{"id":79439552,"date":"2024-06-20T15:00:00","date_gmt":"2024-06-20T13:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79439552"},"modified":"2024-06-21T14:24:28","modified_gmt":"2024-06-21T12:24:28","slug":"my-life-would-suck-without-you","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/06\/20\/my-life-would-suck-without-you\/","title":{"rendered":"My life would\u00a0suck\u00a0without you"},"content":{"rendered":"

autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u201eDo prdele, Tome, fakt ned\u00e1v\u00e1m, kdy\u017e tohle d\u011bl\u00e1\u0161!\u201c
\nA za\u010daly l\u00edtat v\u011bci. U\u017e n\u011bjakou dobu to tak v\u017edycky dopadlo a ani p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bli, jak to za\u010dalo a pro\u010d. Nemohli si vzpomenout, ale na tom nez\u00e1le\u017eelo. Zd\u00e1lo se, \u017ee h\u00e1dky se v posledn\u00ed dob\u011b staly jejich jedin\u00fdm zp\u016fsobem komunikace.
\n\u201eJ\u00e1 t\u011b taky ned\u00e1v\u00e1m, kdy\u017e to mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt!\u201c Odv\u011btil Tom a zask\u0159\u00edpal zuby. \u201eJsi zasranej uf\u0148uk\u00e1nek! Po\u0159\u00e1d si kv\u016fli v\u0161emu st\u011b\u017euje\u0161!\u201c
\n\u201eA ty jsi prost\u011b kret\u00e9n! \u0158\u00edkal jsem ti, abys na to tri\u010dko nesahal. \u0158\u00edkal jsem ti, abys na n\u011bj kurva nesahal!\u201c
\n\u201eNem\u016f\u017eu za to, \u017ee jsi ho str\u010dil do pra\u010dky! Jak jsem m\u011bl, kurva, v\u011bd\u011bt, \u017ee tvoje tri\u010dka za stovky eur tak rychle vyblednou?!\u201c
\n\u201eA samoz\u0159ejm\u011b jsi ho musel narvat p\u0159\u00edmo doprost\u0159ed t\u011bch svejch \u0161pinavejch stan\u016f! To je pak asi jasn\u00fd, \u017ee nez\u016fstane bez \u00fajmy, ne?!\u201c
\n\u201eTo s\u00a0t\u00edm nem\u00e1 v\u016fbec nic spole\u010dn\u00fdho!\u201c Tom nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161el k hromad\u011b \u010derstv\u011b vypran\u00e9ho oble\u010den\u00ed, zvedl tri\u010dko a vztekle mu ho hodil do obli\u010deje. \u201eNa, vem si to svoje zasran\u00fd tri\u010dko a ne, neobt\u011b\u017euj se mi d\u011bkovat, \u017ee jsem ti ho vypral! Kdyby nebylo m\u011b, chodil bys \u0161pinavej a smrd\u011bl jako prase!\u201c<\/p>\n

