{"id":79438593,"date":"2023-10-05T15:00:00","date_gmt":"2023-10-05T13:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79438593"},"modified":"2023-09-29T21:49:08","modified_gmt":"2023-09-29T19:49:08","slug":"the-room-behind-the-windows-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2023\/10\/05\/the-room-behind-the-windows-2\/","title":{"rendered":"The Room Behind the Windows 2."},"content":{"rendered":"

autor: Gaja<\/strong><\/p>\n

Bill nev\u011bd\u011bl, kolik \u010dasu ub\u011bhlo, zat\u00edmco pozoroval rodinu ze sv\u00e9ho pokoje za okny, jeliko\u017e pro n\u011bj dny nic neznamenaly. Oba s Tomem spole\u010dn\u011b vyrostli. \u00b4Jako plevel\u00b4, \u0159\u00edk\u00e1vala \u010dasto Tomova matka, co\u017e byla v\u011bta, kter\u00e1 Billa v\u017edy dok\u00e1zala rozesm\u00e1t. Ob\u011bma rostly vlasy a Bill se musel usm\u00edvat, kdy\u017e si Toma jeho otec dob\u00edral, aby si je ost\u0159\u00edhal. Ka\u017edou chv\u00edli se Bill probouzel a zji\u0161\u0165oval, \u017ee se jeho okna m\u011bn\u00ed; nov\u00e1 mu poskytovala nov\u00e9 v\u00fdhledy, star\u00e1 mizela a kradla mu dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9 v\u00fdhledy.
\nB\u011bhem m\u011bs\u00edc\u016f a let, kter\u00e9 Bill str\u00e1vil pozorov\u00e1n\u00edm rodiny kolem sv\u00fdch oken, si ji zamiloval jako svoji vlastn\u00ed. Byla to jeho rodina, jedin\u00e1 rodina, kterou znal. Sd\u00edlel s nimi jejich radosti, bolesti, \u00fasp\u011bchy i ne\u00fasp\u011bchy p\u0159es sklo, kter\u00e9 je bezpe\u010dn\u011b odd\u011blovalo. Skoro mu puklo srdce, kdy\u017e jejich matka p\u0159i\u0161la o pr\u00e1ci a oni se museli tr\u00e1pit, jako by to byla v\u011b\u010dnost. T\u011b\u0161ilo ho, kdy\u017e se situace znovu za\u010dala m\u011bnit k\u00a0lep\u0161\u00edmu.<\/p>\n

Ale p\u0159es to v\u0161echno byl Bill osam\u011bl\u00fd. R\u00e1d pozoroval svou rodinu za okny, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee nikdy nebude jejich \u010dlenem. Matka ho nikdy neobejme. Otec si ho nikdy nebude dob\u00edrat kv\u016fli dlouh\u00fdm vlas\u016fm. A co je nejhor\u0161\u00ed, nikdy se nebude moci dotknout Toma.
\nNemohl si vzpomenout, kdy se to stalo. Stejn\u011b jako on s\u00e1m to bylo n\u011bco, co prost\u011b n\u011bkde existovalo cel\u00fd \u017eivot. Ode dne, kdy se rodina nast\u011bhovala do domu, byl Tom jeho obl\u00edbencem. B\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed, kdy Bill na\u0161el vysok\u00e9, tenk\u00e9 okno, kter\u00e9 nab\u00edzelo v\u00fdhled na sp\u00edc\u00edho Toma, za\u010dal sp\u00e1t pobl\u00ed\u017e n\u011bj v marn\u00e9 snaze b\u00fdt druh\u00e9mu chlapci bl\u00ed\u017e. Pot\u0159eboval b\u00fdt Tomovi nabl\u00edzku, nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale vnit\u0159n\u00ed pocit mu \u0159\u00edkal, \u017ee mus\u00ed.<\/p>\n

