{"id":79436166,"date":"2021-10-30T16:00:00","date_gmt":"2021-10-30T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79436166"},"modified":"2021-10-28T22:42:39","modified_gmt":"2021-10-28T20:42:39","slug":"yours-to-hold-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/10\/30\/yours-to-hold-4\/","title":{"rendered":"Yours To Hold 4."},"content":{"rendered":"

autor: Veronique<\/strong><\/p>\n

Lost and found \u2013 Ztr\u00e1ty a n\u00e1lezy<\/strong><\/p>\n

Simone otev\u0159ela dve\u0159e, opatrn\u011b, aby ned\u011blala p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd hluk, a ud\u011blala krok do potemn\u011bl\u00e9ho pokoje. Opatrn\u011b se p\u0159ibl\u00ed\u017eila k Tomov\u011b posteli, v\u00a0\u010dem\u017e j\u00ed pomohlo slab\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 pronikalo \u0161kv\u00edrami mezi \u017ealuziemi, a sv\u011btlo z chodby. Koleny narazila na matraci a s\u00e1hla po vyp\u00edna\u010di, kter\u00fd kone\u010dky prst\u016f nahmatala na st\u011bn\u011b.
\nJakmile rozsv\u00edtila, vid\u011bla sv\u00e9ho syna schoulen\u00e9ho v p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch v klub\u00ed\u010dku, p\u0159ikryt\u00e9ho a\u017e nad nosem.
\nUsm\u00e1la se a trochu st\u00e1hla pe\u0159inu, \u010d\u00edm\u017e odhalila Tomovu tv\u00e1\u0159, a lehce se zamra\u010dila, kdy\u017e si v\u0161imla, \u017ee m\u00e1 na k\u016f\u017ei zaschl\u00e9 slzy. Posadila se na postel a pohladila ho po tv\u00e1\u0159i, jako by cht\u011bla set\u0159\u00edt tu bolest, a n\u00e1hle poc\u00edtila balvan na b\u0159i\u0161e. Pocit viny zu\u0159iv\u011b zachv\u00e1til jej\u00ed du\u0161i a p\u0159ipadala si hloup\u011b, kdy\u017e j\u00ed v\u00a0tu chv\u00edli do\u0161lo, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159im\u011bla sv\u00e9ho syna trp\u011bt kv\u016fli sv\u00fdm vlastn\u00edm obav\u00e1m.<\/p>\n

Od chv\u00edle, kdy Tom p\u0159ed t\u0159emi lety za\u010dal poslouchat hudbu t\u011bch \u010dty\u0159 chlapc\u016f, ho nevid\u011bla opustit sv\u011bt, kter\u00fd si s\u00e1m vytvo\u0159il, a kde existovali jen oni a on. N\u011bkdy ho st\u011b\u017e\u00ed pozn\u00e1vala; ne\u017e je poznal, chodil si k\u00a0n\u00ed pro radu nebo \u00fat\u011bchu. Pak vyrostl, osamostatnil se a Simone si okam\u017eit\u011b pomyslela, \u017ee za to m\u016f\u017eou Tokio Hotel, kdo j\u00ed d\u00edt\u011b ukradli.
\nAle Tom skute\u010dn\u011b vyrostl a dosp\u011bl, te\u010f u\u017e si um\u011bl poradit s\u00e1m, s vlastn\u00edmi prost\u0159edky, a ona to musela pochopit a p\u0159ijmout, i kdy\u017e by mnohem rad\u011bji z\u016fstala jeho st\u0159edem vesm\u00edru.
\nJak byla hloup\u00e1, kdy\u017e Tomovi st\u00e1la v cest\u011b za jeho sny, ale on si v\u017edy poradil i bez n\u00ed.
\nOpravdu se stal mu\u017eem.<\/p>\n

\u201eTome\u2026\u201c za\u0161eptala a jemn\u011b se synem zat\u0159\u00e1sla. Pod\u00edvala se na hodiny a zjistila, \u017ee je opravdu pozd\u011b. Tom pravd\u011bpodobn\u011b vypnul bud\u00edk a znovu usnul, proto ho \u0161la vzbudit Simone.
\nTom ti\u0161e zast\u00e9nal, st\u00e1le je\u0161t\u011b tvrd\u011b spal, a Simone ho znovu pohladila po tv\u00e1\u0159i, tentokr\u00e1t siln\u011bji. \u201eTome, probu\u010f se,\u201c zopakovala a m\u00edrn\u011b zv\u00fd\u0161ila hlas.
\nChlapec sebou trhl a postupn\u011b se probouzel ze sp\u00e1nku. M\u00edrn\u011b pootev\u0159el v\u00ed\u010dka, a hned je zase zav\u0159el, oslepen um\u011bl\u00fdm sv\u011btlem.
\nKr\u00e1tce nato si na sv\u011btlo zvykl a uk\u00e1zal Simone sv\u00e9 zarudl\u00e9 o\u010di, opuchl\u00e9 od slz, kter\u00e9 na n\u011bj p\u0159ede\u0161l\u00e9 noci zdrcuj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem za\u00fato\u010dily.<\/p>\n

\u201eDobr\u00e9 r\u00e1no,\u201c pozdravila ho Simone ti\u0161e a s \u00fasm\u011bvem se j\u00ed po stran\u00e1ch o\u010d\u00ed ud\u011blaly drobn\u00e9 vr\u00e1sky. Tom miloval mat\u010din \u00fasm\u011bv.
\n\u201eAhoj,\u201c odpov\u011bd\u011bl j\u00ed k\u0159e\u010dovit\u00fdm hlasem a nedok\u00e1zal zadr\u017eet osam\u011blou slzu, kter\u00e1 dopadla na p\u0159ikr\u00fdvku a vydala mlaskav\u00fd zvuk.
\nSimone mu p\u0159ejela otev\u0159enou dlan\u00ed po tv\u00e1\u0159i, a kdy\u017e st\u00edrala tu zbloudilou slzu, pod\u00edvala se na n\u011bj tak, jak to um\u00ed jen matka. \u201eHej, pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161, zlato?\u201c
\n\u201eNem\u016f\u017eu se vr\u00e1tit do norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota, jako by se nic nestalo\u2026\u201c vydechl Tom a jen st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017eoval vzlyk. Pod\u00edval se na fotku, kterou si v\u010dera pov\u011bsil na ze\u010f, a ze rt\u016f mu unikl vzlyk, kter\u00fd mu ot\u0159\u00e1sl rameny.<\/p>\n

\u201eNic netrv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b, Tome,\u201c za\u0161eptala Simone uklid\u0148uj\u00edc\u00edm t\u00f3nem. \u201eProto je t\u0159eba si ur\u010dit\u00fdch okam\u017eik\u016f v\u00e1\u017eit.\u201c
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm\u2026\u201c zamumlal Tom slab\u011b, sklonil hlavu a up\u0159el pohled do neur\u010dit\u00e9ho bodu. \u201eAle chyb\u00ed mi\u2026 moc mi chyb\u00ed,\u201c dodal na pokraji slz.
\n\u201eBude\u0161 m\u00edt je\u0161t\u011b mnoho p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed,\u201c ujistila ho Simone a mo\u017en\u00e1 poprv\u00e9 skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159ila sv\u00fdm slov\u016fm.
\nTom si nespokojen\u011b povzdechl a p\u0159imhou\u0159il o\u010di. \u201eSama nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 tomu, co jsi pr\u00e1v\u011b \u0159ekla,\u201c za\u0161eptal a pod\u00edval se na Simone, jej\u00ed\u017e rty se lehce usm\u00edvaly, ale o\u010di \u0159\u00edkaly n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho.
\n\u017dena se trochu zachv\u011bla p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, kolik ji bude st\u00e1t to, co se chyst\u00e1 \u0159\u00edct. \u201eZlato, mysl\u00edm, \u017ee by ses\u2026 m\u011bl p\u0159ihl\u00e1sit do t\u00e9 sout\u011b\u017ee,\u201c za\u0161eptala a na vte\u0159inu doufala, \u017ee to jej\u00ed syn nesly\u0161el.
\n\u201eCo\u017ee?\u201c Zeptal se Tom a jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily \u00fadivem a ned\u016fv\u011brou nad slovy, kter\u00e1 Simone pr\u00e1v\u011b \u0159ekla. Ta, kter\u00e1 se na n\u011bj v\u017edycky mra\u010dila, kdy\u017e na n\u011b p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d. Ta, kter\u00e1 ho v\u017edycky cht\u011bla dr\u017eet bl\u00edzko sebe, kter\u00e1 ho st\u00e1le pova\u017eovala za mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p>\n

Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee mu pr\u00e1v\u011b dala souhlas z\u00fa\u010dastnit se t\u00e9to sout\u011b\u017ee. Te\u010f mohl v\u00a0klidu pracovat, ani\u017e by se musel pot\u00fdkat s jej\u00edmi v\u00fdbuchy, ironick\u00fdmi a j\u00edzliv\u00fdmi pozn\u00e1mkami; a hodlal to ud\u011blat s v\u011bdom\u00edm, \u017ee m\u00e1 podporu \u017eeny, kter\u00e1 v\u017edy zpochyb\u0148ovala jeho rozhodnut\u00ed.
\nV\u017edycky se divil, pro\u010d mu tolik z\u00e1le\u017e\u00ed na souhlasu Simone, konec konc\u016f v\u017edycky si \u0161el za sv\u00fdmi c\u00edli, ale nikdy nedok\u00e1zal p\u0159ekonat p\u0159ek\u00e1\u017eku, je\u017e p\u0159edstavovala odta\u017eitost, kterou mu matka po l\u00e9ta projevovala. A p\u0159esto byl sv\u00fdm zp\u016fsobem hrd\u00fd na to, \u017ee se mu jeho z\u00e1m\u011bry t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy poda\u0159ily, i kdy\u017e mu chyb\u011bla mate\u0159sk\u00e1 podpora, ji\u017e pot\u0159ebuje ka\u017ed\u00fd. Otec byl samoz\u0159ejm\u011b v\u017edycky u toho, ale \u010dasto byl lhostejn\u00fd, aby udr\u017eel spr\u00e1vnou rovnov\u00e1hu a zabr\u00e1nil tomu, aby se jejich poklidn\u00fd rodinn\u00fd \u017eivot zm\u011bnil v neust\u00e1l\u00fd a nesmi\u0159iteln\u00fd konflikt.<\/p>\n

\u201eSly\u0161el jsi, nenu\u0165 m\u011b to \u0159\u00edkat znovu,\u201c zamumlala Simone a fale\u0161n\u011b se zamra\u010dila.
\nTom se ti\u0161e usm\u00e1l a ramena se mu m\u00edrn\u011b zachv\u011bla. \u201eD\u011bkuju\u2026\u201c za\u0161eptal a jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159ily up\u0159\u00edmnou vd\u011b\u010dnost\u00ed a Simone si t\u00e9 jiskry s \u00fa\u017easem v\u0161imla.
\n\u201eJsem tvoje matka, Tome, a taky v\u00edm, \u017ee jsem se celou tu dobu m\u00fdlila,\u201c p\u0159iznala \u017eena a t\u00e9m\u011b\u0159 zahanben\u011b sklopila hlavu a pot\u00e9 si nerv\u00f3zn\u011b hr\u00e1la se sv\u00fdmi prsty, je\u017e j\u00ed \u010das od \u010dasu zdobilo n\u011bkolik drobn\u00fdch prst\u00fdnk\u016f, v\u010detn\u011b zlat\u00e9ho snubn\u00edho, kter\u00fd se st\u00e1le leskl stejn\u011b, jako kdy\u017e j\u00ed ho Gordon poprv\u00e9 navl\u00e9kl na prst.<\/p>\n

Tom ani na vte\u0159inu nepomyslel na to, \u017ee by odm\u00edtl omluvu sv\u00e9 matky, r\u00e1zem zapomn\u011bl na v\u0161echny ty chv\u00edle, kdy jej\u00ed pohled nebo slovo zkazily dokonal\u00fd okam\u017eik. \u201eNa tom nez\u00e1le\u017e\u00ed,\u201c \u0159ekl odhodlan\u011b a nat\u00e1hl ruku, aby se dotkl Simone a donutil ji tak zvednout hlavu.
\n\u201eKoneckonc\u016f, zaslou\u017e\u00ed\u0161 si b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd; jsi hodn\u00fd kluk,\u201c odpov\u011bd\u011bla, polo\u017eila svou ruku, na kter\u00e9 se podepsal \u010das, na Tomovu a l\u00e1skypln\u011b ji stiskla, zat\u00edmco se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u00e1la. S povzdechem se unaven\u011b zvedla z postele, uhladila si l\u00e1tku halenky na boc\u00edch a lehce nerv\u00f3zn\u011b zalapala po dechu. Tom zv\u011bdav\u011b sledoval jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed, a pak ji vid\u011bl, jak beze slova zmizela ve dve\u0159\u00edch.<\/p>\n

Op\u0159el se o \u010delo postele a zaklonil hlavu dozadu. Hlavou mu bleskla my\u0161lenka, \u017ee se to v\u0161echno d\u011bje tak\u00e9 kv\u016fli nim, pohled mu zabloudil na fotku, kter\u00e1 byla ned\u00e1vno po\u0159\u00edzena, a nemohl se ubr\u00e1nit tomu, aby se mu svaly ve tv\u00e1\u0159i nezachv\u011bly, co\u017e zp\u016fsobilo mal\u00fd \u00fasm\u011bv.
\nKdyby v tu chv\u00edli nebyl tak pono\u0159en do sv\u00e9ho smutku, mo\u017en\u00e1 by si Simone nekladla ot\u00e1zky ohledn\u011b jeho smutku, mo\u017en\u00e1 by se nedivila, co je za matku, kter\u00e9 je jedno, \u017ee se jej\u00ed syn nec\u00edt\u00ed dob\u0159e, naopak, starala se o to, aby zni\u010dila ka\u017edou jeho snahu.
\nSimone se znovu objevila a Tom se ovl\u00e1dl a sna\u017eil se potla\u010dit z\u00edvnut\u00ed, i kdy\u017e u\u017e byl zcela vzh\u016fru. Zkontroloval \u010das na sv\u00e9m mobilu a zjistil, \u017ee u\u017e je stra\u0161n\u011b pozd\u011b. Kdo v\u00ed, pro\u010d na n\u011bj Simone je\u0161t\u011b nek\u0159i\u010dela, aby vstal, nebo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, pro\u010d ho je\u0161t\u011b nevyt\u00e1hla z postele.<\/p>\n

\u201eMami, p\u0159ijdu pozd\u011b do \u0161koly,\u201c poznamenal, i kdy\u017e mu to bylo \u00fapln\u011b jedno.
\n\u201eOdvezu t\u011b,\u201c ujistila ho Simone a Tomovy o\u010di se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily. Opravdu mu nab\u00eddla odvoz do \u0161koly? \u201eCht\u011bla jsem si s tebou promluvit a zd\u00e1lo se mi, \u017ee na to byla vhodn\u00e1 chv\u00edle,\u201c dodala a podala mu \u010dasopis Bravo, kter\u00fd mu p\u0159ed p\u00e1r dny sebrala.
\nTom si ho vzal a zmaten\u011b se na Simone pod\u00edval. Nech\u00e1pal, pro\u010d mu ten \u010dasopis vrac\u00ed a\u017e te\u010f, kdy\u017e je k ni\u010demu, ale jen se usm\u00e1l.
\n\u201eJe to sou\u010d\u00e1st tv\u00e9 sb\u00edrky,\u201c \u0159ekla \u017eena a posadila se vedle n\u011bj na postel.
\n\u201eD\u011bkuju\u201c \u0159ekl Tom vd\u011b\u010dn\u011b a v jeho pohledu zaho\u0159ela jisk\u0159i\u010dka nad\u011bje, \u017ee by se te\u010f v\u0161echno mohlo zm\u011bnit.<\/p>\n

