{"id":79435873,"date":"2021-08-19T16:00:00","date_gmt":"2021-08-19T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79435873"},"modified":"2021-08-17T19:46:20","modified_gmt":"2021-08-17T17:46:20","slug":"a-time-for-life-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/08\/19\/a-time-for-life-11\/","title":{"rendered":"A Time for Life 11."},"content":{"rendered":"

autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n

\n

Take my hand I give it to you
\nNow you own me, all I am
\nYou said you would never leave me
\nI believe you
\nI believe<\/p>\n

[All around me – Flyleaf]<\/em><\/p>\n

Vezmi mou ruku, pod\u00e1v\u00e1m ti ji
\nTe\u010f m\u011b vlastn\u00ed\u0161, v\u0161echno, co jsem.
\n\u0158ekl jsi, \u017ee m\u011b nikdy neopust\u00ed\u0161
\nV\u011b\u0159\u00edm ti
\nV\u011b\u0159\u00edm<\/p>\n

<\/em><\/p>\n

Tom.
\nTo byla prvn\u00ed my\u0161lenka, kter\u00e1 Billa napadla n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho r\u00e1na za rozb\u0159esku. Muselo b\u00fdt \u0161est, mo\u017en\u00e1 sedm, a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed vst\u00e1t a j\u00edt do kav\u00e1rny, aby vid\u011bl, jak se da\u0159\u00ed Rosalii. Mo\u017en\u00e1, \u017ee bude v\u00a0kav\u00e1rn\u011b zav\u0159eno, co\u017e by kv\u016fli smutku bylo naprosto pochopiteln\u00e9.
\nVybavilo se mu, \u017ee z nemocnice prakticky utekl a u\u017e se neozval, m\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 pr\u00e1ce s… jin\u00fdmi v\u011bcmi.
\nNavzdory v\u0161emu se nemohl ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu a p\u0159itulil se bl\u00ed\u017e k tepl\u00e9mu t\u011blu Toma, kter\u00fd ho celou noc dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed. V\u017edycky mu chyb\u011bl ten pocit, \u017ee je milov\u00e1n. Tom mu to sice tak \u00fapln\u011b ne\u0159ekl, ale Bill doufal, \u017ee to tak je, nebo to alespo\u0148 nazna\u010dovala jeho gesta.
\nRasta tvrd\u011b spal, \u010delo m\u011bl lehce svra\u0161t\u011bl\u00e9 a rty rozta\u017een\u00e9 jako d\u00edt\u011b. Bil mu po nich p\u0159ejel prstem a se zadr\u017een\u00fdm dechem pol\u00edbil jeho spodn\u00ed ret. Tom byl jeho.
\nTom se trochu pohnul a pevn\u011bji sev\u0159el \u010dernovl\u00e1skovy boky; Bill se usm\u00e1l, odhrnul mu n\u011bkolik dred\u016f z krku a pohladil ho.
\n\u201eTome…\u201c Rasta nakr\u010dil nos a \u0159asy se mu zachv\u011bly; kdy\u017e kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di, Bill ho pol\u00edbil na rty. \u201eAhoj…\u201c
\nTom se na n\u011bj ospale a zmaten\u011b pod\u00edval. \u201eAhoj…\u201c
\n\u201eBudu muset za chv\u00edli b\u011b\u017eet,\u201c informoval ho Bill. \u201eUd\u011bl\u00e1m sn\u00eddani, ano?\u201c
\nRasta p\u0159ik\u00fdvl a st\u00e1le se tv\u00e1\u0159il zmaten\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 pot\u0159eboval n\u011bjak\u00fd \u010das, aby se vzpamatoval a vzpomn\u011bl si na p\u0159edchoz\u00ed den. Vyspali se spolu.
\nAsi o minutu pozd\u011bji si nejsp\u00ed\u0161e vzpomn\u011bl, jeliko\u017e si ruku instinktivn\u011b polo\u017eil do rozkroku.
\n\u201eJo,\u201c zasm\u00e1l se Bill a za ruku ho chytl. \u201ePamatuje\u0161 si dob\u0159e.\u201c
\n\u201eOh,\u201c \u0159ekl Rasta ti\u0161e. \u010cernovl\u00e1sek ho pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159 a vstal. Zvedl z podlahy Rastovo triko a obl\u00e9kl si ho.
\n\u201eP\u016fjdu se p\u0159ipravit,\u201c ozn\u00e1mil.
\n\u201eBille,\u201c zavolal na n\u011bj Tom, ne\u017e vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed.
\n\u010cernovl\u00e1sek se oto\u010dil. \u201eAno?\u201c
\n\u201eMiluje\u0161 m\u011b?\u201c
\nBill se za\u010dervenal, sklopil pohled a p\u0159ik\u00fdvl. \u201eJo…\u201c
\nTom se usm\u00e1l a uvolnil ramena, jako by byl celou dobu napnut\u00fd. P\u0159it\u00e1hl si pe\u0159inu, schoulil se do klub\u00ed\u010dka a zav\u0159el o\u010di.
\nBill se na opl\u00e1tku usm\u00e1l a s bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem opustil m\u00edstnost.<\/p>\n

