{"id":79435720,"date":"2021-07-12T16:00:00","date_gmt":"2021-07-12T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79435720"},"modified":"2021-07-06T22:36:34","modified_gmt":"2021-07-06T20:36:34","slug":"loveless-55","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/07\/12\/loveless-55\/","title":{"rendered":"Loveless 55."},"content":{"rendered":"\n

autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Emotionless (Bez Emoc\u00ed)<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n

Dirk si myslel, \u017ee mu Tom rozbije hubu, jakmile ho znovu uvid\u00ed. Nejprve to byl jen pocit, kter\u00fd se stal jistotou, kdy\u017e mu Andreas \u0159ekl, co ud\u011blal.<\/p>\n

\u201eTy jsi Konnyho otec?!\u201c<\/p>\n

Blon\u010f\u00e1k p\u0159ik\u00fdvl. \u201eA Bill obvinil Toma\u2026 Mysl\u00edm\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee se roze\u0161li\u2026\u201c zamumlal provinile.<\/p>\n

A Dirk m\u00e1lem dostal infarkt. Posledn\u00ed, co si p\u0159\u00e1l, bylo, aby se Tom a Bill roze\u0161li. Pak ho napadlo, \u017ee to byla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i jeho vina, a tak se na setk\u00e1n\u00ed\/st\u0159et s Tomem psychicky p\u0159ipravil.<\/p>\n

A te\u010f tam byl rasta. Ani ne metr od n\u011bj se v\u011bnoval sk\u0159\u00ed\u0148ce. V\u016fbec si ho nev\u0161\u00edmal. Chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli ho k tomu vede masochismus, nebo loajalita, ale Dirk se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil.<\/p>\n

\u201eTome\u2026\u201c \u0159ekl a d\u00e1val pozor, aby se ho nedotkl. Mohl se kdykoli nasrat. Chlapec s dredy neodpov\u011bd\u011bl, ani se neoto\u010dil. \u201eTome, pros\u00edm\u2026 promluvme si o tom,\u201c polo\u017eil mu ruku na rameno. \u201eV\u00edm, \u017ee se na m\u011b te\u010f zlob\u00ed\u0161 kv\u016fli tomu, co jsem ud\u011blal\u2026 Omlouv\u00e1m se, cht\u011bl bych ti to vysv\u011btlit.\u201c<\/p>\n

Tom pomalu zav\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148ku, upravil si popruh batohu a set\u0159\u00e1sl Dirkovu ruku. Nakonec se na n\u011bj oto\u010dil a v tu chv\u00edli Bill proch\u00e1zel kolem. M\u011bl na sob\u011b velkou vojenskou zelenou mikinu, aby zakryl b\u0159icho, a knihy si dr\u017eel pevn\u011b na hrudi, jako by dr\u017eel Konnyho. Dr\u017eel hlavu sklon\u011bnou, ale kdy\u017e ji zvedl a jeho pohled se setkal s Tomov\u00fdm, okam\u017eit\u011b se mu v\u00a0o\u010d\u00edch zaleskl v\u00fdraz pln\u00fd nen\u00e1visti a pohrd\u00e1n\u00ed. Tom usly\u0161el dal\u0161\u00ed „prasknut\u00ed“ a p\u0159it\u00e1hl si ruku k hrudi, zat\u00edmco Bill kolem n\u011bj pro\u0161el, ani\u017e by cokoli \u0159ekl.<\/p>\n

\u201eTome\u2026?\u201c za\u010dal znovu Dirk, kter\u00fd si v\u0161eho v\u0161iml a p\u0159ipadal si je\u0161t\u011b v\u00edc na hovno.<\/p>\n

\u201eDirku\u2026\u201c Tom kone\u010dn\u011b zasku\u010del. Dirk byl p\u0159ekvapen. Byl to Tom\u016fv hlas? Byl v\u017edycky tak unaven\u00fd a nudn\u00fd? \u201eDirku\u2026 Cht\u011bl jsi n\u011bkdy\u2026 prost\u011b um\u0159\u00edt?\u201c<\/p>\n

Kr\u00e1\u010del chodbou se sklopenou hlavou a \u0161oupal nohama, jako by nic konkr\u00e9tn\u00edho ne\u0159\u00edkal.<\/p>\n

Dirk mu byl v pat\u00e1ch a d\u011blal si starosti.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Jakmile zazvonil zvonek, Bill se pod\u00edval na Konnyho, poznal ho mezi spoustou mal\u00fdch blon\u010fat\u00fdch hlav. Pomyslel si, \u017ee by se ani nemusel sna\u017eit, jeliko\u017e si ho v\u017edycky na\u0161el s\u00e1m.<\/p>\n

\u201eKonny!\u201c Vyk\u0159ikl vesele, kdy\u017e vid\u011bl, jak k n\u011bmu mal\u00fd rychle kr\u00e1\u010d\u00ed. D\u0159epl si a jako obvykle rozp\u0159\u00e1hl ruce. A vid\u011bl, jak kolem n\u011bj Konny pro\u0161el bez jedin\u00e9ho pohledu. \u201eKonny?\u201c Za\u0161eptal a znovu vstal. Upravil si popruh p\u0159es rameno a mikinu a n\u00e1sledoval ho. \u201eKonny, co to d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c<\/p>\n

