{"id":79436368,"date":"2021-12-20T16:00:00","date_gmt":"2021-12-20T15:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79436368"},"modified":"2021-12-19T23:39:49","modified_gmt":"2021-12-19T22:39:49","slug":"lora-del-te-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/12\/20\/lora-del-te-2\/","title":{"rendered":"L\u2019ora del T\u00e8 2."},"content":{"rendered":"

autor: \u00b0GinevrA\u00b0<\/strong><\/p>\n

Kdy\u017e se Tom proch\u00e1zel ulicemi m\u011bsta, zaslechl jemnou a podivn\u011b zn\u00e1mou melodii vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0jednoho z\u00a0obchod\u016f.
\nP\u0159il\u00e1k\u00e1n t\u00edm zvukem vstoupil do obchodu p\u0159epln\u011bn\u00e9ho mdl\u00fdmi barvami a v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b vz\u00e1cn\u00fdmi p\u0159edm\u011bty a pron\u00e1sledoval hudbu, dokud nedorazil k\u00a0jej\u00edmu zdroji.
\nByla to mal\u00e1 hrac\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ka vyroben\u00e1 z b\u00edl\u00e9 a fialov\u00e9 keramiky.
\nHned mu bylo jasn\u00e9, kde tu melodii u\u017e sly\u0161el, a doufal, \u017ee t\u011bch p\u00e1r minc\u00ed, kter\u00e9 si s sebou p\u0159inesl, mu bude sta\u010dit.<\/p>\n

***<\/p>\n

Usly\u0161el za sebou zvon\u011bn\u00ed, oto\u010dil se, ale nikoho p\u0159ed sebou nena\u0161el. Zatv\u00e1\u0159il se zmaten\u011b a vr\u00e1til se chodbou, ale zvon\u011bn\u00ed ho znovu upozornilo a tentokr\u00e1t se prudce oto\u010dil, aby toho, kdo st\u00e1l za n\u00edm, p\u0159istihl p\u0159i \u010dinu. St\u00e1le nikoho nevid\u011bl, a tak se zv\u011bdav\u011b rozhl\u00ed\u017eel, dokud nesklopil zrak a nespat\u0159il p\u00e1r mal\u00fdch \u010dern\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 na n\u011bj z\u00edraly, dlouh\u00e9 u\u0161i stejn\u00e9 barvy a mal\u00fd kn\u00edrat\u00fd obli\u010dej, kter\u00fd se rychle pohyboval.
\n\u201eOh, zlat\u00ed\u010dko, to jsi ty,\u201c \u0159ekl ti\u0161e. \u201e\u0158ekni mi, u\u017e jsi jedl?\u201c Zeptal se, jako by mu mal\u00fd \u010dern\u00fd kr\u00e1l\u00edk, se kter\u00fdm mluvil, mohl odpov\u011bd\u011bt. \u201ePoj\u010f se mnou, vsad\u00edm se, \u017ee m\u00e1\u0161 opravdu hlad.\u201c \u0158ekl a vykro\u010dil ke dve\u0159\u00edm na chodb\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e ho zv\u00ed\u0159\u00e1tko v\u011brn\u011b n\u00e1sledovalo.
\nJedin\u00e9 zrcadlo, kter\u00e9 m\u011bl um\u00edst\u011bn\u00e9 uprost\u0159ed dlouh\u00e9 chodby, odr\u00e1\u017eelo profil elegantn\u00ed a p\u0159\u00edsn\u00e9 d\u00e1my, jak kr\u00e1\u010del pevn\u00fdm krokem a neohl\u00ed\u017eel se. Havran\u00ed vlasy uvoln\u011bn\u00e9 z klobouku se mu objemn\u011b vlnily za rameny a pe\u0159\u00ed, kter\u00e9 do nich bylo vetk\u00e1no, p\u0159esahovalo jejich d\u00e9lku a lechtalo ho na \u0161t\u00edhl\u00fdch boc\u00edch.<\/p>\n

