{"id":79438799,"date":"2023-12-03T15:00:00","date_gmt":"2023-12-03T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79438799"},"modified":"2023-12-01T21:07:58","modified_gmt":"2023-12-01T20:07:58","slug":"abctcell-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2023\/12\/03\/abctcell-7\/","title":{"rendered":"ABCTcell 7."},"content":{"rendered":"

autor: Anchy<\/strong><\/p>\n

Zdrav\u00e9 bu\u0148ky se nepoda\u0159ilo d\u00e1t znovu dohromady<\/strong><\/p>\n

Sly\u0161el, jak n\u011bkdo siln\u011b vrazil do dve\u0159\u00ed, zat\u00edmco se sna\u017eil vyp\u00edt n\u011bco, co by v\u011bt\u0161ina lid\u00ed ozna\u010dila za \u0161\u00e1lek \u010daje. Nazval to svou chvilkou klidu, ne\u017e to vypukne nanovo, tentokr\u00e1t z jin\u00e9ho \u00fahlu.
\n\u201eAhoj,\u201c zavolal z\u00a0mal\u00e9 chodby Gustav a zam\u00ed\u0159il k Billovi.
\n\u201eAhoj,\u201c odpov\u011bd\u011bl a trochu se b\u00e1l, aby je\u0161t\u011b nep\u0159idal kdysi klasick\u00e9 \u201ezlato\u201c. \u201eJak to \u0161lo?\u201c
\nSledoval, jak Gustav pomalu vch\u00e1z\u00ed do kuchyn\u011b, p\u0159istupuje k n\u011bmu a d\u00e1v\u00e1 mu cudn\u00fd polibek na \u010delo, ne\u017e se sesunul na \u017eidli a odfrkl si.
\n\u201eP\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee ne moc dob\u0159e.\u201c Gustav souhlasn\u011b zabru\u010del.
\nBill m\u011bl pocit, \u017ee si za d\u016fvod, pro\u010d Gustav nepou\u017e\u00edv\u00e1 cel\u00e9 v\u011bty, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b m\u016f\u017ee s\u00e1m. Po tolika spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00fdch chv\u00edl\u00edch se snadno nau\u010dili porozum\u011bt tomu, co ten druh\u00fd c\u00edt\u00ed, ani\u017e by to museli \u0159\u00edkat nahlas. To samoz\u0159ejm\u011b Billovi nebr\u00e1nilo rozpov\u00eddat se o \u010demkoliv, co ho zrovna napadlo, ale Gustavovi to takhle vyhovovalo.<\/p>\n

\u201eChce\u0161 o tom mluvit?\u201c Zeptal se. Mluven\u00ed pro n\u011b nebylo obvykl\u00e9, ale rozhodn\u011b to mohl b\u00fdt p\u0159\u00ednos. Mohlo jim to pomoci o\u017eivit jejich vztah, nebo to si alespo\u0148 Bill myslel.
\nGustav znovu zafun\u011bl a vstal, aby si tak\u00e9 nalil \u010daj. \u201eJe to jen to sam\u00fd po\u0159\u00e1d dokola. \u0158\u00edkaj\u00ed mi, \u017ee maj omezenej rozpo\u010det, a tvrd\u00ed, \u017ee za jinejch podm\u00ednek bych byl v\u00edc ne\u017e v\u00edtanej, ale \u017ee zrovna te\u010f m\u011b budou muset odm\u00edtnout.\u201c
\nPl\u00e1cl sebou na \u017eidli a zam\u00edchal \u010daj l\u017ei\u010dkou jen proto, aby m\u011bl co d\u011blat. Byl to u\u017e t\u0159et\u00ed pracovn\u00ed pohovor, na kter\u00e9m tenhle t\u00fdden byl, a t\u0159et\u00ed, na kter\u00e9m mu \u0159ekli \u201ed\u011bkujeme, ale nem\u00e1me z\u00e1jem\u201c. U\u017e jen pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by \u017eili jen z Billov\u00fdch pen\u011bz, bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9 a jeho ego, stejn\u011b jako jeho instinkt, by nikdy nedovolily, aby Bill d\u011blal v\u00edc, ne\u017e u\u017e d\u011blal. U\u017e tak to bylo dost \u0161patn\u00e9.<\/p>\n

