{"id":79436375,"date":"2021-12-21T16:00:00","date_gmt":"2021-12-21T15:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79436375"},"modified":"2021-12-20T21:33:24","modified_gmt":"2021-12-20T20:33:24","slug":"lora-del-te-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/12\/21\/lora-del-te-3\/","title":{"rendered":"L\u2019ora del T\u00e8 3."},"content":{"rendered":"

autor: \u00a0\u00b0GinevrA\u00b0<\/strong><\/p>\n

Thomas p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h obchodu za doprovodu ji\u017e zn\u00e1m\u00e9ho zvon\u011bn\u00ed zvone\u010dk\u016f, co\u017e se stalo jeho ka\u017edodenn\u00edm zvykem. Nev\u011bd\u011bl, co ho toho dne \u010dek\u00e1. Klobou\u010dn\u00edk si mohl \u017eiv\u011b pov\u00eddat s \u010dern\u00fdm kr\u00e1l\u00edkem, nebo slavit n\u011bjakou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ud\u00e1lost, kter\u00e1 v b\u011b\u017en\u00e9m kalend\u00e1\u0159i neexistuje.
\nRozhl\u00e9dl se kolem a netrvalo dlouho, ne\u017e spat\u0159il tmavou postavu, kter\u00e1 sed\u011bla za d\u0159ev\u011bn\u00fdm pultem a m\u00edchala l\u017ei\u010dkou v porcel\u00e1nov\u00e9m \u0161\u00e1lku.
\nKdy\u017e ho takhle vid\u011bl, klidn\u011b sed\u00edc\u00edho, jako by na n\u011bj \u010dekal, p\u016fsobil dojmem norm\u00e1lnosti, a Thomasovi p\u0159ipadal je\u0161t\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jeho nesmysln\u00e1 gesta, na kter\u00e1 si u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 zvykl. Skoro to vypadalo\u2026 skoro to vypadalo, \u017ee ho za t\u00edm d\u0159ev\u011bn\u00fdm stolem pozoruje s\u00a0v\u011bt\u0161\u00edm porozum\u011bn\u00edm. P\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b mu p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech.<\/p>\n

\u201eBonjour, Thom\u00e0s,\u201c pozdravil ho a pod\u00edval se na n\u011bj. \u201eFunguje,\u201c \u0159ekl a nechal Thomase v rozpac\u00edch, co t\u00edm mysl\u00ed. Teprve pak si uv\u011bdomil, \u017ee hudba, kterou sly\u0161\u00ed, je hudba z hrac\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ky, ji\u017e mu dal, a kter\u00e1 pokra\u010duje v p\u00edsni, ji\u017e nikdy p\u0159edt\u00edm nesly\u0161el.
\n\u201eTo m\u011b velmi t\u011b\u0161\u00ed,\u201c p\u0159ik\u00fdvl a byl trochu nesv\u016fj p\u0159i pohledu na klobou\u010dn\u00edka sed\u00edc\u00edho u stolu v\u00a0polo\u0161eru. Teprve pak si v\u0161iml tal\u00ed\u0159e polo\u017een\u00e9ho na stole pln\u00e9m sladkost\u00ed a kousku dortu, na n\u011bj\u017e se Thomasovi sb\u00edhaly sliny hned, jak ho vid\u011bl. Nebylo mnoho p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, kdy by si on a sle\u010dna Maryon mohli dovolit sladkosti nebo dokonce dorty, kter\u00e9 nemohli m\u00edt ani na sv\u00e9 narozeniny \u2013 je\u017e slavili oby\u010dejn\u00fdmi su\u0161enkami, kter\u00e9 Maryon pekla, kdy\u017e m\u011bla pen\u00edze nav\u00edc na p\u0159\u00edsady \u2013 nato\u017e na jin\u00e9 ne\u017e narozeninov\u00e9 dny\u2026 V Maryonin\u011b temn\u00e9m domku v\u0161ak nikdy nechyb\u011bla l\u00e1ska a v\u0159elost, kter\u00e9 zast\u00ednily tu touhu po sladkostech.<\/p>\n

