{"id":79439714,"date":"2024-07-15T15:00:00","date_gmt":"2024-07-15T13:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79439714"},"modified":"2024-07-13T19:47:21","modified_gmt":"2024-07-13T17:47:21","slug":"have-a-little-faith-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/07\/15\/have-a-little-faith-4\/","title":{"rendered":"Have a Little Faith 4."},"content":{"rendered":"

autor:\u00a0Shibuyainn<\/strong><\/p>\n

Tom m\u011bl v\u011bd\u011bt, \u017ee kdy\u017e bude souhlasit s t\u00edm, \u017ee bude Billovi pom\u00e1hat s t\u00edmhle hloup\u00fdm projektem, skon\u010d\u00ed na n\u011bjak\u00e9m bizarn\u00edm m\u00edst\u011b, nicm\u00e9n\u011b st\u00e1t uprost\u0159ed pole se ani zdaleka nebl\u00ed\u017eilo jeho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Mrzut\u011b post\u00e1val a p\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u0161ech r\u016fzn\u00fdch produktivn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech, kde by te\u010f mohl b\u00fdt, zat\u00edmco sledoval, jak se Bill o p\u00e1r metr\u016f d\u00e1l p\u0159ehrabuje v hl\u00edn\u011b a d\u011bl\u00e1 si \u0161mouhy na \u010derven\u00e9m pruhovan\u00e9m tri\u010dku a d\u011brav\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch.
\nTom si sly\u0161iteln\u011b povzdechl, \u010d\u00edm\u017e vyj\u00e1d\u0159il svou nespokojenost. \u201e\u0158ekni mi je\u0161t\u011b jednou, pro\u010d jsme tady?\u201c
\n\u201eMyslel jsem, \u017ee bychom to mohli ud\u011blat na v\u00fdvoj housenky,\u201c zahuhlal Bill a vzhl\u00e9dl od m\u00edsta, kde hrabal, a pod\u00e9l jedn\u00e9 tv\u00e1\u0159e m\u011bl \u0161mouhu od bl\u00e1ta. Zazubil se a Tom si v\u0161iml jeho velmi \u0161pi\u010dat\u00fdch \u0161pi\u010d\u00e1k\u016f. D\u00edky nim vypadal je\u0161t\u011b hloup\u011bji, ne\u017e u\u017e byl.
\n\u201eK\u00e1mo, to je n\u00e1pad jak ze \u0161kolky,\u201c zabru\u010del Tom, proto\u010dil o\u010dima a za\u0165al p\u011bsti do kapes. Prstem se dotkl mobilu a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by mohl Dereckovi poslat zpr\u00e1vu, aby zjistil, co m\u00e1 v pl\u00e1nu.<\/p>\n

Bill jako by ho nesly\u0161el, a u\u017e se zase hrabal v tr\u00e1v\u011b a hledal chlupat\u00fd hmyz.
\n\u201eHej, Tome, pod\u00edvej! To je Nymphalinae! Babo\u010dka s\u00ed\u0165kovan\u00e1! Ty jsou opravdu vz\u00e1cn\u00e9\u2026\u201c
\nTom tuto pozn\u00e1mku ignoroval a vyt\u00e1hl mobil, p\u0159ejel prsty po Dereckov\u011b \u010d\u00edsle a rozhodoval se, jestli mu m\u00e1 zavolat, nebo ne. Pak by musel vysv\u011btlovat, co d\u011bl\u00e1, a nemyslel si, \u017ee by jeho reputace unesla r\u00e1nu, kterou by mu zasadil fakt, \u017ee se poflakoval na \u0161pinav\u00e9m poli s\u00a0Billym \u2013 lovcem brou\u010dk\u016f.
\n\u201eJednoho jsem na\u0161el!\u201c Zavolal Bill, m\u00e1val rukama a v\u0161ude rozhazoval bl\u00e1to. Tom si odfrkl a p\u0159ipl\u00ed\u017eil se dost bl\u00edzko na to, aby vid\u011bl, jak po Billov\u011b ukazov\u00e1\u010dku leze drobn\u00fd brou\u010dek, ale po\u0159\u00e1d dost daleko na to, aby nemusel skute\u010dn\u011b d\u00fdchat stejn\u00e9 molekuly vzduchu.
\n\u201eTo je hnus,\u201c odpov\u011bd\u011bl narovinu a nezaujat\u011b a sledoval, jak si ta hn\u011bd\u00e1 v\u011bc pomalu \u0161plh\u00e1 na \u0161pi\u010dku prstu.<\/p>\n

