{"id":79438988,"date":"2024-01-29T15:00:00","date_gmt":"2024-01-29T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79438988"},"modified":"2024-01-23T19:29:32","modified_gmt":"2024-01-23T18:29:32","slug":"the-world-beyond-the-windows-3-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/01\/29\/the-world-beyond-the-windows-3-konec\/","title":{"rendered":"The World Beyond the Windows 3. (konec)"},"content":{"rendered":"

autor: Gaja<\/strong><\/p>\n

Sn\u00eddan\u011b se uk\u00e1zala b\u00fdt jako sendvi\u010d se s\u00e1zen\u00fdm vejcem a ope\u010denou klob\u00e1sou od McDonald\u00b4s a vysok\u00fd polystyrenov\u00fd kel\u00edmek siln\u00e9 k\u00e1vy. Simone se omluvila, kdy\u017e prol\u00e9tla m\u00edstnost\u00ed, naposledy zkontrolovala, jestli je v\u0161echno zabalen\u00e9, a ob\u011bma p\u0159ipomn\u011bla, \u017ee kdyby se jim poda\u0159ilo sej\u00edt dol\u016f hned, jak je volala, bylo by v\u0161echno je\u0161t\u011b tepl\u00e9. Bill s Tomem se na sebe pod\u00edvali a sotva se jim poda\u0159ilo skr\u00fdt \u00fasm\u011bvy za kel\u00edmky s k\u00e1vou, kdy\u017e se jejich matka znovu od\u0161ourala z kuchyn\u011b.
\nZbytek dopoledne byl hektick\u00fd. Oba kluci pob\u00edhali po schodech nahoru a dol\u016f s n\u00e1ru\u010d\u00ed plnou krabic a r\u016fzn\u00fdch kousk\u016f rozebran\u00e9ho n\u00e1bytku. V\u0161echno to shroma\u017e\u010fovali v ob\u00fdv\u00e1ku, jen aby museli v\u0161echno znovu zvednout a nalo\u017eit do st\u011bhovac\u00edho vozu, jakmile p\u0159ijel. Mezi v\u0161\u00edm t\u00edm pob\u00edh\u00e1n\u00edm sem a tam nebyl \u010das ukr\u00e1st si n\u011bjak\u00fd ten polibek a jen st\u011b\u017e\u00ed si sta\u010dili vym\u011bnit p\u00e1r tou\u017eebn\u00fdch pohled\u016f, kdy\u017e se m\u00edjeli na verand\u011b. Dokonce i po nalo\u017een\u00ed n\u00e1kla\u010f\u00e1ku museli dr\u017eet svoje ruce od sebe, kdy\u017e spole\u010dn\u011b sed\u011bli na zadn\u00edm sedadle Simonina minivanu a ml\u010dky se sna\u017eili vybavit drobn\u00e9 vzpom\u00ednky, zat\u00edmco si jejich matka vp\u0159edu zp\u00edvala s r\u00e1diem.<\/p>\n

Ani ob\u011bd jim neposkytl p\u0159\u00edli\u0161 oddechu. Dostali jen kr\u00e1tkou p\u0159est\u00e1vku, aby zhltli dal\u0161\u00ed d\u00e1vku rychl\u00e9ho ob\u010derstven\u00ed, ne\u017e se museli vr\u00e1tit ke st\u011bhov\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed do jejich nov\u00e9ho domu, kter\u00fd na\u0161t\u011bst\u00ed nebyl od toho star\u00e9ho tak daleko, jak p\u016fvodn\u011b \u010dekali.
\nNe\u017e se setm\u011blo, v\u0161echno bylo v\u00edcem\u00e9n\u011b nastrkan\u00e9 ve spr\u00e1vn\u00fdch m\u00edstnostech, i kdy\u017e rozh\u00e1zen\u00e9 a neuspo\u0159\u00e1dan\u011b. Vy\u010derpan\u00ed chlapci se spole\u010dn\u011b svalili na pohovku \u2013 moment\u00e1ln\u011b sed\u011bli v nevhodn\u00e9m \u00fahlu uprost\u0159ed ob\u00fdvac\u00edho pokoje \u2013 Bill si polo\u017eil hlavu na Tomovo b\u0159icho, zat\u00edmco Tom l\u00edn\u011b spustil ruku na Billovu hru\u010f. \u201eU\u017e se nikdy nebudu st\u011bhovat,\u201c zast\u00e9nal Bill a zav\u0159el o\u010di p\u0159ed hromadami krabic, kter\u00e9 je obklopovaly.
\nTom pohladil Billa po pa\u017ei a nechal svou vlastn\u00ed hlavu, aby se op\u0159ela o op\u011bradlo pohovky. \u201eDo jinejch dom\u016f, nebo jako v\u016fbec?\u201c
\n\u201eAni jedno,\u201c zast\u00e9nal Bill, oto\u010dil se a zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do Tomova t\u011bla. \u201eSmrd\u00ed\u0161 potem.\u201c
\n\u201eJestli si dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m, tak m\u00e1\u0161 r\u00e1d, kdy\u017e jsem zpocen\u00fd,\u201c op\u00e1\u010dil Tom a vyvolal jednu ze vzpom\u00ednek, kter\u00e9 Bill p\u0159edt\u00edm b\u011bhem dne vykouzlil: horkou, lepkavou letn\u00ed noc str\u00e1venou pod hv\u011bzdami pot\u00e9, co v dom\u011b p\u0159estala fungovat klimatizace. T\u00e1bo\u0159en\u00ed na zahrad\u011b je sice nedok\u00e1zalo nijak zchladit, ale bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee jejich rodi\u010de pro jednou nejsou na konci chodby.<\/p>\n