\u201eSlibuju, \u017ee se budu sna\u017eit b\u00fdt lep\u0161\u00ed matkou, v\u00edm, \u017ee nejsi mal\u00e9 d\u00edt\u011b\u2026 V\u00ed\u0161, v posledn\u00edch dnech jsem hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lela.\u201c Simone u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 sklopila o\u010di a skryla v nich n\u00e1znak melancholie. \u201eAle dej mi trochu \u010dasu, jo?\u201c Zasm\u00e1la se, znovu vzhl\u00e9dla a usm\u00e1la se na Toma, zat\u00edmco ho lehce popl\u00e1c\u00e1vala po noze, kterou m\u011bl st\u00e1le pod p\u0159ikr\u00fdvkou.
\n\u201eKolik jen chce\u0161,\u201c odpov\u011bd\u011bl j\u00ed s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.
\nMatka op\u011bt vstala, tentokr\u00e1t s v\u00e1\u017en\u00fdm \u00famyslem odej\u00edt a nechat ho p\u0159ipravit se. P\u0159istoupila k n\u011bmu, sklonila se, pol\u00edbila ho na \u010delo a lehk\u00fdm dotykem ho pohladila po krku zakryt\u00e9m cop\u00e1nky.
\n\u201ePo\u010dk\u00e1m na tebe dole.\u201c
\n\u201eOkey.\u201c vydechl Tom, a kdy\u017e Simone ode\u0161la, hlasit\u011b si povzdechl a padl z\u00e1dy zp\u011bt do postele.
\nTome, mo\u017en\u00e1 se ti to jen zd\u00e1<\/em>, uva\u017eoval s\u00e1m pro sebe, a aby si byl jist\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee je to skute\u010dnost, \u0161t\u00edpl se do ruky tak siln\u011b, a\u017e c\u00edtil, jak mu j\u00ed projel p\u0159\u00edval bolesti. Zavrt\u011bl hlavou, vstal, vzal si d\u017e\u00edny, tri\u010dko a mikinu, kterou n\u00e1hodn\u011b popadl, a zam\u00ed\u0159il do koupelny, kde se zamyslel nad t\u00edm, co se pr\u00e1v\u011b stalo.<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

\u201eDobr\u00e9 odpoledne, madam,\u201c pozdravil Tom srde\u010dn\u011b star\u0161\u00ed \u017eenu, nyn\u00ed st\u00e1lou z\u00e1kaznici mal\u00e9ho supermarketu, kdy\u017e ji sledoval, jak pokl\u00e1d\u00e1 prvn\u00ed v\u00fdrobky na p\u00e1s a \u010dek\u00e1, a\u017e za\u010dne markovat cenu.
\nR\u00e1d potk\u00e1val st\u00e1l\u00e9 z\u00e1kazn\u00edky, pom\u00e1halo mu to zab\u00edjet \u010das, kter\u00fd jako by v tomto podniku plynul zpomalen\u011b.
\n\u201eAhoj, Tome,\u201c odpov\u011bd\u011bla sta\u0159enka vesele a vyt\u00e1hla z p\u0159et\u00e9kaj\u00edc\u00edho ko\u0161\u00edku bal\u00ed\u010dek su\u0161enek. \u201eV\u0161echno v\u00a0po\u0159\u00e1dku, drah\u00fd?\u201c
\n\u201eJist\u011b, d\u011bkuju moc,\u201c zalhal Tom. U\u017e n\u011bkolik dn\u00ed m\u011bl \u0161patnou n\u00e1ladu, i kdy\u017e se jeho vztah s matkou postupn\u011b zlep\u0161oval. Koneckonc\u016f od koncertu tr\u00e1vil sv\u00e9 dny zav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9m pokoji, poslouchal hudbu a hr\u00e1l na kytaru, odhodlan\u00fd dokon\u010dit svou p\u00edse\u0148 v\u00edc ne\u017e kdy jindy. Nejedl skoro nic, a\u017e na p\u00e1r soust, u kter\u00fdch mu Simone vyhro\u017eovala, \u017ee mu je sama nacpe do krku.<\/p>\n

Namarkoval ceny a ozn\u00e1mil \u00fa\u010det d\u00e1m\u011b, kter\u00e1 se za\u010dala p\u0159ehrabovat v pen\u011b\u017eence a vyt\u00e1hla z\u00a0n\u00ed spoustu drobn\u00fdch. Kdov\u00edpro\u010d m\u011bli star\u0161\u00ed lid\u00e9 obrovskou z\u00e1sobu minc\u00ed, kter\u00e9 mu u pokladny okam\u017eit\u011b odevzd\u00e1vali a p\u0159iv\u00e1d\u011bli ho tak k\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed; pr\u00e1ce na kase nebyla jeho siln\u00e1 str\u00e1nka.
\nVzal si od n\u00ed v\u0161echny pen\u00edze a otev\u0159el pokladnu, aby je do n\u00ed vlo\u017eil, zat\u00edmco star\u00e1 \u017eena plnila igelitovou ta\u0161ku.
\n\u201eNashle,\u201c m\u00e1vl j\u00ed Tom rukou.
\n\u201eNashle, drah\u00fd,\u201c odpov\u011bd\u011bla \u0161\u0165astn\u011b, popadla ta\u0161ku a zam\u00ed\u0159ila k\u00a0v\u00fdchodu.<\/p>\n

Tom si unaven\u011b povzdechl, pokr\u010dil rameny a za okam\u017eik se jako v\u017edy ztratil v z\u00e1krut\u00e1ch sv\u00e9 mysli. Stejn\u011b jako v posledn\u00edch dnech se v my\u0161lenk\u00e1ch vr\u00e1til k 26. \u00fanoru; nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, nebo smutn\u00fd.
\nVzpomn\u011bl si na jeho \u00fasm\u011bv, na jeho v\u016fni. Jakmile se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil, uv\u011bdomil si, \u017ee jeho v\u016fni miluje. Byla sladk\u00e1, sm\u00ed\u0161en\u00e1 s v\u016fn\u00ed laku na vlasy, a p\u0159esn\u011b takov\u00e1, jak si ji Tom v\u017edycky p\u0159edstavoval.<\/p>\n

Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed ho vyru\u0161il \u0161um a hlasit\u00fd sm\u00edch od skupinky chlapc\u016f, kte\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b vch\u00e1zeli dovnit\u0159 a p\u0159eru\u0161ili tak mrtv\u00fd klid supermarketu v odpoledn\u00edch hodin\u00e1ch. Jeden z nich se k n\u011bmu oto\u010dil s \u00famyslem v\u011bnovat mu letm\u00fd pohled, kter\u00fd Tom dokonale zachytil, proto\u017ee jasn\u011b sly\u0161el posm\u011b\u0161n\u00fd sm\u00edch, kter\u00fd n\u00e1sledoval. Znal je, chodili do jeho \u0161koly a oni znali jeho.
\nZavr\u010del, povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a vr\u00e1til se ke sv\u00e9 pr\u00e1ci na pokladn\u011b.
\nUplynulo n\u011bkolik minut a p\u0159istoupila k n\u011bmu jeho kolegyn\u011b Alex, kter\u00e1 se tv\u00e1\u0159ila ustaran\u011b.<\/p>\n

