{"id":79435611,"date":"2021-06-08T16:00:00","date_gmt":"2021-06-08T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79435611"},"modified":"2021-06-05T17:34:41","modified_gmt":"2021-06-05T15:34:41","slug":"the-graveyard-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/06\/08\/the-graveyard-4\/","title":{"rendered":"The Graveyard 4."},"content":{"rendered":"\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n

Musel uznat, \u017ee ten chlapec m\u00e1 talent, velk\u00fd talent. Sice se mu moc nel\u00edbilo t\u00e9ma obr\u00e1zku, ale samotn\u00e1 kresba byla n\u00e1dhern\u00e1. Nakr\u010dil trochu \u010delo a jen na okam\u017eik se zahled\u011bl na jej\u00edho zhotovitele. Bill byl pln\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fd a opravdu vypadal kouzeln\u011b. Tom se musel usm\u00e1t, necht\u011bl rozhodn\u011b z\u00edrat, a tak se znovu pustil do pr\u00e1ce. Nastalo ticho. Bill se soust\u0159edil na tahy tu\u017ekou a Tom pokra\u010doval v pr\u00e1ci. M\u011bl v hlav\u011b hodn\u011b toho, na co se st\u00e1le cht\u011bl zeptat, a svrb\u011bl ho snad doslova i jazyk, aby se na n\u011bjakou ot\u00e1zku nezeptal. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee by to nem\u011blo smysl a necht\u011bl Billa pla\u0161it. Rozhodn\u011b vypadal veseleji ne\u017e v\u010dera ve\u010der a fakt, \u017ee se sem vr\u00e1til, jej ponoukl do v\u011bt\u0161\u00edho \u00fasm\u011bvu. Nev\u011bd\u011bl, jestli se vr\u00e1til jen kv\u016fli kreslen\u00ed, co\u017e se vlastn\u011b u\u017e nedivil, kdyby ano, ale mo\u017en\u00e1 doufal, \u017ee je tu i tak n\u011bjak kv\u016fli n\u011bmu.<\/p>\n

\n<\/p>

\u201eV\u00ed\u0161 o tom, \u017ee opravdu dob\u0159e kresl\u00ed\u0161?\u201c Tom se usm\u00e1l, aby prolomil to ticho, a tak n\u011bjak alespo\u0148 trochu zvl\u00e1dl Billa rozmluvit. Bill k n\u011bmu zvedl o\u010di a \u00fasm\u011bv mu vr\u00e1til.<\/p>\n

\u201eD\u011bkuju, ale nemysl\u00edm si, \u017ee by to bylo n\u011bco extra.\u201c Bill pokr\u010dil rameny.<\/p>\n

\u201eBl\u00e1zn\u00ed\u0161? Je to n\u00e1dhern\u00fd, m\u011bl bys vid\u011bt m\u011b n\u011bco kreslit. To ani nepozn\u00e1\u0161, co by to m\u011blo b\u00fdt.\u201c Zasm\u00e1l se Tom a vyhodil dal\u0161\u00ed lopatu hl\u00edny. Bill se na Toma na chv\u00edli zad\u00edval. Musel uznat, \u017ee m\u011bl p\u011bknou postavu. Ty r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se svaly na b\u0159i\u0161e a prsou ho nutily se st\u00e1le d\u00edvat. D\u00e1val si pozor, aby jej Tom nenachytal, jak si jej prohl\u00ed\u017e\u00ed, opravdu netu\u0161il, co by mu na to \u0159ekl. A pak jako by si jeho ruce za\u010daly samy d\u011blat, co cht\u011bj\u00ed. Ani nev\u011bd\u011bl, jak se to cel\u00e9 stalo, ale u\u017e tu\u017ekou nekreslily and\u011bla, ale Tomovo t\u011blo. Rychl\u00fdmi tahy se sna\u017eil vystihnout i ty nejmen\u0161\u00ed detaily a opravdu si d\u00e1val hodn\u011b z\u00e1le\u017eet na tom, aby ta kresba byla co nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed. Usm\u00edval se, kdy\u017e vykresloval Tomovy prsn\u00ed svaly.<\/p>\n