Bill se l\u00edn\u011b zasm\u00e1l a posunul se na pohovce. \u201eNest\u011b\u017eoval jsem si.\u201c
\nTom spokojen\u011b zabroukal, objal Billa o n\u011bco pevn\u011bji a byl r\u00e1d, \u017ee mohou sed\u011bt nap\u016fl schoulen\u00ed vedle sebe, ml\u010dky si vybavovat dal\u0161\u00ed vzpom\u00ednky na takov\u00e9 mal\u00e9 sladk\u00e9 chvilky, jako byla tahle, a sledoval, jak se Bill usm\u00edv\u00e1, kdy\u017e i jemu proplouvaly hlavou. T\u011bch vzpom\u00ednek nebylo mnoho; jen tu a tam p\u00e1r vte\u0159in nevinn\u00e9ho mazlen\u00ed u filmu nebo sd\u00edlen\u00ed deky na gau\u010di po dni str\u00e1ven\u00e9m venku ve sn\u011bhu, ale sta\u010dily na to, aby Bill ti\u0161e zavrn\u011bl, co\u017e podle Tomova m\u00edn\u011bn\u00ed st\u00e1lo za to.
\n\u201eJsi sladk\u00fd,\u201c za\u0161eptal Bill, polo\u017eil Tomovi ruku na pa\u017ei a pomalu ho pohladil.<\/p>\n

\u201eNo, tak tohle je pohled, kter\u00fd jsem snad je\u0161t\u011b nevid\u011bla,\u201c \u0159ekla Simone ode dve\u0159\u00ed a od ka\u017ed\u00e9ho z dvoj\u010dat dostala pohled jedn\u00edm otev\u0159en\u00fdm okem, ne\u017e je znovu zav\u0159eli. \u201eNerada ni\u010d\u00edm tuhle dvoj\u010dec\u00ed chvilku, ale Gordon objednal pizzu a za chvilku tu bude a vy dva pot\u0159ebujete sprchu. Kdo v\u00ed, kolik prachu na v\u00e1s je.\u201c
\nBill se s bru\u010den\u00edm jen p\u0159evalil na bok a zabo\u0159il obli\u010dej do Tomova trika se zamuml\u00e1n\u00edm „nechci“ a Tom na jejich matku pokr\u010dil rameny, jeliko\u017e nemohl vst\u00e1t, dokud to Bill neud\u011bl\u00e1 prvn\u00ed.
\nSimone se zasm\u00e1la a zavrt\u011bla hlavou. \u201eHlavn\u011b si aspo\u0148 umyjte ruce, jinak nedostanete ve\u010de\u0159i,\u201c \u0159ekla, autoritativn\u011b na oba uk\u00e1zala a zam\u00ed\u0159ila do nov\u00e9 kuchyn\u011b, aby se pokusila naj\u00edt tal\u00ed\u0159e.<\/p>\n