\u201eStalo se n\u011bco?\u201c Zeptal se Tom a d\u00edval se j\u00ed do tv\u00e1\u0159e.
\n\u201eNic, jen nem\u00e1m ty kluky r\u00e1da. Nemohl bys zkontrolovat, \u017ee tam nic ned\u011blaj\u00ed?\u201c Prosila ho Alex. \u201eNerada bych upozor\u0148ovala hl\u00edda\u010de.\u201c
\nTom se na ni lehce nerv\u00f3zn\u011b usm\u00e1l: necht\u011bl se s\u00a0t\u011bmi kluky potkat, nejednou mu zp\u016fsobili pot\u00ed\u017ee, a jeliko\u017e byli ve skupince, nikdy nedok\u00e1zal ud\u011blat nic jin\u00e9ho ne\u017e b\u00fdt lhostejn\u00fd. Ale p\u0159ece nemohl nechat ji, d\u00edvku, aby za nimi \u0161la.
\n\u201eOkey, p\u016fjdu,\u201c \u0159ekl, vstal a od sv\u00e9 kolegyn\u011b se do\u010dkal vd\u011b\u010dn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.
\n\u201eD\u00edky, Tome,\u201c usm\u00e1la se, spojila ruce a propletla prsty. \u201eJsou tam vzadu.\u201c<\/p>\n

Tom zachmu\u0159en\u011b p\u0159ik\u00fdvl, ale neodpov\u011bd\u011bl a \u0161ourav\u00fdm krokem se vydal k m\u00edstu, o kter\u00e9m Alex mluvila. Zvuk podr\u00e1\u017eek, kter\u00e9 se ot\u00edraly o matn\u00e9 dla\u017edice, byl dr\u00e1\u017ediv\u00fd.
\nC\u00edtil, jak mu v\u00a0hlav\u011b pulzuje, promnul si sp\u00e1nky, p\u0159imhou\u0159il o\u010di a zhluboka se nadechl, t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se oto\u010dil a vstoupil do \u010d\u00e1sti, kde parti\u010dka byla.
\nV\u00a0tu chv\u00edli jako by ka\u017ed\u00fd jeho krok st\u00e1l stokr\u00e1t v\u00edce sil; ani nem\u011bl s\u00edlu \u010delit realit\u011b. Je\u0161t\u011b si to tak docela neuv\u011bdomoval, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se brzy v\u0161e bude muset vr\u00e1tit do norm\u00e1lu, prost\u011b bude v\u0161echno jako d\u0159\u00edv. Vid\u011bl, jak se chlapci sm\u011bj\u00ed, soust\u0159ed\u00ed se na jedno m\u00edsto na polici a jeden z nich si n\u011bco tajn\u011b schov\u00e1v\u00e1 do bundy.<\/p>\n

\u201ePot\u0159ebujete n\u011bco?\u201c Zeptal se napjat\u011b a prokl\u00ednal se za svou nejistotu. M\u011bl p\u0159ece p\u0159ehled, byl dvakr\u00e1t vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e ti gr\u00e1zlov\u00e9 a dok\u00e1zal p\u016fsobit napjat\u011b jako struny na housl\u00edch. Kdyby cht\u011bl, mohl by jim d\u00e1t lekci, ale to nem\u011bl v povaze. Nerad pou\u017e\u00edval n\u00e1sil\u00ed, v\u017edycky se sna\u017eil o sm\u00edrnou cestu. Mo\u017en\u00e1 to byl jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d se na n\u011bj lid\u00e9 r\u00e1di d\u00edvali svrchu, a on prost\u011b z\u016fstal na kolenou, proto\u017ee kdyby se postavil, byl by nejsp\u00ed\u0161 \u00fapln\u00fdm opakem toho, k\u00fdm ve skute\u010dnosti byl.<\/p>\n

\u201eMysl\u00edm, \u017ee tvou pomoc nepot\u0159ebuju, d\u00edky,\u201c odpov\u011bd\u011bl jeden z nich pohrdav\u011b a znovu se sv\u00fdmi spole\u010dn\u00edky propukli v\u00a0salvu sm\u00edchu.
\nTom vnit\u0159n\u011b zavr\u010del a hroziv\u011b se zamra\u010dil. \u201eRad\u011bji vra\u0165, co jsi vzal,\u201c na\u0159\u00eddil rozhodn\u011b a sna\u017eil se udr\u017eet kontrolu, a hlavn\u011b neupustit od sv\u00e9ho odhodlan\u00e9ho postoje.
\n\u201eNebo co?\u201c Ten sam\u00fd kluk se k\u00a0n\u011bmu naklonil, aby ho zastra\u0161il, a p\u0159imhou\u0159il o\u010di.
\nTom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b vykulil o\u010di. \u201eKdy\u017e to mus\u00ed b\u00fdt\u2026\u201c za\u0161eptal si pro sebe a oto\u010dil se, aby \u0161el varovat str\u00e1\u017en\u00e9ho, ale n\u011bco mu v tom zabr\u00e1nilo.<\/p>\n

Pevn\u00fd stisk kolem pa\u017ee mu zabr\u00e1nil ud\u011blat jedin\u00fd krok. T\u00e9m\u011b\u0159 v \u0161oku se oto\u010dil a postavil se tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 tomu, s\u00a0k\u00fdm p\u0159ed t\u00edm mluvil.
\n\u201eKdy\u017e to neud\u011bl\u00e1m, bude\u0161 plakat u sv\u00fdho Billa?\u201c Zasy\u010del zlostn\u011b t\u011bsn\u011b u Tomova obli\u010deje, ten se m\u00edrn\u011b zachv\u011bl, pak zavr\u010del a ud\u011blal krok zp\u00e1tky. Prudce zat\u0159\u00e1sl rukou, aby ho druh\u00fd pustil, a dal se k\u00a0odchodu.
\n\u201eHej, hej, Tr\u00fcmpere, kam ten sp\u011bch?\u201c \u0158ekl chlapec hlasit\u011b a hnal se za Tomem, kter\u00fd se chystal odej\u00edt z\u00a0t\u00e9to \u010d\u00e1sti. Dohonil ho, chytil ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed a usm\u00e1l se, kdy\u017e vid\u011bl jeho v\u00fdraz. \u201eL\u00edbilo by se tohle Billovi?\u201c \u0158ekl \u0161k\u00e1dliv\u011b a ne\u010dekan\u011b p\u0159itiskl Tomovu ruku k rozkroku sv\u00fdch kalhot.
\nTomovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di a znechucen\u011b odfrkl.<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

Pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 u\u017e p\u0159epsal slovo, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b napsal, a otr\u00e1ven\u011b si odfrknul. V\u017edycky um\u011bl dob\u0159e mluvit, ale te\u010f nedok\u00e1zal zformulovat \u017e\u00e1dnou smysluplnou v\u011btu. My\u0161lenky na v\u0161echno, co se d\u011bje a stalo, mu p\u0159eplnily mysl a nedovolily mu uvolnit se nebo se soust\u0159edit na cokoli jin\u00e9ho.
\nByl \u0161okov\u00e1n t\u00edm, co se ten den stalo, a nemohl si pomoci, ale p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom.
\nTom miloval rozmanitost a nech\u00e1pal, pro\u010d by m\u011bl b\u00fdt diskriminov\u00e1n jen proto, \u017ee miluje n\u011bkoho, kdo je nedosa\u017eiteln\u00fd. Mo\u017en\u00e1 se m\u011bl chovat jako v\u0161ichni ostatn\u00ed, tou\u017eit po dostupn\u00e9m a odm\u00edtat nedosa\u017eiteln\u00e9. Ale to by nebyl Tom Tr\u00fcmper a rad\u011bji by se nechal zb\u00edt, ne\u017e aby pop\u00edral, \u010d\u00edm skute\u010dn\u011b je. Nikdy by nedok\u00e1zal potla\u010dit sv\u00e9 pocity a odd\u011blit je v odlehl\u00e9m koutku sv\u00e9ho srdce.
\nZaslechl slab\u00e9 zavrz\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed a okam\u017eit\u011b odvr\u00e1til pohled, zvedl hlavu od pap\u00edru, na kter\u00fd se sna\u017eil napsat p\u00edse\u0148, kytara byla op\u0159en\u00e1 o st\u016fl, v\u011brn\u00e1 sv\u00e9mu majiteli.
\nSimone vesele nakoukla.<\/p>\n

