{"id":79436557,"date":"2022-02-07T16:00:00","date_gmt":"2022-02-07T15:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79436557"},"modified":"2022-02-03T19:27:42","modified_gmt":"2022-02-03T18:27:42","slug":"my-beloved-deer","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2022\/02\/07\/my-beloved-deer\/","title":{"rendered":"MY BELOVED DEER"},"content":{"rendered":"

autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n

Je tu dal\u0161\u00ed jednod\u00edlovka od Nephilim. Je to klasick\u00e1 romantika, stra\u0161n\u011b hezky napsan\u00e1. \u0160koda, \u017ee jsem nestihla pov\u00eddku p\u0159elo\u017eit k\u00a0V\u00e1noc\u016fm, ale snad mi to odpust\u00edte <\/em>\ud83d\ude0a<\/em> No u\u017eijte si to. Va\u0161e Lauinka<\/em><\/p>\n

Simone po\u010dkala, a\u017e se v\u0161echny d\u011bti posad\u00ed, a teprve pak knihu otev\u0159ela. Pod\u00edvala se na tu hromadu mal\u00fdch hlavi\u010dek, v\u00edcem\u00e9n\u011b blon\u010fat\u00fdch, a usm\u00e1la se, kdy\u017e poznala tu, kter\u00e1 j\u00ed p\u0159ipadala ze v\u0161ech nejroztomilej\u0161\u00ed.
\nBill okam\u017eit\u011b op\u011btoval mat\u010din \u00fasm\u011bv, zk\u0159\u00ed\u017eil nohy na koberci a ti\u0161e \u010dekal, a\u017e p\u0159\u00edb\u011bh za\u010dne.
\nKa\u017ed\u00fd rok o V\u00e1noc\u00edch se jedna rodina v sousedstv\u00ed rozhodla uspo\u0159\u00e1dat malou oslavu, aby zabavila v\u0161echny d\u011bti v sousedstv\u00ed. Byl to zp\u016fsob, jak upevnit vztahy, ale tak\u00e9 zp\u016fsob, jak d\u00e1t dosp\u011bl\u00fdm voln\u00fd ve\u010der, aby mohli dokon\u010dit v\u00e1no\u010dn\u00ed n\u00e1kupy nebo si prost\u011b jen odpo\u010dinout.
\nLetos se nab\u00eddla Simone, \u017ee oslavu zorganizuje, v\u017edy\u0165 Loitsche nebylo velk\u00e9 – „\u010dtvrti“ byly mal\u00e9, rodiny, kter\u00e9 tam \u017eily, se daly spo\u010d\u00edtat na prstech rukou a v\u0161echny d\u011bti se navz\u00e1jem znaly.<\/p>\n

Simone sama znala v\u011bt\u0161inu t\u011bchto d\u011bt\u00ed jako sv\u00e9 vlastn\u00ed, proto\u017ee je \u010dasto ve voln\u00e9m \u010dase hl\u00eddala. Koneckonc\u016f v\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed mal\u00fd Bill m\u00e1 krom\u011b ko\u010dky r\u00e1d i trochu spole\u010dnosti.
\nMal\u00fd chlapec sed\u011bl vedle blon\u010fat\u00e9ho chlapce a byli tak bl\u00edzko sebe, \u017ee bylo t\u011b\u017ek\u00e9 ur\u010dit, kde jeden kon\u010d\u00ed a druh\u00fd za\u010d\u00edn\u00e1. Simone v\u011bd\u011bla, \u017ee to d\u00edt\u011b bylo pravd\u011bpodobn\u011b jedin\u00fdm d\u016fvodem, pro\u010d byl Bill ten ve\u010der tak \u0161\u0165astn\u00fd.
\nTen mal\u00fd se jmenoval Tom Tr\u00fcmper a byl synem Gordona, podiv\u00ednsk\u00e9ho hudebn\u00edka, kter\u00fd bydlel v sousedstv\u00ed.<\/p>\n

Ob\u011b d\u011bti se p\u0159\u00e1telily prakticky odjak\u017eiva a byly p\u0159inejmen\u0161\u00edm nerozlu\u010dn\u00e9. \u010casto, kdy\u017e Bill onemocn\u011bl nebo z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu nemohl j\u00edt do \u0161koly, na\u0161la Simone brzy odpoledne u dve\u0159\u00ed Gordona s Tomem schov\u00e1vaj\u00edc\u00edm se za jeho nohama, proto\u017ee p\u0159i\u0161li za Billem. Nebo sp\u00ed\u0161 Tom otravoval Gordona tak dlouho, dokud ho nevysadil u Billa doma, proto\u017ee si chlapec d\u011blal starosti. A pak se to d\u00edt\u011b nakonec usadilo na cel\u00e9 odpoledne v Billov\u011b pokoji, ignorovalo otce i Simone, kte\u0159\u00ed se b\u00e1li, \u017ee by to mohl od Billa chytit, a Bill s\u00e1m nutil Simone, aby ho u nich nechala i na ve\u010de\u0159i, proto\u017ee toho o\u010dividn\u011b nem\u011bli dost. Tot\u00e9\u017e se stalo, kdy\u017e onemocn\u011bl Tom, v\u017edycky to tak bylo. Simone si myslela, \u017ee se ty dv\u011b d\u011bti snad pova\u017euj\u00ed za bratry nebo tak n\u011bco, a i ona musela p\u0159ipustit, \u017ee kdyby Gordon nebyl \u0161\u0165astn\u011b \u017eenat\u00fd, mo\u017en\u00e1 by o tom i uva\u017eovala.<\/p>\n

\u201eTak\u017ee d\u011bti\u2026 jste p\u0159ipraven\u00e9 na p\u0159\u00edb\u011bh?\u201c
\nZe skupinky se ozvalo sborov\u00e9 \u201eano\u201c.
\n\u201e\u0158ekni n\u00e1m tu o Santov\u011b sk\u0159\u00edtkovi, teto Simone!\u201c Vyk\u0159iklo n\u00e1hle jedno z\u00a0d\u011bt\u00ed.
\n\u201eNe, \u0159ekni n\u00e1m tu o sobech!\u201c Vyk\u0159ikla mal\u00e1 hol\u010di\u010dka.
\n\u201eUklidn\u011bte se,\u201c zasm\u00e1la se m\u00edsto toho Simone. \u201eLetos v\u00e1m pov\u00edm nov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, m\u00e1te radost?\u201c
\nM\u00edstnost\u00ed se ozval dal\u0161\u00ed nad\u0161en\u00e9 sborov\u00e9 \u201eano\u201c.
\n\u201eP\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd v\u00e1m chci letos vypr\u00e1v\u011bt, je p\u0159\u00edb\u011bh o jmel\u00ed. V\u0161ichni v\u00edte, co je jmel\u00ed, \u017ee?\u201c
\n\u201eTo je rostlinka, pod kterou se moje sestra a jej\u00ed p\u0159\u00edtel v\u017edycky l\u00edbaj\u00ed,\u201c zachichotala se mal\u00e1 hol\u010di\u010dka.
\n\u201eTo tak\u00e9,\u201c usm\u00e1la se Simone. \u201eTento p\u0159\u00edb\u011bh se odehr\u00e1v\u00e1 ve velmi chladn\u00e9 zemi zvan\u00e9 Skandin\u00e1vie\u2026\u201c
\n\u201eMoji bratranci jsou Skandin\u00e1v\u010dan\u00e9!\u201c P\u0159eru\u0161il ji velmi \u017eiv\u00fd mal\u00fd chlapec.
\n\u201e\u0158\u00edk\u00e1 se Skandin\u00e1vci, ty hlup\u00e1ku\u2026\u201c
\n\u201eHlup\u00e1k je ten, kdo to \u0159\u00edk\u00e1\u2026\u201c
\n\u201eD\u011bti!\u201c P\u0159eru\u0161ila je \u017eena. \u201eP\u0159ece se nebudeme h\u00e1dat, v\u017edy\u0165 V\u00e1noce jsou za dve\u0159mi\u2026 Je\u017e\u00ed\u0161ek odm\u011b\u0148uje jen hodn\u00e9 d\u011bti, nezapome\u0148te na to!\u201c A s \u00fasm\u011bvem pokra\u010dovala. \u201eA te\u010f za\u010dneme n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edb\u011bh\u2026 Bylo, nebylo\u2026\u201c<\/p>\n