Bill proto\u010dil o\u010dima a odhodil od\u011bv na zem. \u201eCo m\u00e1m te\u010f asi kurva d\u011blat s\u00a0t\u011bmahle zni\u010denejma hadrama? U\u017e tis\u00edckr\u00e1t jsem ti \u0159\u00edkal, a\u0165 pran\u00ed nech\u00e1\u0161 na mamce, \u017ee to prost\u011b neum\u00ed\u0161 stejn\u011b jako v\u0161echno ostatn\u00ed!\u201c Ignoroval hl\u00e1sek, kter\u00fd mu \u0159\u00edkal, \u017ee to nen\u00ed pravda, \u017ee Tom je dobr\u00fd v\u00a0n\u011bkolika v\u011bcech, v mnoha, mo\u017en\u00e1 ve v\u00edce ne\u017e Bill. V tu chv\u00edli ale necht\u011bl sv\u00e9 sv\u011bdom\u00ed poslouchat.
\nTen p\u0159\u00edb\u011bh se t\u00e1hl u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, ale ani jeden z nich nem\u011bl v \u00famyslu odlo\u017eit svou hrdost a skoncovat s t\u00edm nesmyslem. Ani jeden z nich nem\u011bl odvahu p\u0159iznat, \u017ee jim ob\u011bma chyb\u00ed \u010dasy, kdy se cel\u00e9 hodiny l\u00edbali a \u0159\u00edkali si, jak jsou dokonal\u00ed. I kdyby to bylo v o\u010d\u00edch ostatn\u00edch nemor\u00e1ln\u00ed nebo nechutn\u00e9. Byla to jejich v\u011bc, a to bylo v\u0161e.
\nAle te\u010f se stejn\u011b dlouho h\u00e1dali kv\u016fli takov\u00fdm banalit\u00e1m.
\n\u201eJsi jen nevd\u011b\u010dnej egoista, Bille! P\u0159esn\u011b to!\u201c Vyhrkl Tom a rozp\u0159\u00e1hl ruce do\u0161iroka. \u201eSv\u011bt se neto\u010d\u00ed jen kolem tebe a ty nejsi kr\u00e1lem t\u00fdhle Zem\u011b! P\u0159esta\u0148 se ke v\u0161em ostatn\u00edm chovat jako ke spodin\u011b!\u201c
\n\u201eNic z toho ned\u011bl\u00e1m! Akor\u00e1t si vymej\u0161l\u00ed\u0161 a pomlouv\u00e1\u0161 m\u011b za m\u00fdma z\u00e1dama, ty hajzle!\u201c
\nTom sev\u0159el rty. \u201eJ\u00e1 t\u011b ne\u2026\u201c
\n\u201eKurva, n\u011bkdy si p\u0159eju, abych byl jedin\u00e1\u010dek!\u201c Uzav\u0159el Bill a zv\u00fd\u0161il hlas, aby utnul Tom\u016fv protest hned v z\u00e1rodku.
\nDreda\u0159 zmlkl a sev\u0159el p\u011bsti tak siln\u011b, a\u017e mu zb\u011blely klouby.
\n\u201eV\u00ed\u0161 co, Bille? J\u00e1 taky,\u201c zasy\u010del zlostn\u011b a vyrazil z jeho pokoje do sv\u00e9ho.
\n\u010cernovl\u00e1sek sly\u0161el bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed a pak u\u017e nic.
\n\u201eSeru na to,\u201c procedil skrz za\u0165at\u00e9 zuby a zvedl vybledl\u00e9 tri\u010dko. N\u011bkolik vte\u0159in na n\u011bj z\u00edral a nebyl rozhodnut\u00fd, zda ho m\u00e1 vyhodit, nebo ne. Pak ho napadlo, \u017ee by ho mohl rozst\u0159\u00edhat a vyrobit z n\u011bj n\u011bco jin\u00e9ho.
\nVy\u0161el z pokoje, a kdy\u017e m\u00edjel Tomovy dve\u0159e, mocn\u011b do nich kopl, aby bratrovi p\u0159ipomn\u011bl, jak moc ho nen\u00e1vid\u00ed.<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill si nemohl pomoct a u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 si odfrknul, kdy\u017e p\u0159erovn\u00e1val t\u0159et\u00ed polici knihovny. P\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d je jeho matka n\u011bkdy tak oportunistick\u00e1. M\u011bla doma sv\u00e9 d\u011bti jen t\u0159ikr\u00e1t do roka, aby byla spokojen\u00e1, a kdy\u017e tam byly, vyu\u017e\u00edvala je k tomu, aby ukl\u00edzely d\u016fm, zat\u00edmco ona blbla s Gordonem?
\nKdy\u017e byl dole, alespo\u0148 nemusel sn\u00e1\u0161et ty sra\u010dky, co si Tom pou\u0161t\u011bl, striktn\u011b velmi hlasit\u011b, aby Bill ohluchl a dostal hysterick\u00fd z\u00e1chvat, \u0161el mu zabouchat na dve\u0159e s \u00famyslem n\u011bco rozb\u00edt, a pak se znovu pustit do h\u00e1dky.
\nJeho bratr byl p\u011bkn\u00fd kret\u00e9n.
\nU\u0161kl\u00edbl se a sundal knihy z horn\u00ed police, aby je opr\u00e1\u0161il \u2013 snadno na n\u011b dos\u00e1hl i bez pomoci \u017eidle. Kdy\u017e o tom tak p\u0159em\u00fd\u0161lel, mo\u017en\u00e1 i proto mu matka \u0159ekla, aby uklidil ob\u00fdv\u00e1k.
\nPolo\u017eil je na hrom\u00e1dku na stolek, a kdy\u017e se pod\u00edval k polici, uvid\u011bl mal\u00fd, sv\u011btle zelen\u00fd z\u00e1pisn\u00edk le\u017e\u00edc\u00ed vodorovn\u011b u zadn\u00ed st\u011bny knihovny. Nejsp\u00ed\u0161 byl mezi knihami ukryt\u00fd kdov\u00ed jak dlouho.
\nZv\u011bdav\u011b ho zvedl. Na p\u0159edn\u00ed stran\u011b nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1pis krom\u011b slova, kter\u00e9 bylo ji\u017e p\u0159edti\u0161t\u011bno na ob\u00e1lce: Den\u00edk.
\n\u201eDen\u00edk?\u201c Zamra\u010dil se. \u010c\u00ed by mohl b\u00fdt? Nevzpom\u00ednal si, \u017ee by si n\u011bkdy psal den\u00edk, a pochyboval, \u017ee by si ho psal i Tom.
\nPolo\u017eil ho zp\u00e1tky na stolek vedle knih a rozhodl se, \u017ee o tom pop\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed pozd\u011bji.<\/p>\n

***<\/p>\n

Pot\u00e9, co Bill zamkl dve\u0159e do sv\u00e9ho pokoje, se posadil na postel. Zk\u0159\u00ed\u017eil nohy a obr\u00e1til den\u00edk v rukou. M\u011bl opravdu pr\u00e1vo ho otev\u0159\u00edt? Pokud ho tam n\u011bkdo schoval\u2026 mo\u017en\u00e1 necht\u011bl, aby ho n\u011bkdo na\u0161el.
\n\u201eK \u010dertu s t\u00edm,\u201c pomyslel si hned pot\u00e9. \u201eMo\u017en\u00e1 v\u00a0n\u011bm ani nic nen\u00ed.\u201c
\nOtev\u0159el ho na prvn\u00ed str\u00e1nce a skute\u010dn\u011b tam bylo n\u011bco naps\u00e1no. Dokonce v\u00edc ne\u017e n\u011bco.
\nBill se chv\u00edli d\u00edval na zaoblen\u00e9, trochu chaotick\u00e9 p\u00edsmo, kter\u00e9 zab\u00edralo celou str\u00e1nku, a poznal, \u017ee je to p\u00edsmo jeho matky.
\nSimone si psala den\u00edk? Pro\u010d?
\nZa\u010dal \u010d\u00edst<\/p>\n

    \n
  1. prosince 1988
    \nV tuto chv\u00edli si nejsem ni\u010d\u00edm jist\u00e1. C\u00edt\u00edm se stra\u0161n\u011b slab\u00e1 a v pr\u00e1ci se mi moc neda\u0159\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed je tu Jorg, aby m\u011b rozveselil.
    \nOn je v\u0161ak dal\u0161\u00ed z m\u00fdch probl\u00e9m\u016f.
    \nMenstruace se je\u0161t\u011b nedostavila a j\u00e1 nem\u00e1m odvahu mu to \u0159\u00edct. Pokud to do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho t\u00fddne nedostanu, p\u016fjdu k doktorovi. Bo\u017ee, tak stra\u0161n\u011b moc se boj\u00edm. Nev\u00edm, jestli jsme na miminko p\u0159ipraveni, jsme tak mlad\u00ed\u2026<\/em><\/li>\n<\/ol>\n

