{"id":7938,"date":"2011-08-30T16:30:00","date_gmt":"2011-08-30T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7917"},"modified":"2011-08-30T16:30:00","modified_gmt":"2011-08-30T15:30:00","slug":"prostitut-6-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/30\/prostitut-6-1-2\/","title":{"rendered":"Prostitut 6. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Lolitka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Zdrav\u00edm, m\u00e9 mil\u00e9 d\u00e1my!<\/em> =o)<\/div>\n
P\u0159ed touto kapitolou jsem cht\u011bla poznamenat, \u017ee se moc omlouv\u00e1m za ten arabsk\u00fd rozhovor v\u0161em, kdo m\u00e1 tuto kulturu r\u00e1d a t\u0159eba ji i studuje. J\u00e1, pochopiteln\u011b, pou\u017eila google p\u0159eklada\u010d. Kdy\u017e j\u00e1 prost\u011b stra\u0161n\u011b r\u00e1da zapojuju ciz\u00ed jazyky do pov\u00eddek =D Pro v\u00e1s jsem samoz\u0159ejm\u011b p\u0159ipsala do z\u00e1vorek i p\u0159eklad, ale pamatujte p\u0159itom pros\u00edm, \u017ee Tom tomu nerozum\u00ed.<\/em> =o)<\/div>\n
Jinak jsem je\u0161t\u011b cht\u011bla pod\u011bkovat za koment\u00e1\u0159e a vyj\u00e1d\u0159it p\u0159\u00e1n\u00ed, \u017ee se v\u00e1m pov\u00eddka l\u00edb\u00ed p\u0159inejmen\u0161\u00edm stejn\u011b jako mn\u011b<\/em> =o)<\/div>\n
Te\u010f u\u017e nebudu ru\u0161it a m\u016f\u017eete si s klidem u\u017e\u00edt lolitku<\/em> =o) Je mi jasn\u00e9, \u017ee p\u0159edstavit si v tom Toma nen\u00ed zrovna jednoduch\u00e9, ale\u2026 P\u0159iznejme si to, Bushidovi by se mohlo zrovna tohle l\u00edbit =D<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00edte, co je p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e vzbudit se s jazykem n\u011bkoho jin\u00e9ho na sv\u00e9m b\u0159i\u0161e? Vzbudit se d\u00edky v\u016fni k\u00e1vy a \u010derstv\u00fdch croissant\u016f. Proto\u017ee to se dokonce i vzbud\u00edte s \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
„Vy u\u017e jste sta\u010dil zaj\u00edt do obchodu?“ zeptal jsem se, ani\u017e bych pop\u0159\u00e1l dobr\u00e9 r\u00e1no. N\u011bjak jsem pozapomn\u011bl, no.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, ne v\u0161ichni jsou takov\u00fd sp\u00e1\u010di jako ty,“ zasm\u00e1l se Bushido. „Vyspal ses?“<\/div>\n
„B\u00e1je\u010dn\u011b,“ a m\u011bl jsem chu\u0165 na n\u011bco ho\u0159k\u00fdho. Divn\u00e9, to po r\u00e1nu nikdy nem\u00edv\u00e1m. „Dal jste do toho kafe cukr?“<\/div>\n
„Ne, je\u0161t\u011b ne, ale d\u00e1v\u00e1\u0161 si-„<\/div>\n
„Tak ho do toho ani ned\u00e1vejte,“ za\u010dal jsem se vyhrab\u00e1vat z postele. Deku jsem si nasyslil do kl\u00edna a p\u0159esunul se na okraj postele. „Och Bo\u017ee, m\u00e1m chu\u0165 na po\u0159\u00e1dn\u00fd kafe. Ho\u0159k\u00fd. A k tomu t\u0159eba ho\u0159kou \u010dokol\u00e1du. Miluju ho\u0159k\u00e9,“ asi mi musel v\u010dera do j\u00eddla n\u011bco p\u0159isypat. Takov\u00fdhle hovadiny jindy nemelu.<\/div>\n
„Ani nemysli na to, \u017ee by ses obl\u00edkl do n\u011b\u010deho norm\u00e1ln\u00edho,“ varoval m\u011b Bushido. „Vem si slipy, najez se a pak\u2026.,“ oto\u010dil se a usm\u00e1l se na m\u011b. Z toho \u00fasm\u011bvu mi p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech. Ale tentokr\u00e1t to bylo v tom negativn\u00edm slova smyslu. Celkem jsem se lekl toho podivn\u00e9ho z\u00e1blesku \u010dehosi zlomysln\u00e9ho v jeho o\u010d\u00edch. A pak mi do\u0161lo, co t\u00edm mysl\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Och Bo\u017ee, ne!“ zast\u00e9nal jsem a zase sebou pl\u00e1cnul do pe\u0159in.<\/div>\n
„Ale ano,“ zasm\u00e1l se Bushido a p\u0159isedl si ke mn\u011b. „A bude\u0161 v tom vypadat naprosto dokonale,“ naklonil se nade m\u011b a pokusil se m\u011b vyt\u00e1hnout do sedu. Prohnul jsem z\u00e1da a zt\u00ed\u017eil mu tak jeho pr\u00e1ci, ov\u0161em rozhodn\u011b jsem mu to neznemo\u017enil. „Ale no tak, Tome. V\u00e1\u017en\u011b bude\u0161 vypadat perfektn\u011b, v\u00edm to.“<\/div>\n
„A jak to m\u016f\u017eete v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
Neodpov\u011bd\u011bl. Jen se na m\u011b usm\u00e1l, p\u0159e\u0161el k ta\u0161ce, ve kter\u00e9 po\u0159\u00e1d byly ty zatracen\u00e9 lolita \u0161aty, a vyndal je z n\u00ed. A v druh\u00fd ruce m\u011bl boty. Na ty jsem se nep\u011bkn\u011b zamra\u010dil. Nejv\u011bt\u0161\u00ed nep\u0159\u00edtel m\u00fdch nohou jsou pr\u00e1v\u011b tyhle boty. I kdy\u017e je pravda, \u017ee jsem se je\u0161t\u011b nepokusil chodit v n\u011bkter\u00fdch kousk\u00e1ch z Billova botn\u00edku.<\/div>\n
Te\u010f jsem pro zm\u011bnu neodpov\u011bd\u011bl j\u00e1 jemu. Zase jsem si lehl zp\u00e1tky do postele, oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy a p\u0159et\u00e1hl si p\u0159es hlavu p\u0159ikr\u00fdvku. D\u00edky tomu jsem sly\u0161el Bushid\u016fv sm\u00edch jen tlumen\u011b.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale Tome, nenech se p\u0159emlouvat. V\u017edy\u0165 si to m\u011bl na sob\u011b u\u017e v\u010dera.“<\/div>\n
„Jo, ale to jenom asi tak dv\u011b minuty,“ dobr\u00e1, nehodl\u00e1m si hr\u00e1t na n\u011bjakou n\u00e1nu. Odhodil jsem p\u0159ikr\u00fdvku a znovu si sedl. To je divadlo tohle. Ale asi bych to nem\u011bl \u0159\u00edkat, proto\u017ee to j\u00e1 tohle divadlo hraju. Kruci, co se to se mnou stalo?! „A v t\u011bch bot\u00e1ch jsem nemusel chodit a i tak jsem na nich m\u00e1lem upadl.“<\/div>\n
