{"id":79436200,"date":"2021-11-12T16:00:00","date_gmt":"2021-11-12T15:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79436200"},"modified":"2021-11-10T13:25:02","modified_gmt":"2021-11-10T12:25:02","slug":"yours-to-hold-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/11\/12\/yours-to-hold-16\/","title":{"rendered":"Yours To Hold 16."},"content":{"rendered":"

autor: Veronique<\/strong><\/p>\n

Hold On \u2013 Vydr\u017eet<\/strong><\/p>\n

Berle.
\nDo prdele.
\nKurva \u2013 berle.
\nPauza.
\nBerle, berle.
\nKurva, do prdele.
\nSeru na to.
\nOdfrknut\u00ed.<\/p>\n

Jeden z t\u011bch dvou pekeln\u00fdch v\u00fdtvor\u016f p\u0159ist\u00e1l mezi koly proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch nos\u00edtek.
\n\u201eDo hajzlu,\u201c zasy\u010del Tom skrz zuby a pokra\u010doval v pomal\u00e9, kulhav\u00e9 ch\u016fzi za\u017eloutlou chodbou, z n\u00ed\u017e m\u011bl hnilobn\u00fd, star\u00fd pocit. Snad by dal rad\u011bji p\u0159ednost b\u00edl\u00fdm st\u011bn\u00e1m, ale o to ne\u0161lo.
\nU\u017e n\u011bkolik dn\u00ed pendloval sem a tam mezi domovem a nemocnic\u00ed a nezamhou\u0159il oka. Ve skute\u010dnosti mu sp\u00e1nek zanechal mal\u00fd d\u00e1rek, kter\u00fd mu p\u0159idal do sb\u00edrky mod\u0159in: kr\u00e1sn\u00e9, syt\u011b fialov\u00e9 v\u00e1\u010dky pod o\u010dima.
\nStyd\u011bl se opustit sv\u016fj pokoj a j\u00edt do nemocnice, nemluv\u011b o nes\u010detn\u00fdch p\u0159ek\u00e1\u017ek\u00e1ch, kter\u00e9 musel s tou ztuhlou s\u00e1drou na noze p\u0159esko\u010dit.
\nZkurven\u00e1 motorka. \u0158\u00edkal si, \u017ee z\u00e1vodit, kdy\u017e jsou silnice pokryt\u00e9 sn\u011bhem, nen\u00ed zrovna nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Motorka dostala smyk a strhla je oba k\u00a0zemi.<\/p>\n

Tom si povzdechl a smutn\u011b zavrt\u011bl hlavou. Pro\u0161el kolem pokoje sto \u0161edes\u00e1t sedm a vstoupil do toho dal\u0161\u00edho. B\u00e1l se, \u017ee ho ztrat\u00ed, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e s n\u00edm siln\u011b zat\u0159\u00e1sl a on se ani nehnul. Kdy\u017e vid\u011bl, jak jeho bezmocn\u00e9 t\u011blo dopadlo na zasn\u011b\u017een\u00fd asfalt, spustil se v n\u011bm mechanismus, kter\u00fd ho prom\u011bnil v hadr.
\nV jednu chv\u00edli se radoval z bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se odletu do Tokia a v dal\u0161\u00ed u\u017e le\u017eel na nos\u00edtk\u00e1ch, z pa\u017ee mu tr\u010dela kapa\u010dka a do \u017e\u00edly mu byla vp\u00edchnuta lavina l\u00e9k\u016f proti bolesti.
\nTe\u010f mu v\u0161ak z\u00e1le\u017eelo na tom, aby byl v bezpe\u010d\u00ed a v po\u0159\u00e1dku, a tato ud\u00e1lost mu poskytla \u010das na dlouh\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/p>\n

\u201eZvl\u00e1dl jsi to,\u201c p\u0159iv\u00edtal ho hned, jakmile vstoupil do m\u00edstnosti.
\nAndreas se na n\u011bj pobaven\u011b pod\u00edval a jeho pohmo\u017ed\u011bnou tv\u00e1\u0159 or\u00e1moval cynick\u00fd \u00fasm\u011bv. Nem\u011bl zrovna chu\u0165 c\u00edtit se provinile, tak\u017ee posm\u00edvat se mu byl dokonal\u00fd zp\u016fsob, jak se zbavit my\u0161lenek na to, \u017ee jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d \u2013 a \u0161vagr a ned\u00edln\u00e1 sou\u010d\u00e1st jeho j\u00e1 \u2013 m\u00e1 zlomenou nohu a mod\u0159iny po cel\u00e9m t\u011ble, a to v\u0161echno jeho vinou.<\/p>\n

Tom odhodil ty nen\u00e1vid\u011bn\u00e9 chatrn\u00e9 v\u011btvi\u010dky, kter\u00e9 mu m\u011bly poskytovat oporu, a p\u0159e\u0161oural se k pr\u00e1zdn\u00e9, neposkvrn\u011bn\u00e9 posteli vedle Andyho. \u201eNebu\u010f ironick\u00fd!\u201c
\n\u201eOkey,\u201c p\u0159ik\u00fdvl druh\u00fd a roztr\u017eit\u011b si pohr\u00e1val s jehlou, kterou m\u011bl zap\u00edchnutou v pa\u017ei. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to byl on, kdo to odnesl nejh\u016f\u0159; utrp\u011bl n\u011bkolik zlomen\u00fdch \u017eeber, n\u011bkolik dal\u0161\u00edch zlomenin, lehk\u00fd ot\u0159es mozku a n\u011bkolik komplikovan\u00fdch zlomenin. \u201eZ\u00edtra jdu na operaci nohy,\u201c ozn\u00e1mil a Tom v jeho t\u00f3nu vyc\u00edtil nejistotu.
\n\u201eUh,\u201c zamumlal. \u201eEhm\u2026 letos \u017e\u00e1dn\u00fd street snowboarding,\u201c zamyslel se nep\u0159\u00edtomn\u011b. Ne \u017ee by ho p\u0159\u00edli\u0161 zaj\u00edmalo, \u017ee se pozd\u011b v noci potuluje po ulic\u00edch v\u00a0aut\u011b.
\n\u201eJo,\u201c souhlasil blon\u010f\u00e1k a pomalu p\u0159ik\u00fdvl. P\u0159esto se c\u00edtil zatracen\u011b provinile.<\/p>\n