Vstoupil do m\u00edstnosti, kter\u00e1 p\u016fsobila dojmem star\u00e9 kuchyn\u011b, a rychle se ujistil, \u017ee miska, do kter\u00e9 dal kr\u00e1l\u00edkovi j\u00eddlo, je pr\u00e1zdn\u00e1. Zd\u011b\u0161en\u011b zavrt\u011bl hlavou a polo\u017eil ji na \u0161pinav\u00fd st\u016fl pln\u00fd r\u016fzn\u00fdch potravin, ko\u0161\u00edk\u016f s ovocem, misek se zeleninou a syrov\u00fdm masem.
\nZvedl jeden z velk\u00fdch kus\u016f masa a pra\u0161til s n\u00edm o d\u0159ev\u011bn\u00e9 prk\u00e9nko, vzal velk\u00fd kuchy\u0148sk\u00fd n\u016f\u017e, kter\u00fd v n\u011bm byl zap\u00edchnut\u00fd \u0161pi\u010dkou, a ukrojil tenk\u00fd pl\u00e1tek masa. N\u011bkolika rychl\u00fdmi tahy no\u017ee ho nakr\u00e1jel na prou\u017eky a pak, s no\u017eem oto\u010den\u00fdm na druhou stranu, nakr\u00e1jel prou\u017eky na mal\u00e9, jemn\u00e9 kosti\u010dky.
\nJakmile je sundal z prk\u00e9nka na tal\u00ed\u0159, pod\u00edval se na n\u016f\u017e u\u0161pin\u011bn\u00fd \u010derstvou krv\u00ed z masa a ol\u00edzl ho po cel\u00e9 d\u00e9lce a\u017e ke \u0161pi\u010dce. Zvedl o\u010di a s \u00fa\u0161klebkem, jako by hodnotil chu\u0165, zvolal: \u201eHmm, trochu ho\u0159k\u00e9, ale p\u0159ijateln\u00e9.\u201c<\/p>\n

Zastr\u010dil \u0161pi\u010dku no\u017ee zp\u00e1tky do prk\u00e9nka a odnesl tal\u00ed\u0159 mazl\u00ed\u010dkovi, kter\u00fd na n\u011bj hladov\u011b \u010dekal. Zastavil se, aby ho pozoroval p\u0159i j\u00eddle, bradu m\u011bl polo\u017eenou na zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdch rukou a lokty m\u011bl polo\u017een\u00e9 na stole. \u201eD\u00e1\u0161 si taky n\u011bjakou zeleninu, mil\u00e1\u010dku?\u201c Zeptal se znovu, ale kr\u00e1l\u00ed\u010dek se v\u011bnoval j\u00eddlu, tak\u017ee to pova\u017eoval za ano.
\nZ jedn\u00e9 z misek vzal kousek plesniv\u00e9ho sal\u00e1tu a \u0159ap\u00edkat\u00fd celer, kter\u00fd nap\u016fl se\u017eral n\u011bjak\u00fd hmyz, jen\u017e ob\u00fdval starou kuchyni, a polo\u017eil je na stejn\u00fd tal\u00ed\u0159, na kter\u00fd dal maso.
\n\u201eV\u00ed\u0161, co je dnes za den, mil\u00e1\u010dku?\u201c Zeptal se a posadil se na paty, aby si kr\u00e1l\u00ed\u010dka l\u00e9pe prohl\u00e9dl. \u201eHodn\u00fd chlapec! Dnes je v\u00fdjime\u010dn\u00fd den a je \u010das ho oslavit,\u201c \u0159ekl \u0161\u0165astn\u011b, n\u011bkolikr\u00e1t zv\u00ed\u0159e rychle pohladil kone\u010dky prst\u016f a vstal, aby se rozhl\u00e9dl kolem. \u201eJe tak\u00e9 p\u011bt hodin, spr\u00e1vn\u00fd \u010das na \u010daj.\u201c<\/p>\n