„A pr\u00e1v\u011b proto by sis je m\u011bl nasadit co nejd\u0159\u00edv, abys m\u011bl dost \u010dasu tr\u00e9novat,“ usm\u00e1l se Bushido. P\u0159ipad\u00e1 to jenom mn\u011b, nebo m\u011bl zrovna n\u011bjakou podez\u0159ele optimistickou n\u00e1ladu? Pravda, j\u00e1 takovou m\u011bl p\u0159i probuzen\u00ed taky. A pak mi ji on zkazil. Mo\u017en\u00e1 kdybych si dal to ho\u0159k\u00e9 kafe\u2026<\/div>\n
„Dejte to sem,“ vylezl jsem i s dekou v kl\u00edn\u011b, do\u0161oural se do toho takzvan\u00e9ho ob\u00fdv\u00e1ku a d\u0159epl si na gau\u010d. St\u00e1le jsem byl nah\u00fd, ale to mi bylo v tu chv\u00edli naprosto ukraden\u00fd. Nat\u00e1hl jsem se pro kafe a napil se. Spokojen\u011b jsem se usm\u00e1l. To kafe v\u00e1\u017en\u011b je\u0161t\u011b bylo tepl\u00e9. „Co tu je\u0161t\u011b m\u00e1me\u2026?“ mumlal jsem si s\u00e1m pro sebe, kdy\u017e jsem prozkoum\u00e1val obsah bal\u00ed\u010dku, kter\u00fd p\u0159inesl Bushido. Je to takovej m\u016fj dal\u0161\u00ed zvyk, po r\u00e1nu, je\u0161t\u011b kdy\u017e jsem rozespalej, mluv\u00edm s\u00e1m se sebou. Po zbytek dne se mi to u\u017e nest\u00e1v\u00e1, ale po r\u00e1nu prost\u011b pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, \u017ee nejsem s\u00e1m. A\u010dkoliv oby\u010dejn\u011b b\u00fdv\u00e1m. „P\u00e1ni, \u017ee by croissant?“ zasm\u00e1l jsem se v tu chv\u00edli s\u00e1m pro sebe. N\u011bjak jsem pozapomn\u011bl, \u017ee je tam se mnou i Bushido.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 o tom, \u017ee se pr\u00e1v\u011b te\u010f chov\u00e1\u0161 jako d\u00edt\u011b, \u017ee jo?“ uv\u011bdomil jsem si to teprve, kdy\u017e se vedle m\u011b ozval bublav\u00fd sm\u00edch. P\u0159ekvapen\u011b jsem se na n\u011bj oto\u010dil.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl jsem s hranou samoz\u0159ejmost\u00ed. „Toho jste si za t\u011bch n\u011bkolik dn\u00ed je\u0161t\u011b nev\u0161iml?“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem p\u0159\u00edle\u017eitost. Pamatuje\u0161? V\u017edycky ses probouzel s\u00e1m. A\u017e na v\u010derej\u0161ek. A to si mysl\u00edm, \u017ee jsem t\u011b zp\u016fsobem m\u00e9ho buzen\u00ed dostal rovnou p\u0159es tohle d\u011btsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed,“ v jeho o\u010d\u00edch z\u00e1\u0159ily pobaven\u00e9 jiskry. Zamra\u010dil jsem se a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9 sn\u00eddani. V tichosti. „Ale no tak, Tome. Snad ses neurazil,“ vypadalo to, \u017ee se dob\u0159e bav\u00ed. Na m\u016fj \u00fa\u010det, jak jinak.<\/div>\n
<\/div>\n
V tichosti jsem se najedl. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee ta ho\u0159k\u00e1 k\u00e1va mi v\u00e1\u017en\u011b zvedla n\u00e1ladu. Co\u017e je divn\u00fd, proto\u017ee kafe jindy piju nehor\u00e1zn\u011b p\u0159eslazen\u00fd. Nicm\u00e9n\u011b, najedl jsem se, napil, tak\u017ee mo\u017en\u00e1 byl zase jednou \u010das na pr\u00e1ci. Povzdechl jsem si, navl\u00edkl na sebe po\u017eadovan\u00e9 slipy (\u010dern\u00e9\u2026 p\u0159ece jen, kdy\u017e u\u017e m\u00e1m bejt lolita, tak po\u0159\u00e1dn\u00e1) a p\u0159e\u0161el k t\u011bm zpropaden\u00fdm \u0161at\u016fm. S povzdechem jsem si je p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu. A op\u011bt jsem si p\u0159ipadal jako ten nejtrapn\u011bj\u0161\u00ed ztroskotanec na sv\u011bt\u011b, kdy\u017e jsem se sna\u017eil dostat tu zpropadenou na\u010dechranou suk\u00fdnku na sv\u00e9 boky a ten pitomej korzet p\u0159idr\u017eovat na sv\u00e9 hrudi.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kur\u2026,“ nechal jsem toho, zhluboka se nadechl a pak zase vydechl. „Bushido, mohl byste-„<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee,“ Bushido st\u00e1l p\u0159\u00edmo za mnou. Hrklo ve mn\u011b, kdy\u017e jsem si to uv\u011bdomil. Narovnal jsem se a p\u0159estal se v\u0161elijak vrt\u011bt, aby ty \u0161aty dosedly na spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto. Jeho ruce se znenad\u00e1n\u00ed objevily na m\u00fdch boc\u00edch, jak jen jemn\u011b poupravoval na\u010dechranou sukni do spr\u00e1vn\u00e9 pozice. Pak p\u0159ejel rukama po sametov\u00e9 l\u00e1tce korzetu a\u017e k m\u00edstu, kde za\u010d\u00ednalo slo\u017eit\u00e9 zavazov\u00e1n\u00ed. Pro\u010d mi z toho p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech? A nijak mi k tomu ani nepom\u00e1halo, \u017ee Bushido mi je zavazoval mnohem pevn\u011bji a mnohem pozorn\u011bji ne\u017e p\u0159edchoz\u00edho dne. Ka\u017edou chv\u00edli se ot\u0159el prstem o mou nahou poko\u017eku. Vyvol\u00e1valo to ve mn\u011b podivn\u00e9 chv\u011bn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ehm\u2026 D\u00edky, Bu\u2026 ech, Bushido,“ ani jsem se na n\u011bj nepod\u00edval. Rychle jsem se sehnul s t\u00edm, \u017ee si vezmu na nohy ty pitom\u00fd boty.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co. Ale ty boty si je\u0161t\u011b nenasazuj,“ zasm\u00e1l se Bushido.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ nech\u00e1pav\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval, st\u00e1le sehnut\u00fd pro sv\u00e9 boty. V\u0161iml jsem si, \u017ee jeho pohled sm\u011b\u0159uje p\u0159\u00edmo do m\u00e9 sukn\u011b. Rychle jsem se narovnal a uhnul pohledem. Zatracen\u00e9 \u010derven\u00e9 tv\u00e1\u0159e!<\/div>\n
„No, je\u0161t\u011b tady pro tebe n\u011bco m\u00e1m,“ p\u0159e\u0161el ke mn\u011b a sehnul se k ta\u0161ce, o kter\u00e9 jsem si myslel, \u017ee je pr\u00e1zdn\u00e1. Nejd\u0159\u00edv jsem na n\u011bj z\u00edral opravdu nech\u00e1pav\u011b, ale kdy\u017e za\u010dal vytahovat v\u0161echny ty hroziv\u00e9 v\u011bci, za\u010dal jsem se d\u011bsit.<\/div>\n