Tom byl tak nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e ho Bill pozval, aby s nimi jel do Tokia; te\u010f se kv\u016fli s\u00e1d\u0159e nemohl dostat ani do zatracen\u00e9ho letadla a nest\u00edhal ani v\u00edza \u2013 m\u011bl odlet\u011bt za dva dny.
\nBill od nehody nestihl Toma ani vid\u011bt: p\u0159\u00edpravy na odjezd mu zabraly i to m\u00e1lo \u010dasu, co mu zb\u00fdvalo. P\u0159es V\u00e1noce budou v Japonsku a on byl smutn\u00fd, \u017ee s nimi rasta nebude.
\nAle Andreas cht\u011bl, aby ti dva byli spolu alespo\u0148 v tomto ro\u010dn\u00edm obdob\u00ed. Byly to jejich prvn\u00ed V\u00e1noce a rozhodn\u011b je nemohli str\u00e1vit odd\u011blen\u011b.<\/p>\n

\u201eHele, vy\u0159i\u010f si ta v\u00edza.\u201c
\n\u201eNestihnu to,\u201c odv\u011btil Tom ost\u0159e a jeho v\u00fdraz okam\u017eit\u011b ztvrdl. \u201eKrom\u011b toho, doktor m\u011b stejn\u011b nepust\u00ed,\u201c povzdechl si.
\n\u201e\u0158ekni Billovi, a\u0165 za tebou p\u0159ijde, ne\u017e odjede.\u201c
\nRasta zakoulel o\u010dima a sna\u017eil se p\u0159\u00edteli nazna\u010dit, jak nemysliteln\u00e9 jsou jeho n\u00e1pady. Moc mu to nepomohlo. \u201eAndy\u2026\u201c
\n\u201eB\u011b\u017e!\u201c Vyhrkl blon\u010f\u00e1k a pl\u00e1cl rozev\u0159en\u00fdma rukama do b\u00edl\u00e9 pe\u0159iny, kter\u00e1 ho p\u0159ikr\u00fdvala. \u201eM\u00e1\u0161 napsan\u00fd na ksicht\u011b, \u017ee ho pot\u0159ebuje\u0161!\u201c
\nTom nech\u00e1pav\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di. \u201eAle\u2026\u201c vykoktal.
\n\u201eAle nic,\u201c Andreas se opravdu rozp\u00e1lil. U\u017e to nemohl vydr\u017eet ani den: Tom m\u011bl nal\u00e9havou fyzickou i psychickou pot\u0159ebu m\u00edt Billa u sebe, bylo to n\u011bco, co nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout \u2013 dokonce ani skr\u00fdt \u2013 p\u0159i v\u0161\u00ed v\u016fli na sv\u011bt\u011b. \u201eBylo to hektick\u00e9 obdob\u00ed: st\u011bhov\u00e1n\u00ed do Los Angeles a \u2013 a kv\u016fli t\u011bm jihoamerick\u00fdm koncert\u016fm a p\u0159\u00edprav\u00e1m jste se dva m\u011bs\u00edce nevid\u011bli!\u201c<\/p>\n

Teoreticky se Tom se zp\u011bv\u00e1kem a Axelem p\u0159est\u011bhovali do St\u00e1t\u016f, ale zat\u00edm spolu byli velmi m\u00e1lo, kv\u016fli neust\u00e1l\u00e9mu cestov\u00e1n\u00ed kapely. B\u011bhem jejich pobytu v Ji\u017en\u00ed Americe se pod pohr\u016f\u017ekami rodi\u010d\u016f a p\u0159\u00e1tel vr\u00e1til do N\u011bmecka.
\n\u0158ekl si, \u017ee stejn\u011b odjede s klukama do Tokia a str\u00e1v\u00ed tam V\u00e1noce.
\n\u0160patn\u00e1 p\u0159edpov\u011b\u010f.
\nTe\u010f nejen\u017ee nepojede do Japonska, ale dokonce ani nestr\u00e1v\u00ed s Billem dvac\u00e1t\u00fd p\u00e1t\u00fd prosinec.
\nM\u011bl chu\u0165 plakat, urvat si cop\u00e1nky a druhou nohu si zlomit kladivem.<\/p>\n

Andreas to musel vyc\u00edtit z jeho rozru\u0161en\u00e9 grimasy. \u201eCht\u011bl bys ml\u00e1tit hlavou o ze\u010f, dokud ji nerozm\u00e1\u010dkne\u0161, co?\u201c Zeptal se s \u00fase\u010dn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a ustaran\u00fdm zamra\u010den\u00edm.
\nTomovi se tato dal\u0161\u00ed mo\u017enost l\u00edbila a snad by i v\u00a0t\u00e9 tm\u011b sv\u00edtil, kdyby to bylo mo\u017en\u00e9. Dob\u0159e, o\u010dek\u00e1vat, \u017ee bude vyd\u00e1vat vlastn\u00ed sv\u011btlo, bylo dost nepravd\u011bpodobn\u00e9. \u201eTo je taky dobr\u00fd n\u00e1pad,\u201c zaradoval se bez nad\u0161en\u00ed.
\n\u201eHm,\u201c zamumlal Andy. \u201eTy jsi je\u0161t\u011b tady?\u201c Rozt\u00e1hl rty do p\u00edsmene „o“ a povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.
\nRasta se na n\u011bj dlouze a t\u00e1zav\u011b pod\u00edval. \u201eCo\u017ee?\u201c
\n\u201eNo tak, m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b jeden den na to, abys s n\u00edm byl,\u201c pob\u00eddl ho druh\u00fd. \u201eV\u00e1noce jsou pry\u010d, ale u\u017eijte si je alespo\u0148 na jeden mizern\u00fd den\u2026\u201c<\/p>\n

