{"id":79439760,"date":"2024-07-24T15:00:00","date_gmt":"2024-07-24T13:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79439760"},"modified":"2024-07-23T18:56:45","modified_gmt":"2024-07-23T16:56:45","slug":"have-a-little-faith-11-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/07\/24\/have-a-little-faith-11-1-2\/","title":{"rendered":"Have a Little Faith 11. (1\/2)"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><strong>autor:\u00a0Shibuyainn<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tom musel jet dv\u011bma autobusy, aby se dostal do nemocnice. Den u\u017e se ch\u00fdlil ke konci, a i kdy\u017e cht\u011bl dorazit d\u0159\u00edve, zdr\u017eely ho jist\u00e9 technick\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti ve \u0161kole.<br \/>\nPot\u00e9, co byl Bill urychlen\u011b odvezen do nemocnice, chytila Toma za rameno pevn\u00e1, ale ne nevl\u00eddn\u00e1 ruka, a Tom zjistil, \u017ee hled\u00ed p\u0159\u00edmo do star\u00e9 vr\u00e1s\u010dit\u00e9 tv\u00e1\u0159e \u0159editele \u0161koly.<br \/>\n\u201eP\u0159i\u0161li si s tebou popov\u00eddat policajti. Pros\u00edm, poj\u010f se mnou zp\u00e1tky do \u0161koly. U\u017e si trochu pov\u00eddaj\u00ed s tv\u00fdm dobr\u00fdm kamar\u00e1dem Dereckem,\u201c \u0159ekl.<br \/>\nTom ho n\u011bm\u011b n\u00e1sledoval, vnit\u0159nosti mu trnuly hr\u016fzou a neklidem. Pevn\u011b sv\u00edral v ruce malou panenku a plaho\u010dil se za \u0159editelem nahoru do kopce, kde se mu zvedl \u017ealudek, kdy\u017e spat\u0159il venku st\u00e1t n\u011bkolik hl\u00eddkov\u00fdch aut, jejich\u017e sv\u011btla sporadicky blikala.<br \/>\nTe\u010f u\u017e byl v p\u011bkn\u00e9 brynd\u011b. Kdyby tak Billa ochr\u00e1nil d\u0159\u00edv, kdyby Dereckovi ne\u0159ekl o housence, kdyby se choval v\u00edc jako \u010dlov\u011bk a m\u00ed\u0148 jako kret\u00e9n\u2026 Kdyby, kdyby, kdyby\u2026 tolik kdyby\u2026<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Te\u010f u\u017e bylo pozd\u011b cokoli zm\u011bnit. V\u0161echny ty r\u016fzn\u00e9 cesty, kter\u00e9 si mohl zvolit, a p\u0159esto to vypadalo, \u017ee se v\u017edycky vyd\u00e1 po t\u00e9, kter\u00e1 jeho situaci zhor\u0161\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. Te\u010f Bill um\u00edral v sanitce a byla to jen jeho vina, proto\u017ee nedok\u00e1zal reagovat na \u017e\u00e1dn\u00e9 z t\u011bch &#8222;kdyby&#8220;, kter\u00e1 se mu v posledn\u00edch dnech naskytla. Tom sv\u011bsil hlavu, opu\u0161t\u011bn\u00fd a na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe, \u017ee nechal v\u011bci, aby se mu tak drasticky vymkly z rukou.<br \/>\nDorazili ke vchodu do \u0161koly pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se rozrazily dve\u0159e a vypochodovali t\u0159i policist\u00e9, n\u00e1sledovan\u00ed zkrotl\u00fdm a mnohem mlad\u011bji vypadaj\u00edc\u00edm Dereckem.<br \/>\n\u201eJe to v po\u0159\u00e1dku,\u201c promluvila jedna z policistek a pevn\u011b dr\u017eela jednu z Dereckov\u00fdch spoutan\u00fdch rukou, \u201etenhle n\u00e1m pr\u00e1v\u011b v\u0161echno \u0159ekl. Cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. O tom, jak t\u00fdral ob\u011b\u0165 a jak se tady ten kluk objevil, aby ho zastavil. Hned ho vezmeme na stanici, i kdy\u017e toho druh\u00e9ho budeme muset vyslechnout,\u201c a k\u00fdvla sm\u011brem k Tomovi.