{"id":79438860,"date":"2023-12-21T15:00:00","date_gmt":"2023-12-21T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79438860"},"modified":"2023-12-19T17:12:14","modified_gmt":"2023-12-19T16:12:14","slug":"abctcell-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2023\/12\/21\/abctcell-15\/","title":{"rendered":"ABCTcell 15."},"content":{"rendered":"

autor: Anchy<\/strong><\/p>\n

V\u00e1\u0161 \u017eivot je p\u0159\u00edle\u017eitost. Postavte se k n\u00ed \u010delem<\/strong><\/p>\n

Po dlouh\u00e9 dob\u011b, co \u017eil s Gustavem, si zvykl na naprost\u00fd klid a ne\u010dinnost n\u011bkoho jin\u00e9ho, zat\u00edmco on jen st\u00e1l a d\u00edval se, dokud n\u011bco nevyvolalo vhodnou reakci. Skute\u010dnost, \u017ee uplynulo dvacet minut, ani\u017e by mezi nimi padlo jedin\u00e9 slovo, ho ani v nejmen\u0161\u00edm nerozhodila, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, jak z toho, co se nau\u010dil, tak z toho, co mu \u0159\u00edkal instinkt, \u017ee takov\u00e9 v\u011bci, a\u0165 u\u017e si lid\u00e9 mysl\u00ed, \u017ee jsou jakkoli snadn\u00e9, nikdy tak docela ve skute\u010dnosti nevypadaj\u00ed.
\nCht\u00edt po lidech, aby v\u011bd\u011bli, pro\u010d na n\u011bjakou ud\u00e1lost reagovali ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem, bylo dost \u0161patn\u00e9, cht\u00edt po nich, aby tyto my\u0161lenky vyj\u00e1d\u0159ili slovy, bylo naprosto nemo\u017en\u00e9. N\u011bjak v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom zvl\u00e1dne odpov\u011b\u010f rychleji ne\u017e v\u011bt\u0161ina lid\u00ed, ale i to znamenalo, \u017ee mu mus\u00ed d\u00e1t tolik \u010dasu, kolik pot\u0159ebuje.
\nI kdy\u017e otev\u0159el \u00fasta, aby promluvil, nijak ho nepovzbuzoval, proto\u017ee se b\u00e1l, \u017ee by to mohl ch\u00e1pat jako n\u00e1tlak.<\/p>\n

\u201eJ\u00e1\u2026 m\u00e1m strach,\u201c za\u010dal s povzdechem. \u201eTakov\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm jsem se je\u0161t\u011b nikdy neb\u00e1l. Nikdy. V \u017eivot\u011b.\u201c
\nBill p\u0159ik\u00fdvl a sledoval, jak se Tom d\u00edv\u00e1 na sv\u00e9 prsty a sna\u017e\u00ed se je p\u0159emluvit, aby mu pomohly.
\n\u201eDokonce i kdy\u017e t\u00e1ta opustil m\u00e1mu, v\u00ed\u0161, nejsem si jist\u00fd, jestli jsem ti o tom n\u011bkdy \u0159ekl, ani tehdy jsem se neb\u00e1l, proto\u017ee tam byla se mnou a dala mi zatracen\u011b skv\u011bl\u00e9 d\u011btstv\u00ed.\u201c
\nBill se usm\u00e1l. \u201eA ty jsi j\u00ed za to vd\u011b\u010dn\u00fd, jak jsem vid\u011bl.\u201c
\nTom p\u0159ik\u00fdvl a v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bco tak pravdiv\u00e9ho nem\u00e1 smysl pop\u00edrat. Nestyd\u011bl se za to a v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b to necht\u011bl jinak.
\n\u201eM\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee jsem m\u011bl docela v pohod\u011b \u017eivot, dokud jsem nedostal tuhle v\u011bc.\u201c Usm\u00e1l se s\u00e1m pro sebe, kdy\u017e si nejsp\u00ed\u0161 vzpomn\u011bl na n\u011bco, co by m\u011bl uv\u00e9st na pravou m\u00edru, kdy\u017e te\u010f m\u00e1 n\u011bco tak velk\u00e9ho jako HIV. \u201eKdy\u017e jsem m\u00e1m\u011b \u0159ekl, \u017ee chci jet sem, nechat ji tak daleko na jin\u00e9m kontinentu a zkusit \u0161t\u011bst\u00ed ve velk\u00e9m New Yorku, mysl\u00edm, \u017ee to pochopila.\u201c S\u00e1m pro sebe p\u0159ik\u00fdvl. \u201eMysl\u00edm, \u017ee to opravdu pochopila, proto\u017ee mi \u0159ekla, \u017ee jsem nikdy nebyl z t\u011bch, kte\u0159\u00ed se spokoj\u00ed s t\u00edm, co maj\u00ed. V\u017edycky jsem se musel sna\u017eit o v\u00edc. M\u011bla pravdu. P\u0159i\u0161el jsem sem, proto\u017ee jsem cht\u011bl dobrodru\u017estv\u00ed. Cht\u011bl jsem v\u0161echno to, co vid\u00ed\u0161 ve filmech.\u201c<\/p>\n

