{"id":79438827,"date":"2023-12-13T15:00:00","date_gmt":"2023-12-13T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79438827"},"modified":"2023-12-11T22:42:31","modified_gmt":"2023-12-11T21:42:31","slug":"abctcell-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2023\/12\/13\/abctcell-12\/","title":{"rendered":"ABCTcell 12."},"content":{"rendered":"

autor: Anchy<\/strong><\/p>\n

V hlav\u011b m\u00e1\u0161 mozek. V bot\u00e1ch m\u00e1\u0161 nohy. M\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00eddit sv\u016fj \u017eivot, jak\u00fdmkoli sm\u011brem se rozhodne\u0161.<\/strong><\/p>\n

Nebyl u Toma u\u017e \u010dty\u0159i dny. \u010cty\u0159i pon\u011bkud norm\u00e1ln\u00ed, nep\u0159\u00edli\u0161 zaj\u00edmav\u00e9 pracovn\u00ed a \u0161koln\u00ed dny. Ka\u017ed\u00fd den p\u0159i\u0161el dom\u016f, zam\u00ed\u0159il do sprchy, sn\u011bdl n\u011bco, co bylo jen o n\u011bco m\u00e9n\u011b jedovat\u00e9 ne\u017e ty sra\u010dky, kter\u00e9 do sebe obvykle h\u00e1zel cestou do pr\u00e1ce, vklouzl do postele a \u010dekal na Gustava.
\nKdy\u017e tam sed\u011bl s\u00e1m v tichu, myslel na Georga a na to, jak by ho m\u011bli ka\u017ed\u00fdm dnem propustit, pak na Andyho, kter\u00fd odm\u00edtal \u0159\u00edct sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli o tom, \u017ee se jeho HIV m\u011bn\u00ed v AIDS, a nakonec myslel na Toma a na to, jak tr\u00e1v\u00ed \u010das jen \u010dek\u00e1n\u00edm, a\u017e na n\u011bj p\u0159ijde \u0159ada, stejn\u011b jako na v\u0161echny ostatn\u00ed v podp\u016frn\u00e9 skupin\u011b.
\nNa to, \u017ee byl je\u0161t\u011b p\u0159ed v\u00edce ne\u017e m\u011bs\u00edcem na dn\u011b, se nedok\u00e1zal zastavit a p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jak\u00e9 m\u00e1 vlastn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Hlavn\u011b proto, \u017ee Gustav za n\u00edm ka\u017ed\u00fd ve\u010der chodil dom\u016f a o v\u0161em mluvili. Spoustu v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se staly za mnoho let, ale to v\u0161echno n\u011bkde n\u011bjak zanechalo stopu.<\/p>\n

Kroutil prsty po b\u00edl\u00e9m prost\u011bradle a p\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026 o n\u011b\u010dem. Jeho mozek opravdu nefungoval tak, jak by si p\u0159\u00e1l. I kdy\u017e v\u0161echno prob\u00edhalo tak, jak m\u011blo, po\u0159\u00e1d nemohl pochopit, pro\u010d se c\u00edt\u00ed tak, jak se c\u00edt\u00ed. Nedok\u00e1zal definovat sv\u016fj stav slovy, proto\u017ee by bylo v\u0161echno mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdyby to dok\u00e1zal. Kdy\u017e dok\u00e1\u017ee \u010dlov\u011bk ten stav pojmenovat, zjist\u00ed, jak ho vyl\u00e9\u010dit. Te\u010f byl prost\u011b odsouzen k tomu, aby kv\u016fli nedostatku souvisl\u00e9 slovn\u00ed z\u00e1soby uv\u00edzl v\u00a0limbu.
\nKdy\u017e se Gustav vr\u00e1til dom\u016f, nap\u016fl spal. Padl do postele a jen po\u017e\u00e1dal sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, aby \u0161li sp\u00e1t. P\u0159em\u00fd\u0161let mu te\u010f moc ne\u0161lo.
\n\u201eJasn\u011b, zlato. Prost\u011b p\u016fjdeme sp\u00e1t.\u201c
\nL\u00edbilo se mu, kdy\u017e byl Gustav poddajn\u00fd, ale te\u010f se mu z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu cht\u011blo jen k\u0159i\u010det.<\/p>\n

