{"id":79436203,"date":"2021-11-13T16:00:00","date_gmt":"2021-11-13T15:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79436203"},"modified":"2021-11-10T23:28:08","modified_gmt":"2021-11-10T22:28:08","slug":"yours-to-hold-17-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/11\/13\/yours-to-hold-17-konec\/","title":{"rendered":"Yours To Hold 17. (konec)"},"content":{"rendered":"

autor: Veronique<\/strong><\/p>\n

Tom popadl sv\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 zbran\u011b a zam\u00ed\u0159il dol\u016f po schodech, p\u0159itahov\u00e1n mat\u010din\u00fdm neutuchaj\u00edc\u00edm sma\u017een\u00edm, kter\u00e9 trvalo u\u017e n\u011bkolik hodin. Nav\u00edc se mu z l\u00e1kav\u00e9, lehce ko\u0159en\u011bn\u00e9 v\u016fn\u011b Simoniny pe\u010den\u011b zvedl \u017ealudek. Zhluboka se nadechl a sklouzl i z posledn\u00edho schodu do kuchyn\u011b.
\n<\/strong>Lehce si odka\u0161lal, jen aby upoutal mat\u010dinu pozornost, kter\u00e1 sebou trhla, p\u0159isp\u011bchala k n\u011bmu a v\u0159ele ho objala.
\n\u201eVesel\u00e9 V\u00e1noce, zlat\u00ed\u010dko,\u201c zaradovala se a p\u0159itiskla chlapce k sob\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e si d\u00e1vala pozor, aby ho neu\u0161pinila rukama.
\nTom jej\u00ed objet\u00ed op\u011btoval a dal j\u00ed polibek na tv\u00e1\u0159. \u201eVesel\u00e9 V\u00e1noce i tob\u011b.\u201c
\n\u201eJak se m\u00e1\u0161?\u201c Zeptala se ho \u017eena a mezi bublaj\u00edc\u00edmi hrnci a va\u0159e\u010dkami se vr\u00e1tila ke sv\u00e9 kucha\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ci. Zjevn\u011b m\u011bla na mysli to, co se stalo \u2013 nebo sp\u00ed\u0161 nestalo.
\nZav\u00e1hal, a pak s\u00a0hranou lhostejnost\u00ed pokr\u010dil rameny. Zd\u00e1lo se, \u017ee je to v posledn\u00ed dob\u011b na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku. \u201eEhm,\u201c jen neur\u010dit\u011b zamumlal.
\n\u201eOh\u2026 Tomi, v\u0161echno bude jako d\u0159\u00edv,\u201c uklid\u0148ovala ho Simone a s pe\u010dlivou p\u0159esnost\u00ed kr\u00e1jela okurku.<\/p>\n

Tom se sna\u017eil nevn\u00edmat p\u0159ezd\u00edvku, kterou pou\u017eila. \u201eD\u0159\u00edv to bylo stejn\u00e9,\u201c tvrdil ne\u00fastupn\u011b.
\nJeho matka m\u00edrn\u011b zavrt\u011bla sklon\u011bnou hlavou a soust\u0159ed\u011bn\u011b se v\u011bnovala sv\u00e9 pr\u00e1ci. Pod\u00edvala se na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny, aby se ujistila, \u017ee st\u00edh\u00e1. \u201eP\u0159edt\u00edm jsi byl jen odhodlan\u011bj\u0161\u00ed. Od t\u00e9 nehody ses nechal un\u00e9st skl\u00ed\u010denost\u00ed \u2013 oh, podej mi vaj\u00ed\u010dka.\u201c
\nOdfrkl nosem a rychle otev\u0159el ledni\u010dku. \u201e\u017d\u00e1dn\u00e1 tu nejsou,\u201c a pak u\u017e se mu o tom necht\u011blo mluvit, proto\u017ee tohle t\u00e9ma u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t na\u0165ukl a m\u011bl ho pln\u00e9 zuby.
\n\u201eCo\u017ee?\u201c Simonin hlas nep\u0159\u00edjemn\u011b zav\u0159\u00edskl. Te\u010f to byla ona, kdo propadl panice. \u201eBo\u017ee, j\u00e1 myslela, \u017ee jsem brala dv\u011b plata! Sakra!\u201c Pak p\u0159e\u0161la na peprn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdrazy.
\nTom se znovu pod\u00edval, jak si p\u0159\u00e1la, a nakonec musel j\u00edt po schodech nahoru, aby se p\u0159evl\u00e9kl a \u0161el do supermarketu kv\u016fli sv\u00e9 extr\u00e9mn\u011b neopatrn\u00e9 mamince, kter\u00e1 se nenechala obm\u011bk\u010dit ani nohou v\u00a0s\u00e1d\u0159e sv\u00e9ho chronicky demoralizovan\u00e9ho d\u00edt\u011bte.<\/p>\n

Scotty p\u0159ib\u011bhl k velk\u00e9mu oknu ob\u00fdvac\u00edho pokoje a k\u0159e\u010dovit\u011b vrt\u011bl ocasem. Zak\u0148u\u010del, a pak za\u0161t\u011bkal tak hlasit\u011b, \u017ee to Tomovi, kter\u00fd se mezit\u00edm p\u0159ipravoval na smrt\u00edc\u00ed v\u00fdpravu, dun\u011blo a hu\u010delo v u\u0161\u00edch. Pes odt\u00e1hl \u010denich od z\u00e1clony, aby se pod\u00edval skrz sklo, a d\u00e1l neohro\u017een\u011b m\u00e1val sv\u00fdm jemn\u00fdm pestrobarevn\u00fdm ocasem.
\nTom se zamra\u010dil, kdy\u017e vid\u011bl, jak Scotty bez zjevn\u00e9ho d\u016fvod vrt\u00ed ocasem. \u201eVr\u00e1til se Gordon, Scotty?\u201c Zeptal se, jako by mu ten pes p\u0159ed n\u00edm mohl odpov\u011bd\u011bt. V reakci na jeho ot\u00e1zku za\u010dal vo\u0159\u00ed\u0161ek v\u00edce vrt\u011bt ocasem a vr\u00e1til se k pohledu z okna s p\u0159edn\u00edmi tlapami op\u0159en\u00fdmi o parapet a neuv\u011b\u0159iteln\u011b lidsk\u00fdm postojem.<\/p>\n

Kdyby se Gordon vr\u00e1til z n\u00e1dra\u017e\u00ed s celou \u0159adou p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, byla by to pro Toma v\u00edc ne\u017e dobr\u00e1 zpr\u00e1va. Velmi dobr\u00e1 zpr\u00e1va. U\u0161et\u0159il by si tak cestu do nejbli\u017e\u0161\u00edho supermarketu pro pitom\u00e1 vaj\u00ed\u010dka a dal\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 Simone na seznam v\u017edycky r\u00e1da p\u0159id\u00e1vala. Jednodu\u0161e by poslal sv\u00e9ho otce. Pro jistotu se i on pod\u00edval z okna a vyst\u0159\u00eddal tak Scottyho, kter\u00fd se p\u0159esunul ke krbu, aby se vyh\u0159\u00edval v teple, kter\u00e9 mu bylo v zim\u011b dop\u0159\u00e1no.
\nTom nevid\u011bl ani otcovo auto ani str\u00fdce z Mnichova, kte\u0159\u00ed m\u011bli p\u0159ijet na v\u00e1no\u010dn\u00ed ob\u011bd. Pokr\u010dil rameny a vy\u0161el do chladn\u00e9ho p\u011btadvac\u00e1t\u00e9ho prosince.
\nPevn\u011b se op\u0159el o berle a s\u00a0velk\u00fdm \u00fasil\u00edm se vydal p\u0159es zasn\u011b\u017eenou p\u0159\u00edjezdovou cestu, kterou Gordon odh\u00e1zel. U\u0161el p\u00e1r metr\u016f po chodn\u00edku, kter\u00fd lemoval \u0159adu domk\u016f v jeho ulici, a pak si vlastn\u011b uv\u011bdomil, pro\u010d Scotty za\u010dal \u0161t\u011bkat sm\u011brem do pr\u00e1zdna.<\/p>\n