Bill vzhl\u00e9dl a nakr\u010dil \u010delo. \u201eTo nem\u016f\u017ee\u0161 jen tak \u0159\u00edct, v\u017edy\u0165 ho ani nezn\u00e1\u0161.\u201c
\nTom na n\u011bj pobou\u0159en\u011b z\u00edral.
\n\u201eJe to housenka, Bille, jak m\u00e1m, sakra, poznat n\u011bjakou zasranou housenku?\u201c
\n\u201eTo, \u017ee je men\u0161\u00ed a ti\u0161\u0161\u00ed, ho ned\u011bl\u00e1 m\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm. A nen\u00ed hnusnej.\u201c
\n\u201eTy vole, vypad\u00e1 jako ko\u010di\u010d\u00ed hovno. V\u00e1\u017en\u011b, a ty mal\u00fd no\u017ei\u010dky? Zmutovan\u00fd zasran\u00fd ko\u010di\u010d\u00ed hovno s nohama. Je to nechutn\u00fd a hnusn\u00fd.\u201c
\n\u201eNen\u00ed hnusnej. Prost\u011b jen je. To v\u0161ichni ostatn\u00ed mu \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee je hnusn\u00fd, a odsuzuj\u00ed ho za to, \u017ee se tak narodil, jen proto, \u017ee v \u017eivot\u011b vid\u011bli hez\u010d\u00ed v\u011bci. Prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt jin\u00fd, ani\u017e by t\u011b lid\u00e9 odsuzovali. Napadlo t\u011b n\u011bkdy, \u017ee mo\u017en\u00e1 nen\u00ed hnusnej, \u017ee to jen ty jsi omezenej?\u201c
\nBill zamra\u010den\u011b p\u0159imhou\u0159il o\u010di.<\/p>\n

Tom byl v poku\u0161en\u00ed zeptat se, jestli se st\u00e1le bav\u00ed o housence, ale byl p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd t\u00edm, \u017ee ho zas\u00e1hlo uv\u011bdom\u011bn\u00ed. Uv\u011bdomil si, \u017ee po tom v\u0161em, co vid\u011bl Billa sn\u00e1\u0161et, je to poprv\u00e9, co ho vid\u00ed jinak ne\u017e vesel\u00e9ho nebo vystra\u0161en\u00e9ho. Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e rozpoznal hn\u011bv. Bill byl rozzloben\u00fd. Byl to \u0161ok s\u00e1m o sob\u011b, kdy\u017e zjistil, \u017ee Bill je v\u016fbec schopen hn\u011bvu. Tom zahl\u00e9dl z\u00e1blesk \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se skr\u00fdval v boxovac\u00edm pytli, ne\u017e zmizel, a Bill se vr\u00e1til ke sv\u00e9mu vesel\u00e9mu j\u00e1 a hladil housenku.
\n\u201eM\u00e1m r\u00e1d housenky,\u201c \u0159ekl konej\u0161iv\u011b a pohladil hladkou hn\u011bdou bl\u00e1nu.
\n\u201ePro\u010d?\u201c Zeptal se Tom, jeliko\u017e ho to tak n\u011bjak zaj\u00edmalo.
\n\u201eProto\u017ee je v\u017edycky v\u0161ichni podce\u0148uj\u00ed, ale nakonec v\u0161em uk\u00e1\u017eou, \u017ee i z ko\u010di\u010d\u00edho hovna se m\u016f\u017ee st\u00e1t mot\u00fdl.\u201c
\nAni\u017e by to Tom pl\u00e1noval, musel se zasm\u00e1t a okam\u017eit\u011b se zarazil a sna\u017eil se to skr\u00fdt za ka\u0161lem. Bill si toho v\u0161ak v\u0161iml a ti\u0161e se pro sebe usm\u00e1l, kdy\u017e z kapsy vyt\u00e1hl sklen\u011bnou n\u00e1dobu. Nabral mal\u00e9ho tvora do sklenice a za\u010dal se rozhl\u00ed\u017eet po kousc\u00edch okoln\u00ed p\u0159\u00edrody, kter\u00e9 by mohl p\u0159idat do housen\u010dina nov\u00e9ho p\u0159\u00edbytku.<\/p>\n

Zat\u00edmco Bill nacpal do sklenice trochu tr\u00e1vy a p\u00e1r v\u011btvi\u010dek, Tom zam\u00ed\u0159il k nedalek\u00e9mu stromu a utrhl hrst list\u016f, ne\u017e p\u0159istoupil ke sklenici a tak\u00e9 je tam nacpal. Bill vzhl\u00e9dl a byl tak p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee upustil hrst tr\u00e1vy, kterou sv\u00edral v ruce.
\n\u201eCo? Je to i m\u016fj projekt\u2026\u201c pokr\u010dil Tom rameny a vr\u00e1til se ke stromu pro dal\u0161\u00ed listy, nev\u0161\u00edmaje si jasn\u00e9ho odst\u00ednu r\u016f\u017eov\u00e9, kter\u00fd zbarvil Billovy tv\u00e1\u0159e.
\nMl\u010dky pokra\u010dovali v pln\u011bn\u00ed sklenice, a\u017e nakonec Bill na\u0161rouboval zp\u011bt v\u00ed\u010dko, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm probodl no\u017e\u00edkem, aby zajistil p\u0159\u00edstup vzduchu pro malou potv\u016frku uvnit\u0159.
\n\u201eTak co te\u010f?\u201c Zeptal se Tom a vr\u00e1til ruce na sv\u00e9 pohodln\u00e9 m\u00edsto v kaps\u00e1ch.
\n\u201eVezmu ji dneska dom\u016f. A budeme muset sledovat jej\u00ed vzorce chov\u00e1n\u00ed, dokud se neprom\u011bn\u00ed.\u201c
\n\u201eSuper,\u201c \u0159ekl Tom a nev\u011bd\u011bl, co jin\u00e9ho \u0159\u00edct. Bill ho zachr\u00e1nil p\u0159ed trapn\u00fdm tichem t\u00edm, \u017ee n\u00e1hle p\u00edpl: \u201ePo\u010dkej! Podr\u017e to!\u201c<\/p>\n

