{"id":79436390,"date":"2021-12-24T16:00:00","date_gmt":"2021-12-24T15:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79436390"},"modified":"2021-12-22T22:22:42","modified_gmt":"2021-12-22T21:22:42","slug":"lora-del-te-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2021\/12\/24\/lora-del-te-6\/","title":{"rendered":"L\u2019ora del T\u00e8 6."},"content":{"rendered":"

autor: \u00a0\u00b0GinevrA\u00b0<\/strong><\/p>\n

Kdy\u017e Thomas znovu otev\u0159el o\u010di, trvalo mu n\u011bkolik okam\u017eik\u016f a n\u011bkolik podivn\u00fdch grimas, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee postel, ve kter\u00e9 le\u017e\u00ed, je ta v dom\u011b sle\u010dny Maryon, a ne ta, ve kter\u00e9 str\u00e1vil noc s Billem\u2026
\nBill. St\u00e1le mu p\u0159ipadalo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0159\u00edkat mu tak, a je\u0161t\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed bylo, \u017ee si musel zvyknout oslovovat ho tak, a ne \u201epane\u201c, jak to d\u011blal, dokud ten chlapec byl v jeho \u017eivot\u011b je\u0161t\u011b cizincem. Te\u010f je\u0161t\u011b c\u00edtil teplo jeho k\u016f\u017ee a hebkost jeho rt\u016f a p\u0159\u00e1l si, aby je mohl c\u00edtit co nejd\u0159\u00edve a co nejd\u00e9le\u2026
\nN\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, lehce otup\u011bl\u00fd sp\u00e1nkem, ale ne\u010dekan\u011b se c\u00edtil uvoln\u011bn\u00fd a klidn\u00fd, jako by nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed my\u0161lenky ani ot\u00e1zky, na kter\u00e9 by se mohl pt\u00e1t. Zd\u00e1lo se, \u017ee je se v\u0161\u00edm sm\u00ed\u0159en\u00fd, a hlavn\u011b s\u00e1m se sebou. Jedin\u00e1 ot\u00e1zka, kter\u00e1 ho napadla, v\u0161ak zn\u011bla\u2026 \u201eBille\u2026?\u201c<\/p>\n

\u201eThomasi!\u201c
\nMaryonin hlas ho p\u0159ekvapil a p\u0159im\u011bl ho oto\u010dit se sm\u011brem, odkud p\u0159ich\u00e1zel, aby spat\u0159il m\u00edrn\u011b ustaranou, ale usm\u011bvavou \u017eenu plnou nad\u011bje a l\u00e1sky, kter\u00e1 k n\u011bmu p\u0159ib\u011bhla a pevn\u011b ho objala. Ne\u017e chlapec sta\u010dil cokoli \u0159\u00edct, za\u010dala na n\u011bj mluvit, jako by pr\u00e1v\u011b unikl smrteln\u00e9mu nebezpe\u010d\u00ed, opakovala jeho jm\u00e9no a \u0159\u00edkala v\u011bty, kter\u00e9 mu skoro nah\u00e1n\u011bly strach. \u201eThomasi, jsi vzh\u016fru! Myslela jsem, \u017ee jsem t\u011b ztratila\u2026 M\u011bla jsem o tebe takov\u00fd strach! Jak se c\u00edt\u00ed\u0161? Jsi v\u00a0po\u0159\u00e1dku?\u201c Opakovala, zabo\u0159ila mu tv\u00e1\u0159 do krku a hladila ho po vlasech, jak to um\u00ed jen matka, kter\u00e1 je \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee na\u0161la sv\u00e9ho syna.
\nThomas ji na opl\u00e1tku p\u0159itiskl k sob\u011b a hladil ji po z\u00e1dech, jako by ona sama pot\u0159ebovala uklidnit. \u201eSle\u010dno Maryon\u2026\u201c sna\u017eil se \u0159\u00edct. \u201eNech\u00e1pu\u2026\u201c<\/p>\n

