![\"\"](\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/2022\/10\/Morning-300x169.jpg\")
<\/p>\n
Ty to nev\u00ed\u0161, ale r\u00e1no se probouz\u00edm jako prvn\u00ed j\u00e1.
Otev\u0159u o\u010di, jen abych na\u0161el tvou tv\u00e1\u0159 vedle sv\u00e9, klidn\u011b sp\u00edc\u00ed stejn\u011b jako zbytek tv\u00e9ho t\u011bla. V\u00ed\u0161, \u017ee ty jsi to prvn\u00ed, co ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vid\u00edm?
Ano, ty.
A nikdy se ani nehnu. Z\u016fst\u00e1v\u00e1m tam, vedle tebe, abych t\u011b mohl sledovat. D\u00edv\u00e1m se na tebe, proto\u017ee tvoje tv\u00e1\u0159, je\u0161t\u011b ne\u017e otev\u0159e\u0161 o\u010di, je tak n\u00e1dhern\u00e1.
Vsad\u00edm se, \u017ee to tak takhle bylo v\u017edycky. Jsem si jist\u00fd, \u017ee i ten ve\u010der prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ed dvaceti lety v tom nemocni\u010dn\u00edm pokoji si mamka nemohla nev\u0161imnout, jak n\u00e1dhern\u00fd jsi, i kdy\u017e jsi je\u0161t\u011b ani neotev\u0159el o\u010di. I kdy\u017e jsi byl jen modr\u00fd uzl\u00ed\u010dek bez vlas\u016f v jej\u00edm n\u00e1ru\u010d\u00ed.
A vsad\u00edm se, \u017ee kdy\u017e jsem se potom narodil j\u00e1, neud\u011blal jsem na ni stejn\u00fd dojem. Ale na tom vlastn\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed. V\u017edycky jsi byl z n\u00e1s dvou ten hez\u010d\u00ed, ale jsem p\u0159\u00edli\u0161 hrd\u00fd na to, abych to p\u0159iznal, kdy\u017e se v rozhovorech vychloub\u00e1\u0161 svou oslnivou kr\u00e1sou. Proto jsem v\u017edy rad\u011bji sklopil o\u010di a povzdechl si, p\u0159edst\u00edraje, \u017ee t\u011b lituju, i kdy\u017e si uvnit\u0159 mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu.<\/p>\n
V m\u00edstnosti je \u0161ero, nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, kolik je hodin. Nechce se mi vst\u00e1vat, mobil se mi zd\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko.
Jedin\u00e9, co chci, je tu z\u016fstat a v\u00a0tichosti o tob\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let. Mysl\u00edm, \u017ee si ani neuv\u011bdomuje\u0161, jak \u00fa\u017easn\u00fd jsi. Le\u017e\u00ed\u0161 na b\u0159i\u0161e a jednu ruku m\u00e1\u0161 pod pol\u0161t\u00e1\u0159em. Je to tvoje obl\u00edben\u00e1 poloha: a\u0165 usne\u0161 jakkoli a kdekoli, v\u017edy se probud\u00ed\u0161 takhle. Druhou ruku m\u00e1\u0161 jako v\u017edy polo\u017eenou vedle obli\u010deje a je p\u0159ipravena vypnout otravn\u00fd bud\u00edk, kter\u00fd t\u011b n\u00e1hle vyru\u0161\u00ed ze sp\u00e1nku. Sp\u00e1nku prince.