    Bill p\u0159imhou\u0159il o\u010di. To muselo b\u00fdt v dob\u011b, kdy jeho matka zjistila, \u017ee je t\u011bhotn\u00e1! Datum odpov\u00eddalo\u2026
    \nSimone si b\u011bhem t\u011bhotenstv\u00ed vedla den\u00edk?
    \nBill zaujat\u011b pokra\u010doval ve \u010dten\u00ed.<\/p>\n

      \n
    1. prosince 1988
      \nJe to ofici\u00e1ln\u00ed: jsem t\u011bhotn\u00e1. C\u00edt\u00edm se te\u010f euforicky a pln\u00e1 energie. Jorg to p\u0159ijal s nad\u0161en\u00edm a u\u017e sp\u0159\u00e1d\u00e1me pl\u00e1ny. Douf\u00e1m, \u017ee v\u0161e dopadne dob\u0159e.
      \nU\u017e te\u010f c\u00edt\u00edm, \u017ee to stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 ve mn\u011b roste, miluju.
      \nJ\u00e1 bych cht\u011bla kluka, Jorg holku. \u017dertuje a \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee pokud n\u011bkdo z\u00a0n\u00e1s nebude spokojen, klidn\u011b m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat v\u00a0dal\u0161\u00edm \u201eplozen\u00ed\u201c d\u011bt\u00ed. Jsem r\u00e1da, \u017ee je tak nad\u0161en\u00fd, m\u00e1m z\u00a0toho dobr\u00fd pocit.
      \nTe\u010f jsem ta nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, \u017ee jsem si vybrala pr\u00e1v\u011b jeho.<\/em><\/li>\n<\/ol>\n

      Bill se p\u0159i \u010dten\u00ed posledn\u00edch slov smutn\u011b usm\u00e1l. Kdyby jen Simone v\u011bd\u011bla, co se stane o p\u00e1r let pozd\u011bji\u2026 kdo v\u00ed, jestli by si d\u011bti nechala.
      \n\u010cernovl\u00e1sek si povzdechl a zav\u0159el den\u00edk, proto\u017ee usoudil, \u017ee pro tuhle chv\u00edli u\u017e m\u00e1 dost. D\u00e1valo mu to p\u0159\u00edle\u017eitost se nad n\u011bjak\u00fdmi v\u011bcmi zamyslet a p\u0159em\u00fd\u0161let, co by bylo, kdyby se to nestalo. Byl r\u00e1d, \u017ee je te\u010f jeho matka s Gordonem, proto\u017ee ji d\u011blal \u0161\u0165astnou. Co\u017e si zaslou\u017eila.
      \nZrovna vstal z postele, kdy\u017e usly\u0161el, jak ho Simone vol\u00e1 k ve\u010de\u0159i. Zam\u00ed\u0159il do koupelny a doufal, \u017ee nenaraz\u00ed na Toma.
      \nAle dreda\u0159 tam byl.
      \nBill ztuhl a sna\u017eil se um\u00fdt si ruce, ani\u017e by se ho jakkoliv dotkl. Tom se zase choval, jako by Bill neexistoval, a \u010dernovl\u00e1sek na okam\u017eik zauva\u017eoval, jestli to r\u00e1no nep\u0159ehnal.
      \nPak si pomyslel, \u017ee ani Tom ho ne\u0161et\u0159il a jeho hn\u011bv znovu vzrostl.<\/p>\n

      Sp\u011bchal z koupelny, ale nev\u0161iml si mokr\u00e9 podlahy, uklouzl a narazil si zadek. Hlasit\u011b zaklel.
      \nTom vyt\u0159e\u0161til o\u010di a skoro se mu pokusil pomoci, ale Bill se postavil a uk\u00e1zal na n\u011bj prstem, zat\u00edmco si druhou rukou mas\u00edroval zadek.
      \n\u201eTY! Tohle jsi, kurva, ud\u011blal schv\u00e1ln\u011b! J\u00e1 to v\u00edm!\u201c
      \n\u201eCo\u017ee?!\u201c Zeptal se \u0161okovan\u011b Tom.
      \n\u201ePoc\u00e1kal jsi podlahu, abych uklouzl! Kret\u00e9ne!\u201c
      \n\u201eNic takov\u00fdho jsem neud\u011blal, jsi bl\u00e1zen,\u201c odv\u011btil Tom a ho\u0159ce zavrt\u011bl hlavou.
      \n\u201eBo\u017ee, ne\u010dekal bych, \u017ee se m\u011b pokus\u00ed\u0161 zab\u00edt! Jsi v\u011bt\u0161\u00ed kret\u00e9n, ne\u017e jsem si myslel, Tome!\u201c Pokra\u010doval Bill a ob\u010das zast\u00e9nal nad sv\u00fdm bolav\u00fdm zadkem.
      \n\u201eOpakuju, \u017ee jsem nic takov\u00fdho neud\u011blal! Kdy\u017e jsme se myli ruce, omylem jsme poc\u00e1kali podlahu!\u201c
      \n\u201eLh\u00e1\u0159i!\u201c Vyk\u0159ikl \u010dernovl\u00e1sek vztekle, ne\u017e pomalu odkulhal z koupelny.
      \nTom si povzdechl a n\u00e1sledoval ho do kuchyn\u011b.<\/p>\n