Zaj\u00edmalo ho, kde a jak Bill nach\u00e1z\u00ed \u010das na to, aby byl tak kr\u00e1sn\u00fd. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee na n\u011bj \u010das nem\u011bl. Rychle si ale \u0159ekl, \u017ee je hloup\u00fd, \u017ee ho n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec napadlo: Bill nepot\u0159eboval \u010das, aby byl kr\u00e1sn\u00fd, on prost\u011b takov\u00fd byl. A pr\u00e1v\u011b proto pro n\u011bj Tom p\u0159ed lety ztratil hlavu a u\u017e ji nikdy nena\u0161el.
\nBill se usm\u00e1l. Usm\u00edval se trochu vyd\u011b\u0161en\u011b a hodn\u011b vesele. Op\u00edral se o otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e auta; zd\u00e1lo se, \u017ee na n\u011bj \u010dek\u00e1. \u010cekal na n\u011bj.
\nTomovi p\u0159i pohledu na n\u011bj puklo srdce novou radost\u00ed, ale v\u00fdbuch v hrudi nec\u00edtil: bylo tam a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho z\u00e1\u0161ti, kter\u00e1 v\u0161echny ty pozitivn\u00ed pocity m\u011bnila.
\nNemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee tam jeho p\u0159\u00edtel je, ale b\u00e1l se, \u017ee se ka\u017edou chv\u00edli probud\u00ed a bude mu h\u016f\u0159, ne\u017e kdy\u017e usnul.<\/p>\n

Neud\u011blal tedy ani krok, jen tam st\u00e1l a nezaujat\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel, v jeho p\u00e1trav\u00e9m pohledu se leskla skepse. Jeho o\u010di polo\u017eily Billovi jednoduchou ot\u00e1zku: Pro\u010d jsi tady?<\/em>
\nA \u010dernovl\u00e1sek by odpov\u011bd\u011bl, \u017ee ano, ale ne v t\u00e9 chv\u00edli, ne v tom stavu. Tohle nebylo to prav\u00e9 m\u00edsto; bylo p\u0159\u00edli\u0161 chladn\u00e9 na to, aby rastovo srdce alespo\u0148 trochu rozt\u00e1lo.
\n\u010cernovl\u00e1sek musel n\u011bco \u0159\u00edct, na\u0161t\u00edpnout led \u2013 prolomit ho by bylo p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9.
\n\u201eNev\u011bd\u011bl jsem, jestli na tebe m\u00e1m \u010dekat, nebo\u2026 n\u011bco ud\u011blat,\u201c za\u010dal nejist\u011b a up\u00edral sv\u016fj vysok\u00fd, intenzivn\u00ed pohled na rastu, kter\u00fd tuhle hru sledoval se sta\u017eenou maskou p\u0159es obli\u010dej. \u201eJe\u0161t\u011b, \u017ee jsi vy\u0161el ven.\u201c
\n\u201eJo,\u201c p\u0159ik\u00fdvl Tom lehce. \u201eNo, i kdy\u017e ne kv\u016fli tob\u011b,\u201c \u0159ekl mu s ledov\u00fdm, ura\u017een\u00fdm pohledem. \u201ePokud nechce\u0161 j\u00edt se mnou,\u201c a zabo\u0159il \u0161pi\u010dky berl\u00ed do tenk\u00e9 vrstvy sn\u011bhu, kter\u00e1 le\u017eela na chodn\u00edku, a zap\u0159el se o n\u011b, aby se odstr\u010dil a co nejrychleji se odtud dostal.<\/p>\n

Na Billa to m\u011blo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fa\u010dinek.
\nTom mu p\u0159ipom\u00ednal je\u017eka: kdy\u017e ho uvid\u011bl, okam\u017eit\u011b ztuhl a skulil se do klub\u00ed\u010dka, ale on dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co se skr\u00fdv\u00e1 pod tou vrstvou bodlin. Nejv\u00edc ho bolelo u srdce, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b za ty m\u011bs\u00edce, co byli spolu, ty trny zes\u00edlily. Z\u00edskal ur\u010dit\u00fd odstup od cel\u00e9ho sv\u011bta, c\u00edtil se jako mimozem\u0161\u0165an, kdy\u017e \u017eil jejich obvykl\u00fd \u017eivot; Bill to vyc\u00edtil. Tom se uzav\u0159el, ale \u010dernovl\u00e1sek necht\u011bl, aby si z\u00edskal i odstup od n\u011bj. Mohli to v\u0161echno vy\u0159e\u0161it.
\n\u201eChci t\u011b sv\u00e9zt,\u201c \u0159ekl s povyta\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm a jist\u00fdm n\u00e1znakem vzdoru.
\nZd\u00e1lo se, \u017ee se Tom trochu zavrt\u011bl, ale ignoroval to a ti\u0161e zavrt\u011bl hlavou. Bill zafun\u011bl a ze sev\u0159en\u00fdch rt\u016f mu vyrazil obl\u00e1\u010dek p\u00e1ry, kter\u00fd se rozplynul v chladn\u00e9m sv\u00e1te\u010dn\u00edm r\u00e1nu. Odstoupil od auta a p\u0159istoupil k rastovi se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm jisk\u0159en\u00edm v o\u010d\u00edch. Pod\u00edval se na n\u011bj t\u00e1zav\u011b; Bill mu vytrhl berli z ruky. Tom se zarazil a vykulil o\u010di.<\/p>\n

\u201eCo to kurva d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c Vyhrkl a instinktivn\u011b se chytil zp\u011bv\u00e1kovy bundy v \u00farovni ramen, aby se o n\u011bj op\u0159el \u201eVra\u0165 mi ji!\u201c Zavr\u010del.
\n\u201eJen kdy\u017e si nasedne\u0161 do auta,\u201c u\u0161kl\u00edbl se.
\nTom si pro sebe zamumlal n\u011bco, \u010demu nikdo nemohl rozum\u011bt. \u201eMus\u00edm do supermarketu koupit pro m\u00e1mu n\u011bjak\u00e1 zasran\u00e1 vaj\u00ed\u010dka. Nic nevym\u00fd\u0161lej,\u201c zamumlal nakonec s pon\u011bkud z\u00e1bavnou zachmu\u0159enost\u00ed. Souhlasil jen proto, \u017ee nem\u011bl chu\u0165 tam chodit, aby bylo jasno, ne proto, \u017ee se cel\u00fd klepal, aby byl v jeho bl\u00edzkosti.
\nBill se usm\u00e1l, vr\u00e1til se k autu a \u010dekal, a\u017e ho do\u017eene, aby mohl znovu nastartovat.<\/p>\n

Tom se neochotn\u011b posadil na velmi pohodln\u00e9 ko\u017een\u00e9 sedadlo a berle pevn\u011b sev\u0159el v p\u011bsti.
\n\u010cernovl\u00e1sek si nemohl pomoct, ale nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku a jemn\u011b ji polo\u017eil na jeho, stejn\u011b jako to ud\u011blal p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci p\u0159i tom rozhovoru. Rasta ztuhl je\u0161t\u011b v\u00edc, pokud to tedy v\u016fbec bylo mo\u017en\u00e9, ale nedok\u00e1zal se odtrhnout: nakonec ho cht\u011bl tak moc, p\u0159es v\u0161echno, co se mu honilo hlavou.
\nAle musel si tu o\u0161klivou historku jednou prov\u017edy vyjasnit, a tak se p\u0159istihl, \u017ee ti\u0161e zavr\u010del, a Bill ruku odt\u00e1hl, okam\u017eit\u011b nastartoval auto a vyjel z ulice.<\/p>\n

