{"id":79435866,"date":"2021-08-16T16:00:00","date_gmt":"2021-08-16T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79435866"},"modified":"2021-08-14T23:02:06","modified_gmt":"2021-08-14T21:02:06","slug":"a-time-for-life-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/08\/16\/a-time-for-life-8\/","title":{"rendered":"A Time for Life 8."},"content":{"rendered":"

autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n

Now you think of saying<\/em>
\nThere’s no use in praying<\/em>
\nStill he bows his head so he can say,<\/em>
\n\u201eThank you for just one more day.\u201c<\/em>
\n[Supernatural – Flyleaf]<\/p>\n

<\/em><\/p>\n

Te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, co \u0159\u00edct<\/em>
\nNem\u00e1 smysl se modlit<\/em>
\nP\u0159esto sklon\u00ed hlavu, aby mohl \u0159\u00edct,<\/em>
\n\u201eD\u011bkuji ti je\u0161t\u011b za jeden den.\u201c<\/em><\/p>\n

\u201eNech m\u011b to pochopit,\u201c za\u010dal Tom a obl\u00e9kl si bundu.
\nBill p\u0159estal poskakovat a up\u0159el sv\u00e9 jisk\u0159\u00edc\u00ed o\u010di na dreda\u0159e. \u201eJo?\u201c
\n\u201ePat\u0159\u00ed mezi ty nov\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 chce\u0161 vyzkou\u0161et, i tohle bl\u00e1zniv\u00e9 m\u00edsto?\u201c
\n\u201eJmenuje se to Lunapark, Tome,\u201c zasm\u00e1l se Bill a okam\u017eit\u011b si prohl\u00e9dl st\u00e1nek s cukrovou vatou. \u201ePoj\u010f!\u201c Vyk\u0159ikl a vyrazil ke sv\u00e9mu c\u00edli.<\/p>\n

Po p\u011bti minut\u00e1ch a t\u0159ech eurech za cukrovou vatu pozd\u011bji, Tom z\u00edral na \u201emrak na \u0161pejli\u201c – jak to nazval \u2013 kter\u00fd dr\u017eel v\u00a0ruce a nev\u011bd\u011bl, co s\u00a0n\u00edm m\u00e1 d\u011blat.
\n\u201eJe to k\u00a0j\u00eddlu, v\u00ed\u0161?\u201c Pouk\u00e1zal Bill a spolkl dal\u0161\u00edch deset gram\u016f cukru, kter\u00e9 na jeho pase rozhodn\u011b nebyly vid\u011bt.
\n\u201eMraky se jed\u00ed?\u201c Opakoval rasta v \u00fa\u017easu a ohromen\u011b z\u00edral na mrak ve sv\u00e9 ruce.
\n\u201eJe to cukrov\u00e1 vata,\u201c vysv\u011btlil mu se sm\u00edchem \u010dernovl\u00e1sek u\u017e podruh\u00e9 b\u011bhem deseti minut.
\nTom usoudil, \u017ee trocha \u201emraku\u201c ho rozhodn\u011b nezabije – jako by ho n\u011bco opravdu mohlo zab\u00edt – a ochutnal. Bill vid\u011bl, jak se mu okam\u017eit\u011b rozz\u00e1\u0159ily o\u010di, a uv\u011bdomil si, \u017ee pr\u00e1v\u011b na\u0161el dal\u0161\u00ed v\u011bc, po kter\u00e9 se mohl utlouct.
\n\u201e\u2026 asi ti to chutn\u00e1,\u201c \u0159ekl pobaven\u011b, kdy\u017e rasta spo\u0159\u00e1dal v\u0161echnu cukrovou vatu.<\/p>\n

Bill\u016fv \u00fasm\u011bv postupn\u011b mizel. Nechal rastu, aby si vychutnal sv\u016fj mrak, pak ho chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a t\u00e1hl ho za sebou. Doufal, \u017ee ten kontakt, by\u0165 nepatrn\u00fd, vyvol\u00e1 v Tomovi n\u011bjakou reakci, proto\u017ee prsty, kter\u00e9 dr\u017eel kolem jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed, ho p\u00e1lily, a b\u00fdt jedin\u00fd, kdo c\u00edt\u00ed takov\u00fd zmatek, by bylo opravdu trapn\u00e9. Pokud dreda\u0159 n\u011bco c\u00edtil, rozhodn\u011b to nedal najevo. Bill p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bl, pro\u010d od Smrti o\u010dek\u00e1val n\u011bjak\u00e9 z\u00e1blesky cit\u016f, ale Tomovo chov\u00e1n\u00ed mu nep\u0159\u00edmo d\u00e1valo jistou nad\u011bji, \u017ee by mohl. Kdyby se ho n\u011bkdo zeptal, jestli mu na Tomovi z\u00e1le\u017e\u00ed, Bill by nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt jist\u00fdm \u201ene\u201c. Rasta p\u0159i n\u011bkolika p\u0159\u00edle\u017eitostech uk\u00e1zal, \u017ee mu na n\u011bm alespo\u0148 trochu z\u00e1le\u017e\u00ed – nebo to p\u0159edst\u00edral, ale z\u00e1le\u017eelo, a i na ty nejmen\u0161\u00ed v\u011bci Billovo srdce reagovalo zrychlen\u00fdm tepem.<\/p>\n

\u201eKam jdeme?\u201c zeptal se nakonec rasta, ani\u017e by dal najevo, \u017ee se chce ze sev\u0159en\u00ed vykroutit. Bill z toho m\u011bl radost, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se c\u00edtil stra\u0161n\u011b hloup\u011b. Zastavil se, zav\u0159el o\u010di, vzdychl a pustil Tomovo z\u00e1p\u011bst\u00ed.
\n\u201eRusk\u00e9 kolo,\u201c uk\u00e1zal a zvedl ukazov\u00e1\u010dek k velk\u00e9 atrakci.
\nTom vzhl\u00e9dl. \u201eOh,\u201c vydechl ne moc nad\u0161en\u011b.
\n\u201eCht\u011bl jsem se projet,\u201c vysv\u011btlil \u010dernovl\u00e1sek. \u201eTy nechce\u0161?\u201c
\nRasta pokr\u010dil rameny, Bill se usm\u00e1l a \u0161el pro l\u00edstky.
\nKolo nebylo p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e9, ale byl z n\u011bj p\u011bkn\u00fd v\u00fdhled. Zd\u00e1lo se, \u017ee Bill nem\u00e1 v \u00famyslu sundat ruce ze skla, zat\u00edmco Tom si to rad\u011bji vychutn\u00e1val z pohodl\u00ed sv\u00e9ho sedadla.<\/p>\n

\u201eJe to neskute\u010dn\u00e9,\u201c prolomil \u010dernovl\u00e1sek to t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho. Tom mu nazna\u010dil, \u017ee m\u00e1 jeho pozornost, jen t\u00edm, \u017ee p\u0159esunul pohled na jeho tv\u00e1\u0159. \u201eSkoro to vypad\u00e1, jako bys mohl jednou rukou chytit cel\u00fd sv\u011bt,\u201c pokra\u010doval Bill a zvedl ruku v gestu, \u017ee n\u011bco chyt\u00e1. M\u011bsto vypadalo p\u0159i pohledu z v\u00fd\u0161ky mali\u010dk\u00e9, a z\u00e1rove\u0148 v n\u011bm vyvol\u00e1valo pocit s\u00edly a smutku. N\u011bkdy si opravdu uv\u011bdomoval, jak mal\u00ed a bezv\u00fdznamn\u00ed lid\u00e9 jsou ve srovn\u00e1n\u00ed se zbytkem sv\u011bta a vesm\u00edru. Odsud se zd\u00e1li b\u00fdt tak mali\u010dkat\u00ed a k\u0159ehc\u00ed. \u201eNejsem si jist\u00fd, jestli jsem p\u0159ipraven\u00fd tohle v\u0161echno opustit.\u201c<\/p>\n