Rodi\u010de se za\u010dali sj\u00ed\u017ed\u011bt a v\u011bt\u0161ina d\u011bt\u00ed u\u017e ode\u0161la dom\u016f. Ti, kte\u0159\u00ed po vypr\u00e1v\u011bn\u00ed z\u016fstali, usnuli na m\u011bkk\u00e9m koberci v ob\u00fdvac\u00edm pokoji domu Kaulitz\u016f. Simone mluvila ve dve\u0159\u00edch s\u00a0otcem Ingy a Bill s Tomem vyu\u017eili p\u0159\u00edle\u017eitosti, aby se vytratili z\u00a0jej\u00edho dohledu a ode\u0161li na sv\u00e9 tajn\u00e9 m\u00edsto. To m\u00edsto nebylo a\u017e tak tajn\u00e9. Byl to v podstat\u011b mal\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd domek stoj\u00edc\u00ed mezi Billov\u00fdm a Tomov\u00fdm dvorem. Postavili ho spole\u010dn\u011b s Gordonem. Bill se posadil na d\u0159ev\u011bnou podlahu a zk\u0159\u00ed\u017eil mal\u00e9 no\u017ei\u010dky.
\n\u201eCo si o tom mysl\u00ed\u0161?\u201c Zeptal se a pohr\u00e1val si s mal\u00fdmi baculat\u00fdmi prsty.
\nTom si opr\u00e1\u0161il d\u017e\u00edny, posadil se a zvedl jedno z jejich plastov\u00fdch aut\u00ed\u010dek. \u201eO \u010dem?\u201c
\n\u201eO p\u0159\u00edb\u011bhu, kter\u00fd n\u00e1m vypr\u00e1v\u011bla moje maminka. Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee je pravda, \u017ee lidi, kte\u0159\u00ed se l\u00edbaj\u00ed pod jmel\u00edm, ta bohyn\u011b opravdu chr\u00e1n\u00ed?\u201c
\nTom si p\u0159ilo\u017eil mal\u00ed\u010dek na bradu a v\u00e1\u017en\u011b se nad t\u00edm zamyslel. \u201eNev\u00edm\u2026 Ale jestli je \u00a0pravda, \u017ee ta Friggi\u2026\u201c
\n\u201e*Frigg!\u201c Opravil ho se sm\u00edchem Bill.
\nBlon\u010fat\u00fd chlapec se za\u010dervenal. \u201e\u2026 Ano, Frigg\u2026 no, kdyby ta bohyn\u011b l\u00e1sky opravdu existovala a p\u0159\u00edb\u011bh byl pravdiv\u00fd\u2026 pol\u00edbil bych v\u0161echny lidi, na kter\u00fdch mi z\u00e1le\u017e\u00ed, pod jmel\u00edm, aby se jim nikdy nic zl\u00e9ho nestalo\u2026\u201c<\/p>\n

Billovi se rozz\u00e1\u0159ily o\u010di a mal\u00fd chlapec vzal sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele za ruku a t\u00e1hl ho do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti zahrady. \u201ePoj\u010f!\u201c
\nZadn\u00ed \u010d\u00e1st Billovy zahrady byla velmi prostorn\u00e1 a v jednom rohu rostl kr\u00e1sn\u00fd topol, jeho\u017e v\u011btve st\u00ednily i soused\u016fm. Nebyl p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00fd a ob\u011b d\u011bti na n\u011bj \u010dasto r\u00e1dy \u0161plhaly a pozorovaly okol\u00ed.
\nBill zku\u0161en\u011b vy\u0161plhal na jednu z v\u011btv\u00ed a utrhl v\u011btvi\u010dku jmel\u00ed, pak se nat\u00e1hl dol\u016f a podal ji Tomovi. Chlapec si ji vzal, ani\u017e by p\u0159esn\u011b ch\u00e1pal, co m\u00e1 Bill v\u00a0pl\u00e1nu.
\n\u201e\u2026 Co s t\u00edm m\u00e1m d\u011blat?\u201c
\nChlapec se zasm\u00e1l. \u201eChci v\u011bd\u011bt, jestli je ten p\u0159\u00edb\u011bh pravdiv\u00fd, Tomi! Tolik mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed a chci, aby t\u011b ta bohyn\u011b nav\u017edycky chr\u00e1nila!\u201c<\/p>\n

Mal\u00fd Tom pochopil. \u201eChce\u0161 m\u011b pod t\u00edmhle pol\u00edbit?!\u201c Zvolal a zam\u00e1val v\u011btvi\u010dkou jmel\u00ed.
\nBill p\u0159ik\u00fdvl.
\n\u201eAle\u2026 ale polibky\u2026 polibky dost\u00e1vaj\u00ed jen dosp\u011bl\u00ed, kdy\u017e se\u2026 miluj\u00ed\u2026\u201c za\u0161klebil se p\u0159i vzpom\u00ednce na rodi\u010de, jak se l\u00edbaj\u00ed v\u00a0p\u0159eds\u00edni. \u201eNechutn\u00e9!\u201c
\nBillova tv\u00e1\u0159 potemn\u011bla. \u201eAle my se nemus\u00edme l\u00edbat jako dosp\u011bl\u00ed\u2026 Krom\u011b toho si polibky d\u00e1vaj\u00ed i lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se maj\u00ed r\u00e1di\u2026 A j\u00e1 t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, Tomi\u2026 M\u00e1\u0161 r\u00e1d ty m\u011b?\u201c Tom automaticky p\u0159ik\u00fdvl. Nebylo t\u0159eba o tom p\u0159em\u00fd\u0161let. \u201eA ty nechce\u0161, aby m\u011b n\u011bkdo chr\u00e1nil?\u201c
\nBlon\u010f\u00e1k si t\u00e9m\u011b\u0159 pohor\u0161en\u011b p\u0159ilo\u017eil ruku k hrudi. \u201eJ\u00e1 t\u011b chr\u00e1n\u00edm! V\u017edycky to d\u011bl\u00e1m!\u201c Zvolal hrd\u011b.
\nBill se usm\u00e1l. \u201eMysl\u00edm v\u011bci dosp\u011bl\u00fdch\u2026\u201c
\n\u201eJak\u00e9 v\u011bci?\u201c
\n\u201eV\u0161ak v\u00ed\u0161\u2026 v\u017edycky n\u00e1m \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee to pochop\u00edme, a\u017e vyrosteme\u2026 J\u00e1 nev\u00edm, ty divn\u00e9 v\u011bci\u2026 A pak mo\u017en\u00e1 budu pot\u0159ebovat n\u011bkoho, kdo m\u011b ochr\u00e1n\u00ed, kdy\u017e nebude\u0161 zrovna nabl\u00edzku\u2026\u201c
\n\u201eV\u017edycky budu!\u201c Op\u00e1\u010dil tvrdohlav\u011b.
\n\u201eNo dob\u0159e, Tomi! Chci v\u011bd\u011bt, jestli je ten p\u0159\u00edb\u011bh pravdiv\u00fd, ty ne?\u201c
\nTom op\u011bt automaticky p\u0159ik\u00fdvl.
\n\u201eDob\u0159e! Tak podr\u017e tu v\u011btvi\u010dku, nebude to trvat dlouho\u2026\u201c<\/p>\n

Mal\u00fd poslechl a zvedl ruku co nejv\u00fd\u0161e, aby jmel\u00ed viselo nad jejich mal\u00fdmi hlavami.
\nBill si zvlh\u010dil rty, d\u00edval se chv\u00edli na jmel\u00ed, chv\u00edli na Toma, pak polo\u017eil sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi ruce na ramena a naklonil se k n\u011bmu. Zav\u0159eli o\u010di t\u00e9m\u011b\u0159 sou\u010dasn\u011b a spojili sv\u00e9 rty v polibku, kter\u00fd byl \u0161patn\u00fd snad z\u00a0tis\u00edce d\u016fvod\u016f, a z\u00e1rove\u0148 i sv\u00fdm zp\u016fsobem kr\u00e1sn\u00fd pro n\u011b.
\nBill se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b odt\u00e1hl, zrudl a tv\u00e1\u0159 mu rozz\u00e1\u0159il \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv.
\n\u201eTe\u010f u\u017e se n\u00e1m ur\u010dit\u011b nic zl\u00e9ho nestane!\u201c Vyk\u0159ikl a radostn\u011b zatleskal, zat\u00edmco Tom zrudl a dotkl se sv\u00fdch n\u00e1hle rozp\u00e1len\u00fdch rt\u016f.
\nV tu chv\u00edli usly\u0161eli hlas Simone, jak je vol\u00e1 ode dve\u0159\u00ed. Bill vzal Toma znovu za ruku a rozb\u011bhl se sn\u011bhem, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee od t\u00e9to chv\u00edle u\u017e jemu ani Tomimu nikdo nem\u016f\u017ee ubl\u00ed\u017eit.<\/p>\n

O \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji se rodina Tr\u00fcmperov\u00fdch odst\u011bhovala.
\nBill vyzkou\u0161el v\u0161echno. Dokonce navrhl, \u017ee by Tom mohl sp\u00e1t v\u00a0jeho vlastn\u00ed posteli a \u017ee on bude sp\u00e1t na gau\u010di. Net\u0159eba dod\u00e1vat, \u017ee v Loitsche nemohli z\u016fstat.
\nTomova matka byla p\u0159elo\u017eena a m\u011bla j\u00edt pracovat do Stuttgartu a zjevn\u011b se j\u00ed necht\u011blo b\u00fdt odlou\u010dena od rodiny.
\nBill nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl Toma takhle plakat. V den jejich odjezdu k\u0159i\u010del a je\u010del a v\u0161em z\u00a0toho praskaly u\u0161n\u00ed bub\u00ednky. Byla to jedna z nejhor\u0161\u00edch Billov\u00fdch vzpom\u00ednek.<\/p>\n

