{"id":79440089,"date":"2024-11-15T15:00:37","date_gmt":"2024-11-15T14:00:37","guid":{"rendered":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/?p=79440089"},"modified":"2024-11-13T22:38:09","modified_gmt":"2024-11-13T21:38:09","slug":"soon-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/11\/15\/soon-6\/","title":{"rendered":"Soon 6."},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><strong>autor: izzap<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Uka\u017e mi to<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bill ani jinou reakci ne\u010dekal.<br \/>\nV\u011bd\u011bl, \u017ee si nem\u00e1 d\u011blat nad\u011bje a myslet si, \u017ee mu Tom prost\u011b padne k noh\u00e1m jako d\u00e1vno ztracen\u00fd bratr. Vlastn\u011b ne\u010dekal v\u016fbec nic, proto\u017ee p\u0159edt\u00edm nem\u011bl v pl\u00e1nu se s Tomem o cokoli z toho pod\u011blit. Te\u010f u\u017e ne. Ani tentokr\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 v budoucnosti ano \u2013 v dalek\u00e9 budoucnosti.<br \/>\nMo\u017en\u00e1 a\u017e pravda p\u0159estane zn\u00edt tak p\u0159edst\u00edran\u011b.<br \/>\nA ta doba byla je\u0161t\u011b hodn\u011b daleko, a proto se v\u00a0tu chv\u00edli c\u00edtil je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, kdy\u017e se odpl\u00ed\u017eil ten ve\u010der do lo\u017enice. Pot\u00e9, co se Tom vy\u0159\u00edtil ven, uklidil a umyl n\u00e1dob\u00ed od ve\u010de\u0159e, zat\u00edmco byl tak trochu om\u00e1men\u00fd v\u0161\u00edm, co se stalo. Byl tak ztracen\u00fd ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch, \u017ee dokonce upustil jeden z tal\u00ed\u0159\u016f. Rozt\u0159\u00ed\u0161til se o podlahu v kuchyni a rozbil se na tolik kousk\u016f, \u017ee u\u017e se nedal slepit.<br \/>\nObvykle by si na svou ne\u0161ikovnost zanad\u00e1val. Ale ten ve\u010der jen posb\u00edral st\u0159epy a nechal to plavat. Ve\u0161el do sv\u00e9ho pokoje, hodil fotografii a \u00fatr\u017eek l\u00edstku na st\u016fl. Zad\u00edval se na n\u011b. Kdyby ho jen napadlo trochu si tu uklidit, nenech\u00e1vat takov\u00e9 zjevn\u00e9 podivnosti na o\u010d\u00edch, mo\u017en\u00e1 by se nic z toho nestalo tak, jak se stalo.<br \/>\nJakkoli cht\u011bl ty dva p\u0159edm\u011bty ze v\u0161eho vinit, nemohl. Kdyby to nebyly tyhle v\u011bci, pak by to bylo n\u011bco jin\u00e9ho, mo\u017en\u00e1 n\u011bjak\u00e9 drobn\u00e9 uklouznut\u00ed v jeho vlastn\u00edm \u010dase. S povzdechem se svalil na postel a p\u0159ehodil si ruku p\u0159es o\u010di. Doufal jen, \u017ee tentokr\u00e1t Toma \u00fapln\u011b neztratil a mo\u017en\u00e1 se prost\u011b je\u0161t\u011b n\u011bkdy vr\u00e1t\u00ed.<br \/>\nAle i ta trocha v\u00edry, kterou m\u011bl, se rychle vytr\u00e1cela.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">***<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u00fdden mu ji nepomohl znovu za\u017eehnout, i kdy\u017e se s Tomem norm\u00e1ln\u011b potk\u00e1vali. Jejich denn\u00ed rutiny se obvykle alespo\u0148 jednou p\u0159ekr\u00fdvaly a p\u0159i prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed Bill zjistil, \u017ee si nen\u00ed jist\u00fd, co m\u00e1 d\u011blat. Ve stejnou chv\u00edli se bl\u00ed\u017eili k autobusov\u00e9 zast\u00e1vce a oba mu\u017ei se p\u0159i pohledu na toho druh\u00e9ho zastavili. Tom se na zlomek vte\u0159iny zatv\u00e1\u0159il p\u0159ekvapen\u011b, snad jako by se chystal n\u011bco \u0159\u00edct, ale ta vte\u0159ina brzy pominula a on se od Billa odvr\u00e1til s pohledem, kter\u00fd ne\u0159\u00edkal nic jin\u00e9ho ne\u017e: Jsi bl\u00e1zen.