Ve vozidle bylo naprost\u00e9 ticho. Nebylo to obvykl\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 ticho; bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 znepokojiv\u00e9. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jeden z nich m\u011bl nos p\u0159itisknut\u00fd k oknu a druh\u00fd na temn\u00e9, sn\u011bhem poset\u00e9 silnici up\u0159en\u00fd pohled.
\n\u201eTady zastav,\u201c \u0159ekl Tom, kdy\u017e se chystali projet kolem parkovi\u0161t\u011b u supermarketu.
\nBill tam nevjel, m\u00edsto toho zrychlil a nechali budovu za sebou. Rasta sebou trhl a zd\u011b\u0161en\u011b se ohl\u00e9dl.
\n\u201eDo prdele, Bille!\u201c \u010cernovl\u00e1sek se odhodlan\u011b zamra\u010dil, pak vyt\u00e1hl z p\u0159ihr\u00e1dky mobiln\u00ed telefon a rychle n\u011bco vy\u0165ukal, zat\u00edmco jeho pohled p\u0159eskakoval z telefonu na ulici. \u201ePoslal jsem tv\u00e9 m\u00e1m\u011b textovku. Je mi l\u00edto, ale bude\u0161 muset p\u0159ij\u00edt o v\u00e1no\u010dn\u00ed ob\u011bd,\u201c vysv\u011btlil s jedn\u00edm koutkem \u00fast naklon\u011bn\u00fdm nahoru. \u201eOh, jo, mimochodem vesel\u00e9 V\u00e1noce.\u201c
\n\u201eJdi do prdele. Jako bys mi je u\u017e tak dost nezkazil,\u201c zasy\u010del Tom a r\u00e1zn\u011b odm\u00edtl, aby se na n\u011bj pod\u00edval \u2013 dokonce ani aby se na n\u011bj pod\u00edval zamra\u010den\u011b nebo na\u0161tvan\u011b. \u201eNebyl jsi snad \u0161\u0165astn\u00fd?\u201c<\/p>\n

Bill se nadechl. \u201ePod\u00edvej, vr\u00e1til jsem se do Hamburku uprost\u0159ed noci, a hned jsem se vydal za tebou, proto\u017ee si chci promluvit o tom, co se stalo,\u201c \u0159ekl a sna\u017eil se zachovat jist\u00fd klid. \u201eCht\u011bli jsme str\u00e1vit V\u00e1noce v Tokiu, ale je\u0161t\u011b v\u00edc jsem je cht\u011bl str\u00e1vit s tebou. Ani jsem nezamhou\u0159il oka, proto\u017ee byla n\u011bjak\u00e1 zasran\u00e1 turbulence, a te\u010f m\u011b nech, abych t\u011b vzal tam, kam chci!\u201c
\nTom si teprve te\u010f v\u0161iml hlubok\u00fdch kruh\u016f pod o\u010dima, kter\u00e9 se tolik podobaly jeho vlastn\u00edm, ale kter\u00e9 te\u010f hyzdily p\u0159\u00edtelovu dokonalou tv\u00e1\u0159. Sna\u017eil se je skr\u00fdt pod lavinami kdov\u00ed\u010deho, ale po\u0159\u00e1d mu p\u0159ipadal tak kr\u00e1sn\u00fd \u2013 i kdy\u017e v takov\u00e9 chv\u00edli by to nikdy nep\u0159iznal, dokonce ani p\u0159i mu\u010den\u00ed.
\nZmlkl: necht\u011bl u\u017e nic \u0159\u00edkat. Bill byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b poma\u010dkan\u00fd a rasta up\u0159\u00edmn\u011b ocenil, \u017ee se na posledn\u00ed chv\u00edli rozhodl vr\u00e1tit do N\u011bmecka, nebo sp\u00ed\u0161 k n\u011bmu.<\/p>\n

\u201eDouf\u00e1m, \u017ee to ch\u00e1pe\u0161, Tome,\u201c dodal zp\u011bv\u00e1k zni\u010dehonic. \u201eP\u0159\u00e1l bych si, aby ses nec\u00edtil mnou opu\u0161t\u011bn\u00fd, proto\u017ee takhle to nen\u00ed.\u201c
\nTom d\u00e1l zkrou\u0161en\u011b ml\u010del.
\n\u201eV\u00edm, co jsi od t\u00e9 nehody pro\u017eil, j\u00e1 v\u00edm,\u201c pokra\u010doval Bill ti\u0161e, jako by jeho hlas byl slab\u00fdm plam\u00ednkem doho\u0159\u00edvaj\u00edc\u00ed sv\u00ed\u010dky. \u201eA mrz\u00ed m\u011b, \u017ee\u2026 v\u00ed\u0161, \u017ee jsem tu pro tebe nebyl. Douf\u00e1m, \u017ee mi odpust\u00ed\u0161, \u017ee jsem tu nebyl, proto\u017ee j\u00e1 si to odpustit nedok\u00e1\u017eu.\u201c
\nTom c\u00edtil, \u017ee ho tla\u010d\u00ed stejn\u00fd balvan jako \u010dernovl\u00e1ska, a poc\u00edtil nal\u00e9havou pot\u0159ebu odhalit mu to, co ho ve dne v noci tr\u00e1pilo. \u201eN\u011bkdy si mysl\u00edm, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed, kdybys m\u011b nikdy nepol\u00edbil\u2026\u201c
\nBill sev\u0159el prsty kolem volantu a najednou se c\u00edtil ztuhl\u00fd jako d\u0159evo. \u201eMohl jsi m\u011b ignorovat,\u201c zamumlal polohlasn\u011b.
\n\u201e\u2026 to bych nikdy neud\u011blal,\u201c odpov\u011bd\u011bl Tom a lehce vzal piercing mezi zuby.
\n\u201eJsi zmaten\u00fd.\u201c
\nToto prohl\u00e1\u0161en\u00ed ignoroval. \u201eKam jedeme?\u201c
\n\u201eChv\u00edli to bude trvat.\u201c
\n\u201eJak dlouho?\u201c
\n\u201eUbli\u017euje\u0161 mi, kdy\u017e po\u0159\u00e1d mluv\u00ed\u0161,\u201c za\u0161eptal Bill a srdce se mu sev\u0159elo.
\nTom spolkl pevn\u00fd, ostr\u00fd knedl\u00edk. U\u017e neotev\u0159el \u00fasta a usnul s tv\u00e1\u0159\u00ed op\u0159enou o ledov\u00e9 sklo okna.<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

Bill se na n\u011bj po celou cestu zamy\u0161len\u011b d\u00edval, dokud neminuli ceduli Magdeburg.
\nJemn\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl a on zabru\u010del a n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal. Jeho \u00fasta byla vlhk\u00e1 a chyb\u011bla mu odvaha cokoli \u0159\u00edct.
\n\u201eJsme v Magdeburku,\u201c \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek, jako by mu \u010detl my\u0161lenky. Tom nejist\u011b p\u0159ik\u00fdvl a p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d tam v\u016fbec jsou, ale nem\u011bl odvahu se zeptat. Bill byl opravdu zni\u010den\u00fd z toho, co rasta vypustil z\u00a0\u00fast a bylo to na jeho v\u00fdrazu zn\u00e1t.
\nBo\u017ee, jak\u00fd byl idiot.<\/p>\n