\u201eSt\u00e1le je\u0161t\u011b slav\u00ed\u0161 sv\u00e9 ne-narozeniny?\u201c Zeptal se Thomas nesm\u011ble.
\nKlobou\u010dn\u00edk se pla\u0161e, sotva znateln\u011b usm\u00e1l, jako by ho dojalo, \u017ee si Thomas vzpomn\u011bl na jeho ne-narozeniny. \u201eVzpomn\u011bl sis na to?\u201c Radostn\u011b se usm\u00e1l. \u201eM\u00e1\u0161 je dnes taky?\u201c Zeptal se pak.
\nThomas p\u0159ik\u00fdvl. \u201eAno,\u201c potvrdil.
\n\u010cernovl\u00e1sek pak prstem posunul tal\u00ed\u0159 a p\u0159ibl\u00ed\u017eil ho k chlapci. \u201ePro tebe,\u201c \u0159ekl jednodu\u0161e a vyzval ho, aby ochutnal jeho obsah. Thomas v\u0161ak navzdory poku\u0161en\u00ed nab\u00eddku zdvo\u0159ile odm\u00edtl.
\nKlobou\u010dn\u00edk naklonil hlavu: \u201eMohl bych se urazit, kdybys nep\u0159ijal\u2026\u201c \u0159ekl jednodu\u0161e a pouh\u00e1 vzpom\u00ednka na to, jak ho \u201eurazil\u201c, kdy\u017e poprv\u00e9 vstoupil do obchodu, Thomase p\u0159esv\u011bd\u010dila, \u017ee odporovat mu, bude m\u00edt velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e9 n\u00e1sledky.
\n\u201eKdy\u017e na tom trv\u00e1\u0161\u2026\u201c \u0159ekl, vzal tal\u00ed\u0159 a p\u0159ilo\u017eil si k\u00a0\u00fast\u016fm cel\u00fd ten kousek dortu se \u0161patn\u011b skr\u00fdvanou chamtivost\u00ed. \u201ePro\u010d m\u00edsto narozenin slav\u00ed\u0161 ne-narozeniny?\u201c Zeptal se a sna\u017eil se \u017ev\u00fdkat a mluvit z\u00e1rove\u0148. Kdy\u017e nena\u0161el \u017e\u00e1dn\u00fd kompromis, za\u010dal doslova polykat v\u0161e, co vlo\u017eil do \u00fast.
\n\u201ePro\u010d \u010dekat tolik dn\u00ed, abys mohl oslavit n\u011bco, co se stane jen jednou za rok?\u201c Pokr\u010dil rameny klobou\u010dn\u00edk, zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce pod bradou a sledoval, jak chlapec s chut\u00ed j\u00ed.
\n\u201eProto\u017ee od toho oslavy jsou. Jinak by to byl den jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd\u2026\u201c Ohradil se Thomas pot\u00e9, co s obt\u00ed\u017eemi polkl.
\n\u010cernovl\u00e1sek se napil ze sv\u00e9ho \u0161\u00e1lku. \u201eM\u00e1me zcela odli\u0161n\u00e9 p\u0159edstavy,\u201c \u0159ekl, ani\u017e by diskutoval o n\u00e1zoru blon\u010f\u00e1ka.
\n\u201eTak\u017ee ty neslav\u00ed\u0161 narozeniny?\u201c Zeptal se zv\u011bdav\u011b Thomas, zachv\u00e1cen n\u00e1hlou touhou dozv\u011bd\u011bt se o t\u00e9to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed osob\u011b co nejv\u00edce podrobnost\u00ed.<\/p>\n

N\u011bjak se ho to dot\u00fdkalo i znepokojovalo z\u00e1rove\u0148, ale jist\u011b by lhal, kdyby pop\u0159el naprostou p\u0159ita\u017elivost a fascinaci, kterou k\u00a0chlapci choval a je\u017e rostla v\u00edce s\u00a0t\u00edm, \u010d\u00edm v\u00edce \u010dasu spolu tr\u00e1vili.
\nThomas by to mo\u017en\u00e1 nep\u0159iznal, ale rozhodn\u011b nemohl ignorovat zmatek, kter\u00fd se ho ob\u010das zmocnil, kdy\u017e se p\u0159istihl, \u017ee na n\u011bj mysl\u00ed\u2026
\n\u201eSamoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano,\u201c \u0159ekl up\u0159\u00edmn\u011b s\u00a0mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem.
\nThomas mezit\u00edm bojoval s\u00e1m se sebou, aby spolkl posledn\u00ed sousto dortu a neudusil se, a kdy\u017e u\u017e nebylo co j\u00edst, odlo\u017eil tal\u00ed\u0159 na st\u016fl a s chut\u00ed si ol\u00edzl prsty. \u201eMoc ti d\u011bkuji. Bylo to vynikaj\u00edc\u00ed,\u201c \u0159ekl a pe\u010dliv\u011b se ut\u0159el do jemn\u011b vy\u0161\u00edvan\u00e9ho ubrousku, kter\u00fd mu podal \u010dernovl\u00e1sek. Thomas se div nec\u00edtil provinile, \u017ee ho pou\u017eil, vypadal tak precizn\u011b, \u017ee bylo hanbou ho u\u0161pinit.<\/p>\n