***<\/p>\n

Kav\u00e1rna byla kupodivu otev\u0159en\u00e1. Bill sp\u011bchal dovnit\u0159 a okam\u017eit\u011b o\u010dima hledal Rosalii. Star\u00e1 \u017eena pomalu ut\u00edrala pult a jej\u00ed v\u00fdraz dokonale vypov\u00eddal o jej\u00edm du\u0161evn\u00edm stavu. Vypadala o dvacet let star\u0161\u00ed. \u010cernovl\u00e1sek vb\u011bhl za pult.
\n\u201eRosalie!\u201c Zvolal a ihned \u017eenu objal.
\n\u201eAch, co\u2026 \u00a0Bille?\u201c Vyhrkla p\u0159ekvapen\u011b.
\n\u201eJak to, \u017ee jsi tady? Myslel jsem, \u017ee bude zav\u0159eno, alespo\u0148 na p\u00e1r dn\u00ed.\u201c
\nRosalie smutn\u011b zavrt\u011bla hlavou. \u201eZav\u0159u a\u017e z\u00edtra a poz\u00edt\u0159\u00ed kv\u016fli poh\u0159bu.\u201c
\nBill se od n\u00ed odt\u00e1hl a pod\u00edval se na ni vlhk\u00fdma o\u010dima. \u201eJe mi to moc l\u00edto\u2026 a omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem v\u010dera tak utekl, j\u00e1…\u201c
\n\u201eTo je v po\u0159\u00e1dku, ch\u00e1pu to,\u201c uklidnila ho \u017eena a pokusila se nazna\u010dit \u00fasm\u011bv. \u201eV\u0161echny to \u0161okovalo.\u201c
\nBill se oto\u010dil k Tomovi, kter\u00fd sed\u011bl u sv\u00e9ho obvykl\u00e9ho stolku a z\u00edral na sv\u00e9 ruce. I j\u00edm to ot\u0159\u00e1slo; Bill te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee by ji nikdy necht\u011bl vz\u00edt pry\u010d a odtrhnout ji tak od rodiny.<\/p>\n

\u201eByli bychom r\u00e1di, kdybyste p\u0159i\u0161li na poh\u0159eb,\u201c pokra\u010dovala Rosalie. \u201eJanine taky…\u201c
\nBill se kousl do rtu. N\u011bjak se za to c\u00edtil zodpov\u011bdn\u00fd, proto\u017ee, sakra, byl s t\u00edm, kdo \u201ezabil\u201c Anny!
\n\u201eJak se m\u00e1…?\u201c
\n\u201eNechce vyj\u00edt ze sv\u00e9ho pokoje. Zkou\u0161ela jsem s n\u00ed mluvit, ale mysl\u00edm, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude nechat ji chv\u00edli o samot\u011b… Pak se j\u00ed ozvu, sama to nezvl\u00e1dne. Nemluv\u011b o tom, \u017ee mus\u00edme uspo\u0159\u00e1dat ob\u0159ad a…\u201c p\u0159ejela si rukou po \u010dele. \u201eNev\u00edm, jestli to zvl\u00e1dnu.\u201c
\nBill j\u00ed polo\u017eil ruku na rameno. \u201eKdybys pot\u0159ebovala s\u00a0\u010d\u00edmkoli pomoct, jsem tady.\u201c
\nRosalie se na n\u011bj unaven\u011b usm\u00e1la. \u201eD\u00edky, Bille.\u201c
\n\u201eP\u0159evl\u00e9knu se a pom\u016f\u017eu ti,\u201c prohl\u00e1sil sebejist\u011b a zmizel vzadu.<\/p>\n