V tu chv\u00edli p\u0159i\u0161el nov\u00fd chlapec.
\nBill sed\u011bl, pozoroval pr\u00e1zdn\u00fd d\u016fm, broukal si pro sebe a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho bude dnes s\u00e1m, kdy\u017e zaslechl tlumen\u00fd, vzd\u00e1len\u00fd zvuk zav\u00edraj\u00edc\u00edch se vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed. Bill vysko\u010dil na nohy, sp\u011bchal p\u0159es pokoj k oknu, kter\u00fdm vid\u011bl na vchod, a kdy\u017e uvid\u011bl Toma, sv\u00e9ho Toma, usm\u00e1l se a p\u0159itiskl se ke sklu tak bl\u00edzko, jak jen to \u0161lo.
\n\u201eNeboj, na\u0161i se vr\u00e1t\u00ed a\u017e za p\u00e1r hodin,\u201c \u0159ekl Tom, shodil batoh a bundu na podlahu ve vstupn\u00ed hale. \u201eD\u016fm bude celej den \u00fapln\u011b pr\u00e1zdnej.\u201c
\n\u201eTo zn\u00ed jako z\u00e1bava,\u201c \u0159ekl nov\u00fd kluk a p\u0159ekvapil Billa svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed.
\nBill se ze v\u0161ech sil sna\u017eil ten nov\u00fd hlas spat\u0159it, ale mluv\u010d\u00ed z\u016fst\u00e1val skryt\u00fd t\u011bsn\u011b mimo jeho zorn\u00e9 pole.
\n\u201eP\u0159esn\u011b to jsem si \u0159\u00edkal taky,\u201c \u0159ekl Tom a sv\u00e1div\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed nad tajemn\u00fdm mluv\u010d\u00edm. \u201eTak poj\u010f.\u201c Tom nat\u00e1hl ruku, chytil druh\u00e9ho chlapce a vedl je oba mimo Billovo zorn\u00e9 pole.<\/p>\n

Bill p\u0159eb\u00edhal od okna k oknu a marn\u011b se sna\u017eil dvojici sledovat, jak proch\u00e1z\u00ed domem, a nakonec se zastavil t\u011bsn\u011b p\u0159ed sv\u00fdm vysok\u00fdm, \u0161t\u00edhl\u00fdm oknem. Bill chv\u00edli v\u00e1hav\u011b st\u00e1l, obo\u010d\u00ed svra\u0161t\u011bl\u00e9, kdy\u017e z\u00edral na okraj r\u00e1mu sv\u00e9ho obl\u00edben\u00e9ho okna, a najednou si nebyl jist\u00fd, jestli chce v\u011bd\u011bt, jestli tam jsou. Nadechl se, vynadal si, \u017ee je hloup\u00fd a ud\u011blal posledn\u00ed kroky, aby se pod\u00edval na Tom\u016fv pokoj.
\nJen aby zjistil, \u017ee je \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd.
\n\u201eKam jsi \u0161el?\u201c Roz\u010diloval se Bill a tiskl \u010delo ke sklu. \u201eP\u0159ece jsi nemohl odej\u00edt.\u201c
\n\u201eTo je ono,\u201c \u0159ekl n\u00e1hle Tom a otev\u0159el dve\u0159e sv\u00e9ho pokoje, aby mohl druh\u00fd chlapec vstoupit dovnit\u0159. \u201eVlastn\u011b to nen\u00ed nic extra.\u201c
\n\u201eDost extra,\u201c \u0159ekl drobn\u00fd blon\u010f\u00e1k a p\u0159ejel kone\u010dky prst\u016f po stole, kde Bill sledoval Tomova otce, jak si ho dob\u00edr\u00e1. \u201eKoneckonc\u016f je tv\u016fj.\u201c Blon\u010f\u00e1k se zastavil, aby se p\u0159es rameno na Toma usm\u00e1l, a pak se pod\u00edval na Billovo okno a uhladil si zbloudil\u00fd pramen vlas\u016f. Bill na n\u011bj z\u00edral, neviditeln\u00fd jako v\u017edy.<\/p>\n

\u201eTak\u017ee\u2026\u201c Tom se posadil na okraj postele.
\n\u201eTak\u017ee,\u201c odpov\u011bd\u011bl blon\u010f\u00e1k, odvr\u00e1til se od Billova pohrd\u00e1n\u00ed a p\u0159e\u0161el k Tomovi. S dal\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem do Toma lehce str\u010dil, povalil ho na z\u00e1da a vylezl si na jeho kl\u00edn.
\nV m\u00edstnosti za okny se Billovy o\u010di roz\u0161\u00ed\u0159ily, kdy\u017e si druh\u00fd chlapec k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl Toma, jeho Toma, pro polibek. \u201eNe!\u201c Zak\u0159i\u010del na sklo a jeho hlas se hlasit\u011b rozl\u00e9hal po pokoji. \u201eNe, ne, ne! Nech ho b\u00fdt! Nem\u016f\u017ee\u0161 ho m\u00edt! Je m\u016fj!\u201c
\nNa druh\u00e9 stran\u011b skla vklouzl Tom rukou pod tri\u010dko druh\u00e9ho chlapce a p\u0159ejel prsty po blon\u010f\u00e1kov\u011b p\u00e1te\u0159i.
\n\u201eNe!!\u201c Znovu vyk\u0159ikl Bill a p\u011bstmi ude\u0159il do skla, kter\u00e9 ho odd\u011blovalo od v\u00fdjevu za oknem. \u201eTome, ne! Tohle mu nem\u016f\u017ee\u0161 dovolit. Tohle mi nem\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat!\u201c Na\u0159\u00edkal. \u201ePros\u00edm, Tome, to nem\u016f\u017ee\u0161\u2026\u201c ne\u0161\u0165astn\u011b se odml\u010del a naposledy siln\u011b ude\u0159il do skla.<\/p>\n