***<\/p>\n

Kdy\u017e otev\u0159el pr\u016fhledn\u00e9 dve\u0159e vykl\u00e1dan\u00e9 perlet\u00ed, p\u0159iv\u00edtalo ho cink\u00e1n\u00ed zvone\u010dk\u016f, ale tentokr\u00e1t, kdy\u017e vstoupil do obchodu, nesly\u0161el ani hlas majitele ani \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd zvuk.
\nThomas se pozorn\u011b rozhl\u00e9dl kolem sebe a v rukou dr\u017eel malou fialovou sametovou krabi\u010dku, kterou ho nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit viny p\u0159im\u011bl koupit, jen aby byla jeho omluva za to, co se stalo den p\u0159edt\u00edm, p\u0159esv\u011bd\u010div\u011bj\u0161\u00ed.
\n\u201eDobr\u00e9 r\u00e1no,\u201c pokusil se \u0159\u00edct hlasit\u011b, ale nedostal \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f. \u201eBonjour?\u201c Zkusil to znovu, ale obchod se zd\u00e1l pr\u00e1zdn\u00fd.
\nMlad\u00edk si pomyslel, \u017ee kdy\u017e je obchod otev\u0159en\u00fd, mus\u00ed tam n\u011bkdo b\u00fdt, a tak za\u010dal proch\u00e1zet kolem velk\u00fdch reg\u00e1l\u016f a pe\u010dliv\u011b se rozhl\u00ed\u017eel do ka\u017ed\u00e9ho rohu, jestli tam nenajde podivn\u00e9ho majitele.
\nU\u017e se cht\u011bl oto\u010dit a odej\u00edt, ale uvid\u011bl pootev\u0159en\u00e9 \u010dervenob\u00edl\u00e9 dve\u0159e. P\u0159istoupil k\u00a0nim, nerozhodnut\u00fd, zda je otev\u0159\u00edt, nebo ne, kdy\u017e jeho pozornost upoutal tich\u00fd zvuk chrast\u00edtka, kter\u00fd ho p\u0159ivedl na my\u0161lenku, \u017ee klobou\u010dn\u00edk je nejsp\u00ed\u0161e uvnit\u0159.
\nOtev\u0159el dve\u0159e a opatrn\u011b vstoupil do m\u00edstnosti.<\/p>\n

M\u00edstnost, v n\u00ed\u017e se ocitl, byla velk\u00e1 a osv\u011btlen\u00e1 lehk\u00fdm sv\u011btlem, kter\u00e9 sem pronikalo otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi, st\u011bny byly broskvov\u00e9 barvy se zlat\u00fdmi dekoracemi v \u010dist\u00e9m stylu osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Nebyla \u0161ediv\u00e1 a ponur\u00e1 jako v\u0161echny m\u00edstnosti, kter\u00fdmi proch\u00e1zel p\u0159i sv\u00fdch poch\u016fzk\u00e1ch, a p\u0159edstavoval si, \u017ee s trochou slune\u010dn\u00edho sv\u011btla se rozz\u00e1\u0159\u00ed z\u00e1\u0159iv\u00fdmi barvami.
\nMo\u017en\u00e1 byl p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn sledov\u00e1n\u00edm dekorac\u00ed nebo \u010detn\u00fdch stolk\u016f, na nich\u017e byly um\u00edst\u011bny z\u00e1kusky a \u010dajov\u00e9 soupravy, tak\u017ee si nev\u0161iml postavy ti\u0161e le\u017e\u00edc\u00ed na mal\u00e9 pohovce stejn\u00e9ho stylu a barvy jako pokoj, ale kdy\u017e si j\u00ed v\u0161iml, byl doslova uchv\u00e1cen\u2026
\nNa pohovce klidn\u011b spal s\u00e1m mlad\u00fd klobou\u010dn\u00edk, hlavu m\u011bl polo\u017eenou na jedn\u00e9 ruce, vlasy mu lehce padaly p\u0159es bledou, jemnou tv\u00e1\u0159 a pln\u00e9, tmav\u00e9 rty m\u011bl lehce pootev\u0159en\u00e9.
\nThomas se p\u0159istihl, \u017ee ml\u010dky p\u0159em\u00edt\u00e1 o kr\u00e1se t\u011bch rys\u016f, a na jedn\u00e9 stran\u011b doufal, \u017ee se chlapec neprobud\u00ed, aby se na n\u011b mohl donekone\u010dna d\u00edvat, a na stran\u011b druh\u00e9, \u017ee se probud\u00ed, aby vid\u011bl, jak takov\u00e1 kr\u00e1sa o\u017e\u00edv\u00e1.<\/p>\n