Tom sklonil hlavu, o\u010di up\u00edral na nohy \u2013 jednu m\u011bl v s\u00e1d\u0159e \u2013 a rty se mu kroutily. \u201eJ\u00e1 nev\u00edm\u2026\u201c zamumlal hlasem sn\u00ed\u017een\u00fdm do \u0161epotu; Andy ho sotva sly\u0161el, ale ten n\u00e1dech sta\u010dil, aby se zamra\u010dil a nasadil posm\u011b\u0161n\u00fd v\u00fdraz.
\n\u201eU\u017e tak m\u011b mrz\u00ed, \u017ee sis kv\u016fli mn\u011b zlomil nohu,\u201c zavr\u010del. \u201eA je mi fakt je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee je ti na hovno.\u201c
\nRasta se neodv\u00e1\u017eil otev\u0159\u00edt \u00fasta a pron\u00e9st jedinou slabiku, jen pohor\u0161en\u011b z\u00edral na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.
\nJe\u017e\u00ed\u0161i Kriste, v\u017edy\u0165 se p\u0159ece nedok\u00e1zal teleportovat!
\n\u201eJak to m\u00e1m, kurva, ud\u011blat?\u201c Vyk\u0159ikl a prudce zas\u00e1hl Andreas\u016fv sluch, kter\u00fd se bolest\u00ed za\u0161klebil.
\n\u201eKdybych jen mohl vst\u00e1t, nakopal bych ti prdel \u2013 pokud to u\u017e neud\u011blal Bill,\u201c zah\u0159m\u011bl blon\u010f\u00e1k, nyn\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odhodlan\u00fd vyhodit sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele z t\u00e9 zasran\u00e9 nemocnice a poslat ho na n\u00e1dra\u017e\u00ed hrubou silou sv\u00e9ho neomyln\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed.
\nTomovy o\u010di a \u00fasta se otev\u0159ela doko\u0159\u00e1n, st\u00e1le v\u00edce \u0161okovan\u00e9. \u201eANDREASI!\u201c Rozhodn\u011b, jeho hlas je\u0161t\u011b nikdy nedos\u00e1hl tak vysok\u00e9ho t\u00f3nu.<\/p>\n

Andreas p\u0159edv\u00eddateln\u011b vyprskl sm\u00edchy a t\u00e9ma \u2013 alespo\u0148 na chv\u00edli \u2013 zaml\u010del. Pak n\u00e1hle zv\u00e1\u017en\u011bl, mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. \u201ePosly\u0161, Tome: v\u00edm, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed\u0161 b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. Jsem tv\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel a zn\u00e1m t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e; nikdy sem nebude\u0161 pat\u0159it. Pat\u0159\u00ed\u0161 k n\u011bmu a, kurva, v\u00ed\u0161, \u017ee v\u017edycky bude tis\u00edc p\u0159ek\u00e1\u017eek\u2026\u201c
\nTom p\u0159ik\u00fdvl, stiskl rty a pozorn\u011b se na n\u011bj zad\u00edval.
\n\u201eMus\u00ed\u0161 se nau\u010dit riskovat, v\u00ed\u0161? V\u00ed\u0161, \u017ee tu nebudu v\u017edycky, abych t\u011b popostr\u010dil,\u201c pokra\u010doval blon\u010f\u00e1k povzbudiv\u011b. \u201eA\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161 do Los Angeles, nebudu tam.\u201c
\nDruh\u00fd se p\u0159istihl, \u017ee p\u0159ikyvuje a c\u00edt\u00ed se vinen n\u011bjak\u00fdm zlo\u010dinem. Tehdy je\u0161t\u011b nep\u0159ekonal svou nechu\u0165. Kdyby tomu tak bylo, u\u017e by d\u00e1vno chytil autobus, kter\u00fd by ho odvezl na n\u00e1dra\u017e\u00ed, a mohl by tak na chv\u00edli ut\u00e9ct ke sv\u00e9 l\u00e1sce.
\nNa\u0161t\u011bst\u00ed tu byl Andy a o hodinu pozd\u011bji u\u017e sed\u011bl ve vlaku do Hamburku.
\nV polovin\u011b cesty se mu v\u0161ak vybila baterka mobilu.
\nPr\u00e1v\u011b, kdy\u017e Billovi napsal, \u017ee p\u0159ijede.<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

\u201eBo\u017ee, Axeli, co m\u00e1m d\u011blat?\u201c Zeptal se znepokojen\u011b \u010dernovl\u00e1sek a n\u00e1sledoval bratra, kter\u00fd nesl zavazadla ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm jejich domu.
\nPr\u00e1v\u011b obdr\u017eel Tomovu zpr\u00e1vu, ale v pozad\u00ed byl mal\u00fd, bezv\u00fdznamn\u00fd, mizern\u00fd probl\u00e9m: odjezd byl urychlen. Podle p\u0159edpov\u011bdi m\u011blo sn\u011b\u017eit a oni zm\u011bnili let, aby neuv\u00edzli v N\u011bmecku.
\nU\u017e nejm\u00e9n\u011b dvacet minut chodil po ob\u00fdvac\u00edm pokoji v hrozn\u00e9 skl\u00ed\u010denosti. \u017daludek se mu dokonce za\u010dal samovoln\u011b obracet a on ho\u0159el \u00fazkost\u00ed.
\nSnad milionkr\u00e1t se sna\u017eil Tomovi dovolat, ale jeho mobiln\u00ed telefon byl vypnut\u00fd.
\n\u201eBille, uklidni se,\u201c pob\u00eddl ho Axel, kter\u00fd si balil kufry.
\nBill\u016fv obli\u010dej se zk\u0159ivil do strhan\u00e9 grimasy, zvedl ruce k hlav\u011b, chytil se za vlasy a tahal za n\u011b, a\u017e to bolelo. \u201eJak to m\u00e1m ud\u011blat? \u0158ekni mi, jak?!\u201c<\/p>\n

Tomovi by se to nel\u00edbilo. Dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee ho v tu chv\u00edli pot\u0159ebuje v\u00edc ne\u017e kdy jindy, a nen\u00e1vid\u011bl se za to, \u017ee kdy\u017e se mu stala ta nehoda, nemohl b\u00fdt s\u00a0n\u00edm. Oba v\u0161ak v\u011bd\u011bli, co jejich vztah obn\u00e1\u0161\u00ed, a oba tyto kompromisy p\u0159ijali.
\nC\u00edtil, \u017ee um\u00edr\u00e1, kdy\u017e mu Tom uprost\u0159ed noci zavolal, \u017ee nem\u016f\u017ee sp\u00e1t, proto\u017ee m\u00e1 v hlav\u011b p\u0159\u00edli\u0161 mnoho my\u0161lenek, a cel\u00e9 hodiny plakal. Dok\u00e1zal jen poslouchat, i kdy\u017e se cht\u011bl ze v\u0161ech sil n\u011bjak teleportovat do postele sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Objal by ho, p\u0159itiskl k sob\u011b a celou noc mu \u0161eptal, \u017ee mus\u00ed zahnat v\u0161echny ty dot\u011brn\u00e9 my\u0161lenky. V\u011bd\u011bl, \u017ee strach ze ztr\u00e1ty Andrease ho s\u017e\u00edral za\u017eiva, ale te\u010f u\u017e to bylo v po\u0159\u00e1dku.
\nA jak mu v hlav\u011b v\u00ed\u0159ilo tolik, tolik zmatku, sklouzla mu z \u0159as slza a smo\u010dila tv\u00e1\u0159, aby mu p\u0159ipomn\u011bla, jak moc se nen\u00e1vid\u00ed za to, \u017ee nen\u00ed Tomovi nabl\u00edzku.<\/p>\n

