{"id":7936,"date":"2011-08-30T17:00:00","date_gmt":"2011-08-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7915"},"modified":"2011-08-30T17:00:00","modified_gmt":"2011-08-30T16:00:00","slug":"poulicni-stene-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/30\/poulicni-stene-1\/","title":{"rendered":"Pouli\u010dn\u00ed \u0161t\u011bn\u011b 1."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Zdrav\u00edm v\u0161echny =) Tak jsem tu s novou pov\u00eddkou =) Osobn\u011b se mi l\u00edb\u00ed daleko v\u00edc ne\u017e It’s a Game, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee se bude l\u00edbit i v\u00e1m =)<\/em><\/div>\n
P\u0159edem p\u011bkn\u011b d\u011bkuju za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, v\u017edycky m\u011b to neuv\u011b\u0159iteln\u011b pot\u011b\u0161\u00ed =) P\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed p\u0159eju… Helie =)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zn\u00e1\u0161 ten pocit, kdy si mysl\u00ed\u0161, \u017ee nikam nepat\u0159\u00ed\u0161? Kdy ti ka\u017ed\u00fd pravideln\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee ty jsi jen odpad, \u017ee nikoho nem\u00e1\u0161? A potom najde\u0161 domov… a kdy\u017e ho najde\u0161, p\u0159ijdou lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se rozhodnou ti ho vz\u00edt…<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ach bo\u017ee, Tome. Bude\u0161 mi tak stra\u0161n\u011b moc chyb\u011bt. Takov\u00fd hodn\u00fd chlapec jako ty. P\u0159\u00e1la bych si m\u00edt v domov\u011b v\u00edc chlapc\u016f tv\u00e9ho ra\u017een\u00ed. Takov\u00fdch, jako jsi ty, drahou\u0161ku, je jen m\u00e1lo, a j\u00e1 o tebe m\u00e1m p\u0159ij\u00edt,“ zavzlykala Matka \u00fastavu a pol\u00edbila m\u011b na rozp\u00e1len\u00e9 \u010delo. „Pro\u010d? Pro\u010d mi mus\u00ed vz\u00edt tebe?“ bre\u010dela. Nikdy jsem ji nevid\u011bl takhle vyv\u00e1d\u011bt kv\u016fli odchodu n\u011bkter\u00e9ho z jej\u00edch sv\u011b\u0159enc\u016f. Kdyby m\u011bla takhle bre\u010det pro ka\u017ed\u00e9ho, kdo domov opou\u0161t\u00ed, ned\u011blala by nic jin\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
Madam Silvia Benethov\u00e1 je z\u00e1mo\u017en\u00e1 \u017eena ve star\u0161\u00edch letech, kter\u00e9 p\u0159ed dvaceti lety zem\u0159el mu\u017e. Zd\u011bdila velk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, \u0159ekl bych rodinn\u00e9 bohatstv\u00ed Benethov\u00fdch, a proto\u017ee sama nikdy nem\u011bla d\u011bti, zalo\u017eila si tenhle \u00fatulek. J\u00e1 osobn\u011b jsem tu deset let, \u010dili od t\u0159\u00ed let, i kdy\u017e s p\u0159est\u00e1vkami. Madam Silvia, Matka, pravideln\u011b pos\u00edlala sv\u00e9 sv\u011b\u0159ence do sp\u0159\u00e1telen\u00fdch domov\u016f se \u0161kolami, abychom nebyli \u00fapln\u011b negramotn\u00ed. J\u00e1 jsem jezdil pry\u010d \u010dasto. Matka mi \u010dasto \u0159\u00edk\u00e1vala, \u017ee do m\u011b vkl\u00e1d\u00e1 velk\u00e9 nad\u011bje, \u017ee v\u00ed, \u017ee jsem v\u00fdjime\u010dn\u00fd a jednou se ve spole\u010dnosti prosad\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Av\u0161ak jsem \u0161\u0165astn\u00e1, Tome. