{"id":7901,"date":"2011-09-04T18:30:00","date_gmt":"2011-09-04T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7880"},"modified":"2026-03-01T15:40:38","modified_gmt":"2026-03-01T14:40:38","slug":"a-broken-hallelujah-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/09\/04\/a-broken-hallelujah-13\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 13."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix & Little Muse<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\u00a0<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Pr\u00e1ce na l\u00e1sce<\/strong><\/p>\n

„Vydr\u017e\u00edm, d\u011bkuji,“ Andreasovi nadskakovalo koleno, zat\u00edmco si propletl prsty a sna\u017eil se nevrt\u011bt, aby to nevid\u011bl kdokoliv na druh\u00e9 stran\u011b obrazovky Infonexu. Bill byl v posteli, v hlubok\u00e9m sp\u00e1nku, nemohl se h\u00fdbat a jen st\u011b\u017e\u00ed d\u00fdchal. Byl tady ten\u2026 ten tlak<\/em>, kter\u00fd blon\u010f\u00e1k skoro c\u00edtil, a zd\u00e1lo se, jako by v\u0161echen padal na jeho p\u0159\u00edtele. Bill mu \u0159ekl, co o\u010dek\u00e1vat, ale doopravdy to vid\u011bt bylo mnohem hor\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

„Andreasi, Bill mi \u0159ekl, \u017ee to ty ho najde\u0161, a\u017e<\/em> goidal opravdu za\u010dne.“<\/em> Objevil se na obrazovce obli\u010dej Hlavn\u00edho L\u00e9\u010ditele Sakiho. „Brzy tam budu.“<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, posp\u011b\u0161te,“ vyhrkl. „D\u011bl\u00e1m si starosti.“<\/div>\n
„Rozum\u00edm. Bude v po\u0159\u00e1dku, v\u011b\u0159 mi.“<\/em> Obrazovka z\u010dernala a blon\u010f\u00e1k t\u011b\u017ece vydechl, ne\u017e se zvedl a vr\u00e1til se k Billov\u011b posteli. Jemn\u011b mu \u017e\u00ednkou ot\u0159el \u010delo a vzal ho za ruku. Bill nevypadal, \u017ee by m\u011bl bolesti, byl prost\u011b jen\u2026 nep\u0159\u00edtomn\u00fd. Uzav\u0159en\u00fd uvnit\u0159 sv\u00e9 vlastn\u00ed mysli. Kdy\u017e Andreasovi \u0159ekl, co se stane, blon\u010f\u00e1k p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by n\u011bkdo mohl cht\u011bn\u011b<\/em> do n\u011b\u010deho takov\u00e9ho j\u00edt.<\/div>\n
\n

Ale on si nemohl vyb\u00edrat.<\/p>\n

A tak dr\u017eel Billa za ruku, dokud nep\u0159i\u0161el Hlavn\u00ed L\u00e9\u010ditel Saki s Davidem a Tomem v z\u00e1v\u011bsu. Sluha se zvedl a poklonil se.<\/p>\n<\/div>\n

„Lorde Davide, Lorde Tome, nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee p\u0159ijdete tak\u00e9,“ vydal ze sebe.<\/div>\n
„Pro\u010d mi nebylo \u0159e\u010deno, \u017ee se Billovo zdrav\u00ed zhor\u0161ilo?“ zah\u0159m\u011bl Tom, zat\u00edmco \u0161el Saki k posteli. „Jsem jeho man\u017eel<\/em>, m\u011bl bych o t\u011bchto v\u011bcech v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
„M\u016fj Pane, nev\u00edm, pro\u010d v\u00e1m to Lord Bill ne\u0159ekl,“ odpov\u011bd\u011bl Andreas rychle. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to neud\u011blal.“<\/div>\n
„Lorde Tome, jak jsem \u0159ekl, nen\u00ed nemocn\u00fd<\/em>. Je jen zachycen uprost\u0159ed Vize. Te\u010f budu pot\u0159ebovat naprost\u00fd klid a ticho, abych vyt\u00e1hl jeho i tuto Vizi z jejich hloubky, je to jasn\u00e9?“<\/div>\n
\n

Tom na\u0161pulil rty a \u0161el pry\u010d. „\u0158ekn\u011bte mi, a\u017e se vzbud\u00ed,“ \u0161t\u011bkl p\u0159es rameno, a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Andreas se pod\u00edval na Davida, ten si povzdychl.<\/p>\n

„Jak je<\/em> Billovi?“ zeptal se ti\u0161e.<\/p>\n<\/div>\n

„Oba Hlavn\u00edmu L\u00e9\u010diteli Sakimu d\u016fv\u011b\u0159ujeme. Je nejlep\u0161\u00ed ve sv\u00e9m oboru.“<\/div>\n
„A tohle nen\u00ed n\u00e1vrat choroby?“<\/div>\n
„Oh, ne,“ ujistil ho Andreas. „Tohle je jen bolestiv\u00fd zp\u016fsob, jak p\u0159in\u00e9st ztracenou Vizi na sv\u011bt. Potom bude v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Mysl\u00edm, \u017ee bych tak\u00e9 cht\u011bl b\u00fdt informov\u00e1n o jeho probuzen\u00ed,“ \u0159ekl David zamy\u0161len\u011b.<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane.“ Poklonil se Andreas a David ode\u0161el. Vydechl \u00falevou a nedok\u00e1zal potla\u010dit t\u0159as, kter\u00fd ho pohltil, kdy\u017e L\u00e9ka\u0159 za\u010dal mluvit. V\u017edycky kdy\u017e sly\u0161el star\u0161\u00ed mluvu, vzpomn\u011bl si na temn\u00e9 str\u00e1nky Billova zdrav\u00ed.<\/div>\n
Andreas se posadil do \u017eidle a p\u0159ipravil se na \u010dek\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
\n