„Och Bo\u017ee\u2026 Ne. Tohle\u2026 Tohleto ne,“ no dobr\u00e1, mo\u017en\u00e1 jsem trochu k\u0148u\u010del. Mo\u017en\u00e1 jsem tro\u0161ku v\u00edc k\u0148u\u010del. Mo\u017en\u00e1 jsem k\u0148u\u010del jako zran\u011bn\u00e9, nakopnut\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b. Jen\u017ee, proboha, kdo by taky nek\u0148u\u010del, p\u0159i pohledu na s\u00ed\u0165ovan\u00e9 pun\u010dochy s podvazkov\u00fdm p\u00e1skem?<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale no tak, Tome,“ zasm\u00e1l se Bushido. St\u0159elil jsem po n\u011bm nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm pohledem. Jak se v t\u00e9hle situaci m\u016f\u017ee sm\u00e1t? No dobr\u00e1, j\u00e1 b\u00fdt na jeho m\u00edst\u011b, sm\u011bju se taky. Jen\u017ee\u2026 „Slibuju ti, \u017ee t\u011b v tomhle nikdo neuvid\u00ed. Nikdo krom\u011b m\u011b,“ opravil se rychle.<\/div>\n
„Ne?“ dal jsem ruce v bok a zamra\u010dil se na n\u011bj. Musel jsem vypadat asi opravdu komicky, v t\u011bch \u0161atech a tak v\u016fbec.<\/div>\n
„Ne,“ zad\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. Byl v\u00e1\u017en\u00fd, a to m\u011b z n\u011bjak\u00e9ho naprosto nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu celkem uklidnilo. „Zamluvil jsem sal\u00f3n s kule\u010dn\u00edkem, \u0161ipkami a podobn\u00fdmi hovadinami v pat\u0159e pod n\u00e1mi. Je to jen kr\u00e1tk\u00e1 cesta v\u00fdtahem a na tu dobu ti p\u016fj\u010d\u00edm kab\u00e1t.“<\/div>\n
„No\u2026 dobr\u00e1,“ po\u0159\u00e1d se mi to nel\u00edbilo, ale co jsem mohl d\u011blat? Sv\u011bsil jsem ruce pod\u00e9l t\u011bla a tro\u0161ku se shrbil. Pon\u011bkud nejist\u011b jsem se nat\u00e1hl po tom pitom\u00e9m podvazkov\u00e9m p\u00e1sku. „Ale jak\u2026“<\/div>\n
„Vyhr\u0148 si sukni, ten p\u00e1sek omotej kolem sv\u00fdch beder a sepni ho. Chce\u0161 pomoct?“<\/div>\n
„Ne!“ vyhrkl jsem okam\u017eit\u011b. Mo\u017en\u00e1 a\u017e moc rychle. „Ne. Jen\u2026 mohl byste?“ nazna\u010dil jsem rukou oto\u010dku. Snad nikdy jsem se nec\u00edtil tak trapn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido se na m\u011b jen pousm\u00e1l a v\u00e1\u017en\u011b se ke mn\u011b oto\u010dil z\u00e1dy. Povzdychl jsem si a volnou rukou si za\u010dal vyhrnovat sukni. \u0158eknu v\u00e1m, nebyl to \u017e\u00e1dn\u00fd med, ten pitomej korzet dr\u017eel v\u00e1\u017en\u011b pevn\u011b. Po dlouh\u00e9m a l\u00edt\u00e9m boji se mi v\u0161ak poda\u0159ilo ten debiln\u00ed p\u00e1s vzadu na bedrech zapnout. Jakmile se tak stalo, sukn\u011b se zase p\u0159evalila p\u0159es vr\u0161ek m\u00fdch stehen a z\u016fstala na nich neforemn\u011b rozh\u00e1zen\u00e1. Ti\u0161e jsem zaklel a vzhl\u00e9dl. Bushido se na m\u011b d\u00edval s pobaven\u00fdmi jisk\u0159i\u010dkami v o\u010d\u00edch. „Sledoval jste m\u011b celou tu dobu, \u017ee?“ na\u0161pulil jsem rty.<\/div>\n
„Od t\u00e9 doby, co jsi sklonil hlavu,“ souhlasil s \u00fasm\u011bvem. P\u0159ipadal jsem si jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed idiot. K \u010dertu se v\u0161ema t\u011bma pocitama, co jsem ohledn\u011b n\u011bj m\u011bl minul\u00fd ve\u010der. Te\u010f pr\u00e1v\u011b jsem ho nesn\u00e1\u0161el nejv\u00edc ze v\u0161ech sv\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f. „Bude\u0161 si navl\u00edkat ty pun\u010dochy, nebo chce\u0161 pomoct?“ pro\u010d jsem m\u011bl pocit, \u017ee on p\u0159esn\u011b v\u00ed, jak moc hrozn\u011b se c\u00edt\u00edm, a pr\u00e1v\u011b kv\u016fli tomu do m\u011b furt takhle reje?<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00edky, to zv\u00e1dnu s\u00e1m,“ procedil jsem skrz sev\u0159en\u00fd rty, vytrhl mu to n\u011bco, co si py\u0161n\u011b \u0159\u00edk\u00e1 pun\u010dochy z ruky a sedl si na seda\u010dku. Povzdechl jsem si a jednu tu v\u011bc odlo\u017eil vedle sebe. Za\u010dal jsem do toho pomalu soukat jednu nohu. Mus\u00edm ale uznat, \u017ee to v\u016fbec nevypadalo \u0161patn\u011b. Ne \u017ee bych m\u011bl jemn\u00fd nohy, samoz\u0159ejm\u011b na nich chlupy m\u00e1m. Jenom\u017ee jeliko\u017e jsem p\u0159\u00edrodn\u00ed blon\u010f\u00e1k, jsou sv\u011btl\u00e9 a blon\u010fat\u00e9, tud\u00ed\u017e prakticky nejsou vid\u011bt. Tak\u017ee moje nohy v tom s\u00ed\u0165ovan\u00e9m\u2026 n\u011b\u010dem vypadaly celkem dob\u0159e. P\u0159id\u011blal jsem ji k p\u00e1su d\u00edky takov\u00fdm t\u011bm ud\u011bl\u00e1tk\u00e1m, jak je na konci malej sk\u0159ipec. Nevim, jak se to jmenuje. D\u011bl\u00e1m sice d\u011bvku, ale tohle jsem nikdy na sob\u011b m\u00edt nemusel. Shodil jsem nohu ze stolu a nahodil na n\u011bj druhou nohu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, jak ti to jde.“<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b,“ prop\u00edchl jsem Bushida nep\u0159\u00edjemn\u00fdm pohledem. „A po\u010dkejte, jak mi to p\u016fjde na t\u011bch bot\u00e1ch,“ zafixoval jsem posledn\u00edm p\u00e1sem pun\u010dochy a jedn\u00edm r\u00e1zn\u00fdm pohybem vstal. Bushido si m\u011b prohl\u00eddl z\u00e1libn\u00fdm pohledem. „A p\u0159esta\u0148te na m\u011b tak z\u00edrat, nebo si to strhnu ze sebe, zalezu do postele a a\u017e do sobotn\u00edho odletu nevylezu.“<\/div>\n
„To by se mi taky l\u00edbilo,“ za\u0161klebil se Bushido. „A jen tak mimochodem, odl\u00e9t\u00e1me v ned\u011bli, ne v sobotu.“<\/div>\n
„Co-co\u017ee?“ rychle jsem se na n\u011bj oto\u010dil. A kdy\u017e se ohl\u00eddl po t\u00e9 pitom\u00e9 suk\u00fdnce, kter\u00e1 se trochu zavlnila, m\u011bl jsem chu\u0165 po n\u011bm n\u011bco hodit. „Jak jako v ned\u011bli? \u0158\u00edkal jste, \u017ee tu str\u00e1v\u00edme t\u00fdden.“<\/div>\n