\u201eCo to sakra bylo?\u201c Zeptal se blon\u010f\u00e1k a odlepil se od Tomova obli\u010deje. \u201eSly\u0161el jsi to? Nemohli va\u0161i p\u0159ij\u00edt dom\u016f d\u0159\u00edv?\u201c
\nTom p\u0159ejel rukama po vlasech druh\u00e9ho chlapce a z\u00edskal si zp\u011bt jeho pozornost. \u201eJe to jen starej, vrzaj\u00edc\u00ed d\u016fm. Nejsp\u00ed\u0161 si sed\u00e1 nebo tak n\u011bco.\u201c
\nBill za sklem jen zamrkal. Sly\u0161eli ho.
\n\u201eNem\u016f\u017ee\u0161 ho m\u00edt,\u201c zopakoval Bill, za\u0165al zuby a co nejsiln\u011bji ude\u0159il do skla. I p\u0159es ostrou bolest v\u00a0ruce zaj\u00e1sal, kdy\u017e se blon\u010f\u00e1k znovu lekl.
\n\u201eNe\u0159\u00edkej mi, \u017ee jsi to nesly\u0161el,\u201c \u0159ekl druh\u00fd chlapec a nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti.
\n\u201eOkay, tohle jsem sly\u0161el,\u201c odpov\u011bd\u011bl Tom, shodil ze sebe blon\u010f\u00e1ka a posadil se. \u201eMo\u017en\u00e1 spadla v\u011btev na st\u0159echu nebo tak n\u011bco. Asi bychom tam m\u011bli sko\u010dit a zjistit, jestli tam nen\u00ed n\u011bjak\u00e1 velk\u00e1 d\u00edra nebo tak n\u011bco.\u201c Tom s povzdechem vstal a zamy\u0161len\u011b se zad\u00edval k Billovu oknu.<\/p>\n

Blon\u010f\u00e1k ho bez vyzv\u00e1n\u00ed n\u00e1sledoval. \u201eJo, ur\u010dit\u011b bychom m\u011bli vypadnout. Z tohohle m\u00edsta mi naskakuje hus\u00ed k\u016f\u017ee,\u201c \u0159ekl a naposledy se pod\u00edval do m\u00edstnosti, ne\u017e vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed.
\nBill se usm\u00edval \u0161iroce jako je\u0161t\u011b nikdy p\u0159ed t\u00edm, a sp\u011bchal k oknu u vchodu, aby s pot\u011b\u0161en\u00edm sledoval, jak blon\u010f\u00e1k odch\u00e1z\u00ed. Pak se posadil a s bolavou rukou polo\u017eenou v\u00a0kl\u00edn\u011b \u010dekal, a\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed. Ten ho v\u0161ak nenechal dlouho \u010dekat.
\nTom za sebou zabouchl dve\u0159e a vyb\u011bhl po schodech do sv\u00e9ho pokoje, tak\u017ee dal Billovi sotva dost \u010dasu, aby stihl p\u0159eb\u011bhnout sv\u016fj mal\u00fd pokoj za n\u00edm. \u201eTak jo, pod\u00edv\u00e1me se, co je za touhle v\u011bc\u00ed,\u201c \u0159ekl Tom a nat\u00e1hl se k Billovu oknu. Bill musel zav\u0159\u00edt o\u010di, proto\u017ee v\u00fdhled na n\u011bj se dramaticky zm\u011bnil, uhnul p\u0159ed Tomem a zastavil se u prot\u011bj\u0161\u00ed zdi. Tom zmaten\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl rukama po hladk\u00e9 zdi za zrcadlem a tu a tam do n\u00ed za\u0165ukal, aby se zaposlouchal do dut\u00fdch m\u00edst. \u201eHm, divn\u00fd.\u201c<\/p>\n