 <\/p>\n

Byl to star\u0161\u00ed mu\u017e, star\u0161\u00ed, ne\u017e jak si ho Bill pamatoval. Nevid\u011bl C\u00edsa\u0159e od t\u00e9 doby, co byl d\u00edt\u011b, od t\u00e9 doby, co jejich D\u016fm opustil Tetrapolis.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Pokoj byl mal\u00fd a \u00fatuln\u00fd; n\u011bco, co by Bill neo\u010dek\u00e1val od C\u00edsa\u0159e P\u011bti M\u011bst, ale jeho znaky byly po cel\u00e9m pokoji. Obr\u00e1zky jeho syn\u016f, dary z ciz\u00edch zem\u00ed, a mal\u00e9 pohodln\u00e9 k\u0159eslo v rohu pro jeho man\u017eela, aby s n\u00edm mohl sed\u011bt a pov\u00eddat si. Bylo to velmi uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, co\u017e byl nejsp\u00ed\u0161 d\u016fvod, pro\u010d byla jeho C\u00edsa\u0159sk\u00e1 V\u00fdsost p\u0159edklon\u011bna nad sv\u00fdm stolem, nejsp\u00ed\u0161 rozd\u011blovala n\u00e1vrhy z\u00e1kon\u016f do Sen\u00e1tu od jin\u00fdch smluv.<\/em><\/p>\n

Bill koutkem oka zachytil pohyb za C\u00edsa\u0159ovou sklon\u011bnou hlavou, oto\u010dil se, ten st\u00edn se h\u00fdbal, odd\u011blil se od zdi. Zm\u011bnil se v mu\u017ee, kter\u00e9ho n\u00e1sledoval z\u00e1blesk sekyry. Bill otev\u0159el \u00fasta, aby vyk\u0159ikl, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 slova nevy\u0161la, kdy\u017e ud\u011blal krok vp\u0159ed.<\/p>\n<\/div>\n

\u017d\u00e1dn\u00e1 slova nevy\u0161la, proto\u017ee tohle se ned\u011blo, je\u0161t\u011b ne, n\u011bkde v z\u00e1kout\u00edch jeho mysli si toho byl Bill v\u011bdom, \u017ee tam nen\u00ed, ale ono to<\/em> bylo tak re\u00e1ln\u00e9, v\u017edycky bylo, a v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd se st\u00e1le sna\u017eil vydat, nebyl ni\u010d\u00edm ne\u017e nep\u0159\u00edjemn\u00fdm tichem.<\/em><\/div>\n
Sekyra padla stejn\u011b ti\u0161e, jako Bill k\u0159i\u010del.<\/em><\/div>\n
\n

C\u00edsa\u0159 na v\u00fdk\u0159ik nem\u011bl ani vte\u0159inu \u010dasu.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

V Billov\u011b probouzen\u00ed nebyla v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 ladnost.<\/p>\n<\/div>\n

\n

\u017d\u00e1dn\u00e1 otup\u011blost nesu\u017eovala jeho kon\u010detiny, nem\u011bl pot\u00ed\u017ee otev\u0159\u00edt o\u010di, mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee u\u017e jednou<\/em> tuhle Vizi vid\u011bl, a tak se ihned probudil a zvedl se prudce ze sv\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f, lapal po dechu. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 ho uklid\u0148ovala a dr\u017eela ho od sk\u00e1cen\u00ed se na zem, byla ta, \u017ee se posadil p\u0159\u00edmo v tom okam\u017eiku, kdy ho Andreas objal. Op\u0159el se bradou o kamar\u00e1dovo rameno, s\u00e1m ho objal a hluboce vydechl. Vid\u011bl, jak Hlavn\u00ed L\u00e9\u010ditel Saki sed\u00ed za Andreasem, jak se na Billa d\u00edv\u00e1, jeho rytmick\u00e9 promlouv\u00e1n\u00ed u\u017e skon\u010dilo. Vydechl, polo\u017eil \u0159et\u00edzek z mal\u00fdch kor\u00e1lk\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch kamen\u016f, kter\u00fd tak pevn\u011b sv\u00edral v dlani.<\/p>\n

„Tak\u017ee to nebyla p\u0159\u00edjemn\u00e1 Vize,“ \u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou, zabo\u0159il se nosem do Andreasova ramene a c\u00edtil v kl\u00edn\u011b lehkou v\u00e1hu na sv\u00e9m oble\u010den\u00ed. Nat\u00e1hl se dol\u016f a vzal do ruky mal\u00fd kam\u00ednek, kter\u00fd mu musel spadnout z \u010dela, kdy\u017e se tak najednou z ni\u010deho nic zvedl, nat\u00e1hl se p\u0159es sv\u00e9ho sluhu a podal ho do ruky L\u00e9ka\u0159i.<\/div>\n
„Tak co jsi vid\u011bl?“ zeptal se a dal si ho do kapsy.<\/div>\n
Bill pevn\u011b stiskl Andreasovu tuniku a obdr\u017eel pohlazen\u00ed po z\u00e1dech.<\/div>\n
„C\u00edsa\u0159 je v nebezpe\u010d\u00ed,“ vydechl a sledoval, jak Saki ztuhl. „Vid\u011bl jsem n\u011bkoho\u2026 v pal\u00e1ci, v jeho Slune\u010dn\u00edm Pokoji, ale nev\u00edm kdy, nev\u00edm koho-“ s\u00e1m sebe p\u0159eru\u0161il, semkl \u010delist. Andreas ten pohyb musel c\u00edtit, proto\u017ee se odt\u00e1hl, chytil Billa za ramena.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ nal\u00e9hal.<\/div>\n
„M\u011bl bych mluvit s Lordem Jorgem o Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9mu se podrobil,“ \u0159ekl mu Bill. Jen myslet<\/em> na to, jen p\u0159edstava obli\u010dej\u016f t\u011bch mu\u017e\u016f mu d\u00e1vala cht\u00ed\u010d rozdrtit n\u011bkoho svou vahou magie. Nikdy k nikomu nec\u00edtil tolik nen\u00e1visti, a\u017e ho to rozru\u0161ovalo.<\/div>\n
„Jak\u00e9 Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed?“ zeptal se Saki.<\/div>\n
„Lord Jorg p\u0159ed n\u011bjakou dobou vy\u017eadoval Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, ohledn\u011b zrady sp\u00e1chan\u00e9-“ Bill se na chvilku zastavil. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed na\u0161lapovat lehce. „Kterou jsem vid\u011bl ve Vizi,“ dokon\u010dil ti\u0161e.<\/div>\n
Saki se zamra\u010dil.<\/div>\n
\n