\u201eCopak d\u011bl\u00e1\u0161, Tome?\u201c Zeptala se zv\u011bdav\u011b a str\u010dila dovnit\u0159 hlavu.
\n\u201eP\u00ed\u0161u,\u201c Odpov\u011bd\u011bl Tom jednodu\u0161e a \u010dm\u00e1ral po zmuchlan\u00e9m pap\u00ed\u0159e, kter\u00fd byl nyn\u00ed pln\u00fd abstraktn\u00edch obr\u00e1zk\u016f.
\n\u201eCo?\u201c
\n\u201eTu p\u00edsni\u010dku,\u201c povzdechl si. Nikdy to nestihne; do uz\u00e1v\u011brky zb\u00fdvalo n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es t\u00fdden a bylo p\u0159\u00edli\u0161 mnoho faktor\u016f, kter\u00e9 ho brzdily v\u00a0dokon\u010den\u00ed.
\nSta\u010dilo se jen sna\u017eit.
\n\u201eZahraje\u0161 mi ji?\u201c Zeptala se Simone t\u00e9m\u011b\u0159 prosebn\u011b a stiskla rty. St\u00e1le se s\u00a0t\u00edm nedok\u00e1zala tak \u00fapln\u011b sm\u00ed\u0159it. Kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bla, \u017ee Tom p\u00ed\u0161e p\u00edse\u0148, se kterou se z\u00fa\u010dastn\u00ed sout\u011b\u017ee, p\u0159ekvapen\u011b vydechla, ale na rtech se j\u00ed objevil \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Tom se na ni nejist\u011b pod\u00edval, pak p\u0159esunul pozornost na pap\u00edr a nakr\u010dil nos. \u201eMo\u017en\u00e1, a\u017e bude hotov\u00e1,\u201c zamumlal a v reakci na m\u00edrn\u011b zklaman\u00fd pohled, kter\u00e9ho se mu od matky dostalo, s n\u00e1mahou zvedl koutek \u00fast.
\n\u201eDob\u0159e, tak t\u011b nebudu ru\u0161it,\u201c Simone se usm\u00e1la, zav\u0159ela dve\u0159e a zmizela za nimi.
\nTom p\u0159imhou\u0159il o\u010di, v duchu si nad\u00e1val do bl\u00e1zn\u016f a opakovan\u011b si prudce poklepal rukou o \u010delo. Chytil pero a za\u010dal vytahovat a zatahovat jeho \u0161pi\u010dku s\u00a0p\u0159ekvapivou rychlost\u00ed.
\n\u201eKurva, kurva, kurva,\u201c zasy\u010del bez konkr\u00e9tn\u00edho d\u016fvodu, prost\u011b m\u011bl jen nervy na pochodu. Polo\u017eil pero na pap\u00edr, ruce se mu t\u0159\u00e1sly a t\u011b\u017ece d\u00fdchal. O\u010di mu n\u00e1hle zvlhly. Zamrkal a uvolnil slzy uv\u011bzn\u011bn\u00e9 mezi \u0159asami.<\/p>\n

Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu n\u00e1hle steklo n\u011bkolik slan\u00fdch pram\u00ednk\u016f, jeden za druh\u00fdm. Tom je nezadr\u017eoval, nechal je voln\u011b plynout a jako \u0161\u00edpy je nechal zabod\u00e1vat se do tenk\u00e9ho pap\u00edru, aby ho ud\u011blal je\u0161t\u011b k\u0159eh\u010d\u00edm, ne\u017e u\u017e byl. A pr\u00e1v\u011b v t\u011bchto chv\u00edl\u00edch nen\u00e1vid\u011bl, \u017ee nen\u00ed tak siln\u00fd, jak mnoz\u00ed soudili dle jeho vzhledu. M\u00e1lokdo by sv\u011b\u0159il ka\u017edou jistotu, ka\u017edou nad\u011bji, prakticky s\u00e1m sebe, n\u011bkomu nekone\u010dn\u011b vzd\u00e1len\u00e9mu.
\nBill mohl b\u00fdt vzd\u00e1len\u00fd jen p\u00e1r centimetr\u016f, dokonce ho obj\u00edmat, ale Tom c\u00edtil, \u017ee je nesm\u00edrn\u011b vzd\u00e1len\u00fd a nedosa\u017eiteln\u00fd. A s ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou, s ka\u017ed\u00fdm tiknut\u00edm hodin se vzd\u00e1lenost zv\u011bt\u0161ovala a zv\u011bt\u0161ovala. Mohla se n\u011bkdy vr\u00e1tit na nulu?
\nTo Tom nev\u011bd\u011bl a nad\u011bje nejsp\u00ed\u0161 pomalu pohas\u00ednala.<\/p>\n

Nechal inkoust, aby byl jeho hlasem, a pap\u00edr, aby byl jeho vzduchem. Slova se na pap\u00edr valila jako zu\u0159iv\u00e1 \u0159eka. Psal v\u011bci, kter\u00e9 ned\u00e1valy smysl, jin\u00e9 zase d\u00e1valy smysl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.
\nByla to realita a on ji nemohl pop\u0159\u00edt; \u010dist\u00e1 pravda.
\nByly t\u0159i hodiny r\u00e1no, tmavou m\u00edstnost osv\u011btlovala tlumen\u00e1 z\u00e1\u0159e lampi\u010dky. Tom si jednou rukou podep\u00edral hlavu, sna\u017eil se udr\u017eet v\u00ed\u010dka otev\u0159en\u00e1, ale p\u0159ed n\u011bkolika hodinami v\u00a0n\u011bm n\u011bco vypnulo. Od chv\u00edle, kdy za sebou Simone zav\u0159ela dve\u0159e a v jeho pokoji zavl\u00e1dlo naprost\u00e9 ticho doprov\u00e1zen\u00e9 zdrcuj\u00edc\u00edm pocitem osam\u011bn\u00ed, se Tomovi uvolnily slzy, kter\u00e9 se cel\u00fd den sna\u017eil zadr\u017eet, a slova p\u0159i\u0161la automaticky, jako by je m\u011bl odjak\u017eiva vryt\u00e1 v pam\u011bti.
\nJedin\u00e9, co c\u00edtil, byla nal\u00e9hav\u00e1 pot\u0159eba, aby tam byl. Pro\u010d tolik rozru\u0161en\u00ed?<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