\u201eJdeme dom\u016f.\u201c Sykl, o\u010di se mu zamra\u010dily a ru\u010di\u010dky se mu sev\u0159ely v p\u011bsti.<\/p>\n

\u201eDob\u0159e. M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, pro\u010d jsi takov\u00fd?\u201c Tmavovlas\u00fd chlapec \u0161el t\u00e9m\u011b\u0159 sklon\u011bn\u00fd k d\u00edt\u011bti. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e bude opravdu mil\u00fd, d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji se dozv\u00ed, co se d\u011bje.<\/p>\n

\u201eNe,\u201c zn\u011bla Konnyho ostr\u00e1 odpov\u011b\u010f. Popot\u00e1hl si popruhy batohu, pokra\u010doval v ch\u016fzi a rad\u011bji sledoval svoje boty. Billovi nezbylo ne\u017e ml\u010det a n\u00e1sledovat ho.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u201aTak jo, n\u011bco je \u0161patn\u011b,\u2018 pomyslel si Bill je\u0161t\u011b ten ve\u010der. Pokud si p\u0159ed t\u00edm myslel, \u017ee Konnyho \u0161patn\u00e1 n\u00e1lada je zp\u016fsobena rozbitou hra\u010dkou nebo h\u00e1dkou s kamar\u00e1dem, nyn\u00ed si uv\u011bdomil, \u017ee se m\u00fdlil. Chlapec ho prakticky cel\u00fd den ignoroval, odm\u00edtl jeho nab\u00eddku, aby si s n\u00edm hr\u00e1l na koberci, v\u00fdslovn\u011b po\u017e\u00e1dal Simone, aby ho vykoupala, a te\u010f ti\u0161e jedl ve\u010de\u0159i, ani\u017e by zvedl o\u010di od tal\u00ed\u0159e. Bill toho m\u011bl dost.<\/p>\n

\u201eKonny, no tak! Co je s tebou?\u201c Vyhrkl n\u00e1hle a bouchl vidli\u010dkou do tal\u00ed\u0159e.<\/p>\n

\u201eBille!\u201c Simone po n\u011bm st\u0159elila pohledem. Konny se ani nezachv\u011bl, jen d\u00e1l smutn\u011b jedl pol\u00e9vku. Bill se kousl do rtu. Cht\u011bl ho nakrmit. Cht\u011bl d\u011blat to, co obvykle, starat se o n\u011bj jako v\u017edycky. Pro\u010d mu to necht\u011bl dovolit?<\/p>\n

\u201eKonny, pros\u00edm\u2026\u201c sna\u017eil se jemn\u011b. \u201eM\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, co se d\u011bje?\u201c<\/p>\n

\u201eM\u016f\u017ee\u0161 mi \u017e\u00edct, co se d\u011bje?\u201c<\/p>\n

Tato such\u00e1 odpov\u011b\u010f se stala standardem.<\/p>\n

\u201ePro\u010d mi to ne\u0159ekne\u0161? Stalo se ti n\u011bco? Urazil jsem t\u011b n\u011b\u010d\u00edm? Pros\u00edm, ud\u011bl\u00e1m cokoli, abych ti to vynahradil!\u201c<\/p>\n

Chlapec bouchl vidli\u010dkou do tal\u00ed\u0159e, zvedl se ze \u017eidle a vrhl na otce ohniv\u00fd pohled.<\/p>\n

\u201eTak se omluv Tomimu.\u201c<\/p>\n

Bill ho sledoval, kdy\u017e vy\u0161el po schodech nahoru a zabouchl – co nejsiln\u011bji – dve\u0159e od sv\u00e9ho pokoj\u00edku. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct. Nemyslel si, \u017ee by se Konny k Tomovi takhle upnul, ale na druhou stranu mu to m\u011blo doj\u00edt. Povzdechl si a pokra\u010doval v j\u00eddle. Simone ho pozorn\u011b sledovala a nakonec si nemohla pomoct a vzala si slovo.<\/p>\n

\u201eBille\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eNic ne\u0159\u00edkej, mami. Pros\u00edm t\u011b.\u201c<\/p>\n

Simone odlo\u017eila ut\u011brku na poli\u010dku vedle d\u0159ezu a zavrt\u011bla hlavou. \u201eJsem tvoje matka, mysl\u00edm, \u017ee ti m\u016f\u017eu poradit. Te\u010f\u2026 ch\u00e1pu, co se stalo\u2026 a ch\u00e1pu, \u017ee jsi na\u0161tvan\u00fd a roz\u010dilen\u00fd\u2026 Ale Tom? A co Tom, zlato? Podle toho, co jsi mi \u0159ekl, si mysl\u00edm, \u017ee o cel\u00e9 v\u011bci nev\u011bd\u011bl, ale\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eNeobhajuj ho, mami.\u201c Bill zasy\u010del, kdy\u017e se zvedl od stolu. \u201eNed\u011blej to. To on zorganizoval ten proces, to on vytvo\u0159il sv\u016fj gang, to on je vinen.\u201c<\/p>\n

\u201eTom nic neud\u011blal,\u201c odpov\u011bd\u011bla Simone ti\u0161e. \u201eNic. Nic o tom nev\u011bd\u011bl, nikdy by to nedovolil\u2026 nikdy. V\u00ed\u0161, \u017ee on nen\u00ed takov\u00fd, Bille. Kdo jin\u00fd, by ho m\u011bl zn\u00e1t l\u00edp ne\u017e ty? Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee ho to te\u010f taky bol\u00ed? Miluje t\u011b.\u201c<\/p>\n