„O tom nic nev\u00edm, ale m\u016f\u017ee\u0161 si zkontrolovat stav Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed na Infonexu.“ Star\u0161\u00ed p\u00e1n si povzdychl a zvedl se ze \u017eidle. „Mus\u00edm se navr\u00e1tit do Pal\u00e1ce a promluvit si s hlavou ochranky. Vyhl\u00e1s\u00ed poplach; d\u011bkuji, Bille. N\u00e1\u0161 C\u00edsa\u0159 bude d\u00edky tv\u00e9 Vizi v bezpe\u010d\u00ed.“<\/p>\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl, zat\u00edmco Hlavn\u00ed L\u00e9\u010ditel ode\u0161el za doprovodu Andrease ke dve\u0159\u00edm. Hned jak se dve\u0159e zav\u0159ely, vyklouzl zpod pe\u0159iny a p\u0159e\u0161el ke stanici Infonexu. Bill m\u011bl sotva energii k tomu, aby ho zapnul a dlouze a hlasit\u011b zaz\u00edval do sv\u00e9 ruky. St\u00e1le se b\u00e1l, i kdy\u017e Vize u\u017e zmizela, nechala ho oslaben\u00e9ho a skoro sp\u00edc\u00edho. Kdy\u017e uc\u00edtil jemn\u00e9 ruce na ramenou, nebr\u00e1nil se jim.<\/p>\n<\/div>\n

Andreas mu pomohl do postele a s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem ho p\u0159ikryl.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 v posteli z\u016fstat po dva dni,“ za\u0161eptal blon\u010f\u00e1k a Bill znovu zaz\u00edval. „N\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee s t\u00edm nebude\u0161 m\u00edt probl\u00e9m.“<\/div>\n
\n

„Jsem tak ospal\u00fd, Andy. Mus\u00edm zkontrolovat Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed Lorda\u2026 Jorga\u2026“ Bill se p\u0159evalil a usnul.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee je v po\u0159\u00e1dku?“<\/p>\n<\/div>\n

„Ano, m\u016fj Pane,“ odpov\u011bd\u011bl Andreas. Jorg se posunul na sv\u00e9 \u017eidli a na\u0161pulil rty.<\/div>\n
„Tohle je jen trik, aby zase z\u00edskal na\u0161i d\u016fv\u011bru a soucit,“ odsekl.<\/div>\n
„O tom pochybuji. Bill se nezd\u00e1, \u017ee by byl takov\u00fd typ \u010dlov\u011bka,“ \u0159ekl David ti\u0161e, nat\u0159\u00e1sal si Erika na ruce.<\/div>\n
„Nezd\u00e1l se jako typ \u010dlov\u011bka, kter\u00fd poru\u0161\u00ed slib man\u017eelstv\u00ed, a tak\u00e9 to ud\u011blal.“ Tom usykl, a Jorg si rozpa\u010dit\u011b odka\u0161lal. „Omlouv\u00e1m se, synu.“<\/div>\n
„Hlavn\u011b a\u0165 j\u00ed,“ \u0159ekl David Andreasovi, ignoroval sv\u00e9ho man\u017eela. „Je neuv\u011b\u0159iteln\u011b huben\u00fd u\u017e od p\u0159\u00edrody, a vypad\u00e1 nemocn\u011b, kdy\u017e takhle zhubl.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el z pokoje. Jeho znepokojen\u00ed ud\u011blalo b\u011bhem posledn\u00edch p\u00e1r hodin podivn\u00fd pokrok. Znepokojen\u00ed se stalo zlost\u00ed a pak se st\u00e1hlo do lhostejnosti, p\u0159edt\u00edm ne\u017e se zapojila provinilost. Samoz\u0159ejm\u011b, Bill byl ve stresuj\u00edc\u00ed situaci, a to, \u017ee se k n\u011bmu choval tak odm\u00edtav\u011b, ni\u010demu z\u0159ejm\u011b nepom\u00e1halo. „Ale pro\u010d bych nem\u011bl?“ zeptal se Tom nahlas a \u0161el r\u00e1zn\u00fdm krokem ke sv\u00e9mu pokoji. „To j\u00e1 jsem se sp\u00e1lil, kde je jeho<\/em> soucit?“ vydechl a t\u0159\u00edskl za sebou dve\u0159mi.<\/div>\n
\n

Za p\u00e1r hodin Billa uvid\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

Bill otev\u0159el o\u010di a usm\u00e1l se. Andreas nechal jeho velk\u00e1 okna otev\u0159en\u00e1, a tak sly\u0161el, jak venku pr\u0161\u00ed. Na chv\u00edli se d\u00edval na bou\u0159liv\u00e9 nebe a pak ztuhl.<\/p>\n<\/div>\n

„Nemyslel jsem si, \u017ee se probud\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom a vystoupil ze st\u00ednu, aby p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e k posteli.<\/div>\n
„Goidal<\/em> je pro t\u011blo velice \u00fanavn\u00fd. Nem\u016f\u017eu tak kontrolovat, kdy se probud\u00edm a kdy ne, m\u016fj Pane,“ \u0159ekl Bill nerv\u00f3zn\u011b. Tom se zamra\u010dil a p\u0159e\u0161el k okn\u016fm, d\u00edval se do zahrad na kr\u00e1sn\u011b zelen\u00fd trahd lah<\/em>. „D\u011bkuji, \u017ee jsi m\u011b p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit,“ dodal, necht\u011bl se zd\u00e1t drz\u00fd.<\/div>\n
Tom se p\u0159es rameno pod\u00edval na Billa a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Poslal jsem Andrease ven, ale\u2026“ vydechl, „m\u016f\u017ee\u0161 si ho u sebe nechat po celou dobu.“<\/div>\n
Bill nekontrolovan\u011b procitl. Myslel t\u00edm-<\/div>\n
„To neznamen\u00e1, \u017ee je to mezi n\u00e1mi v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Zdaleka ne, ale r\u00e1d bych se o to pokusil, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt.“<\/div>\n
Bill polkl a p\u0159ik\u00fdvl. „Chci,“ \u0159ekl hned, jak se mu hlas p\u0159estal t\u0159\u00e1st.<\/div>\n
„Jen\u2026 p\u0159esta\u0148 s t\u00edm no\u0161en\u00edm j\u00eddla, ano?“ oto\u010dil se Tom kone\u010dn\u011b k Billovi a prot\u00e1hl si krk.<\/div>\n
„Jen jsem se sna\u017eil uk\u00e1zat, jak moc chci-„<\/div>\n
„To nepom\u00e1h\u00e1,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom a zavrt\u011bl hlavou. Bez dal\u0161\u00edho slova ode\u0161el z pokoje, nechal Billa d\u00edvat se za n\u00edm. Vydechl a p\u0159it\u00e1hl si kolena k hrudn\u00edku, aby se o n\u011b mohl op\u0159\u00edt hlavou. Byl to dal\u0161\u00ed krok spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem, ne? V\u00edc, ne\u017e si zaslou\u017e\u00ed, ale m\u00e9n\u011b, ne\u017e v co doufal. Bill uk\u00e1\u017ee Tomovi svou l\u00e1sku; klidn\u011b tis\u00edci zp\u016fsoby, kdy\u017e to bude mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
\n