Rozhodl se tedy zastavit sv\u00e9 hloup\u00e9 nohy a sedl si na pohovku. Op\u0159el si lokty o kolena a obli\u010dej schoval do dlan\u00ed.
\n\u201eBude m\u011b nen\u00e1vid\u011bt\u2026\u201c vzdychl zni\u010den\u011b; vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil, jak se pohovka prohnula pod bratrovou vahou, a kolem zad se mu obto\u010dila ruka.
\n\u201eOn to pochop\u00ed,\u201c sna\u017eil se ho uklidnit kytarista a lehce ho popl\u00e1cal po z\u00e1dech.
\nBill se v reakci na to zmohl jen na vzlyk. \u201eNe, on m\u011b pot\u0159ebuje\u2026\u201c odfrkl si a doufal, \u017ee se vzpamatuje a p\u0159estane plakat. \u201eA j\u00e1 chci b\u00fdt s n\u00edm.\u201c
\nAxel si povzdechl a pevn\u011bji objal bratrovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo. \u201eV\u011bd\u011bl jsi to; myslel jsem, \u017ee jsi to p\u0159ijal\u2026\u201c
\nBill se prudce kousl do rtu a usilovn\u011b se sna\u017eil nepropuknout ve vztek. \u201eP\u0159esta\u0148 \u2013 p\u0159esta\u0148 mi cokoliv vy\u010d\u00edtat,\u201c zasy\u010del skrz za\u0165at\u00e9 zuby, tv\u00e1\u0159 st\u00e1le skrytou v dlan\u00edch.
\n\u201eBille\u2026\u201c<\/p>\n

Bill se nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout a vysko\u010dil na nohy jako pru\u017eina. Vrhl na Axela pohled, kter\u00fd byl stejn\u011b znechucen\u00fd jako rozru\u0161en\u00fd, a rozho\u0159\u010den\u011b sev\u0159el rty. O\u010di se mu pod jezerem slz nepr\u016fhledn\u011b leskly. \u201eTohle mu nem\u016f\u017eu ud\u011blat, Axeli. Te\u010f nem\u016f\u017eu odjet, je na cest\u011b,\u201c roz\u010diloval se a zt\u011b\u017eka d\u00fdchal.
\nAxel vstal, stoupl si p\u0159ed n\u011bj, polo\u017eil mu ruce na ramena, pevn\u011b je stiskl a trochu s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. \u201eBille, nev\u011bd\u011bli jsme, \u017ee p\u0159ijede! Za p\u016fl hodiny mus\u00edme vyrazit, z\u00edtra za\u010dne nejsp\u00ed\u0161 zase sn\u011b\u017eit, hust\u011b\u2026 a bude mrznout!\u201c
\n\u010cernovl\u00e1sek se vykroutil z kytaristova sev\u0159en\u00ed a otr\u00e1ven\u011b ustoupil. \u201eNe\u0159\u00edkej mi, co m\u00e1m d\u011blat,\u201c zavr\u010del.
\n\u201eDavid ti nakope prdel, proboha\u201c Vyhrkl Axel a m\u00e1val rukama, co\u017e moc \u010dasto ned\u011blal.
\n\u201eNechci jet do Tokia, ani\u017e bych Toma nejd\u0159\u00edv vid\u011bl!\u201c vyk\u0159ikl Bill tak hlasit\u011b, a\u017e se Axel ot\u0159\u00e1sl. Pod mikinou s logem kapely se mu zb\u011bsile sv\u00edral hrudn\u00edk a myslel si, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli omdl\u00ed. Dlouho lapal po dechu, ne\u017e znovu promluvil. \u201eNevid\u011bl jsem ho dva m\u011bs\u00edce a V\u00e1noce spolu tr\u00e1vit nebudeme,\u201c zak\u0148u\u010del se svra\u0161t\u011bl\u00fdm obo\u010d\u00edm a nebezpe\u010dn\u011b smutn\u00fdm v\u00fdrazem. \u201eKdy\u017e se nad t\u00edm zamysl\u00ed\u0161, tak je to p\u011bkn\u011b na hovno\u2026\u201c<\/p>\n

Axel ani na okam\u017eik nezav\u00e1hal, p\u0159ibl\u00ed\u017eil se ke sv\u00e9mu mlad\u0161\u00edmu bratrovi a zahrnul ho pevn\u00fdm objet\u00edm. P\u0159itiskl ho k sob\u011b a nic ne\u0159ekl; v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 co \u0159\u00edct, proto\u017ee to byla pravda.
\n\u201eTo nen\u00ed f\u00e9r,\u201c ozval se tlumen\u00fd vzlyk t\u011bsn\u011b pod jeho bradou: \u010dernovl\u00e1sek zabo\u0159il obli\u010dej do mikiny a nezd\u00e1lo se, \u017ee by se odtamtud chystal dostat \u2013 alespo\u0148 dokud si pro n\u011b David nep\u0159i\u0161el. \u201eBo\u017ee, on m\u011b bude nen\u00e1vid\u011bt\u2026\u201c opakoval u\u017e po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9, skoro jako by od\u0159\u00edk\u00e1val pon\u011bkud monot\u00f3nn\u00ed a bolestnou p\u00edse\u0148.
\n\u201eNe, zlato, on to pochop\u00ed,\u201c uklid\u0148oval ho Axel a vtiskl zp\u011bv\u00e1kovi na sp\u00e1nek mal\u00fd polibek.<\/p>\n