Bill sev\u0159el ruce v\u00a0p\u011bsti a sev\u0159el i rty. \u201eNemiluje m\u011b. Kdyby m\u011b miloval, nedovolil by to. Kontroloval by l\u00e9pe svoje loutky,\u201c zamumlal v\u00fdhru\u017en\u011b a vstal od stolu. \u201eKonny se s t\u00edm bude muset sm\u00ed\u0159it,\u201c dodal rychle, kdy\u017e odch\u00e1zel z kuchyn\u011b a m\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho pokoje.<\/p>\n

Simone si povzdechla a za\u010dala skl\u00edzet ze stolu.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u201eCo kdybychom se \u0161li proj\u00edt?\u201c Andreas p\u0159edst\u00edral v\u011bt\u0161\u00ed veselost ne\u017e on a sna\u017eil se zahnat t\u00ed\u017eivou atmosf\u00e9ru, kter\u00e1 se nad bandou vzn\u00e1\u0161ela. Dirk nic ne\u0159ekl, vym\u011bnil si rychl\u00fd pohled s Adamem a v\u0161ichni t\u0159i se vr\u00e1tili k pohledu na Toma, kter\u00fd sed\u011bl na mal\u00e9 z\u00eddce a tup\u011b hled\u011bl do zem\u011b. Blon\u010f\u00e1k si povzdechl a prosil Dirka pohledem, jako by brunet mohl n\u011bco ud\u011blat.<\/p>\n

A Dirk se sna\u017eil.<\/p>\n

\u201eTome\u2026 co kdybychom se \u0161li n\u011bkam projet? Vezmem auto. J\u00e1 nev\u00edm, kamkoli chce\u0161\u2026 Poj\u010fme n\u011bco podniknout\u2026\u201c<\/p>\n

Rasta pomalu vstal a vyh\u00fdbal se v\u0161em pohled\u016fm, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly. C\u00edtil se tam p\u0159\u00edli\u0161 sledovan\u00fd, p\u0159\u00edli\u0161 st\u0159edem pozornosti. Cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m.<\/p>\n

\u201eJ\u00e1\u2026 j\u00e1 jdu dom\u016f,\u201c zamumlal, ne\u017e se vydal p\u0159es nyn\u00ed pr\u00e1zdn\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Dirk byl okam\u017eit\u011b vedle n\u011bj a polo\u017eil mu ruku na rameno.<\/p>\n

\u201eTome, chce\u0161, abych\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eNech m\u011b b\u00fdt,\u201c p\u0159eru\u0161il ho okam\u017eit\u011b rasta. \u201eDejte mi pokoj.\u201c<\/p>\n

Pot\u00e9, co ho sledovali, jak miz\u00ed br\u00e1nou, se Dirk vr\u00e1til a posadil se k ostatn\u00edm.<\/p>\n

\u201eNe, \u017ee bych cht\u011bl pou\u017e\u00edt n\u011bjakou b\u00e1snickou fr\u00e1zi, rozhodn\u011b ne j\u00e1, ale\u2026 Je to st\u00edn sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho j\u00e1,\u201c poznamenal Adam bez zvl\u00e1\u0161tn\u00edch emoc\u00ed.<\/p>\n

\u201eJe to velk\u00fd zmatek,\u201c souhlasil Dirk a povzdechl si. \u201eObrovsk\u00fd pr\u016fser\u2026 Douf\u00e1m, \u017ee to nepod\u011bl\u00e1.\u201c<\/p>\n

\u201eVypad\u00e1 jako sebevrah,\u201c p\u0159ipustil Adam a znovu pokr\u010dil rameny. \u201eNenech\u00e1val bych ho samotn\u00e9ho. Necht\u011bl bych ho naj\u00edt na podlaze jeho pokoje s otev\u0159enou lahvi\u010dkou pr\u00e1\u0161k\u016f a jej\u00edm obsahem rozsypan\u00fdm po podlaze.\u201c<\/p>\n

Andreas nakr\u010dil nos. \u201eMoc sleduje\u0161 televizi.\u201c<\/p>\n

\u201ePak doufej, \u017ee boss nesleduje ty sam\u00fd kraviny, co j\u00e1.\u201c Adam klidn\u011b odpov\u011bd\u011bl, ne\u017e vstal. \u201eJdu dom\u016f,\u201c a po kr\u00e1tk\u00e9m k\u00fdvnut\u00ed ode\u0161el.<\/p>\n

\u201eDirku,\u201c za\u010dal blon\u010f\u00e1k v\u00e1hav\u011b. \u201ePosral jsem to, co m\u00e1m d\u011blat?\u201c<\/p>\n

\u201eHmm, pokud v\u00ed\u0161, jak sestrojit stroj \u010dasu, vra\u0165 se o \u010dty\u0159i roky zp\u00e1tky a neposlouchej Georga a Sima,\u201c odpov\u011bd\u011bl ironicky, i kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee Bill je r\u00e1d, \u017ee Konnyho m\u00e1.<\/p>\n