I kdyby to m\u011blo trvat cel\u00fd jeho \u017eivot.<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

Bill uznal za vhodn\u011bj\u0161\u00ed vyhledat Davida.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Dost p\u0159ekvapiv\u011b, kdy\u017e se po n\u011bm Bill ptal o dva dny pozd\u011bji, Michael ho informoval, \u017ee je ve Hv\u011bzdn\u00e9m Pokoji, a Bill, kter\u00fd o tomto um\u00edst\u011bn\u00ed moc nep\u0159em\u00fd\u0161lel, zam\u00ed\u0159il ihned na m\u00edsto ur\u010den\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, David m\u011bl spole\u010dnost, Bill se ihned c\u00edtil, \u017ee je dot\u011brn\u00fd kv\u016fli tomu, \u017ee vstoupil; nebyl v t\u00e9to m\u00edstnosti od t\u00e9 doby, co byl v s\u00eddle jako host.<\/p>\n

„Oh, j\u00e1\u2026“ zastavil se Bill ve dve\u0159\u00edch, znovu couvl. „Omlouv\u00e1m se, p\u0159ijdu pozd\u011bji.“<\/p>\n<\/div>\n

„Ne, ne, Bille.“ Zvedl David ruku a m\u00e1vl, aby \u0161el dovnit\u0159. V\u0161ichni b\u011bhali kolem, ptali se Davida na ot\u00e1zky a p\u0159ek\u0159ikovali se, Billova p\u0159\u00edtomnost t\u00e9to situaci nijak nemohla p\u0159it\u00ed\u017eit, i kdy\u017e vstoupil na soukrom\u00fd ob\u011bd nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. „To je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl David a polo\u017eil mu ruku na rameno, p\u0159ivedl ho dovnit\u0159. „N\u011bco jsi pot\u0159eboval?“<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na ostatn\u00ed, vid\u011bl Lorda Connora, kter\u00fd se hrabal ve sm\u011bsi delikates z Tripolisu, a usykl. Nevid\u011bl tohoto mu\u017ee od sv\u00e9 svatby. „J\u00e1 jen\u2026“ za\u010dal. „Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli by m\u011b cht\u011bl Lord Jorg vid\u011bt, ne \u017ee bych ho obvi\u0148oval, a myslel jsem, \u017ee vy mo\u017en\u00e1 ano\u2026 co je<\/em> v\u0161echno tohle?“<\/div>\n
David se na n\u011bj na chv\u00edli zad\u00edval, skoro s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm, a Bill se tak n\u011bjak c\u00edtil pok\u00e1ran\u00fd. Na to u Davida nebyl zvykl\u00fd. „P\u0159\u00edpravy pro Leb Ha tv\u00e9ho man\u017eela,“ \u0159ekl a Bill pod jeho stiskem ruky ztuhl, pohledem se vr\u00e1til k procesu.<\/div>\n
\n

„Nikdo\u2026 nikdo mi o tom ne\u0159ekl,“ \u0159ekl a t\u011b\u017ece polkl.<\/p>\n

Byla to pravda, ale Bill se na to tak\u00e9 nikdy neptal, to si uv\u011bdomil ale a\u017e te\u010f. M\u011bs\u00edce s Tomem, a on se nikdy nezeptal. Nebylo divu, \u017ee se na n\u011bj David takto d\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n

David si odka\u0161lal, p\u0159it\u00e1hl si Billa trochu bl\u00ed\u017e k sob\u011b a pak ho pustil, sna\u017eil se ho uklidnit. „Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee p\u0159ed\u010d\u00edm lo\u0148sk\u00fd rok. Jeho otec nal\u00e9hal, aby oslava jeho dvacetin byla extravagantn\u00ed v\u011bc, ale\u2026 Stejn\u011b. M\u016f\u017ee to b\u00fdt perfektn\u011b elegantn\u00ed.“ Oto\u010dil se k Billovi, pohladil ho po z\u00e1dech. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee by ti to \u0159ekl, jeliko\u017e se ten den bl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„To ani nen\u00ed\u2026“ Bill zavrt\u011bl hlavou, zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku, najednou chladn\u00fd. „Ani by to nem\u011bl d\u011blat.“<\/div>\n
„No, te\u010f u\u017e to v\u00ed\u0161. A jsem si jist\u00fd, \u017ee si ten ve\u010der s tebou u\u017eije.“<\/div>\n
\n

Bylo od Davida velice hezk\u00e9, \u017ee tohle \u0159ekl, n\u011bco, co pro n\u011bj muselo b\u00fdt velice t\u011b\u017ek\u00e9, a o \u010dem si Bill nebyl jist\u00fd, jestli to je pravda, ale bylo to jen st\u011b\u017e\u00ed uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Nebylo to dost, nebylo mu dost tady<\/em> b\u00fdt.<\/p>\n

„O \u010dem jsi to cht\u011bl mluvit s Lordem Jorgem?“ zeptal se David a Bill se na n\u011bj oto\u010dil, zamra\u010dil se. „M\u016f\u017eu ho donutit t\u011b vid\u011bt, p\u0159edat zpr\u00e1vu. Co je to?“<\/p>\n<\/div>\n