Bill str\u010dil Tomovi do ruky sklenici, a pak se rozb\u011bhl zp\u00e1tky k m\u00edstu, kde housenku na\u0161el. Tom nech\u00e1pav\u011b sledoval, jak si Bill sund\u00e1v\u00e1 jednu z b\u00edl\u00fdch tenisek a pokl\u00e1d\u00e1 ji na rozbahn\u011bnou zem. Odcupital zp\u00e1tky, pono\u017eku m\u011bl te\u010f tmav\u011b hn\u011bdou od bl\u00e1ta a mile se usm\u00edval.
\n\u201eTo jsi, kruci, ud\u011blal pro\u010d?\u201c Vyk\u0159ikl Tom a byl t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ipraven pro tu botu doj\u00edt a pra\u0161tit s n\u00ed Billa po hlav\u011b.
\n\u201eJen abych v\u011bd\u011bl, kde to bylo,\u201c odpov\u011bd\u011bl Bill. \u201eTo je v pohod\u011b, doma m\u00e1m i jin\u00e9 boty. D\u00edky, \u017ee jsi mi dneska pomohl, uvid\u00edme se z\u00edtra ve \u0161kole.\u201c
\nBill vzal Tomovi sklenici z rukou a zam\u00ed\u0159il pry\u010d, p\u0159i\u010dem\u017e se sm\u00e1l v\u00fdrazu naprost\u00e9ho zmatku v Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i.
\nTom st\u00e1l s\u00e1m na poli, ruce st\u00e1le nata\u017een\u00e9, v nich\u017e dr\u017eel otisk nyn\u00ed ji\u017e nep\u0159\u00edtomn\u00e9 sklenice, a sna\u017eil se pochopit, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkdo tak neskute\u010dn\u011b \u0161\u00edlen\u00fd, a p\u0159itom dokonale stabiln\u00ed?<\/p>\n

***<\/p>\n

Bill byl naprost\u00e1 z\u00e1hada.
\nP\u0159esn\u011b tohle si Tom myslel, kdy\u017e druh\u00fd den \u0161el s\u00a0t\u00edm klukem k n\u011bmu dom\u016f na dal\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed s housenkou.
\nJakkoli se mu p\u0159\u00ed\u010dilo str\u00e1vit dal\u0161\u00ed odpoledne s Billem, jedinou alternativou, kter\u00e1 se mu nab\u00edzela, bylo ud\u011blat projekt s housenkou u n\u011bj doma, co\u017e nep\u0159ipadalo v \u00favahu. Housenku by zvl\u00e1dl, ale v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b si nehodlal dom\u016f p\u0159it\u00e1hnout \u0161koln\u00edho podiv\u00edna. Necht\u011bl, aby n\u011bkdo v\u011bd\u011bl o jeho druh\u00e9m \u017eivot\u011b, o tom, kter\u00fd si p\u0159\u00e1l, aby se prost\u011b rozplynul v mlze.
\nPod\u00edval se na Billa, jak poskakuje kolem. Vlasy m\u011bl dnes upraven\u00e9 do lehk\u00fdch loken a pro tentokr\u00e1t byl bez make-upu, i kdy\u017e tento neobvykl\u00fd projev norm\u00e1lnosti zazdily dv\u011b r\u016fzn\u00e9 boty, kter\u00e9 te\u010f Bill na noh\u00e1ch nosil.<\/p>\n