\n<\/p>

\u201ePro\u010d d\u011bl\u00e1\u0161 tohle?\u201c Promluvil havran\u00ed chlapec, ani\u017e by zvedl hlavu od sv\u00e9ho skic\u00e1ku.<\/p>\n

\u201eTu d\u00edru?\u201c Odpov\u011bd\u011bl ot\u00e1zkou Tom a zatv\u00e1\u0159il se velice zmaten\u011b. Bill se up\u0159\u00edmn\u011b srde\u010dn\u011b zasm\u00e1l.<\/p>\n

\u201eNe\u2026 tuhle pr\u00e1ci.\u201c Zakroutil hlavou, a\u017e mu vlasy odl\u00e9tly na stranu a na Toma se pod\u00edval. Ten si tak mohl prohl\u00e9dnout jeho tv\u00e1\u0159 a u srdce ho zah\u0159\u00e1l ten zvoniv\u00fd sm\u00edch. Dote\u010f m\u011bl pocit, \u017ee n\u011bco jako sm\u00edch ten kluk ani nezn\u00e1.<\/p>\n

\u201eAch tak\u2026\u201c zasm\u00e1l se sp\u00ed\u0161e nad t\u011bmi p\u00e1r vte\u0159inami, kdy Bill vypustil ten up\u0159\u00edmn\u00fd zvuk z \u00fast, \u201e\u2026 ani nev\u00edm. D\u011bl\u00e1val to m\u016fj d\u011bda. Asi to nen\u00ed pr\u00e1ce, kterou by cht\u011bli d\u011blat kluci jako j\u00e1, ale m\u00e1m z toho dobr\u00fd pocit.\u201c Pokr\u010dil rameny a pustil se znovu do pr\u00e1ce. U\u017e mu toho moc nezb\u00fdvalo, a te\u010f to cht\u011bl dokon\u010dit co nejd\u0159\u00edve, aby si mohl oddychnout nad \u0161\u00e1lkem \u010daje.<\/p>\n

\u201eA\u017e tuhle d\u00edru dod\u011bl\u00e1m, zvu t\u011b na \u010daj, tedy jestli n\u011bjak nesp\u011bch\u00e1\u0161, rozhodn\u011b nechci, abys m\u011bl kv\u016fli mn\u011b n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my, dob\u0159e?\u201c Oto\u010dil se Tom na Billa a ten rychle st\u00e1hl ruce s deskami na kreslen\u00ed, p\u0159itiskl si je k hrudn\u00edku a k\u00fdvl na souhlas. Tom se zasm\u00e1l. \u201eCo bl\u00e1zn\u00ed\u0161, v\u017edy\u0165 jsem to vid\u011bl.\u201c Bill se trochu stydliv\u011b zaculil, a kdy\u017e se Tom se zasm\u00e1n\u00edm a zakroucen\u00edm hlavy oto\u010dil op\u011bt k pr\u00e1ci, Bill povolil ruce a za\u010dal znovu kreslit.<\/p>\n