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bude\u0161 s touhle rodinnou \u0161\u0165astn\u00fd. A kdy\u017e bude m\u016fj chlapec \u0161\u0165astn\u00fd, budu \u0161\u0165astn\u00e1 i j\u00e1,“ usm\u00e1la se na m\u011b p\u0159es slzy a prudce m\u011b objala. Ztratil jsem se v jej\u00ed n\u00e1ru\u010di, do kter\u00e9 jsem se jako mal\u00fd chlapec chod\u00edval vybre\u010det, kdy\u017e mi chyb\u011bla vlastn\u00ed matka.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Moje matka? Kdo to je? Nev\u00edm, nezn\u00e1m jej\u00ed jm\u00e9no, nezn\u00e1m jej\u00ed tv\u00e1\u0159, nev\u00edm, kde bydl\u00ed, ani z jak\u00e9ho d\u016fvodu m\u011b odlo\u017eila. Ne, neodlo\u017eila m\u011b ve t\u0159ech letech, odlo\u017eila m\u011b hned po porodu. K domu jedn\u00e9 star\u00e9 pan\u00ed, kterou si tak\u00e9 moc nepamatuji, i kdy\u017e se o m\u011b t\u0159i roky starala spolu se svoj\u00ed ji\u017e dosp\u011blou dcerou. Jen\u017ee potom zem\u0159ela a jej\u00ed dcera necht\u011bla m\u00edt zat\u00edm z\u00e1vazky, a tak jsem skon\u010dil v domov\u011b madam Benethov\u00e9, i kdy\u017e mi od n\u00ed dodnes chod\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed k narozenin\u00e1m a k V\u00e1noc\u016fm.<\/div>\n
<\/div>\n
Vlastn\u011b… M\u00e9 narozen\u00ed nen\u00ed tak \u00fapln\u011b jist\u00e9, ale pos\u00edlala mi p\u0159\u00e1n\u00ed v\u017edy 1. z\u00e1\u0159\u00ed, proto\u017ee ten den jsem se objevil na prahu jej\u00ed matky. Od t\u00e9 doby slav\u00edm v tenhle den narozeniny. Asi si mysl\u00edte, \u017ee i jm\u00e9no mi daly ony, ale to ne… Pr\u00fd jsem m\u011bl na pe\u0159ince p\u0159ip\u00edchnut\u00fd vzkaz, ze kter\u00e9ho zn\u00e1m jen sv\u00e9 jm\u00e9no.<\/div>\n
<\/div>\n
Matka kone\u010dn\u011b povolila sv\u00e9 sev\u0159en\u00ed a ot\u0159ela si slzy z bled\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„B\u011b\u017e, Tomi, a rozlu\u010d se s ostatn\u00edmi, ne\u017e si pro tebe p\u0159ijedou,“ popostr\u010dila m\u011b ke spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti, odkud se oz\u00fdvalo nekone\u010dn\u00e9 \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed, sm\u00edch, nad\u00e1vky a pl\u00e1\u010d ostatn\u00edch d\u011bt\u00ed ubytovan\u00fdch v \u00fastavu. V\u0161echno to v\u0161ak r\u00e1zem utichlo, kdy\u017e jsem vstoupil do m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Hele, Tom se jde rozlou\u010dit,“ za\u0161eptal n\u011bkdo.<\/div>\n
„Jo, z\u00e1vid\u00edm mu,“ za\u0161eptal mu n\u011bkdo v odpov\u011b\u010f. V\u0161ichni se postupn\u011b zvedli a za\u010dali se se mnou lou\u010dit. M\u00e1me v domov\u011b dobr\u00e9 vztahy, tedy alespo\u0148 j\u00e1 jsem sem kone\u010dn\u011b zapadl. Ka\u017ed\u00e9ho jsem objal, popl\u00e1cal po z\u00e1dech nebo si s nimi pl\u00e1cnul rukama. V\u0161echny krom\u011b jednoho.<\/div>\n