Bill neodpov\u011bd\u011bl, proto\u017ee by to bylo v\u00edcem\u00e9n\u011b zbyte\u010dn\u00e9. V\u011bd\u011bl, co s Tomem pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edvaj\u00ed; ne\u0161lo o \u017e\u00e1dnou krizi, jejich vztah byl vlastn\u011b pevn\u00fd jako v\u017edycky, ale tr\u00e1pila je vzd\u00e1lenost. Nemohl Axelovi s takovou jistotou \u0159\u00edct, \u017ee se stane n\u011bco krajn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho, ani\u017e by si t\u00edm byl jist\u00fd. Axel to naopak nedok\u00e1zal pochopit. Koneckonc\u016f, nemusel nikomu nic vysv\u011btlovat. To, co se m\u011blo st\u00e1t, se t\u00fdkalo jen jeho a Toma, nikoho jin\u00e9ho.
\nA tak trochu doufal, \u017ee to jeho p\u0159\u00edtel nep\u0159ijme tak t\u011b\u017ece, jak o\u010dek\u00e1val.
\nJen rezignovan\u011b vydechl a bratr ho dvakr\u00e1t popl\u00e1cal po z\u00e1dech.
\n\u201eNeboj se, bude to v po\u0159\u00e1dku.\u201c
\nZ Billova nosu se vydralo dal\u0161\u00ed hork\u00e9 popot\u00e1hnut\u00ed a on s t\u00edm nejzoufalej\u0161\u00edm v\u00fdrazem, jak\u00fd dok\u00e1zal nasadit, proto\u010dil o\u010dima. Axelova slova budou posledn\u00ed slavn\u00e1 slova, t\u00edm si byl te\u010f jist\u00fd.
\nKr\u00e1tce nato dorazil David a zp\u011bv\u00e1k s velk\u00fdm strachem neochotn\u011b opustil stejn\u00fd d\u016fm, kter\u00fd Tom brzy pot\u00e9 na\u0161el pr\u00e1zdn\u00fd.<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

Tom zaplatil taxik\u00e1\u0159i a b\u00edl\u00e9 auto mu brzy zmizelo z dohledu. Str\u010dil si pen\u011b\u017eenku zp\u00e1tky do kapsy a zad\u00edval se zmaten\u00fdm pohledem branou do s\u00eddla Kaulitz\u016f; nesv\u00edtilo se tam a nezd\u00e1lo se, \u017ee by tam n\u011bkdo byl.
\nAle jak je to mo\u017en\u00e9? Odlet byl napl\u00e1nov\u00e1n na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010der. P\u0159ece nemohli odlet\u011bt.
\n\u201eDo prdele,\u201c zavr\u010del rasta ti\u0161e a sna\u017eil se s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee Bill a Axel jen sp\u00ed, proto\u017ee u\u017e bylo dost pozd\u011b \u2013 ale ne zase tak pozd\u011b, aby ti dva u\u017e m\u011bli obli\u010deje p\u0159itisknut\u00e9 k pol\u0161t\u00e1\u0159\u016fm.
\nNemohl ani zazvonit na zvonek; nem\u011bli ho, aby se vyhnuli nep\u0159\u00edjemnostem od obvykl\u00fdch skupinek fanou\u0161k\u016f, kte\u0159\u00ed je nav\u0161t\u011bvovali. Op\u0159el se tedy z\u00e1dy o ten kus \u017eeleza a sna\u017eil se o\u017eivit sv\u016fj mobiln\u00ed telefon, p\u0159i\u010dem\u017e se sna\u017eil uklidnit. Ta v\u011bc mu v ruce zavibrovala a na n\u011bkolik vte\u0159in se rozz\u00e1\u0159ila oslnivou b\u00edlou barvou, ne\u017e se v okam\u017eiku nal\u00e9havosti zm\u011bnila v pouh\u00fd zasran\u00fd vybit\u00fd mobil. B\u011bhem chv\u00edle, kdy byl telefon zapnut\u00fd, v\u0161ak osv\u011btlil tmav\u00fd kout, kde Tom zahl\u00e9dl zma\u010dkan\u00fd kus pap\u00edru.<\/p>\n

S vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil se sna\u017eil neztratit rovnov\u00e1hu a nep\u0159evr\u00e1tit se na zem, chytil se br\u00e1ny a sehnul se pro l\u00edstek, kter\u00fd byl pravd\u011bpodobn\u011b ur\u010den jemu.
\nOtev\u0159el ho a p\u0159e\u010detl si jeho obsah.
\nChv\u00edli trvalo, ne\u017e se jeho v\u00fdraz radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnil; ze soust\u0159ed\u011bn\u00ed se mu tv\u00e1\u0159 zk\u0159ivila do t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9 grimasy. \u201eZklam\u00e1n\u00ed\u201c to bylo p\u0159esn\u00e9 slovo napsan\u00e9 na jeho \u010dele jasn\u011b neonov\u00fdmi barvami.
\nByli pry\u010d. Ode\u0161li.
\nLet byl o den posunut a jejich letadlo vzl\u00e9tlo. To letadlo ho odn\u00e1\u0161elo je\u0161t\u011b d\u00e1l, ne\u017e u\u017e byl.
\nV duchu dupl zdravou nohou do zem\u011b \u2013 v duchu, proto\u017ee kdyby to ud\u011blal opravdu, u\u017e by nejsp\u00ed\u0161e skon\u010dil obli\u010dejem na mokr\u00e9 zemi.<\/p>\n

Byl na\u0161tvan\u00fd jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Cel\u00e9 m\u011bs\u00edce sb\u00edral jedno zklam\u00e1n\u00ed za druh\u00fdm: Bill musel jet do Pa\u0159\u00ed\u017ee s n\u011bjak\u00fdm pitom\u00fdm n\u00e1vrh\u00e1\u0159em, jeho\u017e jm\u00e9no ani neznal, Bill musel zkou\u0161et na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed koncerty, Bill byl cel\u00e9 dva m\u011bs\u00edce pry\u010d, Bill byl te\u010f pry\u010d a nestr\u00e1vil s n\u00edm ani ty te\u010f u\u017e bezcenn\u00e9 V\u00e1noce.
\nNejen\u017ee se vydal na dost dlouhou cestu a promrhal \u010d\u00e1st \u00faspor z pr\u00e1ce, kterou opustil kv\u016fli st\u011bhov\u00e1n\u00ed do Los Angeles, ale ocitl se skl\u00ed\u010den\u00fd a bez s\u00edly i na pl\u00e1\u010d p\u0159ed pr\u00e1zdn\u00fdm domem \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho miloval a kter\u00fd ho m\u011bl podporovat, ne ni\u010dit.
\nMo\u017en\u00e1 to nebyla jeho vina, ale jemu bylo jedno, \u010d\u00ed je to vina.
\nBill mu tolikr\u00e1t sliboval, a te\u010f tu byl v hambursk\u00e9m chladu, nem\u011bl kam j\u00edt a v\u0161echny nad\u011bje se rozpadly na st\u0159\u00edpky. V tu chv\u00edli nejv\u00edce litoval toho, \u017ee se v\u017edycky p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti hnal za Billem. A tohle byla nejlep\u0161\u00ed odm\u011bna, uva\u017eoval s nekone\u010dnou ho\u0159kost\u00ed.
\nV\u011bd\u011bl, jak\u00fd \u017eivotn\u00ed styl zp\u011bv\u00e1k vede, ale tohle u\u017e bylo moc.<\/p>\n