~*~<\/p>\n

O sedm let pozd\u011bji<\/strong><\/p>\n

~*~<\/p>\n

\u201eAndy, pros\u00edm\u2026\u201c odfrkl si a upravil si popruh batohu.
\n\u201eMysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b! Jde po tob\u011b u\u017e nejm\u00e9n\u011b m\u011bs\u00edc! Je to vid\u011bt na m\u00edle daleko!\u201c Vyk\u0159ikl vzru\u0161en\u011b blon\u010fat\u00fd chlapec po jeho boku.
\n\u201eI kdyby to byla pravda, je mi to jedno, OK?\u201c
\n\u201eAle je roztomil\u00e1! No tak, je ti patn\u00e1ct! Je na\u010dase, abys dostal prvn\u00ed pusu, nemysl\u00ed\u0161?\u201c \u0160\u0165ouchl ho hrav\u011b loktem do boku.
\n\u201eAndreasi!\u201c Bill se za\u010dervenal a\u017e po \u0161pi\u010dky u\u0161\u00ed. \u201eNemus\u00ed\u0161 o tom \u0159\u00edkat v\u0161em okolo! Krom\u011b toho, podle m\u00e9ho n\u00e1zoru\u2026\u201c
\n\u201e\u2026 ka\u017ed\u00fd m\u00e1 sv\u016fj \u010das\u2026\u201c uzav\u0159el za n\u011bj blon\u010f\u00e1k. \u201eTo \u0159\u00edk\u00e1\u0161 po\u0159\u00e1d, ale podle m\u011b zest\u00e1rne\u0161, ani\u017e bys n\u011bkoho pol\u00edbil!\u201c
\n\u201ePro tvou informaci, prvn\u00ed polibek jsem u\u017e dostal!\u201c Vyhrkl, kdy\u017e odbo\u010dili na p\u0159\u00edjezdovou cestu k Billovu domu.<\/p>\n

Andreasovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di. \u201eOpravdu? Od koho? Zn\u00e1m ji?\u201c
\nBill se usm\u00e1l. Bylo \u00fa\u017easn\u00e9, jak byl Andy n\u011bkdy zv\u011bdav\u00fd a choval se jako drbna.
\n\u201eNe\u2026\u201c povzdechl si a na okam\u017eik se ztratil ve vzpom\u00ednk\u00e1ch. Kdo v\u00ed, kde byl Tom pr\u00e1v\u011b te\u010f. Kdo v\u00ed, co se z n\u011bj stalo\u2026 Za\u010d\u00ednal m\u00edt st\u00e1le rozmazan\u011bj\u0161\u00ed vzpom\u00ednky a b\u00e1l se, \u017ee d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji na tv\u00e1\u0159 toho chlapce zapomene \u00fapln\u011b. \u201eNe, nezn\u00e1\u0161 ho, Andy\u2026\u201c
\n\u201eHo?\u201c Opakoval zmaten\u011b Andy.
\n\u201e\u2026 jsem doma,\u201c p\u0159eru\u0161il ho Bill a vjel na p\u0159\u00edjezdovou cestu ke sv\u00e9mu domu. \u201eUvid\u00edme se z\u00edtra ve \u0161kole\u2026\u201c
\n\u201eV ned\u011bli do \u0161koly nechod\u00edm,\u201c zasm\u00e1l se Andreas. \u201eA v\u016fbec, jsou v\u00e1no\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny, bl\u00e1zne!\u201c
\n\u201e\u2026 Ah, spr\u00e1vn\u011b,\u201c zmaten\u011b zamrkal Bill. \u201eTak j\u00e1 ti zavol\u00e1m a domluv\u00edme se, co o pr\u00e1zdnin\u00e1ch, ahoj Andy!\u201c A ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, rychle se\u0161el po p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b a zastavil se p\u0159ede dve\u0159mi.<\/p>\n

Po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nka nevypadala zrovna pr\u00e1zdn\u011b. Zamra\u010dil se. \u201eV\u017edy\u0165 m\u00e1ma vyb\u00edr\u00e1 po\u0161tu, kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed z n\u00e1kupu\u2026\u201c Vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010de a otev\u0159el ji. Vsunul ruku dovnit\u0159 a hledal, dokud nem\u011bl pocit, \u017ee n\u011bco sev\u0159el. Nevypadalo to v\u0161ak jako dopis. \u201eCo to\u2026\u201c
\nByla to v\u011btvi\u010dka jmel\u00ed. Ale bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed jmel\u00ed. M\u00edsto obvykl\u00fdch \u010derven\u00fdch kuli\u010dek, kter\u00e9 m\u011bly v\u0161echny v\u011btvi\u010dky jmel\u00ed v obchodech, m\u011bla tato dv\u011b \u010derven\u00e9 a jednu b\u00edlou.
\nBill na ni n\u011bkolik vte\u0159in hled\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 v transu a nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 myslet.
\nKdo ji do schr\u00e1nky vlo\u017eil? A pro\u010d?<\/p>\n

Nejednalo se o ojedin\u011bl\u00fd p\u0159\u00edpad. Od t\u00e9 doby nach\u00e1zel Bill ka\u017ed\u00fd rok o V\u00e1noc\u00edch ve sv\u00e9 po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nce stejnou v\u011btvi\u010dku jmel\u00ed. Nemohl v\u0161ak p\u0159ij\u00edt na to, kdo mu ji pos\u00edl\u00e1, a hlavn\u011b pro\u010d.
\nSimone si nejprve myslela, \u017ee Billa bal\u00ed n\u011bjak\u00e1 d\u00edvka, ale \u010dernovl\u00e1sek \u0159ekl, \u017ee je divn\u00e9, \u017ee mu nech\u00e1v\u00e1 d\u00e1rky jen o V\u00e1noc\u00edch. A nav\u00edc v\u011btvi\u010dky jmel\u00ed!
\nJmel\u00ed pro Billa v\u017edycky znamenalo n\u011bco jin\u00e9ho. A \u010d\u00edm v\u00edce let ub\u011bhlo, t\u00edm v\u00edce se mu do mysli vkr\u00e1daly pochybnosti. Ale neodva\u017eoval se doufat v\u00a0jeho<\/em> n\u00e1vrat.<\/p>\n

~*~<\/p>\n

O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji<\/strong><\/p>\n

~*~<\/p>\n

Proch\u00e1zky centrem Magdeburku o V\u00e1noc\u00edch m\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1d. V\u0161echno bylo tak jasn\u00e9 a vesel\u00e9 a on se kv\u016fli tomu c\u00edtil dob\u0159e. R\u00e1d se tak\u00e9 zastavoval pod strome\u010dkem, kter\u00fd se ka\u017edoro\u010dn\u011b stav\u011bl na hlavn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed, a prohl\u00ed\u017eel si v\u00fdzdobu. Samoz\u0159ejm\u011b se to nedalo srovn\u00e1vat s obrovsk\u00fdm v\u00e1no\u010dn\u00edm stromem, kter\u00fd se zdob\u00ed ve velk\u00fdch m\u011bstech, jako je Hamburk nebo Berl\u00edn, ale to mu tolik nevadilo.
\nPr\u00e1v\u011b skon\u010dil s n\u00e1kupem d\u00e1rk\u016f a nyn\u00ed se mohl v\u011bnovat sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 z\u00e1bav\u011b: proch\u00e1zce po okol\u00ed a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed si v\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ry.
\nO V\u00e1noc\u00edch vypadaly obchody \u00fapln\u011b jinak. Ne \u017ee by Bill v\u011bd\u011bl, jak obchody v Magdeburku norm\u00e1ln\u011b vypadaj\u00ed. S jistotou v\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee se vyplat\u00ed jet t\u011bch dvacet minut autem, alespo\u0148 jednou za \u010das vypadnout z Loitsche.<\/p>\n

Zastavil se, aby si prohl\u00e9dl n\u011bkolik vyzdoben\u00fdch v\u00fdloh, a jeho o\u010di se rozz\u00e1\u0159ily jako d\u00edt\u011bti. Na ulici vid\u011bl mnoho matek s mal\u00fdmi d\u011btmi, cel\u00e9 rodiny nebo p\u00e1ry, jak se n\u011b\u017en\u011b dr\u017e\u00ed za ruce. To byl ostatn\u011b jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d Bill rad\u011bji tr\u00e1vil hodiny a hodiny p\u0159ed v\u00fdlohami obchod\u016f, ne\u017e aby se neust\u00e1le proch\u00e1zel. Nemohl vyst\u00e1t pohled na \u0161\u0165astn\u00e9 p\u00e1ry, proto\u017ee on nebyl jedn\u00edm z nich. Ano, n\u011bkdy si p\u0159ipadal velmi uboh\u00fd, kdy\u017e nen\u00e1vid\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed ostatn\u00edch lid\u00ed jen proto, \u017ee on s\u00e1m ve sv\u00fdch devaten\u00e1cti letech je\u0161t\u011b nikoho nena\u0161el. Andreas mu kv\u016fli tomu v\u017edycky nad\u00e1val.
\nNe \u017ee by nikdy s nik\u00fdm nebyl, samoz\u0159ejm\u011b. M\u011bl n\u011bkolik p\u0159\u00edtelky\u0148 a popravd\u011b \u0159e\u010deno i p\u0159\u00edtele. N\u011bjak\u00e9 zku\u0161enosti m\u011bl, jak se \u0159\u00edk\u00e1.<\/p>\n