\u017dena se trochu odt\u00e1hla, ale nep\u0159estala ho hladit a vzala jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a za\u010dala mluvit: \u201eThomasi\u2026 sp\u00ed\u0161 u\u017e t\u0159i dny, ani\u017e by ses probudil, nev\u011bd\u011bla jsem, co ti je, ale d\u00fdchal jsi a tlouklo ti srdce, a p\u0159esto ses neprobudil\u2026 m\u011bla jsem o tebe takov\u00fd strach\u2026\u201c sna\u017eila se rozru\u0161en\u011b vysv\u011btlit. \u201eJak se c\u00edt\u00ed\u0161?\u201c
\nThomas nech\u00e1pal, co \u0159\u00edk\u00e1, vzpomn\u011bl si, \u017ee teprve p\u0159edev\u010d\u00edrem byl u Billa a ve\u010der s n\u00edm usnul.
\nKdy\u017e se pak probudil v\u00a0dom\u011b sle\u010dny Maryon, zd\u00e1lo se mu, \u017ee o\u010di zav\u0159el teprve p\u0159ed n\u011bkolika minutami\u2026 \u201eC\u00edt\u00edm se dob\u0159e,\u201c uklid\u0148oval j\u00ed ti\u0161e. \u201eAle to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, sle\u010dno Maryon\u2026 Usnul jsem teprve v\u010dera, jsem si t\u00edm jist\u00fd\u2026\u201c
\nZavrt\u011bla hlavou. \u201eP\u0159ed t\u0159emi dny jsem t\u011b n\u00e1hle na\u0161la v tv\u00e9 posteli, jak klidn\u011b sp\u00ed\u0161. Ani jsem t\u011b nesly\u0161ela p\u0159ij\u00edt\u2026 kdy\u017e ses druh\u00fd den neprobudil v dob\u011b, kdy obvykle odch\u00e1z\u00ed\u0161 do pr\u00e1ce, sna\u017eila jsem se t\u011b vzbudit, ale ne\u0161lo to\u2026 pak se z jednoho dne staly dva a pak t\u0159i a j\u00e1 skoro ztratila nad\u011bji\u2026 byl jsi jako v\u2026 hypn\u00f3ze\u2026\u201c sna\u017eila se znovu vysv\u011btlit, tentokr\u00e1t klidn\u011bji.<\/p>\n

Mlad\u00edk se zamra\u010dil a vzpomn\u011bl si, jak se c\u00edtil dob\u0159e a jak usnul, kdy\u017e ho Bill donutil vyp\u00edt jeho \u010daj\u2026 Napadla ho prvn\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed my\u0161lenka. Musel ho vid\u011bt a zeptat se ho na to, co \u0159\u00edkala sle\u010dna Maryon. \u201eTak\u017ee\u2026 co je dnes za den?\u201c Zeptal se \u017eeny.
\nKr\u00e1tce se usm\u00e1la a pod\u00edvala se na n\u011bj s radost\u00ed v kr\u00e1sn\u00fdch ledov\u00fdch o\u010d\u00edch. \u201eDnes je karneval,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
\nThomas se zatv\u00e1\u0159il otr\u00e1ven\u011b, p\u0159itiskl si dla\u0148 na \u010delo a se za\u0165at\u00fdmi zuby \u0159ekl: \u201eOh\u2026 klobouk pro soudce Ralpha\u2026\u201c<\/p>\n

Maryon kle\u010d\u00edc\u00ed vedle postele otev\u0159ela o\u010di doko\u0159\u00e1n, jako by se j\u00ed zmocnila n\u00e1hl\u00e1 vzpom\u00ednka. Chlapec vid\u011bl, jak se zvedla a rychle ode\u0161la z m\u00edstnosti, aby se vr\u00e1tila s n\u011b\u010d\u00edm, co vypadalo jako kr\u00e1sn\u00fd b\u00edl\u00fd klobouk s pe\u0159\u00edm a v\u00fd\u0161ivkami na\u0161it\u00fdmi ve slo\u017eit\u00e9m krej\u010dovsk\u00e9m stylu.
\n\u201eO soudce Ralpha si nemus\u00ed\u0161 d\u011blat starosti\u2026\u201c \u0159ekla mlad\u00e1 \u017eena a podala mu ho, a kdy\u017e ho Thomas uvid\u011bl, zaplavila ho vlna \u00fa\u017easu a vzpom\u00ednek, kter\u00e9 vedly k jedn\u00e9 osob\u011b\u2026
\n\u201eKdo ti ho dal?\u201c Zeptal se ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b a oto\u010dil kr\u00e1sn\u00fd klobouk v rukou.
\nByl to Bill\u016fv klobouk\u2026 ten, kter\u00fd m\u011bl na sob\u011b ten posledn\u00ed ve\u010der, kdy se jeden druh\u00e9mu oddali, a Thomas se ho nemohl p\u0159estat dot\u00fdkat, jako by p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohlazen\u00ed st\u00e1le c\u00edtil pod rukama chlapcovu k\u016f\u017ei\u2026
\n\u201eNev\u00edm\u2026\u201c odpov\u011bd\u011bla. \u201eR\u00e1no, kdy\u017e jsi spal, n\u011bkdo zaklepal na dve\u0159e hospody, a kdy\u017e jsem vy\u0161la ven, nikdo tam nebyl, ale bylo tam tohle\u2026\u201c
\nMlad\u00edk se je\u0161t\u011b chv\u00edli d\u00edval na klobouk, kter\u00fd dr\u017eel v rukou, dokud se neprobral z my\u0161lenek a neodhrnul prost\u011bradlo, aby mohl vst\u00e1t pod Maryonin\u00fdm zkoumav\u00fdm pohledem.<\/p>\n

