{"id":79436041,"date":"2021-09-28T16:00:00","date_gmt":"2021-09-28T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79436041"},"modified":"2021-09-28T12:33:04","modified_gmt":"2021-09-28T10:33:04","slug":"deep-inside-dreams-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/09\/28\/deep-inside-dreams-3\/","title":{"rendered":"Deep Inside Dreams 3."},"content":{"rendered":"

autor: MissZombie<\/strong><\/p>\n

Sny jsou \u010dasto hlub\u0161\u00ed, kdy\u017e se zdaj\u00ed b\u00fdt bl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed. \u2013 S. Freud<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

I am nothing now and it’s been so long<\/em><\/strong>
Since I’ve heard the sound, the sound of my only hope
This time I will be listening.
\u00a0My heart is yours (Please don’t go now, please don’t fade away)<\/em><\/strong>

<\/em><\/strong><\/p>\n

Te\u010f u\u017e nejsem nic a je to tak dlouho.
Od chv\u00edle, kdy jsem sly\u0161el zvuk, zvuk m\u00e9 jedin\u00e9 nad\u011bje.
Tentokr\u00e1t budu naslouchat.
M\u00e9 srdce je tv\u00e9 (Pros\u00edm, te\u010f neodch\u00e1zej, pros\u00edm, nezmiz)<\/em><\/strong><\/p>\n

Paramore – My Heart<\/em><\/strong><\/p>\n

Znovu ten neskute\u010dn\u00fd chlad, kter\u00fd ho obklopoval a m\u00edrn\u011b rozechv\u00edval, znovu ta tenk\u00e1 vrstva prachu pod nohama.
N\u011bco bylo rozhodn\u011b \u0161patn\u011b.
Tom se rozhl\u00e9dl, objal si rukama hru\u010f zakrytou jen o\u0161unt\u011bl\u00fdm \u010derven\u00fdm tri\u010dkem s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem, a zachv\u011bl se. Zase byla noc a op\u011bt pochopil, \u017ee je ve sv\u00fdch snech.
Pozorn\u011b se zad\u00edval na n\u00e1dvo\u0159\u00ed, kter\u00e9 se mihlo skrz tmav\u00e9 sloupy po jeho levici, a sna\u017eil se zjistit, co je to za m\u00edsto, ale byla zde p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 tma a jedin\u00e9, co m\u011bs\u00edc osv\u011btloval, byl \u0161t\u011brk a hol\u00e9 stromy. Pokra\u010doval pr\u00e1zdnou, smutnou pas\u00e1\u017e\u00ed, kone\u010dky prst\u016f p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po hrub\u00e9 zdi bez oken, kter\u00e1 byla po prav\u00e9 stran\u011b, a pak kone\u010dn\u011b dorazil ke vchodu.<\/p>\n

Zatla\u010dil do velk\u00fdch tmav\u00fdch dve\u0159\u00ed a ani ho nep\u0159ekvapilo, \u017ee je otev\u0159el – sny jsou p\u0159ece jen n\u011bkdy p\u0159edv\u00eddateln\u00e9 – a rychle se rozhl\u00e9dl kolem sebe, aby se zorientoval. Po jeho levici bylo velk\u00e9 okno s v\u00fdhledem do kancel\u00e1\u0159e sekret\u00e1\u0159e, v n\u00ed\u017e sed\u011bly dv\u011b \u017eeny kolem pades\u00e1tky v b\u00edl\u00fdch sestersk\u00fdch \u00faborech a n\u011bco si zapisovaly do se\u0161it\u016f. Tom p\u0159istoupil ke sklu, op\u0159el se o n\u011bj nosem, pod\u00edval se na dlouh\u00fd tmav\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd st\u016fl, o kter\u00fd se sestry op\u00edraly, a zvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e si v\u0161iml v\u00fdst\u0159edn\u00edho \u010derven\u00e9ho telefonu uprost\u0159ed. V rohu m\u00edstnosti st\u00e1la dv\u011b k\u0159esla a televize, \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd n\u00e1bytek. V\u0161echno tam vypadalo tak o\u0161unt\u011ble\u2026<\/p>\n

S\u00a0odfrknut\u00edm, kter\u00e9 zp\u016fsobilo zaml\u017een\u00ed skla, se oto\u010dil a st\u00e1le rozhodn\u011bj\u0161\u00edmi kroky kr\u00e1\u010del dlouhou tmavou chodbou. C\u00edtil se zvl\u00e1\u0161tn\u011b, jako by te\u010f byl „doma“, jako by dob\u0159e v\u011bd\u011bl, kam j\u00edt, jak se pohybovat, co hledat.
Pod\u00edval se na velk\u00e9 okno po sv\u00e9 levici, na to, kter\u00e9 bylo je\u0161t\u011b v\u010dera ve\u010der rozbit\u00e9 a nyn\u00ed dokonale opraven\u00e9.
V\u011bd\u011bl, kde je, a v\u011bd\u011bl, kdo na n\u011bj \u010dek\u00e1 o p\u00e1r metr\u016f d\u00e1l, a tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, jak je hloup\u00e9, \u017ee se c\u00edt\u00ed tak \u017eiv\u00fd, i kdy\u017e dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee je ve sv\u00e9m vlastn\u00edm snu, proto\u017ee kdyby to byla realita, osoba, kter\u00e1 na n\u011bj \u010dek\u00e1, by u\u017e m\u011bla b\u00fdt d\u00e1vno pod zem\u00ed.<\/p>\n