Tom\u016fv pohled okam\u017eit\u011b ztvrdl a Bill c\u00edtil, jak ho p\u00e1l\u00ed na k\u016f\u017ei, tak\u017ee nerv\u00f3zn\u011b polkl a neoto\u010dil se. V\u011bd\u011bl, \u017ee nehraje podle pravidel hry, \u017ee t\u00edm Toma jen znerv\u00f3z\u0148uje, a to bylo posledn\u00ed, co cht\u011bl, ale kdy\u017e sledoval oblohu zbarvenou do ruda p\u0159i z\u00e1padu slunce, u\u017e si nebyl jist\u00fd, \u017ee se dok\u00e1\u017ee od sv\u011bta odpoutat tak snadno, jak si myslel.<\/p>\n

\u201ePoj\u010f sem,\u201c \u0159ekl Tom rozhodn\u011b a uk\u00e1zal na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto vedle sebe. Billovo srdce za\u010dalo b\u00edt rychleji – m\u011bl \u0161patn\u00fd pocit, \u017ee kdy\u017e se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, stane se n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, a z\u00e1rove\u0148 v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct ne. \u201eZn\u00e1\u0161 dohodu,\u201c \u0159ekl Tom chladn\u011b, jakmile se \u010dernovl\u00e1sek posadil.
\n\u201eAno\u2026\u201c za\u0161eptal Bill a ruce si omotal kolem horn\u00ed poloviny t\u011bla. Za\u010d\u00ednala mu b\u00fdt zima.
\n\u201eTak u\u017e nikdy nic takov\u00e9ho ne\u0159\u00edkej,\u201c varoval ho rasta. \u201eMyslel jsem, \u017ee jsme stanovili jasn\u00e1 pravidla.\u201c
\n\u201ePravidla nezahrnovala \u017e\u00e1dnou l\u00edtost,\u201c odsekl Bill tvrdohlav\u011b. \u201eZ\u0159ejm\u011b nechci opustit tento sv\u011bt.\u201c
\n\u201eJe\u0161t\u011b p\u0159ed hodinou ti to bylo \u00fapln\u011b jedno,\u201c upozornil ho Tom a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou.
\n\u201eNen\u00ed to lehk\u00e9,\u201c povzdechl si \u010dernovl\u00e1sek a zvedl se, aby se znovu pod\u00edval ven, kdy\u017e j\u00edzda skon\u010dila. \u201eNen\u00ed to lehk\u00e9.\u201c
\n\u201eNikdy jsem ne\u0159ekl, \u017ee ano,\u201c odsekl Tom. \u201eKdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161 tahle, tak mi do toho nejsp\u00ed\u0161e nic nen\u00ed.\u201c
\nA sledoval ho, jak odch\u00e1z\u00ed z kabiny, ani\u017e by cokoli jin\u00e9ho \u0159ekl.<\/p>\n

***<\/p>\n

Tom zaslechl v\u00fdk\u0159iky d\u0159\u00edv, ne\u017e si v\u016fbec v\u0161iml, kdo p\u0159i\u0161el. Nepohnul se ze sv\u00e9 pohodln\u00e9 polohy na pohovce, zat\u00edmco hled\u011bl na l\u00edpu za oknem; zb\u00fdvalo u\u017e jen p\u00e1r list\u016f a jeden z\u00a0nich pr\u00e1v\u011b krou\u017eil ve v\u011btru. Tom sledoval o\u010dima jeho cestu, a ve chv\u00edli, kdy list zmizel za parapetem, a t\u00edm se mu ztratil z dohledu, usly\u0161el zn\u00e1m\u00e9 drobn\u00e9 \u00fadery.
\n\u201eTome! Pod\u00edvej, kdo n\u00e1s p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit!\u201c
\nTom se ani nemusel nikam d\u00edvat, proto\u017ee Anny u\u017e vysko\u010dila na pohovku a prakticky mu tiskla ruku na obli\u010dej ve snaze ho pozdravit.
\n\u201eAhoooj!\u201c
\nBill se zasm\u00e1l a vzal malou, zvedl ji a p\u0159inutil ji oto\u010dit se. \u201eJak\u00e1 mal\u00e1 otrava!\u201c Vyk\u0159ikl posm\u011b\u0161n\u011b, kdy\u017e se Anny \u0161\u0165astn\u011b zasm\u00e1la. Tom se na pohovce nepohodln\u011b posunul a doufal, \u017ee Bill nedostal ten \u00fa\u017easn\u00fd n\u00e1pad hodit mu otravu na krk a ut\u00e9ct. \u010cernovl\u00e1sek v\u0161ak rozhodn\u011b vypadal, \u017ee m\u00e1 p\u0159esn\u011b tyhle \u00famysly.<\/p>\n

\u201eTome, Rosalie m\u011b po\u017e\u00e1dala, abych odpoledne pohl\u00eddal Anny,\u201c vysv\u011btlil Bill stru\u010dn\u011b a polo\u017eil malou na pohovku, \u201etak\u017ee\u2026 jsem to ud\u011blal – Janine p\u0159ijde v sedm.\u201c
\n\u201ePro\u010d mi to v\u0161echno \u0159\u00edk\u00e1\u0161?\u201c Zeptal se zmaten\u011b dreda\u0159, zat\u00edmco si mal\u00e1 hol\u010di\u010dka p\u0159ivlastnila jeden z jeho dred\u016f a za\u010dala si ho pozorn\u011b prohl\u00ed\u017eet.
\nBill se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l a Tom pochopil, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed \u0161patn\u00e1 zpr\u00e1va. \u201eProto\u017ee m\u00e1m te\u010f n\u011bjakou pr\u00e1ci a taky mus\u00edm rozmrazit suroviny na ve\u010de\u0159i, tak\u017ee v\u00e1s tu na chv\u00edli nech\u00e1m, OK?\u201c
\nI kdyby nesouhlasil, Tom by nem\u011bl \u010das na odpov\u011b\u010f, proto\u017ee Bill rychle zmizel ani ne za nanosekundu. Oto\u010dil se k hol\u010di\u010dce, kter\u00e1 na n\u011bj s \u00fasm\u011bvem hled\u011bla a upravovala si b\u00edlou \u010depi\u010dku. Opravdu netu\u0161il, jak ji zabavit.<\/p>\n