„Bille? Ty se s Tomem nerozlou\u010d\u00ed\u0161?“ zavolala jedna z holek, kter\u00e1 si jako jedin\u00e1 v\u0161imla, \u017ee v\u011b\u010dn\u011b zachmu\u0159en\u00fd a \u010dern\u011b od\u011bn\u00fd chlapec d\u00e1l sed\u00ed na gau\u010di a v\u011bnuje se \u010dten\u00ed n\u011bjak\u00e9 knihy.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl j\u00ed prost\u011b Bill, ani\u017e by zvedl hlavu od kn\u00ed\u017eky. O n\u011bm Matka mluvila v\u017edycky jako o nejprobl\u00e9mov\u011bj\u0161\u00edm d\u00edt\u011bti domova, a to p\u0159i\u0161el sotva p\u0159ed p\u00e1r lety. S nik\u00fdm se moc nebavil, a kdy\u017e nemusel b\u00fdt s ostatn\u00edmi, d\u00e1val p\u0159ednost samot\u011b. Pr\u00fd ho na\u0161li zubo\u017een\u00e9ho na ulici, ale to jsou mo\u017en\u00e1 jen \u017ev\u00e1sty. Nikdo netu\u0161il, jak se k n\u00e1m Bill dostal a hodn\u011b lid\u00ed to ani v\u011bd\u011bt necht\u011blo… T\u0159eba j\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Podle toho, \u017ee Matka st\u00e1le je\u0161t\u011b ne\u0161la, jsem usoudil, \u017ee m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd ten \u010das k dobru. Posadil jsem se na podlahu a kolem m\u011b se okam\u017eit\u011b posadili p\u0159\u00e1tel\u00e9, kte\u0159\u00ed mi b\u00fdvali nejbl\u00ed\u017e. Rozhodn\u011b bylo t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit, \u017ee je u\u017e nikdy neuvid\u00edm.<\/div>\n
„Tome? U\u017e jsou tady,“ ve\u0161la do m\u00edstnosti Matka a rozhl\u00ed\u017eela se, jako by m\u011b nemohla naj\u00edt. Uleh\u010dil jsem j\u00ed pr\u00e1ci t\u00edm, \u017ee jsem vstal. Usm\u00e1la se na m\u011b a ode\u0161la, aby mi je\u0161t\u011b nechala v posledn\u00edch chv\u00edl\u00edch osobn\u00ed prostor.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak se tu, lidi, m\u011bjte,“ usm\u00e1l jsem se smutn\u011b do m\u00edstnosti a nerv\u00f3zn\u011b si prohr\u00e1bl po ramena dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlasy.<\/div>\n
„Ty se taky m\u011bj, Tome!“ zavolal n\u011bkdo. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem se usm\u00e1l a naposledy zam\u00e1val. Posledn\u00edm, na koho padl m\u016fj pohled, se stal Bill. Kdy\u017e uc\u00edtil m\u016fj pohled, zvedl o\u010di od kn\u00ed\u017eky a uli\u010dnicky se usm\u00e1l. Op\u011btoval jsem mu \u00fasm\u011bv a rad\u0161i se odporou\u010del z m\u00edstnosti, aby Matka a moji nov\u00ed rodi\u010dov\u00e9 nemuseli \u010dekat.<\/div>\n
Matka st\u00e1la za dve\u0159mi spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti a te\u010f zrovna jsem m\u011bl jej\u00ed ruku polo\u017eenou p\u0159es ramena, jak se m\u011b sna\u017eila popostrkovat sm\u011brem ke kuchyni. Bylo jen m\u00e1lo t\u011bch, kte\u0159\u00ed se do kuchyn\u011b pod\u00edvali. Vstupenka do kuchyn\u011b byla jasn\u00e1 – ud\u011blej n\u011bjakou lump\u00e1rnu a na 99,9% si m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee se tam pod\u00edv\u00e1\u0161. J\u00e1 osobn\u011b jsem se dnes pod\u00edval do kuchyn\u011b poprv\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