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eKolikr\u00e1t v\u00e1m to m\u00e1m \u0159\u00edkat? Tom nic neud\u011blal! Jen strkal nos do v\u011bc\u00ed, do ktrejch nem\u011bl. Jako kdybych zrovna j\u00e1 pot\u0159eboval pomoc od takov\u00fdho kluka, jako je on\u2026\u201c vybouchl vztekle Dereck a teatr\u00e1ln\u011b st\u0159elil pohledem sm\u011brem k Tomovi.<br \/>\n\u201eJo, jo, okay, u\u017e jsme si ud\u011blali obr\u00e1zek, spor\u0165\u00e1ku,\u201c zabru\u010dela policistka, hrub\u011b praskla \u017ev\u00fdka\u010dku a \u0161kubla Dereckem za ruku sm\u011brem k hl\u00eddkov\u00e9mu vozu.<br \/>\n\u201ePo\u010dkejte!\u201c Zak\u0159i\u010del Tom na posledn\u00ed chv\u00edli, kdy\u017e Dereck sklonil hlavu, aby se mohl posadit do auta. Tom na sv\u016fj slib nezapomn\u011bl\u2026 Vyt\u00e1hl panenku, str\u010dil ji Dereckovi na hru\u010f a star\u0161\u00ed teenager ji chytil, fascinov\u00e1n tou malou lidskou replikou.<br \/>\n\u201eTohle\u2026 tohle jsi upustil,\u201c \u0159ekl Tom nep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, i kdy\u017e oba v\u011bd\u011bli, \u017ee je to naprost\u00fd nesmysl, ale Tom nemohl b\u00fdt tak up\u0159\u00edmn\u00fd, jak by cht\u011bl, kdy\u017e je obklopoval houf policist\u016f a u\u010ditel\u016f.<br \/>\nZd\u00e1lo se, \u017ee Dereck uvnit\u0159 sebe bojoval s hlubok\u00fdmi emocemi, proto\u017ee odm\u00edtal cokoli \u0159\u00edct. Jen kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl, vyhnul se Tomovu zv\u011bdav\u00e9mu a soucitn\u00e9mu pohledu a nechal o\u010di op\u011bt padnout na roztrhanou hra\u010dku. Opatrn\u011b ji dr\u017eel, pohladil p\u00e1r rozcuchan\u00fdch vln\u011bn\u00fdch vlas\u016f a l\u00e1skypln\u011b upravil panence knofl\u00edky na \u0161atech.<br \/>\n\u201eD\u011bkuju\u2026\u201c \u0159ekl nakonec p\u0159idu\u0161en\u00fdm \u0161epotem, zat\u00edmco d\u00e1l hled\u011bl na panenku. Ti\u0161e vydechl a bez dal\u0161\u00edho lou\u010den\u00ed nasedl do auta. Tom si v\u0161iml, \u017ee Dereckovi po tv\u00e1\u0159i sklouzla mal\u00e1 drobn\u00e1 slza. Slza byla tak jemn\u00e1, tak mal\u00e1, \u017ee z\u0159ejm\u011b pat\u0159ila \u010dlov\u011bku, kter\u00fd plakal jen z\u0159\u00eddka a mo\u017en\u00e1 u\u017e zapomn\u011bl, jak.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tom sledoval, jak se zabouchly dve\u0159e a motor auta se rozb\u011bhl k \u017eivotu a odv\u00e1\u017eel sv\u00e9 pasa\u017e\u00e9ry k n\u011bjak\u00e9mu ned\u016fle\u017eit\u00e9mu c\u00edli. Dal\u0161\u00ed policistka z\u016fstala vzadu a p\u0159\u00e1telsky se na Toma usm\u00e1la.<br \/>\nMuseli mu kl\u00e1st ot\u00e1zky, to prost\u011b pat\u0159ilo k jejich pr\u00e1ci. Rozhovory v\u0161ak byly na\u0161t\u011bst\u00ed kr\u00e1tk\u00e9 a Tom monot\u00f3nn\u011b opakoval v\u0161e, co \u0159ekl Dereck, s co nejmen\u0161\u00edm po\u010dtem slov.<br \/>\nAno, vid\u011bl \u0161ikanu a sna\u017eil se pomoct. Ano, byli s Dereckem p\u0159\u00e1tel\u00e9. Ano, on a Bill byli tak\u00e9 p\u0159\u00e1tel\u00e9. Ne, nev\u011bd\u011bl, \u017ee Dereckova n\u00e1silnick\u00e1 povaha byla a\u017e tak extr\u00e9mn\u00ed.