Pocit viny ho ude\u0159il poprv\u00e9, podruh\u00e9 a pak pot\u0159et\u00ed do b\u0159icha, kdy\u017e vystoupili z auta a ocitli se u vchodu do klubu, kter\u00fd mu nic ne\u0159\u00edkal.
\nZm\u011bna v\u0161ak p\u0159i\u0161la, kdy\u017e ve\u0161li dovnit\u0159 a on si uv\u011bdomil, kde jsou.
\nSly\u0161el o tom m\u00edst\u011b a vid\u011bl n\u011bjak\u00e9 obr\u00e1zky.
\nJedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d to nepoznal, byl sp\u011bch, s jak\u00fdm ho Bill vt\u00e1hl dovnit\u0159. Vid\u011bl, jak zaplatil, nedok\u00e1zal \u0159\u00edct kolik, asi pades\u00e1tilet\u00e9mu mu\u017ei, kter\u00fd pak ode\u0161el, nechal jim kl\u00ed\u010de, a nakonec n\u00e1sledoval \u010dernovl\u00e1ska do hlavn\u00ed m\u00edstnosti podniku. Rozhodn\u011b nem\u011bl \u010das p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, kde jsou, ani ho nenapadlo hledat n\u011bjak\u00e9 stopy. V\u017edy\u0165 se nest\u00e1valo ka\u017ed\u00fd den, aby ho unesl jeho vlastn\u00ed\u2026 p\u0159\u00edtel a odvezl ho do m\u011bsta, kter\u00e9 ani neznal, na m\u00edsto, kter\u00e9 mu bylo stejn\u011b ciz\u00ed \u2013 v\u00edcem\u00e9n\u011b.<\/p>\n

Kdy\u017e se jednou ocitl v tom hol\u00e9m s\u00e1le s parketovou podlahou, obklopen\u00fd barevn\u00fdmi neosv\u011btlen\u00fdmi reflektory, pod\u00edval se na skromn\u00e9 p\u00f3dium, na kter\u00e9m p\u0159ed lety hr\u00e1li Devilish, a p\u0159irozen\u011b zkamen\u011bl.<\/p>\n

P\u0159\u00edmo na jevi\u0161ti byla zav\u011b\u0161ena b\u00edl\u00e1 l\u00e1tka a v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti velk\u00e9 m\u00edstnosti byl na Davidovo p\u0159\u00e1n\u00ed schov\u00e1n projektor. P\u0159ed n\u011bkolika dny k n\u011bmu Bill prakticky p\u0159ib\u011bhl, co\u017e hrani\u010dilo s frustrac\u00ed, a po\u017e\u00e1dal ho o pomoc. Vysv\u011btlil mu, co m\u00e1 v \u00famyslu, a Davidovi se poda\u0159ilo v\u0161echno vyjednat s majitelem klubu Gr\u00f6ninger Bad i z Tokia. Bill mu nikdy nemohl b\u00fdt dostate\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd.
\n\u201ePosa\u010f se,\u201c na\u0159\u00eddil Tomovi, strnul\u00e9mu uprost\u0159ed m\u00edstnosti s p\u0159ekvapen\u00fdma o\u010dima. Dle pokyn\u016f se posadil a Bill p\u0159istoupil k projektoru, vlo\u017eil do n\u011bj DVD, a pak se oto\u010dil a posadil se vedle n\u011bj.
\n\u201eCo je to?\u201c Zeptal se v\u00e1hav\u011b.
\nObr\u00e1zky, kter\u00e9 se prom\u00edtaly na pl\u00e1tno, mu poskytly d\u016fstojnou odpov\u011b\u010f. Sev\u0159el rty a zv\u011bdav\u011b se zad\u00edval na obrazovku.
\nByl tam Bill a usm\u00edval se sm\u011brem k osob\u011b, kterou nat\u00e1\u010del.
\nPozd\u011bji se objevili tak\u00e9 Axel, Georg a Gustav.
\nByly tam z\u00e1blesky n\u011b\u010deho, co vypadalo jako z\u00e1kulis\u00ed. V\u0161ichni byli rozru\u0161en\u00ed a vzru\u0161en\u00ed, Gustav dr\u017eel v\u00a0buclat\u00fdch ruk\u00e1ch pali\u010dky.<\/p>\n

\u201eBudete fenomen\u00e1ln\u00ed!\u201c Vyk\u0159ikl \u017eensk\u00fd hlas.
\nTom se oto\u010dil k Billovi a vid\u011bl, jak se podv\u011bdom\u011b usm\u00edv\u00e1. Musela to b\u00fdt jeho matka.
\n\u201eMami,\u201c vydechl. \u201eNezvl\u00e1dnu to,\u201c zak\u0148oural mal\u00fd velk\u00fd zp\u011bv\u00e1k.
\nAxel se usm\u00e1l a lehce ho pra\u0161til do ramene. \u201eSrabe!\u201c Zasm\u00e1l se kytarista t\u00f3nem mnohem pisklav\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e byl jeho sou\u010dasn\u00fd hlas i sm\u00edch.
\nGustav m\u00e1val pali\u010dkami a dr\u017eel rytmus, kter\u00fd m\u011bl ve sv\u00e9 hlav\u011b. Georg se na Axela usm\u00e1l.
\n\u201eDob\u0159e, Bille, co bude\u0161 d\u011blat?\u201c Zeptala se \u017eena, kter\u00e1 byla pro Toma jen hlas, jen\u017e vedl rozhovor.
\n\u010cernovl\u00e1sek se napjat\u011b usm\u00e1l a uk\u00e1zal sv\u00e9 k\u0159iv\u00e9 zuby. Tom si pomyslel, \u017ee se jeho v\u00fdraz ani trochu nezm\u011bnil; ty velk\u00e9, kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di, p\u0159iv\u0159en\u00e9 do p\u016flm\u011bs\u00edc\u016f, kdy\u017e se usm\u00edval, a drobn\u00e9 vr\u00e1sky, kter\u00e9 se kolem nich objevily. Ach ano, bylo to po\u0159\u00e1d stejn\u00e9.
\n\u201eTohle bude\u2026 na\u0161e prvn\u00ed vystoupen\u00ed,\u201c vydechl a propletl si prsty.
\n\u201eT\u011b\u0161\u00ed\u0161 se?\u201c
\n\u201eOh\u2026 bo\u017ee, mami! Tak moc!\u201c Vyp\u00edskl a trochu poskakoval kolem.
\n\u010cty\u0159i mal\u00ed budouc\u00ed muzikanti se znovu spojili a kamera se trochu pohnula, a pak se znovu ust\u00e1lila.
\n\u201eHodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, kluci. V\u0161echny osln\u00edte!\u201c
\nBill, Axel, Georg a Gustav se uzav\u0159eli do kruhu a spojili ruce uprost\u0159ed. N\u011bco zamumlali a pak zvedli ruce do vzduchu, nabit\u00ed a odhodlan\u00ed jako nikdy p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

\u201eOh\u2026\u201c bylo jedin\u00e9. Na co se Tom zmohl.
\nOpona z\u010dernala, kdy\u017e se film zastavil. Oba dva jen rozj\u00edmali v\u00a0naprost\u00e9m tichu a sna\u017eili se zastavit slova, aby je z\u00a0polootev\u0159en\u00fdch rt\u016f nezamumlali.
\nRasta se v\u0161ak rozhodl, \u017ee p\u0159edt\u00edm v aut\u011b hodil k\u00e1men velk\u00fd jako hora \u2013 a to nepr\u00e1vem \u2013 tak\u017ee te\u010f jen st\u00e1hl ruku a schoval ji za z\u00e1dy jako zbab\u011blec s tv\u00e1\u0159\u00ed ob\u011bti.
\n\u201eJ\u00e1\u2026 j\u00e1 to tak nemyslel,\u201c odv\u00e1\u017eil se nejist\u011b a neodv\u00e1\u017eil se oto\u010dit a pokusit se rozlu\u0161tit \u010dernovl\u00e1sk\u016fv v\u00fdraz. \u201eV\u00ed\u0161.\u201c
\nSly\u0161el, jak si sly\u0161iteln\u011b povzdechl, a dok\u00e1zal si p\u0159edstavit, jak pomalu krout\u00ed hlavou s\u00a0fale\u0161n\u00fdm ironick\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