Za velk\u00fdm stolem sed\u011bli dva lid\u00e9. Oba jsem je v minulosti vid\u011bl u\u017e d\u0159\u00edv, tu \u017eenu \u010dast\u011bji. Ob\u011bma bych tipl n\u011bco kolem \u010dty\u0159ic\u00edtky. Takov\u00fd ul\u00edzan\u00fd p\u00e1n, kter\u00fd nevypadal, \u017ee by mu \u0159\u00edkal n\u011bco pojem smysl pro humor, a jeho baculat\u00e1, usm\u011bvav\u00e1 man\u017eelka. Matka mi \u0159\u00edkala, \u017ee ten p\u00e1n, Henry, je \u0161\u00e9f v n\u011bjak\u00e9 firm\u011b, o kter\u00e9 jsem nikdy nesly\u0161el. Mo\u017en\u00e1 proto m\u00e1 u\u017e od pohledu tak sympatickou \u017eenu. Henryho jsem vid\u011bl naposledy asi sedm let zp\u00e1tky, kdy si zde adoptovali jednu d\u00edvku. Jej\u00ed jm\u00e9no jsem za ty roky zapomn\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj, Tome,“ usm\u00e1la se na m\u011b z\u00e1\u0159iv\u011b \u017eena, Linda. Henry se ani neobt\u011b\u017eoval m\u011b pozdravit, jen si m\u011b p\u00e1trav\u011b prohl\u00ed\u017eel. Tu\u0161\u00edm, \u017ee zji\u0161\u0165oval, jestli mu chlapec jako j\u00e1 nebude nikde d\u011blat ostudu. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo takhle hodnot\u00ed, ani\u017e by m\u011b prvn\u011b poznal.<\/div>\n
„Chlapec pot\u0159ebuje nov\u00e9 \u0161aty,“ odtu\u0161il Henry a d\u00e1l se moj\u00ed osobou nezab\u00fdval.<\/div>\n
„Ano, v\u0161ak s n\u00edm chceme hned vyrazit na n\u00e1kupy,“ \u0161\u0165ouchla ho Linda pod \u017eebra a po\u0165ouchle se zasm\u00e1la, jako by to nebylo n\u011bco p\u0159es dvacet let, co vyrostla z puberty. Henry ani nepozvedl koutky. Ne, tohle rozhodn\u011b nen\u00ed sympatick\u00fd \u010dlov\u011bk.<\/div>\n
<\/div>\n
Vyb\u00edrali si m\u011b podle fotky, a\u017e pozd\u011bji jsem za\u010dal Lindu v\u00edd\u00e1vat u Matky. Chod\u00edvaly spolu kolem h\u0159i\u0161t\u011b a o n\u011b\u010dem si pov\u00eddaly. V\u011bt\u0161inou se d\u00edvaly na v\u0161echny d\u011bti, a\u017e teprve p\u00e1r posledn\u00edch t\u00fddn\u016f jsem byl st\u0159edem jejich pozornosti j\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, v\u0161echny pap\u00edry u\u017e jsme vy\u0159\u00eddili. Te\u010f jsi jenom n\u00e1\u0161,“ usm\u00e1la se na m\u011b Linda a vstala od stolu, aby m\u011b mohla obejmout\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Zdrav\u00edm v\u0161echny =) Tak jsem tu s novou pov\u00eddkou =) Osobn\u011b se mi l\u00edb\u00ed daleko v\u00edc ne\u017e It’s a Game, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee se bude l\u00edbit i v\u00e1m =) P\u0159edem p\u011bkn\u011b d\u011bkuju za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, v\u017edycky m\u011b to neuv\u011b\u0159iteln\u011b pot\u011b\u0161\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[455],"tags":[],"class_list":["post-7936","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-poulicni-stene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7936","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7936"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7936\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7936"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7936"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7936"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}