Oto\u010dil se a sp\u011bchal ke schodi\u0161ti, kter\u00e9 u\u017e vid\u011bl na konci chodby, nap\u016fl pono\u0159en\u00e9 do tmy, a pak si v\u0161iml i jeho.
Sed\u011bl na posledn\u00edm schodu, p\u0159esn\u011b jak o\u010dek\u00e1val, obli\u010dej zabo\u0159en\u00fd v n\u00e1ru\u010d\u00ed a zacuchan\u00e9 vlasy mu padaly p\u0159es ramena.
Tom nech\u00e1pal pro\u010d, ale c\u00edtil, jak ho zaplavuje zvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo. Kdy\u017e do\u0161el ke schod\u016fm, lehce se usm\u00e1l a pozorn\u011b si prohl\u00e9dl nyn\u00ed ji\u017e zn\u00e1mou postavu, kter\u00e1 se lehce t\u0159\u00e1sla.<\/p>\n

Co m\u011bl d\u011blat? Z racion\u00e1ln\u00edho hlediska by k n\u011bmu m\u011bl nat\u00e1hnout ruku stejn\u011b jako p\u0159ede\u0161l\u00fd ve\u010der a pokusit se upoutat jeho pozornost, ale Tom v hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee chlapec jeho p\u0159\u00edtomnost c\u00edt\u00ed, ani\u017e by na ni musel s\u00e1m upozor\u0148ovat. S v\u011bdom\u00edm, \u017ee ve snech \u010dlov\u011bk nikdy nem\u016f\u017ee b\u00fdt rozumn\u00fd, se posadil na posledn\u00ed schod vedle n\u011bj, a zachv\u011bl se chladem, kter\u00fd vych\u00e1zel z mramoru pod n\u00edm.<\/p>\n

\u201eP\u0159i\u0161el jsi m\u011b zachr\u00e1nit?\u201c<\/p>\n

Tomovi se sev\u0159elo srdce, jakmile k jeho u\u0161\u00edm dolehl hlas s tak sladk\u00fdm a \u017eiv\u00fdm zabarven\u00edm. V\u00a0norm\u00e1ln\u00edm a oby\u010dejn\u00e9m snu by ten chlapec nem\u011bl mluvit a Tom taky ne.
Pro\u010d to poru\u0161il?
Zmaten\u011b se zamra\u010dil a pohr\u00e1val si s rozpu\u0161t\u011bnou \u0161pi\u010dkou jednoho ze sv\u00fdch dred\u016f, ani\u017e by spustil o\u010di z t\u0159esouc\u00ed se postavy.<\/p>\n

\u201eZachr\u00e1nit t\u011b p\u0159ed \u010d\u00edm?\u201c Za\u0161eptal, p\u0159ekvapen, \u017ee m\u016f\u017ee mluvit. Ne, zd\u00e1lo se, \u017ee od p\u0159edchoz\u00edho snu se v\u011bci rozhodn\u011b zm\u011bnily, a te\u010f opravdu nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat.<\/p>\n

Chlapec zvedl hlavu, up\u0159el na Toma uslzen\u00e9 o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di a m\u00edrn\u011b pootev\u0159el \u00fasta, jako by byl v\u00a0\u0161oku.
\u201eTy\u2026 promluvil jsi na m\u011b!\u201c Vyk\u0159ikl, p\u0159ilo\u017eil si kostnatou ruku ke rt\u016fm a Tomovi se zd\u00e1lo, \u017ee se za\u010dal t\u0159\u00e1st v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Pro\u010d byl tak rozru\u0161en\u00fd? Mo\u017en\u00e1 se ho nem\u011bl na nic pt\u00e1t, ale bylo to siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e on\u2026 Musel to v\u011bd\u011bt.
\u201eJ\u00e1\u2026 ano\u2026\u201c zamumlal, zastra\u0161en t\u00edm intenzivn\u00edm pohledem, sklopil o\u010di a nam\u00ed\u0159il ho na sv\u00e9 bos\u00e9 nohy.<\/p>\n

\u201eV\u011bd\u011bl jsem\u2026 v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se mnou d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji bude\u0161 mluvit! V\u017edycky jsem to v\u011bd\u011bl! V\u017edycky jsem to \u0159\u00edkal!\u201c Vyp\u00edskl druh\u00fd a p\u0159it\u00e1hl t\u00edm jeho pozornost zp\u011bt.
Tom se lehce usm\u00e1l a zahnul lev\u00fd koutek rt\u016f nahoru.
\u201ePo\u0159\u00e1d mi \u0159\u00edkaj\u00ed: ‚Bille, uklidni se, Bille, p\u0159esta\u0148 sn\u00edt, Bille, jestli v tom bude\u0161 pokra\u010dovat, nikdy se neuzdrav\u00ed\u0161‘, ale v\u0161ichni se m\u00fdl\u00edte, vy zasran\u00fd d\u011bvky! V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se mnou d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji bude\u0161 mluvit!\u201c \u0158ekl druh\u00fd chlapec, prudce si ut\u0159el slzy a nad\u0161en\u011b se usm\u00e1l.
Byl to \u0161\u00edlen\u00fd \u00fasm\u011bv, \u00fasm\u011bv tak pln\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a nad\u0161en\u00ed z n\u011b\u010deho tak hloup\u00e9ho, \u017ee se Tom c\u00edtil nem\u00edstn\u011b.<\/p>\n

