{"id":79435618,"date":"2021-06-10T16:00:00","date_gmt":"2021-06-10T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79435618"},"modified":"2021-06-07T12:06:39","modified_gmt":"2021-06-07T10:06:39","slug":"the-graveyard-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/06\/10\/the-graveyard-6\/","title":{"rendered":"The Graveyard 6."},"content":{"rendered":"\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/p>\n\n\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n

Najednou jako by si ani neuv\u011bdomoval, \u017ee v jin\u00e9 dny se sna\u017e\u00ed \u010das ve \u0161kole sp\u00ed\u0161e zpomalovat ne\u017e urychlovat. \u010c\u00edm rychleji toti\u017e \u0161kola ute\u010de, t\u00edm rychleji bude muset zase b\u00fdt doma. Tak moc r\u00e1d by si na\u0161el n\u011bjakou brig\u00e1du, vyd\u011blal si pen\u00edze a ode\u0161el z toho bytu pry\u010d. Ale nemohl. A ani nev\u011bd\u011bl, zda v\u016fbec n\u011bkdy tohle vysvobozen\u00ed p\u0159ijde. Ale te\u010f v\u0161echny tyto my\u0161lenky zah\u00e1n\u011bly p\u0159edstavy o Tomovi. Poka\u017ed\u00e9 se musel pousm\u00e1t, kdy\u017e si vybavil jeho hlubok\u00fd pohled a jemn\u00fd \u00fasm\u011bv. Ze zamy\u0161len\u00ed ho vytrhlo a\u017e posledn\u00ed zvon\u011bn\u00ed, a tak popadl sv\u016fj batoh, p\u0159ehodil si ho p\u0159es rameno, ofinu shodil do o\u010d\u00ed a vydal se k domovu. Byl rozhodnut\u00fd si rychle ud\u011blat n\u011bjak\u00e9 v\u011bci do \u0161koly a vr\u00e1tit se na h\u0159bitov. Nev\u011bd\u011bl, o \u010dem si cht\u011bl pov\u00eddat, ale cht\u011bl ur\u010dit\u011b vyu\u017e\u00edt Tomovy nab\u00eddky, \u017ee m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt kdykoliv. Kdyby tu\u0161il, co ho doma \u010dek\u00e1, asi by tak neposp\u00edchal. Jako v\u017edy hned za dve\u0159mi opatrn\u011b vyzul boty a co nejti\u0161eji se vydal do sv\u00e9ho pokoje. Strachy ale zamrzl na m\u00edst\u011b hned mezi dve\u0159mi od pokoje. Uvnit\u0159 st\u00e1l J\u00f6rgen a o\u010dividn\u011b na n\u011bj \u010dekal. Koukal na Billa s takov\u00fdm odporem, \u017ee se Bill strachy rozt\u0159\u00e1sl. Najednou v\u016fbec nedok\u00e1zal z J\u00f6rgenova pohledu vy\u010d\u00edst, zda ho \u010dek\u00e1 v\u00fdprask, nad\u00e1vky anebo v\u016fbec to nejhor\u0161\u00ed, co mu d\u011bl\u00e1val.<\/p>\n