Povzdechl si. Tohle nebylo to, co mu chyb\u011blo. U\u017e n\u011bjakou dobu o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Necht\u011bl se jen s n\u011bk\u00fdm sbl\u00ed\u017eit, cht\u011bl naj\u00edt n\u011bkoho, kdo bude pro n\u011bj ten prav\u00fd. Byl unaven\u00fd ze st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch \u00falet\u016f a c\u00edtil se p\u0159ipraven\u00fd na n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho. P\u0159ipadal si hloup\u011b, \u017ee ve sv\u00fdch devaten\u00e1cti letech mysl\u00ed na takov\u00e9 v\u011bci, ale nemohl ignorovat to, co c\u00edt\u00ed.
\nOt\u00e1zkou bylo, zda n\u011bkdy najde toho prav\u00e9ho. P\u0159\u00e1l si, aby se mohl vr\u00e1tit do d\u011btstv\u00ed, kdy se v\u0161echno zd\u00e1lo jednoduch\u00e9, kdy bylo snadn\u00e9 se rozhodovat, proto\u017ee v\u0161echno vypadalo dob\u0159e. Kdy\u017e pro n\u011bj existoval jen jeden skute\u010dn\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk.
\nKdyby se ho n\u011bkdo zeptal, kter\u00e1 osoba je pro n\u011bj ta prav\u00e1 – ta s velk\u00fdm „p“ – nev\u00e1hal by odpov\u011bd\u011bt.<\/p>\n

Povzdechl si a p\u0159ejel prsty po osv\u011btlen\u00e9 v\u00fdloze. U\u017e se pomalu stm\u00edvalo, mo\u017en\u00e1 u\u017e bylo na\u010dase j\u00edt dom\u016f.
\nCestou zp\u00e1tky k autu vyu\u017eil p\u0159\u00edle\u017eitosti a je\u0161t\u011b jednou si prohl\u00e9dl v\u00fdlohy. Skv\u011bl\u00e9 bylo, \u017ee se od sebe li\u0161ily: n\u011bkter\u00e9 byly osv\u011btlen\u00e9, jin\u00e9 ozdoben\u00e9 hv\u011bzdami a v\u011bnci, dal\u0161\u00ed byly speci\u00e1ln\u011b barevn\u00e9 pro sv\u00e1tky. Jin\u00e9 obchody to d\u011blaly jinak: Bill si nebyl jist\u00fd, proto\u017ee m\u011bl o\u010di trochu skeln\u00e9 a zaml\u017een\u00e9 zimou, ale zd\u00e1lo se mu, \u017ee vid\u011bl i sob\u00edho mu\u017ee, kter\u00fd prod\u00e1val dorty!
\nPod\u00edval se na oblohu a zasm\u00e1l se, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1 sn\u011b\u017eit.<\/p>\n

\u201eBille, z\u00edtra p\u0159ijde na ob\u011bd tvoje teta, mus\u00edme j\u00ed d\u00e1t n\u011bjak\u00fd d\u00e1rek,\u201c \u0159ekla Simone a polo\u017eila hrom\u00e1dku \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed na st\u016fl v p\u0159eds\u00edni.
\n\u010cernovl\u00e1sek pov\u011bsil na strome\u010dek miniaturn\u00edho Santu Clause a \u0161okovan\u011b se oto\u010dil. \u201eAle mami! Je \u0160t\u011bdr\u00fd den! Kde m\u00e1m naj\u00edt otev\u0159en\u00fd obchod, abych mohl tet\u011b koupit n\u011bjak\u00fd d\u00e1rek? Krom\u011b toho, nen\u00ed to ona, kdo by m\u011bl d\u00e1t d\u00e1rek sv\u00e9mu synovci?\u201c
\nSimone slo\u017eila tri\u010dko a zad\u00edvala se na sv\u00e9 „d\u00edt\u011b“ s \u00fasm\u011bvem n\u011bkoho, kdo v\u00ed v\u00edc ne\u017e ostatn\u00ed.
\n\u201eMil\u00e1\u010dku, copak si nepamatuje\u0161, jak\u00e1 teta je? V\u00ed\u0161, \u017ee se uraz\u00ed, kdy\u017e j\u00ed ned\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek. V\u017edy\u0165 ji vid\u00edme jen o V\u00e1noc\u00edch! Zaje\u010f do Magdeburku, ur\u010dit\u011b tam bude otev\u0159en\u00fd n\u011bjak\u00fd obchod.\u201c
\nSamoz\u0159ejm\u011b, to j\u00e1 jsem ten, kter\u00fd v\u00a0tomhle mrazu mus\u00ed opustit d\u016fm\u2026<\/em> pomyslel si sklesle, ale ut\u011b\u0161oval se my\u0161lenkou na v\u00e1no\u010dn\u00ed v\u00fdzdobu.<\/p>\n

O hodinu pozd\u011bji byl znovu v ulic\u00edch Magdeburku. Simone m\u011bla pravdu, n\u011bkter\u00e9 obchody byly je\u0161t\u011b otev\u0159en\u00e9. Poda\u0159ilo se mu sehnat pro tetu pom\u011brn\u011b drah\u00fd d\u00e1rek, aby mohla b\u00fdt nad\u0161en\u00e1 z toho, jak moc ji m\u00e1 synovec r\u00e1d.
\nKdy\u017e u\u017e tam byl, cht\u011bl se je\u0161t\u011b pod\u00edval do v\u00fdloh, ale i kdy\u017e bylo teprve brzk\u00e9 odpoledne, byla docela zima, tak\u017ee se rozhodl pro okam\u017eit\u00fd n\u00e1vrat dom\u016f. Krom\u011b toho musel je\u0161t\u011b dozdobit v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek.<\/p>\n

Rychle proch\u00e1zel ulicemi centra, kdy\u017e si v\u0161iml sob\u00edho mu\u017ee, kter\u00e9ho vid\u011bl minule. Obchod byl st\u00e1le otev\u0159en\u00fd, vypadal jako cukr\u00e1rna. P\u0159ipadalo mu to legra\u010dn\u00ed a u\u017e se chystal proj\u00edt kolem, kdy\u017e vid\u011bl, jak si mu\u017e polo\u017eil ruce na hlavu, aby si sundal velkou hlavu kost\u00fdmu.
\nA\u2026 no, nebyl tak star\u00fd, jak o\u010dek\u00e1val.
\nKlidn\u011b mohl b\u00fdt v\u00a0jeho v\u011bku, jen byl o n\u011bco vy\u0161\u0161\u00ed; m\u011bl dlouh\u00e9 tmav\u011b blond vlasy sta\u017een\u00e9 dozadu do spousty dred\u016f a piercing ve spodn\u00edm rtu. Celkov\u011b to byl velmi pohledn\u00fd kluk.
\nA pak na n\u011bm bylo n\u011bco nesm\u00edrn\u011b pov\u011bdom\u00e9ho, i kdy\u017e Bill nedok\u00e1zal \u0159\u00edct co.<\/p>\n

\u201eZatracen\u011b\u2026\u201c sly\u0161el ho mumlat skrz za\u0165at\u00e9 zuby. Nal\u00e9hav\u011b se zad\u00edval na st\u016fl p\u0159ed sebou, kde ze v\u0161ech dort\u016f, kter\u00e9 tam musely b\u00fdt, zbyl jen jeden. Nerv\u00f3zn\u011b se kousl do rtu a vypadal ustaran\u011b. Bill se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil d\u0159\u00edv, ne\u017e si to v\u016fbec sta\u010dil uv\u011bdomit.
\n\u201eSakra, jestli neprod\u00e1m i tenhle, tak mi nikdy nezaplat\u00ed\u2026 Zatracen\u00e1 brig\u00e1da\u2026\u201c zasy\u010del a p\u0159ilo\u017eil si ruku na \u010delo. \u010cernovl\u00e1sek o tom nemusel moc p\u0159em\u00fd\u0161let. O hodinu pozd\u011bji by o tom asi u\u017e hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/p>\n

\u201eHej, je to na prodej?\u201c \u0158ekl vesele a uk\u00e1zal na osam\u011bl\u00fd dort. Chlapec vzhl\u00e9dl a poprv\u00e9 si v\u0161iml, \u017ee ho n\u011bkdo pozoruje. P\u0159i pohledu na Billa se na okam\u017eik zatv\u00e1\u0159il naprosto p\u0159ekvapen\u011b, ale pak se srde\u010dn\u011b usm\u00e1l.
\n\u201eJo, to je posledn\u00ed. Pokud m\u00e1\u0161 z\u00e1jem, bude to p\u011bt eur \u0161edes\u00e1t.\u201c
\nBill se pod\u00edval na dort. \u201eJenom? Vypad\u00e1 velmi chutn\u011b, vezmu si ho,\u201c zasm\u00e1l se a s\u00e1hl po pen\u011b\u017eence. Rasta se kr\u00e1sn\u011b usm\u00e1l a Bill si pomyslel, \u017ee by si koupil klidn\u011b dal\u0161\u00edch deset dort\u00edk\u016f, jen aby ho vid\u011bl takhle se na n\u011bj usm\u00edvat. Zavrt\u011bl hlavou a \u0159ekl si, \u017ee je hloup\u00fd, a v\u0161iml si, \u017ee mu ho chlapec pe\u010dliv\u011b bal\u00ed.<\/p>\n

\u201eTady to m\u00e1\u0161,\u201c \u0159ekl a podal mu ho, st\u00e1le s mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Bill si nemohl pomoct a \u00fasm\u011bv mu op\u011btoval.
\n\u201eNo\u2026 d\u00edky\u2026\u201c odv\u011btil a nechal pen\u00edze na stole. \u201eA vesel\u00e9 V\u00e1noce.\u201c
\n\u201eVesel\u00e9 V\u00e1noce i tob\u011b\u2026 ah, po\u010dkej,\u201c naklonil se p\u0159es st\u016fl a jeho pohyby byly kv\u016fli obrovsk\u00e9mu kost\u00fdmu, kter\u00fd na sob\u011b m\u011bl, pon\u011bkud neobratn\u00e9.
\nBill se musel zasm\u00e1t.
\n\u201eTady\u2026 a je\u0161t\u011b jednou vesel\u00e9 V\u00e1noce.\u201c
\nN\u011bco mu dal. Bill otev\u0159el dla\u0148 a uvid\u011bl malou v\u011btvi\u010dku jmel\u00ed. \u201eD\u011bkuji,\u201c usm\u00e1l se, a skr\u00fdvaje sv\u00e9 zmaten\u00ed se s\u00a0n\u00edm rozlou\u010dil a znovu se vydal na cestu.<\/p>\n