B\u00edl\u00e1 pe\u0159ina t\u011b zakr\u00fdv\u00e1 jen po p\u00e1s a tv\u016fj zvyk sp\u00e1t jen v boxerk\u00e1ch mi umo\u017e\u0148uje pozorovat tv\u00e1 nah\u00e1 z\u00e1da. Jsou tak jin\u00e1 ne\u017e moje. Jsou op\u00e1len\u00e1, pevn\u00e1. Mu\u017en\u00e1. Moje jsou bled\u00e1 a bez sval\u016f; tvoje jsou tak l\u00e1kav\u00e1, \u017ee si nem\u016f\u017eu pomoct a mus\u00edm se jich dotknout, abych c\u00edtil, jak tv\u00e9 svaly reaguj\u00ed na m\u016fj lehk\u00fd dotek. Navzdory v\u0161emu m\u00e1\u0161 tak hladkou k\u016f\u017ei. Jemnou jako miminko. Jemnou jako ty.<\/p>\n
V\u017edy\u0165 ty je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b jsi, Tomi.
To je d\u016fvod, pro\u010d t\u011b v\u0161ichni miluj\u00ed. V\u0161ichni. A nemluv\u00edm jen o na\u0161ich \u0161\u00edlen\u00fdch fanou\u0161c\u00edch, ale tak\u00e9 o ka\u017ed\u00e9m, kdo s\u00a0tebou alespo\u0148 p\u011bt minut mluv\u00ed. Sv\u00fdm sm\u00edchem dok\u00e1\u017ee\u0161 ka\u017ed\u00e9ho zaujmout, sta\u010d\u00ed vtip, aby sis \u010dlov\u011bka z\u00edskal. Jak to d\u011bl\u00e1\u0161?
Usm\u011bju se a pohlad\u00edm t\u011b po hlav\u011b, kter\u00e1 klidn\u011b spo\u010d\u00edv\u00e1 na pol\u0161t\u00e1\u0159i; ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ejedu po jednom z tv\u00fdch \u010dern\u00fdch cop\u00e1nk\u016f, kter\u00e9 se ti rozprost\u00edraj\u00ed po \u0161irok\u00fdch ramenech a po pol\u0161t\u00e1\u0159i. Zhluboka se nadechne\u0161 a lehce rty ohne\u0161 do mal\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Kdo v\u00ed, o \u010dem sn\u00ed\u0161, \u017ee jsi tak \u0161\u0165astn\u00fd.
Mn\u011b ke \u0161t\u011bst\u00ed sta\u010d\u00ed jen sn\u00edt o tob\u011b, o n\u00e1s. A co ty, Tomi?
M\u016fj ukazov\u00e1\u010dek ti p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po p\u00e1te\u0159i, co\u017e je jen nepatrn\u00e1 r\u00fdha mezi tv\u00fdmi svaly \u2013 na rozd\u00edl od m\u00e9.
N\u011bkdy nech\u00e1pu, jak moc rozd\u00edln\u00ed jsme. Ty \u0159e\u010di, kter\u00e9 n\u00e1m od narozen\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, mus\u00ed b\u00fdt nejsp\u00ed\u0161e pravdiv\u00e9: narodili jste se, abyste se dopl\u0148ovali, dv\u011b strany t\u00e9\u017ee mince atd.
Wow.<\/p>\n
Lehce se k tob\u011b naklon\u00edm: tv\u00e1 tv\u00e1\u0159 je klidn\u00e1. Tv\u00e9 dlouh\u00e9 \u0159asy se lehce t\u0159epotaj\u00ed v rytmu tv\u00e9ho klidn\u00e9ho dechu a t\u011bsn\u011b pod mal\u00fdm nos\u00edkem jsou tv\u00e9 pln\u00e9 lehce pootev\u0159en\u00e9 rty. Tepl\u00fd slune\u010dn\u00ed paprsek se odr\u00e1\u017e\u00ed od dvou kovov\u00fdch kuli\u010dek, kter\u00e9 zdob\u00ed tv\u016fj spodn\u00ed ret a lehce se lesknou.
Obo\u010d\u00ed se ti na okam\u017eik svra\u0161t\u00ed a ty nakr\u010d\u00ed\u0161 nos. Boj\u00edm se, \u017ee se probud\u00ed\u0161, a tak se odt\u00e1hnu. P\u0159itul\u00edm se k tob\u011b, kde m\u011b najde\u0161, a\u017e se probud\u00ed\u0161.