\u201eTy jeden zkurvenej buzerante.\u201c Zaprskal J\u00f6rgen a ch\u0148apnul po Billovi. Bylo to zbyte\u010dn\u011b rychl\u00e9 gesto, proto\u017ee Bill strachy nebyl schopn\u00fd ud\u011blat ani krok. Jen vyjekl, kdy\u017e ho stisk J\u00f6rgov\u00fdch prst\u016f zabolel \u201eTak tvoje m\u00e1ma kurva\u2026 a ty buzerant. Tohle tady trp\u011bt nebudu. Tohle z tebe vyt\u0159\u00edsk\u00e1m.\u201c Prskal J\u00f6rgen a Bill v\u016fbec nech\u00e1pal, co se stalo. Pro\u010d mu tohle \u0159\u00edk\u00e1? Co provedl? A\u017e kdy\u017e ho prvn\u00ed r\u00e1na srazila k zemi a on zvedl pohled k n\u011bmu, uv\u011bdomil si, co J\u00f6rgen dr\u017e\u00ed ve druh\u00e9 ruce. Srdce se mu zastavilo. Jak jen mohl b\u00fdt tak hloup\u00fd? Jak to tu mohl zapomenout? V\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Sna\u017eil se rukama kr\u00fdt si obli\u010dej, kdy\u017e p\u0159ich\u00e1zely dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed r\u00e1ny. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu koulely slzy, snad ani nevn\u00edmal ty nad\u00e1vky, kter\u00e9 padaly znovu a znovu na jeho hlavu. Cht\u011bl ut\u00e9ct, b\u00fdt zase neviditeln\u00fd. Prosil J\u00f6rgena, aby u\u017e p\u0159estal, aby ho nechal b\u00fdt, ale on nep\u0159est\u00e1val. \u201eToleroval jsem ty tvoje v\u00fdst\u0159elky, ale tohle je moc! Za v\u0161echno m\u016f\u017ee tvoje matka. V\u0161echno ti dovolila a te\u010f tohle. Ale to p\u0159estane, rozum\u00ed\u0161?\u201c J\u00f6rgen Billa postavil na nohy a za ramena s n\u00edm t\u0159\u00e1sl. \u201eRozum\u00ed\u0161?!\u201c Znovu chlapce uhodil. Bill nebyl ani schopn\u00fd se br\u00e1nit, jen plakal. U\u017e se ani nesna\u017eil kr\u00fdt. C\u00edtil, jak se mu pod okem d\u011bl\u00e1 mod\u0159ina, cel\u00e9 tv\u00e1\u0159e jej p\u00e1lily od facek. V \u00fastech c\u00edtil i krev z rozsekl\u00e9ho rtu. Rychle k\u00fdvl na souhlas, jen aby to v\u0161echno p\u0159estalo.<\/p>\n

\u201eKdo to v\u016fbec kurva je? Sly\u0161\u00ed\u0161?! Jm\u00e9no!\u201c Pustil neboh\u00e9ho chlapce, kter\u00fd se t\u00e9m\u011b\u0159 ihned svalil na postel. Jen kroutil hlavou, \u017ee nic ne\u0159ekne. \u201eD\u011bl\u011bj, ty zasranej buzerante, chci jeho jm\u00e9no! Je to n\u011bjakej debiln\u00ed \u00fachyl nebo co?\u201c Zaprskal vztekle, a\u017e se Billovi naje\u017eily chloupky a\u017e za krkem. U\u017e vid\u011bl J\u00f6rgena kolikr\u00e1t rozzloben\u00e9ho, ale a\u017e takhle zu\u0159it ho nevid\u011bl snad nikdy.<\/p>\n

\u201eNe\u2026 nen\u00ed to \u00fachyl.\u201c P\u00edpl zt\u011b\u017eka a sna\u017eil se uklidnit. Nemohl \u0159\u00edct, kdo to je, ani kde bydl\u00ed, to a\u0165 jej rad\u011bji zabije na m\u00edst\u011b.<\/p>\n

\u201eTak\u017ee ty mi to ne\u0159ekne\u0161, ty hajzle. Fajn, zjist\u00edm si to s\u00e1m a varuju t\u011b, je\u0161t\u011b jednou se dozv\u00edm, \u017ee se s n\u00edm n\u011bkde kurv\u00ed\u0161, tak v\u00e1s zabiju oba, jasn\u00fd?\u201c Je\u0161t\u011b jednou Billa siln\u011b uhodil, ne\u017e i se skic\u00e1kem za sebou pr\u00e1skl dve\u0159mi.\u00a0\u00a0<\/p>\n