\u201eA taky jsi cht\u011bl zkusit \u017e\u00edt na vlastn\u00ed p\u011bst.\u201c
\nTom se \u0161iroce usm\u00e1l. \u201eSamoz\u0159ejm\u011b! Kdo chce celej \u017eivot \u017e\u00edt s\u00a0rodi\u010di a u\u017e\u00edvat si, \u017ee jim d\u011bl\u00e1 ze \u017eivota peklo t\u00edm, \u017ee se kurva neodst\u011bhuje a nenech\u00e1 je \u017e\u00edt zbytek \u017eivota v klidu?\u201c
\nBill se u\u0161kl\u00edbl. Skoro to mohl uh\u00e1dnout, u\u017e jen podle toho, co se o Tomovi za posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f dozv\u011bd\u011bl. Ne \u017ee by se v n\u011bm dalo snadno \u010d\u00edst, ale tyhle v\u011bci se daly zachytit lehce. Zjistit, k\u00fdm se \u010dlov\u011bk u\u010dil b\u00fdt, ne\u017e k\u00fdm ve skute\u010dnosti byl\u2026 snaz\u0161\u00ed \u00fakol, ne\u017e by si mnoz\u00ed mohli myslet.
\n\u201eBez ohledu na to, jak moc jsem si hr\u00e1l na velk\u00fdho hrdinu, ve skute\u010dnosti nedok\u00e1\u017eu \u017e\u00edt s\u00e1m.\u201c
\n\u201eProto jsi byl tak zamilovan\u00fd do sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b,\u201c \u0159ekl Bill.
\n\u201eByla pro m\u011b pevnou p\u016fdou pod nohama. Byl jsem v nov\u00e9 zemi, s nov\u00fdm bytem, hledal jsem novou pr\u00e1ci a ona byla jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, na kter\u00e9ho jsem se mohl opravdu spolehnout. Jedin\u00fd stabiln\u00ed bod v cel\u00e9m tom chaosu.\u201c<\/p>\n

\u201eTak\u017ee i kdy\u017e jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011b podv\u00e1d\u00ed\u2026\u201c
\nTom zvedl hlavu a zamra\u010den\u011b se pod\u00edval na Billa. Nemohl si vzpomenout, \u017ee by o tom chlapci n\u011bco \u0159ekl\u2026
\n\u201eVyc\u00edtil jsem to z tv\u00e9ho hlasu,\u201c p\u0159iznal \u010dernovl\u00e1sek. \u201eA vid\u011bl jsem n\u00e1znaky v tv\u00fdch o\u010d\u00edch. Bylo z\u0159ejm\u00e9, jak moc jsi do n\u00ed zamilovan\u00fd, tak\u017ee zjistit, \u017ee t\u011b podv\u00e1d\u00ed, tak pozd\u011b v pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9 v\u011bci, nebylo mo\u017en\u00e9,\u201c usm\u00e1l se. \u201eParf\u00e9m z Gustavovy ko\u0161ile c\u00edt\u00edm na m\u00edle daleko, i kdy\u017e se n\u011bkoho dot\u00fdk\u00e1 jen vte\u0159inu a nemus\u00ed j\u00edt nutn\u011b o objet\u00ed. Tak\u017ee to, \u017ee si neuv\u011bdomuje\u0161, \u017ee sp\u00ed s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, bylo bu\u010f n\u011bco, co by sis nep\u0159ipustil, nebo prost\u011b n\u011bco, co jsi pova\u017eoval za ned\u016fle\u017eit\u00e9, dokud z\u016fstane s\u00a0tebou.\u201c
\nTom si povzdechl. \u201eVe skute\u010dnosti pro ni nebyli d\u016fle\u017eit\u00ed,\u201c \u0159ekl. \u201eKdyby byli, nem\u011bnila by je tak \u010dasto. Nem\u011bl jsem s\u00edlu j\u00ed to vy\u010d\u00edtat. \u0158\u00edkala, \u017ee m\u011b miluje, a j\u00e1 j\u00ed v\u011b\u0159il. Koneckonc\u016f, to ke mn\u011b se vracela ka\u017edou noc. Nikdy jsem nespal s\u00e1m, proto jsem j\u00ed v\u011b\u0159il.\u201c
\n\u201eNem\u011bl jsi d\u016fvod nev\u011b\u0159it. Jen pot\u0159ebovala ob\u010das zm\u011bnit prost\u0159ed\u00ed, \u0159ekl bych.\u201c<\/p>\n