\u201eSehnal jsi n\u011bco pro tetu, zlato?\u201c Zeptala se Simone, jakmile spat\u0159ila Billa, kdy\u017e se znovu objevil na prahu. \u010cernovl\u00e1sek p\u0159ik\u00fdvl a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, kde polo\u017eil dort na st\u016fl.
\n\u201eCo to je?\u201c
\n\u201eDort, mami,\u201c vysv\u011btlil stru\u010dn\u011b, kdy\u017e si svl\u00e9kal bundu.
\n\u201eA pro\u010d jsi ho koupil?\u201c Zeptala se Simone je\u0161t\u011b zmaten\u011bji.
\n\u201eDlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh\u2026\u201c zamumlal, ne\u017e se vydal po schodech nahoru. Najednou se c\u00edtil unaven\u00fd.
\nV pokoji hodil bundu na postel a kr\u00e1tce nato ud\u011blal tot\u00e9\u017e se sv\u00fdm t\u011blem a zabo\u0159il obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Netrvalo dlouho a uc\u00edtil, jak ho n\u011bco \u0161t\u00edplo do kotn\u00edku nad d\u017e\u00ednami. Znovu se posadil a uvid\u011bl v\u011btvi\u010dku jmel\u00ed, kter\u00e1 mu vyklouzla z\u00a0kapsy bundy. Zvedl ji a bez zvl\u00e1\u0161tn\u00edho d\u016fvodu si ji prohl\u00ed\u017eel. Bylo jin\u00e9 ne\u017e jmel\u00ed, kter\u00e9 obvykle v\u00edd\u00e1val: m\u011blo dv\u011b \u010derven\u00e9 kuli\u010dky a jednu b\u00edlou uprost\u0159ed, jako by to takhle n\u011bkdo namaloval schv\u00e1ln\u011b, aby tu v\u011btvi\u010dku jmel\u00ed odli\u0161il od v\u0161ech ostatn\u00edch. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 \u201eMysl\u00edm, \u017ee jsem ji u\u017e n\u011bkde vid\u011bl\u2026\u201c Zamy\u0161len\u011b se rozhl\u00e9dl a jeho pohled padl na st\u016fl. Mezi hromadou pap\u00edr\u016f, c\u00e1r\u016f pap\u00edr\u016f, l\u00edste\u010dk\u016f, knih a se\u0161it\u016f rozeznal v\u011btvi\u010dku jmel\u00ed. Byla to ta, kterou ka\u017ed\u00fd rok nach\u00e1zel ve sv\u00e9 po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nce.
\nA byla stejn\u00e1 jako ta, kterou dr\u017eel v ruce.
\n\u201e\u2026\u201c<\/p>\n

Ani\u017e by to v\u0161echno dok\u00e1zal spojit, vysko\u010dil, navl\u00e9kl na sebe bundu a seb\u011bhl dol\u016f.
\n\u201eBille, zlato, kam jde\u0161? M\u011bl bys dozdobit ten stromek.\u201c
\nZd\u00e1lo se, \u017ee ji Bill ani nesly\u0161el, kdy\u017e vyb\u011bhl z domu a sp\u011b\u0161n\u011b nasko\u010dil do auta. \u201ePros\u00edm, pros\u00edm, pros\u00edm\u2026 a\u0165 nen\u00ed zav\u0159eno, pros\u00edm!\u201c Zasy\u010del skrz za\u0165at\u00e9 zuby a v\u00a0ruk\u00e1ch ma\u010dkal volant, zat\u00edmco se \u0159\u00edtil po silnici rychlost\u00ed sto pades\u00e1t kilometr\u016f za hodinu.<\/p>\n

Po zaparkov\u00e1n\u00ed se rozb\u011bhl polopr\u00e1zdn\u00fdmi ulicemi Magdeburku. Byl asi jedin\u00fd, kdo b\u011bhal po m\u011bst\u011b jako bl\u00e1zen, m\u00edsto aby slavil \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der v teple domova. Ale on se dr\u017eel nad\u011bje a nechal se j\u00ed un\u00e1\u0161et.
\nJestli ten kluk, kluk, o kter\u00e9m moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak vypad\u00e1, byl t\u00edm, kter\u00fd mu nech\u00e1val po cel\u00e9 ty roky ve schr\u00e1nce v\u011btvi\u010dku jmel\u00ed, aby ho p\u0159im\u011bl si vzpomenout na v\u011bci, kter\u00e9 se v\u00a0jeho mysli skr\u00fdvaly a\u017e moc dlouho, pak byl p\u0159\u00edli\u0161 slep\u00fd. Vzpomn\u011bl si, jak se na n\u011bj d\u00edval, kdy\u017e ho vid\u011bl. Byl p\u0159ekvapen\u00fd, skoro jako by ho n\u011bkdo p\u0159istihl p\u0159i \u010dinu, a Bill u\u017e te\u010f asi tu\u0161il pro\u010d.
\nNebo to mo\u017en\u00e1 byly jen plan\u00e9 nad\u011bje.<\/p>\n

Kdy\u017e Tom ode\u0161el, byl velmi mlad\u00fd, ale okam\u017eit\u011b si \u0159ekl, aby o jeho mo\u017en\u00e9m n\u00e1vratu p\u0159\u00edli\u0161 nefantaz\u00edroval. Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee se to nezd\u00e1lo b\u00fdt v\u016fbec mo\u017en\u00e9. Nez\u016fstali v kontaktu. Jak by taky mohli? P\u0159esto\u017ee se Simone p\u0159\u00e1telila s\u00a0rodinou Tr\u00fcmperov\u00fdch, nem\u011bla takov\u00fd z\u00e1jem na udr\u017eov\u00e1n\u00ed vztahu a Bill byl p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd. Vzpom\u00ednka na Toma brzy ustoupila do koutu jeho mysli.
\nAle bylo to tak?
\n\u201eTome\u2026\u201c za\u0161eptal ti\u0161e, ledov\u00fd vzduch mu naplnil pl\u00edce a p\u00e1lil ho v krku, jak b\u011b\u017eel. To jm\u00e9no nevyslovil cel\u00e9 roky. Nemohl se rozhodnout, nemohl to m\u00edsto naj\u00edt. P\u0159esto si byl jist\u00fd, \u017ee je to na t\u00e9hle ulici! Zpomalil a dal se do ch\u016fze, aby si v\u00edce v\u0161\u00edmal obchod\u016f.
\nZastavil se uprost\u0159ed ulice a zt\u011b\u017eka oddechoval.
\nProto obchod nepoznal. St\u016fl, kter\u00fd byl p\u0159ed t\u00edm vystaven\u00fd venku, byl ji\u017e uvnit\u0159 a chlapec u\u017e tam nebyl.
\nBylo zav\u0159eno.
\n\u201e\u2026 do prdele!\u201c Zaklel a dupl nohou do zem\u011b. Cht\u011blo se mu bre\u010det zklam\u00e1n\u00edm. Byl si jist\u00fd, \u017ee jakmile se obchod znovu otev\u0159e, dredat\u00e9ho chlapce u\u017e nenajde: z\u00a0toho, co pochopil, byla jeho brig\u00e1da u konce.<\/p>\n

Oto\u010dil se, vr\u00e1til se zp\u011bt a okam\u017eit\u011b usoudil, \u017ee tohle budou nejhor\u0161\u00ed V\u00e1noce jeho \u017eivota. Neud\u011blal ani krok, kdy\u017e usly\u0161el tup\u00fd zvuk, jako kdy\u017e se zav\u00edraj\u00ed okenice. Oto\u010dil se a uvid\u011bl mal\u00e9ho, zavalit\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd zav\u00edral cukr\u00e1rnu. Pravd\u011bpodobn\u011b to byl majitel.
\nBill byl chv\u00edli nerozhodn\u00fd. Co m\u00e1 d\u011blat? P\u0159ib\u011bhnout k n\u011bmu a zeptat se ho, kdo je ten kluk? Nebo z\u016fstat na pochyb\u00e1ch a\u017e do dal\u0161\u00edho roku? Mu\u017e si d\u00fdchl na ruce, aby si je zah\u0159\u00e1l, n\u011bco zamumlal a vydal se na cestu, hlavu si schoval mezi ramena, aby se chr\u00e1nil p\u0159ed chladem.
\nBill op\u011bt jednal d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel.
\nP\u0159e\u0161el ulici a postavil se p\u0159ed n\u011bj.<\/p>\n

