it\u00e1hl si m\u011b do n\u00e1ru\u010de a pol\u00edbil do vlas\u016f, mi to v\u0161echno do\u0161lo. Proto\u017ee tohle je ta chv\u00edle, kdy se obvykle milenci vyznaj\u00ed ze sv\u00fdch cit\u016f. Tentokr\u00e1t nic takov\u00e9ho nep\u0159i\u0161lo, a j\u00e1 to konec konc\u016f ani ne\u010dekal. P\u0159ece jen, a\u0165 jsme se za posledn\u00ed t\u00fdden sbl\u00ed\u017eili jakkoliv (a \u017ee to bylo mnohem v\u00edc, ne\u017e jak se mi to povedlo s jak\u00fdmkoliv jin\u00fdm \u010dlov\u011bkem), po\u0159\u00e1d to byl jen m\u016fj z\u00e1kazn\u00edk. Jenom\u017ee j\u00e1 si v tu chv\u00edli uv\u011bdomil, \u017ee tyhle pocity u\u017e nikdy nebudu moct pro\u017e\u00edvat s nik\u00fdm jin\u00fdm. Proto\u017ee tohle nebyl pouh\u00fd sex.<\/div>\n

„Nechce\u0161 si d\u00e1t sprchu?“ zamumlal mi do ucha. Skr\u010dil jsem se a v\u00edc se nam\u00e1\u010dkl do jeho n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Ne,“ zahu\u010del jsem jednodu\u0161e. Necht\u011bl jsem se ani hnout z tohoto m\u00edsta. Ne do poledne dal\u0161\u00edho dne, kdy u\u017e budu muset vst\u00e1vat. Bushido se ti\u0161e zasm\u00e1l a pevn\u011bji m\u011b uchopil.<\/div>\n
„Dobrou noc, Tomi.“<\/div>\n
„Dobrou\u2026 Anisi.“<\/div>\n
Aspo\u0148 pro jednu noc \u017eivit iluzi dokonal\u00e9ho sv\u011bta\u2026<\/p>\n

autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Ve\u010de\u0159e a sekt A zase jsem se vzbudil a\u017e kr\u00e1tce p\u0159ed ob\u011bdem v osam\u011bl\u00e9m pokoji. C\u00edtil jsem se tro\u0161ku zklaman\u011b, ani jsem nev\u011bd\u011bl pro\u010d. Na stole m\u011b \u010dekal dopis. Bushido mi d\u00e1val den volna, jen m\u011b prosil, abych nep\u0159i\u0161el<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[452],"tags":[],"class_list":["post-7885","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prostitut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7885","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7885"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7885\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7885"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7885"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7885"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}