Blon\u010f\u00e1k si povzdechl a napil se hork\u00e9 tekutiny v\u00a0nad\u011bji, \u017ee by se d\u00edky tomu mohl c\u00edtit alespo\u0148 trochu l\u00e9pe. Otup\u011ble z\u00edral do pr\u00e1zdna a m\u00e1lem se lekl, kdy\u017e uc\u00edtil, jak ho Bill chytil za ruku a jemn\u011b ji stiskl. P\u00e1lilo to jako nikdy p\u0159edt\u00edm, ale bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9.
\nBill se mu tak\u00e9 pokusil v\u011bnovat \u00fasm\u011bv, ale bylo to t\u011b\u017ek\u00e9. Gustavovi d\u011blalo trochu pot\u00ed\u017ee d\u00edvat se Billovi do o\u010d\u00ed, proto\u017ee jeho vycvi\u010den\u00e9 perifern\u00ed vid\u011bn\u00ed poka\u017ed\u00e9 zahl\u00e9dlo z\u00e1blesky te\u010f u\u017e blednouc\u00edch namodral\u00fdch kruh\u016f na \u010dernovl\u00e1skov\u011b krku. Bill se tomu sna\u017eil porozum\u011bt a n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 c\u00edtil radost, \u017ee se Gustav c\u00edtil b\u00fdt zodpov\u011bdn\u00fd, proto\u017ee byl. Nejrad\u011bji by se mu znovu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Koneckonc\u016f pr\u00e1v\u011b proto se do n\u011bj zamiloval.<\/p>\n

\u201eA co ty?\u201c Zeptal se Gustav a dr\u017eel se jeho ruky jako o \u017eivot. \u201eVypad\u00e1\u0161 trochu uvoln\u011bn\u011bji ne\u017e obvykle.\u201c
\nBill pokr\u010dil rameny. \u201eN\u00e1\u0161 profesor n\u00e1s nedusil tak moc, jak jsme \u010dekali, a zadal n\u00e1m jen n\u011bjak\u00fd pap\u00edrov\u00e1n\u00ed a vypl\u0148ov\u00e1n\u00ed formul\u00e1\u0159\u016f.\u201c P\u0159ik\u00fdvl a pod\u00edval se na hodiny. \u201eJo, dneska je dobrej den. Tak\u017ee\u2026 nechce\u0161 j\u00edt se mnou do skupiny? U\u017e jsi tam dlouho nebyl a kluk\u016fm se po tob\u011b st\u00fdsk\u00e1.\u201c
\n\u201eJo, jasn\u011b, pro\u010d ne? Jo, jsem pro, abychom si dneska ve\u010der trochu popov\u00eddali.\u201c
\n\u201eDob\u0159e,\u201c povzdechl si a ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k blon\u010f\u00e1kovi a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159. \u201eVezmu si to tri\u010dko, co se ti l\u00edb\u00ed, kdy\u017e mi sl\u00edb\u00ed\u0161, \u017ee se na m\u011b pod\u00edv\u00e1\u0161.\u201c
\nGustav ml\u010dky zavrt\u011bl hlavou, nespou\u0161t\u011bl o\u010di ze zdi a Bill si znovu povzdechl, tentokr\u00e1t u\u017e v\u011bd\u011bl pro\u010d.<\/p>\n