„Oh, to\u2026“ Bill se posunul, kdy\u017e mu\u017e mumlaj\u00edc\u00ed s\u00e1m k sob\u011b o housl\u00edch a zp\u011bv\u00e1c\u00edch p\u0159e\u0161el a\u017e moc bl\u00edzko n\u011bho, pokra\u010doval v ch\u016fzi, ani\u017e by si Billa v\u0161iml. „To m\u016f\u017ee po\u010dkat,“ rozhodl se. „Je to obvykl\u00e9, Lorde Davide, \u017ee takov\u00e9 pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed padne na meroda<\/em> po tom, co se lord o\u017een\u00ed?“ zeptal se.<\/div>\n
„Obvykle ne,“ odpov\u011bd\u011bl David. „J\u00e1 jsem to v\u017edycky d\u011blal, nikdy mi to nevadilo, a necht\u011bl jsem v\u00edc\u2026 nap\u00ednat v\u00e1\u0161 vztah.“<\/div>\n
„R\u00e1d bych to p\u0159evzal,“ \u0159ekl mu Bill. Bylo to mnohem v\u011bt\u0161\u00ed gesto oddanosti ne\u017e jeho af\u00e9ra s j\u00eddlem, kterou u\u017e d\u00e1l nemohl d\u011blat, a Tom s n\u00edm st\u00e1le<\/em> necht\u011bl mluvit. „Nen\u00ed to zat\u00ed\u017een\u00ed. Tom se na m\u011b sotva pod\u00edv\u00e1, m\u00e1m \u010das.“<\/div>\n
V\u011bd\u011bt, \u017ee m\u016f\u017ee z\u016fstat, neznamenalo nic, kdy\u017e za n\u00edm Tom ani nep\u0159i\u0161el. Co bylo \u017e\u00edt pod stejnou st\u0159echou bez kontaktu s n\u00edm?<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli by to bylo chytr\u00e9, Bille,“ protestoval David. „Ale up\u0159\u00edmn\u011b by mi to nevadilo.“<\/div>\n
„Ani mn\u011b ne,“ nal\u00e9hal Bill.<\/div>\n
David se na n\u011bj obez\u0159etn\u011b pod\u00edval, Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se sna\u017e\u00ed naj\u00edt d\u016fvod, pro\u010d by nem\u011bl souhlasit a z\u0159ejm\u011b nic nena\u0161el. Lord Jorg tento n\u00e1pad nejsp\u00ed\u0161 nep\u0159ijme, to Bill v\u011bd\u011bl, Tom mo\u017en\u00e1<\/em> bude znepokojen, ale on to cht\u011bl.<\/div>\n
On tohle pot\u0159eboval.<\/em><\/div>\n
\n

David si povzdechl. „Tak budi\u017e.“<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Bude tohle dost velk\u00e9?“ zeptal se Bill a proch\u00e1zel se pr\u00e1zdn\u00fdm s\u00e1lem. Klenut\u00fd strop nesl jeho dotaz a\u017e k tr\u00e1m\u016fm, pomalu se oto\u010dil v \u0161irok\u00e9m prostoru.<\/div>\n
„Ve\u0161la se sem va\u0161e svatba,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Andreas a \u010dernovlas\u00fd teenager p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Pravda. Na Tomovo Leb Ha budeme m\u00edt m\u00e9n\u011b host\u016f ne\u017e na svatbu.“ Podrbal se Bill na nose a povzdychl si. „Bude toho spousta na dekoraci. Kontaktuj Lorda Micaha, jestli by mohl ud\u011blat dekorace.“ Andreas p\u0159ik\u00fdvl a zapnul si datapad. „Tak\u00e9 budeme muset jet na Tetrapolsk\u00e9 Vinice a sehnat n\u011bco nov\u00e9ho. D\u00edval jsem se do vinot\u00e9ky tady, a nemaj\u00ed tu ho\u0159k\u00e1 v\u00edna, kter\u00e1 m\u00e1 Tom r\u00e1d. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys mohl dohodnout sch\u016fzku?“<\/div>\n
„Ano. P\u0159ed nebo potom si promluv\u00ed\u0161 s Lordem Connorem?“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a zavrt\u011bl hlavou. „Lord David u\u017e poslal pro menu; pou\u017eijeme to, co objednal on. V\u011b\u0159\u00edm jeho \u00fasudku, d\u011blal tohle v\u00edckr\u00e1t ne\u017e j\u00e1.“<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 na posledn\u00ed Leb Ha sv\u00e9ho otce?“ zeptal se Andreas a Bill se za\u010dervenal a za\u010dal se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, co jsme zvl\u00e1dli s takov\u00fdm rozpo\u010dtem,“ \u0159ekl zamy\u0161len\u011b.<\/div>\n
„Ano. Ale tak\u00e9 jsme nem\u011bli tolik<\/em> host\u016f.“<\/div>\n
\n

„Nep\u0159ipom\u00ednej mi to. St\u00e1le je\u0161t\u011b mus\u00edm vymyslet pozv\u00e1nky. Mus\u00edme je osobn\u011b doru\u010dit ke ka\u017ed\u00e9mu S\u00eddlu. Je to pak v\u00edce osobn\u00ed.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill pomalu. „Kdy\u017e budou v\u0161ichni spolupracovat, m\u011blo by to j\u00edt jako po m\u00e1sle.“<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„Co\u017ee?“ zeptal se Bill bezmocn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, Lorde Bille, ale u\u017e to d\u00e1l d\u011blat nemohu. Omylem jsem si p\u0159idal v\u00e1\u0161 ve\u010d\u00edrek na seznam, ale p\u0159ehl\u00eddl jsem, \u017ee tam m\u00e1m jin\u00fd. Nemohu d\u011blat oba najednou, a jeliko\u017e m\u011b D\u016fm Unt kontaktoval prvn\u00ed, mus\u00edm ud\u011blat jejich zak\u00e1zku. Ch\u00e1pejte.“<\/em><\/div>\n
„Ale Lorde Connore, D\u016fm Vave na v\u00e1s utratil opravdu hodn\u011b kredit\u016f. Mohl byste ur\u010dit\u011b ud\u011blat v\u00fdjimku,“ nal\u00e9hal Bill.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee by to bylo moudr\u00e9 nebo spravedliv\u00e9, vy snad ano?“<\/em><\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl a sna\u017eil se nedupnout si. Koho zaj\u00edmala spravedlnost<\/em>, kdy\u017e se na n\u011bj jeho kucha\u0159 cht\u011bl vyka\u0161lat t\u00fdden p\u0159ed Leb Ha?<\/div>\n
„Ne, asi ne,“ \u0159ekl nam\u00edsto toho po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli. „Mo\u017en\u00e1 byste mi mohl dohodit n\u011bjak\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho? Nejsp\u00ed\u0161 by to uleh\u010dilo va\u0161e n\u00e1hl\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed.“ Bill nedok\u00e1zal polknout ho\u0159kost, kterou m\u011bl v hlase, a Lord Connor nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Uvid\u00edme, co budu moct ud\u011blat. M\u016fj asistent se za chv\u00edl\u00ed vr\u00e1t\u00ed se seznamem alternativ.“<\/em> Hlas Lorda Connora byl mraziv\u00fd.<\/div>\n
\n