Tom nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd svatou\u0161ek, ani nebyl obda\u0159en bezmeznou trp\u011blivost\u00ed. Ka\u017edou chv\u00edli se p\u0159istihl, \u017ee by mo\u017en\u00e1 bylo lep\u0161\u00ed, kdyby tu p\u00edsni\u010dku nikdy nenapsal a Andreas ji nikdy neposlal; nejsp\u00ed\u0161 by se dal dohromady s Camillou a nem\u011bl by probl\u00e9m se vzd\u00e1lenost\u00ed a v\u0161emi t\u011bmi dal\u0161\u00edmi sra\u010dkami, se kter\u00fdmi musel \u017e\u00edt.
\nDob\u0159e, mo\u017en\u00e1 to byla spravedliv\u00e1 cena, kterou musel za Billa zaplatit \u2013 to rozhodn\u011b byla \u2013 ale ten hn\u011bv byl slep\u00fd a nerozumn\u00fd. Tom tohle sn\u00e1\u0161el p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. A kdyby se mohl zbavit toho balvanu, kter\u00fd ho tla\u010dil na b\u0159i\u0161e, bylo by mu l\u00edp. Byl odhodlan\u00fd p\u0159estat potla\u010dovat v\u0161echnu frustraci, kter\u00e1 v n\u011bm bublala. Cht\u011bl ud\u011blat n\u011bco, cokoli, aby Bill jednou prov\u017edy pochopil, jak moc ho pot\u0159ebuje m\u00edt nav\u017edycky po sv\u00e9m boku.<\/p>\n

V tu chv\u00edli by si nejrad\u011bji zavolal tax\u00edk, aby se dostal zp\u00e1tky na n\u00e1dra\u017e\u00ed a znovu chytil vlak, ale jak by to mohl ud\u011blat, kdy\u017e m\u011bl vybit\u00fd telefon a nach\u00e1zel se v extr\u00e9mn\u011b odlehl\u00e9 \u010d\u00e1sti Hamburku?
\nPo nespo\u010dtu nad\u00e1vk\u00e1ch sta\u010dilo sebrat trochu v\u016fle, podep\u0159\u00edt se na berl\u00edch a dostat se kdov\u00ed kam, mo\u017en\u00e1 k ve\u0159ejn\u00e9mu telefonu. N\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee bude muset j\u00edt dlouhou cestu; na\u0161t\u011bst\u00ed si s sebou nevzal nic t\u011b\u017ek\u00e9ho, proto\u017ee ne\u017e odjel, ani se nestihl stavit doma.
\nA tak se se v\u0161\u00ed l\u00edtost\u00ed a z\u00e1\u0161t\u00ed, kter\u00e1 ho s\u017e\u00edrala zevnit\u0159, vydal s krajn\u00edm zklam\u00e1n\u00edm nejist\u00fdmi kroky do tmy, kter\u00e1 ho obklopovala.
\nA op\u011bt byl s\u00e1m.<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b doma.
\nByla to pekeln\u00e1 noc, a jestli byly jeho tmav\u00e9 kruhy p\u0159edt\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 rekordn\u00ed, te\u010f o n\u011b mohl rovnou zakopnout. Ignoroval v\u0161echny ot\u00e1zky Simone, pro\u010d a jak odjel do Hamburku, pro\u010d j\u00ed o tom informoval jen oby\u010dejn\u00fdm, sp\u011b\u0161n\u00fdm vzkazem, a hlavn\u011b, pro\u010d u\u017e je zp\u00e1tky s takovou zu\u0159ivost\u00ed.
\nZabouchl dve\u0159e sv\u00e9ho pokoje, vztekle odhodil berle, ani\u017e by se staral, kde skon\u010dily, a vrhl se na postel jako ne\u017eiv\u00e1 loutka. D\u011bsiv\u011b si odfrkl a p\u0159itiskl si pol\u0161t\u00e1\u0159 na obli\u010dej, pak v t\u00e9to poloze zkamen\u011bl a vypnul mozek.
\nV tu chv\u00edli nepot\u0159eboval p\u0159em\u00fd\u0161let. Byly to v\u0161echno jen obrovsk\u00e9 kecy; nec\u00edtil ruce od toho, jak se o n\u011b celou cestu op\u00edral, a nav\u00edc mu t\u0159e\u0161tila hlava a pulzovaly sp\u00e1nky.
\nByl \u00fapln\u00e1 troska a jeho nezdrav\u011b na\u017eloutl\u00e1 ple\u0165 to jen potvrzovala.<\/p>\n

Asi deset minut p\u0159em\u00fd\u0161lel o nicot\u011b, a kdy\u017e u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee se jeho v\u00ed\u010dka chystaj\u00ed usnout, usly\u0161el na chodb\u011b Simonin hlas.
\nZklaman\u011b zavr\u010del, a je\u0161t\u011b v\u00edc si p\u0159itiskl pol\u0161t\u00e1\u0159 k sob\u011b.
\n\u201eSamoz\u0159ejm\u011b, drah\u00fd, pr\u00e1v\u011b se vr\u00e1til dom\u016f\u2026 ach, ty jsi v Tokiu!\u201c
\nZa\u010dal se modlit, aby matka m\u011bla dost rozumu a nevstupovala do jeho pokoje, aby mu Billa p\u0159edala, proto\u017ee prost\u011b nev\u011bd\u011bl, jestli bude schopen vyslovit by\u0165 jen jedin\u00e9 slovo, ani\u017e by se zhroutil.
\n\u201eHned ti ho p\u0159ed\u00e1m.\u201c Simonina hlava vykoukla ze dve\u0159\u00ed a Tom poc\u00edtil d\u011bsiv\u00fd pocit vnit\u0159n\u00edho chladu.
\n\u201eNe, ne, ne!\u201c Zasy\u010del tak, aby ho Bill nesly\u0161el.
\nMatka mu podala telefon a pob\u00eddla ho, aby si se zp\u011bv\u00e1kem promluvil. Vyvalil o\u010di a k\u0148u\u010del jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.
\n\u201eNo tak, Tome,\u201c pob\u00eddla ho, kdy\u017e kone\u010dn\u011b ve\u0161la do pokoje, polo\u017eila mu telefon vedle pol\u0161t\u00e1\u0159e a beze slova ode\u0161la.<\/p>\n