\u201eStejn\u011b ze m\u011b bude\u0161 muset sl\u00edzt,\u201c \u0159ekl Tom a pohladil Billa po vlasech. \u201eMysl\u00edm, \u017ee bych v\u00a0tomhle \u00fahlu nedok\u00e1zal usnout.\u201c
\n\u201eMohli bychom to zkusit,\u201c \u0159ekl Bill, st\u00e1le je\u0161t\u011b tlumen l\u00e1tkou. Bill na chv\u00edli ztuhl, op\u0159el se o lokty a lehce zmaten\u011b se na Toma pod\u00edval. \u201ePo\u010dkej, m\u00e1m\u011b to nep\u0159ipadalo divn\u00e9?\u201c
\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee j\u00ed to p\u0159i\u0161lo roztomil\u00fd.\u201c
\n\u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee to v\u00ed?\u201c Zeptal se Bill, zti\u0161il hlas a znepokojen\u011b se pod\u00edval na dve\u0159e.
\nTom sledoval Bill\u016fv pohled a pokr\u010dil rameny. \u201eMysl\u00edm, \u017ee to rozhodnut\u00ed je na n\u00e1s, tak n\u011bjak jako v\u0161echno ostatn\u00ed dote\u010f. Chceme, aby to v\u011bd\u011bla?\u201c
\nBill rychle zavrt\u011bl hlavou. \u201eMysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed dobrej n\u00e1pad. Chci \u0159\u00edct\u2026 je to divn\u00fd, v\u00ed\u0161? Pro v\u0161echny ostatn\u00ed ur\u010dit\u011b. Oni o n\u00e1s v\u011bd\u00ed v\u0161echno a my m\u00e1me jen na\u0161i verzi. Nemysl\u00edm si, \u017ee by to n\u011bkdo jin\u00fd pochopil,\u201c \u0159ekl a zamy\u0161len\u011b zakroutil na Toma hlavou. \u201eCel\u00e1 tahle v\u011bc je n\u011bco jako na\u0161e tajemstv\u00ed. N\u011bco, co je jen na\u0161e.\u201c
\n\u201eS t\u00edm souhlas\u00edm,\u201c p\u0159ik\u00fdvl Tom a prohr\u00e1bl Billovi rukou vlasy. \u201eA te\u010f ze m\u011b slez, a\u0165 se m\u016f\u017eu j\u00edt opl\u00e1chnout na ve\u010de\u0159i.\u201c
\n\u201eAni n\u00e1hodou,\u201c op\u00e1\u010dil Bill a znovu se na Toma svalil. \u201eTy se pohne\u0161, a\u017e zazvon\u00ed zvonek.\u201c<\/p>\n

***<\/p>\n

B\u011bhem t\u00fddne za\u010d\u00ednal nov\u00fd d\u016fm vypadat v\u00edce, jako by v\u00a0n\u011bm n\u011bkdo \u017eil; n\u00e1bytek v hlavn\u00edch m\u00edstnostech byl rozm\u00edst\u011bn podle Simonin\u00fdch p\u0159edstav a v\u011bt\u0161\u00ed dv\u011b t\u0159etiny krabic u\u017e byly vybalen\u00e9 a rozlo\u017een\u00e9 pro p\u0159\u00edpadn\u00e9 pozd\u011bj\u0161\u00ed pou\u017eit\u00ed. Bill a Tom si nechali za\u0159\u00eddit vlastn\u00ed pokoj tak, jak cht\u011bli, a byli r\u00e1di, \u017ee je st\u011bhov\u00e1n\u00ed nerozd\u011blilo. V pr\u016fb\u011bhu prvn\u00edho t\u00fddne, kdy byli ofici\u00e1ln\u011b spolu, str\u00e1vili spoustu \u010dasu skl\u00e1d\u00e1n\u00edm vlastn\u00ed historie, vz\u00e1jemn\u011b se krmili drobn\u00fdmi, mil\u00fdmi vzpom\u00ednkami, kdy\u017e se c\u00edtili rozn\u011b\u017en\u011ble \u2013 drobn\u00fdmi doteky a pohledy, ukraden\u00fdmi spole\u010dn\u00fdmi chvilkami, kter\u00fdch se jim dostalo, a pou\u017eili i nep\u0159\u00edjemn\u00e9, trapn\u00e9 vzpom\u00ednky, kdy\u017e se p\u00e1rkr\u00e1t kv\u016fli n\u011b\u010demu poh\u00e1dali. To druh\u00e9 se nest\u00e1valo \u010dasto, a kdy\u017e u\u017e, tak kv\u016fli naprost\u00fdm malichernostem, jako byl boj o m\u00edsto v\u00a0koupeln\u011b, nebo kdy\u017e byl Bill po r\u00e1nu nevrl\u00fd. Drsn\u00e9 z\u00e1blesky vzpom\u00ednek byly velmi rychle za\u017eehn\u00e1ny hned, jakmile k tomu dostali p\u0159\u00edle\u017eitost. Ale jakmile se vzpom\u00ednky jednou objevily, u\u017e nav\u017edy tam z\u016fstaly jako dal\u0161\u00ed nov\u00fd kousek jejich \u017eivota, kter\u00fd spole\u010dn\u011b \u017eili.<\/p>\n