\u201eNejsem bl\u00e1zen, v\u017edycky jsem to v\u011bd\u011bl\u2026 V\u017edycky jsem to v\u011bd\u011bl\u2026\u201c zamumlal Bill, tak se chlapec jmenoval, a za\u010dal plakat a vzlykat.
Tom c\u00edtil, jak v n\u011bm n\u011bco prasklo, jako by mu pr\u00e1v\u011b vyrvali kus srdce. Jak mohl c\u00edtit v\u0161echny ty pocity, kter\u00e9 v n\u011bm byly tak lidsk\u00e9 a stra\u0161n\u011b siln\u00e9, kdy\u017e to byl jen sen?
\u201eNebre\u010d!\u201c Prosil ho, lehce se nat\u00e1hl ke druh\u00e9mu chlapci a sledoval, jak se ta kostnat\u00e1 ramena zvedaj\u00ed a klesaj\u00ed v rytmu ka\u017ed\u00e9ho jeho vzlyku.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148\u2026\u201c zast\u00e9nal Bill a prosebn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. \u201eJde o to, \u017ee kdy\u017e n\u011b\u010demu tolik v\u011b\u0159\u00ed\u0161, a pak vid\u00ed\u0161, \u017ee se to splnilo, najednou se ti to nezd\u00e1 jako opravdov\u00e9. Myslel jsem, \u017ee jsem se opravdu zbl\u00e1znil!\u201c Vyk\u0159ikl s \u00fasm\u011bvem, ale st\u00e1le plakal a ka\u017ed\u00e1 slza, kter\u00e1 mu sklouzla po tv\u00e1\u0159i, jako by Tomovi vyrvala kus srdce.<\/p>\n

Nedok\u00e1zal si vysv\u011btlit d\u016fvod v\u0161eho, co c\u00edtil, proto\u017ee ani ve skute\u010dnosti \u010dasto nec\u00edtil tak siln\u00e9 emoce, je\u017e mu vyr\u00e1\u017eely dech. Nech\u00e1pal, pro\u010d mu tolik z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli Bill trp\u00ed a jak moc, ani pro\u010d ho ten odzbrojuj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv tak zah\u0159\u00e1l. Ale uvnit\u0159 c\u00edtil pot\u0159ebu, aby sen trval co nejd\u00e9le, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e skon\u010d\u00ed, vr\u00e1t\u00ed se ten bolestn\u00fd pocit ne\u00faplnosti. Op\u0159el si obli\u010dej o dla\u0148 a prohl\u00ed\u017eel si jemn\u00e9 rysy druh\u00e9ho chlapce, kter\u00e9 si te\u010f, kdy\u017e m\u011bl mo\u017enost v\u0161imnout si ka\u017ed\u00e9ho detailu, vtiskl do pam\u011bti. Bylo p\u016fsobiv\u00e9, jak moc se mu Bill podobal, p\u016fsobiv\u00e9, jak p\u0159\u00edb\u011bh jeho dvoj\u010dete dok\u00e1zal Tomovi rozleptat mozek, aby se mu o n\u011bm zd\u00e1lo.<\/p>\n

\u201eMy dva jsme stejn\u00ed,\u201c za\u0161eptal Bill a p\u0159eru\u0161il t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho, kter\u00e9 je obklopovalo.
Tomovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di, v hrudi ho n\u00e1hle sev\u0159ela t\u00edha a uv\u011bdomil si, \u017ee i kdy\u017e to byl mo\u017en\u00e1 jen sen, byl hlub\u0161\u00ed a skute\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si dok\u00e1zal p\u0159edstavit. Bill pr\u00e1v\u011b otev\u0159el \u00fasta, aby \u0159ekl to nejspr\u00e1vn\u011bj\u0161\u00ed, co mohl \u0159\u00edct. Bylo to, jako by mu \u010detl my\u0161lenky.
\u201eBo\u017ee, p\u0159ipad\u00e1m si tak hloup\u011b\u2026\u201c zast\u00e9nal Tom, zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed a prudce zam\u017eoural. Pro\u010d ho ten p\u0159\u00edb\u011bh tak poznamenal, \u017ee se mu zd\u00e1ly takov\u00e9 sny? Pro\u010d se ty sny musely zd\u00e1t tak skute\u010dn\u00e9? Pro\u010d musel b\u00fdt Bill tak \u017eiv\u00fd?<\/p>\n

