{"id":79435854,"date":"2021-08-11T16:00:00","date_gmt":"2021-08-11T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79435854"},"modified":"2021-08-09T22:25:11","modified_gmt":"2021-08-09T20:25:11","slug":"a-time-for-life-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/08\/11\/a-time-for-life-3\/","title":{"rendered":"A Time for Life 3."},"content":{"rendered":"

autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n

Swirling shades of blue<\/em>
slow dancing in your sky,<\/em>
The sun kisses the earth<\/em>
and I hush my urge to cry<\/em>
[There for you – Flyleaf]<\/em><\/p>\n

V\u00ed\u0159\u00edc\u00ed odst\u00edny modr\u00e9<\/em>
pomalu tan\u010d\u00ed na tv\u00e9m nebi,<\/em>
Slunce l\u00edb\u00e1 zemi<\/em>
a tlum\u00edm sv\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed plakat<\/em>
[There for you – Flyleaf]<\/em><\/p>\n

Druh\u00fd den r\u00e1no se Bill probudil ospal\u00fd. Tomova slova mu bzu\u010dela v hlav\u011b jako otravn\u00ed kom\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed alespo\u0148 ne\u0161t\u00edpali. Rasta m\u011bl vlastn\u011b pravdu a Bill si to dob\u0159e uv\u011bdomoval. To byla mo\u017en\u00e1 ta nejotravn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st.
\u201ePro\u010d m\u011b ta Smrt mus\u00ed analyzovat?\u201c Zeptal se s\u00e1m sebe otr\u00e1ven\u011b, kdy\u017e spadl z postele i s cel\u00fdm prost\u011bradlem. Byl to jeho zp\u016fsob, jak se okam\u017eit\u011b probudit s po\u0159\u00e1dn\u00fdm \u0161okem a taky vst\u00e1t. Nebo to mohlo b\u00fdt jen zran\u011bn\u00ed hlavy, dle toho, jakou sm\u016flu v\u00a0\u017eivot\u011b m\u011bl.
Vlezl do kuchyn\u011b, prohr\u00e1bl si rozcuchan\u00e9 vlasy a p\u0159ekvapilo ho, kdy\u017e tam na\u0161el Toma. Chlapec nehybn\u011b z\u00edral na kamna, ruce pod\u00e9l t\u011bla, dredy v\u0161ude kolem hlavy a ve tv\u00e1\u0159i nerozlu\u0161titeln\u00fd v\u00fdraz. M\u011bl na sob\u011b dlouh\u00e9 pytlovit\u00e9 b\u00edl\u00e9 kalhoty a stejn\u011b velk\u00e9 sv\u011btle modr\u00e9 tri\u010dko. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, kde tohle na\u0161el – nepamatoval si, \u017ee by takov\u00e9 v\u011bci m\u011bl, ale mo\u017en\u00e1 to bylo jedno z jeho star\u00fdch py\u017eam. Matn\u011b si vzpom\u00ednal na dobu, kdy se r\u00e1d bo\u0159il do dlouh\u00fdch metr\u016f l\u00e1tky, aby se c\u00edtil pohodln\u011b.<\/p>\n