      ***<\/p>\n

      \u201eTo je absurdn\u00ed!\u201c
      \n\u201eNeopova\u017euj se to pop\u0159\u00edt, Tome!\u201c
      \nGordon se do hovoru nezapojoval, zat\u00edmco Simone na syny z\u00edrala, jako by se zbl\u00e1znili.
      \nV\u0161ichni spole\u010dn\u011b ve\u010de\u0159eli a mohla to b\u00fdt p\u011bkn\u00e1 rodinn\u00e1 sc\u00e9na, kdyby se dvoj\u010data neza\u010dala h\u00e1dat o to, kdo m\u00e1 na tal\u00ed\u0159i v\u00edc brokolice.
      \n\u201eM\u00e1\u0161 m\u00ed\u0148! Nepop\u00edrej to!\u201c
      \n\u201eI kdyby, tak co?\u201c Odsekl Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.
      \n\u201eM\u011bli bychom m\u00edt stejn\u011b! Pro\u010d j\u00e1 mus\u00edm j\u00edst v\u00edc toho zelen\u00fdho svinstva ne\u017e ty?!\u201c
      \nSimone nat\u00e1hla jednu ruku k Billovi a druhou k Tomovi. \u201eKluci\u2026\u201c
      \nBill se oto\u010dil a pohl\u00e9dl na ni. \u201eJsi nespravedliv\u00e1, mami!\u201c
      \nTom proto\u010dil o\u010dima. \u201eNo jasn\u011b, te\u010f to bude\u0161 h\u00e1zet na m\u00e1mu! Jsi bl\u00e1zen, Bille!\u201c
      \n\u201eTy dr\u017e hubu!\u201c
      \n\u201eKluci!\u201c Zah\u0159m\u011bla Simone rozzloben\u011b. \u201eP\u0159esta\u0148te! Bille, u\u017e ti nikdy ned\u00e1m na tal\u00ed\u0159 \u017e\u00e1dnou brokolici, kdy\u017e-\u2026\u201c
      \n\u201eOh, jasn\u011b, u\u017e to ch\u00e1pu,\u201c pokra\u010doval Tom a p\u0159eru\u0161il ji. \u201eU\u017e v\u00edm, v \u010dem je probl\u00e9m. Copak, Bille, u\u017e se nec\u00edt\u00ed\u0161 jako mamin\u010din maz\u00e1nek?\u201c
      \nBillovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily. \u201eO \u010dem to mluv\u00ed\u0161?\u201c
      \n\u201eC\u00edt\u00ed\u0161 se te\u010f p\u0159ehl\u00ed\u017eenej, kdy\u017e u\u017e se ve\u0161ker\u00e1 pozornost nesoust\u0159ed\u00ed v\u00fdhradn\u011b na tebe, co? U\u017e od mali\u010dka to tak v\u017edycky bylo, ty jsi byl ten chytrej, kreativn\u00ed, obl\u00edbenej, mamin\u010din maz\u00e1nek\u2026\u201c<\/p>\n

      \u201eP\u0159esta\u0148, Tome, v\u00ed\u0161, \u017ee to nen\u00ed pravda!\u201c Zas\u00e1hla Simone cel\u00e1 rud\u00e1 v obli\u010deji.
      \n\u201eKluci, nechte toho,\u201c dodal Gordon p\u0159\u00edsn\u011b.
      \n\u201eO to nejde!\u201c Hystericky vyp\u00edskl Bill. \u201eStejn\u011b bys ten favorit nikdy nemohl bejt ty, proto\u017ee jsi zbyte\u010dnej a neschopnej!\u201c
      \n\u201eBILLE!\u201c
      \n\u201eAh, v\u00e1\u017en\u011b? Oh, tak to se potom hluboce omlouv\u00e1m, Bille, ale mo\u017en\u00e1 by v\u00e1\u017en\u011b bylo lep\u0161\u00ed, kdybych byl jedin\u00e1\u010dek, ne?\u201c
      \n\u201eTome, ty toho taky proboha nech!\u201c
      \n\u201eKURVA JO, BEZ TEBE BYCH SE M\u011aL STOKR\u00c1T L\u00cdP!\u201c Vy\u0161t\u011bkl Bill, vstal a pra\u0161til rukama do stolu.
      \n\u201eFajn!\u201c Zak\u0159i\u010del na opl\u00e1tku Tom.
      \n\u201eFAJN!\u201c Zopakoval Bill posledn\u00ed slovo, ne\u017e skoro nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd vyb\u011bhl z kuchyn\u011b a zamkl se ve sv\u00e9m pokoji.
      \n\u201eJ\u00e1 ho nen\u00e1vid\u00edm, nen\u00e1vid\u00edm, nen\u00e1vid\u00edm\u2026\u201c<\/p>\n