\u201ePro\u010d se c\u00edt\u00ed\u0161 hloup\u011b?\u201c Zeptal se Bill a Tom uc\u00edtil jeho tepl\u00fd dech na sv\u00e9 lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i a c\u00edtil, jak se chv\u011bje, ale ne strachem. Pomalu zvedl tv\u00e1\u0159 a up\u0159el na Billa sv\u00e9 o\u010di, stejn\u00e9 jako ty jeho.
\u201eProto\u017ee u\u017e l\u00e9ta p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak\u00e9 by bylo moje dvoj\u010de, kdyby se narodilo, a ty jsi dokonal\u00fd. Jsi dvoj\u010de, kter\u00e9 jsem nikdy nemohl m\u00edt, Bille. M\u00e1\u0161 v\u016fbec p\u0159edstavu, kolik let jsem s\u00e1m sebe sly\u0161el, \u0159\u00edkat: \u201eTome, p\u0159esta\u0148 na to myslet, jsi tady a mus\u00ed\u0161 myslet na sebe, ne na n\u011bkoho, kdo neexistuje?\u201c Zamumlal rasta, p\u0159imhou\u0159il o\u010di a c\u00edtil nep\u0159\u00edjemnou vlhkost, zat\u00edmco tup\u00e1 bolest v hrudi mu zrychlila dech.<\/p>\n

Bill neodpov\u011bd\u011bl, jen zvedl t\u0159esouc\u00ed se ruku k Tomov\u011b a dotkl se j\u00ed. Byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, jako elektrick\u00fd v\u00fdboj, kter\u00fd rozechv\u00edval jeho kon\u010detiny a v\u0161echny org\u00e1ny, a\u017e se mu cht\u011blo plakat. On, kter\u00fd nikdy neplakal.
S\u00a0v\u00fddechem oto\u010dil dla\u0148 sm\u011brem ke druh\u00e9, aby se na ni Billova ruka l\u00e9pe ve\u0161la. Bylo p\u016fsobiv\u00e9, jak dokonale do sebe zapadaly, jako by byly stvo\u0159eny k tomu, aby se navz\u00e1jem dr\u017eely.<\/p>\n

\u201eNastal m\u016fj \u010das,\u201c za\u0161eptal Bill, sklopil pohled, odt\u00e1hl ruku od Tomovy a vstal. Dreda\u0159 vzhl\u00e9dl a sledoval Billa, zat\u00edmco ho n\u00e1hle zamrazilo v ruce, kter\u00e1 st\u00e1le sm\u011b\u0159ovala k t\u00e9 druh\u00e9, prsty m\u00edrn\u011b ohnut\u00e9 v m\u00edst\u011b, kde byly p\u0159edt\u00edm propleten\u00e9 s prsty druh\u00e9ho chlapce, a pocit ne\u00faplnosti se vr\u00e1til.
\u201eKam mus\u00ed\u0161 j\u00edt?\u201c Za\u0161eptal Tom, vstal a n\u00e1sledoval Billa po schodech.
\u201eNastal m\u016fj \u010das,\u201c zopakoval zamy\u0161len\u011b \u010dernovl\u00e1sek, ani\u017e by se mu pod\u00edval do tv\u00e1\u0159e, a sp\u011b\u0161n\u00fdm krokem se vydal dlouhou chodbou matn\u011b osv\u011btlenou neonov\u00fdmi sv\u011btly. V\u0161echno m\u011blo studenou namodralou barvu, dokonce i Billova b\u00edl\u00e1 k\u016f\u017ee.
Tom sledoval, jak pro\u0161el \u017eelezn\u00fdmi dve\u0159mi, rukama vklouzl pod zma\u010dkanou b\u00edlou tuniku py\u017eama, a srdce se mu zastavilo. Bylo to v\u0161echno tak skute\u010dn\u00e9, \u017ee zapomn\u011bl, \u017ee sen se m\u016f\u017ee opakovat, zapomn\u011bl, jak to v\u0161echno m\u016f\u017ee znovu skon\u010dit.<\/p>\n

\u201eNE!\u201c Za\u0159val, nedbaje na ozv\u011bnu, kter\u00e1 se energicky zachv\u011bla \u0161pinav\u00fdmi st\u011bnami t\u00e9 chodby, a rozb\u011bhl se, aby dohonil Billa, kter\u00fd byl n\u00e1hle stra\u0161n\u011b daleko, a\u017e na konci chodby. Nemohl znovu zem\u0159\u00edt, nemohl ho znovu opustit, ne te\u010f, kdy\u017e ho na\u0161el.<\/p>\n

Se zatajen\u00fdm dechem vstoupil do posledn\u00edho pokoje, jedin\u00e9ho otev\u0159en\u00e9ho, a na prahu ztuhl, aby mohl sledovat Billa, kter\u00fd st\u00e1l p\u0159ed zrcadlem se sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi kon\u010detinami a sledoval ho s\u00a0melancholickou jisk\u0159i\u010dkou v\u00a0o\u010d\u00edch.
Najednou se c\u00edtil klidn\u00fd. Koneckonc\u016f, byl to jen sen.
A v\u00edte, \u017ee \u010d\u00edm je n\u011bco nepravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm m\u00e9n\u011b d\u011bsiv\u00e9 je to sledovat, nebo si to dokonce p\u0159edstavovat.<\/p>\n

\u201eAle ty m\u011b zachr\u00e1n\u00ed\u0161.\u201c Usm\u00e1l se Bill, ne\u017e zvedl ruce do vzduchu, sev\u0159el v nich ten ostr\u00fd n\u016f\u017e, a pak si ho dvakr\u00e1t za sebou prudce vrazil do hrudi a sesunul se na zem, zat\u00edmco se jeho b\u00edl\u00e1 k\u016f\u017ee zbarvila do ruda.
Ostr\u00e1 bolest. Ukrutn\u00e1. Intenzivn\u00ed.
A pak Tom otev\u0159el o\u010di.<\/p>\n