Pak ho tam nechal p\u0159em\u00fd\u0161let o chyb\u00e1ch, kter\u00e9 u\u017e ne\u0161ly vz\u00edt zp\u011bt.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Tom upustil ta\u0161ku na zem, nev\u011bd\u011bl kam, bylo mu to jedno. Poc\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed ji takhle shodit, jako by to bylo ned\u016fle\u017eit\u00e9, jako by u\u017e nic nem\u011blo v\u00fdznam. Ano, v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159eh\u00e1n\u00ed. Nebo sp\u00ed\u0161 star\u00fd Tom, ten tvrd\u00fd, siln\u00fd, hrd\u00fd \u0161\u00e9f, odsunut\u00fd do kouta jeho mysli, na n\u011bj k\u0159i\u010del, aby se zvedl, bojoval, nebo to vzdal, ale aspo\u0148 \u017eil d\u00e1l, jako by na ni\u010dem z toho nez\u00e1le\u017eelo, a nevypadal jako ztroskotanec. Tom, ten prav\u00fd Tom se u\u017e nestaral o to, \u017ee vypad\u00e1 jako ubo\u017e\u00e1k. Pokud se m\u011bl pova\u017eovat za ztroskotance, proto\u017ee ztratil jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu dokonale rozum\u011bl a m\u011bl ho za to r\u00e1d, jedin\u00e9ho, kter\u00fd dok\u00e1zal pochopit jeho probl\u00e9my l\u00e9pe ne\u017e kdokoli jin\u00fd, kter\u00fd ch\u00e1pal jeho bolest a s n\u00edm\u017e ji mohl tak\u00e9 sd\u00edlet, jedin\u00e9ho, d\u00edky n\u011bmu\u017e se nec\u00edtil tak osam\u011bl\u00fd, pak ano, Tom se pova\u017eoval za nejv\u011bt\u0161\u00edho ztroskotance na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

A bylo mu to jedno.<\/p>\n

Bylo mu to jedno, proto\u017ee od chv\u00edle, kdy mu Bill k\u0159i\u010del do obli\u010deje, \u017ee ho nen\u00e1vid\u00ed, u\u017e mu na ni\u010dem nez\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n

Jak\u00fd byl jeho \u017eivot p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ho poznal? Bit\u00ed, vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed, krev a tvrd\u00e9 v\u00fdrazy. Ubli\u017eoval druh\u00fdm a svou bolest si vyb\u00edjel na nevinn\u00fdch lidech. P\u00e1ni, jak\u00fd zaj\u00edmav\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Vrhl se mrtv\u00fd na postel a c\u00edtil, jak se jeho unaven\u00e9 t\u011blo bo\u0159\u00ed do z\u00e1hyb\u016f p\u0159ikr\u00fdvky. P\u0159edstavoval si, \u017ee se z\u00e1hyby t\u00e9 modr\u00e9 l\u00e1tky prom\u011bn\u00ed v pevn\u00e1 chapadla, kter\u00e1 popadnou jeho slab\u00e9 kon\u010detiny a st\u00e1hnou ho do hlubin nicoty, kde u\u017e nebude c\u00edtit tu dr\u00e1savou bolest v hrudi. A mo\u017en\u00e1, mo\u017en\u00e1, kdyby se nad n\u00edm n\u011bkdo tam naho\u0159e smiloval, uvid\u011bl by uprost\u0159ed t\u00e9 temnoty sv\u011btlo a objevila by se \u0161t\u00edhl\u00e1 ruka, kterou dob\u0159e znal, aby ho z n\u00ed vyt\u00e1hla a zachr\u00e1nila.<\/p>\n

Bill ho n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zachr\u00e1nil ze st\u00edn\u016f jeho minulosti, a pak ho zase uvrhl do pr\u00e1zdnoty.<\/p>\n

Tom cht\u011bl b\u00fdt zachr\u00e1n\u011bn. Znovu se posadil a popadla ho nal\u00e9hav\u00e1, k\u0159e\u010dovit\u00e1 touha po nikotinu. Otev\u0159el z\u00e1suvku no\u010dn\u00edho stolku a p\u0159ehraboval se v n\u00ed, dokud nena\u0161el starou krabi\u010dku cigaret, kterou nikdy nedokou\u0159il.<\/p>\n

Kdy\u017e byl s Billem, nesm\u011bl kou\u0159it, proto\u017ee by to mohlo ubl\u00ed\u017eit d\u00edt\u011bti. Ale copak ho Bill neopustil? Ne\u0159ekl snad, \u017ee u\u017e ho nechce vid\u011bt? Tedy ne v\u00fdslovn\u011b, ale poselstv\u00ed bylo jasn\u00e9.<\/p>\n

Tak\u017ee na z\u00e1kaz kou\u0159en\u00ed ka\u0161lal. Bylo na\u010dase za\u010d\u00edt znovu.<\/p>\n

Vyt\u00e1hl cigaretu a zapalova\u010d, kter\u00fd byl v krabi\u010dce.<\/p>\n

\u00b4Mus\u00ed\u0161 p\u0159estat kou\u0159it.\u00b4<\/p>\n

Povzdechl si a prudce se oto\u010dil ke dve\u0159\u00edm pokoje, proto\u017ee o\u010dek\u00e1val, \u017ee tam najde Dirka, proto\u017ee hlas pat\u0159il jemu.<\/p>\n