\u201eDobr\u00e9 r\u00e1no,\u201c pozdravil, kdy\u017e vstoupil, a Tom se na n\u011bj oto\u010dil. Pod o\u010dima m\u011bl dva tmav\u00e9 kruhy, kter\u00e9 mu dod\u00e1valy pon\u011bkud zl\u00fd v\u00fdraz.
\u201eDobr\u00e9 r\u00e1no,\u201c zopakoval a zvedl k\u00a0\u010dernovl\u00e1skovi zni\u010den\u00fd obli\u010dej. \u201eSly\u0161\u00edm v \u017ealudku n\u011bjak\u00e9 zvuky a nerozum\u00edm tomu.\u201c
Bill se zasm\u00e1l. \u201eM\u00e1\u0161 hlad, ud\u011bl\u00e1m sn\u00eddani,\u201c zvedl se, aby p\u0159inesl ml\u00e9ko a v\u0161echno ostatn\u00ed.
Tom se odt\u00e1hl, op\u0159el se o st\u016fl a pozoroval ho. Ka\u017ed\u00fd den se u\u010dil n\u011bco nov\u00e9ho a fascinovalo ho, kolik pocit\u016f lze vn\u00edmat. N\u011bkter\u00e9 v\u0161ak byly otravn\u00e9, jako to kru\u010den\u00ed v \u017ealudku, a on se divil, jak s t\u00edm lid\u00e9 dok\u00e1\u017eou \u017e\u00edt. Zd\u00e1lo se, \u017ee Bill s t\u00edm nem\u00e1 probl\u00e9m.
\u201eVyspal ses alespo\u0148 trochu?\u201c Zeptal se Bill a postavil hrnec s ml\u00e9kem na spor\u00e1k.
Tom p\u0159ik\u00fdvl: \u201eMus\u00edm si zvyknout na sp\u00e1nek.\u201c
\u201eP\u0159edt\u00edm jsi \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my nem\u011bl.\u201c
\u201eNev\u00edm, jak to funguje.\u201c
\u201e\u2026 Dob\u0159e,\u201c zvedl hrnek a nalil do n\u011bj hork\u00e9 ml\u00e9ko. \u201eHm\u2026 cere\u00e1lie nebo k\u00e1vu?\u201c
Tom se sna\u017eil vzpomenout, co si d\u00e1val p\u0159edchoz\u00edho dne. \u201e\u2026 cere\u00e1lie.\u201c
Bill se usm\u00e1l a nasypal mu \u0161t\u011bdrou d\u00e1vku. \u201eTy jsi bl\u00e1zen do cere\u00e1li\u00ed, co?\u201c
\u201eL\u00edb\u00ed se mi, jak mi k\u0159upou pod zuby,\u201c odpov\u011bd\u011bl Tom. Sed\u011bl klidn\u011b, snad st\u00e1le trochu ztuhle.<\/p>\n

Bill se posadil naproti n\u011bmu a sledoval, jak bere l\u017ei\u010dku, n\u011bkolik vte\u0159in na ni z\u00edr\u00e1, a pak nam\u00e1\u010d\u00ed cere\u00e1lie do ml\u00e9ka. V\u0161echno mu p\u0159ipadalo jedine\u010dn\u00e9, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a zaj\u00edmav\u00e9. Ka\u017ed\u00e9 drobn\u00e9 gesto pe\u010dliv\u011b analyzoval a sna\u017eil se ho zapamatovat, zab\u00fdval se detaily, zaj\u00edmal se o sebemen\u0161\u00ed v\u011bci. Bill se op\u0159el loktem o st\u016fl a bradu si polo\u017eil na ruku. P\u0159\u00e1l si, aby si dok\u00e1zal v\u00e1\u017eit ka\u017ed\u00e9 mali\u010dkosti tak jako Tom. Aby v\u00a0sob\u011b na\u0161el tu pravou zv\u011bdavost, kterou maj\u00ed jen d\u011bti.
\u201eM\u00e1m v\u00a0hlav\u011b pr\u00e1zdno,\u201c za\u010dal \u017ev\u00fdkat a spolknul prvn\u00ed sousto. \u201eA c\u00edt\u00edm se divn\u011b. Co je to?\u201c
Bill se zasm\u00e1l a nalil si k\u00e1vu. \u201eB\u011b\u017en\u011b se tomu \u0159\u00edk\u00e1 rann\u00ed \u00fanava. Ob\u010das se to po r\u00e1nu st\u00e1v\u00e1, zvl\u00e1\u0161\u0165 pokud jsi spal jen p\u00e1r hodin.\u201c
\u201eNel\u00edb\u00ed se mi to,\u201c \u0159ekl rozhodn\u011b Tom.
Bill se zasm\u00e1l. \u201eNo, dokud jsi \u010dlov\u011bk, bude\u0161 si na to muset zvyknout.\u201c
\u201eHmm,\u201c zavr\u010del rasta a topil dal\u0161\u00ed cere\u00e1lie v\u00a0ml\u00e9ce.<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill si uv\u011bdomil, \u017ee Tom r\u00e1d ob\u011bdv\u00e1 venku, proto\u017ee kdy\u017e va\u0159il doma, byl v\u017edycky trochu zklaman\u00fd. Nakoupil, a kdy\u017e odch\u00e1zel ze supermarketu, pozoroval, jak na obloze sv\u00edt\u00ed slunce, a rozhodl se, \u017ee se najed\u00ed v parku. P\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d se sna\u017e\u00ed Toma pot\u011b\u0161it, proto\u017ee ho rasta cht\u011bl jen zab\u00edt a rozhodn\u011b to ned\u011blal proto, aby udr\u017eel jeho zv\u011bdavost a prodlou\u017eil si t\u00edm \u017eivot podle dohody. Ne, nem\u011bl d\u016fvod ho d\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm, ale d\u011blal to. Nebo v to alespo\u0148 doufal.
Mo\u017en\u00e1 byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho s\u00e1m. Ani si nepamatoval, kdy skon\u010dil jeho posledn\u00ed vztah, v\u011bd\u011bl jen, \u017ee u\u017e toho v\u0161eho m\u00e1 dost, a tak si dal pauzu a v\u011bnoval se jen s\u00e1m sob\u011b a sv\u00e9 pr\u00e1ci.
Te\u010f kdy\u017e m\u011bl spolubydl\u00edc\u00edho, se c\u00edtil pon\u011bkud veseleji, proto\u017ee samota p\u0159ece jen nebyla tak p\u0159\u00edjemn\u00e1. Skute\u010dnost, \u017ee Tom vypadal jako mal\u00e9 zv\u00eddav\u00e9 d\u00edt\u011b, mu jen p\u0159idala na \u0161t\u011bst\u00ed – pokud se to tak dalo nazvat. Ale bylo norm\u00e1ln\u00ed c\u00edtit n\u011bco takov\u00e9ho v p\u0159\u00edtomnosti samotn\u00e9 Smrti?
Bill to nev\u011bd\u011bl, ale rad\u011bji se s\u00e1m sebe neptal. Nau\u010dil se, \u017ee \u010d\u00edm m\u00e9n\u011b ot\u00e1zek si klade, zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011bch, na kter\u00e9 neum\u00ed odpov\u011bd\u011bt, t\u00edm l\u00e9pe.<\/p>\n