\u201ePromi\u0148te!\u201c
\nMu\u017e se na n\u011bj podez\u0159\u00edvav\u011b pod\u00edval. \u201eCo chce\u0161?\u201c
\nBill na okam\u017eik zalapal po dechu, p\u00e1len\u00ed v krku se stup\u0148ovalo.
\n\u201eTen chlapec\u2026 ten, co pro v\u00e1s pracoval\u2026 ten v sob\u00edm kost\u00fdmu\u2026\u201c
\n\u201eTom?\u201c
\nBillovi se rozbu\u0161ilo srdce. Tak\u017ee\u2026 tak\u017ee to opravdu byl\u2026!
\nP\u0159ik\u00fdvl a sna\u017eil se neztratit nit, co\u017e se zd\u00e1lo b\u00fdt dost obt\u00ed\u017en\u00e9.
\n\u201eAno\u2026\u201c polkl. \u201eTom\u2026 nev\u00edte, kde bydl\u00ed?\u201c
\n\u201eNev\u00edm, jestli ti to m\u016f\u017eu \u0159\u00edct. Kdo jsi?\u201c Zeptal se mu\u017e podez\u0159\u00edvav\u011b.
\n\u201eStar\u00fd p\u0159\u00edtel\u2026 Pros\u00edm, je to d\u016fle\u017eit\u00e9!\u201c
\nMo\u017en\u00e1 to byla jeho dobr\u00e1ck\u00e1 tv\u00e1\u0159, nebo t\u00edm, \u017ee m\u011bl prakticky slzy v o\u010d\u00edch, ale nakonec ho p\u0159esv\u011bd\u010dil.
\n\u201eOkey\u2026 Bydl\u00ed na Gutenbergstra\u03b2e\u2026 mysl\u00edm, \u017ee \u010d\u00edslo 6\u2026 jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed je\u2026\u201c
\n\u201e\u2026 Tr\u00fcmper,\u201c zamumlal Bill sp\u00ed\u0161 pro sebe ne\u017e jako odpov\u011b\u010f tomu mu\u017ei a sp\u011bchal pry\u010d.<\/p>\n

Budova nebyla nic moc, ale Bill si toho moc nev\u0161\u00edmal. Vchodov\u00e9 dve\u0159e byly pootev\u0159en\u00e9, vklouzl dovnit\u0159 a vydal se po schodech nahoru. Bylo u\u017e pozd\u011b, a kdo v\u00ed, co si Simone mohla myslet, ale te\u010f pro \u010dernovl\u00e1ska neexistovalo nic jin\u00e9ho ne\u017e Tom.
\nTom.
\nChlapec, se kter\u00fdm si hr\u00e1l, co si pamatoval. Chlapec, s n\u00edm\u017e v d\u011btstv\u00ed sd\u00edlel v\u0161echno a jeho\u017e mu doslova vyrvali, ani\u017e by m\u011bl \u0161anci cokoli ud\u011blat.
\nChlapec, nyn\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho v\u017edy pova\u017eoval za bratra. Nebo mo\u017en\u00e1 n\u011bco v\u00edc.<\/p>\n

Kdy\u017e byli mal\u00ed, Bill nedok\u00e1zal pochopit, co ke sv\u00e9mu blon\u010fat\u00e9mu kamar\u00e1dovi c\u00edt\u00ed, ale jak st\u00e1rnul a c\u00edtil, \u017ee Tom\u016fv st\u00edn z jeho srdce nikdy nezmiz\u00ed, uv\u011bdomil si, \u017ee to, co k n\u011bmu c\u00edt\u00ed, mo\u017en\u00e1 p\u0159esahuje hranice kamar\u00e1dstv\u00ed. P\u0159esto bylo pomy\u0161len\u00ed na to tak legra\u010dn\u00ed, i p\u0159esto\u017ee se nevid\u011bli cel\u00e9 roky.
\nPot\u0159ebuj\u00ed ale city tolik vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed?
\nBill si \u0159ekl, \u017ee ne, \u017ee nedok\u00e1\u017ee ovl\u00e1dat sv\u00e9 srdce, a stiskl mal\u00e9 b\u00edl\u00e9 tla\u010d\u00edtko um\u00edst\u011bn\u00e9 vedle \u0161t\u00edtku s n\u00e1pisem \u201eTr\u00fcmper\u201c. P\u0159ilo\u017eil si ruku na krk. Velmi dob\u0159e sly\u0161el tlukot sv\u00e9ho zb\u011bsil\u00e9ho srdce a nep\u0159ekvapilo by ho, kdyby zjistil, \u017ee si ud\u011blalo mal\u00fd v\u00fdlet na n\u00e1v\u0161t\u011bvu k hlasivk\u00e1m.
\nPak se otev\u0159ely dve\u0159e.
\n– \u2026 –
\nMusel uznat, \u017ee i bez sob\u00edho kost\u00fdmu bylo z Tomova t\u011bla vid\u011bt jen m\u00e1lo, proto\u017ee ho zakr\u00fdvaly metry l\u00e1tky.<\/p>\n

\u201e\u2026 Bille?\u201c Jeho hlas prozrazoval v\u0161echny emoce, ani se nesna\u017eil ovl\u00e1dat.
\n\u201eTome\u2026?\u201c Vystoupil ze st\u00ednu schodi\u0161t\u011b do sv\u011btla bytu. \u201eT-tak\u017ee jsi to opravdu ty? Jsi zp\u00e1tky?\u201c
\nRasta z\u016fstal s \u00fasty m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00fdmi p\u0159ekvapen\u00edm a jen p\u0159ik\u00fdvl.
\n\u201eAle jak\u2026 kdo ti to \u0159ekl\u2026?\u201c
\n\u201e Jsi bl\u00e1zen!\u201c Vyk\u0159ikl a za\u010dal ho b\u00edt do hrudi, proto\u017ee – k jeho zklam\u00e1n\u00ed – byl Tom o dost vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e on. \u201eJak dlouho jsi zp\u00e1tky?! Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl?! Hloup\u00fd Tomi, hloup\u00fd!!!\u201c
\nTom mu lehce chytil z\u00e1p\u011bst\u00ed a usm\u00e1l se, jako by ho Bill je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed neml\u00e1til. \u201eJak dlouho jsem nesly\u0161el tu hloupou p\u0159ezd\u00edvku\u2026\u201c
\n\u201eAno, je hloup\u00e1, stejn\u011b jako ty! Co jsi celou tu dobu d\u011blal? Sedm let jsi mi pos\u00edlal jmel\u00ed a nikdy ses neuk\u00e1zal?! Co sis myslel, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?!\u201c
\nTom ho vl\u00e1kal do bytu a zav\u0159el dve\u0159e. \u201eTakhle to bude lep\u0161\u00ed, nemus\u00ed to v\u011bd\u011bt i v\u0161ichni sousedi\u2026\u201c
\nKdy\u017e se oto\u010dil, zjistil, \u017ee na n\u011bj Bill z\u00edr\u00e1 se semknut\u00fdmi rty a vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima. Bo\u017ee, po\u0159\u00e1d vypadal jako ten kluk p\u0159ed jeden\u00e1cti lety.<\/p>\n

Povzdechl si. \u201eNep\u0159i\u0161el jsem, proto\u017ee\u2026 jsem jen vzpom\u00ednka. Hezk\u00e1 vzpom\u00ednka. Myslel jsem, \u017ee jsi za\u010dal nov\u00fd \u017eivot beze m\u011b, samoz\u0159ejm\u011b. Nem\u011bl jsem pr\u00e1vo se zni\u010dehonic objevit, ne? K \u010demu?\u201c
\n\u201eAbys byl se mnou, Tome! Byl tady pro m\u011b. Kdy\u017e jsi byl mal\u00fd, \u0159\u00edkal jsi mi ka\u017ed\u00fdch p\u011bt vte\u0159in, \u017ee tu pro m\u011b bude\u0161. A takhle ty dodr\u017euje\u0161 svoje sliby?\u201c
\nTom nev\u011bd\u011bl, jak odpov\u011bd\u011bt. Bylo p\u0159\u00edli\u0161 mnoho v\u011bc\u00ed, co \u0159\u00edct, a on si nebyl jist\u00fd, jestli mu to Bill dok\u00e1\u017ee vy\u010d\u00edst z o\u010d\u00ed. Proto\u017ee p\u0159esn\u011b to d\u011blal, visel na n\u011bm o\u010dima a necht\u011bl z\u00a0n\u011bj pohled spustit. Bylo to u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, co mohl Billa vid\u011bt v\u00a0naprost\u00e9m klidu.
\nPro Toma to bylo jin\u00e9. Necht\u011bl to nechat jen tak a hned druh\u00fd den, co se nast\u011bhovali, za\u010dal Billovi ps\u00e1t dopisy. Ka\u017ed\u00fd den napsal jeden a ka\u017ed\u00fd den \u010dekal na odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 nikdy nep\u0159i\u0161la.<\/p>\n