Proto se druh\u00fd den hned po pr\u00e1ci zastavil u Toma doma. Pozd\u011bji ve\u010der m\u011bl sch\u016fzku se skupinou, ale cht\u011bl s n\u00edm b\u00fdt chv\u00edli o samot\u011b. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee i po tom v\u0161em, co se stalo, c\u00edtil pot\u0159ebu to p\u0159ed Gustavem st\u00e1le skr\u00fdvat. N\u011bjak mu sex nep\u0159ipadal tak intimn\u00ed jako rozhovor. Bill si p\u0159ipadal jako d\u011bvka\u0159, ale Toma pot\u0159eboval jako kysl\u00edk, z \u00fapln\u011b jin\u00fdch d\u016fvod\u016f, ne\u017e byly ty, pro kter\u00e9 pot\u0159eboval Gustava. Ale zase ty d\u016fvody po\u0159\u00e1d nedok\u00e1zal po\u0159\u00e1dn\u011b definovat. Bylo smutn\u00e9, \u017ee znal zkratky k tomu, kam se cht\u011bl dostat, a tak \u0161el do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti bloku a stoupal po dal\u0161\u00edch schodech.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, co \u010dekat, kdy\u017e se neozval dop\u0159edu, nikomu ne\u0159ekl, \u017ee p\u0159ijde, a netu\u0161il, jak\u00fd m\u00e1 Tom na dne\u0161ek program. Tak prost\u011b zaklepal na dve\u0159e a \u010dekal, jestli mu n\u011bkdo otev\u0159e.
\nCo\u017e se stalo, ale neotev\u0159ela je osoba, kterou o\u010dek\u00e1val.
\n\u201eDobr\u00fd den,\u201c \u0159ekla blon\u010fat\u00e1 \u017eena, lehce pootev\u0159ela dve\u0159e a pod\u00edvala se na Billa. \u201eMohu v\u00e1m n\u011bjak pomoci?\u201c
\nBill se rozhl\u00e9dl a v duchu se vr\u00e1til po sv\u00fdch stop\u00e1ch, proto\u017ee si myslel, \u017ee z \u010dir\u00e9ho zmatku skon\u010dil na \u0161patn\u00e9m m\u00edst\u011b. Instinkt mu v\u0161ak napov\u00eddal, \u017ee ne. A tak se zeptal se: \u201eJe Tom doma?\u201c
\n\u017den\u011b se p\u0159i zaslechnut\u00ed jm\u00e9na rozjasnila tv\u00e1\u0159, zavrt\u011bla hlavou, ale otev\u0159ela dve\u0159e v\u00edc.
\n\u201eTy mus\u00ed\u0161 b\u00fdt Bill,\u201c \u0159ekla a trochu se j\u00ed ulevilo, \u017ee vypad\u00e1 tak, jak vypad\u00e1. Byla pravda, \u017ee dnes zvolil \u010dist\u011b b\u00edlou ko\u0161ili a celkov\u011b reprezentativn\u011bj\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed. Jak se to nakonec vtipn\u011b vyvrbilo. \u201ePoj\u010f d\u00e1l,\u201c pozvala ho, a p\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by nem\u011bl p\u0159ij\u00edmat nab\u00eddky ciz\u00edch lid\u00ed, nemohl si pomoci a ve\u0161el dovnit\u0159. \u201eM\u00e1 p\u0159ij\u00edt a\u017e za hodinu, ale jestli chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat a po\u010dkat zde na n\u011bj.\u201c \u0159ekla a ode\u0161la do kuchyn\u011b.<\/p>\n