<br \/>\nBill si povzdechl a ten den jel jin\u00fdm autobusem.<br \/>\nCht\u011bl j\u00edt za Tomem a n\u011bco mu \u0159\u00edct, ale nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co. M\u011bl se zkusit omluvit? Ale jak, aby to nezn\u011blo jako tot\u00e1ln\u00ed \u00falet?<br \/>\nPot\u00e9, co na sebe ti dva narazili u\u017e \u010dtvrt\u00fd den po sob\u011b, se rozhodl, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude dr\u017eet jazyk za zuby. Poka\u017ed\u00e9 to bylo trapn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed t\u00edm. N\u00e1hl\u00e9 zastaven\u00ed n\u00e1sledovan\u00e9 \u010derven\u00e1n\u00edm a nejist\u00fdmi pohledy, dokud se jeden z nich nakonec nesebral a nevydal se vlastn\u00ed cestou, i kdy\u017e ho to zcela vy\u0159adilo z jeho obvykl\u00e9ho programu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bylo to p\u0159inejmen\u0161\u00edm \u00fanavn\u00e9. P\u0159ipadal si, jako by hr\u00e1l d\u011btskou hru na hon\u011bnou. Neust\u00e1le nar\u00e1\u017eel na Toma jen proto, aby p\u0159ed n\u00edm utekl, jako by se b\u00e1l, \u017ee ho chyt\u00ed. L\u00e1malo mu to srdce.<br \/>\nPo n\u011bkolika dnech se Tom dokonce odv\u00e1\u017eil zaj\u00edt do knihkupectv\u00ed. Billova hru\u010f se rozechv\u011bla, kdy\u017e vid\u011bl mlad\u00edka proch\u00e1zet hlavn\u00edm vchodem. Jejich o\u010di se na n\u011bkolik vte\u0159in setkaly a on se dokonce odv\u00e1\u017eil v\u011bnovat mu mil\u00fd \u00fasm\u011bv. Tom se v\u0161ak oto\u010dil a zam\u00ed\u0159il k\u00a0jin\u00e9mu zam\u011bstnanci. V\u011bnoval Billovi kr\u00e1tk\u00fd pohled, ale beze slova ode\u0161el.<br \/>\nA jak t\u00fdden plynul a ch\u00fdlil se ke konci, ten p\u00e1tek na Toma ani nenarazil, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl. P\u00e1tky byly ru\u0161n\u00e9 dny a jejich cesty se v\u017edycky nejm\u00e9n\u011b dvakr\u00e1t zk\u0159\u00ed\u017eily, co\u017e znamenalo, \u017ee se mu Tom vlastn\u011b vyh\u00fdbal.<br \/>\nBill si neochotn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee tentokr\u00e1t mo\u017en\u00e1 Toma opravdu ztratil.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">***<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Byl p\u00e1tek ve\u010der, posledn\u00ed p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem zimn\u00edch pr\u00e1zdnin. Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 zkou\u0161ky m\u011bly za\u010d\u00edt n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pond\u011bl\u00ed a vzhledem k okolnostem se v\u011bt\u0161ina student\u016f sna\u017eila co nejl\u00e9pe vyu\u017e\u00edt svobody, ne\u017e se pono\u0159\u00ed do knih, aby se n\u011bkolik dn\u00ed piln\u011b u\u010dila.<br \/>\nTom byl naproti tomu zav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9m pokoji na koleji. Sv\u011btla byla zhasnut\u00e1, on sed\u011bl na futonu naproti blikaj\u00edc\u00ed televizi a v rukou sv\u00edral hern\u00ed ovlada\u010d. O\u010di m\u011bl p\u0159ilepen\u00e9 k obrazovce a jeho mrk\u00e1n\u00ed bylo tak zpomalen\u00e9, \u017ee by snadno vyhr\u00e1l jakoukoli sout\u011b\u017e v z\u00edr\u00e1n\u00ed.