\u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee je tohle spr\u00e1vn\u00e9?\u201c Zeptal se Bill ti\u0161e jednou ve\u010der, kdy\u017e se t\u011b\u0161n\u011b choulil u Tomova boku, stejn\u011b jako ka\u017ed\u00fd ve\u010der doposud, a kone\u010dky prst\u016f p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po znam\u00e9nk\u00e1ch na Tomov\u011b hrudi, kde spojoval body, aby vytvo\u0159il hv\u011bzdy a dal\u0161\u00ed abstraktn\u00ed tvary.
\n\u201eCo m\u00e1\u0161 na mysli?\u201c
\n\u201eTohle,\u201c \u0159ekl Bill a obkrou\u017eil vrchol jedn\u00e9 Tomovy bradavky. \u201eMy. Co kdy\u017e tohle nem\u00e1me d\u011blat? Co kdy\u017e m\u00e1me b\u00fdt jen dvoj\u010data a nechat toho? Jak to m\u016f\u017eeme v\u011bd\u011bt?\u201c
\n\u201eBille,\u201c \u0159ekl Tom ti\u0161e a p\u0159ejel rukou po hladk\u00e9 rovin\u011b Billovy p\u00e1te\u0159e. Jeho srdce se sev\u0159elo u\u017e jen p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by se toho n\u011bkdy musel vzd\u00e1t. Tom se trochu zavrt\u011bl na posteli, p\u0159evalil se na bok, p\u0159itiskl \u010delo na Billovo a zav\u0159el o\u010di, aby se mu v hlav\u011b spojily my\u0161lenky.<\/p>\n

V\u00a0jeho mysli jim bylo patn\u00e1ct. Hned na za\u010d\u00e1tku toho, co se m\u011blo uk\u00e1zat jako p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 r\u00e1no, sp\u011bchali do \u0161koly. Bud\u00edk nezazvonil, tak\u017ee nem\u011bli \u010das ani na sn\u00eddani, nato\u017e aby se Bill stihl u\u010desat a nal\u00ed\u010dit podle sv\u00fdch p\u0159edstav, d\u00edky \u010demu\u017e byl nevrl\u00fd a \u0161t\u011bkal na Toma od chv\u00edle, kdy se vypot\u00e1celi z\u00a0lo\u017enice. \u0160koln\u00ed den neprob\u00edhal o moc l\u00e9pe. Bill se br\u00e1nil u\u0161t\u011bpa\u010dn\u00fdm pozn\u00e1mk\u00e1m jejich hloup\u011bj\u0161\u00edch spolu\u017e\u00e1k\u016f a Tom pod\u0159imoval uprost\u0159ed d\u011bjepisu, jen aby ho vzbudil u\u010ditel a polo\u017eil mu ot\u00e1zku, kterou nikdy nesly\u0161el. Na konci dne si oba vyslou\u017eili tresty, kter\u00e9 si podle nich nezaslou\u017eili, a svalovali vinu jeden na druh\u00e9ho.<\/em><\/p>\n

Tom na sv\u00e9m \u010dele c\u00edtil, jak Bill svra\u0161til obo\u010d\u00ed, kdy\u017e netu\u0161il, kam t\u00edm v\u0161\u00edm Tom m\u00ed\u0159\u00ed. S uklid\u0148uj\u00edc\u00edm zamru\u010den\u00edm si Tom p\u0159itiskl Billa bl\u00ed\u017e k hrudi a pokra\u010doval ve vzpom\u00ednk\u00e1ch.<\/p>\n