A\u010dkoli by to Tom nikdy nep\u0159iznal, vlastn\u011b se t\u011b\u0161il, a\u017e uvid\u00ed, jak vypad\u00e1 Billovo prost\u0159ed\u00ed mimo \u0161kolu. P\u0159edstavoval si n\u011bco, co se vymyk\u00e1 gravitaci a je barevn\u011b bujn\u00e9, stejn\u011b jako Bill\u016fv zevn\u011bj\u0161ek. Tak\u017ee Tomovo zklam\u00e1n\u00ed bylo pochopiteln\u00e9, kdy\u017e Bill kone\u010dn\u011b zastavil p\u0159ed oby\u010dejn\u00fdm domem, kter\u00fd vypadal skoro jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd na p\u0159edm\u011bst\u00ed.
\nJak se kluk jako Bill mohl tak zbl\u00e1znit, kdy\u017e \u017eil jako v\u0161ichni ostatn\u00ed?
\nOdpov\u011b\u010f se skr\u00fdvala uvnit\u0159.
\n\u201eJsme tady!\u201c Zazp\u00edval Bill, kdy\u017e zasunul kl\u00ed\u010d do z\u00e1mku a otev\u0159el dve\u0159e. \u201eMamka upekla su\u0161enky. D\u011bl\u00e1 ty nejlep\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, uvid\u00ed\u0161.\u201c
\nChodbou se skute\u010dn\u011b linula l\u00e1kav\u00e1 v\u016fn\u011b \u010dokol\u00e1dy a sv\u016fdn\u011b lechtala Toma v nose. Na su\u0161enky v\u0161ak \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, kdy\u017e si zul boty a vstoupil do ob\u00fdvac\u00edho pokoje.
\nNa ka\u017ed\u00e9m voln\u00e9m m\u00edst\u011b na st\u011bn\u011b visely obrazy, kter\u00e9 dod\u00e1valy m\u00edstnosti dojem, jako by byla pro\u0161\u00edvan\u00e1. N\u00e1bytek byl nev\u00fdrazn\u00fd a lacin\u011b vypadaj\u00edc\u00ed, ale tak\u00e9 nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fd mezi um\u011bleck\u00fdmi d\u00edly, kter\u00e1 obkl\u00e1dala st\u011bny. Tom vzhl\u00e9dl ke stropu a p\u0159ekvapilo ho, \u017ee vid\u00ed pe\u010dliv\u011b namalovanou pr\u016fzra\u010dn\u011b modrou oblohu, mraky nad\u00fdchan\u00e9 jako marshmallow. Kdyby pokoje mohly kou\u0159it tr\u00e1vu, tenhle by rozhodn\u011b na n\u011b\u010dem jel.<\/p>\n

Bill si nezaujat\u011b zul boty, ve\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje za Tomem a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Tom ho n\u00e1sledoval, nyn\u00ed lehce nerv\u00f3zn\u00ed a mo\u017en\u00e1 i trochu vyd\u011b\u0161en\u00fd. Ulevilo se mu, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee kuchyn\u011b vypad\u00e1 trochu konformn\u011bji: jedin\u00fd obraz byl mal\u00fd a p\u0159edstavoval klasickou m\u00edsu s ovocem. Tom se nadechl a vydechl nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity, ani\u017e by si a\u017e dosud uv\u011bdomoval, \u017ee je v sob\u011b zadr\u017euje.
\nC\u00edtil se divn\u011b, kdy\u017e se zdr\u017eoval v dom\u011b Billa Kaulitze, i kdy\u017e to bylo jen kv\u016fli projektu. Byl to ten sam\u00fd kluk, kter\u00e9ho s oblibou nes\u010detn\u011bkr\u00e1t se svou partou zml\u00e1til, a tady byl pohostinn\u011b pozv\u00e1n d\u00e1l a bylo mu nab\u00eddnuto j\u00eddlo. Prost\u011b to nech\u00e1pal. Mo\u017en\u00e1 to lid\u00e9 d\u011blali po\u0159\u00e1d a on se jen choval divn\u011b, kdy\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se nechov\u00e1te zdvo\u0159ile k \u010dlov\u011bku, kter\u00fd v\u00e1s ned\u00e1vno hodil do ko\u0161e.
\nNe, rozhodn\u011b ten divn\u00fd byl Bill.
\nNerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe a sna\u017eil se spolknout \u0161petku viny. Krom\u011b nesjet\u00e9 z\u00e1st\u011bry tu byl i p\u0159\u00edjemn\u00fd pohled na \u010dokol\u00e1dov\u00e9 su\u0161enky odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na plotn\u011b, kter\u00e9 uklid\u0148ovaly Tomovy nervy. Bill se okam\u017eit\u011b vrhl na plech, sebral jednu su\u0161enku a nacpal si ji do pusy.<\/p>\n