A tak se ocitl na tr\u00e1vn\u00edku, kde rozprost\u00edral \u010derveno\u010dernou kostkovanou deku, zat\u00edmco Tom na n\u011bj z\u00edral sv\u00fdm obvykl\u00fdm lhostejn\u00fdm pohledem a pozorn\u011b sledoval v\u0161echny jeho pohyby.
\u201ePoj\u010f, Tome,\u201c vyzval ho a pe\u010dliv\u011b narovnal na deku to, co p\u0159inesl z\u00a0domu. Rasta si kriticky prohl\u00e9dl kostkovanou deku, n\u011bkolikr\u00e1t ji obe\u0161el, a pak se na ni posadil se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma nohama. \u201eUd\u011blal jsem n\u011bjak\u00e9 sendvi\u010de,\u201c vysv\u011btlil Bill a jeden dal p\u0159ed n\u011bj \u201eMysl\u00edm, \u017ee ti budou chutnat. Je to n\u011bco jako\u00a0fast food.\u201c
Zd\u00e1lo se mu, \u017ee se Tomovi trochu rozz\u00e1\u0159ily o\u010di, kdy\u017e si bral sendvi\u010d zabalen\u00fd v alobalu. Bill se usm\u00e1l. V takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, pro\u010d tam Tom vlastn\u011b je. O\u010dividn\u011b m\u011bl st\u00e1le pochybnosti o cel\u00e9 t\u00e9 v\u011bci se Smrt\u00ed a v\u016fbec, nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee Tom je nedefinovateln\u00e1 bytost, kter\u00e1 zab\u00edj\u00ed lidi – a kdo by tomu taky v\u011b\u0159il, \u017ee? A pak tak\u00e9 za\u010dal uva\u017eovat, odkud by Tom mohl skute\u010dn\u011b poch\u00e1zet. Mo\u017en\u00e1 to byl Thomas, kter\u00fd ztratil pam\u011b\u0165, byl prohl\u00e1\u0161en za nezv\u011bstn\u00e9ho na mo\u0159i b\u011bhem toho ponoru, a te\u010f ho v\u0161ichni hledali. A on z n\u011bjak\u00e9ho podivn\u00e9ho d\u016fvodu p\u0159i\u0161el k\u00a0Billov\u00fdm dve\u0159\u00edm. Ta historka nebyla moc dobr\u00e1, ale Bill u\u017e nev\u011bd\u011bl, co vymyslet, aby p\u0159ed sebou sam\u00fdm obh\u00e1jil, \u017ee to s Tomem nen\u00ed tak \u0161patn\u00e9.<\/p>\n