\u201eNa\u0161el jsi \u0159e\u0161en\u00ed m\u00e9 ot\u00e1zky?\u201c Zeptal se n\u00e1hle klobou\u010dn\u00edk, a t\u00edm mlad\u00edka zasko\u010dil. Thomas o t\u00e9 ot\u00e1zce ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel, zapomn\u011bl na ni v okam\u017eiku, kdy ji obchodn\u00edk polo\u017eil, proto\u017ee podle n\u011bj ned\u00e1vala smysl.
\n\u201ePopravd\u011b \u0159e\u010deno, ne,\u201c \u0159ekl v\u00e1hav\u011b. \u201eNemysl\u00edm si, \u017ee bych dok\u00e1zal naj\u00edt \u0159e\u0161en\u00ed\u2026 bylo to pon\u011bkud\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,\u201c dodal.
\n\u201eAni jsi o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel,\u201c \u0159ekl klobou\u010dn\u00edk s\u00a0mal\u00fdm odfrknut\u00edm pot\u00e9, co si podep\u0159el bradu jednou rukou, ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl znud\u011bn\u00fd v\u00fdraz a o\u010di up\u0159en\u00e9 k obloze.
\n\u201eM\u011bl jsem\u2026 hodn\u011b pr\u00e1ce,\u201c pokusil se vymluvit. \u201eAle budu o tom p\u0159em\u00fd\u0161let, jakmile budu m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost. Pokud existuje n\u011bjak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, pak ho najdu.\u201c P\u0159ik\u00fdvl sebev\u011bdom\u011b a st\u00e1le si myslel, \u017ee n\u00e1sledovat ho je to nejlep\u0161\u00ed, co m\u016f\u017ee ud\u011blat.
\n\u201eJe stejn\u011b moudr\u00e9 jako riskantn\u00ed cht\u00edt vy\u0159e\u0161it v\u0161echny ot\u00e1zky, kter\u00e9 n\u00e1m mysl klade, nemysl\u00ed\u0161?\u201c Zeptal se chlapec a povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.
\n\u201eMo\u017en\u00e1.\u201c
\n\u201eA tak\u00e9 dost dom\u00fd\u0161liv\u00e9.\u201c<\/p>\n

\u201eTak\u017ee nechce\u0161, abych vy\u0159e\u0161il tvou ot\u00e1zku,\u201c usoudil Thomas.
\n\u201ePouze jsem polo\u017eil ot\u00e1zku, a je na tob\u011b, zda se pokus\u00ed\u0161 naj\u00edt \u0159e\u0161en\u00ed,\u201c \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek, plynule vstal ze \u017eidle a obe\u0161el st\u016fl, aby se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k\u00a0chlapci. \u201eZa p\u0159edpokladu, \u017ee n\u011bjak\u00e9 existuje\u2026\u201c
\n\u201eChce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed?\u201c Zeptal se chlapec trochu zmaten\u011b. \u201eA \u017ee i kdybych se sna\u017eil, nedok\u00e1zal bych to vy\u0159e\u0161it?\u201c
\n\u201eNe v\u017edy existuje \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zek nebo \u010din\u016f\u2026\u201c odpov\u011bd\u011bl klobou\u010dn\u00edk, zvedl tv\u00e1\u0159 a naklonil ji na stranu pr\u00e1v\u011b tak, aby zachytil blon\u010f\u00e1k\u016fv trochu nep\u0159\u00edjemn\u00fd pohled.
\n\u201eNebo my\u0161lenek a tu\u017eeb\u2026\u201c dodal t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptem a p\u0159ibl\u00ed\u017eil sv\u00e9 rty k\u00a0t\u011bm blon\u010f\u00e1kov\u00fdm tak bl\u00edzko, \u017ee m\u011bl Thomas pocit, \u017ee by je mohl zachytit, kdyby se jen trochu sklonil.
\n\u010cernovl\u00e1sek pak jemn\u011b p\u0159ejel huben\u00fdm prstem pod chlapc\u016fv ret a set\u0159el zbytek kr\u00e9mu, kter\u00fd nestihl o\u010distit.
\nThomas se odv\u00e1\u017eil p\u0159ibl\u00ed\u017eit ke klobou\u010dn\u00edkov\u00fdm rt\u016fm, ale ten se se st\u00ednem \u00fasm\u011bvu na tv\u00e1\u0159i od n\u011bj vzd\u00e1lil, a pak si p\u0159ilo\u017eil k \u00fast\u016fm prst, j\u00edm\u017e chlapci ot\u0159el ret.<\/p>\n

\u201eP\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee to, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161, je\u2026 spr\u00e1vn\u011b.\u201c Thomas se sna\u017eil uklidnit a fascinovan\u011b sledoval, jak se chlapcovo \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo p\u0159i ch\u016fzi pohupuje a pe\u0159\u00ed zapleten\u00e9 do vlas\u016f se mu v\u00a0nich lehce t\u0159epot\u00e1. To byl jeden z okam\u017eik\u016f, kdy byl Thomas hluboce znepokojen klobou\u010dn\u00edkov\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, kdy se zd\u00e1lo, \u017ee si je v\u00edce ne\u017e v\u011bdom sv\u00e9ho vrozen\u00e9ho \u0161armu.
\n\u201eI tak je hezk\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi odhodlan\u00fd chlapec.\u201c Obchodn\u00edk p\u0159istoupil ke dve\u0159\u00edm obchodu a d\u00edval se na kan\u00e1l, kter\u00fd k\u0159i\u017eovala dlouh\u00e1 \u010dern\u00e1 gondola pokryt\u00e1 kv\u011btinami. Po obou stran\u00e1ch kan\u00e1lu se za gondolou, kter\u00e1 vezla rakev, pohybovali lid\u00e9 z ulice.
\nByl to poh\u0159ebn\u00ed pr\u016fvod.<\/p>\n