Bill se sna\u017eil popadnout dech. Nebyl si v\u016fbec jist\u00fd, jestli ho bol\u00ed v\u00edc t\u011blo od tvrd\u00fdch ran, nebo srdce ze v\u0161ech t\u011bch slov, co musel vyslechnout. Zejm\u00e9na slov ohledn\u011b Toma. Nedok\u00e1zal zastavit slzy a do h\u0159betu ruky si ot\u0159el krev ze rtu. C\u00edtil, jak se mu oko nepatrn\u011b zmen\u0161uje kv\u016fli otoku, kter\u00fd se naopak zv\u011bt\u0161oval. Bolelo ho dotknout se toho m\u00edsta a u\u017e te\u010f mu bylo jasn\u00e9, \u017ee do \u0161koly z\u00edtra j\u00edt nem\u016f\u017ee. Musel by to vysv\u011btlovat. U\u017e zase, a tak jako kdy jindy by to k ni\u010demu nevedlo. Cht\u011bl se zvednout a ut\u00e9ct. Ut\u00e9ct za n\u00edm, za sv\u00fdm zachr\u00e1ncem, ale m\u011bl pocit, \u017ee m\u00e1 snad zl\u00e1man\u00e9 v\u0161echny kosti v t\u011ble. Nedok\u00e1zal se pohnout. Nedok\u00e1zal v\u016fbec nic. C\u00edtil se jako opu\u0161t\u011bn\u00e9 \u010dern\u00e9 pt\u00e1\u010de, kter\u00e9 chce vyl\u00e9tnout na svobodu, ale je\u0161t\u011b nem\u00e1 dost siln\u00e1 k\u0159\u00eddla. Minuty ub\u00edhaly, mo\u017en\u00e1 i hodiny, co tam tak le\u017eel, ne\u017e ho p\u0159emohlo absolutn\u00ed vy\u010derp\u00e1n\u00ed a on usnul.<\/p>\n

Kdy\u017e znovu sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di otev\u0159el, byla za oknem tmav\u00e1 noc. V dom\u011b bylo ticho. Bu\u010f nebyl nikdo doma, nebo u\u017e byl J\u00f6rgen tak opil\u00fd, \u017ee n\u011bkde usnul. Kde by se mohla nach\u00e1zet Simone, to si Bill rad\u011bji v\u016fbec nedom\u00fd\u0161lel. Opatrn\u011b se zvedl z postele a bolestn\u011b usykl, kdy\u017e se narovnal. Za prv\u00e9 mu bylo jasn\u00e9, \u017ee po t\u011ble bude m\u00edt mod\u0159iny, a zadruh\u00e9 neusnul v nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed pozici. \u201eMus\u00edm\u2026 mus\u00edm pry\u010d.\u201c Vydechl s\u00e1m k\u00a0sob\u011b, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil a donutil ud\u011blat to, co cht\u011bl ud\u011blat nejv\u00edc. Ut\u00e9ct za n\u00edm. Opatrn\u011b otev\u0159el dve\u0159e, a co nej\u0161etrn\u011bji, vzhledem ke sv\u00e9mu zbit\u00e9mu t\u011blu, postupoval o patro n\u00ed\u017e k vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm. Na botn\u00edku si v\u0161iml odhozen\u00e9ho skic\u00e1ku, a tak po n\u011bm hned s\u00e1hl a schoval si ho pod triko. Nesly\u0161n\u011b opustil d\u016fm a tak rychle, jak mu to jen bolest dovolila, se vydal ke\u00a0h\u0159bitovu.<\/p>\n

Jak dlouho to u\u017e bylo od chv\u00edle, kdy Tom toho mlad\u00edka nevid\u011bl? Roky? Stalet\u00ed? Rozhodn\u011b mu to tak p\u0159i\u0161lo. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale musel na n\u011bj neust\u00e1le myslet. P\u0159i\u0161el si chvilkami jako skute\u010dn\u00fd bl\u00e1zen. Dokonce, i kdy\u017e m\u011bl dost pr\u00e1ce, nebyl schopn\u00fd se dokopat k tomu, aby n\u011bjakou vykonal. P\u0159istihl se, jak neust\u00e1le z\u00edr\u00e1 sm\u011brem k velk\u00e9 \u017eelezn\u00e9 br\u00e1n\u011b a tajn\u011b se modlil, aby se tam Bill objevil. Nestalo se tak.<\/p>\n