\u201eCo v n\u011bm je?\u201c
\u201e\u0160unka a s\u00fdr,\u201c informoval ho Bill, pod\u00edval se na jeho sendvi\u010d, a pak si vzal ten se sal\u00e1mem.
\u201eM\u00e1\u0161 ho r\u00e1d?\u201c Zeptal se Tom a m\u00edrn\u011b povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.
\u201eCo je \u0161patn\u011b?\u201c \u201eMysl\u00ed si snad, \u017ee ho chci otr\u00e1vit, nebo co?\u201c <\/em>Zamyslel se zmaten\u011b, ale odpov\u011bd\u011bl: \u201eVelice.\u201c
Tom d\u00e1l z\u00edral na sendvi\u010d, jako by mu ka\u017edou chv\u00edli m\u011bly vyr\u016fst dv\u011b nohy a mohl ut\u00e9ct.
\u201eTome, tohle je to sam\u00e9, co jsi m\u011bl v sendvi\u010di, kdy\u017e jsme byli naposledy ve fast foodu.\u201c
Tato v\u011bta ho z\u0159ejm\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dila, proto\u017ee se rozhodl kousnout si a zatv\u00e1\u0159il se spokojen\u011b.
Bill se na n\u011bj n\u011bkolik vte\u0159in d\u00edval, jak sendvi\u010d okusoval, ne\u017e se pustil do toho sv\u00e9ho. Byl tepl\u00fd a klidn\u00fd z\u00e1\u0159ijov\u00fd den, v parku piknikovalo mnoho lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou p\u00e1r\u016f. Bill jim a\u017e tak moc nez\u00e1vid\u011bl, a to ho uspokojovalo. Mo\u017en\u00e1 opravdu p\u0159estal tou\u017eit po l\u00e1sce, nebo mo\u017en\u00e1 nebyl osam\u011bl\u00fd, proto\u017ee tu byl Tom, i kdy\u017e nebyl zrovna hovorn\u00fd nebo spole\u010densk\u00fd. Ale aspo\u0148 byl – ne, dokonce ani \u010dlov\u011bk, podle toho, co \u0159\u00edkal. Ale byl prost\u011b n\u011bco, a to Billovi sta\u010dilo. C\u00edtil se uboze a odvr\u00e1til pohled od ostatn\u00edch lid\u00ed.<\/p>\n

Tom se nat\u00e1hl a popadl dal\u0161\u00ed sendvi\u010d, rozbalil ho a za\u010dal ho j\u00edst, ani\u017e by v\u011bnoval pozornost tomu, co je v n\u011bm. \u201eMo\u017en\u00e1 za\u010dal v\u011b\u0159it m\u00fdm kucha\u0159sk\u00fdm schopnostem,\u201c <\/em>pomyslel si Bill. Nemohl se ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu. Byl r\u00e1d, kdy\u017e n\u011bkdo ocenil to, co d\u011bl\u00e1, proto\u017ee se to po v\u011bt\u0161inu jeho \u017eivota d\u011blo jen z\u0159\u00eddka. S\u00a0rodi\u010di se neshodl od doby, kdy za\u010dal nosit make-up, a b\u011bhem studi\u00ed nena\u0161el u\u010ditele, kter\u00fd by ho dok\u00e1zal n\u00e1le\u017eit\u011b ocenit. O p\u0159\u00e1tel\u00edch nem\u011blo cenu v\u016fbec mluvit. Vztahy byly takov\u00e9, jak\u00e9 byly, co\u017e nebylo nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. N\u011bkdy si \u0159\u00edkal, \u017ee o sv\u00e9m zoufalstv\u00ed \u0159ekne prvn\u00edmu, se kter\u00fdm se mu poda\u0159\u00ed z\u016fstat d\u00e9le ne\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f, a d\u011bsil se toho, \u017ee by to mohl opravdu ud\u011blat. Kdy\u017e te\u010f sledoval Toma, jak j\u00ed, c\u00edtil, \u017ee alespo\u0148 trochu usp\u011bl. Nebyla to \u017e\u00e1dn\u00e1 velk\u00e1 v\u011bc, ale p\u0159esto n\u011bkdo ocenil jeho snahu. Nebo m\u011bl Tom prost\u011b jen velk\u00fd hlad a on byl tam, kde p\u0159ed t\u00edm.<\/p>\n

