{"id":79439214,"date":"2024-03-23T15:00:00","date_gmt":"2024-03-23T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79439214"},"modified":"2024-03-20T20:45:36","modified_gmt":"2024-03-20T19:45:36","slug":"human-behavior-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/03\/23\/human-behavior-17\/","title":{"rendered":"Human behavior 17."},"content":{"rendered":"

autor: Anchy<\/strong><\/p>\n

\u201eJo, jasn\u011b. A o \u010dem?\u201c
\n\u201eO tom, co jsme s tebou d\u011blali posledn\u00ed m\u011bs\u00edc a p\u016fl,\u201c \u0159ekl Gustav klidn\u011b. \u00dapln\u011b nev\u011bd\u011bl, jak se k\u00a0cel\u00e9 situaci postavit, ale jist\u00e9 bylo, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude zachovat naprost\u00fd klid.
\nMu\u017e na n\u011bj up\u0159el nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho o\u010dek\u00e1vat. Kdyby stejn\u00e1 slova, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, n\u011bkdo \u0159ekl jemu, tv\u00e1\u0159il by se nejsp\u00ed\u0161e stejn\u011b zmaten\u011b jako Georg.
\n\u201eMy? A co mysl\u00ed\u0161 t\u00edm m\u011bs\u00edcem a p\u016fl? P\u0159ed m\u011bs\u00edcem a p\u016fl jsem\u2026\u201c
\n\u201eV klidu sed\u011bl ve sv\u00e9m byt\u011b, kdy\u017e t\u011b t\u0159i mu\u017ei popadli, om\u00e1mili a p\u0159ivedli sem.\u201c
\nGeorg se rozhl\u00e9dl kolem sebe a spat\u0159il jen sv\u016fj vlastn\u00ed byt; stejn\u00e9 \u0161pinav\u00e9 m\u00edsto pln\u00e9 chaosu jako v\u017edycky, stejn\u00e9 nevypran\u00e9 lacin\u00e9 z\u00e1v\u011bsy na oknech, stejnou milovanou basovku op\u0159enou o ze\u010f.
\nTen chlap byl o\u010dividn\u011b bl\u00e1zen\u2026
\nM\u011bl by se pokusit vysv\u011btlit v\u011bci logicky, aby ten mu\u017e pochopil, jak moc se plete.
\n\u201eGustave, tak se jmenuje\u0161, \u017ee?\u201c Ujistil se, ne\u017e pokra\u010doval. Nic nedok\u00e1zalo zab\u00edt argumentov\u00e1n\u00ed v\u00edce ne\u017e neznalost jm\u00e9na \u010dlov\u011bka, s n\u00edm\u017e mluv\u00edte.
\nBlon\u010f\u00e1k p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

\u201eMysl\u00edm, \u017ee bych si v\u0161iml, \u017ee ub\u011bhl m\u011bs\u00edc. Mo\u017en\u00e1 jsem v\u011bt\u0161inu \u010dasu opil\u00fd, ale um\u00edm \u010d\u00edst v kalend\u00e1\u0159i, v\u00ed\u0161?\u201c \u0158ekl a uk\u00e1zal na nap\u016fl roztrhan\u00fd kus kartonu na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti. Bylo na n\u011bm n\u011bkolik \u010dervenou fixou chaoticky zakrou\u017ekovan\u00fdch datum\u016f.
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm, \u017ee um\u00ed\u0161 \u010d\u00edst v kalend\u00e1\u0159i, ale ten kalend\u00e1\u0159 je \u0161patn\u00fd. Dohl\u00ed\u017eel jsem na to.\u201c
\n\u201eV\u00e1\u017en\u011b si nejsem \u00fapln\u011b jistej, \u017ee jsem tady ten opilej j\u00e1, drah\u00fd Gustave,\u201c \u0159ekl s \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e sly\u0161el tu hloupou odpov\u011b\u010f z\u00a0blon\u010f\u00e1kov\u00fdch \u00fast.
\n\u201eNo, popravd\u011b \u0159e\u010deno, vlastn\u011b nejsi opilej. Alespo\u0148 ne alkoholem. Jsi om\u00e1men\u00fd drogami.\u201c
\nGeorgovy rysy ztvrdly, kdy\u017e usly\u0161el Gustavovo obvin\u011bn\u00ed. Jak se tohle opova\u017eoval \u0159\u00edct?
\n\u201eZa posledn\u00edch p\u011bt let jsem se \u017e\u00e1dn\u00fd drogy ani nedotkl!\u201c Odpov\u011bd\u011bl p\u0159\u00edsn\u011b.
\n\u201eTo v\u00edm taky.\u201c
\n\u201eA nejsi ty n\u00e1hodou n\u011bjakej zasranej jasnovidec?! Co kdybys mi \u0159ekl, co jsem m\u011bl v\u010dera k ve\u010de\u0159i?\u201c Odpov\u011bd\u011bl mu\u017e otr\u00e1ven\u011b.
\n\u201eMy sv\u00fdm subjekt\u016fm j\u00eddlo ned\u00e1v\u00e1me, d\u00e1v\u00e1me jim nitro\u017eiln\u00ed v\u00fd\u017eivu. Ale ty si asi mysl\u00ed\u0161, \u017ee ‚v\u010dera ve\u010der‘ bylo 12. prosince, tak\u017ee to znamen\u00e1\u2026 zbytky pizzy z p\u0159edchoz\u00edho dne a plechovku piva. Jo a vaj\u00ed\u010dko natvrdo s klob\u00e1sou.\u201c<\/p>\n