U\u017e v\u00edm, co bude n\u00e1sledovat. Vid\u011bl jsem to stokr\u00e1t.
Kdy\u017e se probouz\u00ed\u0161, \u0159asy se ti na p\u00e1r vte\u0159in zachv\u011bj\u00ed, ne\u017e se tv\u00e1 v\u00ed\u010dka otev\u0159ou natolik, aby ses mohl rozhl\u00e9dnout a vzpomenout si, ve kter\u00e9m m\u011bst\u011b jsi usnul tentokr\u00e1t. Ne, \u017ee by ti na tom n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 z\u00e1le\u017eelo; v\u00edm, \u017ee jedin\u00e9, co ti sta\u010d\u00ed k\u00a0tomu, aby ses c\u00edtil jako doma, je c\u00edtit mou p\u0159\u00edtomnost po sv\u00e9m boku. A j\u00e1 to m\u00e1m \u00fapln\u011b stejn\u011b.<\/p>\n
Budu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee sp\u00edm, jako obvykle, a ty se usm\u011bje\u0161, kdy\u017e spat\u0159\u00ed\u0161 m\u016fj sp\u00edc\u00ed obli\u010dej, odhrne\u0161 mi pramen vlas\u016f za ucho, a pak m\u011b pol\u00edb\u00ed\u0161 na nos, opatrn\u011b, abys m\u011b nevzbudil. Pot\u00e9, pokud je to jeden z t\u011bch l\u00edn\u00fdch dn\u016f, kdy nem\u00e1me moc pr\u00e1ce, m\u011b bude\u0161 pozorovat, hladit m\u011b po tv\u00e1\u0159i nebo boku, jak bude\u0161 cht\u00edt, a \u0161eptat mi do ucha sladk\u00e1 slova, pokud to r\u00e1no bude\u0161 m\u00edt dostatek inspirace. Slova, kter\u00e1 by nikdo ne\u010dekal, \u017ee usly\u0161\u00ed od n\u011bkoho, jako jsi ty, a kter\u00e1 a\u017e se probud\u00edm, bohu\u017eel budu muset p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsem nikdy nesly\u0161el.
Bohu\u017eel pro n\u00e1s jsou na\u0161e dny a\u017e moc nabit\u00e9, a i kdybychom cht\u011bli, nem\u016f\u017eeme se v\u00a0tom n\u011b\u017en\u00e9m mazlen\u00ed ztratit.
Pod\u00edv\u00e1\u0161 se k oknu a l\u00edn\u00e9 rann\u00ed slunce oz\u00e1\u0159\u00ed tv\u016fj dokonal\u00fd profil; j\u00e1 pak otev\u0159u sv\u00e9 nap\u016fl zav\u0159en\u00e9 o\u010di o n\u011bco v\u00edc a budu t\u011b okouzlen\u011b sledovat, dokud se neoto\u010d\u00ed\u0161, abys na m\u011b naposledy pohl\u00e9dl. V\u017edycky to d\u011bl\u00e1\u0161, jako by ses cht\u011bl ujistit, \u017ee jsem st\u00e1le vedle tebe, kde m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 chr\u00e1nit.<\/p>\n
Pak vstane\u0161 a prot\u00e1hne\u0161 se tak, \u017ee by ti n\u00e1\u0161 Kazim\u00edr mohl z\u00e1vid\u011bt, a j\u00e1 budu muset znovu zav\u0159\u00edt o\u010di p\u0159ed kr\u00e1sou tv\u00fdch prohnut\u00fdch zad a svalnat\u00fdch pa\u017e\u00ed, kter\u00e9 se budou natahovat vzh\u016fru. P\u0159it\u00e1hnu si pe\u0159inu v\u00edc k t\u011blu, abych se nezvedl, nep\u0159i\u0161el k tob\u011b, neobjal t\u011b zezadu a nevt\u00e1hl t\u011b zp\u00e1tky do postele, dokud t\u011b nebudu m\u00edt dost. A ty v\u00ed\u0161, \u017ee bych nikdy nem\u011bl.