Rachot chrast\u00edtka byl st\u00e1le hlasit\u011bj\u0161\u00ed a rychlej\u0161\u00ed, co\u017e mlad\u00edka p\u0159im\u011blo sklopit zrak.
\nByl tam mal\u00fd \u010dern\u00fd kr\u00e1l\u00ed\u010dek, kter\u00fd se p\u0159ed vet\u0159elcem sna\u017eil vyd\u011b\u0161en\u011b schovat v kout\u011b a choulil se v\u00a0n\u011bm.
\nKlobou\u010dn\u00edk zast\u00e9nal a tro\u0161ku se pohnul, ne\u017e se \u00fapln\u011b probral, nejsp\u00ed\u0161e ho probudil zvuk chrast\u00edtka. Trochu se prot\u00e1hl, st\u00e1le se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, a p\u0159ilo\u017eil si ruku k \u00fast\u016fm, aby zdvo\u0159ile zakryl lehk\u00e9 z\u00edvnut\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee si Thomase nev\u0161iml, dokud pln\u011b neotev\u0159el o\u010di a nezaost\u0159il na siluetu chlapce stoj\u00edc\u00edho v m\u00edstnosti.
\n\u201eOh \u2026\u201c povzdechl si. \u201eBonjour \u2026\u201c
\n\u201eDobr\u00e9 r\u00e1no,\u201c odpov\u011bd\u011bl Tom rozpa\u010dit\u011b. \u201eObchod byl otev\u0159en\u00fd, ale nikoho jsem nena\u0161el, tak jsem p\u0159i\u0161el sem\u2026\u201c uzav\u0159el pod zmaten\u00fdm a st\u00e1le ospal\u00fdm pohledem klobou\u010dn\u00edka.<\/p>\n

Klobou\u010dn\u00edk se posadil, upravil si vlasy a zvedl klobouk vis\u00edc\u00ed na op\u011bradle pohovky. Kdy\u017e se usadil, provinile pohl\u00e9dl na blon\u010f\u00e1ka a za\u0161eptal: \u201eOmlouv\u00e1m se, asi jsem b\u011bhem t\u00e9 ne-narozeninov\u00e9 oslavy usnul\u2026\u201c Vysv\u011btlil. \u201eV\u00ed\u0161, slavit to o samot\u011b nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 legrace.\u201c
\nThomas p\u0159edst\u00edral soucit a odka\u0161lal si. \u201eCh\u00e1pu,\u201c souhlasil.
\n\u201eM\u00e1\u0161 dnes ne-narozeniny?\u201c
\nBlon\u010f\u00e1k se zd\u00e1l b\u00fdt ot\u00e1zkou zmaten\u00fd, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, co jsou to ne-narozeniny. Sna\u017eil se vymyslet to nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed a usoudil, \u017ee ten den nem\u00e1 narozeniny, a proto by to mohly b\u00fdt jeho ne-narozeniny. \u201eAno,\u201c pak p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

\u201eOh, jak\u00e1 n\u00e1hoda\u2026\u201c za\u0161eptal klobou\u010dn\u00edk s\u00a0nezam\u011bniteln\u00fdm p\u0159\u00edzvukem. \u201eTaky m\u00e1m dnes sv\u016fj den. Mohli bychom to oslavit spole\u010dn\u011b,\u201c navrhl sebev\u011bdom\u011b. \u201eNen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1pomocn\u00fd. A taky s n\u00edm nen\u00ed moc legrace,\u201c dodal a uk\u00e1zal na \u010dern\u00e9ho kr\u00e1l\u00edka, kter\u00fd se st\u00e1le choulil v rohu.
\n\u201eOh.\u201c To bylo jedin\u00e9, co na to Thomas dok\u00e1zal \u0159\u00edct. Pak rad\u011bji zm\u011bnil t\u00e9ma. \u201eEhm, j\u00e1\u2026 jsem ti koupil tohle,\u201c \u0159ekl rychle a podal obchodn\u00edkovi fialovou krabi\u010dku. \u201eTvoje je rozbit\u00e1, tak jsem ti koupil novou. A tak\u00e9 jsem se cht\u011bl omluvit za sv\u00e9 v\u010derej\u0161\u00ed chov\u00e1n\u00ed\u2026\u201c pokra\u010doval, kdy\u017e sk\u0159\u00ed\u0148ku otev\u0159el, \u201etahle je v po\u0159\u00e1dku, tak alespo\u0148 m\u016f\u017ee\u0161 zp\u00edvat celou p\u00edse\u0148\u2026\u201c
\nMlad\u00fd klobou\u010dn\u00edk se udiven\u011b pod\u00edval na hrac\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ku, kterou dr\u017eel v rukou, a pak se na blon\u010f\u00e1ka usm\u00e1l. \u201eJe kr\u00e1sn\u00e1,\u201c za\u0161eptal. \u201eAle je tu mal\u00fd probl\u00e9m\u2026\u201c
\nThomas se zamra\u010dil a chlapec sklopil zrak: \u201eJ\u00e1\u2026 nezn\u00e1m zbytek t\u00e9 p\u00edsni\u010dky.\u201c
\n\u201eOh\u2026\u201c \u0159ekl druh\u00fd p\u0159ekvapen\u011b. \u201eNo\u2026 m\u016f\u017ee\u0161 si alespo\u0148 zbytek t\u00e9 p\u00edsni\u010dky poslechnout.\u201c<\/p>\n

