{"id":79439230,"date":"2024-03-30T15:00:00","date_gmt":"2024-03-30T14:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79439230"},"modified":"2024-03-25T17:47:24","modified_gmt":"2024-03-25T16:47:24","slug":"end-of-the-hallway-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/03\/30\/end-of-the-hallway-2\/","title":{"rendered":"End of the Hallway 2."},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><strong>autor: fading<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eJennere, Wilsone, zrychlete!\u201c K\u0159i\u010del Georg Listing sv\u00e9 povely p\u0159i hodin\u011b t\u011blocviku. Sledoval je p\u0159i rozcvi\u010dce, kter\u00e1 zahrnovala spoustu b\u011bhu, a o\u010dek\u00e1val, \u017ee se v\u0161ichni z\u00fa\u010dastn\u00ed v\u0161ech aspekt\u016f jeho v\u00fduky. To znamenalo i Billa.<br \/>\nA Bill b\u011b\u017eel. Ze v\u0161ech sil se sna\u017eil vypadat stejn\u011b zapojen\u00fd do hodiny jako v\u0161ichni ostatn\u00ed, i kdy\u017e to pro n\u011bj bylo nesm\u00edrn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9. P\u0159i b\u011bhu na sob\u011b doslova c\u00edtil Georg\u016fv la\u010dn\u00fd pohled, kter\u00fd ho sledoval jako ost\u0159\u00ed\u017e, a to mu bylo tak nesm\u00edrn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9, \u017ee si p\u0159\u00e1l propadnout se do zem\u011b.<br \/>\nKa\u017ed\u00e1 hodina t\u011blocviku mu p\u0159ipadala jako v\u011b\u010dnost. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b mohli za\u010d\u00edt s protahovac\u00edmi cviky, kter\u00fdmi ka\u017ed\u00e1 hodina kon\u010dila, dal si Bill za c\u00edl vypl\u00ed\u017eit se ven d\u0159\u00edv ne\u017e ostatn\u00ed. N\u011bkdy se mu to poda\u0159ilo, ale posledn\u00ed dobou si pan Listing sv\u00e9ho vyh\u00fdbav\u00e9ho studenta hl\u00eddal je\u0161t\u011b bedliv\u011bji, a to mu t\u00e9m\u011b\u0159 znemo\u017e\u0148ovalo dostat se nepozorovan\u011b ven.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201ePane Kaulitzi,\u201c ozval se ve velk\u00e9 t\u011blocvi\u010dn\u011b Georg\u016fv zvu\u010dn\u00fd hlas. \u201eKam si mysl\u00edte, \u017ee jdete? Hodina je\u0161t\u011b neskon\u010dila.\u201c<br \/>\nBill okam\u017eit\u011b ztuhl, proto\u017ee v\u0161ichni obr\u00e1tili pozornost p\u0159\u00edmo na n\u011bj, kdy\u017e st\u00e1l vedle dve\u0159\u00ed v\u00fdchodu jako jelen chycen\u00fd ve sv\u011btlech reflektor\u016f. P\u0159inucen se pod\u0159\u00eddit, p\u0159ipojil se ke skupin\u011b a za\u010dal se protahovat, mezit\u00edm nejist\u011b pohl\u00e9dl sm\u011brem ke sv\u00e9mu t\u011blocvik\u00e1\u0159i, kter\u00fd mu pohled opl\u00e1cel s rukama zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma na \u0161irok\u00e9 hrudi.<br \/>\nKdy\u017e hodina skon\u010dila, Georg Listing ozn\u00e1mil: \u201eDob\u0159e, hodina skon\u010dila! V\u0161ichni krom\u011b pana Kaulitze mohou j\u00edt do sprch.\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jakmile byla t\u011blocvi\u010dna pr\u00e1zdn\u00e1, Georg se pomal\u00fdm, odhodlan\u00fdm krokem p\u0159ibl\u00ed\u017eil k Billovi. Jeho o\u010di nespou\u0161t\u011bly studenta z o\u010d\u00ed, co\u017e v Billovi vyvol\u00e1valo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed \u00fazkost. C\u00edtil, jak mu srdce zb\u011bsile bije o hrudn\u00ed ko\u0161.<br \/>\n\u201eTak\u017ee, je tu nov\u00fd u\u010ditel, kter\u00fd se na tebe ptal.