<br \/>\nTom zatnul zuby kv\u016fli l\u017e\u00edm a zatajovan\u00fdm informac\u00edm. \u010cas ut\u00edkal a on cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jestli je Bill v po\u0159\u00e1dku.<br \/>\nHloup\u00fd, podiv\u00ednsk\u00fd Bill, kter\u00fd musel j\u00edt za svou zatracenou housenkou. Hloup\u00fd, bl\u00e1zniv\u00fd Bill, kter\u00fd by pro n\u011bkoho ud\u011blal cokoli, kdyby m\u011bl tu spr\u00e1vnou v\u00edru. Hloup\u00fd, bl\u00e1zniv\u00fd, starostliv\u00fd Bill\u2026<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to mus\u00ed v\u011bd\u011bt. Bill ho te\u010f nejsp\u00ed\u0161 nen\u00e1vid\u011bl, a kdyby se objevil u jeho nemocni\u010dn\u00edho l\u016f\u017eka, mo\u017en\u00e1 by mu Tom p\u0159ivodil je\u0161t\u011b n\u011bco hor\u0161\u00edho, t\u0159eba infarkt\u2026 M\u011bl by j\u00edt dom\u016f, opravdu by m\u011bl, a na celou tuhle \u0161lamastyku zapomenout.<br \/>\nTo mu ale nebr\u00e1nilo v tom, aby ho nohy donesly a\u017e na autobusovou zast\u00e1vku, a pak po nemocni\u010dn\u00edch schodech nahoru. Na recepci se zeptal na &#8222;Billa Kaulitze&#8220; a mlad\u00e1 recep\u010dn\u00ed ho se z\u00edvnut\u00edm a povzdechem nasm\u011brovala spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem, a hned se vr\u00e1tila ke sv\u00e9mu bulv\u00e1rn\u00edmu \u010dasopisu.<br \/>\nTom se sna\u017eil neposp\u00edchat po chodb\u00e1ch, v\u011bdom si toho, \u017ee prostor zab\u00edraj\u00ed dal\u0161\u00ed pacienti a rodiny, i kdy\u017e odstr\u010dit toho star\u00e9ho nemocn\u00e9ho mu\u017ee v chod\u00edtku stranou, aby se co nejrychleji dostal k Billovi, mu v tu chv\u00edli p\u0159ipadalo skoro jako ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00fdtahem to trvalo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho: a tak se vydal po schodech. Bral je po dvou, dokud se nedostal a\u017e do spr\u00e1vn\u00e9ho patra a cel\u00fd zad\u00fdchan\u00fd se na chv\u00edli zastavil, aby se zorientoval, ne\u017e pro\u0161el dve\u0159mi. P\u0159itiskl tv\u00e1\u0159 na sklo okna, ti\u0161e oddechoval a mra\u010dil se.<br \/>\nJe\u0161t\u011b nebylo pozd\u011b, je\u0161t\u011b se mohl vr\u00e1tit. Mohl se vr\u00e1tit dom\u016f, zp\u00e1tky k norm\u00e1ln\u00edmu \u017eivotu, kter\u00fd \u017eil p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se stal cel\u00fd ten pr\u016fser s Billem. Po\u0159\u00e1d m\u011bl spoustu kamar\u00e1d\u016f, a te\u010f kdy\u017e byl Dereck mimo hru, by se nejsp\u00ed\u0161 stal nov\u00fdm kr\u00e1lem \u0161koly. V\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee Tom byl Dereckovou pravou rukou, a o jeho postaven\u00ed v hierarchii st\u0159edo\u0161kolsk\u00e9 spole\u010densk\u00e9 sc\u00e9ny by nebylo pochyb. Vr\u00e1til by se tak\u00e9 ke sv\u00e9mu dysfunk\u010dn\u00edmu otci, ale ten byl v jeho \u017eivot\u011b v\u017edycky p\u0159\u00edtomn\u00fdm faktorem. Nav\u00edc je\u0161t\u011b p\u011bt let a mohl se kone\u010dn\u011b odst\u011bhovat a b\u00fdt s\u00e1m sebou. Nebyla to tak \u0161patn\u00e1 vyhl\u00eddka.