\n<\/p>

\u201eI mrtv\u00fd si zaslou\u017e\u00ed d\u016fstojnost a j\u00e1 jsem r\u00e1d, kdy\u017e m\u016f\u017eu ud\u011blat maximum, aby byl jejich odchod d\u016fstojn\u00fd.\u201c Nikdy se nad t\u00edm moc nepozastavoval, pro\u010d si vybral zrovna tohle. Ale asi nepot\u0159eboval kari\u00e9ru, nabit\u00fd \u00fa\u010det v bance, dovolenou u mo\u0159e dvakr\u00e1t do roka a sako s kravatou. Sta\u010dil mu \u010derstv\u00fd vzduch v plic\u00edch a pod\u011bkov\u00e1n\u00ed poz\u016fstal\u00fdch, kte\u0159\u00ed svou vd\u011b\u010dnost za jeho pr\u00e1ci mysleli v\u00e1\u017en\u011b. Bill lehce kr\u010dil nos\u00edk nad sv\u00fdm v\u00fdtvorem, na kter\u00e9m te\u010f pomoc\u00ed st\u00ednov\u00e1n\u00ed vytv\u00e1\u0159el zn\u00e1mky potu. Mohlo by se zd\u00e1t, \u017ee ani neposlouch\u00e1. Ale nebyla to pravda. Naopak, pozorn\u011b si v hlav\u011b ukl\u00e1dal Tomova slova a p\u0159edev\u0161\u00edm jeho hlas.<\/p>\n

\u201eA neboj\u00ed\u0161 se?\u201c Bill si ani s\u00e1m neuv\u011bdomoval, \u017ee se rozmluvil v\u00edc, ne\u017e by od sebe o\u010dek\u00e1val. Ale c\u00edtil se tak svobodn\u011b a klidn\u011b. Te\u010f snad je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e kdy\u017e tu hledal klid s\u00e1m.<\/p>\n

\u201eA \u010deho?\u201c Tom se v pr\u00e1ci nezastavoval, ale byl moc r\u00e1d, \u017ee Bill mluv\u00ed. Musel uznat, \u017ee i jemu samotn\u00e9mu se tak pracuje l\u00e9pe.<\/p>\n

\u201eMrtv\u00fdch.\u201c Up\u0159esnil Bill a s kuli\u010dkou, kter\u00e1 zdobila jeho jazyk mezi zuby, si kriticky prohl\u00ed\u017eel sv\u016fj v\u00fdtvor. \u201eTohohle m\u00edsta. Mus\u00ed b\u00fdt stra\u0161ideln\u00e9 tu bydlet.\u201c<\/p>\n

Tom se lehce zasm\u00e1l, vyhodil posledn\u00ed v\u00e1rku hl\u00edny a op\u0159el se o lopatu. Popadl lahev vody a po\u0159\u00e1dn\u011b se napil.<\/p>\n

\n<\/p>

\u201eTy se tu p\u0159eci taky neboj\u00ed\u0161. Taky sem chod\u00ed\u0161 po ve\u010derech. Nen\u00ed \u010deho se tu b\u00e1t.\u201c Zakroutil Tom lehce hlavou a prohl\u00ed\u017eel si Bill\u016fv zaujat\u00fd v\u00fdraz. Vypadal tak poh\u00e1dkov\u011b.<\/p>\n

\u201eMrtv\u00ed jsou jako \u017eiv\u00ed, neubl\u00ed\u017e\u00ed ti, kdy\u017e neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 ty jim.\u201c Pousm\u00e1l se, ale ihned se zamyslel, co \u0159ekl \u0161patn\u011b. Bill toti\u017e ze sv\u00e9ho zamy\u0161len\u00e9ho v\u00fdrazu p\u0159e\u0161el do smutn\u00e9ho a obli\u010dej mu znovu zakryla clona vlas\u016f, jak sklopil hlavu.<\/p>\n

\u201e\u017div\u00fdm na tom n\u011bkdy nez\u00e1le\u017e\u00ed.\u201c Vzdychnul a lehce zat\u0159epal hlavou, aby odehnal nep\u0159\u00edjemn\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 se zase probouzely. Tom chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda je vhodn\u00e1 chv\u00edle se te\u010f znovu zeptat, kdo mu ubli\u017euje, ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d si t\u00edm nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd. Ten pohled se mu v\u016fbec nel\u00edbil. A snad i zalitoval, \u017ee tohle v\u016fbec \u0159ekl. Chvilku na \u010dernovl\u00e1ska koukal, ne\u017e ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f k n\u011bmu a sedl si vedle n\u011bj.<\/p>\n