\u201eJsi Bill\u016fv p\u0159\u00edtel?\u201c D\u011bv\u010d\u00e1tko se z\u0159ejm\u011b rozhodlo prolomit ml\u010den\u00ed \u2013 a to ne p\u0159\u00edli\u0161 taktn\u011b.
\n\u201eJ\u00e1\u2026 ne, mysl\u00edm, \u017ee ne,\u201c odpov\u011bd\u011bl Tom nejist\u011b, proto\u017ee ne zcela ch\u00e1pal v\u00fdznam toho slova.
\n\u201eAle jsi roztomil\u00fd,\u201c pokra\u010dovala Anny s t\u00edm sv\u00fdm naka\u017eliv\u00fdm \u00fasm\u011bvem. \u201eBill je taky roztomil\u00fd, slu\u0161elo by v\u00e1m to spolu.\u201c
\n\u201eJsme dva kluci,\u201c poda\u0159ilo se mu zformulovat a vyt\u00e1hl argument, kter\u00fd vysledoval z\u00a0televize.
\nAnny pokr\u010dila rameny. \u201eOK, stejn\u011b by v\u00e1m to slu\u0161elo.\u201c
\n\u201eOK\u2026\u201c uzav\u0159el v\u00e1hav\u011b a pohr\u00e1val si s\u00a0okrajem tri\u010dka. C\u00edtil se b\u00fdt pozorovan\u00fd, a nebylo mu to p\u0159\u00edjemn\u00e9; v\u011bd\u011bl, \u017ee ho Anny sleduje. \u201eHele, co chce\u0161 d\u011blat?\u201c Zeptal se j\u00ed nakonec a usoudil, \u017ee p\u0159im\u011bt ji, aby si vybrala n\u011bjakou \u010dinnost, je rozhodn\u011b to nejjednodu\u0161\u0161\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee Anny o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, a p\u0159ilo\u017eila si prst k brad\u011b. Nakonec ji muselo n\u011bco napadnout, proto\u017ee se zvedla a \u0161la si sednout Tomovi na kl\u00edn. \u201eHej,\u201c nam\u00edtl rasta, ani\u017e by p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, v\u00a0\u010dem je probl\u00e9m.
\n\u201eTome, chci se t\u011b na n\u011bco zeptat. M\u016f\u017eu se zeptat tebe, proto\u017ee m\u00e1ma a Bill by mi nikdy ne\u0159ekli pravdu.\u201c<\/p>\n

Tom si myslel, \u017ee tu\u0161\u00ed, na co se zept\u00e1, ale m\u00fdlil se. Anny vzala jeho ruku a p\u0159it\u00e1hla si ji k hlav\u011b p\u0159es \u010depici, pohnula s\u00a0n\u00ed a donutila Toma, aby j\u00ed ji sundal. Rasta na hol\u010di\u010d\u010dinu holou hlavu nijak nereagoval. Rozhodn\u011b to nem\u011bl v povaze a stejn\u011b by nev\u011bd\u011bl, jak reagovat.
\n\u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem kr\u00e1sn\u00e1?\u201c Zeptala se hol\u010di\u010dka v\u00e1\u017en\u011b a zad\u00edvala se mu do o\u010d\u00ed. Tom ji pozorn\u011b sledoval a vzpomn\u011bl si, jak Bill a v\u0161ichni ostatn\u00ed p\u0159ed Anny lhali. Mo\u017en\u00e1 si toho v\u0161imla, a proto cht\u011bla zn\u00e1t n\u00e1zor od n\u011bkoho, koho neznala.
\nOn j\u00ed nehodlal lh\u00e1t.
\n\u201eNe, Anny, nemysl\u00edm si, \u017ee jsi kr\u00e1sn\u00e1,\u201c \u0159ekl popravd\u011b.<\/p>\n

Hol\u010di\u010dka sebou trhla a na\u0161pulila rty, ale p\u0159inutila se neplakat a p\u0159ik\u00fdvla. Tom si pomyslel, \u017ee to, co se j\u00ed stalo, ji ur\u010dit\u011b p\u0159im\u011blo dosp\u011bt mnohem rychleji ne\u017e ostatn\u00ed. Jin\u00e1 hol\u010di\u010dka na jej\u00edm m\u00edst\u011b by jist\u011b plakala a k\u0159i\u010dela a v\u00a0jej\u00edm v\u011bku by to bylo jist\u011b norm\u00e1ln\u00ed.
\n\u201eNecht\u011bl jsem \u0159\u00edct, \u017ee bys nebyla kr\u00e1sn\u00e1,\u201c up\u0159esnil hned potom, ani\u017e by zm\u011bnil v\u00fdraz. \u201eVlastn\u011b jsem poznal spoustu lid\u00ed, Anny, a m\u016f\u017eu ti s jistotou \u0159\u00edct, \u017ee je jich kr\u00e1sa nikdy nezachr\u00e1nila.\u201c
\n\u201eNezachr\u00e1nila p\u0159ed \u010d\u00edm?\u201c Zeptalo se d\u00edt\u011b zmaten\u011b.
\nTom si uv\u011bdomil, \u017ee za\u0161el moc daleko s\u00a0t\u00edm, co \u0159ekl, a rychle couvl.
\n\u201eTo nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 \u2013 d\u016fle\u017eit\u00e9 je to, \u017ee v\u017edy z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co m\u00e1\u0161 uvnit\u0159. Takov\u00e1 vnit\u0159n\u00ed kr\u00e1sa, \u0159ekl bych.\u201c Doufal, \u017ee to spr\u00e1vn\u011b vysv\u011btlil, a Anny na n\u011bj se z\u00e1jmem hled\u011bla. \u201eA ty j\u00ed m\u00e1\u0161 hodn\u011b, Anny.\u201c
\n\u201eOpravdu?\u201c Vyk\u0159iklo d\u00edt\u011b \u0161\u0165astn\u011b.
\n\u201eZeptala ses m\u011b, proto\u017ee jsi v\u011bd\u011bla, \u017ee ti \u0159eknu pravdu, spr\u00e1vn\u011b?\u201c
\nAnnyin \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il a pak, jak rychle se j\u00ed objevil na rtech, zase zmizel.
\n\u201eV posledn\u00ed dob\u011b mi nebylo moc dob\u0159e,\u201c p\u0159iznala a znovu si pohr\u00e1vala s dredy. \u201eC\u00edt\u00edm se jinak ne\u017e d\u0159\u00edv\u2026 jsem tak unaven\u00e1.\u201c
\nTom p\u0159ik\u00fdvl, ani\u017e by cokoli \u0159ekl. U\u017e to v\u011bd\u011bl, i kdy\u017e Billa p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee n\u011bkter\u00e9 v\u011bci c\u00edtit nedok\u00e1\u017ee.
\n\u201eCht\u011bla jsem to n\u011bkomu \u0159\u00edct, ale ty to nikomu ne\u0159\u00edkej, pros\u00edm.\u201c Pod\u00edvala se na n\u011bj t\u011bma sv\u00fdma velk\u00fdma nebesk\u00fdma o\u010dima, jasn\u00fdma a pln\u00fdma nad\u011bje, i kdy\u017e obklopen\u00fdma tmav\u00fdmi kruhy, kter\u00e9 byly na malou hol\u010di\u010dku p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 a a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 tmav\u00e9.
\nTom trochu p\u0159ik\u00fdvl a v\u00e1hav\u011b ji pohladil po hlav\u011b. \u201eDob\u0159e, ale te\u010f si nasa\u010f \u010depici, a\u0165 nenastydne\u0161.\u201c<\/p>\n