      ***<\/p>\n

        \n
      1. dubna 1989
        \nNemohli jsme tomu uv\u011b\u0159it! Nerozum\u011bla jsem ni\u010demu, co se objevilo na obrazovce, ale kdy\u017e n\u00e1m \u0159ekli, \u017ee jsou to dvoj\u010data\u2026 skoro jsem omdlela!
        \nJsou jednovaje\u010dn\u00e1! Budeme m\u00edt dva identick\u00e9 chlape\u010dky, kte\u0159\u00ed budou skota\u010dit po dom\u011b! Jsem tak \u0161\u0165astn\u00e1!
        \nDoktor \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jsou zdrav\u00ed, ale \u017ee mus\u00edm chodit na pravideln\u00e9 kontroly. Jako bych na n\u011b doposud nechodila!
        \nJorg je st\u00e1le v \u0161oku a je tak mimo, chud\u00e1k. Ale mysl\u00edm, \u017ee si opravdu u\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159edstavu, \u017ee mu ti dva mal\u00ed and\u00edlci \u0159\u00edkaj\u00ed tati. Bre\u010d\u00edm, jen na to pomysl\u00edm!
        \nVybrali jsme jm\u00e9na. Prvn\u00ed narozen\u00fd se bude jmenovat Tom, druh\u00fd Bill. Jorg je cht\u011bl pojmenovat Thomas a Hans, ale mn\u011b to p\u0159i\u0161lo p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9!
        \nJak jsem pochopila, jako prvn\u00ed se narod\u00ed spodn\u00ed miminko, tak\u017ee je za\u010dnu rozli\u0161ovat a\u017e za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, mysl\u00edm.
        \nB\u0159\u00ed\u0161ko u\u017e je docela vid\u011bt a j\u00e1 se kolikr\u00e1t p\u0159istihnu, \u017ee si ho hlad\u00edm, ani\u017e bych si to uv\u011bdomovala. Je to pro m\u011b v\u0161echno tak nov\u00e9\u2026
        \nNevolnosti jsou skoro \u00fapln\u011b pry\u010d, tak\u017ee jsem v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1da. Od kamar\u00e1dek jsem sly\u0161ela, \u017ee klidn\u011b m\u016f\u017eou p\u0159etrv\u00e1vat a\u017e do osm\u00e9ho\/dev\u00e1t\u00e9ho m\u011bs\u00edce. Hr\u016fza!
        \nAle nejlep\u0161\u00ed na tom je, \u017ee te\u010f u\u017e si kone\u010dn\u011b m\u016f\u017eeme dovolit oble\u010den\u00ed a hra\u010dky!<\/em><\/li>\n<\/ol>\n

        Bill se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu. Nev\u011bd\u011bl, kolik je hodin, ale bylo pozd\u011b v noci a v\u0161ichni u\u017e spali. Po t\u00e9 posledn\u00ed zu\u0159iv\u00e9 h\u00e1dce u ve\u010de\u0159e nemohl usnout, a tak se znovu pustil do \u010dten\u00ed den\u00edku. Simone nepsala \u00fapln\u011b pravideln\u011b, ale kdy\u017e u\u017e to ud\u011blala, popsala v\u0161echno do nejmen\u0161\u00edho detailu a \u010dernovl\u00e1sek mohl c\u00edtit v\u0161echny emoce, kter\u00e9 jeho matka p\u0159ed devaten\u00e1cti lety pro\u017e\u00edvala.
        \nMuselo b\u00fdt hezk\u00e9 c\u00edtit se tak \u0161\u0165astn\u011b, m\u00edt rodinu\u2026
        \nKdy\u017e jim to klapalo, Bill \u010dasto fantaz\u00edroval o rodin\u011b, i kdy\u017e dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee s Tomem nemohou m\u00edt d\u011bti, a to ani prost\u0159ednictv\u00edm adopce. Byly to sice jen sny a taky jimi jen z\u016fstaly, ale bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 si o nich s dreda\u0159em pov\u00eddat a vym\u011b\u0148ovat si n\u00e1zory, p\u0159edstavy, fantazie.
        \nPovzdechl si. Chyb\u011bl mu. Nech\u00e1pal pro\u010d, ale kdy\u017e vid\u011bl Toma, jedin\u00e9, co dok\u00e1zal, bylo na n\u011bj k\u0159i\u010det, i kdy\u017e ve skute\u010dnosti to jeho srdce c\u00edtilo jinak. Takhle v\u0161echno ni\u010dili, ale on nev\u011bd\u011bl, jak s t\u00edm p\u0159estat. Necht\u011bl se vzd\u00e1t; u\u017e tak si o n\u011bm Tom myslel, \u017ee je slaboch.
        \nNeuv\u011bdomil si, \u017ee vzd\u00e1t se hrdosti kv\u016fli l\u00e1sce nen\u00ed v\u016fbec slabost.<\/p>\n

        ***<\/p>\n

        Bill u\u017e \u010detl cel\u00e9 hodiny \u2013 nebo mu to tak alespo\u0148 p\u0159ipadalo \u2013 a s opravdov\u00fdm z\u00e1jmem hltal v\u0161e, co Simone napsala. Nec\u00edtil pot\u0159ebu j\u00edt sp\u00e1t, cht\u011bl se dostat na konec a p\u0159e\u010d\u00edst si, jak prob\u00edhal jejich porod.<\/p>\n

          \n
        1. srpna 1989
          \nJsem zoufal\u00e1. M\u016fj sv\u011bt se mi hrout\u00ed p\u0159ed o\u010dima a c\u00edt\u00edm se stra\u0161n\u011b frustrovan\u00e1.
          \nPosledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva nedopadla dob\u0159e. Doktor Furst se rozhodl nechat si m\u011b a\u017e do porodu v nemocnici, aby m\u011b mohl l\u00e9pe a \u010dast\u011bji kontrolovat.
          \nV\u0161echno vypadalo perfektn\u011b, ale najednou\u2026 Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it.
          \nTom je nemocn\u00fd.
          \nKdy\u017e mi to doktor \u0159ekl, nedok\u00e1zala jsem to pochopit. Odm\u00edtla jsem ho poslouchat a on v\u0161e vysv\u011btlil Jorgovi. Pak to ozn\u00e1mil mn\u011b, zat\u00edmco j\u00e1 jsem ho st\u00e1le odm\u00edtala poslouchat.
          \nPochopila jsem jen, \u017ee to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s pupe\u010dn\u00ed \u0161\u0148\u016frou, mysl\u00edm, \u017ee ho dus\u00ed nebo nedost\u00e1v\u00e1 v\u00fd\u017eivu, jakou by m\u011bl. Mohl zem\u0159\u00edt, to bylo jedin\u00e9, co jsem ch\u00e1pala. V nejhor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b se nedo\u017eije porodu.
          \nZb\u00fdv\u00e1 tak m\u00e1lo\u2026 Jak je to mo\u017en\u00e9?
          \nKdy\u017e doktor p\u0159i\u0161el podruh\u00e9, \u0159ekl mi, \u017ee u dvoj\u010dat se \u010dasto st\u00e1v\u00e1, \u017ee se jedno z nich narod\u00ed mrtv\u00e9 nebo kr\u00e1tce po porodu zem\u0159e. \u0158ekl to s\u00a0tak roz\u010diluj\u00edc\u00edm klidem, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, jestli se m\u011b sna\u017eil ut\u011b\u0161it, ale v\u016fbec se mu to nepovedlo.
          \nNechci Toma ztratit. Dosud bylo v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, tak pro\u010d najednou tohle?
          \nNos\u00edm je v sob\u011b u\u017e dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f a oba je miluji. Nezvl\u00e1dla bych, kdybych o n\u011bkter\u00e9ho z nich p\u0159i\u0161la, nechci!
          \nNechci Billovi vysv\u011btlovat, jak p\u0159i\u0161el o bratra.<\/em><\/li>\n<\/ol>\n