\u201eBo\u017ee, Tome, pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b ostatn\u00ed dok\u00e1\u017eou pochopit, nav\u00edc za pochodu, kdy\u017e ty jsi ten prvn\u00ed, kdo nerozum\u00ed lidem kolem sebe?\u201c Bill si posm\u011b\u0161n\u011b odplivl a p\u0159em\u00fd\u0161lel o sv\u00fdch bot\u00e1ch. \u201ePokud mi nerozum\u00ed\u0161\u2026\u201c
\nTom byl vyd\u011b\u0161en\u00fd a trochu se o\u0161\u00edval, ale br\u00e1nila mu v tom v\u0161ak p\u0159ek\u00e1\u017eka v podob\u011b s\u00e1dry. \u201eAle\u2026\u201c
\n\u201eAle nic.\u201c \u010cernovl\u00e1sek se p\u0159ikr\u010dil s\u00a0nohama p\u0159ita\u017een\u00fdma k\u00a0hrudi a prsty si zabo\u0159il do vlas\u016f. \u201eVypad\u00e1m snad na to, \u017ee ti chci ubli\u017eovat? Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to d\u011bl\u00e1m schv\u00e1ln\u011b, abych tu nebyl, kdy\u017e m\u011b zoufale pot\u0159ebuje\u0161? Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se mi l\u00edb\u00ed, kdy\u017e mi chyb\u00ed\u0161 a nem\u016f\u017eu s t\u00edm nic d\u011blat?\u201c
\nA te\u010f cht\u011bl, aby mu Tom odpov\u011bd\u011bl.
\nSna\u017eil se uvolnit svaly, aby na\u0161el pom\u011brn\u011b pohodlnou polohu. Podep\u0159el se rukama za z\u00e1dy a vydechl v\u0161echen vzduch, kter\u00fd zadr\u017eoval v plic\u00edch.
\n\u201eJen jsem s\u00a0tebou cht\u011bl str\u00e1vit p\u00e1r dn\u00ed. Bo\u017ee\u2026 nevid\u011bli jsme se cel\u00e9 t\u00fddny a chyb\u011bl jsi mi jako nikdy p\u0159ed t\u00edm.\u201c Sklopil o\u010di ke sv\u00e9mu b\u0159ichu, pokryt\u00e9mu vrstvami oble\u010den\u00ed. \u201eA kdy\u017e se n\u00e1m s Andym stala ta nehoda, jako by se mi zhroutil sv\u011bt\u2026\u201c
\nPomyslel si: hej, skv\u011bl\u00e1 v\u011bc! N\u011bkdo tam naho\u0159e m\u011b donutil plout si na obl\u00e1\u010dku, a pak m\u011b kopl do zadku a hodil zp\u00e1tky na zem.<\/em><\/p>\n

Bill se na n\u011bj pod\u00edval bez konkr\u00e9tn\u00edho v\u00fdrazu. Jen poslouchal a dychtiv\u011b \u010dekal na jeho slova.
\nTom se usm\u00e1l, aby potla\u010dil n\u00e1hl\u00fd vztek, kter\u00fd se mu nahromadil v \u017ealudku. \u201ePak m\u011b Andy p\u0159esv\u011bd\u010dil, abych za tebou jel den p\u0159ed tv\u00fdm odjezdem do Tokia \u2013 a ty jsi tam nebyl.\u201c
\n\u017div\u011b si vzpom\u00ednal na sv\u011bd\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se z jednoho m\u00edsta na jeho zlomen\u00e9 noze \u0161\u00ed\u0159ilo jako po\u017e\u00e1r do cel\u00e9ho t\u011bla a tr\u00e1pilo ho celou cestu i po n\u00ed.
\n\u201eP\u0159\u00e1l jsem si, aby ten let nep\u0159edsunuli, Tomi.\u201c Bill c\u00edtil, \u017ee se pomalu bl\u00ed\u017e\u00ed k j\u00e1dru t\u00e9 h\u00e1danky.
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm,\u201c vydechl druh\u00fd. \u201eByl jsem hlup\u00e1k, kdy\u017e jsem t\u011b nen\u00e1vid\u011bl, obvi\u0148oval a vyh\u00fdbal se ti,\u201c p\u0159iznal bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed a p\u0159ipadal si jako \u010derv u\u017e jen p\u0159i vzpom\u00ednce na v\u0161echny ty negativn\u00ed my\u0161lenky, kter\u00e9 se mu honily hlavou. Postupn\u011b se vytr\u00e1cely, ale kdy\u017e se Bill znovu objevil, myslel si, \u017ee je to n\u011bjak\u00fd \u0161patn\u00fd vtip, opravdu velmi \u0161patn\u00fd.
\nZa\u010dal si myslet, \u017ee za v\u0161echno m\u016f\u017eou Tokio Hotel, byznys a sv\u011bt, ve kter\u00e9m \u017eij\u00ed. Nep\u0159est\u00e1val p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, \u017ee se dali dohromady kv\u016fli v\u0161em t\u011bm v\u011bcem, kter\u00fdmi tak opovrhoval. Kdyby to tak nebylo, Bill by te\u010f nebyl jeho referen\u010dn\u00edm bodem, tou m\u00fddlovou bublinou, kter\u00e1 ho p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na n\u011bj zahalila do kokonu bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

Bill byl bratr, kter\u00e9ho nikdy nem\u011bl, a l\u00e1ska, po kter\u00e9 v\u017edycky tou\u017eil, kdy\u017e se zav\u0159el ve sv\u00e9m pokoji, zapnul si iPod a odpojil se od reality.
\nBill tu byl v\u017edycky, i kdy\u017e se Tom c\u00edtil opu\u0161t\u011bn\u00fd.
\nBill se p\u0159ece vr\u00e1til.
\nA jak\u00fd byl d\u016fvod, pro\u010d by se m\u011bl d\u00e1l tr\u00e1pit dal\u0161\u00edm zklam\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 mu diktovala ne\u010dekan\u00e1 samota?
\n\u201eJsem blbec. Bo\u017ee, a j\u00e1 dok\u00e1zal litovat jen s\u00e1m sebe, zat\u00edmco ty jsi tohle v\u0161echno organizoval z Japonska! Jsem kret\u00e9n\u2026\u201c odfrkl si a pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbl nad vlastn\u00edm chov\u00e1n\u00edm.
\n\u201eDavid mi hodn\u011b pomohl.\u201c Zp\u011bv\u00e1k se oto\u010dil, aby se kone\u010dn\u011b setkal s tekut\u00fdma o\u010dima rasty, kter\u00fd se p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u00e1l. Jeho pohled se vr\u00e1til k obvykl\u00e9mu lesku, pak op\u011bt trochu zv\u00e1\u017en\u011bl. \u201eKa\u017edop\u00e1dn\u011b\u2026 krom\u011b lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tam byli, jsi byl prvn\u00ed a jedin\u00fd, kdo ten z\u00e1znam vid\u011bl. Nev\u00edm pro\u010d, ale v\u017edycky jsem cht\u011bl, aby to nevid\u011blo moc lid\u00ed,\u201c pokr\u010dil rameny, a pak se kr\u00e1tce zasm\u00e1l.<\/p>\n