\u201c Georg se kr\u00e1tce odml\u010del a zastavil se jen p\u00e1r krok\u016f p\u0159ed \u010dernovl\u00e1skem. Jeho pohled byl p\u0159\u00edsn\u00fd. \u201eMluvil jsi s n\u00edm?\u201c<br \/>\nBill ztratil hlas. Zavrt\u011bl nesouhlasn\u011b hlavou a nespou\u0161t\u011bl o\u010di z podlahy. St\u00e1le se nerv\u00f3zn\u011b kousal do rtu.<br \/>\n\u201ePod\u00edvej se na m\u011b, kdy\u017e s tebou mluv\u00edm!\u201c Vyk\u0159ikl Georg najednou, co\u017e Billa p\u0159im\u011blo sebou prudce trhnout a o krok ustoupit. Zvedl o\u010di, aby se setkal s u\u010ditelov\u00fdm pohledem, a v t\u011bch jeho pronikav\u00fdch o\u010d\u00edch rozlu\u0161til jak vztek, tak pobaven\u00ed. To ho znerv\u00f3z\u0148ovalo.<br \/>\n\u201eMluvil jsi s n\u00edm?\u201c Zopakoval. Pak ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok bl\u00ed\u017e k Billovi a doslova vid\u011bl, jak se jeho student p\u0159i jeho p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed zmen\u0161il. Ten pocit kontroly byl naprosto vzru\u0161uj\u00edc\u00ed.<br \/>\n\u201eNe.\u201c<br \/>\n\u201eDob\u0159e. Rad\u00edm ti, abys dr\u017eel jazyk za zuby, jako jsi to d\u011blal dote\u010f,\u201c pokra\u010doval Georg.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bill zav\u0159el o\u010di a zt\u011b\u017eka polkl, kdy\u017e uc\u00edtil, jak ho Georgova bezcitn\u00e1 ruka jemn\u011b pohladila po tv\u00e1\u0159i, a uc\u00edtil, jak se jeho zastra\u0161uj\u00edc\u00ed postava p\u0159ibli\u017euje k jeho vlastn\u00edmu t\u011blu. Puls se stup\u0148oval a Bill nemohl d\u011blat nic jin\u00e9ho ne\u017e se podvolit, kdy\u017e ho u\u010ditel objal kolem ramen a p\u0159itiskl ho k sob\u011b nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b bl\u00edzko, p\u0159i\u010dem\u017e celou dobu c\u00edtil, jak vzru\u0161en\u00ed z t\u00e9to situace p\u016fsob\u00ed na Georgovo t\u011blo. Jeho zvr\u00e1cen\u00e9 ruce pak zam\u00ed\u0159ily na jih a popadly Bill\u016fv zadek, sev\u0159ely jeho oble\u010den\u00e9 h\u00fd\u017ed\u011b a p\u0159itiskly p\u00e1nev k jeho vlastn\u00ed.<br \/>\n\u201eDneska jsi ve t\u0159\u00edd\u011b vypadal sexy,\u201c vydechl Georg zt\u011b\u017eka a jeho ruce byly \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc zkoumav\u00e9. \u201eJako v\u017edycky.\u201c<br \/>\nBillovi vyhrkly slzy, kdy\u017e se pokusil vypnout hlavu a opustit sv\u00e9 fyzick\u00e9 t\u011blo, zat\u00edmco Georg pokra\u010doval v osah\u00e1v\u00e1n\u00ed studenta, kter\u00fd byl sotva o polovinu mlad\u0161\u00ed ne\u017e on. Proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee ho u\u010ditel p\u0159i hodin\u00e1ch t\u011blocviku v\u017edycky bedliv\u011b sleduje, p\u0159ipadalo Billovi t\u011b\u017ek\u00e9 se zapojit a sna\u017eit se. B\u00e1l se pohnout nebo protestovat, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, co by se stalo, kdyby to ud\u011blal. Neposlu\u0161nost z n\u011bj vyml\u00e1til u\u017e d\u00e1vno.