Tom ze\u010f je\u0161t\u011b jednou d\u016fkladn\u011b prozkoumal, ne\u017e Billovo okno vr\u00e1til na jeho p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. U\u017e byl zase skoro u dve\u0159\u00ed, kdy\u017e Bill znovu s nad\u011bj\u00ed zabu\u0161il na sklo. Tom se polekan\u011b oto\u010dil a pod\u00edval se na ze\u010f, kterou p\u0159ed chv\u00edl\u00ed kontroloval. \u201eCo to sakra je?\u201c Zeptal se nahlas.
\n\u201eTo jsem j\u00e1,\u201c odpov\u011bd\u011bl Bill. \u201eJen m\u011b poslouchej, Tome. Mus\u00ed\u0161 m\u011b sly\u0161et.\u201c Znovu zabu\u0161il na sklo.
\nTom nakr\u010dil \u010delo a p\u0159istoupil k Billovu oknu \u2013 sv\u00e9mu zrcadlu \u2013 a podez\u0159\u00edvav\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel. Nesm\u011ble se dotkl jeho povrchu kone\u010dky prst\u016f, Bill na n\u011b p\u0159es sklo p\u0159itiskl ruku. \u201eJe tam\u2026 n\u011bco?\u201c Zeptal se Tom.
\n\u201eJsem tady,\u201c za\u0161eptal Bill a ze v\u0161eho nejv\u00edc si p\u0159\u00e1l, aby c\u00edtil teplo z druh\u00e9 strany skla. Znovu zabu\u0161il na sklo.
\nTom odt\u00e1hl ruku od skla a pod\u00edval se na sv\u016fj odraz tmav\u00fdma vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima. N\u011bkolik okam\u017eik\u016f st\u00e1li a z\u00edrali na sebe, ani\u017e by o tom v\u011bd\u011bl, ne\u017e Tom znovu opatrn\u011b s\u00e1hl dop\u0159edu, jednou nejist\u011b za\u0165ukal na sklo a zase rychle ucukl. Bill se usm\u00e1l, nad\u0161en\u00fd p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed ke kontaktu, a v odpov\u011b\u010f za\u0165ukal na sklo.<\/p>\n

\u201eTohle\u2026 nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda,\u201c \u0159ekl Tom a obo\u010d\u00ed se mu zamy\u0161len\u011b zkroutilo. \u201eOkay, a\u0165 jsi, kdo jsi, ud\u011bl\u00e1me to takhle,\u201c zavolal do m\u00edstnosti hlasit\u011bji, ne\u017e bylo t\u0159eba. \u201ePolo\u017e\u00edm ti p\u00e1r ot\u00e1zek. Zaklepe\u0161 jednou pro ano a dvakr\u00e1t pro ne. Rozum\u00ed\u0161?\u201c
\nBill se znovu usm\u00e1l a vzpomn\u011bl si na film, ze kter\u00e9ho Tom tenhle n\u00e1pad \u010derpal, kdy\u017e ho s\u00a0n\u00edm sledoval p\u0159es okno v\u00a0ob\u00fdvac\u00edm pokoji. Zvedl ruku a jednou zaklepal na okno.
\nTom se zachv\u011bl. \u201eOkay\u2026 jsi duch?\u201c Zeptal se a k Billov\u011b velk\u00e9 radosti nespou\u0161t\u011bl z\u00a0okna o\u010di.
\nBill se na chv\u00edli odml\u010del a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nikdy nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co vlastn\u011b je, ale nemyslel si, \u017ee je duch. Zaklepal dvakr\u00e1t.
\n\u201eTak co jsi\u2026? To je jedno. Pro\u010d jsi vypla\u0161il Andrease? Po\u010dkej, na to nem\u016f\u017ee\u0161 odpov\u011bd\u011bt ano nebo ne, um\u2026 Vystra\u0161il jsi m\u00fdho p\u0159\u00edtele schv\u00e1ln\u011b?\u201c Zeptal se Tom a pozvedl obo\u010d\u00ed.
\nBill zaklepal jednou, tvrd\u011b a d\u016frazn\u011b.<\/p>\n