Bill ji s obavami n\u00e1sledoval a vid\u011bl, jak na spor\u00e1ku m\u00edch\u00e1 n\u011bco opravdu lahodn\u011b von\u00edc\u00edho.
\n\u201ePoj\u010f,\u201c \u0159ekla, \u201eposa\u010f se. Zrovna d\u011bl\u00e1m houbov\u00e9 sot\u00e9 pro Toma, a\u017e p\u0159ijde, ale mysl\u00edm, \u017ee u\u017e je to hotov\u00e9. Jedl jsi dneska n\u011bco?\u201c
\nBill se na ni pod\u00edval a zavrt\u011bl hlavou. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli ji n\u00e1hodou n\u011bkde nevid\u011bl.
\n\u201eTak j\u00e1 p\u0159iprav\u00edm tal\u00ed\u0159 i pro tebe. J\u00ed\u0161 houby, \u017ee?\u201c
\nBill p\u0159ik\u00fdvl a sledoval, jak se potuluje po kuchyni, jako by ji znala nazpam\u011b\u0165. Myslel si, \u017ee by to nebylo slu\u0161n\u00e9, ale nedok\u00e1zal se p\u0159im\u011bt, aby se na tu z\u0159ejmou ot\u00e1zku nezeptal.
\n\u201ePromi\u0148te,\u201c \u0159ekl ti\u0161e, kdy\u017e p\u0159ed n\u011bj postavila tepl\u00e9 j\u00eddlo, \u201eale mysl\u00edm, \u017ee nev\u00edm, kdo jste.\u201c
\nPod\u00edvala se na n\u011bj, trochu zmaten\u011b zamrkala, a pak se od srdce zasm\u00e1la. Vysunula \u017eidli vedle n\u011bj, naklonila se, aby na ni l\u00e9pe vid\u011bl, a po\u017e\u00e1dala ho, aby si ji prohl\u00e9dl zbl\u00edzka.<\/p>\n

Bill to pova\u017eoval za znamen\u00ed, \u017ee je to opravdu n\u011bkdo, koho u\u017e vid\u011bl a na koho jen zapomn\u011bl. Naklonil se, aby si ji l\u00e9pe prohl\u00e9dl, a zat\u00edm nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b za\u0159adit jej\u00ed rysy, dokud se na n\u011bj neusm\u00e1la, a najednou v\u00a0n\u00ed spat\u0159il Tomovy z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed o\u010di.
\n\u201eDo prdele!\u201c Vyjekl a ucukl. \u201eVy jste Tomova m\u00e1ma!\u201c
\nJeho odpov\u011bdi se zachichotala, pak p\u0159ik\u00fdvla. Samoz\u0159ejm\u011b ji vid\u011bl u\u017e d\u0159\u00edv; na n\u011bkolika fotk\u00e1ch, kter\u00e9 se Tomovi povalovaly po dom\u011b. Byla mlad\u0161\u00ed a vypadala m\u00e9n\u011b ustaran\u011b, rozhodn\u011b m\u00e9n\u011b unaven\u011b a \u0161\u0165astn\u011bji, ne\u017e kohokoli za posledn\u00ed roky vid\u011bl.
\n\u201eTak\u017ee\u2026 jak to, \u017ee jste tady? Myslel jsem, \u017ee Tom \u0159\u00edkal, \u017ee \u017eijete v N\u011bmecku.\u201c
\nPotvrdila mu to mal\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm.
\n\u201eTo ano. Jen jsem ho cht\u011bla na chv\u00edli vid\u011bt,\u201c usm\u00e1la se, vzala jeden z Tomov\u00fdch opr\u00fdskan\u00fdch hrnk\u016f, naplnila ho k\u00e1vou a napila se.
\nBylo to proto, \u017ee se dozv\u011bd\u011bla o jeho nemoci? Zd\u00e1lo se, \u017ee m\u00e1my maj\u00ed na tyhle v\u011bci v\u017edycky \u0161est\u00fd smysl.<\/p>\n