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kdyby v\u0161ak te\u010f ode\u0161el, zahodil by i jedinou v\u011bc ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, kter\u00e1 jako by d\u00e1vala smysl \u010dist\u011b svou nehor\u00e1znou \u0161\u00edlenost\u00ed. Nebyl to fakt, byl to pocit. Bill ve sv\u00e9m mal\u00e9m, plach\u00e9m, \u010dervenaj\u00edc\u00edm se a usm\u011bvav\u00e9m chov\u00e1n\u00ed v\u017edycky vn\u00e1\u0161el sv\u00fdmi slovy aspekt\u2026 jasnosti. Nic z toho, co \u0159\u00edkal, ned\u00e1valo logiku, a p\u0159esto to svou nejasnou zmatenost\u00ed do sebe tak dob\u0159e zapadalo.<br \/>\nA kdy\u017e byl Bill tak \u0161\u00edlen\u00fd, co potom ten plastov\u00fd je\u0159\u00e1b?<br \/>\nA co ta panenka?<br \/>\nTa panenka nejsp\u00ed\u0161e Billovi zachr\u00e1nila \u017eivot. Zd\u00e1lo se, \u017ee Dereck je na nejlep\u0161\u00ed cest\u011b ut\u00e9ct do lesa, schovat se do kr\u00e1li\u010d\u00ed nory, ale panenka nat\u00e1hla svou ruku a n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ho chytila. Nebylo to poprv\u00e9, co Tom uva\u017eoval o bizarnosti t\u00e9to ud\u00e1losti. Dereck, velk\u00fd \u0161koln\u00ed rv\u00e1\u010d, zkrocen\u00fd hra\u010dkou mal\u00e9 hol\u010di\u010dky\u2026<br \/>\nTahle absurdn\u00ed situace sta\u010dila k tomu, aby se Tom kr\u00e1tce zasm\u00e1l, ale sm\u00edch ho brzy p\u0159e\u0161el, kdy\u017e zjistil, \u017ee je mu ze sebe neskute\u010dn\u011b \u0161patn\u011b. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt hysterick\u00fd.<br \/>\nN\u011bkolikr\u00e1t ude\u0159il hlavou do dve\u0159\u00ed, \u010dekal a st\u00e1le se rozhodoval, co ud\u011blat. St\u00e1l tam, s\u00a0\u010delem p\u0159itisknut\u00fdm na skle a rukou polo\u017eenou na klice.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Nakonec, ne\u017e si to sta\u010dil rozmyslel, oto\u010dil klikou a pro\u0161el dve\u0159mi do \u010dist\u00e9 b\u00edl\u00e9 chodby. M\u011bl pocit, \u017ee jeho mysl je jako olovo, my\u0161lenky se s velk\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi sna\u017eily protla\u010dit skrz l\u00e1tku. Ne\u00fanavn\u011b v\u0161ak kr\u00e1\u010del vp\u0159ed a modlil se, aby jeho nohy m\u011bly dost s\u00edly na to, aby se dostal do Billova pokoje.<br \/>\n\u010c\u00edslo pokoje si zapamatoval, ale ani nemusel; brzy zahl\u00e9dl, jak n\u011bkdo sed\u00ed na \u017eidli p\u0159ed pokojem a pl\u00e1\u010de do kapesn\u00edku, a Tom c\u00edtil, jak mu srdce pad\u00e1 a\u017e do \u017ealudku a cel\u00e9 jeho p\u0159edsevzet\u00ed se hrout\u00ed.<br \/>\nBohu\u017eel, ne\u017e se sta\u010dil oto\u010dit a nepozorovan\u011b se vytratit, \u017eena vzhl\u00e9dla, usm\u00e1la se a pokynula, aby \u0161el d\u00e1l. Tom j\u00ed s hr\u016fzou \u00fasm\u011bv op\u011btoval, posadil se na pr\u00e1zdnou \u017eidli vedle Simone a p\u0159\u00e1l si, aby m\u011bl schopnost st\u00e1t se neviditeln\u00fdm.<br \/>\n\u201eAhoj Tome, r\u00e1da t\u011b vid\u00edm, zlato. Od chv\u00edle, kdy sem Billa p\u0159ivezli, je na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le. \u0158\u00edkali, \u017ee m\u00e1 lehkou frakturu lebky, i kdy\u017e si nemysl\u00ed, \u017ee by do\u0161lo k n\u011bjak\u00e9mu po\u0161kozen\u00ed mozku. Spousta doktorsk\u00fdch \u017ev\u00e1st\u016f, neuv\u011b\u0159\u00edm tomu, dokud nebudu m\u00edt Billyho zp\u00e1tky v n\u00e1ru\u010d\u00ed\u2026\u201c \u0159ekla mu p\u0159es slzy.