<br \/>\nM\u011bl na televizi zes\u00edlen\u00fd zvuk, tak\u017ee se z n\u00ed oz\u00fdvalo hr\u016fzn\u00e9 vr\u010den\u00ed a v\u00fdk\u0159iky, kdy\u017e byli lid\u00e9 ml\u00e1ceni a vra\u017ed\u011bni. P\u0159esn\u011b takov\u00e9 hry Tom hr\u00e1l u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed pot\u00e9, co si ve sp\u011bchu ud\u011blal dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly, kter\u00e9 plnil dost nedbale; jeho mysl byla p\u0159\u00edli\u0161 zam\u011bstn\u00e1na, ne\u017e aby se starala o p\u00e1r bod\u016f nav\u00edc na konci semestru.<br \/>\n\u201eNe, ne, ne, ne, ne, NE, OH, JDI DO PRDELE!\u201c K\u0159i\u010del na obrazovku, kdy\u017e pra\u0161til prsty do ovlada\u010de a vydal hlasit\u00fd, ozv\u011bnou se nesouc\u00ed zvuk por\u00e1\u017eky.<br \/>\nZt\u011b\u017eka oddechoval, kdy\u017e proklik\u00e1val menu, aby spustil novou hru, a o\u010di m\u011bl tak leskl\u00e9 a zarudl\u00e9, \u017ee by o n\u011bm ka\u017ed\u00fd kolemjdouc\u00ed mohl tvrdit, \u017ee pl\u00e1\u010de. Ale mlad\u00edk m\u011bl k pl\u00e1\u010di daleko \u2013 byl roz\u010dilen\u00fd.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">A vztekal se d\u00e1l jako \u0161\u00edlenec, i kdy\u017e se pozd\u011bji v\u00a0noci do pokoje vpl\u00ed\u017eil jeho spolubydl\u00edc\u00ed. Tom si jeho p\u0159\u00edtomnosti nev\u0161iml a st\u00e1le byl naprosto pohlcen svou videohrou, u kter\u00e9 si pod nosem mumlal \u00fatr\u017eky, kter\u00e9 ned\u00e1valy moc smysl: \u201eZasranej lh\u00e1\u0159i\u2026 celou dobu sis hr\u00e1l na to, jak jsi stra\u0161n\u011b up\u0159\u00edmnej\u2026 NE, KURVA! \u2026 Celou dobu jsi lhal, ty blbe\u010dku\u2026 kurva, pro\u010d nechce\u0161 chc\u00edpnout? \u2026 A pak vypr\u00e1v\u00ed\u0161 takov\u00fdhle historky\u2026 lh\u00e1\u0159i\u2026 mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem idiot? Zasranej psychou\u0161\u2026 KURVA NE.\u201c<br \/>\nJeho v\u00fdk\u0159iky byly je\u0161t\u011b hlasit\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e jeho spolubydl\u00edc\u00ed p\u0159istoupil k televizi a vytrhl mu ovlada\u010d z rukou.<br \/>\n\u201eDerricku, co to kurva d\u011bl\u00e1\u0161! Vra\u0165 mi to! Zrovna jsem se chystal\u2026\u201c zavr\u010del Tom.<br \/>\n\u201eVyst\u0159elit mozek z hlavy nevinn\u00fdmu civilistovi, a p\u0159itom \u0161krtit ovlada\u010d jako zasranej puber\u0165\u00e1k, kterej si chce poprv\u00fd vyhonit. Jo, ehm, ne, Tome,\u201c \u0159ekl Derrick a zam\u00e1val ovlada\u010dem t\u011bsn\u011b mimo Tom\u016fv dosah. Na vte\u0159inu se oto\u010dil k televizi, stiskl n\u011bkolik tla\u010d\u00edtek, aby hru zastavil, a oto\u010dil se zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu spolubydl\u00edc\u00edmu. \u201eMysl\u00edm, \u017ee za posledn\u00ed tejden u\u017e t\u011bch tvejch videoher bylo dost. P\u0159estal jsi v\u016fbec hr\u00e1t od doby, co jsem dnes r\u00e1no ode\u0161el do \u0161koly?\u201c<br \/>\nChlapec sed\u00edc\u00ed na pohovce se pomalu, klidn\u011b nadechl a vydechl a trpce odpov\u011bd\u011bl: \u201eDal jsem si p\u00e1r p\u0159est\u00e1vek.\u201c<br \/>\n\u201eJo, okay, a nepod\u00edval ses tak t\u0159eba n\u00e1hodou b\u011bhem n\u011bkter\u00fd z t\u011bch chvilek do zrcadla?\u201c Zaj\u00edmal se Derrick a st\u00e1le dr\u017eel ovlada\u010d v rukou, aby m\u011bl jistotu, \u017ee se ho Tom nem\u016f\u017ee zmocnit.