\u201eMo\u017en\u00e1 tohle je i jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d d\u011bl\u00e1m tuhle pr\u00e1ci.\u201c Pokr\u010dil rameny Tom a povzbudiv\u011b se na Billa usm\u00e1l.<\/p>\n

\u201eAle ne v\u0161ichni \u017eiv\u00ed jsou \u0161patn\u00ed, Bille.\u201c Polo\u017eil mu lehce ruku na rameno a Bill jen vydechl.<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 v\u00edm, jen je n\u011bkdy t\u011b\u017ek\u00e9 tomu uv\u011b\u0159it, v\u00ed\u0161?\u201c Bill o tom necht\u011bl mluvit, vid\u011bl na Tomovi, \u017ee je pln\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, jestli za\u010dne o n\u011b\u010dem z jeho \u00fatrap mluvit nebo ne. Ale nev\u011bd\u011bl, jestli je p\u0159ipraven.<\/p>\n

\n<\/p>

\u201eV\u00edm, \u017ee ti n\u011bkdo ubli\u017euje, Bille. J\u00e1 jen\u2026 st\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, pro\u010d to dopou\u0161t\u00ed\u0161?\u201c<\/p>\n

\u201ePod\u00edvej se na m\u011b, mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych p\u0159epral dosp\u011bl\u00fdho mu\u017esk\u00fdho?\u201c Bill vydechl a pak mu do\u0161lo, co \u0159ekl, a rychle zvedl o\u010di k t\u011bm Tomov\u00fdm, kde se zra\u010dil naprosto nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz. Myslel, \u017ee jej \u0161ikanovali ve \u0161kole n\u011bjak\u00e9 uboh\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 si pot\u0159ebovaly nahonit ego, ale \u017ee to byl n\u011bjak\u00fd dosp\u011bl\u00fd mu\u017e a vyb\u00edjel si zlost na nevinn\u00e9m chlapci, to jej naprosto \u0161okovalo.<\/p>\n

\u201eMu\u017e? Dosp\u011bl\u00fd mu\u017e?\u201c Zamrkal p\u0159ekvapen\u011b a pak se zamyslel. V prvn\u00ed chv\u00edli jej napadl n\u011bjak\u00fd u\u010ditel, ale pak mu do\u0161lo, \u017ee Bill necht\u011bl j\u00edt dom\u016f, \u017ee se br\u00e1nil, aby zavolal jeho rodi\u010d\u016fm. Nasucho polkl a pod\u00edval se rychle na Billa.<\/p>\n

\u201eZapome\u0148 na to, pros\u00edm.\u201c Zvedl se \u010dernovl\u00e1sek na nohy a zakroutil hlavou.<\/p>\n

\u201ePo\u010dkej,\u201c n\u00e1sledoval jej Tom. Rychle vzal l\u00e1hev s pit\u00edm, triko do ruky, lopatu a vydal se za rychle odch\u00e1zej\u00edc\u00edm Billem. Stihl jej a\u017e na hlavn\u00ed cest\u011b. Dob\u011bhl ho a odlo\u017eil pln\u00e9 ruce, aby jej za rameno mohl oto\u010dit \u010delem k sob\u011b. \u201eBille, opravdu mi chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee ti ubli\u017euje vlastn\u00ed otec?\u201c Bill uhnul pohledem. Tuhle ot\u00e1zku u\u017e sly\u0161el tolikr\u00e1t, kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed a sna\u017eil se naj\u00edt pomoc u u\u010ditelky angli\u010dtiny. Nikdo mu nev\u011b\u0159il.<\/p>\n

\n<\/p>

\u201eNemus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it, nikdy mi nikdo nev\u011b\u0159\u00ed a u\u017e je mi to v\u00e1\u017en\u011b jedno, zapome\u0148 na to, co jsem \u0159ekl, dob\u0159e?\u201c Cht\u011bl se Tomovi vysmeknout a ut\u00e9ct, ale Tom zes\u00edlil stisk a podr\u017eel ho na m\u00edst\u011b.<\/p>\n