„A v\u017edy\u0165 taky jo. P\u0159ilet\u011bli jsme v ned\u011bli v sedm hodin r\u00e1no, odl\u00e9t\u00e1me v ned\u011bli ve \u010dty\u0159i hodiny odpoledne.“<\/div>\n
„Tak\u017ee dom\u016f doraz\u00edme a\u017e v pond\u011bl\u00ed r\u00e1no,“ vypo\u010d\u00edtal jsem rychle. A sakra. \u0158ekl jsem Billovi, \u017ee do sobotn\u00ed p\u016flnoci budu doma.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ souhlasil Bushido, sehnul se pro m\u00e9 boty a do\u0161el a\u017e ke mn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Str\u010dil do m\u011b, tak\u017ee jsem se i v sukni op\u011bt posadil na gau\u010d. Vzal jednu mou nohu do rukou a opatrn\u011b ji vsunul do bot. Z\u00edral jsem na to s divn\u00fdm pocitem uvnit\u0159 sebe. P\u0159ipadal jsem si zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, speci\u00e1ln\u00ed, kdy\u017e jsem n\u011bkomu st\u00e1l za to, aby se o m\u011b takto staral. „Tak\u017ee\u2026 Poj\u010f,“ usm\u00e1l se na m\u011b a nab\u00eddl mi ruce, kdy\u017e to sam\u00e9 zopakoval s moj\u00ed druhou nohou. Pon\u011bkud nejist\u011b jsem se pousm\u00e1l a chytil se jeho rukou.<\/div>\n
Sotva jsem se dostal na nohy, u\u017e zase jsem padal. Neb\u00fdt Bushida, kter\u00fd m\u011b zachytil, sed\u011bl bych zase zp\u00e1tky na gau\u010di. Bushido se jen zasm\u00e1l a pevn\u011bji m\u011b chytil.<\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee prvn\u00ed obrovsk\u00fd \u00fasp\u011bch bude, kdy\u017e dojde\u0161 t\u00e1mhle k zrcadlu, co mysl\u00ed\u0161?“ co mysl\u00edm? Mysl\u00edm, \u017ee je v\u00e1\u017en\u011b k vzteku, \u017ee m\u00e1 po\u0159\u00e1d pravdu. O to hor\u0161\u00ed mi to p\u0159ipadalo asi o t\u0159i minuty pozd\u011bji, kdy moje ne\u0161ikovnost dos\u00e1hla tak daleko, \u017ee jsem spadl a strhl s sebou i Bushida, kter\u00fd se mi sna\u017eil b\u00fdt oporou.<\/div>\n
„Och\u2026 pardon,“ rychle jsem se z n\u011bj p\u0159ekulil na zem a posadil se. „J\u00e1 jsem v\u00e1\u017en\u011b d\u0159evo. Na tomhle p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9m\u2026 n\u011b\u010dem se v \u017eivot\u011b nenau\u010dim chodit.“<\/div>\n
„Ale nau\u010d\u00ed\u0161,“ usm\u00e1l se a hbit\u011b vstal. Nab\u00eddl mi ruku, abych si mohl stoupnout. „Neboj, po p\u00e1r kroc\u00edch ti to p\u016fjde,“ s povzdechem jsem souhlasil. Chytil se ho za ruku a nechal se vyt\u00e1hnout do stoje.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chce to jen\u2026 udr\u017eet rovnov\u00e1hu,“ zamumlal jsem sp\u00ed\u0161 k sob\u011b ne\u017e k Bushidovi.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ on v\u0161ak se mnou okam\u017eit\u011b souhlasil. „Jen udr\u017euj rovnov\u00e1hu a opatrn\u011b kla\u010f jednu nohu p\u0159es druhou. Zn\u00e1\u0161 ch\u016fzi modelek, ne? Jak krout\u00ed v\u017edycky t\u00edm sv\u00fdm neexistuj\u00edc\u00edm pozad\u00edm. No, tak takhle mus\u00ed\u0161 chodit. Jen s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee tvoje pozad\u00ed bude v tu chv\u00edli naprosto impozantn\u00ed,“ posledn\u00ed v\u011btu mi za\u0161eptal do ucha. Usm\u00e1l se na m\u011b a trochu poodstoupil. Zav\u0159el jsem o\u010di a sna\u017eil se ne\u010dervenat.<\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec jsem se jen zhluboka nadechl a otev\u0159el o\u010di. Sna\u017eil jsem si vybavit, jak chodily v\u0161echny ty modelky na m\u00f3dn\u00edch p\u0159ehl\u00eddk\u00e1ch, na kter\u00e9 m\u011b Bill donutil koukat se d\u00edky p\u0159enos\u016fm v televizi. Pamatuju si, \u017ee jsem se t\u011bm ram\u00ednk\u00e1m na \u0161aty tenkr\u00e1t sm\u00e1l, \u017ee chod\u00ed jak ka\u010der. A Bill mi samoz\u0159ejm\u011b vysv\u011btlil, \u017ee takhle chodit jednodu\u0161e mus\u00ed, aby se udr\u017eely na t\u011bch proklet\u00fdch bot\u00e1ch. Tak\u017ee\u2026 mus\u00edm chodit jako ka\u010der? Ud\u011blal jsem opatrn\u00fd krok. Nohu jsem vysunul p\u0159ed druhou. A pak znova. A znova. Z m\u00fdch pomal\u00fdch, opatrn\u00fdch kr\u016f\u010dk\u016f se pomalu ale jist\u011b st\u00e1valy sebev\u011bdom\u00e9 kroky, a\u017e jsem stanul p\u0159ed zrcadlem. P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal, kdy\u017e jsem v n\u011bm vid\u011bl opravdu p\u011bkn\u00e9 nohy obut\u00e9 v bot\u00e1ch s vysok\u00fdm kl\u00ednkem a oble\u010den\u00e9 do s\u00ed\u0165ovan\u00fdch pun\u010doch. Znovu jsem zav\u0159el o\u010di a narovnal hlavu. P\u0159i\u0161el \u010das na pravdu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 se \u010deho b\u00e1t. Vypad\u00e1\u0161 l\u00edp ne\u017e v\u0161echny modelky sv\u011bta dohromady,“ jo, je\u0161t\u011b Bushido s t\u011bmi sv\u00fdmi komplimenty. Jsem z n\u011bj zmatenej. V jednu chv\u00edli m\u011b nut\u00ed c\u00edtit se tot\u00e1ln\u011b trapn\u011b, v tu druhou m\u011b zasyp\u00e1v\u00e1 komplimenty, pod kter\u00fdmi se c\u00edt\u00edm tak stra\u0161n\u011b\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Ale p\u0159itom dob\u0159e.<\/div>\n