\u201eUh, to je \u00b4ork\u00fd!\u201c Vyk\u0159ikl, nakr\u010dil se, kdy\u017e polkl va\u0159\u00edc\u00ed su\u0161enku, a bez ohledu na to si vzal dal\u0161\u00ed, ale tentokr\u00e1t na ni foukl.
\n\u201eNab\u00eddni si,\u201c u\u0161kl\u00edbl se a pokynul sm\u011brem k plechu s\u00a0\u010dokol\u00e1dou a cukrem. Tom rychle souhlasil.
\nNe\u017e si v\u0161ak sta\u010dil jednu vz\u00edt, vstoupila do kuchyn\u011b \u017eena a prsty si prohr\u00e1bla kr\u00e1tk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlasy. Zastavila se, kdy\u017e si v\u0161imla obou chlapc\u016f.
\n\u201eBille! Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee u\u017e jsi se pustil do t\u011bch su\u0161enek?\u201c
\nBill se nevinn\u011b usm\u00e1l a druhou su\u0161enku u\u017e m\u011bl nap\u016fl v puse.
\n\u201eAhoj, mami,\u201c zamumlal, v\u0161ude prskal drobky a nechal se od n\u00ed vt\u00e1hnout do pevn\u00e9ho objet\u00ed.
\n\u201eA kdo je tohle?\u201c Zeptala se, kdy\u017e se odt\u00e1hla od syna.
\n\u201eTohle je Tom. Pracuje se mnou na \u0161koln\u00edm projektu.\u201c
\n\u201eTak\u017ee tohle je ten Tom, o kter\u00e9m jsem toho tolik sly\u0161ela.\u201c<\/p>\n

Tom se na ni ostra\u017eit\u011b pod\u00edval. \u0158ekl j\u00ed Bill o cel\u00e9 t\u00e9 \u0161ikan\u011b, kter\u00e9 se mu d\u011bla? M\u011bla k n\u011bmu hlubok\u00fd odpor, nen\u00e1vid\u011bla ho za to, \u017ee Billa t\u00fdral, a pak si dovolil vstoupit do jejich domu, j\u00edst jejich su\u0161enky a po\u0161pinit jim svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed dobrou n\u00e1ladu?
\nZ\u0159ejm\u011b ne, proto\u017ee ne\u017e se nad t\u00edm sta\u010dil zamyslet, objala i jeho v m\u011bkk\u00e9m mate\u0159sk\u00e9m objet\u00ed. Tom v tom objet\u00ed ztuhl a nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Je\u0161t\u011b nikdy ho doopravdy neobjala \u017e\u00e1dn\u00e1 matka, kruci, dokonce ani rodi\u010d. A od otce se mu dostalo nejv\u00edce n\u00e1klonosti, kdy\u017e le\u017eel v bezv\u011bdom\u00ed na gau\u010di, proto\u017ee p\u0159\u00edli\u0161 pil. P\u0159i v\u011bdom\u00ed nebyl t\u00e1ta schopen projevit jedin\u00e9mu synovi jak\u00fdkoli n\u00e1znak l\u00e1sky; jen ho z toho bolela hlava. Ale ve sp\u00e1nku byl klidn\u00fd, ch\u00e1pav\u00fd a zatracen\u011b dobr\u00fd poslucha\u010d.
\nAle Tom se ani neobt\u011b\u017eoval tr\u00e1vit s otcem \u010das, kdy\u017e byl v opileck\u00e9m rau\u0161i, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e se probud\u00ed, vr\u00e1t\u00ed se jen k tomu nevrl\u00e9mu, chladnokrevn\u00e9mu parchantovi, jak\u00fdm v\u017edycky byl.<\/p>\n

\u201eR\u00e1da t\u011b kone\u010dn\u011b pozn\u00e1v\u00e1m,\u201c \u0159ekla Billova m\u00e1ma, jej\u00ed hlas byl hladk\u00fd a sladk\u00fd jako med. \u201eJsem Simone, Billova matka. Pros\u00edm, nab\u00eddni si, cokoliv chce\u0161, n\u00e1\u0161 d\u016fm je i tv\u016fj d\u016fm.\u201c
\n\u201eUh\u2026 d\u00edky,\u201c odpov\u011bd\u011bl Tom nejist\u011b a nerv\u00f3zn\u011b si zatahal za lem sv\u00e9ho extra velk\u00e9ho tri\u010dka. P\u0159istihl se, \u017ee si p\u0159eje dal\u0161\u00ed objet\u00ed, proto\u017ee o n\u011b byl cel\u00fd \u017eivot ochuzen. Ale zd\u00e1lo se, \u017ee Simone m\u00e1 v hlav\u011b jin\u00e9 pl\u00e1ny ne\u017e Toma obj\u00edmat cel\u00fd den.
\n\u201eBudu u sebe dokon\u010dovat smlouvu, kdybys m\u011b pot\u0159eboval,\u201c \u0159ekla Billovi jemn\u00fdm hlasem, ukradla su\u0161enku a ode\u0161la. Tomovi p\u0159ipom\u00ednala dry\u00e1du, lesn\u00ed nymfu.
\n\u201eTvoje mamka je\u2026 opravdu mil\u00e1.\u201c
\n\u201eJo, to je,\u201c ujistil ho Bill hrd\u011b, \u201eale v\u011b\u0159 mi, nen\u00ed tv\u016fj typ.\u201c
\n\u201eCo\u017ee? Ne! Takhle jsem to nemyslel! Myslel jsem to\u2026 v\u0161ak v\u00ed\u0161\u2026 jako m\u00e1ma,\u201c koktal Tom, kdy\u017e se Bill za\u010dal sm\u00e1t.
\n\u201eD\u011blal jsem si srandu, uklidni se. Takov\u00e1 je, jen kdy\u017e m\u00e1me n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Obvykle je jako osina v zadku. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b poj\u010fme do m\u00e9ho pokoje\u2026\u201c<\/p>\n