\u201ePoj\u010f bl\u00ed\u017e,\u201c pob\u00eddl druh\u00e9ho. \u201eNen\u00ed to smutn\u00e9?\u201c
\nKdy\u017e k n\u011bmu Tom do\u0161el, uvid\u011bl kolem obchodu pochodovat mnoho lid\u00ed v \u010dern\u00e9m. \u017deny s ok\u00e1zal\u00fdmi pokr\u00fdvkami hlavy a tv\u00e1\u0159emi zakryt\u00fdmi s\u00ed\u0165kami, mu\u017ee v cylindrech a elegantn\u00edch oblec\u00edch doprov\u00e1zen\u00fdch holemi, kte\u0159\u00ed postupovali pomal\u00fdm krokem, ale nikdo z nich se k ob\u011bma chlapc\u016fm neoto\u010dil, p\u0159esto\u017ee byli docela bl\u00edzko, jako by nem\u011bli z\u00e1jem, nebo sp\u00ed\u0161 jako by je nevid\u011bli, p\u0159esto\u017ee dve\u0159e byly pr\u016fhledn\u00e9.
\n\u201eKdy\u017e jsem sem p\u0159i\u0161el, netu\u0161il jsem, \u017ee je tu poh\u0159ebn\u00ed pr\u016fvod\u2026 A ani jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee v t\u011bchto dnech n\u011bkdo zem\u0159el\u2026\u201c \u0159ekl Thomas up\u0159\u00edmn\u011b ohromen\u00fd touto viz\u00ed.
\n\u201eN\u011bkter\u00e9 v\u011bci se nedaj\u00ed p\u0159edv\u00eddat, prost\u011b se stanou,\u201c \u0159ekl druh\u00fd t\u00e9m\u011b\u0159 s povzdechem, a d\u00e1l sledoval sc\u00e9nu s naklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed, uvoln\u011bn\u00fdmi pa\u017eemi a sepjat\u00fdma rukama.<\/p>\n

Thomas p\u0159em\u00fd\u0161lel, kolik \u010dasu mohlo uplynout od chv\u00edle, kdy opustil d\u016fm sle\u010dny Maryon, ne dost, aby na sv\u00e9 cest\u011b nikoho nepotkal, pomyslel si.
\nPro jistotu vyt\u00e1hl hodinky z kapsy, ale jako obvykle se ru\u010di\u010dky zastavily na p\u011bti hodin\u00e1ch, stejn\u011b jako ru\u010di\u010dky jedin\u00fdch hodin v obchod\u011b. N\u00e1hle uc\u00edtil, jak mu hodinky z\u00a0ruky vyklouzly.
\n\u201eOh\u2026\u201c povzdechl si mlad\u00fd obchodn\u00edk vedle n\u011bj. \u201eLid\u00e9 ned\u011blaj\u00ed nic jin\u00e9ho, ne\u017e si komplikuj\u00ed \u017eivot v\u00edc, ne\u017e u\u017e je.\u201c Thomas se podivil, kdy\u017e uvid\u011bl sv\u00e9 hodinky v klobou\u010dn\u00edkov\u00fdch rukou, ale ne\u017e sta\u010dil cokoli \u0159\u00edct, klobou\u010dn\u00edk pokra\u010doval. \u201eTy po\u0159\u00e1d ut\u00edk\u00e1\u0161, Thom\u00e1si, v\u0161echno d\u011bl\u00e1\u0161 v takov\u00e9m sp\u011bchu. Neuplyne den, abys nebyl p\u0159ibit\u00fd k t\u00e9hle\u2026 v\u011bci,\u201c \u0159ekl pov\u00fd\u0161en\u011b, znovu do\u0161el k pultu a polo\u017eil hodinky na d\u0159ev\u011bn\u00fd povrch.
\n\u201eBez nich by nastal chaos,\u201c odpov\u011bd\u011bl blon\u010f\u00e1k a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e, aby se jich znovu zmocnil.
\n\u201eBez nich by sis mohl vychutnat ka\u017ed\u00fd okam\u017eik, ani\u017e by sis v\u016fbec v\u0161iml, \u017ee uplynul. \u201ePensez-vous pas, Thom\u00e0s?\u201c (Nemysl\u00ed\u0161, Thomasi?)<\/em>
\nThomase ta slova p\u0159ekvapila, a\u010dkoli nerozum\u011bl ot\u00e1zce, kterou mu polo\u017eil v\u00a0jazyce, jemu\u017e nerozum\u011bl.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek si p\u0159it\u00e1hl \u0161\u00e1lek bl\u00ed\u017e a hodinky dr\u017eel nad n\u00edm.
\nHrnek byl pln\u00fd \u010daje, bylo to poznat dle kou\u0159e, kter\u00fd z n\u011bj vych\u00e1zel, a tak Thomas ud\u011blal krok kup\u0159edu a s obavami nat\u00e1hl ruku, aby zabr\u00e1nil chlapci pustit hodinky dovnit\u0159.
\n\u201eCo kdy\u017e je omylem upust\u00edm?\u201c Zeptal se nevinn\u011b a pod\u00edval se na vis\u00edc\u00ed hodinky ve sv\u00e9 ruce.
\n\u201eNe! Ned\u011blej to!\u201c Vyk\u0159ikl Tom, ale klobou\u010dn\u00edk se zd\u00e1l b\u00fdt rozhodnut\u00fd hodinky opravdu upustit, dokud si to nerozmyslel. Nebo alespo\u0148 v\u00a0to ho p\u0159im\u011bl v\u011b\u0159it.
\nTy hodinky nejen\u017ee byly tak drah\u00e9, \u017ee si nemohl dovolit jin\u00e9, ale pr\u00e1v\u011b na nich zalo\u017eil v\u0161echny sv\u00e9 dny pln\u00e9 pr\u00e1ce, kterou musel za\u010d\u00edt a dokon\u010dit v \u010dasov\u00fdch os\u00e1ch, je\u017e do t\u00e9 doby nikdy neprome\u0161kal.
\nNeuv\u011b\u0159iteln\u011b se mu ulevilo, a z\u00e1rove\u0148 se docela rozzlobil, kdy\u017e uvid\u011bl klobou\u010dn\u00edk\u016fv skeptick\u00fd pohled a hodinky, kter\u00e9 st\u00e1le dr\u017eel v ruce.<\/p>\n