P\u0159ejde\u0161 k oknu, lehce odhrne\u0161 z\u00e1clonu a rozt\u00e1hne\u0161 \u017ealuzii, aby ses alespo\u0148 odtud pokochal pohledem na dal\u0161\u00ed m\u011bsto, kter\u00e9 u\u017e nikdy nebudeme moci svobodn\u011b nav\u0161t\u00edvit.
Pak usly\u0161\u00edm \u0161ust\u011bn\u00ed boxerek, kter\u00e9 ti klou\u017eou po noh\u00e1ch na zem, a za p\u00e1r vte\u0159in se za tebou zav\u0159ou dve\u0159e koupelny. A jakmile usly\u0161\u00edm, jak voda dopad\u00e1 na dno sprchov\u00e9ho koutu, p\u0159eval\u00edm se a lehnu si p\u0159esn\u011b na to sam\u00e9 m\u00edsto, kde jsi p\u0159ed chv\u00edl\u00ed le\u017eel ty. Bude je\u0161t\u011b tepl\u00e9, j\u00e1 se do n\u011bj vtisknu a budu se inspirovat tvou v\u016fn\u00ed, kter\u00e1 ulp\u011bla na pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/p>\n
Tam m\u011b najde\u0161, a\u017e vyjde\u0161 ze sprchy jen s mal\u00fdm b\u00edl\u00fdm ru\u010dn\u00edkem kolem pasu, na kter\u00fd se ani nepod\u00edv\u00e1m, abych nem\u011bl divn\u00e9 my\u0161lenky.
Usm\u011bje\u0161 se a sklon\u00ed\u0161 se, abys m\u011b pol\u00edbil na rty. V tu chv\u00edli budu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsem se pr\u00e1v\u011b probudil, a rukama t\u011b obejmu kolem krku a dlouh\u00fdmi \u0159asami se lehce dotknu tvoj\u00ed k\u016f\u017ee.
Sedne\u0161 si vedle m\u011b, d\u00e1l m\u011b bude\u0161 obj\u00edmat, d\u00edvat se mi do o\u010d\u00ed a v\u011bnovat mi ten l\u00e1skypln\u00fd pohled, o kter\u00e9m v\u00edm, \u017ee pat\u0159\u00ed jen a jen mn\u011b.
\u201eDobr\u00e9 r\u00e1no,\u201c za\u0161ept\u00e1\u0161 mi na rty, a pak je pol\u00edb\u00ed\u0161 znovu a znovu.
Usm\u011bju se a m\u00e9 tv\u00e1\u0159e se budou lehce \u010dervenat, kdy\u017e t\u011b budu dr\u017eet u sebe a op\u00edrat si hlavu o tv\u00e9 rameno.
\u201eDobr\u00e9 r\u00e1no, Tomi.\u201c
A mysl\u00edm, \u017ee dokud t\u011b budu nach\u00e1zet po sv\u00e9m boku, v\u017edy, kdy\u017e se probud\u00edm, bude to to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed probuzen\u00ed na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n
autor: Nephilim \u00a0<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":" autor: Nephilim Ty to nev\u00ed\u0161, ale r\u00e1no se probouz\u00edm jako prvn\u00ed j\u00e1.Otev\u0159u o\u010di, jen abych na\u0161el tvou tv\u00e1\u0159 vedle sv\u00e9, klidn\u011b sp\u00edc\u00ed stejn\u011b jako zbytek tv\u00e9ho t\u011bla. V\u00ed\u0161, \u017ee ty jsi to prvn\u00ed, co ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vid\u00edm?Ano, ty.A nikdy se ani nehnu.<\/p>\n
p\u0159eklad: Lauinka
betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n