          Ani nedo\u010detl str\u00e1nku, ale u\u017e nemohl \u010d\u00edst d\u00e1l, proto\u017ee mu den\u00edk vyklouzl z rukou a s lehk\u00fdm \u017euchnut\u00edm spadl na podlahu. Le\u017eel tam na podlaze, zat\u00edmco Bill z\u016fstal nehybn\u011b le\u017eet na posteli, jako by d\u00e1l \u010detl, i kdy\u017e jeho o\u010di nic nevid\u011bly. Po v\u0161ech t\u011bch str\u00e1nk\u00e1ch radosti a nad\u011bje n\u011bco takov\u00e9ho ne\u010dekal. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co \u010detl, bylo to naprosto absurdn\u00ed. Dokonal\u00e9 t\u011bhotenstv\u00ed, jak ho Simone popsala, a pak puf, a najednou mohlo v\u0161echno skon\u010dit takhle.
          \nMyslel na Toma a na chv\u00edle, kter\u00e9 spolu pro\u017eili. Bo\u017ee, byl to cel\u00fd \u017eivot!
          \nVzpomn\u011bl si, jak si v d\u011btstv\u00ed hr\u00e1li s aut\u00ed\u010dky nebo jak si kreslili na podlaze vedle sebe a jejich ramena se p\u0159itom dot\u00fdkala. Doslova se od sebe nemohli odtrhnout. Vzpomn\u011bl si, jak t\u011b\u017ek\u00e9 bylo sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm, \u017ee se nemohou dr\u017eet za ruce ve \u0161kole nebo kdy\u017e jdou ven, proto\u017ee to ostatn\u00ed d\u011bti nech\u00e1pou. Vzpomn\u011bl si, jak kv\u016fli tomu plakal a jak ho Tom v\u017edy ut\u011b\u0161oval.
          \nVzpomn\u011bl si na ty hloup\u00e9 sny, kter\u00e9 m\u011bli v\u017edy stejn\u00e9, v\u017edy stejn\u00e9 c\u00edle a stejnou v\u00e1\u0161e\u0148 pro hudbu. Ta hloup\u00e1 kapela, kterou zalo\u017eili, nakonec nebyla tak hloup\u00e1, vzhledem k tomu, co se z nich stalo.
          \nVzpomn\u011bl si, jak zjistili, \u017ee se miluj\u00ed jinak, ale ne \u0161patn\u00fdm zp\u016fsobem, kolikr\u00e1t se milovali a kolik polibk\u016f si vym\u011bnili. Nedok\u00e1zal naj\u00edt jedin\u00fd okam\u017eik, kdy si p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se za\u010dali st\u00e1le \u010dast\u011bji h\u00e1dat, v\u00a0n\u011b\u010dem se sv\u00fdm bratrem nerozum\u011bl.
          \nNakonec mu do\u0161lo, \u017ee Tom u toho v\u0161eho nemusel v\u016fbec b\u00fdt.<\/p>\n

          \u2026 A pak si p\u0159ipadal stra\u0161n\u011b hloup\u011b a jedin\u00e9, na co se zmohl, bylo, \u017ee se svalil na postel, rozplakal se a sna\u017eil se nemyslet na to, co by se stalo, kdyby se Tom nikdy nenarodil.
          \nA on, kter\u00fd str\u00e1vil posledn\u00edch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f h\u00e1d\u00e1n\u00edm se \u2013 kv\u016fli \u010demu? Stresu? Tom rozhodn\u011b ne \u2013 bral jeho p\u0159\u00edtomnost jako samoz\u0159ejmost a k\u0159i\u010del mu p\u0159\u00edmo do obli\u010deje, \u017ee by byl rad\u011bji jedin\u00e1\u010dek.
          \nJak ho to v\u016fbec mohlo napadnout? Te\u010f to zn\u011blo jako ta nejv\u011bt\u0161\u00ed pitomost, jakou kdy v \u017eivot\u011b \u0159ekl.
          \nPot\u0159eboval Toma jako vzduch, kter\u00fd d\u00fdchal; Tom byl jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed.
          \nNev\u011bd\u011bl, komu m\u00e1 pod\u011bkovat za jeho z\u00e1chranu. Nem\u011bl odvahu ani s\u00edlu pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed den\u00edku.
          \n\u2026 Ve skute\u010dnosti m\u011bl trochu s\u00edly i odvahy, ale necht\u011bl je pou\u017e\u00edt k tomu, aby si p\u0159e\u010detl Simonin den\u00edk.<\/p>\n