\u201eThomasi\u2026 kam chce\u0161 j\u00edt?\u201c Zeptala se a vstala taky.
\n\u201eK Billovi,\u201c odpov\u011bd\u011bl pevn\u011b a chystal se vklouznout do pe\u010dliv\u011b slo\u017een\u00fdch \u0161at\u016f polo\u017een\u00fdch na posteli.
\n\u017dena ho sledovala p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu, kdy\u017e se chlapec obl\u00e9kal a ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f ke dve\u0159\u00edm. \u201eAle Thomasi, je\u0161t\u011b se zotavuje\u0161!\u201c Sna\u017eila se ho p\u0159esv\u011bd\u010dit.
\n\u201eAle j\u00e1 jsem jen spal!\u201c Odpov\u011bd\u011bl a zapnul si ko\u017een\u00fd opasek.
\n\u201eKdo je vlastn\u011b ten Bill?\u201c
\nThomas otev\u0159el dve\u0159e, pevn\u011b si omotal \u0161\u00e1tek kolem krku, aby zahnal chlad, a naposledy se na \u017eenu pod\u00edval, ne\u017e ode\u0161el. \u201eL\u00e1ska m\u00e9ho \u017eivota,\u201c odpov\u011bd\u011bl v\u00e1\u017en\u011b a Maryon se rozz\u00e1\u0159ila obrovsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a zalo\u017eila si ruce na prsou.
\n\u201eTak si posp\u011b\u0161, Thomasi! A\u0165 na tebe m\u016f\u017eu b\u00fdt py\u0161n\u00e1!\u201c K\u0159i\u010dela na n\u011bj, kdy\u017e vid\u011bla, jak jej\u00ed milovan\u00fd chlapec b\u011b\u017e\u00ed po ulici a je z n\u011bj mu\u017e.<\/p>\n

Thomas b\u011b\u017eel, dokud mu sta\u010dil dech, aby se co nejd\u0159\u00edv dostal k tomu, co nyn\u00ed ne\u00fanavn\u011b a se sm\u011bs\u00ed ned\u016fv\u011bry a zoufalstv\u00ed hledal.
\nByl si jist\u00fd, \u017ee Bill\u016fv obchod je tam, v budov\u011b, kter\u00e1 te\u010f vypadala jako star\u00fd \u0161ediv\u00fd d\u016fm se stejn\u011b \u0161pinav\u00fdmi a tmav\u00fdmi okny jako v\u0161echny ostatn\u00ed v aleji u star\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho mostu.
\nAle pro\u010d je te\u010f pry\u010d? Pro\u010d u\u017e perle\u0165ov\u00e1 cedule neukazovala na obchod se sklen\u011bn\u00fdmi dve\u0159mi? Pro\u010d se na jeho m\u00edst\u011b nyn\u00ed nach\u00e1zel nezn\u00e1m\u00fd pal\u00e1c odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed nebe Ben\u00e1tek?
\nThomas zoufale chodil po t\u0159\u00edd\u011b sem a tam, tam a sem, st\u00e1le dokola\u2026 ani\u017e by to pochopil\u2026
\nSna\u017eil se hlasit\u011b volat Billovo jm\u00e9no, ale nikdo mu neodpov\u011bd\u011bl, ani majitel toho jm\u00e9na se neobjevil, aby se p\u0159ihl\u00e1sil o svou identitu\u2026 Sna\u017eil se nahl\u00e9dnout do v\u0161ech oken, na kter\u00e9 dos\u00e1hl, ale uvnit\u0159 nena\u0161el nic ne\u017e tmu.<\/p>\n