Kdy\u017e se toho dne vr\u00e1tili dom\u016f, necht\u011bli spolu u\u017e ani mluvit. Ka\u017ed\u00fd z nich otr\u00e1ven\u011b odkr\u00e1\u010del na r\u016fzn\u00fd konec domu a jen neradi se znovu se\u0161li u napjat\u00e9 ve\u010de\u0159e, kde ani jeden z nich necht\u011bl mluvit o sv\u00e9m dni. Nepatrn\u00e9 pokusy Simone p\u0159im\u011bt je mluvit, vedly jen k tomu, \u017ee se h\u00e1dali, \u010d\u00ed je to vina, a nakonec byli posl\u00e1ni brzy sp\u00e1t s napomenut\u00edm, \u017ee kdyby \u0161li sp\u00e1t o n\u011bco d\u0159\u00edv, mo\u017en\u00e1 by r\u00e1no nebyli tak rozmrzel\u00ed.
\nTento pl\u00e1n v\u0161ak nevy\u0161el tak dob\u0159e, jak Simone pravd\u011bpodobn\u011b doufala. Dvoj\u010data m\u00edsto sp\u00e1nku le\u017eela schoulen\u00e1 na sv\u00fdch odd\u011blen\u00fdch postel\u00edch, z\u00e1m\u011brn\u011b k\u00a0sob\u011b oto\u010den\u00e1 z\u00e1dy, a sna\u017eila se vz\u00e1jemn\u011b vydusit. U\u017e se na sebe nezlobili, ale v\u011bd\u011bli, \u017ee ani jeden z\u00a0nich nebude ten, kdo se postav\u00ed na nohy a omluv\u00ed se. Chystali se j\u00edt sp\u00e1t zbyte\u010dn\u011b na\u0161tvan\u00ed jeden na druh\u00e9ho a probudit se smutn\u00ed kv\u016fli tomu v\u0161emu jen proto, \u017ee oba byli p\u0159\u00edli\u0161 tvrdohlav\u00ed na to, ne\u017e aby p\u0159iznali svoji vinu, kter\u00e1 u\u017e ve skute\u010dnosti ani neexistovala, a to cel\u00e9 je neskute\u010dn\u011b \u0161tvalo.<\/em><\/p>\n

Tom ve vzpom\u00ednk\u00e1ch sledoval, jak hodiny odtik\u00e1vaj\u00ed des\u00e1tou hodinu ve\u010dern\u00ed a pomalu se pl\u00ed\u017e\u00ed ke \u010dtvrt, a pak d\u00e1l k p\u016fl, zat\u00edmco poslouchal, jak Bill na druh\u00e9 posteli oddechuje. Poznal, \u017ee Bill je vzh\u016fru stejn\u011b jako on, kdy\u017e ka\u017edou chvilku zt\u011b\u017eka vydechl, jak se sna\u017eil donutit usnout. Nakonec kdy\u017e se hodiny p\u0159ibl\u00ed\u017eily k jeden\u00e1ct\u00e9, se Tom rozhodl, \u017ee u\u017e to nevydr\u017e\u00ed, skopl ze sebe pe\u0159inu a vysko\u010dil z postele. P\u0159ipl\u00ed\u017eil se p\u0159es malou vzd\u00e1lenost mezi jejich postelemi, vlezl si k Billovi a dotkl se jeho ramene, jen aby jeho ruku set\u0159\u00e1sl. \u201eNechci j\u00edt sp\u00e1t takhle,\u201c za\u0161eptal Tom, lehl si za Billa a lehce mu polo\u017eil ruku na rameno.<\/em><\/p>\n

\u201eTak si z\u016fsta\u0148 vzh\u016fru,\u201c zabru\u010del Bill a odsunul se na druhou stranu postele.
\n\u201eBille,\u201c povzdechl si Tom a p\u0159isunul se k n\u011bmu. \u201eNo tak. V\u00edm, \u017ee ty taky ne. Prost\u011b se usm\u00ed\u0159\u00edme a hod\u00edme dne\u0161n\u00ed den za hlavu, okay?\u201c
\nBill ml\u010del, ale neodt\u00e1hl se a nechal Toma, aby se k n\u011bmu p\u0159itiskl a jeho dech mu \u010dechral kr\u00e1tk\u00e9 chloupky na z\u00e1tylku.
\n\u201eOmlouv\u00e1m se, \u017ee jsem zapomn\u011bl nastavit bud\u00edk, a omlouv\u00e1m se, \u017ee m\u011bl Marcus blb\u00fd kecy na tvoje vlasy,\u201c za\u0161eptal Tom Billovi do krku.
\n\u201eJo?\u201c Zeptal se Bill a polo\u017eil ruku na Tomovu, kter\u00e1 mu spo\u010d\u00edvala na b\u0159i\u0161e.
\n\u201eJo,\u201c \u0159ekl Tom a zabo\u0159il nos do Billov\u00fdch vlas\u016f. \u201eMrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem str\u00e1vil tolik \u010dasu s Andreasem m\u00edsto s tebou. V\u00edm, \u017ee z\u00a0toho nejsi moc nad\u0161en\u00fd.\u201c
\nBill se p\u0159evalil na z\u00e1da, naklonil hlavu, aby se na Toma po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edval, a na opl\u00e1tku se mu dostalo up\u0159\u00edmn\u011b omluvn\u00e9ho pohledu. \u201eVe skute\u010dnosti mi to zas tak moc nevad\u00ed,\u201c \u0159ekl lehce a bezd\u011b\u010dn\u011b pohladil Toma po pa\u017ei.<\/em><\/p>\n

