{"id":79438794,"date":"2023-12-01T15:00:00","date_gmt":"2023-12-01T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79438794"},"modified":"2023-12-02T22:57:46","modified_gmt":"2023-12-02T21:57:46","slug":"abctcell-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2023\/12\/01\/abctcell-6\/","title":{"rendered":"ABCTcell 6."},"content":{"rendered":"

autor: Anchy<\/strong><\/p>\n

\u2026 dokud to nebude tak jasn\u00e9 jako virus v krvi.<\/strong><\/p>\n

Nepamatoval si, \u017ee by v \u017eivot\u011b tolik plakal a tiskl se ke Gustavovi, aby mu byl oporou jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Ten jen ml\u010dky sed\u011bl a doufal, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed minuta bude tou posledn\u00ed, kdy uvid\u00ed Billa tak naprosto zni\u010den\u00e9ho, jak sed\u00ed u postele a t\u0159ese se pod n\u00e1valem vzlyk\u016f, jako by mrzl.
\nVe chv\u00edli, kdy Bill\u016fv pl\u00e1\u010d utichl, nastalo v\u00a0dom\u011b d\u011bsiv\u00e9 ticho. Popravd\u011b \u0159e\u010deno, Gustav se v\u00a0tu chv\u00edli c\u00edtil je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e pl\u00e1\u010d ustane, za\u010dne se mluvit, a jestli n\u011bkdy nemohl naj\u00edt slova, pak to bylo rozhodn\u011b te\u010f.
\nBill mu to d\u011blal je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, kdy\u017e odm\u00edtal zvednout pohled a t\u0159eba mu jen nazna\u010dit, \u017ee je, aspo\u0148 malinko, v po\u0159\u00e1dku. Tlukot jejich srdc\u00ed byl tak spla\u0161en\u00fd, \u017ee kv\u016fli tomu v\u0161emu tlukotu nebyli schopni ani p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p>\n