***<\/p>\n

Proto\u017ee byly mod\u0159iny skoro zahojen\u00e9, Bill si ten ve\u010der \u0161\u00e1lu nevzal a jen je zakryl trochou podkladov\u00e9 b\u00e1ze. Nevypadalo to dokonale, ale dnes ve\u010der mu to bylo jedno. Hodil na sebe p\u0159il\u00e9hav\u00e9 b\u00edl\u00e9 tri\u010dko, d\u017e\u00ednovou bundu a maskoval v\u0161e, co c\u00edtil, \u017ee st\u00e1le vypad\u00e1 n\u00e1padn\u011b, spoustou \u0159et\u00edzk\u016f.
\nGustav sed\u011bl v kuchyni, zat\u00edmco se \u010dernovl\u00e1sek p\u0159ipravoval, a kdy\u017e potom \u0161li po ulici, nejist\u011b nat\u00e1hl ruku a doufal, \u017ee ho za ni Bill chyt\u00ed. Chlapec ho nezklamal, ale kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eili k divadlu, Billova hlava se zaplnila my\u0161lenkami na Toma. Pod\u00edval se na Gustava, aby u n\u011bj na\u0161el n\u011bjakou jistotu, ale blon\u010f\u00e1k z\u016fstal v\u011brn\u00fd s\u00e1m sob\u011b a neodv\u00e1\u017eil se na Billa ani o\u010dkem pod\u00edvat.
\nVzduch se najednou zd\u00e1l chladn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Do budovy ve\u0161li p\u00e1r minut p\u0159edt\u00edm, ne\u017e m\u011blo sezen\u00ed za\u010d\u00edt, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e Benji rozsv\u011bcel hlavn\u00ed sv\u011btla.
\nBylo to u\u017e mnoho t\u00fddn\u016f, co Gustav naposledy vkro\u010dil do t\u00e9 star\u00e9 zapr\u00e1\u0161en\u00e9 chodby, kter\u00e1 mu nikdy nep\u0159estala p\u0159ipom\u00ednat spoustu horor\u016f. David tam post\u00e1val s Georgem a o n\u011b\u010dem se bavili. Obvykle by se trochu zdr\u017eel a p\u0159idal se, ale tentokr\u00e1t jen hloup\u011b m\u00e1vl na pozdrav a n\u00e1sledoval Billa do hlavn\u00ed m\u00edstnosti, kde u\u017e byl Andy spolu s dal\u0161\u00edmi dv\u011bma mu\u017ei, kter\u00e9 nepozn\u00e1val.
\nBill je pozdravil obecn\u00fdm \u201eahoj, kluci\u201c, tak\u017ee na dal\u0161\u00ed informace, kter\u00e9 o nich pl\u00e1noval zjistit, si nejsp\u00ed\u0161 musel je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkat. Byl zvykl\u00fd sed\u011bt n\u011bkde stranou, tak\u017ee kdy\u017e sezen\u00ed za\u010dalo, pol\u00edbil Billa na tv\u00e1\u0159 a vzd\u00e1lil se do sv\u00e9ho obvykl\u00e9ho rohu.<\/p>\n

\u201eTak jo, lidi,\u201c \u0159ekl Bill a tleskl rukama, \u201ed\u00e1me ty \u017eidle do kruhu, v\u017edy\u0165 u\u017e to zn\u00e1te.\u201c
\nJeho hlas byl dost siln\u00fd na to, aby Georga a Davida vt\u00e1hl dovnit\u0159 a popohnal je na jejich m\u00edsta. Bill m\u011bl v\u017edycky schopnost p\u0159im\u011bt lidi, aby ho poslouchali.
\nKdy\u017e byly \u017eidle rozestav\u011bn\u00e9, Bill s\u00e1hl po nejbli\u017e\u0161\u00ed a posadil se, sundal si bundu a p\u0159edklonil se. Cht\u011bl sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed skr\u00fdt o n\u011bco l\u00e9pe, kdy\u017e se Tom posadil naproti n\u011bmu, vlastn\u011b dovnit\u0159 kruhu, a zaujal d\u011bsiv\u011b zrcadlovou pozici.
\nBill se rozhl\u00e9dl kolem sebe a uvid\u011bl zn\u00e1m\u00e9 tv\u00e1\u0159e, jak \u010dekaj\u00ed, a\u017e za\u010dne, a tak\u00e9 jednu novou, kter\u00e1 vypadala trochu vyd\u011b\u0161en\u011b, ale zd\u00e1lo se, \u017ee ji na m\u00edst\u011b udr\u017euje uklid\u0148uj\u00edc\u00ed ruka, kterou nad n\u00ed dr\u017eel Andy.
\n\u010cernovl\u00e1sek se lehce usm\u00e1l a zvedl na Andyho palec. Rozhodl se, \u017ee by z toho nem\u011bl d\u011blat velkou v\u011bdu, dokud se Andyho doprovod neuklidn\u00ed a nebude v\u00a0pohod\u011b s\u00a0t\u00edm, co se d\u011bje.<\/p>\n