Tom n\u00e1hle p\u0159estal j\u00edst, kdy\u017e na jejich deku vysko\u010dil mal\u00fd pt\u00e1\u010dek, kter\u00fd na n\u011b z\u00edral sv\u00fdma mal\u00fdma \u010dern\u00fdma o\u010dima a nakl\u00e1n\u011bl svou malou hlavi\u010dku doleva a doprava. Bill si uloupl kousek sendvi\u010de a podr\u017eel ho p\u0159ed pt\u00e1\u010dkem, kter\u00fd se na j\u00eddlo chv\u00edli d\u00edval, nerozhodn\u00fd, zda mu m\u00e1 v\u011b\u0159it, nebo ne, a pak k\u00a0Billovi p\u0159ib\u011bhl a kousek chleba si vlo\u017eil do mal\u00e9ho zob\u00e1\u010dku. \u010cernovl\u00e1sek se usm\u00e1l a pokusil se pohladit jeho malou hlavi\u010dku, p\u0159ekvapilo ho, kdy\u017e se mu to poda\u0159ilo.
\u201eNejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b neum\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b l\u00e9tat, proto neulet\u00ed,\u201c vysv\u011btlil Tomovi, kter\u00fd na sc\u00e9nu up\u0159en\u011b hled\u011bl. \u201eU m\u011b se ale nem\u00e1 \u010deho b\u00e1t,\u201c dodal se sm\u00edchem a uloupl sv\u00e9mu nov\u00e9mu p\u0159\u00edteli dal\u0161\u00ed kousek sendvi\u010de. \u201eChce\u0161 to taky zkusit?\u201c Zeptal se Toma. Dreda\u0159 k n\u011bmu zvedl pohled, nejist\u00fd, jak na to. Bill se zasm\u00e1l a hned mu poradil. \u201eVezmi si ze sendvi\u010de kousek chleba, jako jsem to ud\u011blal j\u00e1, a podr\u017e ho. Uvid\u00ed\u0161, \u017ee za tebou p\u0159ijde.\u201c<\/p>\n

Tom ud\u011blal, co mu \u0159ekl, a po n\u011bkolika okam\u017eic\u00edch mu pt\u00e1\u010dek p\u0159isko\u010dil k ruce a okusoval m\u011bkk\u00fd drobe\u010dek. Rasta z\u016fstal nehybn\u00fd tak dlouho, dokud ten mal\u00fd pt\u00e1\u010dek v\u0161echno nesezobal, a Bill by p\u0159\u00edsahal, \u017ee vid\u011bl, jak se p\u0159i pohledu na tu sc\u00e9nu lehce usm\u00edv\u00e1. Bylo to n\u00e1dhern\u00e9.
Kdy\u017e pt\u00e1k dojedl druh\u00fd kousek chleba, odv\u00e1\u017eil se Tom nat\u00e1hnout ruku, aby ho pohladil, stejn\u011b jako to ud\u011blal Bill. Jakmile se v\u0161ak jeho prsty dotkly t\u00e9 mal\u00e9 hlavi\u010dky, ztuhl a bezmocn\u011b padl na deku. Tom st\u00e1hl ruku a o\u010di se mu m\u00edrn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily. Bill rozev\u0159el o\u010di doko\u0159\u00e1n a z\u00edral na mal\u00e9 t\u011blo mrtv\u00e9ho pt\u00e1ka, ani\u017e by to dok\u00e1zal pochopit. Pak p\u0159esunul pohled na Toma.
\u201e\u2026 zabil jsi ho!\u201c Tom jen z\u00edral na nehybn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko, jako by ani on nech\u00e1pal. \u201eKurva, zabil jsi ho!\u201c Bill zalapal po dechu a vstal. V\u0161echno \u0161t\u011bst\u00ed a pozitivn\u00ed my\u0161lenky, kter\u00e9 m\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, byly pry\u010d. \u201eJsi zr\u016fda, zr\u016fda!\u201c
Tom tak\u00e9 vstal a vzal pt\u00e1ka do ruky. \u201eTo jsem necht\u011bl,\u201c pronesl ti\u0161e.
\u201eJist\u011b! Jako bych ti mohl v\u011b\u0159it! Co se stane, kdy\u017e se t\u011b dotknu j\u00e1? Um\u0159u taky?\u201c Zeptal se sarkasticky a za\u010dal sb\u00edrat zbytky pikniku. Kr\u00e1sn\u00fd den \u0161el do h\u00e1je.
\u201eV\u00ed\u0161, \u017ee to tak nen\u00ed,\u201c pokra\u010doval rasta klidn\u011b a pohladil t\u011blo mrtv\u00e9ho pt\u00e1ka.
\u201eNEDOT\u00ddKEJ SE HO!\u201c Vybuchl Bill, pl\u00e1cl ho p\u0159es ruku a Tom povolil sev\u0159en\u00ed toho mal\u00e9ho tvore\u010dka. \u201eKURVA, NESAHEJ NA N\u011aJ T\u011aMA RUKAMA!\u201c
Tom na n\u011bj z\u00edral, jak rychle skl\u00e1d\u00e1 deku a ukl\u00edz\u00ed v\u0161echno do batohu, kter\u00fd p\u0159inesl s sebou. Pak vid\u011bl, jak se zvedl a r\u00e1zn\u011b vykro\u010dil sm\u011brem ven z\u00a0parku.
Rastovi nezb\u00fdvalo, ne\u017e se vydat za n\u00edm a sledoval svoje ruce, kdy\u017e poprv\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to, co d\u011bl\u00e1, je spr\u00e1vn\u00e9.<\/p>\n