Tom odstr\u010dil pol\u0161t\u00e1\u0159 a chv\u00edli z\u00edral na bezdr\u00e1tov\u00fd telefon, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Mohl stisknout \u010derven\u00e9 tla\u010d\u00edtko a usnout, ale tohle rozhodn\u011b nem\u011bl v\u00a0povaze. P\u0159ibl\u00ed\u017eil si tedy neochotn\u011b telefon k uchu a povzdechl si, ne\u017e promluvil.
\n\u201eJo?\u201c Jeho t\u00f3n dos\u00e1hl neb\u00fdval\u00e9 hloubky; to „jo“ zn\u011blo sp\u00ed\u0161 jako vzdech ze z\u00e1hrob\u00ed.
\n\u201e\u2026 Tomi?\u201c Bill\u016fv hlas byl tich\u00fd. Tom by poc\u00edtil nejsp\u00ed\u0161e n\u011bhu, neb\u00fdt jeho sou\u010dasn\u00e9ho rozpolo\u017een\u00ed, kter\u00e9 ho nutilo prost\u011b trucovat.
\n\u201eBille.\u201c
\n\u201eAhoj\u2026\u201c
\nZa jin\u00fdch okolnost\u00ed by ho chytil a u\u017e by ho nikdy nepustil, i kdyby snad za\u010dalo ho\u0159et.
\n\u201eBo\u017ee, Tome\u2026 je mi to tak l\u00edto.\u201c Usly\u0161el chv\u011bj\u00edc\u00ed se povzdech, jak se ozval p\u0159es sluch\u00e1tko a naru\u0161il tak jeho slova.
\nZa\u0165al \u010delist a jeho v\u00fdraz mimovoln\u011b ztvrdl. \u201eTo je jedno,\u201c u\u017e jsem zklaman\u00fd<\/em>, cht\u011bl dodat, ale ovl\u00e1dl se.
\nBill zav\u00e1hal. \u201eNez\u00e1le\u017e\u00ed ti na tom?\u201c
\n\u201eNe,\u201c \u0159ekl Tom.
\n\u201eJsi v po\u0159\u00e1dku? Jsi tak\u2026 chladn\u00fd.\u201c Zd\u00e1lo se, \u017ee se jeho p\u0159\u00edtel opravdu boj\u00ed s n\u00edm mluvit, aby to v\u0161echno nezkazil. Tolik bolelo sly\u0161et jeho hlas v telefonu a v\u011bd\u011bt, \u017ee je tis\u00edce kilometr\u016f daleko. Je\u0161t\u011b nikdy nesly\u0161el Billa tak v\u00e1hat, kdy\u017e n\u011bco \u0159\u00edkal. Ne, tohle nebyl on. Jak ho mohl takhle zm\u011bnit? Zavrt\u011bl hlavou a \u0159ekl si, \u017ee je hloup\u00fd. Nebyla to jeho vina, to bylo jist\u00e9.<\/p>\n

\u201eV Hamburku bylo taky chladno,\u201c odplivl si s cynismem, o kter\u00e9m ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee ho um\u00ed pou\u017e\u00edt. N\u011bco uvnit\u0159 mu \u0159\u00edkalo, \u017ee za to koneckonc\u016f nem\u016f\u017ee ani Bill, ani on, ale v tu chv\u00edli si p\u0159ipadal jako za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed provazochodec zav\u011b\u0161en\u00fd na hran\u011b sv\u00e9 labiln\u00ed n\u00e1lady. Nemohl to nechat b\u00fdt jako v\u017edycky: tentokr\u00e1t ho cht\u011bl p\u0159im\u011bt, aby si uv\u011bdomil, jak ho ka\u017ed\u00fd kilometr mezi nimi ni\u010d\u00ed.
\nBill se p\u0159i t\u011bch slovech zachv\u011bl. \u201ePoslouchej m\u011b, Tome\u2026\u201c
\nRasta neodpov\u011bd\u011bl, jen si povzdechl a \u010dekal.
\n\u201eJ\u00e1\u2026 j\u00e1 cht\u011bl z\u016fstat a\u2026 ani nev\u00ed\u0161, jak m\u011b to mrz\u00ed,\u201c pokra\u010dovala hv\u011bzda. \u201eAle v\u00ed\u0161, \u017ee by mi to nedovolili, proto\u017ee\u2026 je to Tokio, no\u2026\u201c
\n\u201eSkv\u011bl\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost,\u201c souhlasil Tom rozhodn\u011b.
\n\u201eJo\u2026\u201c p\u0159ik\u00fdvl a m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno vy\u010derpan\u011b si povzdechl. V tu chv\u00edli m\u011bl pocit, \u017ee mluv\u00ed k nep\u0159ekonateln\u00e9 zdi. \u201eOh, Tome\u2026 p\u0159\u00e1l bych si, abys tu byl.\u201c<\/p>\n

Rasta s telefonem sotva p\u0159ilo\u017een\u00fdm k uchu, sev\u0159en\u00fdm ve slab\u00e9 p\u011bsti, se instinktivn\u011b kousal do rt\u016f a mhou\u0159il rozt\u0159esen\u00e1 v\u00ed\u010dka. Zhluboka d\u00fdchal; cht\u011bl jen odpo\u010d\u00edvat. U\u017e nemohl d\u00e1l udr\u017eet sv\u00e9 kon\u010detiny, kter\u00e9 jako by se va\u0159ily v kotli \u017ehav\u00e9 l\u00e1vy.
\nDost. \u201eJsem unaven\u00fd, Bille. Promluv\u00edme si pozd\u011bji, jo?\u201c
\nByl si jist\u00fd, \u017ee jeho p\u0159\u00edteli se rozbu\u0161ilo srdce, ale ve chv\u00edli, kdy si to pomyslel, poc\u00edtil podivnou lhostejnost.
\n\u201eAle\u2026\u201c
\n\u201eHodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,\u201c \u0159ekl t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ukon\u010dil hovor a hodil telefon n\u011bkam na postel, mimo jeho dohled.
\nZamumlal n\u011bkolik nesouvisl\u00fdch slov a zabo\u0159il obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