Nikdo tam nebyl.<\/p>\n

\u00b4Kurva, te\u010f u\u017e sly\u0161\u00edm i hlasy\u2026\u00b4<\/p>\n

Usoudil, \u017ee v tuto chv\u00edli je cigareta nutn\u00e1, aby se postavil na nohy. P\u0159ilo\u017eil si ji ke rt\u016fm.<\/p>\n

\u00b4J\u00e1 nejsem ten, kter\u00fd m\u00e1 t\u011bhotn\u00e9ho p\u0159\u00edtele.\u00b4<\/p>\n

St\u00e1hl cigaretu od rt\u016f a zaklel. \u201eA ty jdi do prdele, Dirk\u016fv duchu!\u201c Vyk\u0159ikl do pr\u00e1zdna a v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vte\u0159in\u011b si p\u0159ipadal jako naprost\u00fd idiot. Opravdu mluvil s hlasy ve sv\u00e9 hlav\u011b?<\/p>\n

\u00b4V\u0161echno je to jen p\u0159edstavivost, Tome, \u010dist\u00e1 p\u0159edstavivost\u2026 Tv\u016fj mozek se ti sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee se pomalu vyp\u00edn\u00e1, proto\u017ee u\u017e ho nebav\u00ed \u017e\u00edt p\u0159esn\u011b jako ty.\u00b4<\/p>\n

Povzdechl si a znovu si dal cigaretu mezi rty.<\/p>\n

\u00b4Tomi, miluji t\u011b!\u00b4<\/p>\n

\u201e \u2026\u201c<\/p>\n

Ne, to nebyl Dirk. Ten sladk\u00fd, melodick\u00fd hl\u00e1sek pat\u0159il n\u011bkomu, koho Tom a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e znal. Roz\u010dilen\u011b mr\u0161til krabi\u010dkou a zapalova\u010dem o ze\u010f. \u201eJDI DO PRDELE!\u201c K\u0159i\u010del chraplav\u00fdm, citov\u011b zlomen\u00fdm hlasem. Zakryl si obli\u010dej rukama a schoulil se uprost\u0159ed postele. \u201eNem\u016f\u017eu si ani zap\u00e1lit cigaretu! Ani to ne\u2026!\u201c Za\u0161eptal a c\u00edtil, jak se mu do o\u010d\u00ed op\u011bt tla\u010d\u00ed slzy.<\/p>\n

\u00b4Jsi zamilovan\u00fd a nechce\u0161 si to p\u0159iznat, po\u017e\u00e1dal jsi m\u011b o radu a j\u00e1 ti ji d\u00e1v\u00e1m, tak se mnou mluv.\u00b4<\/p>\n

Po t\u00e9to posledn\u00ed halucinaci se mu v hlav\u011b op\u011bt objevil ten panova\u010dn\u00fd Tom.<\/p>\n

\u00b4Vzd\u00e1v\u00e1\u0161 se tak snadno?\u00b4 \u0158ekl mu.<\/p>\n

\u201e \u2026\u201c<\/p>\n

Ot\u0159el si z tv\u00e1\u0159\u00ed to, co na nich nem\u011blo b\u00fdt, a vstal. Najednou mu bylo jasn\u00e9, co mus\u00ed ud\u011blat.<\/p>\n

Kdy\u017e se takhle vzdal, moc ho to nezaj\u00edmalo.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Po dal\u0161\u00edm ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m pokusu promluvit si s Konnym a po dal\u0161\u00edm roz\u010dilen\u00ed se Bill dovlekl do kuchyn\u011b, aby otev\u0159el dal\u0161\u00ed krabici zmrzliny. Bylo to deset dn\u00ed, co s Tomem p\u0159eru\u0161il ve\u0161ker\u00e9 kontakty, a nikdy se nec\u00edtil l\u00e9pe. Nebo sp\u00ed\u0161 to byla ofici\u00e1ln\u00ed verze, maska, kterou pe\u010dliv\u011b nosil ka\u017ed\u00fd den u\u017e v\u00edce ne\u017e t\u00fdden. Proto\u017ee bez Toma se mu neda\u0159ilo, v\u016fbec ne. A Bill nev\u011bd\u011bl, jestli je to proto, \u017ee kone\u010dn\u011b opravdu s\u00e1m \u010del\u00ed dal\u0161\u00edmu t\u011bhotenstv\u00ed, nebo proto, \u017ee dreda\u0159 je prost\u011b nepostradateln\u00fd. \u00b4Nen\u00ed\u00b4 rozhodl se impulzivn\u011b, kdy\u017e s p\u0159\u00edli\u0161 velkou silou otev\u0159el krabici se zmrzlinou. Pono\u0159il do n\u00ed l\u017ei\u010dku a v tu chv\u00edli se ozval zvonek, kter\u00fd p\u0159eru\u0161il romantickou atmosf\u00e9ru, je\u017e se mezi n\u00edm a \u010dokol\u00e1dovou zmrzlinou vytvo\u0159ila. \u00b4Zapomn\u011bla si m\u00e1ma kl\u00ed\u010de?\u00b4 zeptal se s\u00e1m sebe zmaten\u011b a \u0161el otev\u0159\u00edt dve\u0159e. Simone m\u011bla na sob\u011b barevn\u00e9 extra dlouh\u00e9 tri\u010dko, dredy a d\u00fdchala, jako by b\u011b\u017eela. Nebyla to Simone, ale Tom. A tato informace se dostala do Billova mozku s n\u011bkolikavte\u0159inovou rezervou.<\/p>\n