***<\/p>\n

Toho odpoledne Tom poprv\u00e9 poznal, jak\u00e9 to je, jednat s na\u0161tvan\u00fdm, smutn\u00fdm a zklaman\u00fdm Billem. Musel p\u0159iznat, \u017ee nech\u00e1pe, pro\u010d vlastn\u011b, a \u017ee se mu to nel\u00edb\u00ed. Byl zvykl\u00fd, \u017ee se k\u00a0n\u011bmu choval hezky, a\u0165 u\u017e mu vyhro\u017eoval smrt\u00ed, nebo ne. Te\u010f v\u0161ak byl \u010dernovl\u00e1sek zav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9m pokoji a odm\u00edtal s n\u00edm mluvit a Tomovi se tam necht\u011blo jen tak j\u00edt a nutit ho k\u00a0\u010demukoliv obvykl\u00fdmi v\u00fdhr\u016f\u017ekami. To byla dal\u0161\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc, kterou bylo pot\u0159eba d\u00e1t na seznam. Kdyby toho v\u011bd\u011bl o lidsk\u00e9 psychologii alespo\u0148 tolik jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk, p\u0159edpokl\u00e1dal by, \u017ee Billa to d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji p\u0159ejde, ale rasta tohle nev\u011bd\u011bl, a tak z\u016fstal nehybn\u011b sed\u011bt na pohovce, z\u00edral do zdi a \u010dekal, a\u017e ho n\u011bkdo osv\u00edt\u00ed a porad\u00ed mu, co d\u011blat, ani\u017e by si uv\u011bdomil, \u017ee ve skute\u010dnosti i tak nev\u011bdomky \u010dek\u00e1, a\u017e se Bill uklidn\u00ed. Nech\u00e1pal, jak se to mohlo st\u00e1t. Obvykle se pln\u011b ovl\u00e1dal a zab\u00edjel, jen kdy\u017e to opravdu ud\u011blat cht\u011bl. Ano, jeho dotek byl smrteln\u00fd, ale jen kdy\u017e se pro to rozhodl. Myslel si, \u017ee kdy\u017e bude v\u00a0lidsk\u00e9m t\u011ble, mohlo by to sn\u00ed\u017eit \u00fa\u010dinek jeho sil, i kdy\u017e si s t\u00edm ned\u011blal moc starosti, vhledem k\u00a0tomu, k\u00fdm doopravdy byl.<\/p>\n

P\u0159esto\u2026 ztratil kontrolu. Nem\u011bl v \u00famyslu toho mal\u00e9ho pt\u00e1\u010dka zab\u00edt. N\u011bco se muselo st\u00e1t, mo\u017en\u00e1 se nedok\u00e1zal dostate\u010dn\u011b ovl\u00e1dat\u2026 Mo\u017en\u00e1 ho v\u0161echny ty nov\u00e9 emoce a pocity, kter\u00e9 objevoval, vyvedly z m\u00edry. Nemyslel si, \u017ee je to pro nad\u0159azenou bytost, jako je on, mo\u017en\u00e9, ale z\u0159ejm\u011b bylo. Pod\u00edval se na Billovy zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co tam d\u011bl\u00e1. Ne, \u017ee by se mu po n\u011bm n\u011bjak st\u00fdskalo, byl tu teprve od Po\u010d\u00e1tku \u010dasu, ale n\u011bjak byl rad\u011bji v jeho spole\u010dnosti ne\u017e s\u00e1m, kdy\u017e u\u017e tu byl. Cht\u011bl se u\u010dit v\u0161emu nov\u00e9mu, cht\u011bl vid\u011bt nov\u00e9 v\u011bci, cht\u011bl objevit v\u0161e, co se objevit d\u00e1.
A k tomu pot\u0159eboval Billa.<\/p>\n