Rozhodl jsem se vyka\u0161lat na Bushida a otev\u0159el jsem o\u010di. V tu chv\u00edli jsem ztratil dech. Mo\u017en\u00e1 jsem nevypadal jako modelka, kter\u00e1 by to nejsp\u00ed\u0161 p\u0159edv\u00e1d\u011bla na mole, ani jsem v tom nevypadal b\u016fhv\u00ed jak sv\u011btoborn\u011b. P\u0159esto jsem si ale uv\u011bdomoval, \u017ee v tu chv\u00edli vypad\u00e1m mo\u017en\u00e1 nejsv\u016fdn\u011bji. Asi to zn\u00ed divn\u011b, p\u0159ece jen jsem tam v tu chv\u00edli st\u00e1l v \u0161atech, ale\u2026 Pr\u00e1v\u011b tyto \u0161aty zd\u016fraz\u0148ovaly, jak jemn\u00e9 m\u00e1m rysy, jak pln\u00e9 rty. Mo\u017en\u00e1 to bude zn\u00edt nafoukan\u011b, ale pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli jsem si uv\u011bdomil, \u017ee opravdu jsem p\u0159ita\u017elivej a jak moc. Rysy v obli\u010deji m\u00e1m opravdu jemn\u00fd, ale p\u0159itom moje t\u011blo rozhodn\u011b nen\u00ed \u017eensk\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„A takhle jsi je\u0161t\u011b hez\u010d\u00ed,“ p\u0159ibl\u00ed\u017eil se ke mn\u011b, objal m\u011b kolem pasu a polo\u017eil si hlavu na m\u00e9 hol\u00e9 rameno. V\u011bd\u011bl jsem, co t\u00edm mysl\u00ed. A p\u0159esto m\u011b to pot\u011b\u0161ilo. Musel jsem souhlasit.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 m\u00e1te ten kab\u00e1t?“ oto\u010dil jsem se na n\u011bj. Rychle m\u011b pustil a o krok ode m\u011b ustoupil. Chvilku se na m\u011b d\u00edval, jako by nech\u00e1pal, o \u010dem mluv\u00edm nebo co on tu vlastn\u011b d\u011bl\u00e1, ale pak se jen usm\u00e1l, vzal m\u011b za ruku a pon\u011bkud moc rychle se vydal ke sv\u00e9 sk\u0159\u00edni. Klop\u00fdtal jsem za n\u00edm. „Nem\u016f\u017eete\u2026 aspo\u0148 trochu\u2026 zpomalit?“ vynechal jsem p\u0159i ka\u017ed\u00e9m klop\u00fdtnut\u00ed. A \u017ee jich na t\u011bch p\u011bt krok\u016f nebylo m\u00e1lo.<\/div>\n
„Ne,“ oto\u010dil se na m\u011b s \u00fasm\u011bvem v o\u010d\u00edch. To m\u011b tak n\u011bjak uml\u010delo. „Po\u010dkej, n\u011bkde tady bych ho m\u011bl\u2026,“ za\u010dal se p\u0159ehrabovat tou velkou sk\u0159\u00edn\u00ed. J\u00e1 mohl jen p\u0159e\u0161l\u00e1pnout z nohy na nohu. Co\u017e se neuk\u00e1zalo jako dobr\u00fd n\u00e1pad. „No\u2026 b\u00fdt tebou, je\u0161t\u011b chvilku tu ch\u016fzi cvi\u010dim.“<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
Ten jeho slibovan\u00fd kab\u00e1t mi sahal ke kotn\u00edk\u016fm. Co\u017e bylo lep\u0161\u00ed ne\u017e nic, ale rozhodn\u011b mi nijak nepom\u00e1halo, \u017ee jdou vid\u011bt ty pitom\u00fd boty i kus t\u011bch stejn\u011b pitom\u00fdch pun\u010doch. Tak\u017ee jsem zvedl l\u00edmec a schoval za n\u011bj p\u016flku obli\u010deje. Je sice pravda, \u017ee v Dubaji se u\u017e nejsp\u00ed\u0161 nikdy neuk\u00e1\u017eu, ale ostudu si tady u\u0159\u00edznout taky nemusim.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ vyzval m\u011b Bushido. Chodbu jsme p\u0159e\u0161li bez pov\u0161imnut\u00ed, ani p\u0159i \u010dek\u00e1n\u00ed na v\u00fdtah n\u00e1s nikdo nevid\u011bl. Tak\u017ee jsme rychle vklouzli dovnit\u0159 a j\u00e1 se jen modlil, aby se na tomhle stavu nic nezm\u011bnilo. M\u00e9 modlitby ov\u0161em, samoz\u0159ejm\u011b, nebyly vysly\u0161eny.<\/div>\n
<\/div>\n
„!\u0628\u0648\u0634\u064a\u062f\u0648\u060c \u0627\u0646\u062a\u0638\u0631“ (Bushido, po\u010dkej!) sly\u0161el jsem, jak Bushido ti\u0161e zaklel. Chytil m\u011b za ruku a postr\u010dil m\u011b tak, aby m\u011b schoval za sv\u00fdm t\u011blem. Nemohlo to b\u00fdt moc platn\u00fd, na t\u011bch podpatc\u00edch jsem byl o n\u011bco m\u00e1lo vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e on, ale p\u0159esto m\u011b to pot\u011b\u0161ilo. „?\u0645\u0646\u0630 \u0645\u062a\u0649 \u0643\u0646\u062a \u0641\u064a \u062f\u0628\u064a“ (Jak dlouho tu u\u017e jsi?)<\/div>\n
„.\u0648\u0635\u0644\u0646\u0627 \u0635\u0628\u0627\u062d \u064a\u0648\u0645 \u0627\u0644\u0627\u062d\u062f“ (P\u0159ilet\u011bli jsme v ned\u011bli r\u00e1no.) odpov\u011bd\u011bl Bushido s naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed. A j\u00e1 se musel hodn\u011b dr\u017eet, aby mi pusa nespadla dol\u016f.<\/div>\n
„.\u0622\u0647\u060c \u0623\u0631\u0649 \u0623\u0646\u0643 \u062c\u0644\u0628\u062a \u0639\u0644\u0649 \u0637\u0648\u0644 \u0627\u062d\u062f \u0644\u0647 \u0627\u0644\u0642\u062d\u0628\u0629“ (A jak vid\u00edm, p\u0159ivezl sis s sebou tak\u00e9 jednu ze sv\u00fdch d\u011bvek.) pousm\u00e1l se ten chl\u00e1pek a p\u0159ejel pohledem na m\u011b. Ot\u0159\u00e1sl jsem se hnusem pod t\u00edm pohledem a instinktivn\u011b se nahnul bl\u00ed\u017e k Bushidovi.<\/div>\n
„\u0644\u064a\u0633“ (Ne.) nevid\u011bl jsem to, ale c\u00edtil jsem, jak Bushid\u016fv pohled ztvrdl. „\u0648\u0644\u0627 \u062a\u0633\u0623\u0644“ (A neptej se u\u017e.) dodal rychle. Vypadalo to, \u017ee jejich debata skon\u010dila.<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00fdtah se rozjel a my sjeli v tichosti o patro n\u00ed\u017e. Ve v\u00fdtahu panovalo napjat\u00e9 ticho. Nemohl jsem si pomoct, m\u011bl jsem pocit, \u017ee ten divnej chl\u00e1pek si m\u011b m\u011b\u0159\u00ed up\u0159en\u00fdm pohledem. A to se mi nel\u00edbilo. Nijak mi v tom nepom\u00e1hal ani korzet, d\u00edky kter\u00fdmu jsem sotva mohl d\u00fdchat, ani pun\u010dochy ani suk\u00fdnka a ani boty na podpatku. Proto jsem byl opravdu vd\u011b\u010dnej, kdy\u017e m\u011b Bushido vyt\u00e1hl ven z v\u00fdtahu a zapadnul i se mnou za prvn\u00ed dve\u0159e.<\/div>\n
„Vy um\u00edte arabsky?“ bylo prvn\u00ed, co ze m\u011b vypadlo. Bushido se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Cos \u010dekal, Tome?“ sejmul mi z ramen sv\u016fj vlastn\u00ed kab\u00e1t. „Jsem nap\u016fl arab,“ oto\u010dil se a pov\u011bsil ho na v\u011b\u0161\u00e1k. Nerv\u00f3zn\u011b jsem p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu.<\/div>\n