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">***<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Zvuk ot\u00e1\u010dej\u00edc\u00edch se str\u00e1nek zp\u016fsobil, \u017ee se Tomovi na rtech objevil \u00fasm\u011bv. Zat\u00edmco se op\u00edral o katedru a pro\u010d\u00edtal si pozn\u00e1mky, ve t\u0159\u00edd\u011b nastalo takov\u00e9 ticho, \u017ee skute\u010dn\u011b sly\u0161el, jak jeho studenti ot\u00e1\u010dej\u00ed str\u00e1nky rozdan\u00e9ho materi\u00e1lu, co\u017e sv\u011bd\u010dilo o tom, \u017ee se soust\u0159ed\u00ed na dan\u00fd \u00fakol. Podle jeho pl\u00e1nu se tato hodina m\u011bla zam\u011b\u0159it na literaturu 20. stolet\u00ed a tento t\u00fdden se rozhodl pro pov\u00eddku Johna Cheevera &#8222;Plavec&#8220;.<br \/>\nSpokojen\u011b nechal o\u010di p\u00e1trat po m\u00edstnosti pln\u00e9 student\u016f, kter\u00fdch bylo asi p\u011btadvacet. Jeho pohled op\u011bt spo\u010dinul na osam\u011bl\u00e9m teenagerovi, kter\u00fd sed\u011bl se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma nohama v rohu zadn\u00ed \u0159ady a kousal se do spodn\u00edho rtu. Tomovu pozornost v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed upoutalo, \u017ee student st\u00e1le tup\u011b z\u00edr\u00e1 na prvn\u00ed str\u00e1nku pov\u00eddky, zat\u00edmco ostatn\u00ed u\u017e byli d\u00e1vno za polovinou p\u0159\u00edb\u011bhu. Tom se zamra\u010dil a za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let, co se to s t\u00edm klukem d\u011bje.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kdy\u017e zazvonilo, Tom si v\u0161iml, \u017ee \u010dernovlas\u00fd student popadl u\u010debnice a chystal se odej\u00edt, a tak k n\u011bmu p\u0159istoupil a zeptal se: \u201eAhoj, Bille, spr\u00e1vn\u011b? Pot\u0159ebuju, abys tu na chv\u00edli z\u016fstal.\u201c<br \/>\nKdy\u017e byli ve t\u0159\u00edd\u011b sami, Tom zav\u0159el dve\u0159e, \u0161el si sednout k lavici jednoho ze student\u016f, vyt\u00e1hl \u017eidli na druh\u00e9 stran\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e9 lavice a pokynul Billovi, aby se posadil. Bill se v\u0161ak na \u017eidli chv\u00edli jen d\u00edval, ne\u017e si v\u00e1hav\u011b sedl vedle Toma do lavice a udr\u017eoval si bezpe\u010dnou vzd\u00e1lenost. Na Toma se nepod\u00edval.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tom si odka\u0161lal. \u201eTak\u017ee, nemohl jsem si nev\u0161imnout, \u017ee jsi dnes ne\u010detl zadan\u00fd \u00fakol.\u201c Pozvedl obo\u010d\u00ed a naklonil se dop\u0159edu, p\u0159i\u010dem\u017e si na rtech udr\u017eel empatick\u00fd \u00fasm\u011bv. V\u0161iml si, \u017ee se Bill p\u0159i t\u00e9 pozn\u00e1mce kousl do spodn\u00edho rtu, a roz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di. P\u016fsobil cel\u00fd stra\u0161n\u011b ustra\u0161en\u011b a nejist\u011b.<br \/>\n\u201eOmlouv\u00e1m se,\u201c bylo jedin\u00e9, co \u0159ekl. Jeho hlas byl sotva sly\u0161iteln\u00fd. Vrhl kr\u00e1tk\u00fd pohled Tomov\u00fdm sm\u011brem.<br \/>\n\u201eNemus\u00ed\u0161 se omlouvat,\u201c \u0159ekl Tom a vstal ze \u017eidle. \u201eJen m\u011b to zaj\u00edmalo. Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku? Vid\u011bl jsem tv\u00e9 zn\u00e1mky a zd\u00e1 se, \u017ee si ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159edm\u011bt\u016f vede\u0161 opravdu dob\u0159e.\u201c<br \/>\nKdy\u017e Tom p\u0159istoupil ke sv\u00e9mu studentovi a chystal se mu polo\u017eit ruku na rameno a pokusit se vytvo\u0159it bezpe\u010dnou atmosf\u00e9ru, aby mohl mluvit, Bill se okam\u017eit\u011b napjal a vysko\u010dil ze \u017eidle. Tom, zmaten\u00fd Billovou n\u00e1hlou reakc\u00ed, se zmohl jen na nech\u00e1pav\u00fd pohled. Bill naproti tomu jen zavrt\u011bl hlavou a zakoktal se.