Pomalu vstal a trochu prkenn\u011b do\u0161el k jeho dve\u0159\u00edm. Rozhodn\u011b nev\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl p\u0159ed vstupem zaklepat, a tak prost\u011b vzal za kliku a otev\u0159el dve\u0159e, \u010d\u00edm\u017e odhalil tmu, kter\u00e1 v m\u00edstnosti panovala. Ti\u0161e ve\u0161el dovnit\u0159 a m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee Bill spal, proto\u017ee kdyby ho vid\u011bl vstoupit bez dovolen\u00ed, jist\u011b by se z n\u011bj stala je\u0161t\u011b zu\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed bestie, ne\u017e jakou byl on s\u00e1m. Tom se ml\u010dky p\u0159ibl\u00ed\u017eil k posteli a postupn\u011b si zvykl na to \u0161ero, co tu panovalo, a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 dokonale rozeznal Billovu siluetu. \u017daluzie nebyly \u00fapln\u011b zata\u017een\u00e9, tak\u017ee dovnit\u0159 pronikalo trochu sv\u011btla a bylo mo\u017en\u00e9 rozeznat detaily jeho tv\u00e1\u0159e.
Rasta naklonil hlavu na stranu, kdy\u017e spat\u0159il dv\u011b tmav\u00e9 cesti\u010dky, kter\u00e9 se t\u00e1hly po \u010dernovl\u00e1skov\u00fdch bled\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. V\u011bd\u011bl, co jsou za\u010d – i kdy\u017e nech\u00e1pal, pro\u010d jsou \u010dern\u00e9, ale nech\u00e1pal, pro\u010d tam jsou. Z jak\u00e9ho d\u016fvodu Bill plakal? N\u011bkolik minut tam jen st\u00e1l, pak se rozhodl posadit na okraj postele bl\u00edzko Billova obli\u010deje, aby ho mohl d\u00e1l pozorovat.
Ve skute\u010dnosti existovalo n\u011bkolik d\u016fvod\u016f, pro\u010d m\u011bl Bill d\u016fvod plakat. Jako hlavn\u00ed vid\u011bl fakt, \u017ee se jeho \u017eivot ch\u00fdl\u00ed ke konci. Od t\u00e9 doby, co mu to \u0159ekl, ho Tom nevid\u011bl ani na okam\u017eik v\u00e1hat, ale musel trp\u011bt uvnit\u0159. Byl to \u010dlov\u011bk jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd, bylo norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho pro\u017e\u00edval.<\/p>\n