„Uhm,“ bylo asi tak jedin\u00fd, co jsem na to mohl \u0159\u00edct. „Tak\u017ee\u2026 co chcete d\u011blat prvn\u00ed?“ p\u0159e\u0161el jsem k vyp\u00edna\u010di a rozsv\u00edtil. V m\u00edstnosti bylo jen jedno nevelk\u00e9 okno, tak\u017ee s um\u011bl\u00fdm sv\u011btlem to vypadalo mnohem l\u00edp. P\u0159e\u0161el jsem ke kule\u010dn\u00edkov\u00fdmu stolu, vyhoupl se na n\u011bj a p\u0159ehodil nohu p\u0159es nohu. V\u00e1\u017en\u011b jsem si p\u0159ipadal divn\u011b. „Je toho tu spousty,“ rozm\u00e1chl jsem se rukou. A bylo toho tady opravdu hodn\u011b, ne jen ten st\u016fl, na kter\u00fdm jsem sed\u011bl. Pinpongovej st\u016fl, \u0161ipky, stoln\u00ed fotbal, \u0161achov\u00fd stolek, stolek s kartama, mal\u00e1 knihovna a samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 n\u011bjak\u00e9 men\u0161\u00ed posezen\u00ed i s minibarem, ledni\u010dkou a mraz\u00e1kem. Celkem luxus, n\u011bco takov\u00e9ho bych si t\u0159eba jednou cht\u011bl po\u0159\u00eddit. Jako kdybych se nudil nebo tak.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mohli bychom za\u010d\u00edt n\u011b\u010d\u00edm oby\u010dejn\u00fdm, takhle po r\u00e1nu. Co ti \u0159\u00edkaj\u00ed \u0161achy?“<\/div>\n
„Kr\u00e1lovsk\u00e1 hra?“ ladn\u011b jsem sesko\u010dil (zakym\u00e1cel se na bot\u00e1ch), p\u0159e\u0161el ke stolku a s gr\u00e1ci\u00ed sob\u011b vlastn\u00ed se za n\u011bj usadil. Mo\u017en\u00e1 jsem se choval tro\u0161ku (v\u00edc) z\u017een\u0161tile, ale bavilo m\u011b takhle Bushida provokovat. „Chcete si zahr\u00e1t?“ uculil jsem se. V t\u00e9to h\u0159e jsem c\u00edtil jakousi jistotu.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00ed\u0161 si?“ posadil se naproti mn\u011b a propaloval m\u011b jisk\u0159\u00edc\u00edm pohledem.<\/div>\n
„Celkem jo,“ vzal jsem dv\u011b figurky, prohodil je za z\u00e1dy a nap\u0159\u00e1hl ruce p\u0159ed Bushida. „Tak\u017ee kterou?“<\/div>\n
„Levou,“ s \u00fasm\u011bvem jsem mu podal \u010dernou kr\u00e1lovnu a s\u00e1m si nechal b\u00edl\u00e9ho p\u011b\u0161\u00e1ka. Tak\u017ee za\u010d\u00edn\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido se nezd\u00e1l b\u00fdt p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee \u0161achy zvl\u00e1d\u00e1m l\u00edp ne\u017e on. A taky se podle toho choval. \u0160el rovnou za v\u00fdhrou v naprosto jasn\u00e9 taktice. Pousm\u00e1l jsem se a nechal jsem ho vybrat n\u011bkolik m\u00fdch p\u011b\u0161\u00e1k\u016f, v\u011b\u017e a st\u0159elce. Tv\u00e1\u0159il se st\u00e1le spokojen\u011bji a z neopatrnosti si nev\u0161iml, \u017ee jsem mu dal garde. Usm\u00e1l jsem se a sebral mu kr\u00e1lovnu. Bushido p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a nech\u00e1pav\u011b z\u00edral na hrac\u00ed plochu.<\/div>\n
„Sakra, kdes to\u2026“<\/div>\n
„Byl jste moc zaujat\u00fd m\u00fdm kr\u00e1lem,“ zasm\u00e1l jsem se a uk\u00e1zal na dan\u00e9 m\u00edsto na plo\u0161e. „Tak\u017ee jste si nev\u0161iml, \u017ee jsem si tady odkryl cestu k va\u0161\u00ed kr\u00e1lovn\u011b,“ zasm\u00e1l jsem se, spokojen\u00fd s\u00e1m se sebou.<\/div>\n
„No, jsi lep\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel, ale ne tak dobrej, jak si mysl\u00ed\u0161,“ pousm\u00e1l se a p\u0159esunul sv\u00fdho st\u0159elce. „Garde,“ ozn\u00e1mil mi s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„V\u00edte, ztratit kr\u00e1lovnu je zl\u00e9,“ zatv\u00e1\u0159il jsem se ubl\u00ed\u017een\u011b. Pot\u011b\u0161en\u011b jsem sledoval, jak se na jeho tv\u00e1\u0159 vrac\u00ed \u00fasm\u011bv. „Ale ztratit kr\u00e1le\u2026 To kon\u010d\u00ed v\u0161echna z\u00e1bava,“ za\u0161klebil jsem se a p\u0159esunul pr\u00e1v\u011b kr\u00e1lovnu p\u0159ed kr\u00e1le. Bushido p\u0159ekvapen\u011b vykulil o\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdes to\u2026“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee ned\u00e1v\u00e1te pozor,“ zasm\u00e1l jsem se a nahnul se nad hrac\u00ed plochu. „Sem nem\u016f\u017eete, tady m\u00e1m kon\u011b, tady v\u011b\u017e, tady st\u0159elce, tady m\u00e1te vy vlastn\u00ed figurku\u2026 Tak\u017ee nem\u016f\u017eete nikam, Bushido. \u0160ach mat,“ zasm\u00e1l jsem se vesele.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165\u2026 p\u0159i\u0161el jsi o tolik figurek a j\u00e1 do posledn\u00ed chv\u00edle ani o jednu!“<\/div>\n
„Nejde o to, kolik m\u00e1te figurek, ale jak s nimi um\u00edte zach\u00e1zet,“ uculil jsem se na n\u011bj a spokojen\u00fd s\u00e1m se sebou se prot\u00e1hl. „Tak\u017ee\u2026 d\u00e1me dal\u0161\u00ed kolo?“ uculil jsem se na n\u011bj. Bushido se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Abys m\u011b znova porazil? Ne, d\u00edky, m\u00e1m takovej pocit, \u017ee jsi v t\u00fd h\u0159e lep\u0161\u00ed, ne\u017e d\u00e1v\u00e1\u0161 zn\u00e1t,“ jen jsem s \u00fasm\u011bvem pokr\u010dil rameny. Ve skute\u010dnosti \u0161achy zas a\u017e tak skv\u011ble neum\u00edm, Bill m\u011b v\u017edycky poraz\u00ed. Ale n\u011bco m\u00e1lo o t\u00fd h\u0159e v\u00edm a um\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 co te\u010f chcete d\u011blat?“ shodil jsem jednu nohu z druh\u00e9. U\u017e mi za\u010d\u00ednala brn\u011bt. Ale bylo mi blb\u00e9 tam sed\u011bt jen tak. Tak\u017ee jsem p\u0159ehodil tu druhou p\u0159es prvn\u00ed.<\/div>\n
„Co takhle\u2026 \u0161ipky?“ usm\u00e1l se na m\u011b po kr\u00e1tk\u00e9m rozhl\u00e9dnut\u00ed po m\u00edstnosti. To mn\u011b ale zmizel \u00fasm\u011bv ze rt\u016f.<\/div>\n
„Uhm\u2026 chm,“ zamumlal jsem jenom a vstal.<\/div>\n
„N\u011bco proti?“ naklonil Bushido hlavu na stranu.<\/div>\n