\u201eNo, r\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m,\u201c \u0159ekl, usm\u00e1l se, ochutnal j\u00eddlo. \u201eJe to vynikaj\u00edc\u00ed!\u201c
\nUsm\u00e1la se a tv\u00e1\u0159e j\u00ed pokryl lehk\u00fd rum\u011bnec.
\n\u201eD\u00edky. Je to Tomovo obl\u00edben\u00e9 j\u00eddlo. Nev\u00edm, mo\u017en\u00e1, \u017ee u\u017e to tak dneska nen\u00ed, ale nem\u016f\u017ee\u0161 mi m\u00edt za zl\u00e9, \u017ee to nev\u00edm.\u201c
\n\u201eVy dva spolu nejste v kontaktu?\u201c
\nStyd\u011bl se, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee za dobu, co se s Tomem st\u00fdk\u00e1, se chlapec ani jednou nezm\u00ednil o sv\u00e9 matce. Ne, \u017ee by to Bill snad \u010dekal, proto\u017ee kdo by vlastn\u011b mluvil o sv\u00e9 matce, ale on se o n\u00ed ani nezm\u00ednil. Dokonce ani neznal jej\u00ed jm\u00e9no.
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee tak n\u011bjak jo. Ka\u017ed\u00fd druh\u00fd t\u00fdden mi vol\u00e1 a nau\u010dil m\u011b pou\u017e\u00edvat Skype, tak\u017ee se m\u016f\u017eeme vid\u011bt. Mysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed tak \u0161patn\u00e9, kdy\u017e vezmeme v\u00a0potaz tu vzd\u00e1lenost\u2026\u201c
\n\u201eAle nikdy spolu po\u0159\u00e1dn\u011b nemluv\u00edte,\u201c zamumlal Bill, kdy\u017e vid\u011bl, jak p\u0159ik\u00fdvla.
\n\u201e\u0158\u00edkal mi, \u017ee jsi chytr\u00fd,\u201c \u0159ekla. \u201eOpravdu t\u011b m\u00e1 r\u00e1d. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee je s tebou legrace.\u201c
\n\u201eJsem r\u00e1d, \u017ee si to mysl\u00ed,\u201c \u0159ekl Bill up\u0159\u00edmn\u011b.<\/p>\n

\u201eTaky vede\u0161 podp\u016frnou skupinu, do kter\u00e9 se p\u0159idal, \u017ee? Mysl\u00edm, \u017ee mi to jednou \u0159ekl.\u201c Prstem zakrou\u017eila po okraji hrnku s k\u00e1vou a Bill m\u011bl pocit, \u017ee chce \u0159\u00edct n\u011bco, co prost\u011b nedok\u00e1\u017ee.
\n\u201eBude v po\u0159\u00e1dku, pokud se o sebe bude starat,\u201c zamumlal chlapec a nat\u00e1hl k n\u00ed ruku.
\nP\u0159ik\u00fdvla, zadr\u017eela slzy a pod\u00edvala se na Bill\u016fv tal\u00ed\u0159.
\n\u201eM\u011bl bys to sn\u00edst, ne\u017e to vystydne, v\u00ed\u0161?\u201c
\nVyh\u00fdb\u00e1n\u00ed se v\u011bcem je nikdy nevy\u0159e\u0161\u00ed, ale tak\u00e9 mluvit s ciz\u00edmi lidmi o sv\u00fdch nejhlub\u0161\u00edch obav\u00e1ch nen\u00ed n\u011bco, na co by m\u011blo mnoho lid\u00ed s\u00edlu. Bill tedy ti\u0161e sed\u011bl a jedl chutn\u00e9 j\u00eddlo a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli Tom v\u016fbec v\u00ed, \u017ee je matka u n\u011bj v\u00a0byt\u011b.
\n\u201eD\u011bkuju, \u017ee ses o n\u011bj postaral,\u201c \u0159ekla ke st\u011bn\u00e1m a doufala, \u017ee Bill nebude d\u00e1l nal\u00e9hat.
\nNeud\u011blal to.<\/p>\n