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tom se na n\u011bj zad\u00edval, ale po uplynut\u00ed cel\u00e9 minuty se zamra\u010den\u00edm zavrt\u011bl hlavou.<br \/>\nDerrick nesouhlasn\u011b zabru\u010del. \u201eMmm, mo\u017en\u00e1 by ti pomohlo zrcadlo. V\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, chlape, ale vypad\u00e1\u0161 hrozn\u011b. V\u00e1\u017en\u011b, k\u00e1mo, vypad\u00e1 to, jako bys vypil celej pivovar do sucha, hodil dr\u017eku do p\u0159\u00edkopu a se\u017eral kopu hnoje. V\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1\u0161 na tv\u00e1\u0159i p\u00e1r \u0161mouh od Nutelly? Jak se to sakra v\u016fbec stalo?\u201c<br \/>\nTom si p\u0159ejel h\u0159betem ruky po tv\u00e1\u0159i a set\u0159el n\u011bkolik zaschl\u00fdch kousk\u016f \u010dokol\u00e1dov\u00e9 pomaz\u00e1nky. U\u0161kl\u00edbl se a t\u0159el si tv\u00e1\u0159, dokud si nebyl jist\u00fd, \u017ee v\u011bt\u0161ina \u0161mouh zmizela.<br \/>\n\u201e\u0160el jsi v\u016fbec do \u0161koly?\u201c<br \/>\n\u201eZbyte\u010dnost,\u201c \u0159ekl Tom a v jeho t\u00f3nu st\u00e1le p\u0159eb\u00fdvala ho\u0159kost, zat\u00edmco si t\u0159el tv\u00e1\u0159. \u201eJen p\u00e1r dal\u0161\u00edch prezentac\u00ed v jedn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b a dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka v druh\u00e9, to by byla jen ztr\u00e1ta \u010dasu.\u201c<br \/>\n\u201eOkay, Tom, kter\u00fdho j\u00e1 zn\u00e1m, by nikdy nezat\u00e1hl hodinu, pokud by nebyl na smrteln\u00fd posteli. Nikdy by ji nezat\u00e1hl proto, \u017ee by to byla ztr\u00e1ta \u010dasu,\u201c \u0159ekl Derrick a po del\u0161\u00edm pozorov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele sklonil hlavu. \u201eHele, asi mi nep\u0159\u00edslu\u0161\u00ed se pt\u00e1t, ale v\u00e1\u017en\u011b, co m\u00e1\u0161 sakra za probl\u00e9m? Celej tejden hnije\u0161 na koleji, \u0159ve\u0161 sprost\u011b na televizi, hraje\u0161 tunu videoher, kter\u00fd jsou mimochodem v\u0161echny moje, a chov\u00e1\u0161 se jako podr\u00e1\u017ed\u011bnej pra\u010dlov\u011bk. Ani jednu noc jsi nestr\u00e1vil u\u2026\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Derrick se n\u00e1hle zarazil, kdy\u017e mu v\u00a0hlav\u011b bliklo pot\u00e9, co to vyslovil nahlas.<br \/>\n\u201eOh\u2026 Oh!\u201c M\u00e1lem vyk\u0159ikl a usm\u00e1l se vlastn\u00edmu uv\u011bdom\u011bn\u00ed. \u201eTohle v\u0161echno souvis\u00ed s Bennym, \u017ee?\u201c<br \/>\n\u201eBillem,\u201c vyprskl Tom, aby ho opravil.<br \/>\n\u201eBen, Bill, to je fuk,\u201c proto\u010dil Derrick o\u010dima. \u201ePro\u010d jsem si toho nev\u0161iml d\u0159\u00edv? Ty jsi v p\u00e1tek o p\u016fl dev\u00e1t\u00fd ve\u010der doma v\u00a0py\u017eamu, tr\u00e1p\u00ed\u0161 se a chov\u00e1\u0161 se jako mrtvej mu\u017e \u2013 zjevn\u011b m\u00e1\u0161 probl\u00e9my se sv\u00fdm mil\u00fdm.\u201c<br \/>\n\u201eNechci o tom mluvit.\u201c Tom obr\u00e1til pozornost ke set\u0159ep\u00e1n\u00ed n\u011bkolika drobk\u016f chips\u016f ze sv\u00e9ho b\u0159icha.<br \/>\nDerrick se v\u0161ak st\u00e1le usm\u00edval, polo\u017eil hern\u00ed ovlada\u010d na televizi a zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na hrudi. \u201eOh, ale no tak,\u201c \u0159ekl. \u201eAbys byl v\u00a0takov\u00fdm stavu, to se muselo st\u00e1t n\u011bco v\u00e1\u017en\u00fdho. Tak o co jde? Roze\u0161li jste se s t\u00edm hezounem?