Georg vysko\u010dil z pohovky a hledal v zadn\u00ed kapse vyst\u0159elovac\u00ed n\u016f\u017e. Nejsp\u00ed\u0161 ho v\u016fbec nepot\u0159eboval, ale c\u00edtil by se v\u00edc v bezpe\u010d\u00ed, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee ho m\u00e1 v ruce.
\n\u201eNev\u00edm, jak jsi, kurva, p\u0159i\u0161el na to, co jsem m\u011bl k j\u00eddlu, ale rad\u0161i bys m\u011bl vypadnout, ne\u017e\u2026\u201c
\n\u201eTv\u016fj vyst\u0159elovac\u00ed n\u016f\u017e tam nen\u00ed, jestli ho hled\u00e1\u0161. A i kdyby tam byl, nebyl by ostr\u00fd, tak\u017ee bys m\u011bl asi trochu probl\u00e9m m\u011b bodnout.\u201c
\nGeorg o krok ustoupil a uk\u00e1zal na dve\u0159e. \u201eProst\u011b vypadni, jo? Vypadni a j\u00e1 zapomenu, \u017ee se tohle kdy stalo. Zapomenu na tv\u016fj obli\u010dej i na tvoje jm\u00e9no a zapomenu na celej tenhle den.\u201c L\u00e1skypln\u011b se pod\u00edval na postel a prot\u0159el si o\u010di. \u201eProst\u011b si p\u016fjdu lehnout a pokus\u00edm se zapomenout na celej tejden\u2026\u201c<\/p>\n

Gustav ho ignoroval a pokra\u010doval d\u00e1l.
\n\u201eOm\u00e1mil jsem t\u011b, abych t\u011b mohl zm\u00e1st natolik, \u017ee a\u017e t\u011b vyt\u00e1hnu z tvoj\u00ed cely, nebude\u0161 si v\u0161\u00edmat okol\u00ed a nebude\u0161 vy\u0161ilovat\u2026 jako to zcela jist\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 te\u010f.\u201c
\nGeorg nad t\u011bmi slovy zavrt\u011bl hlavou. Mo\u017en\u00e1 ze strachu, mo\u017en\u00e1 ze zd\u011b\u0161en\u00ed. Mo\u017en\u00e1 z oboj\u00edho.
\n\u201eNev\u011b\u0159\u00edm ti ani slovo, to douf\u00e1m ch\u00e1pe\u0161, ne?\u201c
\nGustav p\u0159ik\u00fdvl.
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm. Proto ti to chci dok\u00e1zat.\u201c
\nUp\u0159\u00edmn\u011b se b\u00e1l, \u017ee to ten mu\u017e \u0159ekne.
\n\u201eJak?\u201c
\n\u201eT\u00edm, \u017ee t\u011b dostanu zp\u00e1tky do tv\u00e9ho pokoje, ani\u017e bych t\u011b p\u0159i tom om\u00e1mil. Bude\u0161 si moct v\u0161echno prohl\u00e9dnout a vyrovnat se s t\u00edm, \u017ee v\u0161echno, co jsi posledn\u00edch patn\u00e1ct minut pop\u00edral a odm\u00edtal tomu uv\u011b\u0159it, je vlastn\u011b pravda.\u201c
\nOto\u010dil se o sto osmdes\u00e1t stup\u0148\u016f a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm bytu, p\u0159i\u010dem\u017e dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee ho bude Georg n\u00e1sledovat. Ne\u017e str\u010dil do dve\u0159\u00ed, na chv\u00edli se zastavil a brzy toho zalitoval. Vy\u0161\u0161\u00ed mu\u017e se zastavil t\u011bsn\u011b za n\u00edm, sice ho nep\u0159im\u00e1\u010dkl ke dve\u0159\u00edm, ale p\u0159esto mu zt\u011b\u017eka d\u00fdchal za krk.
\n\u2026 to byla hus\u00ed k\u016f\u017ee?<\/p>\n

Kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely, Georga na chv\u00edli oslepilo klidn\u00e9 b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo. Gustav si na to u\u017e zvykl, tak\u017ee ani\u017e by \u010dekal, a\u017e si jeho subjekt zvykne, ostra\u017eit\u011b vyrazil chodbou. Pot\u0159eboval se od Georga trochu vzd\u00e1lit. Vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale jeho podv\u011bdom\u00ed m\u011blo v\u017edycky pravdu, tak\u017ee se mu neodv\u00e1\u017eil odporovat.
\n\u201eJsme st\u00e1le je\u0161t\u011b v N\u011bmecku?\u201c Zeptal se Georg, kdy\u017e rychle minuli okno. Cht\u011bl se pod\u00edvat ven a pokusit se zjistit, kde je, ale riskoval by, \u017ee z\u016fstane pozadu a nejsp\u00ed\u0161 ho chyt\u00ed, zat\u00edmco se bude sna\u017eit naj\u00edt spr\u00e1vnou cestu.
\n\u201eFakt, \u017ee mluv\u00edm perfektn\u011b n\u011bmecky, by mohl b\u00fdt d\u016fkazem toho, \u017ee jsme po\u0159\u00e1d v N\u011bmecku, ano.\u201c
\nGeorg se usm\u00e1l.
\n\u201eTo ale nen\u00ed d\u016fkaz, v\u00ed\u0161? Mohli bychom b\u00fdt nap\u0159\u00edklad v Rakousku, nebo jsi polovi\u010dn\u00ed N\u011bmec a nau\u010dil ses perfektn\u011b mluvit t\u00edmhle jazykem od jednoho z rodi\u010d\u016f.\u201c
\nGustav souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl na Georgova slova a odbo\u010dil doprava. Georg ho rychle n\u00e1sledoval a d\u00edval se za sebe, kdy\u017e se sna\u017eil zapamatovat si v\u0161echny dosavadn\u00ed odbo\u010dky.
\n\u201eAnebo prost\u011b jen um\u00edm dob\u0159e pou\u017e\u00edvat jazyk,\u201c dodal blon\u010f\u00e1k.
\n\u2026 Co\u017ee? Co to pr\u00e1v\u011b te\u010f ud\u011blal? Flirtoval snad? S Georgem? Jo, zjevn\u011b byl ztracen\u00fd, jak se zd\u00e1lo.<\/p>\n