Kdy\u017e se Bill po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b vr\u00e1til do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, p\u0159ekvapilo ho, \u017ee mal\u00e1 Anny klidn\u011b sp\u00ed s hlavou na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b; je\u0161t\u011b p\u0159ekvapen\u011bj\u0161\u00ed byl z toho, \u017ee Tom polo\u017eil hol\u010di\u010dce ruku na tv\u00e1\u0159 a hladil ji, zat\u00edmco sledoval svou milovanou televizi. Ten v\u00fdjev naplnil jeho srdce n\u011b\u010d\u00edm, co se podobalo radosti, a rozhodn\u011b to bylo n\u011bco mnohem, mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edho.
\n\u201eAhoj,\u201c za\u0161eptal, kdy\u017e se posadil vedle n\u011bj. Na okam\u017eik m\u011bl sto chut\u00ed vrhnout se mu kolem krku a pol\u00edbit ho na tv\u00e1\u0159, ale v\u010das se ovl\u00e1dl.
\n\u201eAhoj,\u201c odpov\u011bd\u011bl Tom jako v\u017edy bezv\u00fdrazn\u011b.
\n\u201ePovedlo se ti ji utahat, co?\u201c
\n\u201eMh.\u201c
\n\u201eMo\u017en\u00e1, \u017ee Smrt dok\u00e1\u017ee cokoliv.\u201c
\n\u201eMo\u017en\u00e1.\u201c
\nBill si odfrkl. \u201eDob\u0159e, jako obvykle se ti nechce mluvit. Mo\u017en\u00e1 by sis rad\u011bji pov\u00eddal s Anny!\u201c Vstal, m\u00edrn\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd. Sna\u017eil se ze v\u0161ech sil nav\u00e1zat n\u011bjak\u00fd vztah, v\u00edce ne\u017e jen \u201ej\u00e1 jsem Smrt a ty jsi uboh\u00e1 ob\u011b\u0165\u201c, ale zd\u00e1lo se, \u017ee s Tomem nic nefunguje. Pouze, kdy\u017e se zm\u00ednil o dohod\u011b, do\u010dkal se n\u011bjak\u00e9 reakce, co\u017e byl obvykle vztek nebo \u00fapln\u00e9 ochlazen\u00ed t\u011bch n\u011bkolika m\u00e1lo cit\u016f, kter\u00e9 Tom dok\u00e1zal projevit.
\n\u201eAnnyina matka tu bude brzy, zavolej na m\u011b, a\u017e zazvon\u00ed. Budu ve sv\u00e9m pokoji.\u201c
\nTom usly\u0161el bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed a uv\u011bdomil si, \u017ee op\u011bt ud\u011blal chybu. Postupem \u010dasu, \u010d\u00edm ud\u011blal v\u00edce chyb, t\u00edm v\u00edce se c\u00edtil \u0161patn\u011b – provinile, jak mu \u0159ekl Bill. Te\u010f u\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee mu \u010dernovl\u00e1sek nen\u00ed lhostejn\u00fd. St\u00e1le v\u0161ak nev\u011bd\u011bl, jestli je to dob\u0159e, nebo \u0161patn\u011b.<\/p>\n

Asi o patn\u00e1ct minut pozd\u011bji zazvonil zvonek u dve\u0159\u00ed. Bill okam\u017eit\u011b vy\u0161el ze sv\u00e9ho pokoje a Anny se za\u010dala probouzet. Zvedla hlavu z Tomova kl\u00edna, zam\u017eourala o\u010dima a oto\u010dila se k rastovi. \u201eTati\u2026?\u201c Zamumlala rozespale.
\nBill se zastavil s rukou na klice. P\u0159i p\u0159edstav\u011b Toma jako otce se mu n\u011bjak rozbu\u0161ilo srdce.
\n\u201eNe, Anny, j\u00e1 jsem Tom.\u201c
\n\u201eNo jo\u2026\u201c zamumlala, vstala a upravila si \u010depici, \u201e\u2026 spr\u00e1vn\u011b. P\u0159i\u0161la mamka?\u201c
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee ano, Bill je u dve\u0159\u00ed.\u201c
\n\u201eOch, OK,\u201c p\u0159istoupila k n\u011bmu a objal ho kolem krku. \u201eAhoj, Tome,\u201c \u0159ekla mu na rozlou\u010denou a pol\u00edbila ho na tv\u00e1\u0159, ne\u017e \u0161\u0165astn\u011b odsko\u010dila ke dve\u0159\u00edm.
\nTom se dotkl sv\u00e9 vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e a lehce se usm\u00e1l.<\/p>\n

***<\/p>\n

\u201eP\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, \u017ee bych m\u011bl mo\u017en\u00e1 vz\u00edt i jinou pr\u00e1ci,\u201c za\u010dal Bill jednoho r\u00e1na a zamy\u0161len\u011b usrk\u00e1val k\u00e1vu.
\nTom zmaten\u011b vzhl\u00e9dl od sv\u00fdch cere\u00e1li\u00ed. \u201eTebe u\u017e pr\u00e1ce v kav\u00e1rn\u011b nebav\u00ed?\u201c Zeptal se naivn\u011b.
\n\u201eAle ano, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee bav\u00ed!\u201c Odsekl okam\u017eit\u011b \u010dernovl\u00e1sek. \u201eMyslel jsem pr\u00e1ci nav\u00edc, krom\u011b t\u00e9 v\u00a0kav\u00e1rn\u011b.\u201c V tu chv\u00edli na n\u011bj rasta z\u00edral je\u0161t\u011b zmaten\u011bji. Nep\u0159ipadalo mu to jako dobr\u00fd n\u00e1pad a nech\u00e1pal d\u016fvod tohoto rozhodnut\u00ed.
\n\u201ePro\u010d?\u201c Zeptal se.
\n\u010cernovl\u00e1sek obr\u00e1til pohled k oknu a povzdechl si. \u201eNev\u00edm, jestli vyjdu se sv\u00fdm platem, zvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f, kdy\u017e jsi tady i ty.\u201c
\nTom byl lhostejn\u00fd. \u201eNez\u016fstanu dlouho.\u201c
\nBillovi se sev\u0159ela hru\u010f. \u201eJ\u00e1 v\u00edm\u2026\u201c za\u0161eptal. U\u017e nev\u011bd\u011bl, jestli je mu l\u00edto, \u017ee Tom odch\u00e1z\u00ed a bere si s\u00a0sebou jeho \u017eivot, nebo \u017ee Tom prost\u011b jen odch\u00e1z\u00ed. Ob\u00e1val se, \u017ee odpov\u011b\u010f zn\u00e1.
\n\u201eFaktem z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee bych si mo\u017en\u00e1 m\u011bl naj\u00edt n\u011bjakou brig\u00e1du,\u201c zopakoval p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b. Pak vstal a \u0161el odlo\u017eit \u0161pinav\u00fd hrnek do d\u0159ezu. Rychle ho opl\u00e1chl, a kdy\u017e ho ut\u0159el, vr\u00e1til ho na poli\u010dku. Kdy\u017e se oto\u010dil, Tom st\u00e1l p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm. \u201ePane Bo\u017ee!\u201c Vyk\u0159ikl a t\u00e9m\u011b\u0159 vysko\u010dil do vzduchu. \u201eTome, skoro jsem z\u00a0tebe dostal infarkt!\u201c<\/p>\n