Tom se lehce u\u0161kl\u00edbl. \u201eJo, vad\u00ed. V\u017edycky se tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161 takhle na\u0161tvan\u011b, kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m,\u201c \u0159ekl Tom a sledoval Billovy o\u010di, jak putuj\u00ed po jeho tv\u00e1\u0159i a sleduj\u00ed zn\u00e1mou cestu od Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed k\u00a0jeho rt\u016fm a zase zp\u00e1tky. \u201eUd\u011bl\u00e1m si na tebe v\u00edc \u010dasu.\u201c
\n\u201eSlibuje\u0161?\u201c Zeptal se Bill, povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a zad\u00edval se do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed.
\nKdy\u017e se Tom d\u00edval dol\u016f na Billa a u\u017e\u00edval si pohled do jeho o\u010d\u00ed, ani si neuv\u011bdomil, co se chyst\u00e1 ud\u011blat, dokud to neud\u011blal, nenaklonil se a nep\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Billovy. Ned\u00e1valo to ani \u0161petku smyslu, ale v tom kr\u00e1tk\u00e9m okam\u017eiku se to zd\u00e1lo jako ta nejdokonalej\u0161\u00ed v\u011bc, jako nejsamoz\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed krok na sv\u011bt\u011b\u2026 ale jen na ten jedin\u00fd okam\u017eik, ne\u017e ho rozum dostihl a on neucukl, p\u0159ipraven se okam\u017eit\u011b omluvit. Tom ani nestihl zformulovat prvn\u00ed slabiku omluvy, ne\u017e si ho Bill p\u0159it\u00e1hl zp\u00e1tky k sob\u011b a sv\u00fdm po\u010dinem mu \u0159ekl, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku. \u017de takhle to m\u00e1 b\u00fdt. A t\u00edm to v\u0161echno za\u010dalo.<\/em><\/p>\n

Kdy\u017e Tom dokon\u010dil jejich nejnov\u011bj\u0161\u00ed vzpom\u00ednku, ot\u0159el se o Bill\u016fv nos a vytrhl ho ze zamy\u0161len\u00ed, aby se na n\u011bj pod\u00edval. Bill se n\u011b\u017en\u011b usm\u00e1l a ukradl sv\u00e9mu dvoj\u010deti polibek. \u201eTo nebylo moc romantick\u00e9,\u201c \u0159ekl a jeho t\u00f3n byl \u0161k\u00e1dliv\u011b obvi\u0148uj\u00edc\u00ed.
\nTom zavrt\u011bl hlavou a polibek Billovi op\u011btoval. \u201eKdo pot\u0159ebuje romantiku, kdy\u017e m\u00e1me sebe? Chci, abychom nav\u017edycky byli \u201emy\u201c.\u201c
\nBill ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl a nemohl ne\u017e souhlasit. Bez ohledu na to, co jim p\u0159inese budoucnost, bez ohledu na to, co by si mohl myslet zbytek sv\u011bta, neexistovalo, aby mohli b\u00fdt n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e \u201emy\u201c.<\/p>\n

KONEC<\/strong><\/p>\n

autor: Gaja
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)
\n<\/strong>original<\/strong><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gaja Sn\u00eddan\u011b se uk\u00e1zala b\u00fdt jako sendvi\u010d se s\u00e1zen\u00fdm vejcem a ope\u010denou klob\u00e1sou od McDonald\u00b4s a vysok\u00fd polystyrenov\u00fd kel\u00edmek siln\u00e9 k\u00e1vy. Simone se omluvila, kdy\u017e prol\u00e9tla m\u00edstnost\u00ed, naposledy zkontrolovala, jestli je v\u0161echno zabalen\u00e9, a ob\u011bma p\u0159ipomn\u011bla, \u017ee kdyby se jim poda\u0159ilo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79438981,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[782],"tags":[],"class_list":["post-79438988","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-the-room-behind-the-windows-by-gaja"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438988","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79438988"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438988\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79438989,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79438988\/revisions\/79438989"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79438981"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79438988"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79438988"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79438988"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}