I cried out with no reply
And I can’t feel you by my side
So I’ll hold tight to what I know
You’re here and I“m never alone
We cannot separate ‚cause you’re part of me
And though You’re invisible
I’ll trust the unseen

<\/em><\/strong><\/p>\n

K\u0159i\u010del jsem bez odpov\u011bdi
A nec\u00edt\u00edm t\u011b po sv\u00e9m boku.
Tak\u017ee se budu dr\u017eet toho, co v\u00edm.
Jsi tady a j\u00e1 nikdy nejsem s\u00e1m.
Nem\u016f\u017eeme se odd\u011blit, proto\u017ee jsi mou sou\u010d\u00e1st\u00ed.
A i kdy\u017e jsi neviditeln\u00fd.
Budu v\u011b\u0159it neviditeln\u00e9mu<\/em><\/strong><\/p>\n

Barlow Girl \u2013 Never Alone<\/strong><\/p>\n

Berl\u00edn, \u010dtvrtek 31. ledna 2008, 10:02 hod.<\/p>\n

Bill si s rozz\u00e1\u0159en\u00fdm \u00fasm\u011bvem odkopl p\u0159ikr\u00fdvku z dlouh\u00fdch huben\u00fdch nohou, vysko\u010dil z postele a sp\u011bchal si opl\u00e1chnout obli\u010dej do mal\u00e9ho umyvadla v rohu pokoje.
V\u0161echno bylo perfektn\u00ed.
Zpod postele vyt\u00e1hl \u010derven\u00fd kufr p\u0159epln\u011bn\u00fd oble\u010den\u00edm, z n\u011bho\u017e vyt\u00e1hl d\u017e\u00edny a \u010dernou mikinu, a sp\u011b\u0161n\u011b to na sebe bezmy\u0161lenkovit\u011b navl\u00e9kl.
\u201eTom\u2026 Jak\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 jm\u00e9no!\u201c Vyk\u0159ikl nad\u0161en\u011b, prot\u00e1hl se a odklusal ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho pokoje.<\/p>\n

Obvykle nen\u00e1vid\u011bl \u010das, kdy v\u0161ichni museli j\u00edt sp\u00e1t, mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee nikdy nemohl usnout, a nakonec \u0159val jako \u0161\u00edlen\u00fd, dokud nep\u0159ib\u011bhla n\u011bjak\u00e1 sestra a nenapumpovala do n\u011bj sedativa, ale v tu chv\u00edli si byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e nikdy se sp\u00e1nkem nebude m\u00edt probl\u00e9m. Nemohl se do\u010dkat, a\u017e p\u0159ijde ve\u010der, aby mohl znovu zal\u00e9zt pod pe\u0159inu a pov\u00eddat si s Tomem. Te\u010f, kdy\u017e ho sly\u0161el, mu cht\u011bl \u0159\u00edct tolik v\u011bc\u00ed, \u017ee ani nev\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm za\u010d\u00edt!<\/p>\n

\u201ePus\u0165te m\u011b ven! M\u00e1m hlad!\u201c Za\u0159val a kopl do dve\u0159\u00ed, aby upoutal pozornost sester. Po dvou minut\u00e1ch p\u0159i\u0161la nov\u00e1 sestra, boj\u00e1cn\u011b otev\u0159ela dve\u0159e, usm\u00e1la se na Billa a za\u010dala ho ml\u010dky doprov\u00e1zet sm\u011brem k j\u00eddeln\u011b.
\u201eJak to, \u017ee nekontroluje\u0161, co d\u011blaj\u00ed kluci ve spole\u010dn\u00fdch koupeln\u00e1ch? Nem\u011bla bys ztr\u00e1cet \u010das t\u00edm, \u017ee m\u011b bude\u0161 doprov\u00e1zet do j\u00eddelny, sp\u00ed\u0161 by ses m\u011bla starat o to, aby se tam n\u011bkdo neob\u011bsil, nebo aby do sebe nekopali, anebo si nevy\u0159ez\u00e1vali kosti na noh\u00e1ch,\u201c upozornil ji Bill s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. R\u00e1d d\u011bsil nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed sestry, m\u011bly na starost tolik v\u011bc\u00ed, \u017ee si ani nemohl vybrat, \u010d\u00edm by ji mohl vyd\u011bsit.<\/p>\n

Na konci chodby zahnul doleva, pak se zastavil a zasn\u011bn\u011b pohl\u00e9dl na schody vedouc\u00ed dol\u016f. Kdo v\u00ed, co Tom v tu chv\u00edli d\u011blal?
\u201eDneska jsi vesel\u00fd,\u201c poznamenal za n\u00edm v\u0159el\u00fd hlas, kter\u00fd ho donutil nadsko\u010dit. Oto\u010dil se, jednu ruku m\u011bl polo\u017eenou na hrudi a \u00fasta doko\u0159\u00e1n.
\u201eAndreasi, m\u00e1lem jsem z\u00a0tebe dostal infarkt,\u201c vydechl \u0161okovan\u011b a obez\u0159etn\u011b se rozhl\u00e9dl, ne\u017e se mu na tv\u00e1\u0159i objevil \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv. \u201eV\u010dera ve\u010der jsem s n\u00edm mluvil, v\u00ed\u0161.\u201c<\/p>\n