Po n\u011bkolika letech, tak\u00e9 zni\u010den\u00fdch rozvodem rodi\u010d\u016f, se poddal d\u016fkazu, \u017ee ho Bill ze sv\u00e9ho \u017eivota vymazal. Zrovna kdy\u017e u\u017e se s\u00a0t\u00edm pomalu pokou\u0161el sm\u00ed\u0159it, narazil na hrom\u00e1dku pap\u00edr\u016f v mat\u010din\u011b stole, z n\u00ed\u017e se vysypaly v\u0161echny jeho dopisy, kter\u00e9 j\u00ed sv\u011b\u0159il a kter\u00e9 nikdy neodeslala. V\u00a0diskusi, kter\u00e1 potom n\u00e1sledovala, bylo Tomovi \u0159e\u010deno, \u017ee bylo zbyte\u010dn\u00e9 pos\u00edlat ty dopisy, a \u017ee z\u016fstat v\u00e1zan\u00fd na kamar\u00e1dovi z d\u011btstv\u00ed by mohlo b\u00fdt kontraproduktivn\u00ed, proto\u017ee si musel zvyknout na nov\u00e9 m\u011bsto. Tom nasedl na prvn\u00ed vlak a odjel za otcem do Magdeburku. Tehdy za\u010dal do Billovy shr\u00e1nky d\u00e1vat jmel\u00ed. Rozhodl se, \u017ee se do jeho \u017eivota nevr\u00e1t\u00ed, \u017ee bude jen p\u0159ihl\u00ed\u017eet a ti\u0161e d\u00e1vat najevo svou p\u0159\u00edtomnost t\u011bmito drobn\u00fdmi d\u00e1rky.<\/p>\n

\u201eChci t\u011b zp\u00e1tky ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, Tome.\u201c Za\u0161eptal Bill a p\u0159ejel si prstem po tv\u00e1\u0159i, aby si upravil make-up.
\nDreda\u0159 ud\u011blal krok vp\u0159ed a zabo\u0159il ho do z\u00e1hyb\u016f sv\u00e9ho obrovsk\u00e9ho tri\u010dka. Bill mu pomalu polo\u017eil ruce na ramena a s\u00a0l\u00e1skou vzpom\u00ednal, jak snadno je obj\u00edmal, kdy\u017e byli mal\u00ed. Nic na Tomovi, jak to m\u011blo b\u00fdt, mu nep\u0159ipom\u00ednalo d\u00edt\u011b, kter\u00fdm byl.
\n\u010cernovl\u00e1sek mu p\u0159itiskl tv\u00e1\u0159 na krk a vdechoval nasl\u00e1dlou kol\u00ednskou. Tom u\u017e byl mu\u017e a p\u0159es v\u0161echny zm\u011bny, kter\u00fdmi pro\u0161el, Bill c\u00edtil, \u017ee uvnit\u0159 z\u016fst\u00e1v\u00e1 stejn\u00fdm d\u00edt\u011btem, kter\u00e9 proz\u00e1\u0159ilo jeho d\u011btstv\u00ed.
\nDr\u017eel ho a doufal, \u017ee ho jeho v\u016fn\u011b obklop\u00ed natolik, \u017ee po n\u00ed z\u016fstane stopa, i kdy\u017e se od n\u011bj odt\u00e1hne. V\u011bc, kterou si v tu chv\u00edli nedok\u00e1zal ani p\u0159edstavit.<\/p>\n

\u201eChod\u00ed\u0161 na *Novantu? Ty jsi ale \u0161prt!\u201c
\n\u201eJe to tak, \u017ee mi mamka jako mal\u00e9mu \u0159\u00edk\u00e1vala: \u201eU\u010d se, Bille, kdy\u017e se bude\u0161 u\u010dit, m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat, co bude\u0161 cht\u00edt, a\u017e vyroste\u0161.\u201c A j\u00e1 jako bl\u00e1zen jsem opravdu v\u011b\u0159il, \u017ee kdy\u017e se budu u\u010dit, stanu se slavn\u00fdm zp\u011bv\u00e1kem, tak\u017ee jsem si nakonec zvykl a zjistil, \u017ee se u\u010d\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 s\u00a0radost\u00ed,\u201c zasm\u00e1l se. \u201eA pak\u2026 taky jsem si myslel, \u017ee\u2026\u201c p\u00e1r vte\u0159in st\u00e1l s\u00a0ozdobou ve vzduchu, pak zavrt\u011bl hlavou a pov\u011bsil ji na v\u011btev stromku. \u201eNe, nic\u2026\u201c
\n\u201eNo tak, pov\u00eddej\u2026\u201c pob\u00eddl ho Tom a zezadu sledoval, jak vedle soba s \u010derven\u00fdm nosem v\u011b\u0161\u00ed mal\u00e9ho Santa Clause s kytarou v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Stromek zdobil v\u017edy jako posledn\u00ed v\u011bc a Bill se rozhodl, \u017ee mu pom\u016f\u017ee. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee jeho stromek \u010dekal doma, a\u017e ho dozdob\u00ed. Doufal, \u017ee se Simone nebude moc zlobit.
\n\u201eAle nic, je to jen hloup\u00e1\u2026 d\u011btinsk\u00e1 v\u011bc\u2026\u201c
\n\u201eT\u00edm sp\u00ed\u0161 mi o tom \u0159ekni,\u201c nam\u00edtl rasta a pobaven\u011b povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.
\n\u201eNo, myslel jsem, \u017ee kdy\u017e budu hodn\u00fd\u2026 Santa Claus\u2026\u201c a tady se za\u010dervenal. \u201eP\u0159\u00e1l jsem si\u2026 aby t\u011b vzal zp\u00e1tky do Loitsche\u2026 a tak jsem byl v\u017edycky hodn\u00fd a ve \u0161kole se u\u010dil\u2026\u201c povzdechl si, a ujistil se, aby v\u011btve jedle zakryly jeho \u010dervenou tv\u00e1\u0159. \u201eBo\u017ee, jak uboh\u00e9\u2026\u201c
\n\u201eMysl\u00ed\u0161? J\u00e1 ka\u017ed\u00fd rok do dopisu psal: \u201eMil\u00fd Je\u017e\u00ed\u0161ku, dovol mi alespo\u0148 jednou vid\u011bt Billa a j\u00e1 slibuju, \u017ee u\u017e nebudu tr\u00e1pit svoje u\u010ditele,\u201c sm\u00e1l se.
\n\u201eByl jsi p\u011bkn\u00fd hajzl\u00edk, co?\u201c
\n\u201eJo.\u201c<\/p>\n

Zasm\u00e1li se, a pak p\u0159estali mluvit. Ve skute\u010dnosti nec\u00edtili tu pot\u0159ebu.
\nBylo to legra\u010dn\u00ed, proto\u017ee \u010dlov\u011bk by \u010dekal, \u017ee po jeden\u00e1cti letech toho budete m\u00edt tolik co \u0159\u00edct, ale v tu chv\u00edli ani jeden z nich nec\u00edtil pot\u0159ebu cokoliv \u0159\u00edkat nebo zaplnit m\u00edstnost tlach\u00e1n\u00edm. St\u00e1li tam vedle sebe, zdobili oby\u010dejn\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek, jako by to byla ta nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, a ka\u017ed\u00fd z nich v\u011bnoval pozornost sebemen\u0161\u00edmu pohybu toho druh\u00e9ho. Ot\u00edrali se o sebe, usm\u00edvali se na sebe a p\u0159em\u00fd\u0161leli, co se jim v tu chv\u00edli hon\u00ed hlavou, p\u0159edstavovali si odpov\u011b\u010f a bezd\u016fvodn\u011b se tomu chichotali. Mo\u017en\u00e1 by se to n\u011bkomu mohlo zd\u00e1t hloup\u00e9, ale jestli se Bill a Tom po tak dlouh\u00e9 dob\u011b odlou\u010den\u00ed n\u011bco nau\u010dili, pak to, jak d\u016fle\u017eit\u00e9 je ka\u017ed\u00e9 gesto. Ka\u017ed\u00e9 gesto je jedine\u010dn\u00e9, nikdy se u\u017e nebude opakovat, a i kdyby se opakovalo, nikdy nebude stejn\u00e9 jako to p\u0159edchoz\u00ed.<\/p>\n

Bill trp\u011bl strachem, \u017ee zapomene v\u0161echno, co si o Tomovi pamatoval, a te\u010f si cht\u011bl do pam\u011bti vtisknout ka\u017edou mali\u010dkost, od toho, jak zku\u0161en\u011b pohyboval prsty, kdy\u017e u \u0161pi\u010dky stromu v\u00e1zal \u010dervenou ma\u0161li, a\u017e po to, jak se kousal do rtu, kdy\u017e se na n\u011bco soust\u0159edil.
\nTomovi v\u017edycky utkv\u011bla p\u0159edstava Billa jako d\u00edt\u011bte a te\u010f, kdy\u017e se setkal s dosp\u011bl\u00fdm Billem, nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee je to ten sam\u00fd \u010dlov\u011bk, se kter\u00fdm si po dom\u011b hr\u00e1l na schov\u00e1vanou. Ale pak se sta\u010dilo pod\u00edvat na jeden z jeho \u00fasm\u011bv\u016f, kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo um\u00edstit dekoraci p\u0159esn\u011b tam, kam cht\u011bl, nebo na to, jak zk\u0159ivil rty, kdy\u017e byl zklaman\u00fd, aby v n\u011bm poznal mal\u00e9ho Billa, kter\u00e9ho chr\u00e1nil, co si pamatoval.<\/p>\n