\u201eBille, j\u00e1\u2026\u201c zkusil vyjet rukama nahoru, aby zvedl Billovu tv\u00e1\u0159. Chlapec ji ti\u0161e zvedl, ale jeho o\u010di, jeho n\u00e1dhern\u011b vra\u017eedn\u00e9 o\u010di se zd\u00e1ly b\u00fdt pr\u00e1zdn\u00e9, kdy\u017e se pod\u00edvaly do Gustavov\u00fdch.
\nTv\u00e1\u0159e m\u011bl zarudl\u00e9, obli\u010dej mokr\u00fd a d\u00edval se p\u0159ed sebe, jako by tam Gustav ani nebyl. Ruce m\u011bl ochabl\u00e9 a p\u0159ipadalo mu, jako by byl duchem \u00fapln\u011b jinde.
\n\u201eZlato, pros\u00edm\u2026 J\u00e1, j\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm, co se stalo. V\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm. Jen v\u00edm, \u017ee m\u011b to mrz\u00ed, ano? Mrz\u00ed m\u011b to a v\u00edm, \u017ee asi zu\u0159\u00ed\u0161, jo j\u00e1 v\u00edm. Ud\u011bl\u00e1m, co bude\u0161 cht\u00edt, jen\u2026 jen m\u011b vezmi zp\u00e1tky. Dob\u0159e? Je mi jedno, jestli se mnou te\u010f nechce\u0161 mluvit nebo m\u011b vid\u011bt, m\u016f\u017eu t\u011b nechat p\u0159em\u00fd\u0161let, v\u00e1\u017en\u011b, jen pot\u0159ebuju\u2026 jen pot\u0159ebuju sly\u0161et, jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, abych se vr\u00e1til a\u2026\u201c
\n\u201eDr\u017e, kurva, hubu.\u201c Bill zav\u0159el o\u010di a za\u0165al p\u011bsti, ze v\u0161ech sil se sna\u017eil udr\u017eet svoje v\u00e1\u0161n\u011b na uzd\u011b. A\u0165 se sna\u017eil sebev\u00edc, c\u00edtil, jak v n\u011bm nar\u016fst\u00e1 vztek. M\u011bl pocit, \u017ee jak\u00e1koli vy\u0159\u010den\u00e1 v\u011bta by byla p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1gn\u00ed, p\u0159\u00edli\u0161 bezv\u00fdznamn\u00e1 ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co c\u00edtil, a pl\u00e1cl Gustava p\u0159es ruku. \u201eTy se mnou nemluv\u00ed\u0161,\u201c \u0159ekl a p\u0159eru\u0161il to dal\u0161\u00ed ranou. \u201eNe\u0159ekne\u0161 ani slovo b\u016fhv\u00edjak dlouho, a pak prost\u011b odejde\u0161,\u201c dal\u0161\u00ed r\u00e1na. \u201eProst\u011b jsi m\u011b nechal dva zasran\u00fd t\u00fddny samotn\u00fdho,\u201c a dal\u0161\u00ed. \u201eSamotn\u00fdho. \u00dapln\u011b samotn\u00fdho. Beze slova jsi m\u011b nechal samotn\u00fdho!\u201c A dal\u0161\u00ed. \u201eMohl jsi um\u0159\u00edt nebo co j\u00e1 v\u00edm, ty idiote! V\u00ed\u0161, co se mnou ta my\u0161lenka ud\u011blala?!\u201c<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 v\u00edm, \u017ee\u2026\u201c
\n\u201e\u0158ekl jsem, abys dr\u017eel hubu!\u201c Za\u0159val Bill a pohrozil blon\u010f\u00e1kovi prstem. \u201eTy v\u00ed\u0161 \u00fapln\u00fd hovno! Ty nev\u00ed\u0161, jak\u00fd to je, bejt s\u00e1m, co? Zkus fungovat, kdy\u017e jedin\u00fd, co jsem cht\u011bl, bylo se schoulit do klub\u00ed\u010dka a um\u0159\u00edt!\u201c
\n\u201eBille, v\u011b\u0159 mi\u2026\u201c
\n\u201eP\u0159\u00edsah\u00e1m Bohu, \u017ee jestli \u0159ekne\u0161 je\u0161t\u011b jedno slovo, tak ti d\u00e1m p\u011bst\u00ed. Jak by to bylo spr\u00e1vn\u00fd. Jak jsi m\u011b to nau\u010dil.\u201c
\nGustav se kousl do rtu a sna\u017eil se sed\u011bt ti\u0161e. Koneckonc\u016f, ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co se mu honilo hlavou, tohle bylo to nejleh\u010d\u00ed.
\n\u201ePo\u0159\u00e1d jsem m\u011bl pr\u00e1ci, po\u0159\u00e1d jsem chodil do \u0161koly, po\u0159\u00e1d jsem musel chodit na sch\u016fzky se skupinou. Po\u0159\u00e1d jsem musel v\u0161echno d\u011blat bez tebe! \u0158\u00edkal jsi, \u017ee se to nikdy nestane, pamatuje\u0161? \u0158\u00edkal jsi, \u017ee u\u017e nikdy nebudu muset d\u011blat v\u011bci s\u00e1m.\u201c Kopl Gustava do nohy, jak nejsiln\u011bji dok\u00e1zal, ani\u017e by si uv\u011bdomil, \u017ee vlastn\u011b v\u016fbec nem\u00e1 s\u00edlu. \u201eTy zasranej lh\u00e1\u0159i! Ty lh\u00e1\u0159i! Jsem takhle bl\u00edzko k tomu, abych z\u00edskal ten zasranej titul z psychologie, ale m\u00e1m pocit, \u017ee jsem to j\u00e1, kdo se zbl\u00e1znil!\u201c<\/p>\n

Na Gustava se snesl rychl\u00fd sled \u00fader\u016f, jeden za druh\u00fdm. V\u0161echny je stoicky sn\u00e1\u0161el a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli jsou vlastn\u011b k n\u011b\u010demu dobr\u00e9. Fungovalo by, i kdyby Bill prost\u011b ode\u0161el, ani\u017e by \u0159ekl jedin\u00e9 slovo. Skute\u010dnost, \u017ee tu st\u00e1le byl, d\u00e1vala Gustavovi nad\u011bji.
\nV\u011bd\u011bl toti\u017e, \u017ee a\u017e Billa p\u0159estane bavit ml\u00e1tit ho, bude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost v\u011bnovat mu medv\u011bd\u00ed objet\u00ed, kter\u00e9 v\u017edycky tak dob\u0159e um\u011bl. Poka\u017ed\u00e9 to Billa uklidnilo, a\u0165 u\u017e \u0161lo o cokoli.
\nZd\u00e1lo se, \u017ee se to op\u011bt stalo jeho silnou str\u00e1nkou, proto\u017ee jakmile se Bill sesunul zp\u00e1tky na podlahu a sna\u017eil se popadnout dech, Gustavov\u00fdm siln\u00fdm pa\u017e\u00edm, kter\u00e9 ho obj\u00edmaly, se nedalo odolat. A tak se znovu rozplakal. Ale nehnul se ani o milimetr, a to bylo jedin\u00e9, na \u010dem opravdu z\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n