\u201c<br \/>\nTom se zad\u00edval p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebe a na p\u00e1r vte\u0159in p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee kamar\u00e1dovi v\u0161echno od za\u010d\u00e1tku do konce pov\u00ed, jen aby z\u00edskal pohled nestran\u00edka. Ale sl\u00edbil Billovi, \u017ee nikomu nic ne\u0159ekne, a navzdory tomu, co k n\u011bmu moment\u00e1ln\u011b c\u00edtil, sv\u016fj slib cht\u011bl dodr\u017eet a ml\u010del jako hrob. Derrick nepot\u0159eboval v\u011bd\u011bt v\u0161echno.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eNev\u00edm,\u201c bylo jedin\u00e9, co odpov\u011bd\u011bl.<br \/>\nDerrick si odfrkl. \u201eJak to mysl\u00ed\u0161, \u017ee nev\u00ed\u0161? Jak m\u016f\u017ee\u0161 nev\u011bd\u011bt, jestli ses s n\u011bk\u00fdm roze\u0161el nebo ne?\u201c<br \/>\n\u201eNev\u00edm!\u201c Odsekl Tom, a kone\u010dn\u011b projevil i jin\u00e9 emoce ne\u017e vztek a ho\u0159kou nen\u00e1vist. Jeho leskl\u00e9 o\u010di tentokr\u00e1t pokryla mokr\u00e1 vrstva slz, kter\u00e1 Derricka donutila zmlknout rychleji, ne\u017e sta\u010dil vymyslet dal\u0161\u00ed sarkastickou odpov\u011b\u010f.<br \/>\nTom zavrt\u011bl hlavou a jedn\u00edm rychl\u00fdm pohybem si p\u0159ejel p\u0159edlokt\u00edm p\u0159es ob\u011b o\u010di. \u201eJ\u00e1 nev\u00edm. Vypadl jsem od n\u011bj.\u201c<br \/>\n\u201eA od t\u00fd doby jsi ho nevid\u011bl?\u201c<br \/>\n\u201eOd t\u00fd doby jsem s n\u00edm nemluvil,\u201c up\u0159esnil Tom, zast\u00e9nal a zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed. \u201eAni nechci.\u201c<br \/>\nJeho spolubydl\u00edc\u00ed se lehce zasm\u00e1l. \u201eOh, ale pros\u00edm t\u011b, kv\u016fli \u010demu jste se vy dva mohli tak poh\u00e1dat, \u017ee tohle v\u0161echno?\u201c<br \/>\n\u201eDerricku, on mi lhal, jasn\u00fd?\u201c Zeptal se.<br \/>\nDerrick\u016fv sm\u00edch utichl.<br \/>\nTom zavrt\u011bl hlavou a podep\u0159el si bradu dlan\u00ed. \u201eMyslel jsem, \u017ee v\u00edm, kdo je, a cel\u00fd to byla jen le\u017e, tak\u017ee se na to laskav\u011b vyka\u0161li.\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eTak\u017ee se ve skute\u010dnosti jmenuje Bart?\u201c Zeptal se Derrick se sm\u00edchem a jen t\u011bsn\u011b se vyhnul knize, kterou Tom sebral ze stolku a hodil mu ji p\u0159\u00edmo do obli\u010deje. S vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima se p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval na m\u00edsto, kde kniha narazila do zdi a spadla na zem. \u201eOkay, Je\u017e\u00ed\u0161i, uklidni se, ty vztekloune, jen jsem si d\u011blal srandu.\u201c<br \/>\nPohled, kter\u00fd se Tomovi usadil na tv\u00e1\u0159i, se ani trochu nezm\u011bnil.<br \/>\n\u201eSuper, tak\u017ee se vsad\u00edm, \u017ee ti fe\u0161\u00e1k lhal o sv\u00fd minulosti, \u017ee?