\u2026 Jeden okam\u017eik.<\/p>\n

Bill zamrkal a znovu zaost\u0159il na d\u00fdchaj\u00edc\u00ed postavu p\u0159ed sebou.<\/p>\n

Tom?<\/p>\n

\u201eBille, mus\u00edm s tebou mluvit\u2026\u201c zamumlal rozpa\u010dit\u011b a s prosbou v o\u010d\u00edch na n\u011bj hled\u011bl.<\/p>\n

Tmavovlas\u00fd chlapec se zarazil ve dve\u0159\u00edch. D\u00edval se na chlapce s dredy, ani\u017e by ho skute\u010dn\u011b vid\u011bl, a v hlav\u011b se mu to\u010dilo jedin\u00e9 t\u0159\u00edp\u00edsmenn\u00e9 slovo: Tom. Uc\u00edtil, jak se mu v b\u0159i\u0161e zachv\u011blo; d\u00edt\u011b se h\u00fdbalo, i kdy\u017e jen nepatrn\u011b. C\u00edtilo otcovu p\u0159\u00edtomnost?<\/p>\n

\u201eJ\u00e1\u2026 nechci o ni\u010dem mluvit,\u201c s obt\u00ed\u017eemi ze sebe vypravil a jeho hlas zn\u011bl jako hlas n\u011bkoho jin\u00e9ho.<\/p>\n

Tom zavrt\u011bl hlavou a nevzd\u00e1val se. \u201ePros\u00edm, nech m\u011b mluvit, nech m\u011b to vysv\u011btlit. Nev\u00edm\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eNechci od tebe sly\u0161et ani slovo!\u201c Bill se odp\u00edchl, za\u0165al p\u011bsti a nen\u00e1vistn\u011b na n\u011bj hled\u011bl. \u201ePokud bude\u0161 mluvit, nebudu t\u011b poslouchat! Jak\u00fdm pr\u00e1vem jsi po tom v\u0161em p\u0159i\u0161el do m\u00e9ho domu?!\u201c<\/p>\n

Vid\u011bl, jak se zavrt\u011bl, otev\u0159el o\u010di doko\u0159\u00e1n, a dokonce ucukl. Z\u0159ejm\u011b ne\u010dekal, \u017ee po n\u011bm takhle vystartuje.<\/p>\n

\u201eN-ne, poslouchej\u2026 Nic jsem o tom nev\u011bd\u011bl, p\u0159\u00edsah\u00e1m\u2026 Nikdy bych nic takov\u00e9ho nedovolil, miluju t\u011b! Miluji t\u011b, Bille.\u201c<\/p>\n

Bill vid\u011bl pod okrajem \u010depice v jeho o\u010d\u00edch naprost\u00e9 zoufalstv\u00ed. P\u0159esto z\u016fstal neoblomn\u00fd.<\/p>\n

\u201eZkusme Billa uklidnit ot\u0159epan\u00fdmi fr\u00e1zemi? U\u017e jsi mi \u0159ekl, \u017ee s t\u00edm nem\u00e1\u0161 nic spole\u010dn\u00e9ho. Opakuje\u0161 se. U\u017e jsem ti \u0159ekl, co si mysl\u00edm: ty a tvoje banda kret\u00e9n\u016f m\u016f\u017eete j\u00edt k \u010dertu, se v\u0161emi sv\u00fdmi dobr\u00fdmi \u00famysly!\u201c nadechl se. \u201eVlastn\u011b v\u00ed\u0161, co si mysl\u00edm? Mysl\u00edm, \u017ee to byl Dirk, kdo ti poradil, abys sem p\u0159i\u0161el a modlil se za m\u00e9 odpu\u0161t\u011bn\u00ed, proto\u017ee ty bys nikdy nem\u011bl tak chytr\u00fd n\u00e1pad, a\u0165 u\u017e je jakkoli zbyte\u010dn\u00fd! Vra\u0165 se tedy ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi a \u0159ekni mu, a\u0165 si pro p\u0159\u00ed\u0161t\u011b p\u0159iprav\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010div\u011bj\u0161\u00ed \u0159e\u010d, Kaulitzi! Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b a nikdy bych necht\u011bl, abys byl otcem m\u00e9ho d\u00edt\u011bte!\u201c Posledn\u00ed v\u011btu mu prakticky vyk\u0159ikl do obli\u010deje, tak\u017ee se odml\u010del, aby popadl dech.<\/p>\n

Tomovi se ud\u011blalo \u0161patn\u011b. Tohle bylo zl\u00e9. Nemohl d\u00fdchat a v\u0161echno kolem n\u011bj, jako by se to\u010dilo. Otev\u0159el \u00fasta, aby promluvil, ale nic z nich nevy\u0161lo. Znovu je zav\u0159el a z\u016fstal st\u00e1t, d\u00edval se na Billa a \u010dekal, a\u017e mu zabouchne dve\u0159e p\u0159ed nosem, aby sc\u00e9nu ukon\u010dil.<\/p>\n