O p\u011bt minut pozd\u011bji u\u017e pod\u00e1val k\u00e1vu p\u00e1r z\u00e1kazn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed v\u00a0kav\u00e1rn\u011b byli. Bylo to, jako by se lid\u00e9 o tom ne\u0161t\u011bst\u00ed doslechli a rozhodli se do kav\u00e1rny z \u00facty nep\u0159ij\u00edt. Byla rann\u00ed \u0161pi\u010dka, ale z\u00e1kazn\u00edk\u016f moc nebylo.
\n\u201eTome, m\u016f\u017eu ti n\u011bco nab\u00eddnout?\u201c Zeptal se Bill zdvo\u0159ile a p\u0159istoupil k\u00a0jeho stolu, v\u00a0dob\u011b, kdy v\u00a0kav\u00e1rn\u011b nebyli \u017e\u00e1dn\u00ed z\u00e1kazn\u00edci. Rasta m\u011bl velk\u00e9 tmav\u00e9 kruhy pod o\u010dima a \u010dernovl\u00e1sek vid\u011bl, \u017ee je velmi unaven\u00fd a \u017ee mo\u017en\u00e1 pot\u0159ebuje k\u00e1vu, aby se trochu probral.
\nTom se oto\u010dil, aby se na n\u011bj pod\u00edval a p\u0159ik\u00fdvl.: \u201eJe to na tob\u011b.\u201c
\n\u201eUd\u011bl\u00e1m ti k\u00e1vu,\u201c odpov\u011bd\u011bl Bill a rychle se vr\u00e1til k pultu.<\/p>\n

O chv\u00edli pozd\u011bji postavil kou\u0159\u00edc\u00ed hrnek p\u0159ed rastu, kter\u00fd si hn\u011bdavou tekutinu zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eel, a pak k Billovi zvedl sv\u00e9 jantarov\u00e9 duhovky. \u010cernovl\u00e1sek se na n\u011bj usm\u00e1l a musel se trochu ovl\u00e1dnout, aby se k n\u011bmu nesklonil a nepol\u00edbil ho na rty. Vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, jak se m\u00e1 chovat, proto\u017ee a\u010dkoli d\u011blali v\u0161echno, co p\u00e1ry obvykle d\u011blaly, bylo mezi nimi n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e mezi norm\u00e1ln\u00edmi p\u00e1ry. Na druhou stranu \u010dekat, a\u017e Tom ud\u011bl\u00e1 prvn\u00ed krok, by znamenalo z\u016fstat nespokojen\u00fd nav\u017edy, tak\u017ee Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji ho to p\u0159estane bavit a p\u0159evezme iniciativu. Cht\u011bl se vr\u00e1tit k pultu, ale Tom ho chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed.
\n\u201eCo se d\u011bje? Zapomn\u011bl jsem na cukr?\u201c Zeptal se a povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.
\n\u201eMiluje\u0161 m\u011b?\u201c Odpov\u011bd\u011bl mu Tom ot\u00e1zkou a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.
\n\u201eC-Co\u017ee? Ano…\u201c zakoktal se rozpa\u010dit\u011b. \u201eSamoz\u0159ejm\u011b, \u017ee t\u011b miluju, Tome…\u201c
\nRasta se usm\u00e1l a ud\u011blal n\u011bco, co Bill ne\u010dekal. Vstal od stolu a oto\u010dil ho k\u00a0sob\u011b \u010delem; jemn\u011b vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, trochu se sklonil a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima mu vtiskl sladk\u00fd polibek na rty.<\/p>\n