Klobou\u010dn\u00edk vypadal pot\u011b\u0161en\u011b, usm\u00e1l se a p\u0159itiskl si hrac\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ku k hrudi. \u201eMimochodem, tohle je prvn\u00ed d\u00e1rek, kter\u00fd jsem dostal k\u00a0ne-narozenin\u00e1m.\u201c \u0158ekl, zvedl koutky rt\u016f a zad\u00edval se sv\u00fdma do\u0161iroka otev\u0159en\u00fdma o\u010dima na chlapce. \u201eM\u016f\u017ee\u0161 si sednout sem, Mons\u2026\u201c
\n\u201eKlidn\u011b mi \u0159\u00edkej\u2026\u201c
\n\u201eThomasi?\u201c Klobou\u010dn\u00edk to do\u0159ekl za n\u011bj, kdy\u017e vstal, aby mu ud\u011blal m\u00edsto na pohovce.
\nThomas na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b hled\u011bl a sna\u017eil se vzpomenout si na okam\u017eik, kdy mu \u0159ekl sv\u00e9 jm\u00e9no, ale nemohl ho naj\u00edt. \u201eJak to v\u00ed\u0161?\u201c Zeptal se s obvi\u0148uj\u00edc\u00edm zamra\u010den\u00edm.
\n\u201eV\u00edm toho mnohem v\u00edc, ne\u017e si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit, Thom\u00e0si.\u201c Odpov\u011bd\u011bl klobou\u010dn\u00edk neur\u010dit\u011b a p\u0159inutil ho posadit se na pohovku. Blon\u010f\u00e1k si bez mrknut\u00ed oka sedl na pohovku. \u201eA pot\u0159ebuji \u0161\u00e1lek \u010daje.\u201c \u0158ekl potom klobou\u010dn\u00edk, st\u00e1le sv\u00edral v rukou novou hrac\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ku a kr\u00e1\u010del ke dve\u0159\u00edm, n\u00e1sledov\u00e1n \u010dern\u00fdm kr\u00e1l\u00edkem.<\/p>\n

Kdy\u017e se vr\u00e1til do pokoje, Thomas ho poslouchal, jak mluv\u00ed, ani\u017e by vid\u011bl jedinou kapku sl\u00edben\u00e9ho \u010daje, a zapojil se do jak\u00e9si konverzace, kterou vedl mlad\u00fd obchodn\u00edk, a nep\u0159\u00edjemnosti z p\u0159edchoz\u00edho dne u\u017e byly zapomenuty.
\n\u201eKdy by m\u011bl b\u00fdt ten klobouk hotov\u00fd?\u201c Zeptal se, naplnil Thomasovi ruku mal\u00fdm \u0161\u00e1lkem a ten mu hned odpov\u011bd\u011bl: \u201eNa karneval, samoz\u0159ejm\u011b.\u201c
\n\u201eOh, karneval!\u201c Vyk\u0159ikl druh\u00fd s povzdechem a nalil trochu \u010daje do Thomasova \u0161\u00e1lku, kter\u00fd se ani nesta\u010dil nap\u00edt, kdy\u017e mu ho klobou\u010dn\u00edk vzal z rukou a nahradil ho pr\u00e1zdn\u00fdm.
\nBlon\u010f\u00e1k tomu nev\u011bnoval pozornost a nechal obchodn\u00edka pokra\u010dovat v jeho fantaskn\u00edch pozn\u00e1mk\u00e1ch o karnevalu, o tom, jak moc se mu l\u00edb\u00ed barvy a tvary oble\u010den\u00ed a masek, kter\u00e9 lid\u00e9 v ten den nos\u00ed, a o dal\u0161\u00edch t\u00e9matech bez zjevn\u00e9 logiky, kter\u00fdm se klobou\u010dn\u00edk odd\u00e1val s takovou upov\u00eddanost\u00ed, jakou by od n\u011bj Thomas ne\u010dekal.<\/p>\n