***<\/p>\n

Jeho mobil se rozezn\u011bl p\u0159\u00edmo do jeho do ucha, co\u017e ho vyd\u011bsilo tak moc, \u017ee spadl z postele. Zaklel, ude\u0159il se rukou o sloupek postele, znovu zaklel a pod\u00edval se na blikaj\u00edc\u00ed modr\u00fd displej, aby si p\u0159e\u010detl jm\u00e9no, kter\u00e9 ne\u010dekal.
\n\u201eAhoj, Bille. Co se d\u011bje?\u201c
\n\u201eAhoj, promi\u0148, \u017ee t\u011b takhle bud\u00edm, j\u00e1 jen\u2026 Nevad\u00ed, m\u011bl bys j\u00edt sp\u00e1t, r\u00e1no vst\u00e1v\u00e1\u0161 do pr\u00e1ce.\u201c
\n\u201eBille, jsou dv\u011b r\u00e1no a podle zvuku kolem jsi venku na mrazu. B\u011b\u017e od sv\u00fdho domu dv\u011b ulice dol\u016f, a pak zahni doleva. Je tam podnik, kterej m\u00e1 otev\u0159eno celou noc. Budu tam hned, co se obl\u00edknu a mo\u017en\u00e1 p\u0159inesu i n\u011bco tob\u011b.\u201c
\nKdy\u017e mu Tom nab\u00eddl n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed nav\u00edc, rozt\u0159\u00e1sl se pod n\u00e1porem v\u011btru. Jeho ruce se zbarvily do t\u011bch nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch odst\u00edn\u016f modr\u00e9 a m\u011bl pocit, \u017ee mu brzy u\u0161i upadnou od hlavy.
\n\u201eJo, dob\u0159e. Tak se sejdeme tam.\u201c<\/p>\n

***<\/p>\n

Kou\u0159\u00edc\u00ed hrnek s k\u00e1vou, kter\u00fd st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm, byl t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00a0poloviny pr\u00e1zdn\u00fd, kdy\u017e Tom ve\u0161el do dve\u0159\u00ed a nebylo to snad proto, \u017ee by se loudal. Bill v ruk\u00e1ch sv\u00edral hrnek ve snaze rozmrznout a mo\u017en\u00e1 ubrat n\u00e1poji p\u00e1r stup\u0148\u016f.
\nTom se na n\u011bj usm\u00e1l a zastavil se u pultu, aby si taky n\u011bco objednal. S\u00a0men\u0161\u00edm zmatkem zaplatil tomu chl\u00e1pkovi v drobn\u00fdch, kdy\u017e zjistil, \u017ee pen\u011b\u017eenku opravdu nechal v druh\u00fdch kalhot\u00e1ch a omluvn\u011b na n\u011bj pokr\u010dil rameny.
\nKdy\u017e se posadil ke stolu, Bill si dal dal\u0161\u00ed po\u0159\u00e1dn\u00fd lok tekutiny.
\n\u201eOpatrn\u011b. D\u011blaj\u00ed ji tady po\u0159\u00e1dn\u011b horkou.\u201c
\nBill pokr\u010dil rameny a odlo\u017eil hrnek. Vypadal\u2026 divn\u011b.
\n\u201eCo se d\u011bje?\u201c Zeptal se Tom a zat\u00edm se b\u00e1l nap\u00edt.
\n\u201eTo v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm,\u201c odpov\u011bd\u011bl Bill a pod\u00edval se na st\u016fl. \u201eGustav se dneska vr\u00e1til dom\u016f,\u201c kousl se do rtu. \u201eA j\u00e1 fakt nev\u00edm, co s\u00e1m se sebou.\u201c
\n\u201eOn je doma? To je snad dob\u0159e, ne? Chci \u0159\u00edct, \u017ee nechat ho tam samotn\u00fdho, zat\u00edmco ty jsi uprost\u0159ed noci tady a mluv\u00ed\u0161 se mnou, nen\u00ed ide\u00e1ln\u00ed, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee je to za\u010d\u00e1tek, ne?\u201c
\nBill se u\u0161kl\u00edbl, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 pravdu. \u201eCht\u011bl bych ho nen\u00e1vid\u011bt,\u201c p\u0159iznal. \u201eCht\u011bl bych ho nen\u00e1vid\u011bt za to, co mi ud\u011blal.\u201c<\/p>\n