„D\u011bkuji, Lorde Connore.“ Vydechl Bill t\u011b\u017ece, kdy\u017e se symbol Domu Zar objevil na obrazovce. Nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e ho n\u011bkdo zdr\u017eoval. Andreas ve\u0161el do m\u00edstnosti, vypadal celkem udiven\u00fd Billov\u00fdm v\u00fdrazem.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“<\/p>\n<\/div>\n

„Lord Connor m\u011b pr\u00e1v\u011b informoval, \u017ee m\u011bl dv\u011b v\u011bci najednou, a \u017ee bude spravedliv\u00e9, kdy\u017e se postar\u00e1 o D\u016fm Unt, jeliko\u017e oni se mu ozvali prvn\u00ed<\/em>.“<\/div>\n
„U v\u0161ech Boh\u016f, a co si te\u010f m\u00e1me po\u010d\u00edt?“ zeptal se blon\u010f\u00e1k a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e, aby se d\u00edval, jak se symbol pomalu ot\u00e1\u010d\u00ed na obrazovce.<\/div>\n
„Dovol\u00ed sv\u00e9mu asistentovi d\u00e1t n\u00e1m n\u011bjak\u00e1 alternativa. Snad najde kucha\u0159e, kter\u00fd nen\u00ed<\/em> zamluven\u00fd.“ Promnul si Bill \u010delo a rychle si prot\u00e1hl ramena. „U\u017e se ozval Lord Micah?“ zeptal se Andrease \u00fazkostliv\u011b.<\/div>\n
„Ano. Nebo sp\u00ed\u0161 mluvil jsem s jeho asistentem. Dneska r\u00e1no si ho objednali na jin\u00fd ve\u010d\u00edrek.“<\/div>\n
„To si snad d\u011bl\u00e1\u0161 srandu. \u0158ekli, abychom dneska zavolali, abychom se dohodli na \u010dase, kdy maj\u00ed p\u0159ij\u00edt a vyzdobit to!“ Bill se postavil a za\u010dal chodit po pokoji. „Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt zamluven\u00fd?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Bille, ale \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee nemohou tu pr\u00e1ci p\u0159ijmout.“<\/div>\n
„Tohle je fakt b\u00e1je\u010dn\u00fd. To je v\u0161echno, na co s\u00e1hnu, p\u0159edur\u010deno ke zni\u010den\u00ed?“ zeptal se Bill bezdechu. Infonexus zap\u00edpal a on zvedl pohled s nad\u011bj\u00ed v o\u010d\u00edch, kdy\u017e obrazovka z\u010dernala. „Co\u017ee?“ zeptal se rozzu\u0159en\u011b.<\/div>\n
„Hovor byl odpojen. Chce\u0161, abych jim zavolal zp\u00e1tky?“ Andreas\u016fv hlas byl \u00fazkostliv\u00fd, kdy\u017e sledoval kamar\u00e1d\u016fv obli\u010dej.<\/div>\n
\n

„Ne, to je v pohod\u011b, v\u00e1\u017en\u011b pochybuju, \u017ee to nebylo naschv\u00e1l!“ \u0159ekl Bill pomalu. „Najdu si s\u00e1m jin\u00e9ho kucha\u0159e.“<\/p>\n

„Ale m\u00e1m i n\u011bjak\u00e9 dobr\u00e9 zpr\u00e1vy,“ nab\u00eddl Andreas a pousm\u00e1l se.<\/p>\n<\/div>\n

„Te\u010f m\u011b pot\u011b\u0161\u00ed asi cokoliv, tak do toho.“<\/div>\n
„L\u00e1tky, stoly, ubrusy a v\u0161echny ostatn\u00ed v\u011bci byly objedn\u00e1ny a u\u017e dorazily, a nic nechyb\u00ed.“<\/div>\n
„Oh, d\u00edky Boh\u016fm,“ \u0159ekl Bill a zhluboka se nadechl. Ze srdce mu spadl velk\u00fd k\u00e1men. Celkem dost v\u011bc\u00ed objedn\u00e1val z ka\u017ed\u00e9ho z p\u011bti m\u011bst, a zoufale doufal, \u017ee p\u0159ijde v\u0161echno, aby se mohla ud\u011blat v\u00fdzdoba.<\/div>\n
Te\u010f jen pot\u0159eboval naj\u00edt ty, co to vyzdob\u00ed. A kucha\u0159e.<\/div>\n
Znovu.<\/div>\n
\n

„Um, co n\u00e1m je\u0161t\u011b zb\u00fdv\u00e1 ud\u011blat?“ zeptal se Bill a sna\u017eil se nez\u00edvat. St\u00e1le nedohnal sp\u00e1nek z minul\u00e9 noci, kdy\u017e se kv\u011btin\u00e1\u0159 st\u00e1le ptal a \u017e\u00e1dal po n\u011bm opravdu p\u0159ehnanou cenu, jako by byl Bill n\u011bjak\u00fd genna<\/em>, kter\u00fd s\u00e1m neodk\u00e1\u017ee cenu odhadnout. A\u017e pozd\u011b r\u00e1no hovor skon\u010dil, a Bill si zalezl do postele, jen aby ho Andreas za hodinu probudil, \u017ee mus\u00ed zamluvit to nejlep\u0161\u00ed ho\u0159k\u00e9 v\u00edno.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