„Nic, to jen\u2026 Nejd\u0159\u00edv m\u011b asi budete muset ty \u0161ipky nau\u010dit,“ zamrkal jsem nevinn\u011b. Bushido se rozesm\u00e1l a j\u00e1 po n\u011bm mr\u0161til nehezk\u00fdm pohledem. „V\u00edte, j\u00e1 nem\u00e1m tolik voln\u00fdho \u010dasu, abych se mohl zab\u00fdvat takov\u00fdma blbostma, jako jsou \u0161ipky,“ pov\u00fd\u0161en\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval a oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/div>\n
„Ale no tak, ne\u010derti se,“ p\u0159e\u0161el ke mn\u011b Bushido. Oto\u010dil jsem se zp\u00e1tky na n\u011bj a vzhl\u00e9dl. „J\u00e1 t\u011b to nau\u010d\u00edm,“ usm\u00e1l se na m\u011b a nab\u00eddl mi ruku. Zm\u011b\u0159il jsem si ji ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem, ale nakonec jsem si jen povzdechl a vlo\u017eil jsem do jeho ruky tu svou. Bushido okam\u017eit\u011b zat\u00e1hl a vyt\u00e1hl m\u011b do stoje. Na nestabiln\u00edch bot\u00e1ch jsem se zakym\u00e1cel a p\u0159ist\u00e1l u n\u011bj v n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
Z Bushidova hrudn\u00edku vy\u0161el podivn\u00fd, hlubok\u00fd, pobaven\u00fd zvuk a j\u00e1 jen z\u010dervenal. Nemyslel to nijak zle, ale p\u0159esto jsem se c\u00edtil n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Ne \u0161patn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b, ale prost\u011b jen\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u011b, podivn\u011b, om\u00e1men\u011b.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, ty nemehlo,“ nemohl jsem si pomoct, p\u0159i\u0161lo mi, \u017ee do toho osloven\u00ed dal takovou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 n\u011bhu? Ne, to si jen n\u011bco nalh\u00e1v\u00e1m.<\/div>\n
P\u0159e\u0161el se mnou k ter\u010di a dal mi do ruky \u0161ipku, ostatn\u00ed polo\u017eil vedle n\u00e1s na stolek.<\/div>\n
„Tak uka\u017e, co um\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Neum\u00edm,“ zamumlal jsem, ale poslechl jsem ho. Pon\u011bkud nejist\u011b jsem p\u0159esunul jednu nohu m\u00edrn\u011b za sebe. Tro\u0161ku jsem se zakym\u00e1cel, tak\u017ee mi tepl\u00e1 ruka na z\u00e1dech opravdu p\u0159i\u0161la vhod. Ov\u0161em nev\u011bd\u011bl jsem, pro\u010d mi na z\u00e1dech spo\u010d\u00edv\u00e1 i d\u00e1l. Ne \u017ee bych si st\u011b\u017eoval. Nat\u00e1hl jsem ruku a hodil \u0161ipku. Usykl jsem, kdy\u017e s rand\u00e1lem narazila do zdi vedle ter\u010de. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee od Bushida nesly\u0161\u00edm \u017e\u00e1dn\u00fd sm\u00edch. Oto\u010dil jsem se a p\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal na Bushida, kter\u00fd se jen m\u00edrn\u011b usm\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, neum\u00ed\u0161,“ ti\u0161e se zasm\u00e1l. Bouchl jsem ho loktem do boku, ale p\u0159itom se tak\u00e9 ti\u0161e zasm\u00e1l. „U\u017e jenom postoj m\u00e1\u0161 \u0161patnej.“<\/div>\n
„Postoj?“ nech\u00e1pav\u011b jsem se na n\u011bj zad\u00edval.<\/div>\n
„Jist\u011b,“ vypadal opravdu pobaven\u011b. „Mus\u00ed\u0161 tro\u0161ku pokr\u010dit kolena. Sn\u00ed\u017e\u00ed se t\u00edm tv\u00e1 v\u00fd\u0161ka a d\u00edky tomu i t\u011b\u017ei\u0161t\u011b. Tak\u2026?“ pobaven\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A vy si jako mysl\u00edte, \u017ee v t\u011bchhle bot\u00e1ch je to mo\u017en\u00fd?“ skepticky jsem se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Divil by ses, co v\u0161echno je mo\u017en\u00fd,“ a znova ten jeho arogantn\u00ed \u00fasm\u011b\u0161ek. Ale divn\u00e9 bylo, \u017ee mi nevadil. Podivn\u011b jsem si ho obl\u00edbil. Sed\u011bl mi k n\u011bmu, stejn\u011b jako opatrn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a starost, kterou projevil ohledn\u011b m\u00e9 cti v\u010dera v t\u00e9 kav\u00e1rn\u011b. „Pokr\u010d kolena,“ zopakoval znova, tentokr\u00e1t mnohem panova\u010dn\u011bji. Zav\u00e1hal jsem. „Neboj, podr\u017e\u00edm t\u011b,“ poznamenal mnohem ti\u0161eji. Nedal jsem najevo, \u017ee jsem to sly\u0161el, ale p\u0159ece jen jsem pokr\u010dil kolena. Bushido se okam\u017eit\u011b objevil t\u011bsn\u011b za mnou, jednou rukou m\u011b za pas p\u0159idr\u017eoval. „Zvedni ruku a nap\u0159\u00e1hni se k hodu,“ poslechl jsem ho, ov\u0161em jakmile jsem ud\u011blal rukou pohyb zp\u011bt, uc\u00edtil jsem za sebou chv\u011bn\u00ed. Vibrace prostoupily cel\u00fdm m\u00fdm t\u011blem. „Ne tak zhurta. Sta\u010d\u00ed jen tro\u0161ku,“ volnou rukou m\u011b uchopil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a vr\u00e1til ho trochu v\u00edc p\u0159ede m\u011b. „Klidn\u011b se nadechni a zase vydechni. Ramena nech dole,“ pustil m\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed a polo\u017eil mi ruku na rameno. Ono se mu lehce \u0159ekne, klidn\u011b se nadechni, ale kdy\u017e se cel\u00e9 m\u00e9 t\u011blo t\u0159\u00e1slo a tep dosahoval z\u00e1vratn\u00fdch hodnot, nebylo to nic snadn\u00e9ho. „Zam\u011b\u0159 se o\u010dima na c\u00edl, kter\u00e9ho chce\u0161 dos\u00e1hnout. Ruka se u\u017e zkoordinuje s pohledem,“ sna\u017eil jsem se soust\u0159edit se na \u010dern\u00fd punt\u00edk uprost\u0159ed a ne na jeho ruce na sv\u00e9m t\u011ble. „\u0160ipku ho\u010f jen m\u00edrn\u00fdm, rychl\u00fdm pohybem ruky,“ poslechl jsem ho. A \u0161ipka dopadla jen kousek od st\u0159edu. P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ bylo jedin\u00e9, na co jsem se vzmohl.<\/div>\n
„Jo,“ zasm\u00e1l se Bushido a o krok ode m\u011b poodstoupil. J\u00e1 jsem to v\u0161ak ne\u010dekal, tak\u017ee jsem op\u011bt p\u0159ist\u00e1l v jeho n\u00e1ru\u010di. „Po\u0159\u00e1d stejn\u011b ne\u0161ikovn\u00fd?“<\/div>\n