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tom \u017easl nad t\u00edm, jak klidn\u011b zn\u011bla, vzhledem k tomu, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r vte\u0159inami bre\u010dela.<br \/>\n\u201eJsem opravdu r\u00e1da, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el, Tome. Mysl\u00edm, \u017ee by t\u011b Bill moc r\u00e1d vid\u011bl. J\u00e1\u2026 mysl\u00edm, \u017ee jsi jedin\u00fd opravdov\u00fd p\u0159\u00edtel, kter\u00e9ho kdy m\u011bl\u2026\u201c<br \/>\nTom vzhl\u00e9dl a n\u00e1klonnost v Simonin\u011b pohledu ho p\u0159emohla emocemi. Jej\u00ed vodnat\u00fd \u00fasm\u011bv mu p\u0159ipadal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fd, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee si\u00a0ho nezaslou\u017e\u00ed. Srdce se mu bolestiv\u011b sev\u0159elo a on odvr\u00e1til pohled, jeliko\u017e pocit viny ho t\u00ed\u017eil tak siln\u011b, \u017ee se zap\u0159el o \u017eidli pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by pod n\u00edm povolila.<br \/>\n\u201eMysl\u00edm, \u017ee ho moc d\u011bt\u00ed nem\u00e1 r\u00e1do, proto\u017ee je\u2026 tak trochu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nikdy mi to necht\u011bl \u0159\u00edct, ale matka to v\u017edycky pozn\u00e1. V\u017edycky p\u0159i\u0161el dom\u016f s nov\u00fdmi mod\u0159inami a \u0161r\u00e1my, ale nikdy mi ne\u0159ekl, co se stalo. V\u017edycky \u0159\u00edkal, \u017ee upadl nebo\u2026 nebo n\u011bjakou jinou v\u00fdmluvu, ale j\u00e1 v\u011bd\u011bla, co se stalo. V\u017edycky jsem si p\u0159ipadala jako hrozn\u00e1 matka, ale jak jsem mohla n\u011bco d\u011blat, kdy\u017e mi m\u016fj jedin\u00fd syn nikdy nep\u0159iznal, co se d\u011bje? Dlouho jsem s n\u00edm o tom mluvila, ale on byl v\u017edycky tak optimistick\u00fd, tak \u0161\u0165astn\u00fd\u2026 Neb\u00fdt t\u011bch zran\u011bn\u00ed, mysl\u00edm, \u017ee bych nikdy nic netu\u0161ila\u2026\u201c p\u0159eru\u0161il ji vzlyk a zabo\u0159ila obli\u010dej do kapesn\u00edku, ne\u017e se uklidnila a pokra\u010dovala.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eByl moc \u0161\u0165astnej\u2026\u201c \u0159ekl Tom pevn\u011b, aby vyplnil ticho. Nedok\u00e1zal se na ni pod\u00edvat, ne kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee na n\u011bj z\u00e1\u0159\u00ed l\u00e1skou, kterou si nezaslou\u017eil.<br \/>\n\u201eAno, n\u011bkdy si \u0159\u00edk\u00e1m, jak jsem mohla m\u00edt takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem byla obda\u0159ena tak kr\u00e1sn\u00fdm chlapcem. Hodn\u011b o tob\u011b mluvil, v\u00ed\u0161; bylo hezk\u00e9, \u017ee jsem kone\u010dn\u011b mohla p\u0159i\u0159adit k\u00a0tomu jm\u00e9nu i tv\u00e1\u0159. Nem\u016f\u017eu ti dost pod\u011bkovat za to, \u017ee jsi tu pro n\u011bj byl, Tome, \u017ee jsi p\u0159ijal to, k\u00fdm je. Je tak nevinn\u00fd\u2026 pro\u0161el si tolika v\u011bcmi\u2026 Nev\u00edm, jestli\u2026 Kdyby nebylo tebe\u2026\u201c<br \/>\nDal\u0161\u00ed vzlyk p\u0159eru\u0161il jej\u00ed slova a ona si ot\u0159ela vlhk\u00e9 o\u010di a vzlykla.