\u201eVtipn\u00e9,\u201c \u0159ekl bez \u0161petky radosti v\u00a0hlase t\u00f3nem, kter\u00fd zn\u011bl opravdu otr\u00e1ven\u011b. \u201eOpravdu velmi vtipn\u00e9,\u201c zopakoval tvrd\u011b a vytrhl mu z ruky hodinky, kter\u00e9 mu mlad\u00fd obchodn\u00edk pod\u00e1val.
\nKlobou\u010dn\u00edk se na n\u011bj chv\u00edli d\u00edval s\u00a0p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima a tv\u00e1\u0159il se v\u00e1\u017en\u011bji, ne\u017e ho Thomas kdy vid\u011bl. \u201eTv\u016fj klobouk bude p\u0159ipraven za p\u00e1r dn\u00ed, Thom\u00e1si. Te\u010f m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt, m\u00e1m pr\u00e1ci,\u201c \u0159ekl a popo\u0161el.
\n\u201eNechce\u0161 v\u011bd\u011bt, jak m\u00e1 vypadat?\u201c Zeptal se mlad\u00edk skepticky.
\n\u201eV\u00edm toho mnohem v\u00edc, ne\u017e si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit, Thom\u00e1si. Pamatuj si to,\u201c upozornil ho obchodn\u00edk, kdy\u017e se chystal otev\u0159\u00edt dve\u0159e obchodu.
\nThomas te\u010f vypadal, \u017ee m\u00e1 z\u00a0klobou\u010dn\u00edka docela strach. Jeho podiv\u00ednstv\u00ed se zm\u011bnilo v cosi znepokojiv\u00e9ho a on p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se \u00fapln\u011b nezbl\u00e1znil. V\u00e1hav\u011b se p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 mu otev\u0159el. \u201eKdy p\u0159esn\u011b se mohu vr\u00e1tit?\u201c Zeptal se.
\n\u201eKdykoli si bude\u0161 p\u0159\u00e1t. M\u016fj skromn\u00fd obch\u016fdek m\u00e1 otev\u0159eno ka\u017ed\u00fd den p\u0159esn\u011b v p\u011bt hodin.\u201c Odpov\u011bd\u011bl a nespou\u0161t\u011bl z n\u011bj o\u010di, dokud nevy\u0161el ze dve\u0159\u00ed, a kdy\u017e se Thomas oto\u010dil, byl u\u017e pry\u010d.<\/p>\n