***<\/p>\n

Kdy\u017e Tom p\u0159i\u0161el asi o hodinu pozd\u011bji, na\u0161el Billa sed\u011bt v kuchyni a pov\u00eddat si s m\u00e1mou o tom, pro\u010d si mysl\u00ed, \u017ee Magdeburk je tis\u00edckr\u00e1t lep\u0161\u00ed ne\u017e Berl\u00edn.
\n\u201eJsi tu brzo,\u201c \u0159ekl a d\u00edval se z Billa na ni a zase zp\u00e1tky, ani\u017e by si byl jist\u00fd, s k\u00fdm mluv\u00ed. Oba p\u0159ik\u00fdvli. a Bill kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se tak docela nem\u00fdlil, \u017ee Tom nev\u011bd\u011bl, \u017ee tu jeho m\u00e1ma je, se c\u00edtil trochu mimo.
\n\u201eM\u011bl bych j\u00edt,\u201c \u0159ekl, vstal a pro\u0161el kolem Toma. Chlapec ho chytil za ruku a nasm\u011broval ho do lo\u017enice. Z\u0159ejm\u011b si cht\u011bl trochu promluvit.
\n\u201eB\u011b\u017e, hned tam budu.\u201c
\nDoufal, \u017ee nebude n\u00e1sledovat \u017e\u00e1dn\u00fd k\u0159ik a \u0159ev, a\u017e bude odch\u00e1zet z\u00a0kuchyn\u011b. Sebral bundu, kterou Tom nedbale hodil na n\u00e1hodn\u00fd kus n\u00e1bytku, a \u0161el, zat\u00edmco ji skl\u00e1dal.
\nDve\u0159e do kuchyn\u011b byly zav\u0159en\u00e9, kdy\u017e Tom ve\u0161el, a d\u016fm se zd\u00e1l b\u00fdt stra\u0161ideln\u011b tich\u00fd. Sed\u011bl na mal\u00e9 posteli a \u010dekal, a\u017e k n\u011bmu chlapec p\u0159ijde, nespou\u0161t\u011bl o\u010di z hodin a s ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou si povzdechl.<\/p>\n

Trvalo celkem \u010dtrn\u00e1ct a p\u016fl minuty, ne\u017e Tom otev\u0159el dve\u0159e.
\n\u201eNev\u00edm pro\u010d, ale \u010dekal jsem t\u011b,\u201c \u0159ekl a posadil se vedle \u010dernovl\u00e1ska. \u201ePr\u00e1v\u011b jsem se vr\u00e1til z nemocnice. Georga z\u00edtra propou\u0161t\u011bj, tak bych t\u011b mo\u017en\u00e1 cht\u011bl o n\u011bco po\u017e\u00e1dat.\u201c
\nBill p\u0159ik\u00fdvl. \u201eJasn\u011b, o co jde?\u201c
\n\u201eCht\u011bl bych zazp\u00edvat p\u00e1r p\u00edsni\u010dek na m\u00edst\u011b, kam jsme s Georgem chod\u00edvali,\u201c zamumlal a pod\u00edval se na sv\u00e9 nohy. \u201eMysl\u00edm t\u00edm pro mou m\u00e1mu. Moc m\u011b chce vid\u011bt na p\u00f3diu, proto\u017ee v\u00ed, \u017ee to m\u00e1m r\u00e1d.\u201c
\n\u201eA ty chce\u0161, abych zp\u00edval?\u201c
\n\u201eBylo by skv\u011bl\u00fd, kdyby ses taky zeptal Gustava, jestli by necht\u011bl p\u0159ij\u00edt a ve\u010der si trochu zajamovat,\u201c pokr\u010dil rameny. \u201eJe to na tob\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee by nebylo \u00fapln\u011b okay, kdybych ho o to po\u017e\u00e1dal\u2026 vzhledem k\u00a0tomu, co se stalo.\u201c<\/p>\n