<br \/>\n\u201eMluvil o mn\u011b?\u201c Zeptal se Tom, a kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl s\u00a0bolest\u00ed vepsanou ve tv\u00e1\u0159i.<br \/>\n\u201eAch ano, po\u0159\u00e1d. Kdykoli p\u0159i\u0161el ze \u0161koly, v\u017edycky \u0159\u00edkal, jak je Tom cool. Byl tak nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e jsi souhlasil, \u017ee s n\u00edm bude\u0161 d\u011blat ten projekt, \u017ee o tom nemohl p\u0159estat mluvit.\u201c<br \/>\nNavzdory jej\u00edmu mil\u00e9mu \u00fasm\u011bvu a jemn\u00e9mu hlasu se n\u011bco v jej\u00edch slovech st\u0159etlo s jeho vzpom\u00ednkami. V Tomov\u011b mysli se mihl skryt\u00fd detail a on se zarazil, kdy\u017e si d\u00e1val dv\u011b a dv\u011b dohromady.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eJak\u2026 jak dlouho p\u0159esn\u011b o mn\u011b mluvil?\u201c<br \/>\nTrochu se zasm\u00e1la, sladk\u00fdm melodick\u00fdm hl\u00e1skem.<br \/>\n\u201ePromi\u0148, mo\u017en\u00e1 to Bill cht\u011bl udr\u017eet v tajnosti,\u201c mrkla. \u201eU\u017e je to n\u011bjak\u00e1 doba, asi p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f\u2026 Po\u0159\u00e1d si pamatuju, jak poprv\u00e9 p\u0159i\u0161el dom\u016f cel\u00fd \u0161\u0165astn\u00fd, proto\u017ee t\u011b potkal, a nemohl o tom p\u0159estat mluvit. \u0158\u00edkal, \u017ee jsi s n\u00edm mluvil v j\u00eddeln\u011b a \u017ee mu to zlep\u0161ilo den. To bylo asi v dob\u011b, kdy jste se za\u010dali p\u0159\u00e1telit\u2026\u201c<br \/>\nZtratila se ve vesel\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch na Billovo bujar\u00e9 d\u011btstv\u00ed a Tomovi z\u00a0toho bylo mnohem h\u016f\u0159 ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Simone \u017eila v bla\u017een\u00e9, hloup\u00e9 nev\u011bdomosti. Nev\u011bd\u011bla takov\u00fdch v\u011bc\u00ed\u2026<br \/>\nAle Toma zarazilo, \u017ee Bill o n\u011bm s matkou mluvil u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, a p\u0159itom na projektu za\u010dali pracovat teprve p\u0159ed t\u0159emi t\u00fddny. To znamenalo, \u017ee Bill Toma obdivoval u\u017e d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho Tom skute\u010dn\u011b poznal.<br \/>\nTehdy v j\u00eddeln\u011b Tom skute\u010dn\u011b poprv\u00e9 s\u00a0Billem mluvil, i kdy\u017e m\u00edra cenzury, kterou Bill na tu historku pou\u017eil, byla zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed. Tom tehdy nazval Billa buzerantem, a to byl za\u010d\u00e1tek dlouh\u00e9 s\u00e9rie zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed a bit\u00ed. P\u0159ed t\u00fdmov\u00fdm projektem to bylo jedin\u00e9 spojen\u00ed, kter\u00e9 Tom s Billem m\u011bl, a p\u0159esto ten kluk chodil ka\u017ed\u00fd den dom\u016f a p\u0159ed matkou o n\u011bm b\u00e1snil\u2026<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Rozsah Billova jedn\u00e1n\u00ed byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd, ne te\u010f, ne kdy\u017e u\u017e byl Tom tak citov\u011b labiln\u00ed. V\u0161echno, co ud\u011blal, v\u0161echnu bolest, kterou zp\u016fsobil, a Bill ho vid\u011bl jen v tom pozitivn\u00edm sv\u011btle. Tom to nedok\u00e1zal pochopit\u2026 Zrovna kdy\u017e si myslel, \u017ee v\u0161echno d\u00e1v\u00e1 smysl, dostal tuhle r\u00e1nu, zat\u00edmco m\u011bl sundan\u00e9 brn\u011bn\u00ed a le\u017eel tu zraniteln\u00fd a nah\u00fd.