\u201eJsi si jist\u00fd, \u017ee v\u00a0tomhle stavu zvl\u00e1dne\u0161 hr\u00e1t?\u201c Zeptal se Andreas skepticky a pod\u00edval se na Tomovy hlubok\u00e9 kruhy pod o\u010dima.
\nRasta si upravil ta\u0161ku, kter\u00e1 mu visela p\u0159es jedno rameno, a bezosty\u0161n\u011b z\u00edvl, ani se neobt\u011b\u017eoval zakr\u00fdt si \u00fasta jednou rukou. Andreas se znechucen\u011b u\u0161kl\u00edbl. St\u00e1li p\u0159ede dve\u0159mi do chlapeck\u00e9 \u0161atny v t\u011blocvi\u010dn\u011b. Tom byl \u010dlenem jejich \u0161koln\u00edho t\u00fdmu v *tchoukballu<\/a>, kter\u00fd se \u00fa\u010dastnil \u0161koln\u00edho turnaje.
\nVe skute\u010dnosti tento sport nem\u011bl r\u00e1d a \u010dasto se divil, pro\u010d je v N\u011bmecku tak popul\u00e1rn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to bylo proto, \u017ee studenti byli p\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00ed, a tak se omezili na sporty, kter\u00e9 nebyly nebezpe\u010dn\u00e9 a nevy\u017eadovaly p\u0159\u00edli\u0161 velkou fyzickou n\u00e1mahu. \u00a0Skute\u010dnost byla takov\u00e1, \u017ee se jako jeden z nejlep\u0161\u00edch hr\u00e1\u010d\u016f na \u0161kole p\u0159idal k t\u00fdmu a doufal, \u017ee to bude zp\u016fsob, jak se zbavit alespo\u0148 p\u00e1r hodin vyu\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Ten den m\u011bl z\u00e1pas a jeho touha st\u0159\u00eddat, hr\u00e1t, d\u00e1vat si pozor na soupe\u0159e, st\u0159\u00edlet dostate\u010dn\u011b tvrd\u011b, aby soupe\u0159i nez\u00edskali m\u00ed\u010d p\u0159\u00edli\u0161 snadno, a d\u00e1vat si pozor na dobr\u00e9 p\u0159ihr\u00e1vky, se rovnala nule.
\n\u201eM\u011bl bych se j\u00edt p\u0159evl\u00edknout,\u201c zamumlal unaven\u011b, spal velmi m\u00e1lo, a nav\u00edc \u0161patn\u011b.
\n\u201eOkey, zlom vaz,\u201c pop\u0159\u00e1l mu Andy, kter\u00fd byl div\u00e1kem. Na rozd\u00edl od Toma pat\u0159il k nejhor\u0161\u00edm a nejl\u00edn\u011bj\u0161\u00edm lidem na \u0161kole, tak\u017ee se ani do t\u00fdmu nezkou\u0161el dostat. Dokonce, i kdy\u017e chodili cvi\u010dit do posilovny, v\u011bt\u0161inou tam cel\u00e9 minuty jen le\u017eel a d\u00edval se, jak Tom posiluje s \u010dinkami.
\n\u201eD\u00edky.\u201c Tom otev\u0159el dve\u0159e a ve\u0161el do \u0161atny, kde se p\u0159evl\u00e9kali jeho spoluhr\u00e1\u010di, n\u011bkte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b apati\u010dt\u011bji, jin\u00ed nat\u011b\u0161en\u011bji ne\u017e kdy jindy. Ovanula ho siln\u00e1 v\u016fn\u011b kol\u00ednsk\u00e9, a\u017e se mu ud\u011blalo nevolno. Nesn\u00e1\u0161el lidi, kte\u0159\u00ed se zahalovali do parf\u00e9m\u016f, mnohem rad\u011bji c\u00edtil v\u016fni k\u016f\u017ee, kdy\u017e byla p\u0159\u00edjemn\u00e1. Nedbale hodil ta\u0161ku na lavi\u010dku a pomal\u00fdm pohybem ze sebe shodil bundu, vypadal jako zbit\u00fd pes.<\/p>\n

Asi o deset minut pozd\u011bji byli v\u0161ichni rozlo\u017eeni na h\u0159i\u0161ti, on na stran\u011b odrazov\u00e9 plochy. Hra za\u010dala hvizdem rozhod\u010d\u00edho a on se ocitl jako jedin\u00fd z osmn\u00e1cti, kte\u0159\u00ed byli na h\u0159i\u0161ti, na r\u00e1n\u011b. Sledoval, jak m\u00ed\u010d p\u0159il\u00e9tl dlouh\u00fdm hodem na jeho polovinu h\u0159i\u0161t\u011b, protihr\u00e1\u010d ho v letu za doprovodu povzbuzov\u00e1n\u00ed z publika chytil, nabil a mr\u0161til oran\u017eov\u00fd m\u00ed\u010d do odrazov\u00e9 plochy, a ten se odrazil jeho sm\u011brem. Chv\u00edli se sna\u017eil soust\u0159edit na to, aby z\u00edskal m\u00ed\u010d a neupustil ho, aby protihr\u00e1\u010di nez\u00edskali body. Pronikav\u011b sledoval, jak k n\u011bmu m\u00ed\u010d let\u00ed, a padl na kolena, aby ho chytil. Zast\u00e9nal, kdy\u017e mu narazil do b\u0159icha, a \u00fader ztlumily jeho pa\u017ee, kter\u00e9 ten divok\u00fd m\u00ed\u010d zkrotily.
\nJeho spoluhr\u00e1\u010di vzru\u0161en\u011b vyk\u0159ikli.<\/p>\n

Pohybem ruky p\u0159ihr\u00e1l m\u00ed\u010d jednomu ze sv\u00fdch spoluhr\u00e1\u010d\u016f a podle jejich taktiky ustoupil, pak ho znovu chytil, ud\u011blal dva rychl\u00e9 kroky a hodil ho na odrazovou plochu, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159ekro\u010dil zak\u00e1zan\u00e9 \u00fazem\u00ed, kdy\u017e u\u017e nem\u011bl m\u00ed\u010d v\u00a0ruk\u00e1ch. (to je asi n\u011bco jako ve fotbale ofsajd xD)
\nHra pokra\u010dovala klidn\u011b, s n\u011bkolika m\u00e1lo fauly a bez st\u0159et\u016f mezi hr\u00e1\u010di. Tom se za\u010dal nudit a t\u00e9m\u011b\u0159 se nezapojoval.
\nSpoluhr\u00e1\u010di na n\u011bj k\u0159i\u010deli, aby se pohnul, ale on n\u011bkolikr\u00e1t nechal m\u00ed\u010d proklouznout mezi prsty a daroval tak body soupe\u0159i. Te\u010f kv\u016fli n\u011bmu prohr\u00e1vali a on v\u011bd\u011bl, \u017ee nakonec bude muset vyslechnout jejich nad\u00e1vky, ale bylo mu to jedno.<\/p>\n

\u201eJsi obr\u00e1nce i \u00fato\u010dn\u00edk, mus\u00ed\u0161 d\u011blat svou pr\u00e1ci,\u201c vy\u010d\u00edtali mu.
\nPo z\u00edsk\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edho bodu vyu\u017eil druh\u00fd t\u00fdm mo\u017enost st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed. Do hry vstoupil asi dvoumetrov\u00fd mlad\u00edk s mohutnou postavou, kolos. Tom se zachv\u011bl, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee bude hr\u00e1t na vlastn\u00ed polovin\u011b h\u0159i\u0161t\u011b. Obr\u00e1til sv\u016fj zmaten\u00fd pohled na jednoho ze sv\u00fdch spoluhr\u00e1\u010d\u016f, kter\u00fd odpov\u011bd\u011bl stejn\u011b udiven\u011b. \u201eKurva,\u201c \u0159ekl jen a sotva pohnul rty. Druh\u00fd p\u0159ik\u00fdvl a hra pokra\u010dovala.<\/p>\n

Nebylo chv\u00edle, kdy by jeho pozornost neupoutala obrovsk\u00e1 prasklina ve zdi, skvrna na podlaze, s\u00ed\u0165ka odrazov\u00e9 plochy. Byl nehybn\u00fd a pasivn\u00ed, jen \u010dekal, a\u017e dostane m\u00ed\u010d a bude moci st\u0159\u00edlet. M\u011bl tak r\u00e1d basketbal, co d\u011blal na z\u00e1pasu tchoukballu? Kdo v\u016fbec znal takov\u00fd podivn\u00fd a zbyte\u010dn\u00fd sport?
\nVid\u011bl, jak kolos ud\u011blal dva skoky, a odrazil se, proto\u017ee tu\u0161il, \u017ee m\u00ed\u010d skon\u010d\u00ed u n\u011bj. Zem\u011b se t\u00e9m\u011b\u0159 ot\u0159\u00e1sala, jak byl obrovsk\u00fd. St\u00e1hl \u010delist, a kone\u010dn\u011b se soust\u0159edil, ale hlas jednoho z jeho t\u00fdmu ho probudil.
\n\u201eBacha,\u201c k\u0159ikl na n\u011bj.
\nTom se cht\u011bl oto\u010dit a soust\u0159edit ve\u0161kerou pozornost na m\u00ed\u010d. Uc\u00edtil jen ostr\u00e9 p\u00e1len\u00ed v lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i a n\u00e1sledn\u011b pronikavou bolest v z\u00e1tylku. Pak uvid\u011bl strop t\u011blocvi\u010dny.<\/p>\n