Tomovi se rozz\u00e1\u0159ily o\u010di novou radost\u00ed. Billovi tenhle v\u00fdraz p\u0159ipom\u00ednal ten, kter\u00fd na jeho obli\u010deji vid\u011bl hned ten prvn\u00ed den, kdy nastoupil do jejich tourbusu.
\n\u201eOh\u2026 to je\u2026\u201c rasta zalapal po dechu. N\u011bkolik vte\u0159in z\u00e1pasil se zamotan\u00fdm jazykem, a nakonec to vzdal. \u201e\u2026 V\u00ed\u0161, \u017ee slova nejsou moje siln\u00e1 str\u00e1nka. J\u00e1 jen\u2026 Cht\u011bl bych, abys mi odpustil,\u201c a vyfoukl se jako balonek.
\n\u010cernovl\u00e1sek ho chytil za ruku a dr\u017eel ji ve sv\u00e9 a v tom kontaktu, kter\u00fd mu tolik chyb\u011bl, na\u0161el nesm\u00edrn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. \u201eCht\u011bl jsem tomu jen rozum\u011bt a\u2026 pochopil jsem.\u201c
\nTom se na n\u011bj s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm pod\u00edval.
\n\u201eZapome\u0148 na to. Dost. Jsou V\u00e1noce a my jsme spolu.\u201c
\nJeho rty se zformovaly do mal\u00e9ho ohromen\u00e9ho „o“.<\/p>\n

\u201eV\u00e1\u017en\u011b chci, abys byl sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00e9ho zpackan\u00e9ho \u017eivota. Pros\u00edm t\u011b, Tome, u\u017e o tom nikdy nepochybuj, proto\u017ee kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl tak\u2026 na\u0161tvan\u00e9ho, p\u0159ipadal jsem si jako ztroskotanec.\u201c Bill si p\u0159it\u00e1hl jejich ruce k hrudi a p\u0159im\u011bl chlapce, aby se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Pod\u00edval se na n\u011bj s prosebn\u00fdm pruhem ve sv\u00fdch jantarov\u00fdch duhovk\u00e1ch a takovou neskute\u010dnou up\u0159\u00edmnost\u00ed.
\nTom si p\u0159ipadal jako naprost\u00fd sr\u00e1\u010d. Jako by si teprve v tu chv\u00edli uv\u011bdomil, jak se zachoval. Vzduch, kter\u00fd vdechoval, sy\u010del skrze za\u0165at\u00e9 zuby. P\u0159esto nedok\u00e1zal nic \u0159\u00edct: nechal za sebe mluvit tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se \u0161klebila \u00fazkost\u00ed.<\/p>\n

\u201eBrzy se p\u0159est\u011bhujeme do Los Angeles natrvalo. V LA je kr\u00e1sn\u011b, v\u00ed\u0161,\u201c pob\u00eddl ho \u010dernovl\u00e1sek a povzbudiv\u011b se usm\u00e1l se v\u0161\u00ed svou laskavost\u00ed.
\nPomalu p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159emo\u017een\u00fd jist\u00fdm nevysv\u011btliteln\u00fdm strachem.
\n\u201eBudu se s\u00a0ostatn\u00edmi v\u011bnovat pr\u00e1ci na nov\u00e9m albu a ty n\u00e1m s\u00a0t\u00edm pom\u016f\u017ee\u0161. Uvid\u00ed\u0161, Tome, tohle bude trvat jen chvilku\u2026\u201c Skoro by \u0159ekl, \u017ee Bill panika\u0159il.
\n\u201eBille, uklidni se,\u201c pohladil ho jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i a palcem se zastavil na l\u00edcn\u00ed kosti.
\nBill na n\u011bj up\u0159en\u011b hled\u011bl. \u201eDal jsem si slib a chci ho dodr\u017eet.\u201c
\nTom spokojen\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

M\u00fdlil se, kdy\u017e o nich dvou pochyboval. Koneckonc\u016f se v\u017edycky oba sna\u017eili ze v\u0161ech sil. V\u017edycky se na\u0161lo, co je jako by zkou\u0161elo, ale uzav\u0159eli mezi sebou dohodu ve chv\u00edli, kdy Bill vyfoukl kou\u0159 z t\u00e9 zatracen\u00e9 cigarety mezi Tomovy rty. Nikdy by nedovolili, aby se jejich pouto rozplynulo jako ten obl\u00e1\u010dek kou\u0159e.
\n\u201eA v\u00ed\u0161, Tome, je tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc, kterou mus\u00ed\u0161 vid\u011bt,\u201c \u0159ekl zni\u010dehonic \u010dernovl\u00e1sek, popadl d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed projektoru, kter\u00e9 skon\u010dilo n\u011bkde za jeho zadkem, a znovu stiskl tla\u010d\u00edtko play, ale ne d\u0159\u00edv, ne\u017e se letmo ot\u0159el nosem o Tomovu tv\u00e1\u0159.
\nTom se na Billa jemn\u011b usm\u00e1l a jeho v\u00fdraz se roz\u0161\u00ed\u0159il do p\u0159ekvapen\u00e9 grimasy, kdy\u017e uvid\u011bl nov\u00e9 obr\u00e1zky prom\u00edtan\u00e9 na obrazovce. Op\u011bt tam byli v\u0161ichni \u010dty\u0159i, ale tentokr\u00e1t na p\u00f3diu hr\u00e1li sv\u00e9 nejstar\u0161\u00ed p\u00edsn\u011b. Instinktivn\u011b si p\u0159it\u00e1hl \u010dernovl\u00e1ska k t\u011blu o n\u011bco pevn\u011bji, kdy\u017e se pono\u0159ili do minulosti, kterou Tom teprve objevoval.
\nA p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee nikdo jin\u00fd u\u017e nikdy nebude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost u\u017e\u00edt si takovou show, ho p\u0159epadlo nutk\u00e1n\u00ed pra\u0161tit hlavou o ze\u010f za to, \u017ee cht\u011bl ud\u011blat n\u011bjak\u00fd abnorm\u00e1ln\u00ed pr\u016fser, a zanechalo v n\u011bm mu\u010div\u00fd pocit, \u017ee m\u00e1 kurevsk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u00e1 toho sv\u00e9ho and\u011bla str\u00e1\u017en\u00e9ho.<\/p>\n