\u201c Zeptal se Derrick, up\u0159en\u011b se na Toma zad\u00edval a hledal odpov\u011b\u010f, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 se mu nedostalo. Po\u0161kr\u00e1bal se pod okrajem pleten\u00e9 \u010depice, kter\u00e1 mu dr\u017eela neposlu\u0161n\u00e9 zlat\u00e9 kade\u0159e, zavrt\u011bl hlavou a povzdechl si. Zoufale. \u201eOkay, tvoje ml\u010den\u00ed je \u00fa\u017easn\u00fd, v\u00e1\u017en\u011b jo,\u201c skoro zast\u00e9nal. \u201eAle nech toho, Tome, kolik ti je, p\u011bt? Sesko\u010d ze sv\u00fdho hezky vysok\u00fdho kon\u011b, princezno. Lidi l\u017eou. Jsi divnej, jestli ty ne. A n\u011bkdy l\u017eeme i o n\u011b\u010dem, o \u010dem nechceme. To se st\u00e1v\u00e1. Lidi se pravd\u011b vyh\u00fdbaj\u00ed ze strachu z n\u00e1sledk\u016f. P\u0159esn\u011b takovejch. Tak\u017ee tomu klukovi dej trochu volnosti, p\u0159esta\u0148 se chovat, jako bys v \u017eivot\u011b nelhal, umyj si obli\u010dej a vypadni, ne\u017e t\u011b k\u00a0n\u011bmu dom\u016f odt\u00e1hnu vlastnoru\u010dn\u011b.\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eJe pozd\u011b.\u201c<br \/>\n\u201eTome, je teprve dev\u011bt,\u201c \u0159ekl Derrick bez snahy skr\u00fdt sarkasmus. \u201eD\u00e1v\u00e1m ti \u010das do t\u0159i\u010dtvrt\u011b na deset, abys vypadl.\u201c Tom na sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho asi minutu jen nech\u00e1pav\u011b z\u00edral a ned\u00e1val najevo, \u017ee by m\u011bl v\u00a0\u00famyslu se pohnout. \u201eTome.\u201c Mlad\u00edk se v\u00e1hav\u011b pod\u00edval do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho. Derrick se na Toma d\u00edval s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm jako matka, kter\u00e1 se chyst\u00e1 pok\u00e1rat sv\u00e9 d\u00edt\u011b, a uk\u00e1zal ukazov\u00e1\u010dkem sm\u011brem ke koupeln\u011b. \u201eVyst\u0159el!\u201c<br \/>\nTom se pon\u011bkud cynicky zasm\u00e1l a pod nosem zamumlal n\u011bkolik slov v\u00fdsm\u011bchu, ale vstal z pohovky a vydal se sm\u011brem, kter\u00fdm spolubydl\u00edc\u00ed ukazoval.<br \/>\n\u201eA bylo by fajn, kdyby sis odpustil ta drz\u00e1 slov\u00ed\u010dka,\u201c zavolal za n\u00edm Derrick, ne\u017e se za Tomem zav\u0159ely dve\u0159e do koupelny. Na tv\u00e1\u0159i se mu rozlil spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e usly\u0161el, jak za\u010dala t\u00e9ct voda ve spr\u0161e. Pot\u0159\u00e1sl hlavou a sebral hern\u00ed ovlada\u010d z horn\u00ed \u010d\u00e1sti televize, ne\u017e se pono\u0159il do futonu. St\u00e1le se usm\u00edval, kdy\u017e hru znovu pustil a docela hrd\u011b \u0159ekl: \u201eTo je m\u016fj kluk.\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\">***<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eTohle je \u0161\u00edlen\u00fd,\u201c povzdechl si Tom, kdy\u017e odch\u00e1zel ze zast\u00e1vky autobusu. Tv\u00e1\u0159 i t\u011blo m\u011bl \u010dist\u00e9, i oble\u010den\u00ed bylo bez drobk\u016f a skvrn, a p\u0159ipadal si divn\u011b, \u017ee je tak pozd\u011b v noci \u010derstv\u011b osprchovan\u00fd. S \u010dist\u00fdm oble\u010den\u00edm a jak\u017e tak\u017e upraven\u00fd, jeho mysl automaticky p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee je r\u00e1no a on m\u00ed\u0159\u00ed do \u0161koly. Jen\u017ee nem\u011bl na z\u00e1dech \u017e\u00e1dn\u00fd batoh, obloha byla tmav\u00e1 a studen\u00fd vzduch ho \u0161t\u00edpal v nose.<br \/>\nNavzdory okolnostem zabo\u0159il bradu do lemu bundy a zasunul ruce co nejhloub\u011bji do kapes, aby se co nejv\u00edc zah\u0159\u00e1l. Kr\u00e1\u010del zn\u00e1mou cestou, nohy u\u017e v\u011bd\u011bly, kam m\u00e1 nam\u00ed\u0159eno, zat\u00edmco jeho mysl se odklonila od p\u0159\u00edtomnosti a za\u010dala se zab\u00fdvat mo\u017enostmi bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti.<br \/>\nNev\u011bd\u011bl, co \u010dekat. Vztek, ho\u0159k\u00e1 p\u0159\u00edchu\u0165 zrady, kterou zpo\u010d\u00e1tku c\u00edtil, se b\u011bhem dn\u016f uplynul\u00e9ho t\u00fddne otupily a zanechaly v n\u011bm zm\u011b\u0165 nejist\u00fdch emoc\u00ed. A jakkoli mu zdrav\u00fd rozum \u0159\u00edkal, aby se dr\u017eel logiky a reality, \u010d\u00e1st jeho j\u00e1 vid\u011bla ve slovech, kter\u00e1 mu Bill \u0159ekl, slab\u00e9 sv\u011btlo pravdy. N\u011bkter\u00e9 z p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, kter\u00e9 mu vypr\u00e1v\u011bl, v n\u011bm rezonovaly s pocitem d\u016fv\u011brn\u00e9 zn\u00e1mosti, jej\u00ed\u017e ohlas byl tak siln\u00fd, \u017ee cht\u011bl v\u011b\u0159it ka\u017ed\u00e9mu Billovu slovu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">N\u011bkter\u00e1 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed p\u0159ece jen d\u00e1vala dokonal\u00fd smysl a spojovala tolik voln\u00fdch konc\u016f, kter\u00e9 od setk\u00e1n\u00ed s Billem visely ve vzduchu. Nemohl a necht\u011bl v\u0161ak uv\u011b\u0159it tak snadno. Byl rozumn\u00fd \u010dlov\u011bk. Pot\u0159eboval d\u016fkaz.<br \/>\nJeho mysl byla st\u00e1le rozt\u011bkan\u00e1, a tak ho t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ekvapilo, kdy\u017e se ocitl dole pod schody, kter\u00e9 vedly k Billovu dvojdomku. Pod\u00edval se nahoru po schodech a zachv\u011bl se, a\u010dkoli z takov\u00e9 reakce nemohl vinit moment\u00e1ln\u00ed chlad. S v\u011bdom\u00edm, \u017ee nem\u016f\u017ee odej\u00edt (Derrick mu \u0159ekl, \u017ee ho do pokoje na koleji nepust\u00ed d\u0159\u00edv ne\u017e z\u00edtra r\u00e1no), nat\u00e1hl holou ruku a chytil se z\u00e1bradl\u00ed. Prsty se mu na chladn\u00e9m \u017eeleze zachv\u011bly, a teprve tehdy si uv\u011bdomil, \u017ee mu srdce bije, jako by pr\u00e1v\u011b ub\u011bhl n\u011bkolik blok\u016f, ne\u017e se sem dostal \u2013 na k\u016f\u017ei mu dokonce vyrazila vrstva nerv\u00f3zn\u00edho potu.<br \/>\nS hlubok\u00fdm, uklid\u0148uj\u00edc\u00edm v\u00fddechem se kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku dostal nahoru. Kdy\u017e do\u0161el ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm, st\u00e1l tam celou minutu, ne\u017e se v\u016fbec odhodlal zvednout ruku ke dve\u0159\u00edm.<br \/>\nPak se zarazil.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Uva\u017eoval, \u017ee by mo\u017en\u00e1 mohl p\u0159espat u Grega. To by mohlo vyj\u00edt. Mohl by u n\u011bj p\u0159espat a r\u00e1no se vr\u00e1tit na kolej, vymyslet si n\u011bjakou historku pro Derricka a v\u0161echno by bylo v po\u0159\u00e1dku. Ale jeho nedomy\u0161len\u00fd pl\u00e1n byl zma\u0159en o n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji, kdy\u017e se rozsv\u00edtilo sv\u011btlo na verand\u011b vedle dve\u0159\u00ed a samotn\u00e9 dve\u0159e byly po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch opatrn\u011b odem\u010deny a otev\u0159eny. V mal\u00e9m prostoru mezi dve\u0159mi a jejich r\u00e1mem se objevila Billova tv\u00e1\u0159. Jeho rysy byly ostra\u017eit\u00e9 a nejist\u00e9, kdy\u017e vykoukl na verandu. Jeho o\u010di t\u011bkaly po slab\u011b osv\u011btlen\u00e9m prostoru p\u0159ed domem, ne\u017e kone\u010dn\u011b padly na Toma. A pak ztuhl. Jeho rysy se zjevn\u011b uvolnily a on pootev\u0159el dve\u0159e o kousek v\u00edc, kdy\u017e se mu na rtech objevil mal\u00fd \u00fasm\u011bv. \u201eZd\u00e1lo se mi, \u017ee jsem venku sly\u0161el n\u011bjak\u00fd hluk,\u201c vysv\u011btlil ti\u0161e a p\u0159ipadal si hloup\u011b, \u017ee sv\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed ospravedl\u0148uje ve sv\u00e9m vlastn\u00edm dom\u011b. \u201eCo tady d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c<br \/>\nTom se nucen\u011b odvr\u00e1til a p\u0159ejel si rukou po nose. \u201eM\u016f\u017eu d\u00e1l?