Znovu zalitoval, \u017ee se prudce zastavil, proto\u017ee do n\u011bj Georg vrazil a lehce ztratil rovnov\u00e1hu. Fyzick\u00fd kontakt s t\u00edm mu\u017eem te\u010f bylo to posledn\u00ed, co pot\u0159eboval\u2026
\n\u201eCo to d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c Zeptal se.
\n\u201eOtev\u00edr\u00e1m dve\u0159e a vyp\u00edn\u00e1m paprsky.\u201c
\n\u201eJak\u00fd paprsky?\u201c
\n\u201ePro dne\u0161ek u\u017e t\u011bch ot\u00e1zek bylo trochu moc, Georgu,\u201c \u0159ekl Gustav trochu otr\u00e1ven\u011b.
\n\u201eAle jednou mi to \u0159ekne\u0161, \u017ee jo?\u201c Zeptal se.
\nGustav se k n\u011bmu oto\u010dil a p\u0159ik\u00fdvl, kdy\u017e se p\u0159ed nimi otev\u0159ely dve\u0159e a odhalily m\u00edstnost p\u011bt kr\u00e1t p\u011bt metr\u016f, ze kter\u00e9 Georga p\u0159ed necelou hodinou vyvedl.
\nNechal sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence ud\u011blat prvn\u00ed krok do polstrovan\u00e9 m\u00edstnosti.
\n\u201eTady jsem bydlel?\u201c Zeptal se, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl kolem sebe.
\n\u201eNe \u017ee by sis to pamatoval. V t\u00e9hle m\u00edstnosti se nikdy neprobud\u00ed\u0161, ale tohle je tv\u016fj v\u00fdb\u011bh, ano\u2026\u201c
\nGeorg st\u0159elil pohledem po Gustavovi. Co to pr\u00e1v\u011b \u0159ekl?
\n\u201eV\u00fdb\u011bh?! Co si kurva mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem? Zv\u00ed\u0159e? Kurva\u2026 do prdele!\u201c
\n\u201eNo, biologicky vzato jsme v\u0161ichni zv\u00ed\u0159ata. V\u00fdzkumn\u00e9 \u00fa\u010dely jsou\u2026\u201c
\n\u201eSeru ti te\u010f na biologii!\u201c Sko\u010dil mu vztekle do \u0159e\u010di. \u201eTy m\u011b tu dr\u017e\u00ed\u0161 pro ‚v\u00fdzkumn\u00e9 \u00fa\u010dely‘?\u201c
\n\u201e\u0158\u00edkal jsi, \u017ee nebude\u0161 panika\u0159it.\u201c
\n\u201eJo, no, o\u010dividn\u011b jsem lhal. Omlouv\u00e1m se, \u017ee m\u011b vyd\u011bsilo, \u017ee na mn\u011b d\u011blaj\u00ed POKUSY!\u201c<\/p>\n

Gustav o krok ustoupil. Studoval psychologii dost dlouho na to, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee v takov\u00fdch situac\u00edch je nejmoud\u0159ej\u0161\u00ed d\u00e1t tomu druh\u00e9mu trochu v\u00edc prostoru. Opatrn\u011b za\u0161m\u00e1tral v kaps\u00e1ch a uchopil malou kapsli, z n\u00ed\u017e tr\u010dela je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed jehla. Pak rychle ud\u011blal dva kroky bl\u00ed\u017e k doty\u010dn\u00e9mu a vrazil jehlu Georgovi do pa\u017ee. Ne\u017e se ozvalo „au“, pr\u00e1zdn\u00e1 kapsle byla zp\u00e1tky v kapse jeho d\u017e\u00edn\u016f.
\n\u201eCo to bylo?\u201c Zeptal se trochu klidn\u011bji, ne\u017e by si p\u0159\u00e1l.
\n\u201eN\u011bco na uklidn\u011bn\u00ed.\u201c
\n\u201eNo, nem\u00e1m pocit, \u017ee by to fungovalo!\u201c
\nGustav sledoval elektronick\u00fd displej na sv\u00fdch hodink\u00e1ch.
\n\u201eDej tomu je\u0161t\u011b deset vte\u0159in.\u201c
\nGeorg se cht\u011bl prost\u011b oto\u010dit a odej\u00edt, ale na tento konkr\u00e9tn\u00ed n\u00e1pad brzy zapomn\u011bl, proto\u017ee m\u011bl pocit, jako by ho pr\u00e1v\u011b n\u011bkdo pra\u0161til kladivem do hlavy. Ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f dozadu a narazil z\u00e1dy do st\u011bny a pomalu se sesunul na podlahu.
\n\u201eAu! To bolelo.\u201c
\n\u201eNe, nebolelo.\u201c
\n\u201eJak to m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt? U\u017e jsi tady n\u011bkdy spadl na prdel?\u201c
\n\u201eNe, ale byl jsem tady, kdy\u017e se pokoj stav\u011bl, a v\u00edm, \u017ee jsem si v\u00fdslovn\u011b objednal deseticentimetrov\u00e9 p\u011bnov\u00e9 polstrov\u00e1n\u00ed na zemi. Tak\u017ee sis nemohl nic ud\u011blat, zvl\u00e1\u0161\u0165 p\u0159i takov\u00e9m drobn\u00e9m p\u00e1du, kter\u00fd si pr\u00e1v\u011b p\u0159edvedl.\u201c
\nSoucitn\u011b se usm\u00e1l.
\n\u201eNav\u00edc jsi spadl na z\u00e1da, ne na zadek.\u201c<\/p>\n