Bill popadl plech se su\u0161enkami, t\u0159et\u00ed si narval do \u00fast a opatrn\u011b s nimi balancoval nad hlavou, zat\u00edmco Toma vedl po schodech do sv\u00e9ho pokoje.
\nTen byl docela podobn\u00fd pokoji ka\u017ed\u00e9ho jin\u00e9ho mlad\u00e9ho puber\u0165\u00e1ka. St\u011bnu naproti posteli pokr\u00fdval ob\u0159\u00ed plak\u00e1t Neny, ale zbytek byl na\u0161t\u011bst\u00ed bez jak\u00e9koliv malby krom\u011b stropu. Tom vzhl\u00e9dl a uvid\u011bl kol\u00e1\u017e slov, kter\u00e1 byla p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e1 na to, aby se dala rozeznat, byla vedle sebe a p\u0159ekr\u00fdvala se a tvo\u0159ila jedno slovo: „Bill“.
\nTom se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e uvid\u011bl housenku op\u0159enou o stoli\u010dku u okna, jak se opaluje na hromad\u011b nasb\u00edran\u00e9ho list\u00ed.
\nJeho pozornost upoutal dal\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt.
\nTom bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed p\u0159istoupil k leskl\u00e9 akustick\u00e9 kyta\u0159e, kter\u00e1 byla op\u0159en\u00e1 o ze\u010f. Pohladil d\u0159evo a st\u00e1hl prsty, aby zjistil, \u017ee je pokr\u00fdv\u00e1 tenk\u00e1 vrstva prachu.<\/p>\n

\u201eHraje\u0161?\u201c Zeptal se Bill se z\u00e1jmem, sed\u011bl na posteli a lehce poskakoval.
\n\u201eJ\u00e1\u2026 jo, kdysi jsem m\u011bl ve sv\u00fdm star\u00fdm byt\u011b k\u00e1mo\u0161e, kterej m\u011b trochu u\u010dil.\u201c
\n\u201eNikdy jsem se nenau\u010dil hr\u00e1t. Koupil mi ji jeden z m\u00e1min\u00fdch p\u0159\u00edtel\u016f, ale po prvn\u00ed lekci jsem to vzdal. U\u010dit se to trv\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a j\u00e1 stejn\u011b rad\u0161i zp\u00edv\u00e1m.\u201c
\nTom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. \u201eTy zp\u00edv\u00e1\u0161?\u201c
\n\u201eNo, skl\u00e1d\u00e1m p\u00edsni\u010dky.\u201c
\n\u201eHm.\u201c
\nTom se neochotn\u011b vzd\u00e1lil od kytary a nepohodln\u011b se postavil doprost\u0159ed m\u00edstnosti. N\u011bjak se mu to nezd\u00e1lo. Pot\u0159eboval n\u011bco \u0159\u00edct.
\n\u201eNechce\u0161 si sednout?\u201c Zeptal se Bill a popl\u00e1cal m\u00edste\u010dko na posteli vedle sebe.
\n\u201ePro\u010d jsi to ne\u0159ek m\u00e1m\u011b?\u201c
\n\u201eCo\u017ee?\u201c
\n\u201eSv\u00fd m\u00e1m\u011b. Nev\u00ed, \u017ee t\u011b ve \u0161kole ml\u00e1t\u00edm nebo si z tebe d\u011bl\u00e1m legraci. Jestli to v\u00ed, tak to d\u00e1v\u00e1 najevo zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem. Pro\u010d jsi j\u00ed to ne\u0159ekl?\u201c
\n\u201eK \u010demu by to bylo dobr\u00fd?\u201c
\nTom roz\u010dilen\u011b rozhodil rukama. \u201eJe\u017e\u00ed\u0161i Kriste, j\u00e1 nev\u00edm! Ale v\u011bt\u0161inou, kdy\u017e m\u00e1\u0161 ka\u017edej druhej den zml\u00e1cenej obli\u010dej, tak o tom rodi\u010d\u016fm \u0159ekne\u0161!\u201c
\n\u201eNechci j\u00ed d\u011blat starosti.\u201c<\/p>\n