Andreas byl jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu Bill v\u011b\u0159il, jedin\u00fd \u010dlov\u011bk na klinice, kter\u00fd v\u011b\u0159il tomu, co mu \u0159ekl, bez ohledu na to, jak absurdn\u011b to zn\u011blo. Navzdory v\u0161emu byl Bill v\u016f\u010di ostatn\u00edm podez\u0159\u00edvav\u00fd a p\u0159i rozhovoru s p\u0159\u00edtelem nevypustil jedin\u00e9 slovo nav\u00edc. Nau\u010dil se, \u017ee d\u016fv\u011b\u0159ovat je dobr\u00e9, ale ned\u016fv\u011b\u0159ovat je lep\u0161\u00ed, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se bav\u00edte s bandou hysterick\u00fdch podiv\u00edn\u016f.<\/p>\n

\u201eV\u00e1\u017en\u011b? Chci \u0159\u00edct\u2026 \u0159ekl ti n\u011bco?\u201c Zeptal se Andreas, prohr\u00e1bl si rukou sv\u00e9 velmi sv\u011btl\u00e9 vlasy a zv\u011bdav\u011b se usm\u00e1l na Billa, kter\u00fd teatr\u00e1ln\u011b zakoulel o\u010dima.
\u201eSamoz\u0159ejm\u011b, jinak bych ti \u0159ekl, \u017ee jsem vedl monolog, zat\u00edmco on m\u011b sledoval, nemysl\u00ed\u0161?\u201c Zasy\u010del, pov\u00fd\u0161en\u011b zvedl bradu a v\u00edt\u011bzoslavn\u011b vstoupil do j\u00eddelny.
J\u00eddelna byla pom\u011brn\u011b velk\u00e1 m\u00edstnost se st\u011bnami vymalovan\u00fdmi k\u0159iklav\u011b zelenou barvou a dlouh\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi stoly uspo\u0159\u00e1dan\u00fdmi v \u0159ad\u00e1ch vedle sebe.
R\u00e1no v j\u00eddeln\u011b skoro nikdo nebyl, proto\u017ee katatonici a depresivn\u00ed lid\u00e9 z\u016fst\u00e1vali v\u00a0televizn\u00ed m\u00edstnosti, anorektici plakali na pokoj\u00edch a schizofrenici byli trvale p\u0159is\u00e1t\u00ed k sestr\u00e1m, i kdy\u017e proti sv\u00e9 v\u016fli.<\/p>\n

\u201eJmenuje se Tom,\u201c za\u010dal Bill s povzdechem, naplnil misku lacin\u00fdmi cere\u00e1liemi, popadl krabici s\u00a0ml\u00e9kem, plastovou l\u017ei\u010dku a zam\u00ed\u0159il ke stolu; Andreas ho n\u00e1sledoval.
\u201eNebude\u0161 j\u00edst?\u201c Zeptal se ho a zvedl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e nehty otev\u0159el krabici s ml\u00e9kem a nalil ho do plastov\u00e9ho kel\u00edmku. V\u0161echno tam bylo plastov\u00e9: tal\u00ed\u0159e, p\u0159\u00edbory, sklenice. Bylo to v\u0161echno tak zatracen\u011b plastov\u00e9, \u017ee to zahnalo hlad.
\u201eNe, dr\u017e\u00edm dietu!\u201c Vyk\u0159ikl Andreas a polo\u017eil si ruku na b\u0159icho.<\/p>\n

Bill m\u011bl Andrease v hloubi du\u0161e r\u00e1d, ale nedok\u00e1zal pochopit, pro\u010d trv\u00e1 na tom, \u017ee nikdy nebude j\u00edst. Byl zatracen\u011b huben\u00fd a sestry ho t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd den nach\u00e1zely v bezv\u011bdom\u00ed n\u011bkde v kout\u011b a musely do n\u011bj pumpovat vitam\u00edny a \u017eelezo.
\u201eJak chce\u0161,\u201c zamumlal, str\u010dil si do pusy l\u017e\u00edci s cere\u00e1liemi a zamra\u010dil se. Opravdu st\u00e1ly za hovno, ale v\u00a0\u017ealudku mu zoufale kru\u010delo, tak\u017ee byl nucen ho poslouchat.
\u201e\u0158\u00edkal jsi, \u017ee se jmenuje Tom? A\u2026 co jste si \u0159ekli?\u201c Zeptal se Andreas, op\u0159el se lokty o st\u016fl a se z\u00e1jmem se naklonil k Billovi.
\u201eNic.\u201c Zamumlal Bill, opatrn\u011b se vyh\u00fdbal p\u0159\u00edtelovu pohledu a rychle \u017ev\u00fdkal cere\u00e1lie, jako by t\u00edm cht\u011bl zabr\u00e1nit jejich odporn\u00e9 chuti.
\u201eJak nic? Nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt takhle nad\u0161en\u00fd pro nic za nic\u2026\u201c nal\u00e9hal zklaman\u011b Andreas.<\/p>\n