\u201eNev\u00edm, jestli to ode m\u011b bylo \u0161patn\u00e9, \u017ee jsem ud\u011blal to, co jsem ud\u011blal. Netu\u0161\u00edm, jestli jsem se m\u011bl zachovat jinak, ale dokud byla kolem m\u011b, byl jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd, jak jen to \u0161lo, tak pro\u010d se nam\u00e1hat n\u011bco m\u011bnit? Myslel jsem si, \u017ee je dost chytr\u00e1 na to, aby alespo\u0148 pou\u017e\u00edvala ochranu.\u201c
\nBill p\u0159ik\u00fdvl, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak takov\u00e9 v\u011bci chod\u00ed, a byl si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee Gustav si o n\u011bm mysl\u00ed tot\u00e9\u017e. Nebyl si jist\u00fd, jestli m\u00e1 sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele litovat, nebo se zlobit na sebe.
\nRozhodl se prost\u011b p\u0159isunout bl\u00ed\u017e k Tomovi.
\n\u201eTak\u017ee kdy\u017e zem\u0159ela\u2026\u201c za\u010dal Bill.
\n\u201eA nechala m\u011b tu s tou skv\u011blou novinkou, byl jsem \u00fapln\u011b a do\u010dista ztracen\u00fd. Jako nikdy v\u00a0\u017eivot\u011b,\u201c povzdechl si Tom. \u201eM\u011bl jsem tu nejhor\u0161\u00ed nemoc, jakou \u010dlov\u011bk zn\u00e1, p\u0159i\u0161el jsem o p\u0159\u00edtelkyni a zd\u00e1lo se, \u017ee jsem psychicky p\u0159esn\u011b tam, kde jsem byl, kdy\u017e cel\u00e1 ta v\u011bc s New Yorkem za\u010dala, znovu jsem se u\u010dil, co to znamen\u00e1 b\u00fdt s\u00e1m, odk\u00e1zan\u00fd s\u00e1m na sebe a starat se o sv\u016fj \u017eivot.\u201c<\/p>\n

\u201eTo je na hovno.\u201c
\n\u201eJe to fakt peklo. Ale kdy\u017e t\u011b k tomu donut\u00ed okolnosti, nau\u010d\u00ed\u0161 se s t\u00edm vyrovnat, s\u00a0t\u00edm v\u0161\u00edm a se \u017eivotem v\u016fbec. Vlastn\u011b jsem necht\u011bl nic \u0159e\u0161it, dokud jsi nep\u0159i\u0161el ty.\u201c
\n\u201eKdy\u017e jsem t\u011b potkal, byl jsi otup\u011blej.\u201c
\n\u201eByl jsem dlouho otup\u011blej,\u201c p\u0159ipustil Tom. \u201eAsi to byla moje reakce na nedostatek v\u0161eho. Sna\u017eil jsem se zachovat si tu trochu zdrav\u00e9ho rozumu, co ve mn\u011b je\u0161t\u011b zbyla, tak\u017ee jsem asi otup\u011bl.\u201c
\n\u201eA pak jsi na\u0161el m\u011b a j\u00e1 bych ochotn\u00fd.\u201c
\nTom pokr\u010dil rameny. \u201eNem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, pro\u010d jsem za tebou ten ve\u010der p\u0159i\u0161el. Jen jsem cht\u011bl odej\u00edt z divadla d\u0159\u00edv, ne\u017e se mnou n\u011bkdo za\u010dne mluvit, a ty jsi byl jedinej, kdo se d\u00edval do d\u00e1lky, jako by ti n\u011bco chyb\u011blo. N\u011bkdo. Do\u0161lo mi to, proto\u017ee jsem se nejsp\u00ed\u0161 tv\u00e1\u0159il stejn\u011b, kdy\u017e jsem o n\u00ed p\u0159i\u0161el.\u201c
\n\u201eV\u00e1\u017en\u011b mi chyb\u011bl,\u201c \u0159ekl Bill a sklonil hlavu. Ten bastard ho dr\u017eel v\u00a0rukou tak pevn\u011b, \u017ee si Bill nedok\u00e1zal p\u0159edstavit \u017eivot bez n\u011bj; nikdy.
\n\u201eTo mi do\u0161lo. V\u0161iml jsem si toho, kdy\u017e jsi k\u00a0n\u011bmu p\u0159iklusal zp\u00e1tky.\u201c
\n\u201ePromi\u0148.\u201c
\nTom m\u00e1vl rukou na znamen\u00ed, \u017ee je v\u0161e odpu\u0161t\u011bno a zapomenuto.<\/p>\n