Bylo u\u017e docela pozd\u011b, kdy\u017e Tom zasedl s hork\u00fdm \u0161\u00e1lkem \u010daje ke stolu, my\u0161lenkami ztracen op\u011bt u Billa. \u010cekal, \u017ee se dneska objev\u00ed, ale chlapec nep\u0159i\u0161el. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co mohlo b\u00fdt d\u016fvodem. \u017de by jej u\u017e Tom omrzel? Lehce na\u0161pulil p\u0159i t\u00e9to my\u0161lence rty. V\u016fbec si tuto mo\u017enost necht\u011bl p\u0159ipou\u0161t\u011bt. Vlastn\u011b byl s\u00e1m ze sebe v \u0161oku, jak rychle k tomu mladi\u010dk\u00e9mu chlapci p\u0159ilnul. Byla to dobr\u00e1 volba? Povzdechl si. \u201eSakra, Bille\u2026 zbl\u00e1zn\u00edm se z tebe.\u201c Pra\u0161til p\u011bst\u00ed do stolu a zvedl se na nohy. Na chv\u00edli strnul v pohybu, jen pomalu oto\u010dil hlavu ke dve\u0159\u00edm. Zd\u00e1lo se mu to? M\u011bl u\u017e snad sly\u0161iny, nebo opravdu zaslechl lehk\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed? Rozhodn\u011b necht\u011bl riskovat, \u017ee by za dve\u0159mi byl Bill a on mu neotev\u0159el.<\/p>\n

Jen co dve\u0159e otev\u0159el a spat\u0159il mlad\u00e9ho chlapce, srdce mu radost\u00ed posko\u010dilo, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed v n\u011bm a\u017e bolestiv\u011b p\u00edchlo, \u017ee se musel hodn\u011b nadechnout, aby to ust\u00e1l. \u201eProboha\u2026 Bille.\u201c Vydechl t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161okovan\u011b, kdy\u017e spat\u0159il Billovu tv\u00e1\u0159 jen v lehk\u00e9 z\u00e1\u0159i, co se linula ze dve\u0159\u00ed. \u201eCo\u2026 co se stalo?\u201c Mlad\u00edk ani nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt, jen lehce popot\u00e1hl a sklopil o\u010di rud\u00e9 od pl\u00e1\u010de. Tom ihned couvnul ode dve\u0159\u00ed, aby mohl \u010dernovl\u00e1sek vstoupit. V pln\u00e9m sv\u011btle jeho obli\u010dej vypadal o mnoho h\u016f\u0159. \u201eBille, m\u011bli bychom jet do nemocnice.\u201c Prohl\u00ed\u017eel si jeho tv\u00e1\u0159 a ruce, kde se m\u00edsily zbytky krve. Nejrad\u011bji by jej objal a nepustil vzhledem k tomu, jak mlad\u00edk zt\u011b\u017eka vch\u00e1zel do domu. Usoudil, \u017ee to nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad nebyl. \u010cernovlas\u00fd chlapec v\u0161ak jen zakroutil hlavou. Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vehementn\u011b, tak\u017ee mu zahu\u010delo ve sp\u00e1nc\u00edch a musel se p\u0159idr\u017eet st\u011bny, aby neupadl.<\/p>\n

\u201eDo nemocnice ne, pros\u00edm. Bude to dobr\u00e9. Nic to nen\u00ed. Ale tam\u2026 moc by se ptali.\u201c Nam\u00edtnul a Tom jen koukal neschopen se rozhodnout, co je spr\u00e1vn\u00e9.<\/p>\n

\u201eAle Bille, co kdy\u017e m\u00e1\u0161 ot\u0159es mozku? Nebo n\u011bco zlomen\u00e9ho? Tohle je p\u0159eci moc v\u00e1\u017en\u00e9.\u201c Odv\u00e1\u017eil se ho vz\u00edt alespo\u0148 lehce za ruku. Bill zvedl hlavu a vd\u011b\u010dn\u011b se pousm\u00e1l. Od smrti jeho babi\u010dky o n\u011bj nikdo nejevil takovou starost jako pr\u00e1v\u011b te\u010f Tom.<\/p>\n