S\u00a0nesm\u00edrnou n\u00e1mahou otev\u0159el o\u010di. Spat\u0159il jen steriln\u00ed b\u00edl\u00e9 st\u011bny o\u0161et\u0159ovny. Zam\u017eoural a pokusil se posadit, ale okam\u017eit\u011b se svalil na tvrdou postel, kdy\u017e mu hlava za\u010dala nesnesiteln\u011b pulzovat.
\n\u201eDo prdele!\u201c Vyhrkl a stiskl si hlavu v\u00a0dlan\u00edch.
\nAndreas, kter\u00fd sed\u011bl vedle n\u011bj a \u010dekal, a\u017e se probud\u00ed, vstal a p\u0159e\u0161el k n\u011bmu. \u201eTome, jsi v\u00a0po\u0159\u00e1dku?\u201c Vzal led a podal mu ho, Tom si ho vzal, p\u0159ilo\u017eil si ho na opuchlou tv\u00e1\u0159 a \u00falevn\u011b vydechl.
\n\u201eV\u00edcem\u00e9n\u011b,\u201c odpov\u011bd\u011bl s bolest\u00ed a hlas se mu zlomil.
\n\u201eTo bylo monstrum! Ten p\u00e1d vypadal dost drsn\u011b,\u201c vysv\u011btloval blon\u010f\u00e1k, zjevn\u011b ot\u0159esen\u00fd incidentem. \u201eNa\u0161t\u011bst\u00ed to nen\u00ed nic v\u00e1\u017en\u00e9ho,\u201c \u0159ekl s obavami.<\/p>\n

Tom zav\u0159el o\u010di a c\u00edtil, jak se mu ve\u0161ker\u00e1 bolest soust\u0159e\u010fuje na z\u00e1tylek. \u201eM\u00e1m pocit, \u017ee mi praskne hlava,\u201c zast\u00e9nal a zkroutil se na posteli.
\n\u201eV klidu,\u201c napomenul ho Andreas a polo\u017eil mu ruku na pa\u017ei, aby ho zklidnil.
\n\u201eVyhr\u00e1li jsme?\u201c Ignoroval ho Tom.
\n\u201eCo mysl\u00ed\u0161? Kdy\u017e jsi ztratil v\u011bdom\u00ed, pak ta obluda terorizovala v\u0161echny ostatn\u00ed!\u201c Vyk\u0159ikl druh\u00fd a zb\u011bsile m\u00e1val rukama.
\n\u201eOh\u2026\u201c
\n\u201eA pak, nezlob se na m\u011b, ale\u2026 nehr\u00e1l jsi zrovna nejl\u00edp.\u201c
\n\u201eOh\u2026 Andy, v\u00ed\u0161, \u017ee te\u010f nem\u00e1m nejlep\u0161\u00ed obdob\u00ed,\u201c p\u0159iznal Tom. P\u0159imhou\u0159il v\u00ed\u010dka a povzdechl si. Dokonce i v\u00fddech mu p\u016fsobil bolest, fyzickou i du\u0161evn\u00ed.<\/p>\n

\u201eCh\u00e1pu\u2026 v\u00ed\u0161, mo\u017en\u00e1 jsem ud\u011blal chybu, \u017ee jsem ti ty l\u00edstky dal, Tome. Za\u010d\u00edn\u00e1m si to v\u00e1\u017en\u011b myslet,\u201c prohl\u00e1sil Andreas a zkrou\u0161en\u011b sklopil zrak. Od chv\u00edle, kdy se vr\u00e1tili, m\u011bl Tom st\u00e1le hlavu v oblac\u00edch, bylo to jin\u00e9, v jeho o\u010d\u00edch p\u0159etrv\u00e1val n\u00e1dech melancholie a neopou\u0161t\u011bl ho. Za\u010dal tr\u00e1vit hodiny sklon\u011bn\u00fd nad pap\u00edrem s \u00famyslem dokon\u010dit tu p\u00edsni\u010dku v\u010das.
\nTom sebou cukl. \u201eNe, Andy, d\u00edky tob\u011b jsem si splnil jeden ze sv\u00fdch nejv\u011bt\u0161\u00edch sn\u016f, i kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee potom to bude takov\u00e9.\u201c
\n\u201eA nemysl\u00ed\u0161, \u017ee je to a\u017e vysok\u00e1 cena za spln\u011bn\u00ed snu?\u201c Zeptal se Andreas, kter\u00fd byl opravdu zv\u011bdav\u00fd na odpov\u011b\u010f, je\u017e by dok\u00e1zala vyvr\u00e1tit mnoh\u00e9 pochybnosti. A v\u00a0t\u00e9 chv\u00edli se mu v\u00a0mysli vyno\u0159ilo mnoho pochybnost\u00ed.<\/p>\n

\u201eKdyby to fungovalo, p\u0159ijal bych i vy\u0161\u0161\u00ed cenu,\u201c Tomovy rty se sto\u010dily do \u00fasm\u011bvu a naplnil i jeho o\u010di, tv\u00e1\u0159e i k\u0159ivku \u00fast, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na ten jeho.
\n\u201eNo, Tome, ubl\u00ed\u017eit si jen proto, \u017ee jsi ztracen\u00fd ve sv\u00fdch vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch, to nezn\u00ed \u0161patn\u011b?\u201c
\nTen m\u00ed\u010d ho nezas\u00e1hl proto, \u017ee byl pono\u0159en\u00fd do sv\u00fdch my\u0161lenek, ani proto, \u017ee se nesoust\u0159edil na hru, ale vyru\u0161il ho spoluhr\u00e1\u010d. \u201eNestalo se to kv\u016fli m\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m,\u201c odv\u011btil tvrd\u011b a za\u0165al zuby, zachv\u00e1cen n\u00e1hl\u00fdm vztekem.
\n\u201eT\u00edm bych si nebyl tak jist\u00fd,\u201c povzdechl si Andreas a nedok\u00e1zal v\u011b\u0159it Tomov\u00fdm slov\u016fm. Prost\u011b mu v\u00a0tomhle nemohl v\u011b\u0159it, a nedok\u00e1zal s\u00a0t\u00edm nic ud\u011blat.<\/p>\n

Tom cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, ale objevila se \u017eensk\u00e1 postava op\u0159en\u00e1 o futra dve\u0159\u00ed. Andreas nechal v\u0161eho, co cht\u011bl \u0159\u00edct, a zv\u011bdav\u011b se na d\u00edvku pod\u00edval; byla to Camille.
\nZalapala po dechu, aby na sebe upoutala pozornost, kterou u\u017e koneckonc\u016f m\u011bla, a ud\u011blala krok dovnit\u0159 o\u0161et\u0159ovny, v n\u00ed\u017e se vzn\u00e1\u0161elo zneklid\u0148uj\u00edc\u00ed ticho, a vyc\u00edtila jist\u00e9 nap\u011bt\u00ed.
\n\u201eAhoj, Camille,\u201c pozdravil ji Tom \u0161eptem. V hlav\u011b mu zazn\u011bl jeho vlastn\u00ed hlas.
\nAndreas se zvedl ze \u017eidle, aby opustil m\u00edstnost, a Tom ho pohledem prosil, aby z\u016fstal. Pohled, kter\u00fd blon\u010f\u00e1k z\u00e1m\u011brn\u011b ignoroval. Tom zakoulel o\u010dima a sna\u017eil se jistou otr\u00e1venost nedat najevo, kdy\u017e se Camille posadila vedle l\u016f\u017eka, na kter\u00e9m le\u017eel.<\/p>\n