<br \/>\nVstal. Musel se odtamtud dostat. Dusilo ho to.<br \/>\n\u201eU\u017e jde\u0161?\u201c Zeptala se Simone a st\u00e1le plakala.<br \/>\n\u201eJo, m\u016fj\u2026 t\u00e1ta bude m\u00edt asi strach. Jen jsem se cht\u011bl pod\u00edvat, jestli je Bill v po\u0159\u00e1dku a\u2026\u201c<br \/>\nTom se rozpa\u010dit\u011b odml\u010del a nebyl si jist\u00fd, jestli jeho v\u00fdmluva bude sta\u010dit na to, aby mu pomohla na svobodu. Ale Simone to pochopila.<br \/>\n\u201eAno, u\u017e je dost pozd\u011b. M\u011bl by ses vr\u00e1tit z\u00edtra, Bill u\u017e bude po operaci, a pokud bude vzh\u016fru, v\u00edm, \u017ee t\u011b r\u00e1d uvid\u00ed.\u201c<br \/>\nTom o tom siln\u011b pochyboval.<br \/>\n\u201eJo, dob\u0159e, tak nashle.\u201c Oto\u010dil se k odchodu, kdy\u017e ho zastavila jemn\u00e1 ruka, kter\u00e1 mu p\u0159ist\u00e1la na rameni.<br \/>\nSimone vstala a ladn\u011b jako labu\u0165 si p\u0159it\u00e1hla Toma do l\u00e1skypln\u00e9ho objet\u00ed, jak\u00e9 mu mohla d\u00e1t jen matka. Tom nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. U\u017e podruh\u00e9 ho tato \u017eena, kter\u00e1 ho sotva znala, obj\u00edmala jako syna a on dok\u00e1zal jen bezvl\u00e1dn\u011b st\u00e1t a p\u0159ij\u00edmat tu n\u00e1klonnost.<br \/>\n\u201eMoc ti d\u011bkuju, \u017ee jsi tu pro Billa byl. Ani nev\u00ed\u0161, jak moc to pro m\u011b\u2026 i pro n\u011bj\u2026 znamen\u00e1,\u201c za\u0161eptala ti\u0161e a hlas se j\u00ed chv\u011bl dojet\u00edm.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jeho srdce se tou\u017eilo rozt\u0159\u00ed\u0161tit a o\u010di vyplakat. St\u00e1lo ho ve\u0161kerou s\u00edlu odolnosti uv\u011bzn\u011bnou v jeho t\u0159in\u00e1ctilet\u00e9m t\u011ble, aby se \u00fapln\u011b nezhroutil a nerozplakal se jako d\u00edt\u011b. Tolik toho jej\u00edmu synovi provedl, zbil ho, nad\u00e1val mu, a p\u0159esto v\u011b\u0159ila, \u017ee je and\u011blem seslan\u00fdm z nebe, aby p\u0159inesl radost jej\u00edmu jedin\u00e9mu d\u00edt\u011bti.<br \/>\nP\u0159ipadalo mu to tak \u0161patn\u00e9.<br \/>\nP\u0159esto, ne\u017e si to v\u016fbec stihl uv\u011bdomit, rukama sev\u0159el jej\u00ed pa\u017ee a rozt\u0159\u00e1sl se v\u00a0jej\u00edm n\u00e1ru\u010d\u00ed, a nakonec dovolil slz\u00e1m, aby si na\u0161ly cestu ven. Po tom v\u0161em i n\u011bco tak prost\u00e9ho, jako bylo jedin\u00e9 ut\u011b\u0161uj\u00edc\u00ed objet\u00ed, sta\u010dilo, aby uklidnilo jeho unavenou du\u0161i. Byl to tak p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, kdy\u017e se o v\u00e1s star\u00e1 dosp\u011bl\u00fd \u010dlov\u011bk, a on byl cel\u00fd \u017eivot od tohoto jedin\u00e9ho pot\u011b\u0161en\u00ed odstrkov\u00e1n. Nechal se pohltit emocemi a rozplakal se, kdy\u017e ho houpala a kol\u00e9bala, jak to um\u011bla jen matka.