Tom neodpov\u011bd\u011bl, nat\u00e1hl ruku a zlehka ji p\u0159itiskl Billovi na hru\u010f, p\u0159\u00edmo na srdce; p\u0159i tom gestu se ani na okam\u017eik nep\u0159estal bezv\u00fdrazn\u011b d\u00edvat do \u010dernovl\u00e1skov\u00fdch o\u010d\u00ed.
\nBillovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily a srdce mu za\u010dalo divoce bu\u0161it. Nebezpe\u010d\u00ed. Tom byl p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko. Ur\u010dit\u011b by si v\u0161iml, kdyby k\u00a0n\u011bmu Tom n\u011bco c\u00edtil.
\nTom nic neud\u011blal, nechal ruku tam, kde byla, a z\u016fstal fascinovan\u011b st\u00e1t p\u0159ed Billov\u00fdm srdcem, kter\u00e9 tlouklo tak rychle, p\u0159esto\u017ee bylo slab\u00e9 a nemocn\u00e9. Ka\u017edou chv\u00edli vynechalo n\u011bkolik \u00fader\u016f a Tom byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee se kv\u016fli tomu c\u00edt\u00ed \u0161patn\u011b.<\/p>\n

Po n\u011bkolika minut\u00e1ch, kter\u00e9 se zd\u00e1ly b\u00fdt jako hodiny, Billovi pronikla hlavou ze strany na stranu my\u0161lenka: mo\u017en\u00e1 se ho Tom chyst\u00e1 zab\u00edt. \u0158ekl si, \u017ee t\u0159eba str\u00e1vil p\u0159\u00edli\u0161 mnoho \u010dasu blbnut\u00edm s lidmi a s takov\u00fdm ztroskotancem, jako byl on, a rozhodl se, \u017ee s t\u00edm kon\u010d\u00ed. Klidn\u011b to tak mohlo b\u00fdt.
\nBill p\u0159imhou\u0159il o\u010di a na\u0161pulil rty ve snaze vybavit si p\u0159\u00edjemn\u00e9 vzpom\u00ednky, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b s nimi cht\u011bl odej\u00edt. P\u0159ed o\u010dima se mu za\u010daly m\u00edhat \u00fatr\u017eky vzpom\u00ednek: d\u011bde\u010dek, h\u0159i\u0161t\u011b, na kter\u00e9 chod\u00edval jako d\u00edt\u011b, p\u00e1r kamar\u00e1d\u016f, takov\u00ed, kte\u0159\u00ed jimi opravdu byli, Tom, kter\u00fd se lehce usm\u00e1l, Tom, kter\u00e9ho p\u0159ekvapila n\u011bjak\u00e1 hloupost, Tom, kter\u00fd ho chytil do n\u00e1ru\u010de, aby neupadl, Tom, kter\u00fd ho dr\u017eel za ruku, Tom, kter\u00fd vedle n\u011bj spal, Tom, Tom, Tom\u2026<\/p>\n

\u201eTome\u2026,\u201c za\u0161eptal, kdy\u017e mu slzy nevyhnuteln\u011b sklouzla po tv\u00e1\u0159i. Cht\u011bl mu to \u0159\u00edct, ne\u017e se rozplyne ve vzduchu. \u201eJ\u00e1\u2026\u201c
\n\u201eTvoje srdce dv\u011b pr\u00e1ce nezvl\u00e1dne,\u201c p\u0159eru\u0161il ho n\u00e1hle Tom.
\nBillovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di, kdy\u017e uc\u00edtil, jak ruka sklouzla z\u00a0jeho hrudi. Nic mu neud\u011blal.
\n\u201eCo\u2026 co?\u201c
\n\u201eM\u011bl bys na sebe b\u00fdt opatrn\u00fd,\u201c zopakoval mu Tom a vr\u00e1til se ke stolu, aby dojedl cere\u00e1lie. \u201eNem\u016f\u017ee\u0161 se p\u0159\u00edli\u0161 vy\u010derp\u00e1vat.\u201c
\nBill se zhroutil na kuchy\u0148skou linku a c\u00edtil, jak se mu t\u0159esou nohy. \u201eJo, j\u00e1 v\u00edm\u2026\u201c koktal \u00fapln\u011b om\u00e1men\u011b. \u201eAle i tak\u2026 zkus\u00edm se zeptat kamar\u00e1da\u2026\u201c
\nTom na okam\u017eik zvedl o\u010di a vz\u00e1p\u011bt\u00ed je zase sklopil. \u201eJak chce\u0161.\u201c<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill pobaven\u011b sledoval Tom\u016fv \u0161okovan\u00fd v\u00fdraz, jak z\u00edr\u00e1 do vitr\u00edny. Zd\u00e1lo se, \u017ee hudebn\u00ed n\u00e1stroje ho obzvl\u00e1\u0161\u0165 zaujaly, i kdy\u017e nech\u00e1pal pro\u010d. \u010cernovl\u00e1sek zazvonil na dve\u0159e s n\u00e1pisem \u201eRockov\u00e1 \u0161kola\u201c a po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch mu otev\u0159el usm\u011bvav\u00fd blon\u010f\u00e1k.
\n\u201eBille?\u201c Zeptal se ten druh\u00fd udiven\u011b. \u201eAhoj, dlouho jsme se nevid\u011bli!\u201c
\n\u201eAhoj, Gustave!\u201c Pozdravil ho \u0161\u0165astn\u011b \u010dernovl\u00e1sek. Gustav pat\u0159il na st\u0159edn\u00ed ke stejn\u00e9 band\u011b jako on a Andreas, ale v\u017edycky byl t\u00edm nejmoud\u0159ej\u0161\u00edm a Bill si ho za to v\u00e1\u017eil.
\n\u201eJak se m\u00e1\u0161? Poj\u010f sem!\u201c Vyk\u0159ikl blon\u010f\u00e1k, p\u0159it\u00e1hl si k\u00a0sob\u011b to \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo a l\u00e1skypln\u011b ho stiskl. Bill se uchechtl a ruce polo\u017eil za blon\u010f\u00e1kova z\u00e1da, kdy\u017e v tom uc\u00edtil, \u017ee ho n\u011bkdo tah\u00e1 za tri\u010dko. Stisknut\u00fd v Gustavov\u011b smrt\u00edc\u00edm sev\u0159en\u00ed oto\u010dil hlavu a uvid\u011bl Tomovu ruku sev\u0159enou v p\u011bst kolem lemu jeho trika. Pod\u00edval se mu do tv\u00e1\u0159e a zjistil, \u017ee na n\u011bj dreda\u0159 zlostn\u011b z\u00edr\u00e1. Zalapal po dechu. \u201eTome\u2026?\u201c Za\u0161eptal a nech\u00e1pal, co bylo \u0161patn\u011b.
\nDreda\u0159 ho pustil, odvr\u00e1til hlavu a tv\u00e1\u0159il se lhostejn\u011b. C\u00edtil se\u2026 jak to \u0159\u00edkali lid\u00e9? Ach ano, hloup\u011b. P\u0159ipadal si hloup\u011b, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee to objet\u00ed je jen p\u0159\u00e1telsk\u00e9, ale po tom ve\u010d\u00edrku u Andrease u\u017e nikomu ned\u016fv\u011b\u0159oval.<\/p>\n