\u266b\u266a\u266b<\/p>\n

Tom bezd\u011b\u010dn\u011b zatajil dech, kdy\u017e se Bill objevil naho\u0159e na schodech a sestupoval po nich dol\u016f, zat\u00edmco mu tri\u010dko sahalo a\u017e skoro do p\u016fli jeho huben\u00fdch stehen, zakryt\u00fdch nejt\u011bsn\u011bj\u0161\u00edmi kalhotami, kter\u00e9 rasta na\u0161el v\u00a0nejodlehlej\u0161\u00edm kout\u011b sv\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b. Lapal po vzduchu jako ryba na suchu a \u010dekal, a\u017e si k\u00a0n\u011bmu \u010dernovl\u00e1sek p\u0159isedne s hrnkem \u010daje. Bill si vzal sv\u016fj hrne\u010dek z k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9ho stolku naproti pohovce, a pak se p\u0159itulil k p\u0159\u00edtelovu rameni pod nejteplej\u0161\u00ed p\u0159ikr\u00fdvkou, jakou kdy c\u00edtil.
\nFoukl do hrne\u010dku a sna\u017eil se z\u00a0n\u011bj pomalu usrk\u00e1vat, ani\u017e by si sp\u00e1lil jazyk. Oba si v\u00e1hav\u011b p\u0159ilo\u017eili hrnek ke rt\u016fm a lehce se napili; okam\u017eit\u011b ho s podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem zase odt\u00e1hli.
\n\u201eJe\u017e\u00ed\u0161i, to je hork\u00e9!\u201c Zasy\u010del Tom a sna\u017eil se ned\u011blat p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd hluk, aby nevzbudil rodi\u010de, i kdy\u017e by nejrad\u011bji za\u010dal k\u0159i\u010det.
\nBill zk\u0159ivil \u00fasta a pod\u00edval se na n\u011bj. \u201eJo.\u201c
\nRasta se ti\u0161e zasm\u00e1l, odhodlan\u011b si odfrkl, nafoukl a vypustil tv\u00e1\u0159e v\u00a0iluzi, \u017ee \u010daj rychle vychladne.
\n\u201eAle je dobr\u00fd,\u201c zv\u00e1\u017en\u011bl Bill a p\u0159ejel si jazykem po pat\u0159e. Tom nad\u0161en\u011b sledoval pohyb v jeho \u00fastech.
\nSe sev\u0159en\u00fdmi rty p\u0159ik\u00fdvl a znovu se pokusil usrknout.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek se na pohovce nepohodln\u011b pohnul, aby si na\u0161el je\u0161t\u011b pohodln\u011bj\u0161\u00ed polohu, a pak se \u00fapln\u011b rozplynul. \u201eOh\u2026\u201c zast\u00e9nal, \u201etakov\u00fd ve\u010der jsem neza\u017eil u\u017e dva m\u011bs\u00edce.\u201c C\u00edtil, jak ho \u00fanava otupuje a\u017e do kone\u010dk\u016f prst\u016f na nohou, a nejrad\u011bji by usnul s hlavou na Tomov\u011b rameni, kter\u00fd se usm\u00edval.
\n\u201eO nic nep\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161.\u201c
\n\u201eAle jo, v\u011b\u0159 mi. Ehm\u2026\u201c zamumlal Bill znovu a prot\u00e1hl se jako ko\u010dka, zat\u00edmco mu do krku sklouzly pram\u00ednky ovocn\u00e9ho \u010daje, kter\u00fd ho uvnit\u0159 tak\u00e9 zah\u0159\u00e1l \u2013 ale nikdy ne tolik jako jeho p\u0159\u00edtel. \u201eBudu d\u011blat hudbu je\u0161t\u011b\u2026 za \u010dty\u0159icet let,\u201c souhlasil a lehce p\u0159imhou\u0159il chv\u011bj\u00edc\u00ed se v\u00ed\u010dka.
\nRasta nep\u0159\u00edtomn\u011b, ale pozorn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.
\n\u201eBudu si ale d\u011blat dlouh\u00e1 volna,\u201c za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek, jako by prozrazoval tajemstv\u00ed. \u201eBudeme tr\u00e1vit spoustu ve\u010der\u016f pop\u00edjen\u00edm \u010daje pod dekou,\u201c dodal. Mo\u017en\u00e1 bez blikaj\u00edc\u00edch sv\u011btel v\u00e1no\u010dn\u00edho stromku, kter\u00e1 se te\u010f prudce honila v oslepuj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0159i.
\n\u201eTo by bylo opravdu hezk\u00e9,\u201c souhlasil Tom, kter\u00fd se nyn\u00ed zcela oddal t\u00e9to chv\u00edli n\u011b\u017en\u00e9ho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Bill pooto\u010dil hlavu a nosem se ot\u0159el o rastovu tv\u00e1\u0159, kdy\u017e ho pozoroval zpod hust\u00fdch, nal\u00ed\u010den\u00fdch \u0159as. \u201eA u\u017e nikdy nepojedu do Tokia bez tebe. V\u00ed\u0161, Tokio je v\u00e1\u017en\u011b\u2026 wow,\u201c v tu chv\u00edli by za\u010dal zb\u011bsile gestikulovat, ale kdy\u017e m\u011bl ruce pod dekou, bylo mu tam tak p\u0159\u00edjemn\u011b, \u017ee v\u016fbec nec\u00edtil pot\u0159ebu m\u00e1chat kolem sebe jako posedl\u00fd. \u201eJen m\u011b mrz\u00ed, \u017ee jsem ti o tom v\u0161e nemohl vypr\u00e1v\u011bt,\u201c povzdechl si ti\u0161e.
\nTomovi se necht\u011blo \u0159\u00edkat, \u017ee se o to Axel postaral, \u017ee mu \u0159ekl o v\u0161em, co d\u011blali, a po\u017e\u00e1dal ho, aby o tom Billovi ne\u0159\u00edkal. To opravdu nebylo nutn\u00e9.
\n\u010cernovl\u00e1sek mu v\u0161ak nedal ani \u0161anci odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee mu vzal z rukou nyn\u00ed pr\u00e1zdn\u00fd hrnek a polo\u017eil ho spolu se sv\u00fdm na stolek. Znovu se k n\u011bmu p\u0159itulil a tentokr\u00e1t se ot\u0159el nosem o jeho odhalen\u00fd krk.
\nTom se lehce zachv\u011bl a zrudl jako bl\u00e1zen, kdy\u017e mu mokr\u00e9 zvuky dolehly a\u017e k u\u0161\u00edm a vlhk\u00e9 rty mu ol\u00edzly k\u016f\u017ei. Vydechl v\u0161echen vzduch, kter\u00fd v sob\u011b m\u011bl, a stal se karamelem v Billov\u00fdch \u00fastech, kter\u00fd nyn\u00ed zkoumal jeho hru\u010f otev\u0159enou dlan\u00ed s prsty m\u00edrn\u011b pokr\u010den\u00fdmi tak, \u017ee nehty p\u0159\u00edjemn\u011b omezovaly ten plynul\u00fd pohyb.<\/p>\n

Tom se u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 p\u0159istihl, \u017ee vzdych\u00e1, a p\u0159\u00e1l si c\u00edtit, jak \u010dernovl\u00e1skovy rty p\u00e1l\u00ed na jeho vlastn\u00edch. S nesm\u00edrnou gr\u00e1ci\u00ed a smyslnost\u00ed okusoval jeho u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek a vnit\u0159nosti se mu sv\u00edraly a kroutily bolest\u00ed z touhy.
\n\u201eChyb\u011bl jsi mi,\u201c vydechl Bill se sv\u00fdm p\u0159irozen\u00fdm, \u0161ibalsk\u00fdm cht\u00ed\u010dem, t\u00edm, kter\u00fd ho v\u017edycky dok\u00e1zal vzru\u0161it, t\u00edm, kter\u00fdm ho p\u0159ivedl k z\u00e1vislosti, z n\u00ed\u017e nebylo n\u00e1vratu.
\nU\u017e d\u00e1vno se pod\u0159\u00eddil, ale p\u0159esto se zdr\u00e1hal povolit. \u201eNa\u0161i,\u201c za\u0161eptal otr\u00e1ven\u011b.
\nBill mu p\u0159ejel nalakovan\u00fdm palcem po tv\u00e1\u0159i a konej\u0161iv\u011b se usm\u00e1l. \u201eP\u0161\u0161\u0161, budeme potichu,\u201c uklid\u0148oval ho a jako v\u017edycky se mu to skv\u011ble povedlo. \u201eNaho\u0159e by to bylo hor\u0161\u00ed\u2026\u201c<\/p>\n