<br \/>\nDr\u017eela ho takhle, dokud nebyl p\u0159ipraven\u00fd ji pustit, co\u017e bylo o dost pozd\u011bji. C\u00edtil se \u0161patn\u011b, kdy\u017e vid\u011bl mokrou skvrnu na jej\u00edm rameni, kde vypr\u00e1zdnil obsah sv\u00fdch o\u010d\u00ed, ale nezd\u00e1lo se, \u017ee by j\u00ed to vadilo.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eDostane\u0161 se dom\u016f v po\u0159\u00e1dku? Mohla bych t\u011b odv\u00e9zt, kdybys cht\u011bl.\u201c<br \/>\n\u201eNe, to je dobr\u00fd, a\u017e se Bill probud\u00ed, bude cht\u00edt m\u00edt n\u011bkoho u sebe a h\u00e1d\u00e1m, \u017ee byste to m\u011bla b\u00fdt vy,\u201c zask\u0159ehotal Tom, kdy\u017e se pomalu sna\u017eil naj\u00edt hlas.<br \/>\nRychle si ut\u0159el o\u010di do ruk\u00e1vu a uc\u00edtil vlnu studu za sv\u016fj n\u00e1hl\u00fd projev zranitelnosti, ale Simone ta slova p\u0159ijala a vr\u00e1tila se na sv\u00e9 m\u00edsto.<br \/>\n\u201eTak dob\u0159e,\u201c \u0159ekla a st\u00e1le se usm\u00edvala. V\u0161iml si, \u017ee m\u00e1 op\u011bt mokr\u00e9 tv\u00e1\u0159e od \u010derstv\u00fdch slz, i kdy\u017e tyhle byly pln\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. To byl velk\u00fd rozd\u00edl. Byly symbolem toho, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.<br \/>\n\u201eUvid\u00edme se z\u00edtra,\u201c \u0159ekl Tom a oto\u010dil se. C\u00edtil se mnohem l\u00e9pe, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to, co nahlod\u00e1v\u00e1 jeho srdce, skute\u010dn\u011b zmiz\u00ed, a\u017e kdy\u017e bude v\u011bd\u011bt, \u017ee je Bill v bezpe\u010d\u00ed a v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>autor:\u00a0Shibuyainn<br \/>\np\u0159eklad: Lauinka<br \/>\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><a href=\"https:\/\/fiction.tokiohotelfiction.com\/viewstory.php?sid=1400\"><strong>original<\/strong><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor:\u00a0Shibuyainn Tom musel jet dv\u011bma autobusy, aby se dostal do nemocnice. Den u\u017e se ch\u00fdlil ke konci, a i kdy\u017e cht\u011bl dorazit d\u0159\u00edve, zdr\u017eely ho jist\u00e9 technick\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti ve \u0161kole. Pot\u00e9, co byl Bill urychlen\u011b odvezen do nemocnice, chytila Toma za rameno<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/07\/24\/have-a-little-faith-11-1-2\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79439700,"comment_status":"open","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[804],"tags":[],"class_list":["post-79439760","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-have-a-little-faith-by-shibuyainn"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439760","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79439760"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439760\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79439761,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79439760\/revisions\/79439761"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79439700"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79439760"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79439760"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79439760"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}