Ale zvl\u00e1\u0161tn\u00ed magnetismus jeho hlasu a o\u010d\u00ed ho uchv\u00e1til a p\u0159inutil ho zmlknout a poslouchat, a n\u011bkolikr\u00e1t byl v poku\u0161en\u00ed odhrnout rukou s\u00ed\u0165ku, kter\u00e1 mu zakr\u00fdvala polovinu obli\u010deje, aby se mohl pokochat celou jeho tv\u00e1\u0159\u00ed. Kdy\u017e se klobou\u010dn\u00edk probudil, Thomas m\u011bl jen p\u00e1r okam\u017eik\u016f na to, aby si po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dl jeho tv\u00e1\u0159 bez klobouku, a te\u010f zatou\u017eil mu ho znovu sundat.
\nZp\u016fsob, jak\u00fdm \u010dernovl\u00e1sek pohyboval pln\u00fdmi rty a mrkal dlouh\u00fdmi \u0159asami, nevy\u017eadoval nic jin\u00e9ho ne\u017e pozornost a ticho a Thomas m\u011bl neobvyklou ochotu mu ve\u0161kerou tu pozornost v\u011bnovat, dokud si neuv\u011bdomil, \u017ee se v\u00a0m\u00edstnosti a v jeho spole\u010dnosti zdr\u017eel p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Ne \u017ee by mu to vadilo, ale ukradlo mu to \u010das, kter\u00fd m\u011bl v\u011bnovat sv\u00e9 ka\u017edodenn\u00ed pr\u00e1ci, a ne\u017e si sta\u010dil vzpomenout, pro\u010d do obchodu vlastn\u011b p\u0159i\u0161el, ode\u0161el, ani\u017e by klobou\u010dn\u00edk n\u011bco nam\u00edtal, a ani\u017e by m\u011bl mo\u017enost vr\u00e1tit se, jakmile si vzpomene.<\/p>\n

***<\/p>\n

\u201eSm\u00edm-li se zeptat, pane soudce Ralphe, pro\u010d jste se rozhodl si klobouk koupit a nenechat si ho u\u0161\u00edt u krej\u010d\u00edho?\u201c Zeptala se sle\u010dna Maryon a nalila si trochu toho nov\u00e9ho n\u00e1poje, kter\u00fd od doby, kdy byl p\u0159ivezen z dalek\u00fdch zem\u00ed, odkud poch\u00e1z\u00ed, postupn\u011b skl\u00edzel velk\u00fd \u00fasp\u011bch. \u0158\u00edkali mu k\u00e1va a tvrdili, \u017ee m\u00e1 moc povzbuzovat mysl.
\nVe skute\u010dnosti sle\u010dn\u011b Maryon moc nechutnal a Thomasovi tak\u00e9 ne, ale rozhodn\u011b si nemohli nechat uj\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost vyp\u00edt tak noblesn\u00ed n\u00e1poj v\u00a0tomhle noblesn\u00edm prost\u0159ed\u00ed, jak\u00fdm d\u016fm soudce Ralpha byl.
\n\u201eP-proto\u017ee klobouky \u0161-\u0161it\u00e9 krej\u010d\u00edmi se brzy stanou z-zastaral\u00fdmi\u2026 p-p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u00f3da pat\u0159\u00ed k-klobou\u010dn\u00edk\u016fm, samoz\u0159ejm\u011b jako e-expert\u016fm v\u00a0oboru,\u201c koktal soudc\u016fv osobn\u00ed stylista, kdy\u017e porovn\u00e1val nov\u00fd odst\u00edn l\u00e1tky s oblekem, kter\u00fd m\u011bl mu\u017e na sob\u011b.
\nMaryon usrkla trochu k\u00e1vy. \u201eKdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1te\u2026\u201c za\u0161eptala sarkasticky se skeptick\u00fdm zamra\u010den\u00edm p\u0159es okraj \u0161\u00e1lku a Thomas se musel p\u0159em\u00e1hat, aby se nerozesm\u00e1l, sp\u00ed\u0161 nad koktavou \u0159e\u010d\u00ed krej\u010d\u00edho ne\u017e nad jej\u00ed pozn\u00e1mkou.<\/p>\n