Tom se nechal polo\u017eit na z\u00e1da s\u00a0Billem na sob\u011b. Pot\u00e9, co se mu poda\u0159ilo nat\u00e1hnout si zas\u00e1drovanou nohu, jemn\u011b sklouzl rukama po Billov\u00fdch boc\u00edch, pak po jeho z\u00e1dech, pod jeho zma\u010dkan\u00fdm tri\u010dkem. \u010cernovl\u00e1sek p\u0159es oba p\u0159et\u00e1hl deku, zat\u00edmco Tom se sna\u017eil vymyslet co ud\u011blat, aby neum\u0159el rozpaky, pokud by p\u0159i\u0161la Simone pro sklenici ml\u00e9ka, jako to v\u017edycky d\u011bl\u00e1vala. \u0160m\u00e1tral po mobilu, kter\u00fd byl n\u011bkde zastr\u010den\u00fd, a ani\u017e by se pod\u00edval na kl\u00e1vesnici, napsal textovou zpr\u00e1vu a modlil se ke v\u0161em svat\u00fdm, aby si ji p\u0159e\u010detla, hned jak se probud\u00ed.
\nPak tu hloupou starost vypudil z mysli, zahnal ji jako nesm\u00edrn\u011b otravn\u00fd hmyz a soust\u0159edil se na n\u00e1dhern\u00e9 rty, kter\u00e9 na n\u011bj \u010dekaly. Bill se nad n\u00edm nakonec sklonil a nechal se hladit, kdekoli si to ten druh\u00fd p\u0159\u00e1l. Dotkl se rty \u0161pi\u010dky jeho nosu, a pak sjel k\u00a0jeho \u00fast\u016fm. Pol\u00edbil ho, pak je\u0161t\u011b jednou, a pak se v\u00e1\u0161niv\u011b v\u011bnoval t\u011bm vlhk\u00fdm rud\u00fdm rt\u016fm. Ten kontakt vyvolal chv\u011bn\u00ed, kter\u00e9 za\u010dalo na krku a pokra\u010dovalo a\u017e na konec jeho prohnut\u00e9 p\u00e1te\u0159e. Tom se k n\u011bmu pla\u0161e a v\u00e1hav\u011b p\u0159itiskl, \u010d\u00edm\u017e si cht\u011bl vz\u00edt zp\u011bt to, co mu podle pr\u00e1va pat\u0159ilo.<\/p>\n

Bill zast\u00e9nal do rastov\u00fdch \u00fast, kdy\u017e mu zasunul prsty t\u011bsn\u011b pod lem kalhot. V\u0161echno bylo najednou hork\u00e9. Oba z\u010dervenali, ani ne tak kv\u016fli rozpak\u016fm, kter\u00e9 u\u017e d\u00e1vno pominuly, sp\u00ed\u0161e kv\u016fli t\u011bm pomal\u00fdm pohyb\u016fm, kter\u00e9 zv\u011bt\u0161ovaly jejich netrp\u011blivost.
\nTe\u010f se chv\u011bli a vzdychali, co\u017e spojovalo jejich vzru\u0161en\u00e1 t\u011bla.
\nBill se prohnul a Tom zadr\u017eel tich\u00fd v\u00fdk\u0159ik, s\u00a0o\u010dima vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma. Ten vklouzl huben\u00fdma nohama mezi stejn\u011b \u0161t\u00edhl\u00e9 nohy toho druh\u00e9ho, kdy\u017e ze sebe st\u00e1hli ve\u0161ker\u00e9 oble\u010den\u00ed a Tomovy prsty se zapletly do Billov\u00fdch rozcuchan\u00fdch vlas\u016f.
\nA bylo fajn si to zopakovat.
\nU\u017e v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 z\u00e1\u0161\u0165; nic. Tom si samoz\u0159ejm\u011b uv\u011bdomoval to, \u017ee m\u00e1 jist\u00e9 omezen\u00ed a s\u00e1m t\u00edm necht\u011bl omezovat i \u010dernovl\u00e1ska.
\nBylo mnohem lep\u0161\u00ed vychutn\u00e1vat si Bill\u016fv dech na sv\u00e9 hrudi po milov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

4:23<\/strong><\/p>\n

Simone se probudila z klidn\u00e9ho sp\u00e1nku a trochu se prot\u00e1hla. Zkontrolovala \u010das a c\u00edtila, \u017ee se probudila kv\u016fli \u017e\u00edzni jako obvykle. Ano, byl spr\u00e1vn\u00fd \u010das na sklenici studen\u00e9ho ml\u00e9ka.
\nTo bylo p\u0159esn\u011b to, co pot\u0159ebovala.
\nOdhrnula ze sebe p\u0159ikr\u00fdvku a zachv\u011bla se, proto\u017ee ji naplno zas\u00e1hl z\u00e1van rann\u00edho chladu. Pr\u00e1v\u011b si nazouvala pantofle, kdy\u017e spat\u0159ila, jak na no\u010dn\u00edm stolku blik\u00e1 displej jej\u00edho mobiln\u00edho telefonu. St\u00e1le je\u0161t\u011b rozespal\u00e1 otev\u0159ela malou ob\u00e1lku, kter\u00e1 blikala na obrazovce, a p\u0159iv\u0159ela o\u010di, aby zaost\u0159ila sv\u016fj rozespal\u00fd zrak.<\/p>\n

necho\u010f dol\u016f
\nTom.<\/em><\/p>\n

Necho\u010f dol\u016f? Co to sakra je?
\n\u201eOh,\u201c vydechla a ud\u011blala to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nahlas. Gordon se mezi p\u0159ikr\u00fdvkami pohnul a za\u010dal k\u0159e\u010dovit\u011b otev\u00edrat a zav\u00edrat o\u010di. T\u0159ikr\u00e1t p\u0159ejel jazykem po pat\u0159e a c\u00edtil, \u017ee je p\u0159\u00edli\u0161 such\u00e9.
\nRychl\u00fdm, bezbolestn\u00fdm pohybem sklouzl z postele a n\u011bco zamumlal.
\nSimone se na n\u011bj vyd\u011b\u0161en\u011b pod\u00edvala. \u201eGordone, ne,\u201c vydechla.
\nJej\u00ed man\u017eel si j\u00ed nev\u0161\u00edmal a d\u00e1l se plazil chodbou jako lenochod. Rezignovan\u011b zavrt\u011bla hlavou.
\nSta\u010dilo jen n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e se Gordon vr\u00e1til do m\u00edstnosti \u2013 nyn\u00ed mnohem v\u00edce vzh\u016fru ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Jeho v\u00fdraz byl legra\u010dn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, pak se jeho zd\u011b\u0161en\u00ed zm\u011bnilo v obavy.
\nZalezl zp\u00e1tky pod je\u0161t\u011b teplou pe\u0159inu a Simone tak\u00e9.
\nZhasla sv\u011btlo. O n\u011bkolik okam\u017eik\u016f pozd\u011bji se k\u00a0n\u00ed obr\u00e1til \u010delem. Ve tm\u011b se usm\u00e1la a p\u0159edstavila si sc\u00e9nu, kter\u00e9 byl jej\u00ed man\u017eel pr\u00e1v\u011b sv\u011bdkem.
\n\u201ePro\u010d byli ti dva naz\u00ed na pohovce?\u201c Sly\u0161ela ho n\u00e1hle zamumlat a v jeho hlase zazn\u011bly hlubok\u00e9 rozpaky. \u201eV\u017edy\u0165 mohli j\u00edt do hotelov\u00e9ho pokoje.\u201c
\nSimone se ti\u0161e zachichotala a byla si jist\u00e1, \u017ee Gordon u\u017e dnes neusne.<\/p>\n

KONEC<\/strong><\/p>\n

autor: Veronique
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Veronique Tom popadl sv\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 zbran\u011b a zam\u00ed\u0159il dol\u016f po schodech, p\u0159itahov\u00e1n mat\u010din\u00fdm neutuchaj\u00edc\u00edm sma\u017een\u00edm, kter\u00e9 trvalo u\u017e n\u011bkolik hodin. Nav\u00edc se mu z l\u00e1kav\u00e9, lehce ko\u0159en\u011bn\u00e9 v\u016fn\u011b Simoniny pe\u010den\u011b zvedl \u017ealudek. Zhluboka se nadechl a sklouzl i z posledn\u00edho schodu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79436153,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[739],"tags":[],"class_list":["post-79436203","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-yours-to-hold-by-veronique"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436203","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79436203"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436203\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79436204,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436203\/revisions\/79436204"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79436153"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79436203"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79436203"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79436203"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}