\u201e\u0160el jsem do toho natvrdo zbyte\u010dn\u011b moc a s\u00e1m jsem nepou\u017eil \u00fapln\u011b nejlep\u0161\u00ed formulaci, co? Ale byl jsi zaj\u00edmavej, a to dost na to, abych se staral o to, co jsi \u0159ekl, tak\u017ee by sis m\u011bl pogratulovat. U\u017e d\u00e1vno m\u011b toti\u017e p\u0159estalo zaj\u00edmat to, co mi \u0159\u00edkaj\u00ed n\u00e1hodn\u00ed lidi na ulici.\u201c
\nBill p\u0159ik\u00fdvl a pod\u00edval se na Toma, aby vid\u011bl, jak se usm\u00edv\u00e1. Vypadali te\u010f tak klidn\u011b a spokojen\u011b, \u017ee si sotva dok\u00e1zal vybavit, o \u010dem se to vlastn\u011b bav\u00ed. Vypadalo to, jako by si jen tak pov\u00eddali o n\u00e1hodn\u00fdch v\u011bcech, tak \u0161\u0165astn\u00ed, \u017ee jsou v p\u0159\u00edtomnosti toho druh\u00e9ho, \u017ee t\u00e9ma rozhovoru nebylo nijak d\u016fle\u017eit\u00e9.
\nProhr\u00e1bl si rukou vlasy a sna\u017eil se vzpomenout, co c\u00edtil ten ve\u010der, kdy\u017e dovolil Tomovi, aby ho doprovodil dom\u016f. Osam\u011blost, smutek a bolest, nebo jen lidsk\u00e1 pot\u0159eba \u00fat\u011bchy? Mo\u017en\u00e1 od v\u0161eho trochu.<\/p>\n

\u201eTak\u017ee jsme se jen op\u00edrali jeden o druh\u00e9ho, abychom si byli oporou,\u201c \u0159ekl Bill sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe. Tom s lehk\u00fdm hrdeln\u00edm zvukem souhlasil.
\n\u201eVid\u011bl jsi v tom n\u011bkdy n\u011bco jin\u00fdho?\u201c Zeptal se Tom. \u201eChci \u0159\u00edct, bylo celkem jasn\u00e9, \u017ee skon\u010d\u00ed\u0161 zase u Gustava. Miloval jsi ho p\u0159\u00edli\u0161 na to, abys ho nechal j\u00edt.\u201c
\nBill pokr\u010dil rameny. \u201eOba vylet\u00edme snadn\u011bji, ne\u017e bychom si kdy cht\u011bli p\u0159iznat. Proto jsme pot\u0159ebovali \u010das, abychom se zahojili, ne\u017e p\u016fjdeme d\u00e1l.\u201c
\n\u201eNebudu o sob\u011b sm\u00fd\u0161let tak vysoko, abych si v\u016fbec dok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee jsem d\u016fvodem, pro\u010d ses uzdravil rychleji. Koneckonc\u016f, kdy\u017e jsi byl se mnou, plakal jsi.\u201c
\n\u201eProto\u017ee se mi st\u00fdskalo,\u201c Bill c\u00edtil pot\u0159ebu se omluvit, \u201ene kv\u016fli tob\u011b.\u201c
\n\u201eP\u0159esn\u011b tak. Proto\u017ee jsem pro tebe nikdy nebyl n\u011bco tak d\u016fle\u017eit\u00e9ho, abys kv\u016fli mn\u011b n\u011bkdy plakal. A to je pro m\u011b naprosto v po\u0159\u00e1dku. Celkov\u011b vzato jsem od tebe nikdy ne\u010dekal nic jin\u00e9ho ne\u017e n\u011bjakou lidskou spole\u010dnost, stejn\u011b jako v\u00edm, \u017ee ani ty jsi ode m\u011b nikdy nic ne\u010dekal, krom\u011b n\u011bkoho, kdo by z\u016fstal a naslouchal. Mo\u017en\u00e1 se taky pokusil porozum\u011bt.\u201c<\/p>\n