***<\/p>\n

\u201eSle\u010dno Maryon?\u201c
\nKdy\u017e Maryon usly\u0161ela chlapc\u016fv pon\u011bkud unaven\u00fd hlas, vykoukla ze sk\u0159\u00edn\u011b, ve kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b ukl\u00edzela, a ve\u0161la do mal\u00e9 m\u00edstnosti hosp\u016fdky.
\n\u201eCh\u00e1pu\u2026\u201c \u0159ekla ch\u00e1pav\u011b, kdy\u017e vid\u011bla jeho v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i, a vyt\u00e1hla ze sk\u0159\u00ed\u0148ky l\u00e1hev rumu.
\nKdy\u017e p\u0159i\u0161la ke stolu, kde Thomas sed\u011bl, nalila mu do sklenice lik\u00e9r. \u201eSt\u00e1le nem\u00e1\u0161 ten klobouk?\u201c Jako odpov\u011b\u010f j\u00ed sta\u010dilo, kdy\u017e vid\u011bla, \u017ee vypr\u00e1zdnil sklenici jedn\u00edm dou\u0161kem. Posledn\u00ed dobou se zd\u00e1lo, \u017ee se v\u0161echny chlapcovy dny to\u010d\u00ed kolem tohoto \u00fakolu, jen\u017e se mu nikdy nepoda\u0159ilo dokon\u010dit.
\nThomas neodpov\u011bd\u011bl, popadl l\u00e1hev a po otev\u0159en\u00ed se nemilosrdn\u011b napil p\u0159\u00edmo z\u00a0n\u00ed.
\nMaryon se na n\u011bj pod\u00edvala a povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed. \u201eOh ne\u2026\u201c \u0159ekla s\u00a0povzdechem. \u201eTo mus\u00ed b\u00fdt srde\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u2026\u201c
\nKdy\u017e Thomas usly\u0161el ta slova, m\u00e1lem to v\u0161echno vyplivl a m\u00e1lem se utopil v rumu. \u201eCo jste to \u0159ekla?\u201c Vydechl vysok\u00fdm hlasem.<\/p>\n

\u201eOh, ano!\u201c Sko\u010dila mu do toho sebejist\u011b. \u201eA ned\u011blej, \u017ee to nev\u00ed\u0161, mlad\u00fd mu\u017ei,\u201c vyk\u0159ikla, ignoruj\u00edc skute\u010dnost, \u017ee tato \u201esrde\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u201c \u00fazce souvis\u00ed se slovem \u201eklobou\u010dn\u00edk\u201c.
\n\u201eNejsp\u00ed\u0161e,\u201c Thomas zm\u011bnil t\u00e9ma, \u201em\u00e1te pravdu, sle\u010dno Maryon. Z \u00fakolu pro soudce Ralpha p\u0159ich\u00e1z\u00edm o rozum\u2026\u201c
\n\u201ePro\u010d mi o n\u011bm ne\u0159ekne\u0161?\u201c Zeptala se zv\u011bdav\u011b Maryon s bradou polo\u017eenou na jedn\u00e9 ruce ve sv\u00e9 obvykl\u00e9 p\u00f3ze pln\u00e9 pozornosti.
\n\u201eO kom?\u201c Zeptal se chlapec zmaten\u011b. Mlad\u00e1 \u017eena obr\u00e1tila o\u010di v\u00a0sloup. \u201eO klobou\u010dn\u00edkovi.\u201c Vysv\u011btlila a zvedla obo\u010d\u00ed, jako by to byla samoz\u0159ejmost. \u201eNikdy jsem nemluvila s nik\u00fdm, kdo se s klobou\u010dn\u00edkem setkal, a jedin\u00e9, co o nich v\u00edm, je, \u017ee jsou dost\u2026 bl\u00e1zniv\u00ed.\u201c \u0158ekla.
\n\u201eNo, ano, je divn\u00fd\u2026\u201c za\u010dal Thomas v\u00e1hav\u011b. \u201e\u2026 M\u00e1 divn\u00e9 \u0159e\u010di, jeho hodiny v\u017edycky ukazuj\u00ed p\u011bt, a v\u00a0tu dobu v\u017edycky pije \u010daj\u2026 no, nev\u00edm, jestli n\u011bkdy ten \u010daj opravdu pil\u2026\u201c
\n\u017dena se zamra\u010dila.
\n\u201eAno, stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno\u2026 nikdy si nenalije \u010daj do spr\u00e1vn\u00e9ho \u0161\u00e1lku, a pak zapomene, \u017ee to ud\u011blal\u2026\u201c Mlad\u00edk se pokusil j\u00ed to vysv\u011btlit, ale soud\u011b podle \u017eenina pochybova\u010dn\u00e9ho v\u00fdrazu se zd\u00e1lo, \u017ee pokus selhal. \u201eKa\u017edop\u00e1dn\u011b. Je to\u2026 znepokojiv\u00e9. Ano, znepokojiv\u00e9. Mysl\u00edm, \u017ee tohle to v\u0161echno vysv\u011btluje\u2026\u201c<\/p>\n