\u201eCo t\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed do t\u011bchhle kon\u010din?\u201c Zeptal se Gustav a pustil sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele ze sev\u0159en\u00ed.
\nBill se rozpa\u010dit\u011b usm\u00e1l a zastr\u010dil si pramen havran\u00edch vlas\u016f za ucho. Tom se k n\u011bmu nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil: to mal\u00e9 gesto jako by v jeho hrudi za\u017eehlo ohe\u0148.
\n\u201e\u0158\u00edkal jsem si, jestli bys mi nemohl pomoct, Gusi. Hled\u00e1m pr\u00e1ci na \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd \u00favazek.\u201c
\n\u201eVe \u0161kole?\u201c Zeptal se blon\u010f\u00e1k, povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a uk\u00e1zal palcem na dve\u0159e za sebou.
\n\u201eKdyby to \u0161lo\u2026\u201c odv\u00e1\u017eil se Bill. \u201eS hudbou to docela um\u00edm\u2026\u201c
\n\u201eJo, vzpom\u00edn\u00e1m si, ty jsi na st\u0159edn\u00ed \u2013 zp\u00edval na tom \u0161koln\u00edm festivalu, \u017ee?\u201c
\n\u201eAni mi to nep\u0159ipom\u00ednej!\u201c Vyk\u0159ikl Bill a zakryl si obli\u010dej rukama. \u201eByla to hr\u016fza.\u201c
\n\u201eByl jsi \u00fa\u017easn\u00fd! Dokonce i z\u00e1stupce \u0159editele ti \u0159ekl, \u017ee mus\u00ed\u0161 chodit na hodiny, abys sv\u016fj talent jen tak nepromarnil!\u201c Odpov\u011bd\u011bl mu Gustav s \u00fasm\u011bvem a oba vyprskli sm\u00edchy.<\/p>\n

Tom sledoval, jak si spolu oba chlapci pov\u00eddaj\u00ed, a c\u00edtil se odstr\u010den\u00fd. Zd\u00e1lo se, \u017ee ten Gustav toho na rozd\u00edl od n\u011bj o Billovi hodn\u011b v\u00ed. To, \u017ee byl vynech\u00e1n, se mu nel\u00edbilo, a tak se rozhodl, \u017ee mus\u00ed upoutat Billovu pozornost. P\u0159istoupil k n\u011bmu a zatahal ho za lem tri\u010dka jako d\u00edt\u011b.
\n\u201eOh jo!\u201c Vyk\u0159ikl Bill a oto\u010dil se k n\u011bmu. \u201eGusi, tohle je Tom! M\u016fj\u2026 p\u0159\u00edtel,\u201c byl p\u0159ekvapen\u00fd t\u00edm, jak t\u011b\u017ek\u00e9 bylo to slovo vyslovit. \u201eTome, tohle je Gustav!\u201c
\nBlon\u010f\u00e1k se na n\u011bj usm\u00e1l a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku. \u201eT\u011b\u0161\u00ed m\u011b, Tome.\u201c
\nRasta se nau\u010dil, \u017ee kdy\u017e mu n\u011bkdo pod\u00e1 ruku, m\u00e1 ji podat taky a p\u0159\u00e1telsky se usm\u00e1t, i kdyby p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l ten nejnep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. Gustav se na\u0161t\u011bst\u00ed netv\u00e1\u0159il nep\u0159\u00edjemn\u011b a ani nevypadal, \u017ee by cht\u011bl s Billem tan\u010dit jazykov\u00fd tanec, tak\u017ee Tom\u016fv mal\u00fd \u00fasm\u011bv byl up\u0159\u00edmn\u00fd. \u201eT\u011b\u0161\u00ed m\u011b.\u201c
\n\u201eTak\u017ee mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi m\u016f\u017ee\u0161 pomoct, Gusi?\u201c Nal\u00e9hal Bill s nad\u011bj\u00ed.
\n\u201eJ\u00e1 nev\u00edm\u2026 poj\u010fme dovnit\u0159,\u201c vyzval je blon\u010f\u00e1k a vr\u00e1til se dovnit\u0159.<\/p>\n

\u201eRockov\u00e1 \u0161kola\u201c byla velmi velk\u00e1 a na zdech uvnit\u0159 byly graffiti s hudebn\u00ed tematikou, co\u017e vytv\u00e1\u0159elo tu spr\u00e1vnou tv\u016fr\u010d\u00ed atmosf\u00e9ru pro ka\u017ed\u00e9ho, kdo tam vstoupil s\u00a0v\u00e1\u017en\u00fdm \u00famyslem d\u011blat opravdovou hudbu. \u0160kolu zalo\u017eil Gustav\u016fv d\u011bde\u010dek, kter\u00fd byl v dob\u00e1ch sv\u00e9 zlat\u00e9 \u00e9ry opravdov\u00fdm rockerem, a pot\u00e9 p\u0159e\u0161lo d\u011bdictv\u00ed z otce na syna, a\u017e se dostala ke Gustavovi, kter\u00fd m\u011bl v\u00a0krvi metal. Gustav\u016fv otec Kristoffer u\u017e se c\u00edtil p\u0159\u00edli\u0161 star\u00fd na to, aby se staral o zhruba t\u0159i stovky \u017e\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed \u0161kolu nav\u0161t\u011bvovali, a tak majetek p\u0159edal sv\u00e9mu dvacetilet\u00e9mu synovi.
\nGustav byl dob\u0159e stav\u011bn\u00fd, ale nep\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00fd chlapec, blon\u010f\u00e1k jako ka\u017ed\u00fd stereotypn\u00ed n\u011bmeck\u00fd chlapec, pln\u00fd tetov\u00e1n\u00ed na tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edch m\u00edstech – nap\u0159\u00edklad na l\u00fdtk\u00e1ch \u2013 tak\u017ee aby je uk\u00e1zal, musel chodit v \u0161ortk\u00e1ch a s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem i v zim\u011b. Bill si vzpomn\u011bl, \u017ee vypadal trochu \u0161pr\u0165\u00e1cky v br\u00fdl\u00edch, kter\u00e9 nosil na st\u0159edn\u00ed, a kter\u00e9 zjevn\u011b nahradil kontaktn\u00edmi \u010do\u010dkami, a aby to bylo je\u0161t\u011b v\u00edc cool, nechal si prop\u00edchnout horn\u00ed \u010d\u00e1st ucha. Nevypadalo to v\u016fbec \u0161patn\u011b.<\/p>\n

\u201eMo\u017en\u00e1 bys n\u00e1m mohl pomoct se t\u0159\u00eddou t\u011bch nejmen\u0161\u00edch,\u201c p\u0159em\u00fd\u0161lel Gustav nahlas a vedl je k prosklen\u00fdm dve\u0159\u00edm. Bill nakoukl dovnit\u0159 a uvid\u011bl asi dvacet d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 sed\u011bly v \u0159ad\u011b a jednohlasn\u011b n\u011bco opakovaly, pravd\u011bpodobn\u011b sedm not, kter\u00e9 jejich u\u010ditel napsal na tabuli. \u201eJulia, jedna z u\u010ditelek, je na mate\u0159sk\u00fd a pravd\u011bpodobn\u011b se s man\u017eelem p\u0159est\u011bhuje jinam, tak\u017ee n\u011bkter\u00e9 t\u0159\u00eddy z\u016fstanou nepokryt\u00e9.\u201c
\n\u201eTo by bylo fajn,\u201c souhlasil Bill a oto\u010dil se, aby pohledem vyhledal Tom\u016fv, \u010dekal, \u017ee bude jist\u011b zklaman\u00fd.
\nM\u00edsto toho na\u0161el rastu nalepen\u00e9ho na dve\u0159e, kter\u00e9 odd\u011blovaly \u0161kolu od obchodu s hudebninami, kter\u00fd rovn\u011b\u017e pat\u0159il rodin\u011b Sch\u00e4ferov\u00fdch.
\n\u201eHraje tv\u016fj p\u0159\u00edtel?\u201c Zeptal se Gustav, kdy\u017e si v\u0161iml rastova z\u00e1jmu o vystaven\u00e9 hudebn\u00ed n\u00e1stroje.
\n\u201eNe\u2026 nev\u00edm o tom,\u201c odpov\u011bd\u011bl Bill a zamra\u010dil se. Ani on tomu nerozum\u011bl.<\/p>\n