Bill naopak z\u016fstal s o\u010dima doko\u0159\u00e1n, naprosto ohromen\u00fd t\u00edm gestem. Kdy\u017e se od n\u011bj Tom po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch odd\u00e1lil, chv\u00edli lapal po dechu, jako by zkamen\u011bl z\u00a0toho mal\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, co mu Tom v\u011bnoval, a pak sp\u011bchal do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti kav\u00e1rny. Sklouzl se pod\u00e9l st\u011bny a dotkl se tepl\u00fdch, je\u0161t\u011b vlhk\u00fdch rt\u016f, nev\u011bd\u011bl, jak zadr\u017eet hlubok\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 mu explodovalo v hrudi.
\nMo\u017en\u00e1 to pro Toma nebylo tak \u00fapln\u011b ciz\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 opravdu c\u00edtil pot\u0159ebu dotknout se ho, pol\u00edbit ho, stejn\u011b, jako to c\u00edtil i on. A skute\u010dnost, \u017ee se ho neust\u00e1le ptal, jestli ho miluje, byla jen proto, \u017ee si cht\u011bl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee to, co Bill c\u00edt\u00ed, nezmizelo. Nebo si to alespo\u0148 Bill myslel.
\nUsm\u00e1l se. Bo\u017ee, \u0161\u00edlen\u011b moc Toma miloval.
\nVstal a vr\u00e1til se k\u00a0pr\u00e1ci, ale i tak se nedok\u00e1zal toho \u00fasm\u011bvu na sv\u00fdch rtech zbavit.<\/p>\n

***<\/p>\n

Gustav mu znovu zopakoval rozvrh hodin a \u0159ekl mu v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 informace, aby Bill mohl za\u010d\u00edt.
\n\u201eDouf\u00e1m, \u017ee ti nevad\u00ed, \u017ee jsou hodiny n\u011bkdy r\u00e1no a n\u011bkdy odpoledne.
\nBill zavrt\u011bl hlavou a usm\u00e1l se v\u00edc ne\u017e kdy jindy. \u201eNe, v\u016fbec ne! Vlastn\u011b ti moc d\u011bkuju, \u017ee jsi je dok\u00e1zal skloubit s m\u00fdmi sm\u011bnami v\u00a0kav\u00e1rn\u011b.\u201c
\nBlon\u010f\u00e1k pokr\u010dil rameny. \u201e\u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.\u201c
\n\u201eJsi si jist\u00fd, \u017ee nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dn\u00e9 diplomy nebo tituly?\u201c
\n\u201eNe, neboj se. Certifik\u00e1t, kter\u00fd jsi z\u00edskal na st\u0159edn\u00ed v hodin\u00e1ch hudebky, ti sta\u010d\u00ed k tomu, abys mohl u\u010dit v prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b, nemus\u00ed\u0161 toho d\u011blat moc. Noty a dal\u0161\u00ed v\u011bci, prost\u011b \u00fapln\u00e9 z\u00e1klady. Krom\u011b toho za tebe ru\u010d\u00edm, kdyby se vyskytly n\u011bjak\u00e9 pot\u00ed\u017ee,\u201c ujistil ho.
\nBill se zasm\u00e1l. \u201eTo je skv\u011bl\u00e9, pr\u00e1v\u011b jsem dostal doporu\u010den\u00ed. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, p\u0159\u00edsah\u00e1m!\u201c \u017dertoval.
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm,\u201c odpov\u011bd\u011bl Gustav se sm\u00edchem.<\/p>\n