Maryon vypadala zaujat\u011b, i kdy\u017e byla zjevn\u011b zmaten\u00e1 t\u00edm, co chlapec \u0159\u00edkal, ale nebyla p\u0159ekvapen\u00e1. Koneckonc\u016f, proto se klobou\u010dn\u00edk\u016fm v\u0161ichni vyh\u00fdbali a kolovaly o nich podivn\u00e9 legendy.
\n\u201eJak\u00fd je? Je to star\u00fd p\u00e1n jako krej\u010d\u00ed soudce Ralpha?\u201c Zeptala se zv\u011bdav\u011b.
\n\u201eAle ne, je velmi mlad\u00fd, asi tak v m\u00e9m v\u011bku,\u201c odpov\u011bd\u011bl Thomas. \u201eA je tak\u00e9 velmi pohledn\u00fd\u2026 je neuv\u011b\u0159iteln\u011b pohledn\u00fd\u2026 hezk\u00fd, kr\u00e1sn\u00fd!\u201c Vyk\u0159ikl mlad\u00edk s\u00a0velk\u00fdm nad\u0161en\u00edm, a\u017e ho \u017eenin spokojen\u00fd v\u00fdraz p\u0159im\u011bl uklidnit se. \u201eAno, je\u2026 roztomil\u00fd.\u201c Uzav\u0159el to nakonec, odka\u0161lal si a odvr\u00e1til pohled v nad\u011bji, \u017ee se nebude \u010dervenat.
\nMaryon sev\u0159ela rty, aby se neza\u010dala chichotat, a zkontrolovala, jestli v l\u00e1hvi na stole zbyla je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 kapka, ale v\u0161imla si, \u017ee je \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1, ale i p\u0159esto si byla jist\u00e1, \u017ee Thomas je zcela p\u0159i smyslech. Koneckonc\u016f, alkohol na n\u011bj p\u0159estal p\u016fsobit zhruba v\u00a0jeho deseti.
\n\u201eVelmi zaj\u00edmav\u00e9\u2026\u201c \u0159ekla \u017eena spokojen\u011b. \u201eA mohu v\u011bd\u011bt, jak p\u0159esn\u011b tento kr\u00e1sn\u00fd klobou\u010dn\u00edk vypad\u00e1?\u201c<\/p>\n

Thomas litoval, \u017ee se p\u0159\u00edli\u0161 rozpov\u00eddal, a u\u017e o\u010dek\u00e1val tis\u00edce teori\u00ed a \u0161k\u00e1dlen\u00ed sle\u010dny Maryon o jeho \u00fadajn\u00e9m \u201ezamilov\u00e1n\u00ed\u201c. V jej\u00edch jasn\u011b modr\u00fdch o\u010d\u00edch u\u017e te\u010f \u010detl v\u00edt\u011bzstv\u00ed.
\n\u201eMimochodem, dneska to nebylo v\u016fbec dobr\u00e9 setk\u00e1n\u00ed,\u201c sna\u017eil se \u0159e\u010d odv\u00e9st jinam.
\nMaryon pozvedla obo\u010d\u00ed. \u201eNebylo to dobr\u00e9 setk\u00e1n\u00ed\u2026?\u201c Dob\u00edrala si ho a Thomas v tu chv\u00edli nen\u00e1vid\u011bl jej\u00ed \u017eenskou povahu, kter\u00e1 ji nutila drbat, drbat a\u2026 je\u0161t\u011b v\u00edc drbat!
\n\u201eM\u00e1lem mi rozbil hodinky,\u201c pokra\u010doval a sna\u017eil se odvr\u00e1tit \u017eeninu zv\u011bdavost.
\n\u201eOh\u2026\u201c zamra\u010dila se, \u201etvoje hodinky ho musely nejsp\u00ed\u0161e obt\u011b\u017eovat\u2026\u201c
\n\u201eAsi ano, jak jsem u\u017e jednou \u0159\u00edkal, je \u00fapln\u011b \u0161\u00edlen\u00fd\u2026\u201c
\n\u201eKa\u017edop\u00e1dn\u011b\u2026\u201c \u017eena zm\u011bnila t\u00e9ma. \u201eSna\u017e\u00ed\u0161 se vyhnout m\u00e9 ot\u00e1zce.\u201c
\n\u201eJak\u00e9 ot\u00e1zce?\u201c Zeptal se chlapec s\u00a0fale\u0161n\u00fdm nech\u00e1pav\u00fdm v\u00fdrazem
\n\u201ePopi\u0161 mi toho klobou\u010dn\u00edka!\u201c Na\u0159\u00eddila mu netrp\u011bliv\u011b Maryon. \u201eJak se jmenuje, jak vypad\u00e1, jak se obl\u00e9k\u00e1\u2026 Chci v\u011bd\u011bt, jestli je opravdu tak kr\u00e1sn\u00fd.\u201c<\/p>\n