\u201eAle pak si poka\u017ed\u00fd uv\u011bdom\u00ed\u0161, \u017ee ho miluje\u0161 a\u017e za hrob a \u017ee ani na vte\u0159inu nedok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt na to, pro\u010d jsi byl vlastn\u011b p\u016fvodn\u011b na\u0161tvanej.\u201c
\n\u010cernovl\u00e1sek pomalu p\u0159ik\u00fdvl a nakoukl do Tomova hrnku. Vypadalo to a von\u011blo jako irsk\u00e1 k\u00e1va.
\n\u201eP\u0159ijde mi, jako bys p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, o \u010dem mluv\u00ed\u0161,\u201c poznamenal Bill. \u201eByl jsi zamilovan\u00fd?\u201c
\n\u201eJo, byl.\u201c
\n\u201eJe mi l\u00edto, \u017ee u\u017e je to v\u00a0minul\u00e9m \u010dase.\u201c
\nTom pokr\u010dil rameny.
\n\u201eChce\u0161 si o tom promluvit?\u201c Zeptal se Bill.
\nTom zavrt\u011bl hlavou. \u201eBez ur\u00e1\u017eky, ale zat\u00edm jsem to v\u017edycky zvl\u00e1dl s\u00e1m. A nav\u00edc ty tohle d\u011bl\u00e1\u0161 ka\u017edej den. Mysl\u00edm t\u00edm to naslouch\u00e1n\u00ed a snahu pochopit lidi,\u201c lokl si, \u201etak\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee ve voln\u00fdm \u010dase by sis m\u011bl taky trochu oddechnout, ne?\u201c
\nKdy\u017e n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk necht\u011bl mluvit, nikdy nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad tahat to z\u00a0n\u011bj. Alespo\u0148 na tohle z\u00a0vlastn\u00ed zku\u0161enosti p\u0159i\u0161el. Koneckonc\u016f lid\u00e9 se zlomen\u00fdm srdcem se nakonec d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji otev\u0159eli. Bylo lidskou p\u0159irozenost\u00ed sna\u017eit se naj\u00edt porozum\u011bn\u00ed. Co\u017e bylo v\u00a0dne\u0161n\u00ed zatracen\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 dob\u011b opravdu slo\u017eit\u00e9 naj\u00edt.<\/p>\n

Ani si neuv\u011bdomil, \u017ee se jeho ruka plazila po stole, aby spo\u010dinula na Tomov\u011b. V\u011bd\u011bl jen, \u017ee je to p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit a \u017ee d\u00edky tomu jeho zmaten\u00e9 my\u0161lenky odch\u00e1zej\u00ed.
\n\u201eMo\u017en\u00e1 to nechce\u0161 ud\u011blat,\u201c \u0159ekl Tom a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 klidn\u011b. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee v\u011bd\u011bl, co se od n\u011bj o\u010dek\u00e1v\u00e1, a neodv\u00e1\u017eil se \u0159\u00edct ne. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee necht\u011bl Billa je\u0161t\u011b v\u00edc zm\u00e1st.
\nChlapec se v\u0161ak zd\u00e1l b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, nebo to tak alespo\u0148 vypadalo. Nebyl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, jak\u00fdm sm\u011brem by se to mohlo ub\u00edrat, ale p\u0159esto byl ochotn\u00fd to zkusit.
\n\u201eMo\u017en\u00e1 jsem nebezpe\u010dnej,\u201c \u0159ekl Tom Billovi, zat\u00edmco si hr\u00e1l s jeho bled\u00fdmi \u0161t\u00edhl\u00fdmi prsty. \u201eMo\u017en\u00e1 by sis to m\u011bl promyslet.\u201c
\nBill zavrt\u011bl hlavou. \u201ePr\u00e1v\u011b p\u0159esn\u011b to prom\u00fd\u0161len\u00ed to zab\u00edj\u00ed. A nav\u00edc, j\u00e1 nejsem z t\u011bch, kte\u0159\u00ed d\u011blaj\u00ed chytr\u00e1 rozhodnut\u00ed,\u201c ze zvyku se usm\u00e1l a dopil k\u00e1vu.
\nKdy\u017e se pol\u00edbili, Bill si pomyslel, \u017ee Tom chutn\u00e1 sladce. Tom si myslel, \u017ee Bill chutn\u00e1 smutn\u011b.<\/p>\n

original<\/strong><\/a>
\nautor: Anchy
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anchy \u2026 dokud to nebude tak jasn\u00e9 jako virus v krvi. Nepamatoval si, \u017ee by v \u017eivot\u011b tolik plakal a tiskl se ke Gustavovi, aby mu byl oporou jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Ten jen ml\u010dky sed\u011bl a doufal, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed minuta bude<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79438773,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[788],"tags":[],"class_list":["post-79438794","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-abctcell-by-anchy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438794","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79438794"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438794\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79438806,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438794\/revisions\/79438806"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79438773"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79438794"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79438794"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79438794"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}