Bill znovu p\u0159ik\u00fdvl. To zn\u011blo jako rozumn\u00fd po\u017eadavek.
\n\u201eJe\u0161t\u011b n\u011bco, mluvil jsi s\u00a0n\u00ed o\u2026 n\u00e1s?\u201c Zeptal se Tom.
\n\u201eNe,\u201c \u0159ekl chlapec trochu zmaten\u011b. \u201eNejsem si \u00fapln\u011b jistej, co je to ‚my‘, tak\u017ee jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee nebudu \u0159\u00edkat nic, \u010d\u00edm si nejsem jist\u00fd,\u201c pokr\u010dil rameny. \u201eVlastn\u011b na to ani nep\u0159i\u0161la \u0159e\u010d.\u201c
\n\u201eOkay,\u201c \u0159ekl Tom. \u201eDob\u0159e.\u201c
\nZd\u00e1lo se, \u017ee se v tu chv\u00edli trochu ztratil ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch. \u0158ekl snad Tom m\u00e1m\u011b o Billovi n\u011bco, co nebyla pravda?
\n\u201eHele,\u201c \u0159ekl Tom, \u201ej\u00e1 uhm\u2026 nejsem si jistej, jestli s tebou dneska m\u016f\u017eu z\u016fstat a mluvit, proto\u017ee m\u00e1ma chce nejsp\u00ed\u0161 dohnat n\u011bjak\u00fd v\u011bci\u2026\u201c
\n\u201eJo, jasn\u011b. Jasn\u011b, \u017e\u00e1dnej probl\u00e9m. Mus\u00edm se j\u00edt p\u0159ipravit na skupinu, v\u00ed\u0161. Ty dneska asi nep\u0159ijde\u0161, ale to nevad\u00ed. Prost\u011b si to s\u00a0n\u00ed u\u017eij. D\u011bl\u00e1 to nejlep\u0161\u00ed houbov\u00e9 sot\u00e9, jak\u00e9 jsem kdy ochutnal.\u201c
\nTom se usm\u00e1l. \u201eJo, v tom je fakt dobr\u00e1.\u201c Zavrt\u011bl se na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, a kdy\u017e Bill vstal, st\u00e1hl ho zp\u00e1tky na postel a pol\u00edbil ho.
\nBill se nechal, ale p\u0159esto kdy\u017e se od sebe odt\u00e1hli, se zeptal: \u201eK \u010demu to?\u201c
\n\u201eAsi na kur\u00e1\u017e. M\u00e1m si s n\u00ed hodn\u011b o \u010dem pov\u00eddat.\u201c
\n\u201eJak se jmenuje?\u201c
\n\u201eM\u00e1ma?\u201c
\n\u201eJo.\u201c
\n\u201eSimone.\u201c
\nBill se usm\u00e1l.
\n\u201eJe mil\u00e1. L\u00edb\u00ed se mi. Je dobr\u00fd, kdy\u017e se o tebe n\u011bkdo star\u00e1, v\u00ed\u0161.\u201c
\n\u201eM\u00e1m tebe, ne?\u201c
\nBill se c\u00edtil polichocen, ale z\u00e1rove\u0148 m\u011bl lehk\u00e9 obavy. M\u011bl ho?
\n\u201eJo, m\u00e1\u0161.\u201c<\/p>\n

original<\/strong><\/a>
\nautor: Anchy
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anchy V hlav\u011b m\u00e1\u0161 mozek. V bot\u00e1ch m\u00e1\u0161 nohy. M\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00eddit sv\u016fj \u017eivot, jak\u00fdmkoli sm\u011brem se rozhodne\u0161. Nebyl u Toma u\u017e \u010dty\u0159i dny. \u010cty\u0159i pon\u011bkud norm\u00e1ln\u00ed, nep\u0159\u00edli\u0161 zaj\u00edmav\u00e9 pracovn\u00ed a \u0161koln\u00ed dny. Ka\u017ed\u00fd den p\u0159i\u0161el dom\u016f, zam\u00ed\u0159il do sprchy, sn\u011bdl n\u011bco,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79438773,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[788],"tags":[],"class_list":["post-79438827","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-abctcell-by-anchy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438827","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79438827"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438827\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79438828,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438827\/revisions\/79438828"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79438773"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79438827"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79438827"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79438827"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}