\u201eNev\u00edm, jak se jmenuje\u2026\u201c za\u010dal Thomas. \u201eA v\u017edycky se obl\u00e9k\u00e1 do \u010dern\u00e9, a je velmi elegantn\u00ed\u2026 jeho vlasy jsou tak\u00e9 \u010dern\u00e9, dlouh\u00e9, vypadaj\u00ed jako hedv\u00e1b\u00ed\u2026 ale m\u00e1 v nich zapleten\u00e9 pe\u0159\u00ed, pav\u00ed pe\u0159\u00ed, m\u00e1 ho dokonce i na klobouku.\u201c P\u0159i popisu chlapec \u017eiv\u011b gestikuloval, jako by cht\u011bl rukama vykreslit klobou\u010dn\u00edkovy rysy, zat\u00edmco \u017eena se sna\u017eila si ho v duchu p\u0159edstavit. \u201eV\u017edycky m\u00e1 p\u016flku obli\u010deje zakrytou s\u00ed\u0165kou, kterou m\u00e1 na klobouku, ale o\u010di m\u00e1 v\u017edycky nal\u00ed\u010den\u00e9 \u010dern\u011b a \u010derven\u011b, i kdy\u017e jsem si nikdy nev\u0161iml, jakou barvu vlastn\u011b maj\u00ed, proto\u017ee nikdy jsem se na n\u011b nedok\u00e1zal pln\u011b soust\u0159edit\u2026. A m\u00e1 lesklou b\u00edlou ple\u0165, kter\u00e1 vypad\u00e1 jako sn\u00edh, a pln\u00e9 tmav\u00e9 rty a\u2026\u201c kdy\u017e si Thomas v\u0161iml Maryonina zasn\u011bn\u00e9ho v\u00fdrazu, uv\u011bdomil si, \u017ee se zase nechal un\u00e9st, a znovu se pokusil vzpamatovat.<\/p>\n

\u201eTo zn\u00ed jako sen!\u201c Povzdechla si zasn\u011bn\u011b \u017eena, kter\u00e1 si u\u017e v duchu p\u0159edstavovala elegantn\u00ed a kr\u00e1snou postavu klobou\u010dn\u00edka. To, \u017ee \u010dlov\u011bk, do kter\u00e9ho se zamiloval, byl mu\u017e \u2013 byla si toti\u017e jist\u00e1, \u017ee \u0161lo o zamilov\u00e1n\u00ed \u2013 ji ani v nejmen\u0161\u00edm neznepokojovalo; naopak, ona, kter\u00e1 byla \u017eenou, ji\u017e v\u0161ichni nem\u011bli r\u00e1di pro jej\u00ed otev\u0159enost ve srovn\u00e1n\u00ed se zaostalou mentalitou ostatn\u00edch obyvatel, byla v\u00edce ne\u017e \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee se Thomasovy neexistuj\u00edc\u00ed zku\u0161enosti s n\u011b\u017en\u00fdm pohlav\u00edm daj\u00ed vysv\u011btlit t\u00edmto zp\u016fsobem. \u201eV\u00ed\u0161,\u201c \u0159ekla, \u201ep\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem se m\u00fdlila, kdy\u017e jsem si myslela, \u017ee mi z\u00edr\u00e1\u0161 na prsa.\u201c
\nThomas zu\u0159iv\u011b zrudl. \u201eSle\u010dno Maryon!\u201c Zasy\u010del a proto\u010dil o\u010dima.
\nUsm\u00e1la se. \u201eJak jsem \u0159ekla, je to srde\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u2026\u201c \u0159ekla spokojen\u011b.
\nChlapec zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na stole a zabo\u0159il mezi n\u011b hlavu, nakonec i s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznal, \u017ee \u201esrde\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u201c a \u201eklobou\u010dn\u00edk\u201c maj\u00ed n\u011bjakou souvislost, kterou bylo t\u011b\u017ek\u00e9 ignorovat\u2026<\/p>\n

autor: \u00b0GinevrA\u00b0
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00a0\u00b0GinevrA\u00b0 Thomas p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h obchodu za doprovodu ji\u017e zn\u00e1m\u00e9ho zvon\u011bn\u00ed zvone\u010dk\u016f, co\u017e se stalo jeho ka\u017edodenn\u00edm zvykem. Nev\u011bd\u011bl, co ho toho dne \u010dek\u00e1. Klobou\u010dn\u00edk si mohl \u017eiv\u011b pov\u00eddat s \u010dern\u00fdm kr\u00e1l\u00edkem, nebo slavit n\u011bjakou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ud\u00e1lost, kter\u00e1 v b\u011b\u017en\u00e9m kalend\u00e1\u0159i neexistuje.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79436366,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[746],"tags":[],"class_list":["post-79436375","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-lora-del-te-by-ginevra"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436375","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79436375"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436375\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79436376,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436375\/revisions\/79436376"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79436366"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79436375"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79436375"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79436375"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}