Bill se rozhl\u00e9dl po Tomovi a uvid\u011bl ho jako obvykle p\u0159ilepen\u00e9ho ke sklen\u011bn\u00fdm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 odd\u011blovaly \u0161kolu od obchodu s hudebn\u00edmi n\u00e1stroji.
\n\u201eTv\u016fj kamar\u00e1d je do toho fakt bl\u00e1zen, co?\u201c
\nBill pokr\u010dil rameny. \u201eZ\u0159ejm\u011b… hej, Tome!\u201c
\nRasta se oto\u010dil s\u00a0v\u00fdrazem, jako by se ztratil ve sv\u00e9m vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b. Sv\u011bt\u011b, kde byl pravd\u011bpodobn\u011b jen on a kytary.
\nBill se zasm\u00e1l. \u201ePoj\u010f, mus\u00edme j\u00edt.\u201c
\nTom se ani nepohnul, necht\u011bl to pro n\u011bj tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 m\u00edsto znovu opustit.<\/p>\n

Gustav se zamy\u0161len\u011b oto\u010dil, pak k n\u011bmu p\u0159istoupil a polo\u017eil mu ruku na rameno. \u201eHele, co kdybys se mnou pracoval v obchod\u011b? S\u00e1m v\u0161echny z\u00e1kazn\u00edky nezvl\u00e1dnu, nehled\u011b na to, \u017ee \u010dasto mus\u00edm zav\u0159\u00edt, proto\u017ee m\u00e1m hodiny. Hodila by se mi dal\u0161\u00ed ruka!\u201c
\nBillovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di. \u201eGusi, nev\u00edm, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad…\u201c ale rychle ho p\u0159eru\u0161il Tom, kter\u00fd p\u0159ik\u00fdvl.
\n\u201eDob\u0159e,\u201c souhlasil, ani\u017e by m\u011bl tu\u0161en\u00ed, s\u00a0\u010d\u00edm vlastn\u011b.
\n\u010cernovl\u00e1sek si odevzdan\u011b povzdechl. \u201eGustave, v\u0161echno mu dob\u0159e vysv\u011btli, nenech\u00e1vej nic n\u00e1hod\u011b… A hlavn\u011b by mo\u017en\u00e1 bylo lep\u0161\u00ed, kdyby na n\u011bj zeza\u010d\u00e1tku n\u011bkdo dohl\u00ed\u017eel, nerad bych, aby zp\u016fsobil v\u00edc \u0161kody ne\u017e \u010dehokoli jin\u00e9ho…\u201c
\nTom se zamra\u010dil, o\u010dividn\u011b ho Billova ned\u016fv\u011bra trochu roz\u010d\u00edlila, ale \u010dernovl\u00e1sek si nemohl pomoci. Znal Toma l\u00e9pe ne\u017e kdokoli jin\u00fd na planet\u011b Zemi a d\u011blal to pro dobro sv\u00e9 i ostatn\u00edch. Mimo jin\u00e9 ho znerv\u00f3z\u0148ovalo pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by ho m\u011bl m\u00edt od sebe, by\u0165 jen na p\u00e1r hodin t\u00fddn\u011b.
\n\u201eOh, ale v\u017edy\u0165 to nen\u00ed nic t\u011b\u017ek\u00e9ho,\u201c zleh\u010doval to Gustav. \u201eJsem si jist\u00fd, \u017ee odvede dobrou pr\u00e1ci! Nebo ne?\u201c
\nTom p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b p\u0159ik\u00fdvl a rozz\u00e1\u0159il se. Ten chl\u00e1pek se mu rozhodn\u011b l\u00edbil.
\n\u201ePak m\u016f\u017eete oba za\u010d\u00edt v pond\u011bl\u00ed, OK?\u201c
\nBill p\u0159ik\u00fdvl a Tom se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Jejich ruce se o sebe jemn\u011b ot\u0159ely a jen b\u016fh v\u011bd\u011bl, jak moc Bill tou\u017eil propl\u00e9st jejich prsty.<\/p>\n