\u201eTome\u2026\u201c \u0159ekl Bill po chv\u00edli. Strom byl prakticky hotov\u00fd. \u201eMy\u2026 co jsme te\u010f?\u201c
\nRastu to zasko\u010dilo a zmlkl. Pod\u00edval se na dozdoben\u00fd stromek, posadil se pod n\u011bj a zk\u0159\u00ed\u017eil nohy. Bill ho hned pot\u00e9 napodobil.
\n\u201eTy\u2026 \u010d\u00edm bys cht\u011bl, abychom byli?\u201c
\nBill nakr\u010dil nos. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e n\u011bkdo na ot\u00e1zku odpov\u00eddal jinou ot\u00e1zkou.
\n\u201eNev\u00edm\u2026 kdy\u017e jsme byli d\u011bti, byli jsme tak naivn\u00ed, \u017ee bylo snadn\u00e9 zjistit, co chceme, ale te\u010f\u2026 Jsem asi zmaten\u00fd.\u201c
\n\u201eU\u017e t\u011b nevn\u00edm\u00e1m jako kamar\u00e1da\u2026 Tedy ne jen tak. Asi jsem o tom cel\u00e9 ty roky p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161lel.\u201c
\n\u201eJo.\u201c
\nTom si za\u010dal pohr\u00e1vat s prsty a Bill se rozhl\u00e9dl. Takhle se nikam nedostanou, ale zd\u00e1lo se, \u017ee ani jeden z nich nem\u00e1 v \u00famyslu p\u0159eru\u0161it to trapn\u00e9 ticho, kter\u00e9 se rozhostilo.<\/p>\n

\u201eNa ten polibek jsem nikdy nezapomn\u011bl,\u201c \u0159ekl nakonec jedn\u00edm dechem Tom.
\nBill na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b z\u00edral. \u201eCo\u017ee? Tome, byla to\u2026 byla to hra\u2026\u201c ale ani on si nebyl jist\u00fd t\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1. A jak by mohl, kdy\u017e o tom tolik let snil?
\n\u201eNa za\u010d\u00e1tku ano. Ale jak jsem st\u00e1rnul, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee to tak v\u016fbec nen\u00ed. Ne pro m\u011b.\u201c Tentokr\u00e1t to myslel v\u00e1\u017en\u011b. Tak v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee Bill c\u00edtil, jak mu srdce d\u011bl\u00e1 trojit\u00e9 salto a kon\u010d\u00ed n\u011bkde v \u017ealudku.
\n\u201e\u2026 ani pro m\u011b ne.\u201c
\n\u201eDob\u0159e.\u201c
\nDal\u0161\u00ed trapn\u00e9 ticho.
\n\u201eOchr\u00e1nila t\u011b nakonec bohyn\u011b?\u201c
\nBill se zasm\u00e1l. \u201e\u0158ekn\u011bme, \u017ee ty jsi byl lep\u0161\u00ed ochr\u00e1nce.\u201c
\n\u201eNo to je jasn\u00fd! M\u011b nikdo neporaz\u00ed.\u201c
\nZasm\u00e1li se.<\/p>\n

\u201eA co ty? Chr\u00e1nila t\u011b?\u201c
\n\u201e\u0158ekn\u011bme, \u017ee nejsem typ, kter\u00fd by se nechal chr\u00e1nit.\u201c
\n\u201eJo, zapomn\u011bl jsem, \u017ee sis v\u017edycky r\u00e1d hr\u00e1l na superhrdinu,\u201c \u0161k\u00e1dlil ho Bill l\u00e1skypln\u011b.
\n\u201eA pokud si dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m, ty jsi r\u00e1d hr\u00e1l roli princezny, kterou je t\u0159eba zachr\u00e1nit.\u201c
\n\u201eS princem superhrdinou, jako jsi ty, by se r\u00e1d nechal zachr\u00e1nit ka\u017ed\u00fd,\u201c usm\u00e1l se.
\nTom tentokr\u00e1t nedovolil, aby nastalo ticho. \u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1m bohyn\u011b m\u016f\u017ee znovu pomoci?\u201c
\n\u201eCo t\u00edm mysl\u00ed\u0161?\u201c
\nRasta jen uk\u00e1zal na v\u011btev stromu, kter\u00e1 visela nad nimi. Tom tam dal jmel\u00ed.
\n\u201eChytr\u00fd kluk,\u201c pochv\u00e1lil ho Bill s ro\u0161\u0165\u00e1ck\u00fdm \u00fasm\u011bvem.
\n\u201eOd t\u00e9 doby, co jsme byli mal\u00ed, jsem se trochu zm\u011bnil.\u201c<\/p>\n

Bill se st\u00e1le d\u00edval na jmel\u00ed, ale kdy\u017e usly\u0161el Tom\u016fv hlas tak bl\u00edzko, musel sklopit zrak a zjistil, \u017ee je jen milimetry od jeho tv\u00e1\u0159e.
\nCel\u00fd se \u00fapln\u011b za\u010dervenal.
\nTom u\u017e d\u00e9le nev\u00e1hal: zav\u0159el o\u010di a jemn\u011b p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Billovy. \u010cernovl\u00e1sek se zachv\u011bl a nev\u011bd\u011bl, jestli to zp\u016fsobil Tom\u016fv chladn\u00fd piercing, nebo cel\u00fd Tom. Ve skute\u010dnosti to mohla b\u00fdt kombinace obou.
\nStejn\u011b jako tehdy p\u0159ed mnoha lety se Bill po chv\u00edli odtrhl a z\u00edral na n\u011bj s\u00a0rozz\u00e1\u0159en\u00fdma o\u010dima a \u010derven\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi.<\/p>\n

\u201ePomohlo ti to se rozhodnout, zda bohyn\u011b Frigg existuje\u2026?\u201c Za\u0161eptal mu Tom na rty, ani\u017e by p\u0159eru\u0161il o\u010dn\u00ed kontakt.
\nBill pomalu p\u0159ik\u00fdvl a op\u0159el si hlavu o jeho rameno. \u201eBohyn\u011b Frigg existuje, Tomi\u2026\u201c ti\u0161e se zasm\u00e1l a objal ho kolem ramen. \u201eM\u016fj velk\u00fd hlup\u00e1ku\u2026\u201c \u0161\u0165astn\u011b si povzdechl.
\n\u201eTen velk\u00fd hlup\u00e1k m\u00e1 dv\u011b u\u0161i, aby t\u011b sly\u0161el, a mohl by se urazit, v\u00ed\u0161?\u201c
\n\u010cernovl\u00e1sek se zasm\u00e1l a pol\u00edbil ho na kl\u00ed\u010dn\u00ed kost, kterou tri\u010dko nech\u00e1valo odhalenou. \u201eVesel\u00e9 V\u00e1noce, Tomi\u2026\u201c
\n\u201eVesel\u00e9 V\u00e1noce\u2026\u201c odpov\u011bd\u011bl rasta a pol\u00edbil ho na hlavu. \u201eA \u0159ekl bych, \u017ee je na m\u00edst\u011b pod\u011bkovat i velk\u00e9 bohyni Frigg.\u201c
\nBill se zasm\u00e1l a p\u0159ipadalo mu legra\u010dn\u00ed, jak se z nejhor\u0161\u00edch V\u00e1noc jeho \u017eivota staly ty nejlep\u0161\u00ed d\u00edky jednomu ne\u0161ikovn\u00e9mu sobovi.<\/p>\n

*Bohyn\u011b Frigg – Frigg\u00a0je seversk\u00e1 bohyn\u011b, dcera Fj\u00f6rgynna, man\u017eelka\u00a0<\/em>\u00d3dina<\/em><\/a>, matka\u00a0<\/em>Baldrova<\/em><\/a>. Je zn\u00e1m\u00e1 svou moudrost\u00ed a tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee sv\u00e1 tajemstv\u00ed ne\u0159\u00edk\u00e1 nikomu, ani sv\u00e9mu mu\u017ei. Dop\u0159edu znala a marn\u011b se sna\u017eila zvr\u00e1tit tragick\u00fd osud sv\u00e9ho syna. Jako jedin\u00e1 z boh\u016f zn\u00e1 osudy v\u0161ech a m\u016f\u017ee do nich v ur\u010dit\u00e9 m\u00ed\u0159e zasahovat. Popisov\u00e1na je jako vysok\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 \u017eena vzne\u0161en\u00e9ho zjevu, nos\u00edc\u00ed b\u00edl\u00e9 \u0161aty s volav\u010d\u00edm nebo sokol\u00edm pe\u0159\u00edm. Je patronkou mate\u0159stv\u00ed, rodinn\u00e9ho \u017eivota i man\u017eelstv\u00ed. Mezi jej\u00ed atributy pat\u0159\u00ed mj.\u00a0p\u0159eslice<\/a>\u00a0a v\u0159eteno, proto\u017ee lidstvu darovala len a prost\u0159edky na jeho zpracov\u00e1n\u00ed. Souhv\u011bzd\u00ed\u00a0Orion<\/a>\u00a0je proto naz\u00fdv\u00e1no \u201eFriggina p\u0159eslice.<\/em>
\n*Novanta – European School of Management and Technology, tak\u00e9 zn\u00e1m\u00e1 jako ESMT Berlin<\/em>.<\/strong><\/p>\n

KONEC<\/strong><\/p>\n

autor: Nephilim
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nephilim Je tu dal\u0161\u00ed jednod\u00edlovka od Nephilim. Je to klasick\u00e1 romantika, stra\u0161n\u011b hezky napsan\u00e1. \u0160koda, \u017ee jsem nestihla pov\u00eddku p\u0159elo\u017eit k\u00a0V\u00e1noc\u016fm, ale snad mi to odpust\u00edte \ud83d\ude0a No u\u017eijte si to. Va\u0161e Lauinka Simone po\u010dkala, a\u017e se v\u0161echny d\u011bti posad\u00ed, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79436558,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-79436557","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436557","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79436557"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436557\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79436559,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79436557\/revisions\/79436559"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79436558"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79436557"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79436557"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79436557"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}