\u201eHele, Tome, nechce\u0161 se\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, pod\u00edvat dovnit\u0159?\u201c Navrhl Gustav a vyt\u00e1hl z kapsy kl\u00ed\u010de od obchodu. Rasta p\u0159ik\u00fdvl a sledoval, jak otev\u00edr\u00e1 dve\u0159e, a pak vklouzl dovnit\u0159. Sebev\u011bdom\u011b p\u0159istoupil ke st\u011bn\u011b, kde byly vystaveny kytary, a t\u00e9m\u011b\u0159 v tich\u00e9 \u00fact\u011b se zastavil p\u0159ed b\u00edlou Gibson Les Paul Custom.
\nGustav hv\u00edzdl: \u201eTv\u016fj p\u0159\u00edtel m\u00e1 dobr\u00fd vkus.\u201c
\n\u201eV\u017edy\u0165 ani nev\u00ed, co to je!\u201c Odsekl Bill na\u0161tvan\u011b, ani\u017e by m\u011bl d\u016fvod. Co se to s\u00a0Tomem sakra d\u011blo?
\n\u201eNo, nevypad\u00e1 to tak,\u201c poznamenal Gustav a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi.
\nBill obr\u00e1til o\u010di v sloup. \u201eSleduj,\u201c \u0159ekl mu, a pak se oto\u010dil k Tomovi. \u201eHej, Tome! Na co to kouk\u00e1\u0161?\u201c
\nTom se trochu pohupoval na m\u00edst\u011b a nespou\u0161t\u011bl o\u010di z kytary. \u201eTento p\u0159edm\u011bt.\u201c
\n\u201eA co to je?\u201c Zeptal se ho se sm\u00edchem.
\n\u201eN\u011bjak\u00e9 \u0161estistrunn\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edv\u00e1 k vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed zvuk\u016f nebo soubor\u016f zvuk\u016f,\u201c odpov\u011bd\u011bl rasta, jako by to byla ta nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b.
\nBill vyprskl sm\u00edchy a Gustavovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di. \u201eTolik slov pro \u201ekytaru\u201c jsem je\u0161t\u011b nesly\u0161el,\u201c poznamenal pobaven\u011b.
\n\u201eJe trochu\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nech to b\u00fdt,\u201c sna\u017eil se to Bill omluvit.
\n\u201eL\u00edb\u00ed se mi to,\u201c p\u0159iznal Gustav. P\u0159istoupil k rastovi a sundal Gibsonku ze zdi. \u201eUm\u00ed\u0161 na to hr\u00e1t?\u201c Zeptal se a podal mu ji.<\/p>\n

Tom neodpov\u011bd\u011bl, jen nat\u00e1hl ruku a sebev\u011bdom\u011b uchopil n\u00e1stroj a sedl si na stoli\u010dku vedle n\u011bj.
\nBill na n\u011bj ustaran\u011b hled\u011bl. \u201eGustave, to nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad, uji\u0161\u0165uji t\u011b, \u017ee se kytary nikdy nedotkl a nerad bych, aby ji upustil nebo tak n\u011bco\u2026 vypad\u00e1, \u017ee je velmi drah\u00e1.\u201c
\n\u201eNed\u011blej si s t\u00edm starosti,\u201c uklid\u0148oval ho Gustav. \u201eJe z druh\u00e9 ruky, \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.\u201c
\nTom mezit\u00edm studoval struny a pokl\u00e1dal na n\u011b prsty, jako by si cht\u011bl na n\u011bco vzpomenout. M\u011bl tak rozko\u0161n\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fd v\u00fdraz, \u017ee se Bill nemohl ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu. Tom do v\u0161eho, co d\u011blal, v\u017edy vlo\u017eil maxim\u00e1ln\u00ed \u00fasil\u00ed.
\n\u201eMo\u017en\u00e1 by cht\u011bl chodit na lekce,\u201c odv\u00e1\u017eil se Gustav a zad\u00edval se na n\u011bj.
\n\u201eNem\u00e1m – nem\u00e1 dost pen\u011bz, Gusi, a krom\u011b toho asi nen\u00ed typ, kter\u00fd by se r\u00e1d st\u00fdkal s lidmi,\u201c odpov\u011bd\u011bl Bill v\u00e1hav\u011b. Sam\u00e9 v\u00fdmluvy, jen aby nep\u0159iznal, \u017ee se o Toma nechce s nik\u00fdm d\u011blit, i kdyby to m\u011bl b\u00fdt jen u\u010ditel. \u201eMo\u017en\u00e1 je to jen n\u011bjak\u00e1 p\u0159echodn\u00e1 z\u00e1le\u017eitost, vid\u011bl tam kytaru a m\u011bl pocit, \u017ee\u2026\u201c n\u00e1hle se zastavil p\u0159esn\u011b v okam\u017eiku, kdy vzduchem m\u00edstnosti zazn\u011bl prvn\u00ed t\u00f3n.<\/p>\n

Bill p\u0159imhou\u0159il o\u010di a sledoval Tomovy prsty, jak se pohybuj\u00ed po strun\u00e1ch, zat\u00edmco rasta hraje sladkou, nezn\u00e1mou melodii. Zav\u0159el o\u010di a pomalu pohyboval hlavou do rytmu p\u00edsn\u011b. Zd\u00e1lo se, \u017ee cel\u00fd \u017eivot ned\u011blal nic jin\u00e9ho, ne\u017e hr\u00e1l, p\u0159itom tohle m\u011blo b\u00fdt poprv\u00e9.
\n\u201e\u2026 Kdy\u017e o tom tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, mysl\u00edm, \u017ee lekce rozhodn\u011b nepot\u0159ebuje,\u201c opravil se Gustav, fascinovan\u00fd t\u00edm, co Tom d\u011blal, stejn\u011b jako \u010dernovl\u00e1sek.
\n\u201eNe,\u201c Bill si p\u0159itiskl ruku k \u00fast\u016fm, ot\u0159esen v\u0161emi emocemi, kter\u00e9 se mu zm\u00edtaly v \u017ealudku. O\u010di se mu zaleskly, ani\u017e by si to v\u016fbec uv\u011bdomil. \u201eBo\u017ee\u2026\u201c za\u0161eptal a nechal si po tv\u00e1\u0159i sklouznout slzu. \u201eTohle je n\u00e1dhera.\u201c
\n\u201eTo je,\u201c souhlasil Gustav, i kdy\u017e ten m\u011bl na mysli pouze tu melodii. Kdy\u017e se posledn\u00ed t\u00f3n rozplynul ve vzduchu, Tom se na n\u011b pod\u00edval a zmaten\u011b zamrkal, jako by se pr\u00e1v\u011b probral z\u00a0transu. Bill u\u017e ni\u010demu nerozum\u011bl a ani nebyl schopen se v tu chv\u00edli na n\u011bco zeptat, proto\u017ee to, co Tom ud\u011blal, j\u00edm n\u011bjak vnit\u0159n\u011b ot\u0159\u00e1slo.<\/p>\n