Tom musel m\u00edt stejn\u00fd n\u00e1zor, proto\u017ee po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch uc\u00edtil, jak se rastovy tepl\u00e9 prsty sev\u0159ely kolem jeho a propletly se. \u010cernovl\u00e1sek k n\u011bmu prudce oto\u010dil hlavu, ale Tom se d\u00edval na Gustava, kter\u00fd se zase d\u00edval na jejich ruce.
\n\u201eOh…\u201c zamumlal blon\u010f\u00e1k p\u0159ekvapen\u011b. \u201eTak tohle jsem ne\u010dekal,\u201c p\u0159iznal pobaven\u011b.
\n\u010cernovl\u00e1sek zrudl a\u017e po \u0161pi\u010dky u\u0161\u00ed. \u201eHm, jo… no v\u00ed\u0161…\u201c
\n\u201eBill m\u011b miluje,\u201c za\u010dal Tom ti\u0161e a py\u0161n\u011b vypnul hru\u010f, jako by to byl ten nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u016fvod k chluben\u00ed. Jeho pohled jako by \u0159\u00edkal \u201eBill m\u011b miluje, ned\u011blej si nad\u011bje,\u201c i kdy\u017e nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, aby \u017e\u00e1rlil.
\nBill si p\u0159\u00e1l, aby se mohl zakopat pod zem a a\u017e do sv\u00e9 smrti nevyt\u00e1hnout paty ven.
\nGustav povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. \u201eTak to ti gratuluju!\u201c
\n\u201eD\u00edky,\u201c zamumlal Bill, rud\u00fd ve tv\u00e1\u0159i jako nikdy p\u0159edt\u00edm.
\n\u201eD\u00edky,\u201c zopakoval Tom spokojen\u011b.
\n\u201eTak ahoj, Gusi… uvid\u00edme se v pond\u011bl\u00ed,\u201c Ukon\u010dil to \u010dernovl\u00e1sek a p\u0159\u00e1l si jen vypadnout z t\u00e9 \u0161koly a j\u00edt se zahrabat pod pe\u0159inu sv\u00e9 postele.
\n\u201eJo, uvid\u00edme se!\u201c<\/p>\n

Tom pevn\u011bji sev\u0159el jeho ruku a za\u010dal ho lehce t\u00e1hnout. Jakmile vy\u0161li z budovy, Bill si odfrkl: \u201eTome, co to s\u00a0tebou, sakra, je? Nen\u00ed kam sp\u011bchat.\u201c Rasta neodpov\u011bd\u011bl a d\u00e1l ho t\u00e1hl, ani\u017e by se na n\u011bj oto\u010dil. \u201eTome! \u0158ekne\u0161 mi, co se d\u011bje?!!!\u201c Vyk\u0159ikl netrp\u011bliv\u011b \u010dernovl\u00e1sek a m\u011bl pocit, \u017ee se Tom musel nejsp\u00ed\u0161e zbl\u00e1znit.
\nDreda\u0159 se jen na okam\u017eik oto\u010dil, aby se na n\u011bj pod\u00edval. \u201ePot\u0159ebuju t\u011b.\u201c
\nZe zp\u016fsobu, jak\u00fdm to \u0159ekl, a z v\u00fdrazu jeho tv\u00e1\u0159e, Bill p\u0159esn\u011b pochopil, jak\u00fdm zp\u016fsobem ho pot\u0159ebuje. U\u017e podruh\u00e9 toho podivn\u00e9ho dne p\u0159ekvapen\u011b zalapal po dechu a nechal se d\u00e1l t\u00e1hnout. Cestou z jeho \u00fast u\u017e nezazn\u011bl jedin\u00fd protest.<\/p>\n

O p\u016fl hodiny pozd\u011bji se v soukrom\u00ed jeho – te\u010f u\u017e jejich – bytu spojili znovu a znovu a znovu, dokud nebyli oba vy\u010derpan\u00ed a p\u0159\u00edjemn\u011b uspokojen\u00ed. Usnuli a\u017e o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed.<\/p>\n