\u201eNechci dnes za\u010d\u00ednat jako obvykle,\u201c \u0159ekl, op\u0159el se o \u017eidli a zk\u0159\u00ed\u017eil nohy. \u201eVlastn\u011b ani nev\u00edm pro\u010d, ale nem\u00e1m na to n\u00e1ladu. Tak\u017ee tu m\u00e1me probl\u00e9m,\u201c odml\u010del se. \u201eBu\u010f vmysl\u00edte n\u011bjak\u00fd \u00favodn\u00ed t\u00e9ma, nebo to bude opravdu nudn\u00e9 sezen\u00ed.\u201c
\nDokonce i v\u00a0tlumen\u00e9m sv\u011btle bylo patrn\u00e9, jak Tomovy o\u010di zajisk\u0159ily a zvedl ruku.
\n\u201eAno, Tome?\u201c
\n\u201eCo kdybych v\u0161em tady \u0159ekl n\u011bco o sob\u011b, kdy\u017e jsem v t\u00e9hle v\u011bci vlastn\u011b poprv\u00e9, ofici\u00e1ln\u011b?\u201c
\nBill pokr\u010dil rameny. \u201eNa tom nevid\u00edm nic \u0161patn\u00fdho.\u201c Rozhl\u00e9dl se kolem sebe a vid\u011bl, jak jsou v\u0161ichni dychtiv\u00ed sly\u0161et, co m\u00e1 Tom na srdci. V\u011bnoval rychl\u00fd pohled Gustavovi, a i p\u0159es tu vzd\u00e1lenost si v\u0161iml, \u017ee i jeho p\u0159\u00edtel je dychtiv\u00fd dozv\u011bd\u011bt se o Tomovi taky n\u011bco m\u00e1lo nav\u00edc. Z\u0159ejm\u011b n\u011bco v\u011bd\u011bl, jeliko\u017e se schov\u00e1val pr\u00e1v\u011b v Georgov\u011b dom\u011b.
\nNevad\u00ed,<\/em> pomyslel si a gestem nazna\u010dil Tomovi, aby za\u010dal.<\/p>\n

\u201eNo,\u201c za\u010dal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 poeticky, \u201ejmenuju se Tom Tr\u00fcmper, je mi \u010dty\u0159iadvacet a v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pracuju ve st\u011bhovac\u00ed firm\u011b,\u201c pokr\u010dil rameny. \u201ePot\u00e9, co jsem zjistil, \u017ee m\u00e1m HIV, to posledn\u00ed, co jsem cht\u011bl m\u00edt, byla zodpov\u011bdnost za cokoli jin\u00fdho ne\u017e za sebe. Proto jsem ode\u0161el z tehdej\u0161\u00ed pr\u00e1ce asistenta obchodn\u00edho poradenstv\u00ed v jedn\u00e9 velk\u00e9 m\u00edstn\u00ed firm\u011b.\u201c
\nBillovy o\u010di se musely p\u011bkn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159it, jeliko\u017e se Tom uchechtl, proto\u017ee dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee nevypad\u00e1 jako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by nosil oblek a kravatu.
\n\u201eKdy\u017e to \u010dlov\u011bk zjist\u00ed, je to fakt t\u011b\u017ek\u00fd,\u201c souhlasil Andy a k\u00fdvl na Toma. \u201eProst\u011b m\u00e1\u0161 pocit, \u017ee pot\u0159ebuje\u0161 \u010das a prostor, abys pro jednou myslel na sebe, a ne na v\u0161echno ostatn\u00ed. V\u00edm, \u017ee jsem prvn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f pro\u017e\u00edval opravdu t\u011b\u017ek\u00fd chv\u00edle.\u201c
\n\u201eVlastn\u011b,\u201c zamumlal Tom, \u201eby to bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdybych se to dozv\u011bd\u011bl jinak.\u201c
\n\u201eJak to mysl\u00ed\u0161, Tome?\u201c
\n\u201eJ\u00e1 nev\u00edm, asi by bylo fajn, kdyby mi to jako prvn\u00ed \u0159ekl n\u011bjakej doktor.\u201c
\nAndy vypadal zmaten\u011b, ale ne v\u00edc ne\u017e Bill.
\n\u201eTak kdo ti to teda \u0159ekl?\u201c Zeptal se \u010dernovl\u00e1sek ti\u0161e a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si n\u011bkdo z\u00a0nich v\u0161iml, jak moc by te\u010f cht\u011bl k Tomovi p\u0159ij\u00edt a obejmout ho.
\n\u201eMoje p\u0159\u00edtelkyn\u011b, v dopise na rozlou\u010denou.\u201c<\/p>\n