Tom nadsko\u010dil, kdy\u017e se ozvala ta r\u00e1na v pokoji, a poodstoupil d\u00e1l od zrcadla. \u201eTy jsi\u2026 zlej?\u201c
\n\u201eSamoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne!\u201c Vyk\u0159ikl Bill ura\u017een\u011b a chv\u00edli se na Toma mra\u010dil, ne\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee je na \u0159ad\u011b s klep\u00e1n\u00edm. Rychle zaklepal dvakr\u00e1t.
\nTom si v\u0161ak jeho v\u00e1h\u00e1n\u00ed s\u00a0odpov\u011bd\u00ed ihned v\u0161iml a od\u0161oural se je\u0161t\u011b d\u00e1l od zrcadla. \u201eEhm, okay, jasn\u011b,\u201c odpov\u011bd\u011bl. \u201eJ\u00e1\u2026 te\u010f p\u016fjdu. Ned\u011blej nic divn\u00fdho, dob\u0159e?\u201c
\nBill ti\u0161e zafun\u011bl a jednou klepl na okno.
\n\u201eSuper. Ehm, tak ahoj.\u201c S rozpa\u010dit\u00fdm m\u00e1vnut\u00edm se Tom vytratil z pokoje, nap\u016fl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee u\u017e se do n\u011bj nikdy nechce vr\u00e1tit.<\/p>\n

Bill byl v\u0161ak \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdykoli p\u0159edt\u00edm v \u017eivot\u011b. Alespo\u0148 co si pamatoval. Tom ho sly\u0161el! Tom s n\u00edm mluvil, s n\u00edm. Bill ho \u0161\u0165astn\u011b sledoval k oknu v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, sed\u011bl a ne\u010dinn\u011b ho pozoroval, kdy\u017e se zasnil nad v\u0161emi t\u011bmi skv\u011bl\u00fdmi rozhovory, kter\u00e9 te\u010f budou v\u00e9st.
\nNepamatoval si, \u017ee by usnul, ale le\u017eel op\u0159en\u00fd o sklo a probudily ho a\u017e hlasy. Tomova matka se vr\u00e1tila dom\u016f, a te\u010f s\u00a0Tomem uprost\u0159ed m\u00edstnosti vedla v\u00e1\u0161nivou diskuzi. Bill nakr\u010dil \u010delo, op\u0159el se o sklo a poslouchal, jak krou\u017e\u00ed po m\u00edstnosti.
\n\u201eTome, mil\u00e1\u010dku, tomu p\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011b\u0159it ani ty s\u00e1m,\u201c \u0159ekla Tomova matka a stiskla si ko\u0159en nosu. \u201eTo m\u00e1\u0161 z toho, \u017ee jsem t\u011b nechala vzh\u016fru a dovolila ti sledovat ten maraton horor\u016f, \u017ee jo?\u201c
\nTom obr\u00e1til o\u010di v sloup. \u201eMysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b, mami! V m\u00fdm zrcadle n\u011bco je. Pokl\u00e1dal jsem tomu ot\u00e1zky a ono mi na n\u011b odpov\u00eddalo. Sk\u0159\u00edp\u00e1n\u00ed domu na ot\u00e1zky neodpov\u00edd\u00e1!\u201c
\n\u201eNo, st\u011bhovat se rozhodn\u011b nebudeme. J\u00e1 i tv\u016fj otec tu m\u00e1me dobrou pr\u00e1ci a m\u011bli jsme \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsme si mohli tenhle d\u016fm po\u0159\u00eddit z\u00a0toho, co jsme m\u011bli na\u0161et\u0159eno,\u201c pokra\u010dovala Tomova m\u00e1ma.<\/p>\n

\u201eMo\u017en\u00e1 jste tenhle d\u016fm dostali tak levn\u011b proto, \u017ee tu stra\u0161\u00ed, p\u0159em\u00fd\u0161leli jste o tom n\u011bkdy?\u201c Vyp\u00e1lil Tom zp\u00e1tky.
\n\u201eNestra\u0161\u00ed tady, Tome!\u201c Odsekla matka na\u0161tvan\u011b, roz\u010dilen\u00e1 t\u00edm rozhovorem. \u201eA co to ud\u011blat takhle? Prost\u011b to zrcadlo z\u00a0tv\u00e9ho pokoje odstran\u00edme, ano? M\u016f\u017eeme ho d\u00e1t na chodbu nebo dol\u016f do sklepa.\u201c
\nBill se narovnal a zavrt\u011bl nad t\u00edm n\u00e1padem hlavou. Tom se ho p\u0159ece nem\u016f\u017ee jen tak zbavit.
\n\u201eJo, okay. M\u016f\u017eu ho p\u0159est\u011bhovat hned? Nechci ho m\u00edt dneska v\u00a0noci v\u00a0pokoji.\u201c
\n\u201eDob\u0159e, chlap\u010de. Jen bu\u010f opatrn\u00fd, nechci, aby ti spadlo, a je\u0161t\u011b ses kv\u016fli takov\u00e9 hlouposti po\u0159ezal,\u201c p\u0159iznala a l\u00e1skypln\u011b pohladila sv\u00e9ho syna po vlasech.
\n\u201eNeboj, budu opatrn\u00fd. D\u00edky, mami,\u201c odpov\u011bd\u011bl Tom, vymanil se zpod jej\u00edch rukou a zam\u00ed\u0159il nahoru.<\/p>\n