Kde byl Bill?
\nThomas nev\u011bd\u011bl a nech\u00e1pal, co se d\u011bje\u2026 Podvedl ho Bill? Sveden a pak opu\u0161t\u011bn, dle \u0161\u00edlenstv\u00ed, kter\u00e9 v\u017edy bylo kolem n\u011bj?
\nNa to necht\u011bl ani pomyslet\u2026 u\u017e necht\u011bl myslet na nic.
\nDotkl se krku, kde Bill zanechal tu noc svou stopu, poznamenan\u00e1 k\u016f\u017ee jeho rty tam st\u00e1le byla. Pod\u00edval se na sv\u016fj odraz do okna, ta stopa tam z\u016fstala, skute\u010dn\u00e1 a hmatateln\u00e1, to znamenalo, \u017ee v\u0161echno se to opravdu stalo a nebyl to tedy jen sen\u2026
\nZnovu zak\u0159i\u010del Billovo jm\u00e9no, aby ho n\u011bkdo, kdokoliv sly\u0161el\u2026 aby ho Bill sly\u0161el, ale zd\u00e1lo se, \u017ee v\u0161echno zmizelo a s\u00a0n\u00ed i nad\u011bje, \u017ee ho najde\u2026<\/p>\n

***<\/p>\n

A tak nastal ve\u010der, ve\u010der karnevalu, ve\u010der, kdy slavnost o\u017eila p\u0159ehl\u00eddkou sv\u011btel a barev tak starod\u00e1vn\u00fdch a bohat\u00fdch, jak\u00e9 v Ben\u00e1tk\u00e1ch b\u011bhem cel\u00e9ho roku nevid\u011bli.
\nSoudce Ralph byl nad\u0161en\u00fd ze sv\u00e9ho klobouku, kter\u00fd dokonale ladil s oblekem, b\u00edl\u00fdm, kter\u00fd si vybral z nekone\u010dn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed p\u0159ipraven\u00fdch od\u011bv\u016f. Znovu z\u00edskal d\u016fv\u011bru v Thomase a nyn\u00ed se dalo \u0159\u00edci, \u017ee si tak chlapec vydobyl bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto a dobrou pov\u011bst u soudce, kter\u00fd se na n\u011bj mohl spolehnout p\u0159i v\u0161ech d\u016fle\u017eit\u00fdch poch\u016fzk\u00e1ch.
\nMaryon tan\u010dila s \u00fasm\u011bvem a ro\u0161\u0165\u00e1cky s mlad\u00edkem, kter\u00fd nejsp\u00ed\u0161 nev\u011bd\u011bl o pov\u011bstech o \u010dern\u00e9 vdov\u011b z Ben\u00e1tek, nebo ji prost\u011b pod tou rudou maskou nedok\u00e1zal poznat, ale \u017eena se zd\u00e1la b\u00fdt natolik zaujat\u00e1, \u017ee mo\u017en\u00e1 na\u0161la mu\u017ee, kter\u00e9ho nemohla nechat zem\u0159\u00edt s d\u00fdkou v hrudi\u2026 Nebo mo\u017en\u00e1 ano.<\/p>\n

Jedin\u00fd, kdo sed\u011bl stranou, bez masky a spole\u010dnosti, imunn\u00ed v\u016f\u010di hudb\u011b ve\u010d\u00edrku, byl s\u00e1m mlad\u00fd Thomas, p\u0159\u00edli\u0161 pohlcen\u00fd sv\u00fdmi my\u0161lenkami a vzpom\u00ednkami, kter\u00e9 nedok\u00e1zal vymazat ani zastavit, v jejich zmaten\u00e9m b\u011bhu v hlav\u011b.
\nMaryon to v\u011bd\u011bla, v\u017edycky v\u011bd\u011bla, \u017ee v t\u00e9hle uli\u010dce nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd klobou\u010dnick\u00fd obchod, \u017ee v\u0161echno je star\u00e9 a opu\u0161t\u011bn\u00e9 kv\u016fli nebezpe\u010d\u00ed vody z kan\u00e1lu, kter\u00e1 se m\u016f\u017ee p\u0159i prvn\u00edm de\u0161ti zvednout a dostat se do dom\u016f.
\nP\u0159esto se to skute\u010dn\u011b stalo, intenzivn\u011b a po cel\u00e9 ty dny, Thomas to v\u011bd\u011bl\u2026 vid\u011bl to, sly\u0161el to, za\u017eil to\u2026 a v\u0161echno to nemohla b\u00fdt jen p\u0159edstava\u2026
\nMaryon naslouchal a ch\u00e1pal, ale nedok\u00e1zala naj\u00edt odpov\u011b\u010f na mlad\u00edkovy obavy.<\/p>\n