          ***<\/p>\n

          Tom se probudil, kdy\u017e usly\u0161el dv\u011b lehk\u00e1, ale d\u016frazn\u00e1 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Byl p\u0159\u00edli\u0161 zmaten\u00fd na to, aby o tom mohl p\u0159em\u00fd\u0161let, a tak prost\u011b se zavr\u010den\u00edm vstal a otev\u0159el.
          \nBill se mu vrhl do n\u00e1ru\u010de a vzlykal, dr\u017eel ho tak pevn\u011b, jako u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f ne, a\u017e se Tom p\u0159istihl, \u017ee o p\u00e1r krok\u016f klop\u00fdtl a musel n\u011bkolikr\u00e1t zamrkat, aby se probral natolik, aby pobral, co se d\u011bje.
          \n\u201eBille\u2026?\u201c Zamumlal p\u0159ekvapen\u011b.
          \nPak si vzpomn\u011bl na jejich h\u00e1dku a sna\u017eil se chovat drsn\u011b. \u201eCo tady d\u011bl\u00e1\u0161? Spal jsem,\u201c pronesl drsn\u00fdm hlasem.
          \n\u010cernovl\u00e1sek k n\u011bmu zvedl zarudl\u00e9 o\u010di pln\u00e9 slz, tv\u00e1\u0159e m\u011bl \u00fapln\u011b vlhk\u00e9 a rty popraskan\u00e9.
          \nTom by si v tomhle stavu p\u0159ed Billem nedok\u00e1zal udr\u017eet tvrdou tv\u00e1\u0159, ani kdyby cht\u011bl.
          \nPosadil ho na postel a cht\u011bl vst\u00e1t, aby zav\u0159el dve\u0159e, ale \u010dernovl\u00e1sek ho nehodlal pustit, tak\u017ee dreda\u0159ovi nezbylo ne\u017e si sednout vedle n\u011bj. Op\u011btoval objet\u00ed a okam\u017eit\u011b se c\u00edtil tak dob\u0159e jako u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f ne.
          \n\u201eCo se stalo\u2026?\u201c<\/p>\n

          Bill n\u011bkolikr\u00e1t vzlykl, ne\u017e na\u0161el s\u00edlu promluvit. \u201eP-promi\u0148! Omlouv\u00e1m se, Tomi, nemyslel jsem to tak! Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem ti tohle \u0159ekl, nemyslel jsem to tak! Pros\u00edm, odpus\u0165 mi!\u201c
          \nToma p\u0159ekvapilo, \u017ee ho sly\u0161el tohle \u0159\u00edkat, ale je\u0161t\u011b v\u00edc ho p\u0159ekvapilo, kdy\u017e usly\u0161el sladkou p\u0159ezd\u00edvku, kterou mu Bill dal, kdy\u017e mu byly \u010dty\u0159i roky.
          \nJeho srdce zrychlilo \u00fadery.
          \nNastal \u010das zahodit v\u0161echno, co by mu mohlo br\u00e1nit v usm\u00ed\u0159en\u00ed s\u00a0Billem. A\u0165 u\u017e byl ve stresu, nebo ne, nech\u00e1pal, pro\u010d by to m\u011blo ovlivnit jeho vztah s\u00a0dvoj\u010detem.
          \n\u201eJ\u00e1\u2026 taky se ti mus\u00edm omluvit. To, co jsem \u0159ekl, jsem ani j\u00e1 nemyslel v\u00e1\u017en\u011b.\u201c
          \nTe\u010f kdy\u017e se jeden z nich odv\u00e1\u017eil p\u0159iznat, bylo to jednodu\u0161\u0161\u00ed. Tom si p\u0159ipadal hloup\u011b a zbab\u011ble, proto\u017ee \u010dekal, a\u017e uvid\u00ed Billa v\u00a0slz\u00e1ch, aby mu to \u0159ekl.
          \nBill se na n\u011bj pod\u00edval. \u201eP\u0159e-p\u0159esta\u0148me se h\u00e1dat, Tomi\u2026 p\u0159esta\u0148me\u2026\u201c Nikdy p\u0159edt\u00edm si neuv\u011bdomil, jak tr\u00fdzniv\u00fd je v\u0161echen ten vztek, kter\u00fd v sob\u011b nos\u00ed; neuv\u011bdomil si, jak vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed h\u00e1d\u00e1n\u00ed je. Nech\u00e1pal, jak mohl vydr\u017eet tak dlouho d\u011blat n\u011bco tak hloup\u00e9ho a bolestiv\u00e9ho.<\/p>\n