\u201eAhoj, Tome,\u201c k\u00fdvla d\u00edvka na pozdrav a tv\u00e1\u0159e, kter\u00e9 byly pokryt\u00e9 lehkou vrstvou podkladov\u00e9 b\u00e1ze, j\u00ed rozjasnil slab\u00fd rum\u011bnec. \u201eJsi v po\u0159\u00e1dku?\u201c Starala se hned. \u201eVid\u011bla jsem, jak jsi o\u0161kliv\u011b spadl, a cht\u011bla jsem se p\u0159ij\u00edt pod\u00edvat, jak ti je.\u201c
\nTom se usm\u00e1l, proto\u017ee mu p\u0159ece jen p\u0159ipadala roztomil\u00e1. Mo\u017en\u00e1 ho k takov\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m p\u0159im\u011bl stav, ve kter\u00e9m se nach\u00e1zel, ale byla opravdu mil\u00e1, \u017ee si o n\u011bj d\u011blala starosti. \u201eD\u011bkuju, je mi docela fajn. Mysl\u00edm, \u017ee odte\u010f se budu d\u011bsit ka\u017ed\u00e9 hry,\u201c zleh\u010doval a ti\u0161e se zasm\u00e1l.
\nCamille ho sledovala a pon\u011bkud nerv\u00f3zn\u011b se sm\u00e1la, i kdy\u017e ten vtip nebyl a\u017e tak sm\u011b\u0161n\u00fd. \u201eVypadal jsi roztr\u017eit\u011b, mo\u017en\u00e1 se to stalo kv\u016fli tomu,\u201c uva\u017eovala zamy\u0161len\u011b a prohl\u00ed\u017eela si Tom\u016fv profil, co\u017e ho p\u0159iv\u00e1d\u011blo k\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed.
\nTa slova Toma u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 podr\u00e1\u017edila a on su\u0161e a otr\u00e1ven\u011b odpov\u011bd\u011bl: \u201eNebylo to proto, \u017ee bych byl roztr\u017eit\u00fd.\u201c
\n\u201eOh, j\u00e1\u2026 promi\u0148, necht\u011bla jsem, necht\u011bla jsem se t\u011b dotknout\u2026\u201c vykoktala, vyd\u011b\u0161en\u00e1 Tomov\u00fdm t\u00f3nem.
\n\u201eTo je jedno,\u201c \u0159ekl Tom rychle a bylo mu zvl\u00e1\u0161tn\u011b l\u00edto, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee t\u00edm Camille vyd\u011bsil.<\/p>\n

Camille vzhl\u00e9dla, setkala se s jeho pohledem a vl\u00eddn\u011b se na n\u011bj usm\u00e1la. M\u011bla hezk\u00fd \u00fasm\u011bv, nikdy p\u0159edt\u00edm si toho nev\u0161iml; v\u017edycky byl p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd hled\u00e1n\u00edm z\u00e1minky, jak ji dostat z cesty, nebo se j\u00ed p\u0159\u00edmo vyh\u00fdbal.
\n\u201ePod\u00edvej, Tome\u2026 Necht\u011bl by ses n\u011bkdy sej\u00edt?\u201c Navrhla ustra\u0161en\u011b a v\u00e1hav\u011b. Nohy se j\u00ed t\u0159\u00e1sly a Tom z\u0159eteln\u011b sly\u0161el t\u0159en\u00ed l\u00e1tky jej\u00edch d\u017e\u00edn\u016f. Pro\u010d ne? Mohl by se ji pokusit poznat, koneckonc\u016f, nic by ho to nest\u00e1lo.
\nRoz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di a divil se s\u00e1m sob\u011b. Odkdy takhle p\u0159em\u00fd\u0161lel? V\u017edycky d\u011blal v\u0161echno pro to, aby ji od sebe odstr\u010dil, a te\u010f se p\u0159istihl, \u017ee o tom v\u00e1\u017en\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to bylo kv\u016fli t\u00e9 r\u00e1n\u011b, kterou dostal a kter\u00e1 mu zabr\u00e1nila logicky uva\u017eovat.
\nNebo to mo\u017en\u00e1 nebylo kv\u016fli t\u00e9 r\u00e1n\u011b, mo\u017en\u00e1 poprv\u00e9 prolomil tu ze\u010f, kterou si v\u017edycky stav\u011bl. \u201eTo bych r\u00e1d\u2026\u201c \u0159ekl okam\u017eit\u011b, ani\u017e by se nad t\u00edm u\u017e v\u00edce zam\u00fd\u0161lel.<\/p>\n

*Tchoukball<\/a> – j<\/em>edn\u00e1 se o bezkontaktn\u00ed m\u00ed\u010dovou sportovn\u00ed hru, kterou hraj\u00ed dv\u011b dru\u017estva proti sob\u011b. Na koncov\u00fdch stran\u00e1ch h\u0159i\u0161t\u011b jsou um\u00edst\u011bn\u00e9 odrazov\u00e9 konstrukce. C\u00edlem hry je, aby \u00fato\u010d\u00edc\u00ed dru\u017estvo vyst\u0159elilo m\u00ed\u010d na odrazovou plochu takov\u00fdm zp\u016fsobem, aby m\u00ed\u010d dopadl zp\u011bt do h\u0159i\u0161t\u011b bez zachycen\u00ed soupe\u0159em. Tchoukball se od ostatn\u00edch brankov\u00fdch her li\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed \u00fato\u010dit na ob\u011b dv\u011b odrazov\u00e9 plochy. Hra tak z\u00edsk\u00e1v\u00e1 na v\u011bt\u0161\u00ed dynami\u010dnosti. Z\u00e1kladem pravidel je \u010d\u00edslo t\u0159i. T\u0159i vte\u0159iny m\u016f\u017ee hr\u00e1\u010d dr\u017eet m\u00ed\u010d, st\u0159elb\u011b mus\u00ed p\u0159edch\u00e1zet t\u0159i p\u0159ihr\u00e1vky a hr\u00e1\u010d s m\u00ed\u010dem sm\u00ed ud\u011blat t\u0159i kroky. Dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm omezen\u00edm je zak\u00e1zan\u00e1 z\u00f3na, do kter\u00e9 hr\u00e1\u010di maj\u00ed zak\u00e1z\u00e1no vstoupit.<\/em>
\nDoporu\u010duju pustit si video, abyste pochopili tak n\u011bjak ten popis a douf\u00e1m, \u017ee mezi v\u00e1mi nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd fanou\u0161ek \u010di snad hr\u00e1\u010d tohoto sportu, proto\u017ee ten popis byl fakt peklo\u2026 xDD <\/em><\/p>\n

autor: Veronique
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Veronique Lost and found \u2013 Ztr\u00e1ty a n\u00e1lezy Simone otev\u0159ela dve\u0159e, opatrn\u011b, aby ned\u011blala p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd hluk, a ud\u011blala krok do potemn\u011bl\u00e9ho pokoje. Opatrn\u011b se p\u0159ibl\u00ed\u017eila k Tomov\u011b posteli, v\u00a0\u010dem\u017e j\u00ed pomohlo slab\u00e9 sv\u011btlo, kter\u00e9 pronikalo \u0161kv\u00edrami mezi \u017ealuziemi, a sv\u011btlo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79436153,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[739],"tags":[],"class_list":["post-79436166","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-yours-to-hold-by-veronique"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79436166"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436166\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79436167,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436166\/revisions\/79436167"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79436153"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79436166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79436166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79436166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}