Tmavovlas\u00fd chlapec se pod\u00edval na rast\u016fv pohled. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, takov\u00fd v\u00fdraz na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i je\u0161t\u011b nevid\u011bl, byl matn\u00fd, byl\u2026 bolestiv\u00fd? O\u010di \u010dokol\u00e1dov\u00e9 barvy, kter\u00e9 Bill od za\u010d\u00e1tku pova\u017eoval za h\u0159ejiv\u00e9 a dobr\u00e9, se te\u010f leskly a\u2026 Bill zalapal po dechu. Tomovi se po tv\u00e1\u0159i skoulela slza. \u00b4On\u2026 on pl\u00e1\u010de\u2026?\u00b4 pomyslel si \u0161okovan\u011b a uc\u00edtil, jak ho p\u00edchlo v hrudi.<\/p>\n

Dredat\u00fd chlapec si toho v\u0161iml pozd\u011b, ale rychle se to sna\u017eil napravit. Necht\u011bl p\u0159ed Billem plakat, necht\u011bl vypadat uboze, i kdy\u017e jeho gesto bylo v tuhle chv\u00edli dost uboh\u00e9. Opravdu si myslel, \u017ee mu Bill takhle odpust\u00ed? Byl bl\u00e1zen.<\/p>\n

Utekl.<\/p>\n

B\u011b\u017eel, jak nejrychleji mohl, a slz bylo deset, sto, tis\u00edc. Nev\u011bd\u011bl kolik, cht\u011bl jen b\u011b\u017eet a plakat a d\u00e1t tomu voln\u00fd pr\u016fchod. Cht\u011bl prost\u011b zmizet.<\/p>\n

Bill byl ve dve\u0159\u00edch st\u00e1le v \u0161oku.<\/p>\n

Rozplakal Toma. Opravdu se mu poda\u0159ilo\u2026<\/p>\n

C\u00edtil se hrozn\u011b a bylo mu ze sebe zle.<\/p>\n

Sna\u017eil se zahnat bolest, kter\u00e1 mu t\u00edsnila srdce od chv\u00edle, kdy vid\u011bl st\u0159\u00edb\u0159it\u00fd pram\u00ednek klouzat po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, vr\u00e1til se do domu a zav\u0159el dve\u0159e.<\/p>\n

D\u00edt\u011b se p\u0159estalo h\u00fdbat.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Tom od t\u00e9 chv\u00edle p\u0159estal chodit do \u0161koly. Bill to v\u011bd\u011bl, proto\u017ee od jejich posledn\u00edho „rozhovoru“ ho v\u017edycky o\u010dima hledal, aby v\u011bd\u011bl, jak se mu da\u0159\u00ed. D\u011blal to podv\u011bdom\u011b, d\u011blal si starosti a \u0159\u00edkal si, \u017ee jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d se star\u00e1 o jeho du\u0161evn\u00ed stav, je ten hloup\u00fd pocit viny, kter\u00fd mu sv\u00edr\u00e1 hru\u010f. Nem\u011bl dost odvahy, aby se Dirka zeptal, jestli v\u00ed, co se mu stalo. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom je dost chytr\u00fd na to, aby neud\u011blal n\u011bjakou hloupost, zvl\u00e1\u0161\u0165 kv\u016fli n\u011b\u010demu takov\u00e9mu, ale v posledn\u00ed dob\u011b ho za\u010dal podez\u0159\u00edvat, \u017ee ho vlastn\u011b v\u016fbec nezn\u00e1.<\/p>\n

Nikdy nap\u0159\u00edklad ne\u010dekal, \u017ee se kv\u016fli jeho slov\u016fm rozpl\u00e1\u010de. Vlastn\u011b nikdy ne\u010dekal, \u017ee bude plakat. Nikdy ne\u010dekal, \u017ee bude c\u00edtit takovou bolest. Poka\u017ed\u00e9 mu v\u0161ak nezbylo, ne\u017e si povzdechnout, zavrt\u011bt hlavou a povzbudit se my\u0161lenkou, \u017ee Dirk je s n\u00edm a \u017ee se s t\u00edm Tom d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji sm\u00ed\u0159\u00ed.<\/p>\n

Koneckonc\u016f to byla jeho chyba.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Dirk vyrazil dve\u0159e a ve\u0161el do domu. Chodil tam cel\u00e9 dny, zvonil, klepal, otravoval a nikdo mu neodpov\u00eddal. M\u011bl velk\u00e9 obavy. To posledn\u00ed, co cht\u011bl, bylo vid\u011bt t\u011blo sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele viset ze stropu nebo le\u017eet v kalu\u017ei krve. Tragick\u00e9 p\u0159edstavy, to ano, ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e Tom neotev\u0159el dve\u0159e, byly kurevsky re\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed. Kone\u010dn\u011b pou\u017eil sv\u00e9 „nind\u017ea um\u011bn\u00ed“, nebo jak tomu ti ostatn\u00ed ve skupin\u011b \u0159\u00edkali, nemluv\u011b o tom, \u017ee Dirk byl v\u00fdborn\u00fd zlod\u011bj. Prvn\u00ed, co ho p\u0159i vstupu do domu zarazilo, bylo ticho. \u00b4Do prdele,\u00b4 pomyslel si okam\u017eit\u011b. U\u017e tak se mu situace nel\u00edbila.<\/p>\n

\u201eTome?\u201c Zkusil zavolat jeho jm\u00e9no do pr\u00e1zdn\u00e9ho prostoru. Jeho hlas se rozlehl po schodech.<\/p>\n