***<\/p>\n

Ten den foukal m\u00edrn\u00fd v\u00edtr. Bylo chladno, p\u0159esn\u011b vhodn\u00e9 po\u010das\u00ed pro tento den. Bill se p\u0159itiskl k\u00a0Tomovu boku, oba byli oble\u010deni v \u010dern\u00e9m a oba z\u00edrali dol\u016f. Jedin\u00fd rozd\u00edl mezi nimi byl v\u00a0tom, \u017ee po Billov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch voln\u011b st\u00e9kaly slzy, zat\u00edmco Tomova tv\u00e1\u0159 byla mramorov\u00e1 a ne\u010diteln\u00e1.
\nSmrt na poh\u0159bu.
\nIronick\u00e9, nebo mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 norm\u00e1ln\u00ed.
\nKn\u011bz \u010detl n\u011bco, \u010demu Bill nedok\u00e1zal rozum\u011bt, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 soust\u0159ed\u011bn\u011b z\u00edral na malou rakev na dn\u011b hrobu, pokrytou kv\u011btinami a s ply\u0161ov\u00fdm medv\u00eddkem naho\u0159e.
\nBill nem\u011bl odvahu zvednout hlavu a pod\u00edvat se na tv\u00e1\u0159 Janine nebo Rosalie. Nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed nebylo vypo\u0159\u00e1dat se s n\u011b\u010d\u00ed smrt\u00ed, ale s t\u011bmi \u017eiv\u00fdmi. S t\u011bmi, kte\u0159\u00ed z\u016fstali a kte\u0159\u00ed mu budou nav\u017edy p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee to, co se stalo, byla mo\u017en\u00e1 i jeho vina.<\/p>\n

Bill si neuv\u011bdomoval, \u017ee s t\u00edm nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho. \u017de a\u0165 u\u017e s Tomem byl, nebo ne, stejn\u011b by malou Anny musel odv\u00e9st, proto\u017ee to tak bylo naps\u00e1no. Nemohl si pomoci, ale obvi\u0148oval se, proto\u017ee Anny mu neskute\u010dn\u011b chyb\u011bla.
\n\u201eJe to moje chyba…\u201c zamumlal, kdy\u017e n\u011bkdo hodil na sv\u011btl\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd povrch rakve dal\u0161\u00ed b\u00edl\u00e9 kv\u011bty.
\nTom k n\u011bmu p\u0159esunul pohled. \u201eTy nejsi Smrt,\u201c p\u0159ipomn\u011bl mu.
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm, ale…\u201c zavrt\u011bl hlavou a hlas se mu zlomil vzlykem. Nedok\u00e1zal si ani srovnat my\u0161lenky.
\n\u201eAle nic, Bille.\u201c Rasta mu stiskl ruku. \u201eNen\u00ed to tvoje vina.\u201c
\nBill se kousl do rtu a sna\u017eil se odol\u00e1vat, ale kn\u011bz domluvil a n\u011bkdo se zoufale rozplakal a ot\u0159\u00e1sl jeho du\u0161\u00ed. Prudce se oto\u010dil, zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 Tomovi do krku a bez ostychu vzlykl. Tom mu ovinul ruku kolem pasu a p\u0159inutil se d\u00edvat p\u0159ed sebe k n\u011bjak\u00e9mu neur\u010dit\u00e9mu bodu na obloze, proto\u017ee kdyby Billa uvid\u011bl v tomto stavu, zni\u010dilo by ho to.
\nZt\u011b\u017eka polkl a hladil ho po havran\u00edch vlasech, kter\u00e9 mu spadaly na hru\u010f. O p\u00e1r minut pozd\u011bji se s\u00a0malou rozlou\u010d\u00ed, a to bude to nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed.
\n\u201eNen\u00ed to tvoje vina.\u201c<\/p>\n

autor: Nephilim
\n<\/strong>p\u0159eklad: Lauinka
\n<\/strong>betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nephilim Take my hand I give it to you Now you own me, all I am You said you would never leave me I believe you I believe [All around me – Flyleaf] Vezmi mou ruku, pod\u00e1v\u00e1m ti ji Te\u010f m\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79435848,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[732],"tags":[],"class_list":["post-79435873","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-a-time-for-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435873","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79435873"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435873\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435874,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79435873\/revisions\/79435874"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79435848"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79435873"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79435873"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79435873"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}