Bill ut\u00edkal za n\u00edm a zastavil se p\u0159ed sv\u00fdm obl\u00edben\u00fdm oknem d\u0159\u00edv, ne\u017e tam stihl Tom dorazit. \u201eTome, ne! Necht\u011bl jsem t\u011b vyd\u011bsit, to ne. Budu hodn\u00fd, budu zticha. Jen m\u011b tu nech, pros\u00edm,\u201c marn\u011b prosil, kdy\u017e druh\u00fd chlapec ve\u0161el do pokoje. \u201eU\u017e nebudu stra\u0161it ani tv\u00e9ho otravn\u00e9ho kamar\u00e1da. Neber mi to okno!\u201c
\nTom ho jako v\u017edy za zrcadlem nesly\u0161el a bezstarostn\u011b se pustil do jeho sund\u00e1v\u00e1n\u00ed ze zdi, ten den u\u017e podruh\u00e9. Kdy\u017e Tom zachytil sv\u016fj odraz ve skle, uhnul o\u010dima. \u201eEhm, poslouchej. Tady nejde o tebe\u2026 \u00fapln\u011b. J\u00e1 jen\u2026 nechci m\u00edt v pokoji star\u00fd stra\u0161ideln\u00fd zrcadlo, to je cel\u00fd. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee se ti ve sklep\u011b bude l\u00edbit. Tam je to taky docela stra\u0161ideln\u00fd.\u201c Tom se na sebe, a t\u00edm i na Billa, pod\u00edval uklid\u0148uj\u00edc\u00edm pohledem, odklonil zrcadlo od sebe a vyrazil z pokoje.<\/p>\n

Bill se ne\u0161\u0165astn\u011b d\u00edval, jak sestupuj\u00ed po schodech, a ani nem\u011bl radost, \u017ee si m\u016f\u017ee prohl\u00e9dnout v\u0161echny nov\u00e9 \u010d\u00e1sti domu. N\u00e1sledovala kr\u00e1tk\u00e1 cesta p\u0159es kuchy\u0148 a Bill si prohl\u00ed\u017eel m\u00edstnost v podivn\u00e9m \u00fahlu, proto\u017ee jeho okno bylo op\u0159en\u00e9 o ze\u010f, aby Tom mohl otev\u0159\u00edt dve\u0159e od sklepa. N\u00e1sledoval je\u0161t\u011b jeden schod, ne\u017e se Bill znovu oto\u010dil a opatrn\u011b se op\u0159el o dal\u0161\u00ed ze\u010f v ponur\u00e9, vlhk\u00e9 m\u00edstnosti, jej\u00ed\u017e strop byl pln\u00fd pavu\u010din. Tom se ujistil, \u017ee je v bezpe\u010d\u00ed, a rychle se oto\u010dil, aby se vr\u00e1til do osv\u011btlen\u00e9ho domu.
\nBill zvedl ruku a dvakr\u00e1t zaklepal na sklo. Ne.
\nT\u00e9 noci se Bill poprv\u00e9, co si pamatoval, rozplakal.<\/p>\n

original<\/strong><\/a><\/p>\n

autor: Gaja
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gaja Bill nev\u011bd\u011bl, kolik \u010dasu ub\u011bhlo, zat\u00edmco pozoroval rodinu ze sv\u00e9ho pokoje za okny, jeliko\u017e pro n\u011bj dny nic neznamenaly. Oba s Tomem spole\u010dn\u011b vyrostli. \u00b4Jako plevel\u00b4, \u0159\u00edk\u00e1vala \u010dasto Tomova matka, co\u017e byla v\u011bta, kter\u00e1 Billa v\u017edy dok\u00e1zala rozesm\u00e1t. Ob\u011bma rostly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79438560,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[782],"tags":[],"class_list":["post-79438593","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-the-room-behind-the-windows-by-gaja"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438593","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79438593"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438593\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79438594,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438593\/revisions\/79438594"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79438560"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79438593"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79438593"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79438593"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}