Georg ignoroval Gustavovo naprosto logick\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed a d\u00e1l si t\u0159el zd\u00e1nliv\u011b bolav\u00e9 pozad\u00ed.
\n\u201eNecht\u011bl jsem to ud\u011blat, v\u00ed\u0161, ale byl to jedin\u00fd zp\u016fsob, jak t\u011b donutit, abys p\u0159estal panika\u0159it.\u201c
\n\u201eJo, jasn\u011b. Co jsi mi to vlastn\u011b dal?\u201c
\n\u201eU\u017e jsi n\u011bkdy sly\u0161el o acepromazinu?\u201c
\nFarmakologie nebyla Georgova siln\u00e1 str\u00e1nka, ale m\u011bl pocit, \u017ee ten n\u00e1zev u\u017e n\u011bkdy sly\u0161el\u2026
\n\u201eTo je usp\u00e1vadlo pro kon\u011b?\u201c Zkusil to.
\nGustav p\u0159ik\u00fdvl.
\n\u201eTo, co jsem ti dal, je jen o stup\u00ednek slab\u0161\u00ed.\u201c
\nGustav si pomyslel, \u017ee v\u00fdraz Georgova obli\u010deje by se dal popsat jako srandovn\u00ed, kdyby neodr\u00e1\u017eel naprost\u00fd \u0161ok.
\nProto\u017ee dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak\u00e9 reakce, fyzick\u00e9 i psychick\u00e9, m\u016f\u017ee takov\u00e9 setk\u00e1n\u00ed vyvolat, znovu se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil a znovu se ozvalo „au“.
\nGeorg uc\u00edtil dal\u0161\u00ed p\u00edchnut\u00ed v lev\u00e9 pa\u017ei.
\n\u201eTo jsem se najednou ocitl na jeheln\u00ed\u010dku a nev\u00edm o tom, nebo co?\u201c Zeptal se a t\u0159el si bolav\u00e9 m\u00edsto.
\nGustav se tomu jen zasm\u00e1l.
\n\u201e\u0158\u00edkal jsi, \u017ee m\u011b neom\u00e1m\u00ed\u0161.\u201c
\n\u201eTo proto, aby ses nezbl\u00e1znil\u2026 lid\u00e9 k tomu maj\u00ed sklon, kdy\u017e zjist\u00ed, \u017ee na nich vl\u00e1da prov\u00e1d\u00ed pokusy.\u201c
\n\u201eZa t\u00edmhle stoj\u00ed vl\u00e1da?!\u201c
\nGustav pokr\u010dil rameny a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.
\n\u201eTo bylo jen pro dramatick\u00fd efekt.\u201c<\/p>\n

autor: Anchy
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Anchy \u201eJo, jasn\u011b. A o \u010dem?\u201c \u201eO tom, co jsme s tebou d\u011blali posledn\u00ed m\u011bs\u00edc a p\u016fl,\u201c \u0159ekl Gustav klidn\u011b. \u00dapln\u011b nev\u011bd\u011bl, jak se k\u00a0cel\u00e9 situaci postavit, ale jist\u00e9 bylo, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude zachovat naprost\u00fd klid. Mu\u017e na n\u011bj up\u0159el nech\u00e1pav\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79439108,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[795],"tags":[],"class_list":["post-79439214","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-human-behavior-by-anchy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439214","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79439214"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439214\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79439215,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439214\/revisions\/79439215"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79439108"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79439214"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79439214"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79439214"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}