Bill se rozhodl vynechat cere\u00e1lie a vyp\u00edt jen ml\u00e9ko, pak si h\u0159betem ruky ot\u0159el koutky \u00fast a vstal. Pravdou bylo, \u017ee se mu necht\u011blo Andreasovi \u0159\u00edkat v\u0161echno. \u017d\u00e1rlil by na Toma, \u017e\u00e1rlil by na slova, kter\u00e1 si spolu vym\u011bnili, \u017e\u00e1rlil by na jeho obraz, \u017e\u00e1rlil by na ten jemn\u00fd stisk, kter\u00fd c\u00edtil na sv\u00e9 ruce. Nic z\u00a0toho nikdy nebude pat\u0159it nikomu jin\u00e9mu, ani Tomovi. V\u0161echno na n\u011bm bylo jeho.<\/p>\n

\u201eJdu t\u011bm mrch\u00e1m \u0159\u00edct, jak se ve mn\u011b m\u00fdlily, proto\u017ee j\u00e1 nejsem bl\u00e1zen!\u201c Ozn\u00e1mil Bill, z\u00e1m\u011brn\u011b ignoroval Andreasovu posledn\u00ed ot\u00e1zku a nechal ho tam samotn\u00e9ho. Oto\u010dil se, odb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm do j\u00eddelny a zmizel v nich.<\/p>\n

Odd\u011blen\u00ed se t\u00e1hlo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b t\u011bmito dv\u011bma chodbami: na jedn\u00e9 se nach\u00e1zely pokoje pro pacienty, jednol\u016f\u017ekov\u00e9 a dvoul\u016f\u017ekov\u00e9, spole\u010densk\u00e1 m\u00edstnost, televizn\u00ed m\u00edstnost a prvn\u00ed sesterna, na druh\u00e9, del\u0161\u00ed a \u0161ir\u0161\u00ed chodb\u011b, se nach\u00e1zela j\u00eddelna, m\u00edstnost s vodol\u00e9\u010debnou vanou, z\u00e1chody a sprchy, druh\u00e1 sesterna, mal\u00e1 m\u00edstnost se t\u0159emi telefonn\u00edmi budkami a izola\u010dn\u00ed cela. Bill tam musel j\u00edt jednou, kdy\u017e u\u017e ani sestry nedok\u00e1zaly vydr\u017eet jeho k\u0159ik. Hodily ho do temn\u00e9 cely bez oken, nechaly ho k\u0159i\u010det, dokud neztratil hlas, pak ho zkontrolovaly mal\u00fdm ok\u00e9nkem uprost\u0159ed dve\u0159\u00ed, jestli je p\u0159ipraven m\u00edstnost opustit, a v\u0161echno se vr\u00e1tilo do norm\u00e1lu.<\/p>\n

P\u0159isko\u010dil ke druh\u00e9 sestern\u011b, kde st\u00e1la Jasmine. Bill se s \u00fasm\u011bvem vrhl proti sklu, kter\u00e9 odd\u011blovalo pokoj od chodby, a zu\u0159iv\u011b do n\u011bj bu\u0161il p\u011bstmi.
\u201eNejsem bl\u00e1zen!\u201c Vyk\u0159ikl, za\u0161kr\u00e1bal nehty o sklo a zachv\u011bl se rozko\u0161\u00ed, kdy\u017e sly\u0161el, jak se mraziv\u00fd zvuk oz\u00fdv\u00e1 st\u011bnami chodby. \u201eV\u0161echny jste zasran\u00fd d\u011bvky, proto\u017ee j\u00e1 m\u00e1m v\u017edycky pravdu!\u201c Znovu se rozohnil, pak couvl a v\u0161\u00ed silou, kterou v\u00a0t\u011ble m\u011bl, kopl do v\u0161ech dve\u0159\u00ed, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee se mu nic nepoda\u0159\u00ed ani po\u0161kr\u00e1bat, v\u0161echno tam bylo \u201emaxim\u00e1ln\u011b zabezpe\u010den\u00e9\u201c, kopance toho huben\u00e9ho kluka nemohly nic rozb\u00edt.<\/p>\n

Sc\u00e9ny p\u0159edst\u00edran\u00e9 hysterie u\u017e nep\u016fsobily ani na sestry, nech\u00e1valy pacienty, aby upustili p\u00e1ru, a pak zase bloumali z pokoje do pokoje jako zombie, ale Bill byl po\u0159\u00e1d hyperaktivn\u00ed, Bill se po\u0159\u00e1d pral, aby jim dok\u00e1zal, \u017ee nen\u00ed bl\u00e1zen. Pova\u017eovaly ho za ztracen\u00fd p\u0159\u00edpad.<\/p>\n

\u201eD\u011bvky!\u201c Zasy\u010del a rozkopl dve\u0159e, kter\u00e9 vedly do mal\u00e9 m\u00edstnosti se t\u0159emi telefonn\u00edmi budkami, aby je za sebou zav\u0159el. Nikdo ho tam nikdy neru\u0161il, mohl tam v\u00a0klidu sed\u011bt. N\u011bkdy s Andreasem obsadili telefony, aby si popov\u00eddali a p\u0159edst\u00edrali, \u017ee jsou oba doma a vedou norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot.<\/p>\n