\u201eNe\u0159ekl jsem, \u017ee ti nev\u011b\u0159\u00edm, jen\u2026 jen jsem \u0161okovan\u00fd, up\u0159\u00edmn\u011b.\u201c Koukal na Billa a on v jeho o\u010d\u00edch opravdu vid\u011bl l\u00edtost a pochopen\u00ed; \u017ee by opravdu v\u0161ichni \u017eiv\u00ed nebyli tak \u0161patn\u00ed? Bill lehce sklopil o\u010di a povzdechl si. \u201ePoj\u010f, zvu t\u011b na ten \u010daj.\u201c Usm\u00e1l se Tom a zm\u011bnil t\u00e9ma, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee t\u00e9ma tohohle rozhovoru nen\u00ed Billovi nijak p\u0159\u00edjemn\u00e9 a on u\u017e jej necht\u011bl znovu vypla\u0161it. Dozv\u011bd\u011bl se n\u011bjak\u00fd \u00fatr\u017eek pravdy a musel uznat, \u017ee by nejrad\u011bji vyhloubil dal\u0161\u00ed d\u00edru pro \u010dlov\u011bka, co ubli\u017euje nevinn\u00e9mu chlapci. V\u017edy\u0165 pro boha, kolik mu mohlo b\u00fdt? 16? C\u00edtil se opravdu znechucen\u011b u\u017e jen pouhou my\u0161lenkou, \u017ee vlastn\u00ed otec ud\u011blal tak o\u0161klivou mod\u0159inu sv\u00e9mu synovi. Sev\u0159el ruce v p\u011bst, a\u017e mu klouby zb\u011blaly. C\u00edtil se opravdu na\u0161tvan\u00fd, ale p\u0159ed Billem nedal nic zn\u00e1t.<\/p>\n

\n<\/p>

Bill p\u0159ik\u00fdvl na souhlas a oto\u010dil se zp\u00e1tky sm\u011brem k Tomovu domu. C\u00edtil se trochu provinile, \u017ee prozradil tolik, ale u\u017e to nemohl vz\u00edt zp\u00e1tky. T\u0159eba na\u0161el \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu opravdu bude v\u011b\u0159it a u n\u011bho\u017e najde \u00fat\u011bchu. P\u0159\u00e1l si to, ale z\u00e1rove\u0148 mu jeho p\u0159\u00e1n\u00ed p\u0159ipadalo naprosto sm\u011b\u0161n\u00e9.<\/p>\n

\u201eA ud\u011bl\u00e1\u0161 mi ten dobr\u00fd \u010daj jako v\u010dera?\u201c Zvedl o\u010di k Tomovi a prosebn\u011b zakmital \u0159asami. Tom se zasm\u00e1l.<\/p>\n

\u201eJestli si ho bude\u0161 p\u0159\u00e1t, tak klidn\u011b t\u0159i hrne\u010dky.\u201c P\u0159ik\u00fdvl mlad\u00fd hroba\u0159 a vedl Billa dom\u016f. Triko si zastr\u010dil za opasek kalhot a lopatu hodil p\u0159es rameno. Druhou ruku dal Billovi kolem ramen. Mo\u017en\u00e1 v ochranitelsk\u00e9m gestu, mo\u017en\u00e1 proto, aby mu Bill nemohl ut\u00e9ct.<\/p>\n

\u201eSta\u010d\u00ed jeden.\u201c Usm\u00e1l se Bill, a kdy\u017e pro\u0161el dovnit\u0159 do ji\u017e zn\u00e1m\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, zul boty, kter\u00e9 vzorn\u011b postavil do rohu, a co nejti\u0161eji na\u0161lapoval do domu. V\u016fbec si neuv\u011bdomoval, \u017ee u\u017e se pl\u00ed\u017e\u00ed automaticky. M\u011bl to tak moc zako\u0159en\u011bn\u00e9 v hlav\u011b.<\/p>\n