Bill zkamen\u011ble odt\u00e1hl telefon od ucha. Z\u00edral na n\u011bj snad nekone\u010dn\u011b dlouho, ne\u017e se Axel dotkl jeho ramene a vr\u00e1til ho do reality, kter\u00e9 by se nejrad\u011bji vyhnul. Zavrt\u011bl hlavou a jeho o\u010di se bezd\u011b\u010dn\u011b p\u0159esunuly od panoramatu metropole, do kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b dorazili, k tomu, aby si to uv\u011bdomil.
\n\u201eJe v po\u0159\u00e1dku?\u201c Zeptal se bratr s obavami a jeho pohled zm\u011bkl jako m\u00e1lokdy p\u0159edt\u00edm. S\u00e1m c\u00edtil nemal\u00e9 nap\u011bt\u00ed a necht\u011bl, aby mimo\u0159\u00e1dnou p\u0159\u00edle\u017eitost, kter\u00e1 se jim naskytla, zma\u0159ilo n\u011bkolik nedorozum\u011bn\u00ed. Bill strnul\u00fdm pohybem neznateln\u011b sklonil hlavu. Zvedl koutek \u00fast, co\u017e nebyl ani st\u00edn \u00fasm\u011bvu. \u201eNo?\u201c Nal\u00e9hal Axel.
\n\u201eNen\u00e1vid\u00ed m\u011b. \u0158\u00edkal jsem ti to.\u201c
\nSkepticky se na \u010dernovl\u00e1ska pod\u00edval a jeho obo\u010d\u00ed se srazilo do jednoho bodu na svra\u0161t\u011bl\u00e9m \u010dele. \u201eTo mi p\u0159ijde nemo\u017en\u00e9.\u201c
\nBill\u016fv v\u00fdraz ztvrdl, t\u00e9m\u011b\u0159 zkamen\u011bl. \u201eV\u00e1\u017en\u011b. Ani se mnou nechce mluvit,\u201c zamumlal utr\u00e1pen\u011b. Z Tomova odta\u017eit\u00e9ho t\u00f3nu ho tolik rozbolelo u srdce. C\u00edtil, jak se mu sev\u0159elo v\u00a0hrudi, aby vytvo\u0159ilo prostor pro vakuum.<\/p>\n

Axel zamy\u0161len\u011b p\u0159ik\u00fdvl, kdy\u017e je David vyzval, aby se k n\u011bmu p\u0159ipojili na konferenci. Georg a Gustav u\u017e z m\u00edstnosti ode\u0161li, tak\u017ee v jak\u00e9si bublin\u011b opu\u0161t\u011bnosti, v n\u00ed\u017e se Bill hodlal na n\u011bkolik p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch dn\u00ed zabarik\u00e1dovat, z\u016fstali jen Bill a jeho bratr, p\u0159inejmen\u0161\u00edm dokud Toma nep\u0159ejde jeho vztek.
\n\u201eBude to jen chvilkov\u00e9,\u201c navrhl kytarista a roztr\u017eit\u011b pohladil bratra po rameni.
\nBill se zamra\u010dil a st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017eel l\u00edtostiv\u00fd povzdech. Ne, tohle nebude chvilkov\u00e9. Bylo tolik, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho d\u016fvod\u016f, pro\u010d by m\u011bl b\u00fdt pr\u00e1v\u011b te\u010f v N\u011bmecku. P\u0159edev\u0161\u00edm tu byl n\u011bkdo, kdo mu prost\u011b pot\u0159eboval vyk\u0159i\u010det v\u0161echnu frustraci do tv\u00e1\u0159e; ten n\u011bkdo byl p\u0159esn\u011b ten \u010dlov\u011bk, kter\u00fd ho zvedl ze zem\u011b a kter\u00fd si nezaslou\u017eil, aby ho opustil. Odtud, z toho vzd\u00e1len\u00e9ho m\u011bsta, pro n\u011bj nemohl nic ud\u011blat. Tom st\u00e1le c\u00edtil t\u00edhu cel\u00e9ho sv\u011bta na sv\u00fdch bedrech, i kdyby se ho sna\u017eil v\u0161emo\u017en\u011b podpo\u0159it na d\u00e1lku.<\/p>\n

Takhle to fungovat nemohlo a oba to v\u011bd\u011bli. Takov\u00e9 byly bohu\u017eel v\u00fdsledky, ale ani jeden z nich se necht\u011bl vr\u00e1tit k\u00a0tomu, jako to bylo p\u0159ed t\u00edm.
\nBill odstoupil od sklen\u011bn\u00e9ho okna, nucen opustit panoramatick\u00fd v\u00fdhled, kter\u00fd ho dosud hypnotizoval, a n\u00e1sledoval Axela, kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00edho za n\u00edm pomal\u00fdm, \u0161ourav\u00fdm krokem, jako by ho n\u011bco podp\u00edralo, aby nespadl na zem.
\n\u201eV\u0161echno se vy\u0159e\u0161\u00ed. Uklidni se,\u201c \u0159ekl Axel p\u0159es rameno, kdy\u017e se pooto\u010dil.
\nBill lehce p\u0159ik\u00fdvl a doufal, \u017ee na t\u011bch slovech je alespo\u0148 trocha pravdy.<\/p>\n

autor: Veronique
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Veronique Hold On \u2013 Vydr\u017eet Berle. Do prdele. Kurva \u2013 berle. Pauza. Berle, berle. Kurva, do prdele. Seru na to. Odfrknut\u00ed. Jeden z t\u011bch dvou pekeln\u00fdch v\u00fdtvor\u016f p\u0159ist\u00e1l mezi koly proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch nos\u00edtek. \u201eDo hajzlu,\u201c zasy\u010del Tom skrz zuby a pokra\u010doval v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79436153,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[739],"tags":[],"class_list":["post-79436200","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-yours-to-hold-by-veronique"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436200","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79436200"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436200\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79436201,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436200\/revisions\/79436201"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79436153"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79436200"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79436200"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79436200"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}