„St\u00e1le tu jsou pozv\u00e1nky, hudba, kv\u011btiny, v\u00edno a te\u010f i j\u00eddlo a dekorace.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, tohle zvl\u00e1dneme. Na z\u00edtra mi domluv sch\u016fzku s vinot\u00e9kou. Lord Kirk v\u00ed o kv\u011btin\u00e1ch, kter\u00e9 jsem objednal, a tak to bude velmi kr\u00e1tk\u00e1 sch\u016fzka. U\u017e bych mu nemusel volat. M\u00e1me do Leb Ha u\u017e jen t\u00fdden, tak\u017ee bych m\u011bl ud\u011blat pozv\u00e1nky hned te\u010f, aby mohly b\u00fdt posl\u00e1ny. Tiska\u0159 Lord Gary u\u017e se n\u00e1m ozval na telefon?“<\/div>\n
„Ne, Bille.“<\/div>\n
Bill si povzdychl. „Nebudu panika\u0159it; v\u00edm, \u017ee ud\u011bl\u00e1 dobrou pr\u00e1ci a budeme v po\u0159\u00e1dku.“ Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a za\u010dal pochodovat. „Tak\u017ee te\u010f zb\u00fdv\u00e1 kucha\u0159 a hudba. To Lord David nezamluvil \u017e\u00e1dnou skupinu?“<\/div>\n
„Harfenista onemocn\u011bl, a tak museli odm\u00edtnout. Ale mluvil jsem s Gustavem, a ten \u0159\u00edkal, \u017ee Lorda Toma nikdy nezaj\u00edmala skupina, co objednali; v\u017edycky to bylo v\u00edc pro jeho otce.<\/div>\n
„Nem\u011blo by b\u00fdt tak t\u011b\u017ek\u00e9 naj\u00edt jinou skupinu, sp\u00ed\u0161 n\u011bco, co bude m\u00edt r\u00e1d<\/em> m\u016fj man\u017eel. Nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkoho z Pentapolis. Najdu n\u011bkoho z\u00edtra.“<\/div>\n
„Tak\u017ee je\u0161t\u011b j\u00eddlo a dekorace, \u017ee?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill, znovu \u0161\u0165astn\u00fd. „M\u016f\u017eeme pomocn\u00edky na dekoraci sehnat tady. Dnes ve\u010der ud\u011bl\u00e1me stoly. Nejsp\u00ed\u0161 se budu muset zastavit v obchod\u011b Lorda Garyho. To u\u017e m\u016f\u017eu, kdy\u017e jsem \u017eenat\u00fd. Najdi n\u00e1m n\u011bjak\u00fd \u010das.“ Bill si skousl ret a d\u00edval se do blba. „J\u00eddlo. Mysl\u00edm, \u017ee n\u011bco najdu na Infonexu; snad bude n\u011bkdo tak kvalitn\u00ed jako Lord Connor. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e budu hledat v Tetrapolis.“<\/div>\n
„Snad ano,“ \u0159ekl Andreas nad\u0161en\u011b. „Chce\u0161, abych ti vybral n\u011bco form\u00e1ln\u00edho, kdy\u017e p\u016fjde\u0161 za Lordem Garym?“ Andreas u\u017e vykro\u010dil ke sk\u0159\u00edni.<\/div>\n
\n

„Ano pros\u00edm. Mus\u00edm ud\u011blat dobr\u00fd dojem.“<\/p>\n<\/div>\n

~*~<\/div>\n
\n

„Jak to mysl\u00edte, \u017ee jsou zni\u010den\u00e9?“<\/p>\n<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, ale pergamen, kter\u00fd jste po\u017eadoval, byl naprosto zni\u010den, a jsem neschopen sehnat dal\u0161\u00ed a\u017e do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho m\u011bs\u00edce,“ \u0159ekl Lord Gary nete\u010dn\u011b. Bill bezv\u00fdsledn\u011b zaprskal, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl po obchod\u011b, jako by cht\u011bl naj\u00edt<\/em> ten protivn\u00fd pap\u00edr.<\/div>\n
„To u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd nen\u00ed v cel\u00e9m Tetrapolis?“ zeptal se, kdy\u017e nabral kontrolu nad sv\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n
„Lorde Bille, j\u00e1 jsem prvot\u0159\u00eddn\u00ed obchodn\u00edk s pap\u00edrem. Nenajdete \u017e\u00e1dn\u00fd obchod s v\u011bt\u0161\u00ed kolekc\u00ed-„<\/div>\n
„Ale jste neschopn\u00fd splnit mou objedn\u00e1vku.“ Probodl ho Bill pohledem. „A to mi to \u0159\u00edk\u00e1te tak pozd\u011b?“<\/div>\n
„Uji\u0161\u0165uji v\u00e1s, sna\u017eil jsem se naj\u00edt jin\u00e9ho dodavatel, ale nic jsem nena\u0161el. Necht\u011bl jsem v\u00e1m to \u0159\u00edct, dokud nezkus\u00edm v\u0161echny mo\u017enosti n\u00e1hrady.“ Lord Gary vypadal ura\u017een\u011b a Bill\u016fv v\u00fdraz se zjemnil.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Lorde Gary. Necht\u011bl jsem nazna\u010dovat opak,“ \u0159ekl Bill tup\u011b.<\/div>\n
„To je pochopiteln\u00e9. Vklad se vr\u00e1til zp\u00e1tky na \u00fa\u010det Domu Vave, t\u011b\u0161\u00edm se na dal\u0161\u00ed obchod s v\u00e1mi.“ P\u0159ik\u00fdvl Lord Gary a zvedl ruku sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Bill byl propu\u0161t\u011bn.<\/div>\n
\n

„Ano, samoz\u0159ejm\u011b,“ zamumlal a ode\u0161el ven.<\/p>\n

 <\/p>\n<\/div>\n

Kdy\u017e byl venku, d\u00edval se na ozdobn\u00e9 kameny, kter\u00e9 vedly pod\u00e9l cesty k teleportu. Bill se sna\u017eil uklidnit, ale zlost v n\u011bm byla v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed, dokud jeden b\u00edl\u00fd k\u00e1men neexplodoval a nestal se z n\u011bj jemn\u00fd pr\u00e1\u0161ek. Pod\u00edval se provinile zp\u00e1tky na obchod a rychle ode\u0161el k teleportu. Kdy\u017e byl na druh\u00e9 stran\u011b, Andreas se na n\u011bj t\u00e1zav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Nebyli schopn\u00ed to sehnat,“ \u0159ekl kr\u00e1tce a prakticky vlet\u011bl do sv\u00e9ho pokoje, Andreas mu byl v pat\u00e1ch. Kdy\u017e se dve\u0159e jeho pokoje zav\u0159ely, Bill sjel po zdi a zoufale se posadil na zem.<\/div>\n
„Tohle je opravdu zaj\u00edmav\u00e9,“ \u0159ekl Andreas pomalu. „V\u0161ichni maj\u00ed najednou pr\u00e1ci, nebo se n\u011bco stane nebo se n\u011bco objev\u00ed. Jak\u00e1 je \u0161ance, \u017ee by se to v\u0161echno stalo najednou? Tyhle obchody jsou velmi d\u016fle\u017eit\u00e9; pro\u010d by riskovali hn\u011bv nebo h\u016f\u0159, ztr\u00e1tu obchodu?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny a pak mu ztvrdl obli\u010dej. „Mo\u017en\u00e1, kdyby s nimi n\u011bkdo mluvil a prosil je, aby ustoupili, a \u0159ekli mi ne, pak by to smysl d\u00e1valo,“ procedil skrz zuby.<\/div>\n
„Ale kdo by n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blal?“ zeptal se Andreas, obli\u010dej se mu najednou roz\u0161\u00ed\u0159il uv\u011bdom\u011bn\u00edm. „Lord Jorg?“ zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
\n