\u201eGustave\u2026 ohledn\u011b toho m\u00edsta se ti ozvu, jsem te\u010f trochu unaven\u00fd, ano?\u201c \u0158ekl sp\u011b\u0161n\u011b a p\u0159ejel si rukou po \u010dele.
\n\u201eJasn\u011b,\u201c souhlasil Gustav, v\u017edycky tak laskav\u00fd.
\nBill pomalu p\u0159ik\u00fdvl a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. \u201eTome, poj\u010fme.\u201c
\nRasta se s kytarou neochotn\u011b rozlou\u010dil a nechal ji v Gustavov\u00fdch profesion\u00e1ln\u00edch ruk\u00e1ch, aby ji mohl vr\u00e1tit na m\u00edsto na zdi.
\n\u201eHele, m\u016f\u017ee\u0161 si p\u0159ij\u00edt zahr\u00e1t, kdykoli bude\u0161 cht\u00edt\u2026 m\u00e1me jich spoustu,\u201c usm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a pokr\u010dil rameny.
\nTom p\u0159ik\u00fdvl a ml\u010dky n\u00e1sledoval Billa.<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill zabouchl dve\u0159e a jako \u0161\u00edlenec vb\u011bhl do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde Tom u\u017e sed\u011bl na pohovce.
\n\u201eA te\u010f mi, sakra, \u0159ekni, jak to, \u017ee um\u00ed\u0161 hr\u00e1t na kytaru!\u201c K\u0159i\u010del t\u00e9m\u011b\u0159 bez sebe a p\u0159ehnan\u011b gestikuloval. Ani nech\u00e1pal, pro\u010d to tak t\u011b\u017ece nese, ale my\u0161lenka, \u017ee p\u0159ed n\u00edm Tom n\u011bco taj\u00ed, ho n\u011bjak rozzu\u0159ila. Tom ho sledoval, jak zb\u011bsile p\u0159ech\u00e1z\u00ed sem a tam p\u0159ed pohovkou, ale nemrknul ani okem.
\n\u201eJ\u00e1 nev\u00edm.\u201c
\n\u201eTy to nev\u00ed\u0161?! Jak je to mo\u017en\u00e9? Tome, uv\u011bdomuje\u0161 si, kolik let cvi\u010den\u00ed je pot\u0159eba k tomu, abys zahr\u00e1l takovou melodii, jakou jsi zahr\u00e1l ty?! Co p\u0159ede mnou skr\u00fdv\u00e1\u0161?\u201c Pokra\u010doval neohro\u017een\u011b a zastavil se p\u0159ed n\u00edm s rukama v bok. \u201eNic.\u201c Odpov\u011bd\u011bl rasta ti\u0161e. \u201eNikdy p\u0159edt\u00edm jsem na kytaru nehr\u00e1l.\u201c
\n\u201eTak\u017ee\u2026 jak si to vysv\u011btluje\u0161?\u201c Zeptal se Bill sarkasticky a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou.
\n\u201eT\u00edm, \u017ee jsem si vzal toto t\u011blo, jsem mo\u017en\u00e1 nev\u011bdomky z\u00edskal n\u011bkter\u00e9 vlastnosti jeho star\u00e9ho majitele.\u201c<\/p>\n

Bill ztuhl. Mo\u017en\u00e1 nechal otev\u0159en\u00e9 okno a on ztuhl chladem, nebo sp\u00ed\u0161 cel\u00e9 jeho t\u011blo reagovalo na ta slova. Zase tam byl. Thomas.
\n\u201eCo\u2026 Co\u017ee? D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu?\u201c Koktal v panice a t\u0159\u00e1sl se. \u201eT-Thomas hr\u00e1l na kytaru?\u201c
\nTom pokr\u010dil rameny. \u201eNev\u00edm to, ale p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee ano.\u201c
\nBill se zhluboka nadechl a pomalu si prot\u0159el sp\u00e1nky. \u201eAha, dob\u0159e, tak\u017ee krom\u011b jeho \u017eivota a t\u011bla jsi zni\u010dil i jeho talent. Dobr\u00e1 pr\u00e1ce,\u201c odsekl zlomysln\u011b, oto\u010dil se na podpatku a zam\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho pokoje, kde se rozhodl str\u00e1vit zbytek dne. Nebo by to nejsp\u00ed\u0161 ud\u011blal, kdyby se za n\u00edm Tom nevydal a pevn\u011b ho nechytil za ruku. \u201eUbli\u017euje\u0161 mi!\u201c Za\u0159val \u010dernovl\u00e1sek a vyd\u011b\u0161en\u011b se k n\u011bmu oto\u010dil. Tomovy o\u010di byly temn\u00e9.
\n\u201eZapamatuj si, \u017ee j\u00e1 jsem Smrt a takhle se mnou mluvit nebude\u0161,\u201c zasy\u010del mu do tv\u00e1\u0159e dreda\u0159. Bill ho takhle je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl a vyd\u011bsilo ho to. Byl zvykl\u00fd na jeho v\u00fdhru\u017en\u00e9 ml\u010den\u00ed, ale ne na ten v\u00e1\u017en\u00fd, zastra\u0161uj\u00edc\u00ed t\u00f3n hlasu. Pak se jeho v\u00fdraz zm\u011bnil a za\u010dal p\u0159ipom\u00ednat smutek. \u201eA\u2026 uv\u011bdom si, \u017ee j\u00e1 nejsem Thomas.\u201c
\nBillovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di. Necht\u011bl u\u017e vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed teorie, ale mo\u017en\u00e1 Tomovi vadilo, \u017ee ho po\u0159\u00e1d srovn\u00e1v\u00e1 s Thomasem? To by znamenalo, \u017ee k\u00a0n\u011bmu Tom n\u011bco c\u00edt\u00ed, a proto tak n\u011bjak \u017e\u00e1rl\u00ed.<\/p>\n

\u201eTome\u2026\u201c za\u0161eptal a trochu se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k jeho tv\u00e1\u0159i. Necht\u011bl ho vid\u011bt s t\u00edm zamra\u010den\u00fdm, smutn\u00fdm v\u00fdrazem. P\u0159imhou\u0159il o\u010di a cht\u011bl se dotknout jeho rt\u016f sv\u00fdmi, kdy\u017e se Tom n\u00e1hle t\u00e9m\u011b\u0159 vyd\u011b\u0161en\u011b st\u00e1hl. I Bill se probral z kr\u00e1tk\u00e9ho transu, ustoupil a cel\u00fd zrudl. \u201ePromi\u0148\u2026 j\u00e1\u2026 j\u00e1 p\u016fjdu do sv\u00e9ho pokoje,\u201c zamumlal zahanben\u011b.
\nTom pustil jeho ruku, ani\u017e by si to uv\u011bdomil, a Bill vb\u011bhl do pokoje, kde se zamknul.
\nRasta se instinktivn\u011b dotkl sv\u00fdch rt\u016f, a pak si p\u0159itiskl ruku na hru\u010f.
\nJeho lidsk\u00e9 srdce zrychlilo sv\u016fj tep.<\/p>\n

autor: Nephilim
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nephilim Now you think of saying There’s no use in praying Still he bows his head so he can say, \u201eThank you for just one more day.\u201c [Supernatural – Flyleaf] Te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, co \u0159\u00edct Nem\u00e1 smysl se modlit P\u0159esto sklon\u00ed hlavu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79435848,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[732],"tags":[],"class_list":["post-79435866","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-a-time-for-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435866","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79435866"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435866\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435867,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435866\/revisions\/79435867"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79435848"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79435866"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79435866"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79435866"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}