„Jen tro\u0161ku vyveden\u00fd z rovnov\u00e1hy,“ tro\u0161ku v\u00edc. „Tak\u017ee\u2026 budeme hr\u00e1t?“<\/div>\n
„Jist\u011b. Jsem si jist\u00fd, \u017ee pot\u0159ebuje\u0161 hodn\u011b tr\u00e9ninku.“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t m\u011bl Bushido jasn\u011b navrch. Prakticky ka\u017ed\u00e1 jeho \u0161ipka neomyln\u011b na\u0161la sv\u016fj c\u00edl, kde\u017eto ty moje l\u00edtaly jen p\u0159ibli\u017en\u011b tam, kam jsem cht\u011bl. Roz\u010dilovalo m\u011b to, u\u017e jen proto, \u017ee kdy\u017e jsem ho mohl n\u011bjak popichovat, sn\u00e1ze jsem zapomn\u011bl na sv\u016fj \u00fabor.<\/div>\n
„Sakra\u2026,“ zaklel jsem, kdy\u017e jsem jen marn\u011b m\u00e1chl rukou po n\u011b\u010dem, \u010deho bych se mohl chytit. Bolestiv\u011b jsem dopadl na zadek. Hlasit\u011b jsem zasy\u010del bolest\u00ed. Vrhl jsem na sm\u011bj\u00edc\u00edho se Bushida nehezk\u00fd pohled, zul si boty a odhodil je stranou. „Tohle\u2026 je \u010dir\u00fd zlo,“ uk\u00e1zal jsem na n\u011b a rychle se postavil.<\/div>\n
„Ale no tak, tak zl\u00fd to zase nen\u00ed,“ zasm\u00e1l se Bushido a p\u0159e\u0161el k minibaru. „D\u00e1\u0161 si n\u011bco k pit\u00ed?“<\/div>\n
„Whisky,“ odpov\u011bd\u011bl jsem jednodu\u0161e a zhroutil se do jednoho z k\u0159esel. V\u00e1\u017en\u011b m\u011b u\u017e bolely nohy. Jak to ty \u017eensk\u00e9 vydr\u017e\u00ed cel\u00fd den?<\/div>\n
„Led?“<\/div>\n
„D\u00edky,“ vzal jsem si od n\u011bj skleni\u010dku a pod\u011bkoval jsem m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jedn\u00edm lokem jsem do sebe tu skleni\u010dku kopl a podal mu ji zp\u00e1tky. Bushido se znova zasm\u00e1l. V\u00e1\u017en\u011b, ten jeho bur\u00e1civ\u00fd, hlubok\u00fd sm\u00edch mi ne\u0161el z hlavy a u\u017e mi pomalu lezl na nervy.<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed ti nenaleju.“<\/div>\n
„Ne?“ vrhl jsem na n\u011bj nebezpe\u010dn\u00fd pohled. Mo\u017en\u00e1 byl o n\u011bco m\u00e9n\u011b nebezpe\u010dn\u00fd ne\u017e obvykle, nebo\u0165 obvykle nejsem oble\u010den\u00fd v \u0161atech.<\/div>\n
„Ne te\u010f,“ odlo\u017eil i svoji sklenici a sedl si naproti mn\u011b. „V\u00e1\u017en\u011b z toho tolik bol\u00ed nohy?“<\/div>\n
„Zkou\u0161el jste n\u011bkdy chodit na podpatc\u00edch vy?“<\/div>\n
„Ne. Ale pamatuju si, \u017ee ka\u017ed\u00fd, kdo v nich chod\u00ed, n\u00e1dhern\u011b krout\u00ed zadkem. Proto jsem ti je dal,“ zasm\u00e1l se a zvedl jednu moji nohu.<\/div>\n
„Co to\u2026,“ v\u00edc jsem ze sebe nevypravil. Jen jsem spokojen\u011b zavrn\u011bl, zav\u0159el o\u010di a zaklonil hlavu. Bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 na m\u00fdch sed\u0159en\u00fdch noh\u00e1ch c\u00edtit ty tepl\u00e9 ruce, t\u0159eba\u017ee tvrd\u00e9 a siln\u00e9.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si n\u011bco k j\u00eddlu? Zavol\u00e1m hotelovou slu\u017ebu,“ nab\u00eddl mi Bushido. P\u0159ekvapen\u011b jsem otev\u0159el o\u010di a oto\u010dil se na hodiny nad dve\u0159mi. V\u016fbec mi nep\u0159i\u0161lo, \u017ee u\u017e by m\u011blo b\u00fdt p\u016fl jedn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy\u017e vst\u00e1v\u00e1\u0161 v deset, \u010das potom b\u011b\u017e\u00ed opravdu rychle.“<\/div>\n
„Kdy\u017e v\u00e1s n\u011bkdo den p\u0159ed t\u00edm neuv\u011b\u0159iteln\u011b utah\u00e1, nen\u00ed se co divit, \u017ee pak sp\u00edte tak dlouho,“ pokusil jsem se mu vr\u00e1tit u\u0161t\u011bpa\u010dnou pozn\u00e1mku.<\/div>\n
„Utahal jsem t\u011b?“ ale nepovedlo se mi to tak docela podle m\u00fdch p\u0159edstav.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl jsem zd\u00e1nliv\u011b v klidu a prot\u00e1hnul se. „Den v obcho\u010f\u00e1ku m\u011b v\u017edycky vy\u017ed\u00edm\u00e1,“ p\u0159iznal jsem rychle. Mo\u017en\u00e1 nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad pou\u0161t\u011bt se s Bushidem do v\u00edce smysln\u00fdch pozn\u00e1mek. Bushido se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Dobr\u00e1, dneska na tebe budu hodn\u011bj\u0161\u00ed,“ shodil moji nohu ze sv\u00e9ho kl\u00edna. „Mo\u017en\u00e1,“ dodal, mrkl na m\u011b a p\u0159e\u0161el k telefonu. J\u00e1 se jen zasm\u00e1l. Za\u010dal jsem si zvykat na jeho styl humoru, a abych se opravdu p\u0159iznal, bylo mi s n\u00edm p\u0159\u00edjemn\u011b. Necht\u011bl jsem myslet na to, \u017ee v\u016fbec n\u011bkdy pojedu dom\u016f a zase budu jen hra\u010dka v rukou nechutn\u011b bohat\u00fdch b\u0159\u00eddil\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Lolitka Zdrav\u00edm, m\u00e9 mil\u00e9 d\u00e1my! =o) P\u0159ed touto kapitolou jsem cht\u011bla poznamenat, \u017ee se moc omlouv\u00e1m za ten arabsk\u00fd rozhovor v\u0161em, kdo m\u00e1 tuto kulturu r\u00e1d a t\u0159eba ji i studuje. J\u00e1, pochopiteln\u011b, pou\u017eila google p\u0159eklada\u010d. Kdy\u017e j\u00e1 prost\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[452],"tags":[],"class_list":["post-7938","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prostitut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7938","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7938"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7938\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7938"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7938"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7938"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}