\u201eNem\u00e1m nic zlomen\u00e9ho. V\u011b\u0159 mi. Jen\u2026 jen m\u011b tu pros\u00edm nech.\u201c P\u00edpnul prosebn\u011b a Toma u\u017e podruh\u00e9 bolestn\u011b bodlo u srdce a m\u011bl chu\u0165 ho vt\u00e1hnout do pevn\u00e9ho objet\u00ed. Co nej\u0161etrn\u011bji ho zvedl do n\u00e1ru\u010de a odnesl do ob\u00fdv\u00e1ku na gau\u010d. Vyzul mu boty a \u0161el nal\u00edt sklenici vody. Podal ji Billovi a ihned se za\u010dal hrabat ve sv\u00e9 l\u00e9k\u00e1rni\u010dce. Vyndal n\u011bjakou dezinfekci, vatu a masti\u010dku na mod\u0159iny.<\/p>\n

\u201eKdo ti to ud\u011blal?\u201c Zeptal se Tom, zat\u00edmco se sna\u017eil co nej\u0161etrn\u011bji vy\u010distit Bill\u016fv natrhl\u00fd ret. \u010cernovl\u00e1sek neodpov\u011bd\u011bl, jen lehce vzdychl a Tomovi tak bylo v\u0161e jasn\u00e9. \u201eTo on? Proboha.\u201c Pohladit Billa po vlasech a ten se jen lehce zachv\u011bl, kdy\u017e Tomovy prsty sjely na jeho tv\u00e1\u0159 a \u0161pi\u010dky ho zalechtaly na tv\u00e1\u0159\u00edch. \u201ePro\u010d ti to ud\u011blal?\u201c Vyzv\u00eddal d\u00e1l Tom, zat\u00edmco na prsty nand\u00e1val masti\u010dku na Billovy mod\u0159iny a v duchu s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010doval, aby z\u016fstal klidn\u00fd, a aby toho hajzla ne\u0161el okam\u017eit\u011b poh\u0159b\u00edt za\u017eiva.<\/p>\n

\u201eNo\u2026\u201c ozval se Bill po chvilce zav\u00e1h\u00e1n\u00ed. Bylo evidentn\u00ed, \u017ee je nerv\u00f3zn\u00ed. \u201eOn n\u011bco na\u0161el.\u201c Dodal po chv\u00edli a Tom si ho zkoumav\u011b prohl\u00e9dl. Bill m\u011bl do n\u011bj zabodnut\u00fd zrak pln\u00fd nejistoty, ale neuh\u00fdbal.<\/p>\n

\u201eCo na\u0161el?\u201c Odv\u00e1\u017eil se zeptat Tom. C\u00edtil, \u017ee se atmosf\u00e9ra kolem nich trochu zm\u011bnila. Bill s\u00e1hnul do vnit\u0159ku mikiny a vyndal sv\u016fj skic\u00e1k. Nalistoval na spr\u00e1vn\u00e9 listy a nejist\u011b ho podal Tomovi. Ten najednou nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. D\u00edval se na dokonalou kresbu sama sebe. Jednu, kde byl polonah\u00fd p\u0159i pr\u00e1ci, myslel si tehdy, \u017ee Bill po\u0159\u00e1d maluje sv\u00e9ho padl\u00e9ho and\u011bla, a druhou, kterou musel Bill malovat po pam\u011bti. \u201eBille\u2026 co to\u2026 pro\u010d\u2026\u201c Tom nedok\u00e1zal d\u00e1t dohromady ani jedinou souvislou v\u011btu. Jen u\u017easle koukal na Billa, kter\u00fd a\u010d st\u00e1le rozechv\u011bl\u00fd, se k Tomovi p\u0159ibl\u00ed\u017eil na p\u00e1r centimetr\u016f. Zav\u00e1hal ale jen na okam\u017eik. Bu\u010f te\u010f, nebo nikdy.<\/p>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule :o)<\/strong><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Najednou jako by si ani neuv\u011bdomoval, \u017ee v jin\u00e9 dny se sna\u017e\u00ed \u010das ve \u0161kole sp\u00ed\u0161e zpomalovat ne\u017e urychlovat. \u010c\u00edm rychleji toti\u017e \u0161kola ute\u010de, t\u00edm rychleji bude muset zase b\u00fdt doma. Tak moc r\u00e1d by si na\u0161el n\u011bjakou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79435601,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[730],"tags":[],"class_list":["post-79435618","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-the-graveyard"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435618","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79435618"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435618\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435619,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435618\/revisions\/79435619"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79435601"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79435618"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79435618"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79435618"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}