O\u010dek\u00e1vat odpov\u011b\u010f bylo p\u0159ehnan\u00e9, ne? Pe\u010dliv\u011b zkontroloval, kam \u0161lapal, a o\u010dek\u00e1val, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli uvid\u00ed krvavou stopu. Bylo to opravdu hloup\u00e9, co d\u011blal, ale starosti mu zatemnily mozek. Nedok\u00e1zal z\u016fstat v klidu, racion\u00e1ln\u00ed. Ne, kdy\u017e \u0161lo o Toma. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom je schopen pokusit se o sebevra\u017edu je\u0161t\u011b jednou. Vy\u0161el po schodech nahoru. Dve\u0159e do jeho pokoje byly hned naho\u0159e.<\/p>\n

\u201eTome?\u201c St\u00e1le volal. \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f nep\u0159i\u0161la. Kdy\u017e do\u0161el k polootev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm, na okam\u017eik zav\u00e1hal. Co by tam mohl naj\u00edt? V nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b vzkaz, \u017ee rasta opustil m\u011bsto, aby za\u010dal nov\u00fd \u017eivot n\u011bkde jinde. Uvolnil se. Jo\u2026 rozhodn\u011b lep\u0161\u00ed vyhl\u00eddka ne\u017e kalu\u017e krve.<\/p>\n

Pomalu otev\u0159el dve\u0159e a ovanul ho p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd z\u00e1pach. Ud\u011blal krok vp\u0159ed a na n\u011bco \u0161l\u00e1pl. Zvedl botu.<\/p>\n

Pr\u00e1zdn\u00e1 krabi\u010dka cigaret.<\/p>\n

\u201e \u2026\u201c<\/p>\n

Zamra\u010dil se. Vedle n\u00ed byla dal\u0161\u00ed. A vedle n\u00ed dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed, v\u0161echny pr\u00e1zdn\u00e9. Pak za\u010daly l\u00e1hve.<\/p>\n

Podlaha byla doslova pokryta pr\u00e1zdn\u00fdmi lahvemi od piva a r\u016fzn\u00fdch lihovin, st\u0159epy, krabi\u010dkami cigaret a popelem. A na posteli, p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed, le\u017eel Tom.<\/p>\n

\u201eDo prdele!\u201c Zaklel, kdy\u017e se prod\u00edral lahvemi a sna\u017eil se nezakopnout. Sledoval postel, do\u0161el k nehybn\u011b le\u017e\u00edc\u00edmu blon\u010f\u00e1kovi a zat\u0159\u00e1sl s n\u00edm. \u201eTome? Tome! Kurva!\u201c Up\u0159\u00edmn\u011b doufal, \u017ee neupadl do alkoholick\u00e9ho k\u00f3matu. Soud\u011b podle v\u0161ech lahv\u00ed, kter\u00e9 se tu v\u00e1lely pr\u00e1zdn\u00e9, to klidn\u011b mo\u017en\u00e9 bylo. Rasta v\u0161ak zavr\u010del, a dokonce pohnul rukou, aby ho odehnal. Dirk se trochu odml\u010del. Pak zakroutil nosem.<\/p>\n

Tom stra\u0161n\u011b smrd\u011bl. Soud\u011b podle stavu jeho oble\u010den\u00ed se u\u017e nejm\u00e9n\u011b p\u011bt dn\u00ed nemyl a v\u0161echno – oble\u010den\u00ed, p\u0159ikr\u00fdvky i Tom s\u00e1m – bylo prosyceno pachem kou\u0159e a alkoholu. Jeho tv\u00e1\u0159 byla p\u0159inejmen\u0161\u00edm zni\u010den\u00e1. Byl vyz\u00e1bl\u00fd, bled\u00fd, jedin\u00fd n\u00e1znak barvy mu dod\u00e1valy obrovsk\u00e9 \u010dern\u00e9 kruhy pod o\u010dima. Dirk se rozhodl, \u017ee nechce vid\u011bt, jak vypad\u00e1, kdy\u017e o\u010di otev\u0159e. \u201eKriste\u2026\u201c zamru\u010del a p\u0159ejel si rukou po tv\u00e1\u0159i. Tom rozhodn\u011b p\u0159ekro\u010dil hranici, pot\u0159eboval pomoc.<\/p>\n

Sundal mu \u0161pinav\u00e9 oble\u010den\u00ed a sna\u017eil se ho dostat pod pe\u0159inu. Pak si vzal ta\u0161ku a rozhodl se trochu uklidit nepo\u0159\u00e1dek. Kdy\u017e se pod\u00edval na ustaranou tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, kter\u00fd m\u011bl z\u0159ejm\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd sen, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co hor\u0161\u00edho se mohlo st\u00e1t, \u017ee skon\u010dil takhle.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n

p\u0159eklad: Lauinka<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule :o)<\/strong><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nephilim Emotionless (Bez Emoc\u00ed) Dirk si myslel, \u017ee mu Tom rozbije hubu, jakmile ho znovu uvid\u00ed. Nejprve to byl jen pocit, kter\u00fd se stal jistotou, kdy\u017e mu Andreas \u0159ekl, co ud\u011blal. \u201eTy jsi Konnyho otec?!\u201c Blon\u010f\u00e1k p\u0159ik\u00fdvl. \u201eA Bill obvinil Toma\u2026<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79435681,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[249],"tags":[],"class_list":["post-79435720","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-loveless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435720","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79435720"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435720\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435721,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435720\/revisions\/79435721"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79435681"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79435720"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79435720"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79435720"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}