A tak Thomas sed\u011bl a p\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u0161em, co se stalo, na schodech kostela na majest\u00e1tn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed Piazza San Marco, slavnostn\u011b vyzdoben\u00e9m a obydlen\u00e9m tajemn\u00fdmi maskami v nejlep\u0161\u00edch \u0161atech, kter\u00e9 tan\u010dily a bavily se v nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed den v roce.
\nZrovna kdy\u017e tam st\u00e1l, ml\u010dky a s\u00e1m, upoutala jeho pozornost postava v masce: jen co zvedl o\u010di, upoutala ho. Ta postava byla cel\u00e1 v\u00a0\u010dern\u00e9m, oto\u010den\u00e1 k\u00a0n\u011bmu z\u00e1dy, s\u00a0\u010dern\u00fdm hedv\u00e1bn\u00fdm de\u0161tn\u00edkem, kter\u00fd mu od pasu nahoru zakr\u00fdval skoro cel\u00e1 z\u00e1da.
\nThomas v\u00a0t\u00e9 postav\u011b na\u0161el n\u011bco pov\u011bdom\u00e9ho, st\u00e1l a pozoroval ji, ona st\u00e1la nehybn\u011b a skoro jako by \u010dekala a on obrovsk\u00fdma o\u010dima sledoval, jak se ot\u00e1\u010d\u00ed jen natolik, aby se uk\u00e1zal jemn\u00fd profil a \u010dern\u00e9 hedv\u00e1bn\u00e9 vlasy se zapleten\u00fdmi pe\u0159\u00ed\u010dky, kter\u00e9 j\u00ed lehce sklouz\u00e1valy k bok\u016fm\u2026
\nThomas rychle vstal, aby se setkal se zn\u00e1mou postavou, kter\u00e9 se na tv\u00e1\u0159i objevil drobn\u00fd \u00fasm\u011bv skryt\u00fd pod tenkou \u010dernou krajkovou maskou, je\u017e umo\u017e\u0148ovala zahl\u00e9dnout jeho perle\u0165ov\u011b \u0161ed\u00e9 o\u010di.<\/p>\n

\u201eBill\u2026\u201c za\u0161eptal \u0161okovan\u011b Thomas a pono\u0159il se do davu, kdy\u017e v n\u011bm mlad\u00fd chlapec zmizel. Vy\u0161el ven a sna\u017eil se ho sledovat, ale Bill zmizel a nechal se zahl\u00e9dnout, kdy\u017e cht\u011bl\u2026 jako v\u017edycky\u2026
\nSchov\u00e1val se, nech\u00e1val po sob\u011b tou\u017eit a nikdy se nenech\u00e1val chytit, a Thomas se ho sna\u017eil dohnat, ale sta\u010dil zahl\u00e9dnout jen jeden detail nebo jeho hlas, kter\u00fd ho volal, a zd\u00e1lo se, \u017ee se v\u0161echno vrac\u00ed znovu na za\u010d\u00e1tek\u2026
\nZ\u0159eteln\u011b ho vid\u011bl mimo ve\u010d\u00edrek, kter\u00fd zaplnil n\u00e1m\u011bst\u00ed, kdy\u017e se proud lid\u00ed vytratil z\u00a0hudby, sv\u011btel a v\u0161e bylo napln\u011bno vzd\u00e1len\u00fdm zvukem davu a osv\u011btleno pouze svitem m\u011bs\u00edce.<\/p>\n