Tom se na Billa chv\u00edli d\u00edval a sna\u017eil se naj\u00edt n\u011bjakou uspokojiv\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f, i kdy\u017e \u017e\u00e1dnou nena\u0161el. Nakonec \u0159ekl: \u201eJo, sednu si.\u201c
\nPosadil se vedle Billa.
\n\u201ePro\u010d jsi tak hodnej?\u201c
\n\u201eCo\u017ee?\u201c
\n\u201eSly\u0161el jsi m\u011b, sakra! Pro\u010d jsi na m\u011b tak hodnej?\u201c
\n\u201eA pro\u010d ne? Nikdy jsi mi nic neud\u011blal.\u201c
\n\u201eMl\u00e1til jsem t\u011b ka\u017edej den, kurva!\u201c
\n\u201eNo a?\u201c
\nTom nev\u011bd\u011bl, co na to odpov\u011bd\u011bt, a tak se spokojil s tou nejjednodu\u0161\u0161\u00ed odpov\u011bd\u00ed, kterou na\u0161el:
\n\u201eJsi zasranej magor, v\u00ed\u0161 to?\u201c
\n\u201eJsem housenka.\u201c
\n\u201eCo\u017ee?\u201c Zeptal se Tom a byl ka\u017edou minutou v\u00edc a v\u00edc rozru\u0161en\u00fd.
\n\u201eJsem housenka. V\u0161ichni si mysl\u00ed, \u017ee jsem divnej, ale mo\u017en\u00e1 je to jen proto, \u017ee jste v\u0161ichni omezen\u00fd.\u201c
\n\u201eJasn\u011b, a ty jako \u010dek\u00e1\u0161, \u017ee se prom\u011bn\u00ed\u0161 v mot\u00fdla?\u201c
\n\u201eMo\u017en\u00e1.\u201c
\n\u201eMo\u017en\u00e1 jsi jen divnej.\u201c
\n\u201eM\u016f\u017ee\u0161 to dok\u00e1zat?\u201c
\nTom m\u00e1lem frustrac\u00ed vyk\u0159ikl. D\u011blal to snad ten retard schv\u00e1ln\u011b?
\n\u201eM\u016f\u017ee\u0161 mi dok\u00e1zat, \u017ee jsem omezenej?\u201c
\n\u201eNe.\u201c
\n\u201eNo tak fajn. To jsme se fakt dostali, sakra daleko.\u201c
\n\u201eTak co kdybychom si to prost\u011b \u0159ekli na rovinu a dohodli se na tom, \u017ee se neshodneme?\u201c
\n\u201eOkay\u2026 jo\u2026 jak mysl\u00ed\u0161.\u201c<\/p>\n

Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu se zd\u00e1lo, \u017ee to Billa hodn\u011b povzbudilo. Usm\u00e1l se na Toma sv\u00fdm zubat\u00fdm \u00fasm\u011bvem a Tom zjistil, \u017ee mu \u00fasm\u011bv zmaten\u011b opl\u00e1c\u00ed. V\u0161iml si, \u017ee se c\u00edt\u00ed zatracen\u011b nejist\u011b, kdykoli je v Billov\u011b bl\u00edzkosti. Nebyl si jist\u00fd, co si o tom m\u00e1 myslet.
\nZase ta nejistota. Kdy\u017e si za\u010dal b\u00fdt nejist\u00fd t\u00edm, \u017ee je nejist\u00fd, v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 probl\u00e9m. Na\u0161t\u011bst\u00ed uc\u00edtil, jak mu v kapse zavibroval mobil, co\u017e ho zachr\u00e1nilo p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm, \u017ee si zmatkem vy\u0161kube dredy. Bill ho zv\u011bdav\u011b pozoroval, kdy\u017e vyt\u00e1hl mobil a uvid\u011bl, jak na displeji blik\u00e1 textovka od Derecka:<\/p>\n