Tom vid\u011bl miliardy a miliardy podobn\u00fdch sc\u00e9n: lid\u00e9 prosili, aby neum\u00edrali, aby m\u011bli je\u0161t\u011b chv\u00edli na rozlou\u010den\u00ed s p\u0159\u00e1teli, rodinou a kdov\u00ed k\u00fdm je\u0161t\u011b, aby dokon\u010dili projekt nebo prost\u011b jen ze strachu – a v\u0161ichni zoufale plakali. Vzdal se n\u011bkdy? Ne. Billovy slzy se nijak neli\u0161ily od slz kohokoli jin\u00e9ho. To mu v\u0161ak nezabr\u00e1nilo nat\u00e1hnout ruku, aby mu tv\u00e1\u0159e ot\u0159el. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to d\u011bl\u00e1, ale c\u00edtil, \u017ee to chce, a to mu jako d\u016fvod sta\u010dilo. Koneckonc\u016f pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee impulzivn\u011b n\u00e1sledoval sv\u00e9 touhy, vybral si \u010dlov\u011bka, aby ho \u017eivotem provedl. Palcem kreslil stejnou stopu po slze, a t\u00edm mu set\u0159el make-up, a pak prst pozoroval. Ze zv\u011bdavosti ho ol\u00edzl, ale ta chu\u0165 nebyla v\u016fbec dobr\u00e1 a uv\u011bdomil si, \u017ee to asi nebude nic vhodn\u00e9ho k\u00a0j\u00eddlu – vlastn\u011b bylo divn\u00e9 d\u00e1vat si j\u00eddlo na obli\u010dej. Cht\u011bl se na to Billa zeptat, a\u017e se probud\u00ed. Kdy\u017e mu set\u0159el i druhou slzu, Billova ruka se n\u00e1hle vyst\u0159elila k jeho a zachytila ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed. Tom se ani nepohnul a \u010dekal, a\u017e \u010dernovl\u00e1sek otev\u0159e o\u010di a za\u010dne na n\u011bj k\u0159i\u010det, co\u017e m\u011bl jist\u011b v\u00a0pl\u00e1nu. Ale neud\u011blal to. Bill pokra\u010doval ve sv\u00e9m neklidn\u00e9m sp\u00e1nku, tak\u017ee rasta usoudil, \u017ee je nap\u016fl n\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00fd, i kdy\u017e ho v\u00a0duchu p\u0159esn\u011b takhle nenazval, proto\u017ee to slovo neznal.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek stiskl rastovi z\u00e1p\u011bst\u00ed a sjel prsty dol\u016f k jeho ruce, a pak ji stiskl tak\u00e9. \u201ePros\u00edm\u2026\u201c za\u0161eptal zlomen\u00fdm hlasem. Tom se trochu zarazil: bylo norm\u00e1ln\u00ed mluvit ze span\u00ed? Bill se o tom nikdy nezm\u00ednil. \u201ePro\u010d\u2026\u201c pokra\u010doval Bill, kdy\u017e dal\u0161\u00ed dv\u011b slzy stekly stejnou cestou jako ty p\u0159edchoz\u00ed. \u201eNe\u2026 pros\u00edm\u2026\u201c Tom uc\u00edtil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u00edch\u00e1n\u00ed v ruce, jako by mu do n\u00ed n\u011bkdo zatloukal h\u0159eb\u00edky, a uv\u011bdomil si, \u017ee mu ji Bill ma\u010dk\u00e1 tak siln\u011b, a\u017e to bol\u00ed.
Ale neuhnul.
Nem\u011bl d\u016fvod tam st\u00e1t a sledovat Billovo pomal\u00e9 utrpen\u00ed, ale ud\u011blal to. A ani jednou se nepokusil od n\u011bj odt\u00e1hnout ruku. Nechal ho, aby ho ma\u010dkal a mu\u010dil, jak uznal za vhodn\u00e9, ve snaze p\u0159emoci no\u010dn\u00ed m\u016fry, o nich\u017e Tom nev\u011bd\u011bl, a kdy\u017e sev\u0159en\u00ed povolilo a Bill se p\u0159estal vrt\u011bt, jen ti\u0161e vstal a opustil m\u00edstnost. Vr\u00e1til se do sv\u00e9ho pokoje a pod\u00edval se na svou zpocenou dla\u0148. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b za to mohl on s\u00e1m, ale z\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti to byla vina Billa a jeho rozru\u0161en\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t bezd\u016fvodn\u011b zav\u0159el a znovu otev\u0159el ruku a d\u00e1l se na ni d\u00edval.
C\u00edtil, jak mu t\u011b\u017ekne hlava, a uv\u011bdomil si, \u017ee je zmaten\u00fd. Bill ho m\u00e1tl. A mo\u017en\u00e1 mu nebyly lhostejn\u00e9 ani jeho slzy.<\/p>\n

autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n

p\u0159eklad: Lauinka<\/strong><\/p>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nephilim Swirling shades of blueslow dancing in your sky,The sun kisses the earthand I hush my urge to cry[There for you – Flyleaf] V\u00ed\u0159\u00edc\u00ed odst\u00edny modr\u00e9pomalu tan\u010d\u00ed na tv\u00e9m nebi,Slunce l\u00edb\u00e1 zemia tlum\u00edm sv\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed plakat[There for you – Flyleaf] Druh\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79435848,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[732],"tags":[],"class_list":["post-79435854","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-a-time-for-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435854","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79435854"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435854\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435855,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435854\/revisions\/79435855"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79435848"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79435854"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79435854"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79435854"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}