\u201eVyu\u017e\u00edvali jsme jeden druh\u00e9ho,\u201c \u0159ekl Bill.
\n\u201eNe\u0159\u00edkej to tak machisticky,\u201c nam\u00edtl Tom.
\n\u201eTak jak bych to podle tebe m\u011bl \u0159\u00edct?\u201c
\nProst\u011b \u0159ekni, \u017ee jsme byli dva lid\u00e9, kte\u0159\u00ed si navz\u00e1jem pom\u00e1hali. A \u017ee jsme to oba zvl\u00e1dli s trochou pomoci toho druh\u00e9ho.\u201c
\nBill souhlasil. \u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee to zvl\u00e1dneme? Je to posranej sv\u011bt.\u201c
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e jsme se dostali tak daleko, tak dal\u0161\u00edch p\u00e1r krok\u016f p\u0159ijde samo, bez velk\u00e9ho povyku. Koneckonc\u016f jen hrstka lid\u00ed projde t\u00edm, \u010d\u00edm jsme pro\u0161li my. M\u011bli bychom se pova\u017eovat za \u0161\u0165astlivce.\u201c
\n\u201eNebo proklet\u00fd.\u201c
\n\u201e\u0160\u0165astlivec zn\u00ed l\u00edp.\u201c
\nBill se op\u0159el o Toma a polo\u017eil si \u010delo na chlapcovu hru\u010f. Tomova ruka se p\u0159ikradla k Billov\u00fdm z\u00e1d\u016fm a lehce ho pohladila. To nejhor\u0161\u00ed m\u011bl za sebou.<\/p>\n

***<\/p>\n

Vklouzl do postele pod lehk\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky, kter\u00e9 pomalu za\u010daly sklouz\u00e1vat z Gustavova nah\u00e9ho t\u011bla a za\u0161oupl se pod nata\u017eenou pa\u017ei, aby se po\u0159\u00e1dn\u011b uvelebil. Blon\u010f\u00e1k nap\u016fl otev\u0159el oko a pod\u00edval se na zm\u011b\u0165 \u010dern\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e1 se mu te\u010f objevila v n\u00e1ru\u010d\u00ed.
\n\u201eU\u017e jsi doma?\u201c Zeptal se a v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bl j\u00edt s Billem do skupiny, ale nem\u011bl na to s\u00edlu. A tak aby se ujistil, \u017ee Bill rozum\u00ed, to \u0159ekl nahlas.
\nBill p\u0159ejel Gustavovi rukou po hlav\u011b a pol\u00edbil ho na \u010delo. \u201eTo je v\u00a0pohod\u011b,\u201c \u0159ekl. \u201ePot\u0159ebuje\u0161 si odpo\u010dinout a j\u00e1 jsem to v\u00a0pohod\u011b zvl\u00e1dl.\u201c
\n\u201eDob\u0159e,\u201c zamumlal Gustav a posunul se, aby se k n\u011bmu Billovo t\u011blo mohlo l\u00e9pe p\u0159itisknout. Zd\u00e1lo se, \u017ee je na p\u016fli cesty do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, kdy\u017e Bill nemohl jinak a znovu ho z n\u00ed vyru\u0161il.
\n\u201eGustave?\u201c
\n\u201eAno, Bille?\u201c
\n\u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme dost siln\u00ed? Mysl\u00edm jako p\u00e1r?\u201c
\n\u201eOh.\u201c
\nBill se usm\u00e1l, p\u0159ik\u00fdvl a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kde by bez toho roztomil\u00e9ho trouby v\u016fbec byl.
\n\u201eOkay. Dobrou noc, zlato.\u201c
\n\u201eDobrou noc, Bille.\u201c
\n\u201eMiluju t\u011b.\u201c
\n\u201eMmm.\u201c
\nBill v\u011bd\u011bl, \u017ee to znamen\u00e1 \u201ej\u00e1 tebe taky\u201c.<\/p>\n

original<\/strong><\/a>
\nautor: Anchy
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anchy V\u00e1\u0161 \u017eivot je p\u0159\u00edle\u017eitost. Postavte se k n\u00ed \u010delem Po dlouh\u00e9 dob\u011b, co \u017eil s Gustavem, si zvykl na naprost\u00fd klid a ne\u010dinnost n\u011bkoho jin\u00e9ho, zat\u00edmco on jen st\u00e1l a d\u00edval se, dokud n\u011bco nevyvolalo vhodnou reakci. Skute\u010dnost, \u017ee uplynulo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79438773,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[788],"tags":[],"class_list":["post-79438860","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-abctcell-by-anchy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438860","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79438860"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438860\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79438861,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438860\/revisions\/79438861"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79438773"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79438860"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79438860"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79438860"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}