          Tom p\u0159ik\u00fdvl a palcem mu set\u0159el slzu. \u201eNepla\u010d\u2026 promi\u0148, pros\u00edm\u2026 nepla\u010d\u2026\u201c
          \nBill popot\u00e1hl a vyhnul se tomu, aby Tomovi \u0159ekl, pro\u010d p\u0159esn\u011b pl\u00e1\u010de. Necht\u011bl, aby se to Tom dozv\u011bd\u011bl, ale hlavn\u011b to necht\u011bl ani vyslovit nahlas. Bylo to a\u017e moc p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9.
          \nZnovu se na n\u011bj pod\u00edval \u2013 p\u0159edstavil si, \u017ee by p\u0159ed n\u00edm jeho Tomi nikdy nebyl \u2013 a pevn\u011bji ho objal a zabo\u0159il mu obli\u010dej do hrudi.
          \n\u201eJ\u00e1\u2026 j\u00e1 t\u011b miluju\u2026\u201c za\u0161eptal ti\u0161e a pevn\u011b sv\u00edral jeho tri\u010dko. \u201eJe mi bez tebe \u0161patn\u011b\u2026 je mi \u0161patn\u011b u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f\u2026 tak \u0161patn\u011b, Tome\u2026\u201c
          \n\u201eMn\u011b taky,\u201c p\u0159iznal dreda\u0159 a po\u0159\u00e1dn\u011b ho objal. C\u00edtil, jak ho p\u00e1l\u00ed o\u010di, ale ubre\u010den\u00fd Tomi nebyl ten, kter\u00e9ho Bill pot\u0159eboval. Bez n\u011bj to bylo nesnesiteln\u00e9, ale te\u010f m\u011bli \u0161anci v\u0161echno napravit. Sna\u017eil se ho ut\u011b\u0161it sv\u00fdmi trapn\u00fdmi objet\u00edmi, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, jak moc je Bill miluje.
          \n\u010cernovl\u00e1sek se ti\u0161e, rozt\u0159esen\u011b zasm\u00e1l a nat\u00e1hl krk, aby se sv\u00fdmi vlhk\u00fdmi rty p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke rt\u016fm sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Zachv\u011bl se a uc\u00edtil, jak Tom ztuhl. Usm\u00e1l se: i on n\u011bco c\u00edtil.
          \nU\u017e to bylo p\u0159\u00edli\u0161, p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, co se pol\u00edbili, a Billovi to nikdy nechyb\u011blo v\u00edc ne\u017e pr\u00e1v\u011b te\u010f.
          \nTe\u010f, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo p\u0159itisknout sv\u00e9 rty na Tomovy, si byl jist\u00fd, \u017ee se od nich u\u017e nikdy nedok\u00e1\u017ee odtrhnout.
          \nA Tom m\u011bl z\u0159ejm\u011b stejn\u00fd n\u00e1zor, kdy\u017e ho vzal a polo\u017eil na matraci pod sebe.
          \n\u201eCelou tu dobu jsme se h\u00e1dali\u2026 choval jsem se k tob\u011b \u0161patn\u011b\u2026\u201c za\u0161eptal star\u0161\u00ed na rty sv\u00e9ho dvoj\u010dete. \u201e\u2026 Te\u010f mi dovol, abych t\u011b miloval\u2026\u201c
          \nBill p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159imhou\u0159il o\u010di a nechal si po tv\u00e1\u0159\u00edch sklouznout posledn\u00ed osam\u011bl\u00e9 slzy.
          \n\u017dasl nad t\u00edm, jak to bylo snadn\u00e9, a nemohl si pomoct, ale znovu si \u0159ekl, \u017ee je hloup\u00fd, proto\u017ee to neud\u011blal d\u0159\u00edv.
          \nP\u0159\u00edsahal si, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho u\u017e nikdy nedovol\u00ed. Pak se uvolnil a nechal Toma, aby ho miloval.<\/p>\n

          ***<\/p>\n

          Jakmile Tom usnul, Bill se p\u0159eto\u010dil na bok, sna\u017eil se nevyklouznout z jeho sev\u0159en\u00ed a polo\u017eil mu ruku na tv\u00e1\u0159.
          \nMilovali se jako u\u017e dlouho ne, s v\u00e1\u0161n\u00ed, citem a \u2013 pro\u010d ne? \u2013 dokonce i n\u011bkolika slzami \u0161t\u011bst\u00ed.
          \nBylo to kr\u00e1sn\u00e9 a Bill si byl jist\u00fd, \u017ee na to bude vzpom\u00ednat do konce \u017eivota.
          \nP\u0159ejel Tomovi prstem po tv\u00e1\u0159i, tu a tam ho lehce pol\u00edbil a trochu d\u00e9le se zdr\u017eel na jeho rtech. Miloval ho, miloval ho tak moc, a\u017e to bolelo. Ale byla to snesiteln\u00e1 a v\u00edtan\u00e1 bolest ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co c\u00edtil, kdy\u017e se ho sna\u017eil nen\u00e1vid\u011bt.
          \nTe\u010f u\u017e to ch\u00e1pal: nebylo mo\u017en\u00e9, aby Toma nen\u00e1vid\u011bl, stejn\u011b jako nebylo mo\u017en\u00e9, aby Tom nen\u00e1vid\u011bl jeho.
          \nA ur\u010dit\u011b u\u017e to nikdy ani nebudou zkou\u0161et.
          \nBill si spokojen\u011b povzdechl, st\u00e1le ho hladil po tv\u00e1\u0159i a nemohl si pomoct, ale vzpomn\u011bl si na ta hrozn\u00e1 slova, kter\u00e1 mu \u0159ekl, a na to, jakou ironi\u00ed bylo, \u017ee vlastn\u011b skute\u010dn\u011b mohl b\u00fdt jedin\u00e1\u010dek.
          \nAle na\u0161t\u011bst\u00ed nebyl a nikdy nebude. Tom u\u017e nav\u017edy bude po jeho boku, nemohlo to b\u00fdt jinak.
          \nPomalu p\u0159ibl\u00ed\u017eil svou tv\u00e1\u0159 k\u00a0dreda\u0159ov\u011b a znovu ho sladce pol\u00edbil na rty.
          \nUsm\u00e1l se a l\u00e1skypln\u011b se na n\u011bj zad\u00edval. \u201eM\u016fj \u017eivot by bez tebe nest\u00e1l za nic, Tomi.\u201c<\/p>\n

          autor: Nephilim
          \np\u0159eklad: Lauinka
          \nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

          autor: Nephilim \u201eDo prdele, Tome, fakt ned\u00e1v\u00e1m, kdy\u017e tohle d\u011bl\u00e1\u0161!\u201c A za\u010daly l\u00edtat v\u011bci. U\u017e n\u011bjakou dobu to tak v\u017edycky dopadlo a ani p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bli, jak to za\u010dalo a pro\u010d. Nemohli si vzpomenout, ale na tom nez\u00e1le\u017eelo. Zd\u00e1lo se, \u017ee h\u00e1dky se<\/p>\n

          Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79439553,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-79439552","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439552","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79439552"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439552\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79439554,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439552\/revisions\/79439554"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79439553"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79439552"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79439552"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79439552"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}