„Zaj\u00edmav\u00e9,“ odsekl Bill, „\u017ee jsi do\u0161el ke stejn\u00e9mu z\u00e1v\u011bru, i kdy\u017e jsem nic ne\u0159ekl.“ Zvedl se a ode\u0161el ke Slune\u010dn\u00edmu Pokoji Lorda Jorga. Pod dve\u0159mi prosv\u00edtalo slab\u00e9 sv\u011btlo a Bill manu\u00e1ln\u011b za\u0165ukal.<\/p>\n

„D\u00e1le.“ Slovo bylo od\u0161t\u011bknuto a Bill napochodoval na\u0161tvan\u011b dovnit\u0159. „Bille,“ \u0159ekl Jorg a zvedl pohled od sv\u00e9ho datapadu, „Co pro tebe mohu ud\u011blat?“<\/p>\n<\/div>\n

„T\u0159eba mi m\u016f\u017eete p\u0159estat p\u0159ek\u00e1\u017eet v cest\u011b,“ \u0159ekl Bill rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ \u00fa\u0161klebek na obli\u010deji Hlavy S\u00eddla byl skoro nesnesiteln\u00fd, a Bill nakr\u010dil ramena. „Nic jsem neud\u011blal.“<\/div>\n
„Mluvil jste se v\u0161emi, kter\u00e9 jsem si zamluvil na ve\u010d\u00edrek. Pomalu, ale jist\u011b v\u0161ichni vycouvali, nebo zru\u0161ili smlouvu. Jak\u00e1 je \u0161ance, \u017ee by se to stalo bez manipulace?“<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u011b podez\u0159\u00edv\u00e1\u0161, samoz\u0159ejm\u011b, jeliko\u017e jsem tak<\/em> zl\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by cht\u011bl zni\u010dit sv\u00e9mu vlastn\u00edmu synovi, m\u00e9mu n\u00e1stupci, Leb Ha.“ Z\u00edral na n\u011bj chladn\u011b Jorg.<\/div>\n
„Pop\u00edr\u00e1te to?“<\/div>\n
„Nevypad\u00e1\u0161 tak dob\u0159e, Bille,“ \u0159ekl Jorg posm\u011bva\u010dn\u011b. „Mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl nechat Lorda Davida pokra\u010dovat v pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed? Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee na to nesta\u010d\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. „J\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m<\/em>, a bude to p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9, p\u0159esn\u011b takov\u00e9, jak si m\u016fj man\u017eel<\/em> zaslou\u017e\u00ed,“ Bill to slovo hodil zp\u00e1tky na Jorga, kter\u00fd se naje\u017eil.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 tady b\u00fdt, pod stejnou st\u0159echou, ale nejsi jeho man\u017eel. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161, jak b\u00fdt man\u017eelem. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee jsi na dn\u011b. U\u0161et\u0159i si to pon\u00ed\u017een\u00ed a nech to ud\u011blat m\u00e9ho chot\u011b. D\u011blal to u\u017e roky.“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Jak chce\u0161.“ Pokr\u010dil Jorg rameny a vr\u00e1til se k pr\u00e1ci. Bill na n\u011bj je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u00edral, ne\u017e odpochodoval ze Slune\u010dn\u00edho Pokoje do chodby.<\/div>\n
Tohle byla sabot\u00e1\u017e. Realita ho po\u0159\u00e1dn\u011b uhodila a Bill se na chv\u00edli c\u00edtil trochu om\u00e1men\u011b. Ale jeho tch\u00e1n od n\u011bj p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee ustoup\u00ed a \u017ee se schoul\u00ed do klub\u00ed\u010dka jako skom\u00edrav\u00fd druh\u00fd mu\u017e, za kter\u00e9ho ho pova\u017eoval.<\/div>\n
\n

Ale to se opravdu pletl.<\/p>\n

Bill se vr\u00e1til k sob\u011b do pokoje a na\u0161el Andrease, jak skoro sp\u00ed v k\u0159esle. „Andreasi,“ \u0159ekl d\u016frazn\u011b a c\u00edtil se \u0161patn\u011b za to, \u017ee ho probudil. „Mus\u00edm si na sebe vz\u00edt to nejlep\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed a pot\u0159ebuji vypadat l\u00e9pe ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Po\u0161lu pozv\u00e1nky p\u0159es Infonexus.“<\/p>\n<\/div>\n

„Ale\u2026 Bille, na seznamu jsou jich stovky, a v\u0161ichni nep\u0159ijmou v\u0161eobecnou pozv\u00e1nku,“ \u0159ekl a zaz\u00edval.<\/div>\n
„Pak mus\u00edm za\u010d\u00edt co nejd\u0159\u00edv, ne?“ usm\u00e1l se Bill kr\u00e1tce a zvedl seznam. Andreas se na n\u011bj na chv\u00edli zad\u00edval a povzdychl si.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 kruhy pod o\u010dima,“ \u0159ekl, jako by to Bill nev\u011bd\u011bl. „Mus\u00ed\u0161 vypadat co nejl\u00e9pe, kdy\u017e jim chce\u0161 poslat osobn\u00ed pozv\u00e1nku.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

\"\"<\/p>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\n

„O to se postaraj\u00ed linky,“ \u0159ekl Bill odm\u00edtav\u011b. „Nebudou je vid\u011bt. Pros\u00edm, Andreasi, pak m\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt na zbytek dne.“ Posadil se ke sv\u00e9mu zrcadlu a zhluboka se nadechl, a nevydechl, dokud se Andreas nedal do pohybu.<\/p>\n

autor: Little Muse & Majestrix
\n<\/strong>p\u0159eklad: LilKatie
\n<\/strong>betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\n

original<\/strong><\/a><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse \u00a0 Pr\u00e1ce na l\u00e1sce „Vydr\u017e\u00edm, d\u011bkuji,“ Andreasovi nadskakovalo koleno, zat\u00edmco si propletl prsty a sna\u017eil se nevrt\u011bt, aby to nevid\u011bl kdokoliv na druh\u00e9 stran\u011b obrazovky Infonexu. Bill byl v posteli, v hlubok\u00e9m sp\u00e1nku, nemohl se h\u00fdbat a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-7901","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7901","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7901"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7901\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440791,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7901\/revisions\/79440791"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7901"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7901"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7901"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}