Kdy\u017e zvedl telefon, Jasmine to v\u017edycky zvedla a p\u0159ipomn\u011bla mu, \u017ee nem\u016f\u017ee nikomu volat, tak\u017ee ji poslal do h\u00e1je a ona zav\u011bsila a nechala telefon vypnut\u00fd.<\/p>\n

Uchopil sluch\u00e1tko, p\u0159ilo\u017eil si ho k uchu a usm\u00e1l se.
\u201eTady Bill, zav\u011bs, d\u011bvko,\u201c \u0159ekl na\u0161tvan\u011b.
\u201eD\u00e1vej si pozor na jazyk, chlap\u010de,\u201c odpov\u011bd\u011bl su\u0161e Jasminin hlas, ne\u017e si d\u00edky cvaknut\u00ed uv\u011bdomil, \u017ee telefon je te\u010f cel\u00fd jeho. Op\u0159el se z\u00e1dy o b\u00edlou st\u011bnu a sesunul se na podlahu, zk\u0159\u00ed\u017eil nohy a telefon sv\u00edral v prav\u00e9 ruce.
\u201eTome, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?\u201c Za\u0161eptal vyd\u011b\u0161en\u011b a zatajil dech.
\u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f.
\u201eV\u00edm, \u017ee m\u011b sly\u0161\u00ed\u0161, ale to nevad\u00ed. Mo\u017en\u00e1 ses dnes ve\u010der p\u0159\u00edli\u0161 musel sna\u017eit, abys se mnou mluvil, tak\u017ee\u2026 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b budu opatrn\u011bj\u0161\u00ed!\u201c \u0158ekl rozz\u00e1\u0159en\u011b a pohr\u00e1val si s\u00a0pramenem sv\u00fdch vlas\u016f. \u201eM\u00e1m p\u0159\u00edli\u0161 rozcuchan\u00e9 vlasy\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee ne\u017e p\u016fjdu sp\u00e1t, po\u017e\u00e1d\u00e1m Jasmine o kart\u00e1\u010d. S upraven\u00fdmi vlasy bych se ti l\u00edbil o n\u011bco v\u00edc, vi\u010f, Tome?\u201c Za\u0161eptal a zachichotal se. R\u00e1d by sly\u0161el Tom\u016fv hlas na druh\u00e9m konci telefonu. Tom\u016fv hlas se mu l\u00edbil, m\u011bl vyzr\u00e1lej\u0161\u00ed barvu ne\u017e jeho vlastn\u00ed, dod\u00e1val mu sebed\u016fv\u011bru.<\/p>\n

\u201eV\u00ed\u0161, dnes se c\u00edt\u00edm osam\u011bl\u00fd\u2026 tak\u017ee\u2026\u201c Bill pokr\u010dil rameny a \u00fasm\u011bv z jeho tv\u00e1\u0159e zmizel stejn\u011b rychle, jako se objevil. \u201eP\u0159\u00e1l bych si, abys se mnou te\u010f mohl mluvit\u2026\u201c zast\u00e9nal, o\u010di ho \u0161t\u00edpaly a v m\u017eiku se mu zalily slzami. \u201eTolik t\u011b pot\u0159ebuju,\u201c vzlykl, p\u0159ilo\u017eil si volnou ruku ke rt\u016fm a kone\u010dky prst\u016f uc\u00edtil tepl\u00e9 slan\u00e9 slzy, kter\u00e9 mu sklouzly po tv\u00e1\u0159\u00edch.
Zav\u0159el o\u010di a pevn\u011b stiskl telefon.<\/p>\n

To byl Bill. Byl n\u00e1ladov\u00fd, nep\u0159edv\u00eddateln\u00fd a v\u017edycky vy\u017eadoval spoustu v\u011bc\u00ed, v\u011bt\u0161inou nemo\u017en\u00fdch. Mo\u017en\u00e1 proto se k Tomovi tak upnul, a te\u010f, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo ho m\u00edt, cht\u011bl v\u00edc, v\u00edc a v\u00edc.
Bill si byl jist\u00fd, \u017ee Tom je jeho, zvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f, kdy\u017e v jeho o\u010d\u00edch \u010detl stejn\u00fd bezejmenn\u00fd, n\u00e1siln\u00fd pocit, kter\u00fd ho vnit\u0159n\u011b trhal. Svra\u0161til obo\u010d\u00ed do bolestn\u00e9ho v\u00fdrazu a kousl se do spodn\u00edho rtu tak siln\u011b, a\u017e mu z\u00a0n\u011bj vytekla krev.
\u201eKdybych se do tebe zamiloval, zm\u011bnilo by se n\u011bco, Tomi?\u201c<\/p>\n

autor: MissZombie
p\u0159eklad: Lauinka
betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: MissZombie Sny jsou \u010dasto hlub\u0161\u00ed, kdy\u017e se zdaj\u00ed b\u00fdt bl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed. \u2013 S. Freud \u00a0 I am nothing now and it’s been so longSince I’ve heard the sound, the sound of my only hopeThis time I will be listening.\u00a0My heart is yours<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79436030,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[735],"tags":[],"class_list":["post-79436041","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-deep-inside-dreams"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436041","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79436041"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436041\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79436042,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436041\/revisions\/79436042"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79436030"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79436041"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79436041"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79436041"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}