\u201eTak\u017ee, mlad\u00fd mu\u017ei, m\u011bl byste to s t\u00edm klobou\u010dn\u00edkem rychle vy\u0159\u00eddit,\u201c zah\u0159m\u011bl soudce \u201eNechcete p\u0159ece, abych v nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed den v roce vypadal \u0161patn\u011b\u2026\u201c
\n\u201eNe, soudce Ralphe, to rozhodn\u011b ne,\u201c ujistil ho chlapec. \u201eKlobou\u010dn\u00edk na tom\u2026 pracuje\u2026\u201c
\nThomas se p\u0159i t\u011bch slovech c\u00edtil trochu nesv\u016fj. Ten den, kdy \u0161el do klobou\u010dnictv\u00ed, nem\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost se ho na klobouk zeptat. Z n\u011bjak\u00e9ho podivn\u00e9ho d\u016fvodu na to \u00fapln\u011b zapomn\u011bl. Od chv\u00edle, kdy mu mlad\u00fd obchodn\u00edk p\u0159inesl \u0161\u00e1lek \u010daje, samoz\u0159ejm\u011b bez \u010daje, zapomn\u011bl, pro\u010d do obchodu p\u0159i\u0161el, a pono\u0159il se do podivn\u00e9 oslavy sv\u00fdch ne-narozenin s\u00a0dorty \u2013 kter\u00e9 nem\u011bl mo\u017enost ochutnat \u2013 a \u010dajov\u00fdmi soupravami, o kter\u00fdch se celou dobu bavili. V\u011bt\u0161ina toho, co klobou\u010dn\u00edk \u0159\u00edkal, byly nesmysly bez zjevn\u00e9 logiky, ale Thomas se p\u0159esto odd\u00e1val abstraktn\u00ed diskusi, dokud mu majitel obchodu neza\u010dal kl\u00e1st nemo\u017en\u00e9 ot\u00e1zky, nap\u0159\u00edklad pro\u010d si mysl\u00ed, \u017ee \u201ez\u00e1pady slunce jsou loutky, kter\u00e9 je t\u0159eba odstranit\u201c\u2026 Teprve kdy\u017e Thomas vy\u0161el z obchodu, uv\u011bdomil si, \u017ee zapomn\u011bl na svou vlastn\u00ed poch\u016fzku, a kdy\u017e se oto\u010dil, aby se vr\u00e1til dovnit\u0159, klobou\u010dn\u00edk mu zmizel z dohledu a dve\u0159e byly zam\u010den\u00e9.
\n\u201eTo bych v\u00e1m radil. M\u016f\u017eete j\u00edt, mlad\u00fd mu\u017ei,\u201c p\u0159ipustil mu\u017e a Thomas s Maryon se uklonili. \u201eHezk\u00fd den, soudce Ralphe.\u201c \u0158ekli jednohlasn\u011b, ne\u017e ode\u0161li.<\/p>\n

autor: \u00b0GinevrA\u00b0
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00b0GinevrA\u00b0 Kdy\u017e se Tom proch\u00e1zel ulicemi m\u011bsta, zaslechl jemnou a podivn\u011b zn\u00e1mou melodii vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0jednoho z\u00a0obchod\u016f. P\u0159il\u00e1k\u00e1n t\u00edm zvukem vstoupil do obchodu p\u0159epln\u011bn\u00e9ho mdl\u00fdmi barvami a v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b vz\u00e1cn\u00fdmi p\u0159edm\u011bty a pron\u00e1sledoval hudbu, dokud nedorazil k\u00a0jej\u00edmu zdroji. Byla to mal\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79436366,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[746],"tags":[],"class_list":["post-79436368","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-lora-del-te-by-ginevra"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436368","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79436368"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436368\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79436369,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436368\/revisions\/79436369"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79436366"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79436368"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79436368"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79436368"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}