\n<\/p>

Tom ho pozoroval. P\u0159i\u0161lo mu to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a hrozn\u011b smutn\u00e9. Bill takhle musel chodit dom\u016f poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se tam vracel. Necht\u011bl si ani p\u0159edstavovat, co tam mohl za\u017e\u00edvat, \u017ee byl tak vyd\u011b\u0161en\u00fd. Ani si to rad\u011bji p\u0159edstavovat necht\u011bl. Pro\u0161el za n\u00edm do kuchyn\u011b, kde se Bill usadil u stolu a ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv vyndal ze svoj\u00ed ta\u0161ky se\u0161it s \u00fakolem. Pot\u0159eboval ho napsat a doma by na to nem\u011bl klid. Ani ho nenapadlo pt\u00e1t se Toma, zda sm\u00ed. C\u00edtil se tu moc dob\u0159e, ne\u017e aby si to uv\u011bdomoval.<\/p>\n

Tom se jen p\u0159es rameno usm\u00e1l nad Billov\u00fdm zaduman\u00fdm obli\u010dejem. P\u0159ipravil mu hrnek objednan\u00e9ho \u010daje a postavil ho p\u0159ed n\u011bj zrovna ve chv\u00edli, kdy Bill dvakr\u00e1t podtrh\u00e1val v\u00fdsledek sv\u00e9ho p\u0159\u00edkladu.<\/p>\n

\u201eBille\u2026 v\u00edm, \u017ee ti to nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9 a nebudu vyzv\u00eddat v\u00edc, ale\u2026 v\u0161iml jsem si, jak opatrn\u011b na\u0161lapuje\u0161, kdy\u017e vejde\u0161 do domu. To takhle chod\u00ed\u0161 i doma? Aby t\u011b t\u00e1ta nesly\u0161el p\u0159ij\u00edt?\u201c Pot\u0159eboval to v\u011bd\u011bt. Pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, jak moc mus\u00ed b\u00fdt ten kluk vyd\u011b\u0161en\u00fd ka\u017ed\u00fd den. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to chce tak moc v\u0161echno v\u011bd\u011bt, ale prost\u011b to tak c\u00edtil.<\/p>\n

Bill jen na chv\u00edli sklopil hlavu a otev\u0159el \u00fasta, aby na to odpov\u011bd\u011bl, ale co vlastn\u011b m\u011bl \u0159\u00edct? Zase je zav\u0159el. P\u0159it\u00e1hl si \u0161\u00e1lek \u010daje bl\u00ed\u017e a lehce po n\u011bm rukama p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl. Tom trp\u011bliv\u011b \u010dekal, d\u00edval se na tu hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed. Pak se nadechl, zvedl lehce o\u010di a d\u00edval se do t\u011bch Tomov\u00fdch.<\/p>\n

\u201eJe to takhle lep\u0161\u00ed, rozhodn\u011b pro m\u011b.\u201c K\u00fdvl na souhlas a prohr\u00e1bl si vlasy, aby mu v\u00edce spadly do obli\u010deje a zakryly tak tu mod\u0159inu, kterou rozhodn\u011b necht\u011bl vystavovat p\u0159ed Tomem.<\/p>\n

\n<\/p>

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule :o)<\/strong><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Musel uznat, \u017ee ten chlapec m\u00e1 talent, velk\u00fd talent. Sice se mu moc nel\u00edbilo t\u00e9ma obr\u00e1zku, ale samotn\u00e1 kresba byla n\u00e1dhern\u00e1. Nakr\u010dil trochu \u010delo a jen na okam\u017eik se zahled\u011bl na jej\u00edho zhotovitele. Bill byl pln\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fd a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79435601,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[730],"tags":[],"class_list":["post-79435611","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-the-graveyard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435611","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79435611"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435611\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435614,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435611\/revisions\/79435614"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79435601"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79435611"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79435611"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79435611"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}