\u201eBille!\u201c Zavolal Thomas a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku.
\nVtom se Bill oto\u010dil a volnou rukou si pevn\u011b p\u0159idr\u017eoval sv\u00e9ho \u010dern\u00e9ho kr\u00e1l\u00ed\u010dka. Pod\u00edval se na n\u011bj nevinn\u011b a naklonil hlavu, jako by ho cht\u011bl pob\u00eddnout, aby pokra\u010doval.
\n\u201eHledal jsem t\u011b, ale byl jsi pry\u010d\u2026 tv\u016fj obchod je pry\u010d a s n\u00edm i ty s\u00e1m\u2026 kde jsi byl?\u201c Zeptal se Thomas a sna\u017eil se pravideln\u011b d\u00fdchat, unaven\u00fd z b\u011bhu i z nad\u0161en\u00ed, \u017ee ho znovu na\u0161el.
\nAle Bill vypadal jako p\u0159elud, d\u00edval se na n\u011bj a ml\u010del, jen s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. \u201eNemus\u00ed\u0161 m\u011b hledat,\u201c \u0159ekl jen.
\nMlad\u00fd blon\u010f\u00e1k zavrt\u011bl hlavou. \u201ePro\u010d jsi m\u011b u sebe nenechal?\u201c Zeptal se znovu.
\n\u201eJsem s tebou.,\u201c odpov\u011bd\u011bl druh\u00fd klidn\u011b. Jeho emoce byly ciz\u00ed a neutr\u00e1ln\u00ed, jako by se t\u00e9 diskuse ani ne\u00fa\u010dastnil. Vypadal jako p\u0159\u00edzrak\u2026
\n\u201eNerozum\u00edm ti, Bille\u2026\u201c
\n\u201eM\u011bl jsem t\u011b nechat zapomenout\u2026 ale necht\u011bl jsem\u2026 jen jsem se musel ujistit. A chci se ujistit znovu,\u201c vysv\u011btlil. M\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo pronikalo krajkou de\u0161tn\u00edku, lehce ho osv\u011btlovalo, a jeho perle\u0165ov\u00e1 k\u016f\u017ee se v jemn\u00e9 z\u00e1\u0159i leskla\u2026 Kdyby ho tak mohl m\u00edt u sebe\u2026 U\u017e jen pohled na n\u011bj, ani\u017e by se k n\u011bmu mohl p\u0159ibl\u00ed\u017eit, p\u0159iv\u00e1d\u011bl Thomase k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Ani nev\u011bd\u011bl, jak\u00e1 s\u00edla ho od n\u011bj dr\u017e\u00ed, ale n\u011bco hluboko uvnit\u0159 mu \u0159\u00edkalo, aby to ned\u011blal.<\/p>\n

Zamra\u010dil se. Zapomenout? Co znamenalo, \u017ee necht\u011bl, aby zapomn\u011bl? A v\u00a0\u010dem si cht\u011bl b\u00fdt jist\u00fd?
\nV\u0161echno se to je\u0161t\u011b v\u00edc zamotalo, kdy\u017e ta slova do\u0161la k jeho mozku a srdci, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e Bill za\u010dal odch\u00e1zet, on se hned vydal za n\u00edm, jeliko\u017e necht\u011bl, aby zase ode\u0161el, i kdy\u017e c\u00edtil, \u017ee se to stane.
\n\u201eBille\u2026 Bille po\u010dkej.\u201c Thomas na n\u011bj zavolal, ale Bill se nezastavil, a kdy\u017e zahnul za roh, byl vlastn\u011b pry\u010d.
\nBlon\u010f\u00e1k znovu poc\u00edtil tu zoufalou pr\u00e1zdnotu, kdy\u017e zahnul za roh a uvid\u011bl jen pr\u00e1zdnou ulici.<\/p>\n

autor: \u00b0GinevrA\u00b0
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00a0\u00b0GinevrA\u00b0 Kdy\u017e Thomas znovu otev\u0159el o\u010di, trvalo mu n\u011bkolik okam\u017eik\u016f a n\u011bkolik podivn\u00fdch grimas, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee postel, ve kter\u00e9 le\u017e\u00ed, je ta v dom\u011b sle\u010dny Maryon, a ne ta, ve kter\u00e9 str\u00e1vil noc s Billem\u2026 Bill. St\u00e1le mu p\u0159ipadalo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79436366,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[746],"tags":[],"class_list":["post-79436390","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-lora-del-te-by-ginevra"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436390","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79436390"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436390\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79436391,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436390\/revisions\/79436391"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79436366"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79436390"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79436390"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79436390"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}