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eJ\u00e1\u2026 j\u00e1 nem\u016f\u017eu, promi\u0148te, mus\u00edm j\u00edt,\u201c a s\u00a0t\u00edm se oto\u010dil, aby rychle opustil t\u0159\u00eddu. Kdy\u017e se protla\u010dil kolem dve\u0159\u00ed, Tom dvakr\u00e1t zavolal jeho jm\u00e9no a po\u017e\u00e1dal ho, aby se vr\u00e1til, a je\u0161t\u011b si s n\u00edm promluvil. A\u010dkoli kdy\u017e Tom vystr\u010dil hlavu z otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed, aby se pod\u00edval, jak\u00fdm sm\u011brem Bill utekl, Georg Listing st\u00e1l p\u0159\u00edmo p\u0159ed t\u0159\u00eddou v t\u011blocvik\u00e1\u0159sk\u00e9m \u00faboru s p\u00ed\u0161\u0165alkou zav\u011b\u0161enou na krku.<br \/>\n\u201eCo tady d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c Zeptal se Tom podez\u0159\u00edvav\u011b. Poslouchal snad za dve\u0159mi?<br \/>\nGeorg se zamra\u010dil a pokr\u010dil rameny. \u201eAkor\u00e1t mi skon\u010dila hodina t\u011blocviku,\u201c \u0159ekl a uk\u00e1zal sm\u011brem, kam Bill ve sp\u011bchu zmizel. \u201eCo to bylo?\u201c<br \/>\nTom si nebyl jist\u00fd, co m\u00e1 se sv\u00fdm neochotn\u00fdm studentem d\u011blat, ani jak se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eit. N\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee se s Billem n\u011bco d\u011bje, a c\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed mu pomoci. Ne proto, \u017ee by to pat\u0159ilo do jeho popisu pr\u00e1ce nebo k jeho odpov\u011bdnosti jako autoritativn\u00ed osob\u011b, ale proto, \u017ee se sv\u00fdm studentem souc\u00edtil a za\u010dal se o n\u011bj zaj\u00edmat.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>autor: fading<br \/>\np\u0159eklad: Lauinka<br \/>\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong><a href=\"https:\/\/fiction.tokiohotelfiction.com\/viewstory.php?sid=24785\">original<\/a><\/strong><strong><\/p>\n<p><\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: fading \u201eJennere, Wilsone, zrychlete!\u201c K\u0159i\u010del Georg Listing sv\u00e9 povely p\u0159i hodin\u011b t\u011blocviku. Sledoval je p\u0159i rozcvi\u010dce, kter\u00e1 zahrnovala spoustu b\u011bhu, a o\u010dek\u00e1val, \u017ee se v\u0161ichni z\u00fa\u010dastn\u00ed v\u0161ech aspekt\u016f jeho v\u00fduky. To znamenalo i Billa. A Bill b\u011b\u017eel. Ze v\u0161ech sil se<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/03\/30\/end-of-the-hallway-2\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79439226,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[797],"tags":[],"class_list":["post-79439230","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-end-of-the-hallway-by-fading"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439230","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79439230"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439230\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79439231,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439230\/revisions\/79439231"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79439226"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79439230"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79439230"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79439230"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}