Kde jsi? M\u011bli jsme se sej\u00edt v parku.<\/em><\/p>\n

\u201eEhm, mus\u00edm j\u00edt,\u201c \u0159ekl Tom, zav\u0159el mobil a hodil ho do kapsy, kde mu spadl a\u017e n\u011bkam ke kotn\u00edku.
\n\u201ePo\u010dkej!\u201c
\nBill vysko\u010dil, zam\u00ed\u0159il se ke sv\u00e9mu stolu a vyt\u00e1hl ze z\u00e1suvky igelitov\u00fd s\u00e1\u010dek. Vr\u00e1til se k posteli a posadil se vedle plechu, kter\u00fd st\u00e1le st\u00e9nal pod \u010dokol\u00e1dou. Bill do s\u00e1\u010dku nacpal n\u011bkolik \u0161t\u011bdr\u00fdch hrst\u00ed, zav\u00e1zal ho a podal Tomovi.
\n\u201eJe\u0161t\u011b jsi ani neochutnal,\u201c \u0159ekl tich\u00fdm hlasem. Tom si za\u010d\u00ednal na to jeho neust\u00e1l\u00e9 \u010derven\u00e1n\u00ed pomalu zvykat.
\nTom se rozhodl, \u017ee to nem\u016f\u017ee odm\u00edtnout. Koneckonc\u016f byly je\u0161t\u011b tepl\u00e9 z\u00a0trouby, a tak kr\u00e1sn\u011b von\u011bly. Vzal si s\u00e1\u010dek a str\u010dil si ho do kapsy spolu s mobilem.
\n\u201eD\u00edky,\u201c bylo to jedin\u00e9, na co se zmohl, aby adekv\u00e1tn\u011b odpov\u011bd\u011bl. Oto\u010dil se k odchodu.
\n\u201ePo\u010dkej.\u201c
\n\u201eJo?\u201c Zeptal se Tom s obavami.
\n\u201eEhm\u2026\u201c Bill tam st\u00e1l, d\u00edval se na podlahu, hr\u00e1l si se sv\u00fdma rukama, kter\u00e9 se mu t\u0159\u00e1sly.
\n\u201eP\u0159ijde\u0161 zase\u2026 ehm\u2026 brzy?\u201c Bill vypadal tak rozpa\u010dit\u011b, tak nerv\u00f3zn\u011b, st\u00e1l tam a hr\u00e1l si se sv\u00fdmi prsty. Tom byl malinko v \u0161oku a v\u00edc ne\u017e jen trochu p\u0159ekvapen\u00fd, ale p\u0159ipadalo mu bezcitn\u00e9 \u0159\u00edct ne, po tom v\u0161em, \u010deho byl sv\u011bdkem od chv\u00edle, kdy vkro\u010dil do Billova zdrogovan\u00e9ho ob\u00fdvac\u00edho pokoje.
\n\u201eP\u0159ece je\u0161t\u011b st\u00e1le mus\u00edme dokon\u010dit ten projekt,\u201c \u0159ekl Tom jednodu\u0161e, necht\u011bl ho zklamat, ale sna\u017eil se tak\u00e9 nic nenazna\u010dit. Billova tv\u00e1\u0159 se okam\u017eit\u011b rozjasnila a znovu se usm\u00e1l. Kdy\u017e se nad t\u00edm zamyslel, Billovy ostr\u00e9 \u0161pi\u010d\u00e1ky nevypadaly tak \u0161patn\u011b\u2026
\n\u201eTak fajn! Tak se m\u011bj\u2026\u201c
\n\u201eJo, ahoj,\u201c uzav\u0159el Tom rozpa\u010dit\u011b a zmizel z pokoje.<\/p>\n

Seb\u011bhl dol\u016f a modlil se, aby nenarazil na Billovu m\u00e1mu. To posledn\u00ed, co cht\u011bl, bylo, aby musel sv\u016fj rychl\u00fd odchod vysv\u011btlovat Simone, kter\u00e1 z\u0159ejm\u011b \u017eila v iluzi, \u017ee je Bill\u016fv kamar\u00e1d.
\nMusel odsud zmizet.
\nProb\u011bhl kolem obraz\u016f, str\u010dil nohy do bot, a kone\u010dn\u011b se zad\u00fdchan\u011b vy\u0159\u00edtil na ve\u010dern\u00ed vzduch. To m\u00edsto bylo p\u0159\u00edli\u0161 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026
\nUklidnil se, vzpomn\u011bl si na su\u0161enky a musel ruku znovu pono\u0159it do kapsy, aby je opatrn\u011b vyt\u00e1hl. Bill m\u011bl pravdu, je\u0161t\u011b je neochutnal. Otev\u0159el s\u00e1\u010dek, jednu vyndal a nejist\u011b se zakousl, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee jsou mo\u017en\u00e1 otr\u00e1ven\u00e9 a Billova vst\u0159\u00edcnost byla jen trik pomsty, aby ho donutil jednu sn\u00edst a zem\u0159\u00edt bolestivou smrt\u00ed.
\n\u017dv\u00fdkal, polkl, a nakonec zjistil n\u011bco, co m\u011bli s Billem kone\u010dn\u011b spole\u010dn\u00e9: tohle byly rozhodn\u011b nejlep\u0161\u00ed \u010dokol\u00e1dov\u00e9 su\u0161enky na sv\u011bt\u011b. Na m\u00edst\u011b, kde se zd\u00e1lo, \u017ee nic nem\u00e1 smysl, d\u00edky bohu za \u010dokol\u00e1du.<\/p>\n

autor:\u00a0Shibuyainn
\np\u0159eklad: Lauinka
\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

original<\/strong><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor:\u00a0Shibuyainn Tom m\u011bl v\u011bd\u011bt, \u017ee kdy\u017e bude souhlasit s t\u00edm, \u017ee bude Billovi pom\u00e1hat s t\u00edmhle hloup\u00fdm projektem, skon\u010d\u00ed na n\u011bjak\u00e9m bizarn\u00edm m\u00edst\u011b, nicm\u00e9n\u011b st\u00e1t uprost\u0159ed pole se ani zdaleka nebl\u00ed\u017eilo jeho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Mrzut\u011b post\u00e1val a p\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u0161ech r\u016fzn\u00fdch produktivn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edstech,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79439700,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[804],"tags":[],"class_list":["post-79439714","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-have-a-little-faith-by-shibuyainn"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439714","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79439714"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439714\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79439715,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439714\/revisions\/79439715"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79439700"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79439714"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79439714"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79439714"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}