N\u011bkolik lid\u00ed zalapalo po dechu, Georg udiven\u011b vyp\u00edskl a David jen \u0161okovan\u011b zavrt\u011bl hlavou. Bill sed\u011bl naprosto nehybn\u011b a o\u010dima analyzoval ka\u017ed\u00fd centimetr Tomovy tv\u00e1\u0159e. Zd\u00e1lo se, \u017ee se chlapce to, co te\u010f \u0159ekl, dotklo m\u00e9n\u011b ne\u017e to, co se stalo p\u0159ed n\u011bkolika dny v kav\u00e1rn\u011b. \u017de by si na tu my\u0161lenku u\u017e zvykl? Byla tohle ta l\u00e1ska, o kter\u00e9 mluvil? Je tohle d\u016fvod, pro\u010d Billovi \u0159ekl, \u017ee je nebezpe\u010dn\u00fd?
\nV hlav\u011b mu vyvst\u00e1valo tolik ot\u00e1zek, \u017ee si musel op\u0159\u00edt bradu o ruku.
\n\u201eOna, um, \u0159\u00edkala, \u017ee u\u017e n\u011bjakou dobu sp\u00ed s\u00a0r\u016fzn\u00fdma lidma a \u017ee p\u0159ed p\u00e1r dny zjistila, \u017ee m\u00e1 HIV, vzala si hrst pr\u00e1\u0161k\u016f na span\u00ed a \u0161la sp\u00e1t.\u201c
\n\u201eByl jsi to ty,\u201c Bill si s obavami odka\u0161lal, \u201ebyl jsi to ty, kdo ji na\u0161el?\u201c
\nTom se velmi d\u011bsiv\u00fdm zp\u016fsobem usm\u00e1l.
\n\u201eDalo by se to tak \u0159\u00edct, vzhledem k tomu, \u017ee si ty pr\u00e1\u0161ky vzala v koupeln\u011b p\u00e1r minut pot\u00e9, co jsme se spolu vyspali. Pak se vr\u00e1tila ke mn\u011b do postele a pol\u00edbila m\u011b na dobrou noc.\u201c<\/p>\n

original<\/strong><\/a>
\nautor: Anchy
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anchy Zdrav\u00e9 bu\u0148ky se nepoda\u0159ilo d\u00e1t znovu dohromady Sly\u0161el, jak n\u011bkdo siln\u011b vrazil do dve\u0159\u00ed, zat\u00edmco se sna\u017eil vyp\u00edt n\u011bco, co by v\u011bt\u0161ina lid\u00ed ozna\u010dila za \u0161\u00e1lek \u010daje. Nazval to svou chvilkou klidu, ne\u017e to vypukne nanovo, tentokr\u00e1t z jin\u00e9ho \u00fahlu.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79438773,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[788],"tags":[],"class_list":["post-79438799","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-abctcell-by-anchy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438799","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79438799"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438799\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79438801,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438799\/revisions\/79438801"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79438773"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79438799"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79438799"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79438799"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}