\u201c zeptal se.<br \/>\nBill se kousl do spodn\u00edho rtu a zv\u011bdav\u011b nakr\u010dil jedno obo\u010d\u00ed, jako by zva\u017eoval, co by Tom mohl cht\u00edt v\u00a0tuto ve\u010dern\u00ed dobu, zvl\u00e1\u0161\u0165 pot\u00e9, co s n\u00edm cel\u00fd t\u00fdden ani nepromluvil. Jak\u00e9koli pochybnosti v\u0161ak odlo\u017eil stranou a ustoupil, kdy\u017e o kousek v\u00edc pootev\u0159el dve\u0159e.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kdy\u017e Tom ve\u0161el, nejd\u0159\u00edv nic ne\u0159ekl. St\u00e1l naproti Billovi, bundu m\u011bl st\u00e1le na sob\u011b, a chv\u00edli ho studoval, zat\u00edmco Bill d\u011blal tot\u00e9\u017e. Televize za nimi ti\u0161e hr\u00e1la no\u010dn\u00edmi zpr\u00e1vami. Hlasy, a\u010dkoli byly hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cokoli v m\u00edstnosti, n\u011bjak p\u0159ehlu\u0161ily ticho, kter\u00e9 mezi ob\u011bma mu\u017ei napjat\u011b panovalo. Oba v\u0161ak lehce nadsko\u010dili, kdy\u017e zpr\u00e1vy p\u0159eru\u0161ila reklama a do m\u00edstnosti se vloudila hlasit\u00e1, protivn\u00e1 reklamn\u00ed zn\u011blka. Po Billov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch se rozlil rum\u011bnec, kdy\u017e si uv\u011bdomil, jak dlouho na Toma z\u00edral, a odka\u0161lal si, aby z\u00edskal mlad\u00edkovu pozornost. U\u010dinil tak v\u0161ak nep\u0159ipraven a chv\u00edli st\u00e1l s pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty, ani\u017e by z n\u011bj cokoliv vypadlo. \u201eEhm\u2026 M\u016f\u017eu ti nab\u00eddnout n\u011bco k pit\u00ed?\u201c Zeptal se a pod Tomov\u00fdm zd\u00e1nliv\u011b nezlomn\u00fdm pohledem si p\u0159ipadal dost mal\u00fd a hloup\u00fd.<br \/>\nByl to prvn\u00ed pokus o n\u011bjakou konverzaci, ale mlad\u00edk zavrt\u011bl hlavou.<br \/>\nBill se zamra\u010dil. \u201eJedl jsi?\u201c Zeptal se s nad\u011bj\u00ed.<br \/>\n\u201eU\u017e jsem jedl.\u201c<br \/>\n\u201eOh. Okay\u2026\u201c vydechl Bill a s\u00e1l sv\u016fj spodn\u00ed ret, kdy\u017e rozpa\u010dit\u011b zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi a nev\u011bd\u011bl, co s nimi m\u00e1 d\u011blat. P\u0159inutil se odvr\u00e1tit zrak a p\u0159esunul pohled na blikaj\u00edc\u00ed televizi, dob\u0159e si v\u011bdom toho, \u017ee Tomova pozornost je st\u00e1le up\u0159ena na n\u011bj. Obvykle by mu to nevadilo. Ale po tom, co se stalo\u2026 Nebyl si jist\u00fd, jestli je Tom\u016fv n\u00e1hl\u00fd z\u00e1jem dobr\u00fd, nebo \u0161patn\u00fd, nebo mo\u017en\u00e1 ani jedno. Mo\u017en\u00e1 jen prost\u011b hled\u011bl skrze n\u011bj.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ale \u010d\u00edm d\u00e9le tam ml\u010dky st\u00e1li, t\u00edm rychleji Bill\u016fv optimismus klesal. Nad\u011bje, kter\u00e9 si d\u011blal, kdy\u017e poprv\u00e9 uvid\u011bl Toma st\u00e1t p\u0159ed sv\u00fdmi dve\u0159mi, se zmen\u0161ily a m\u00edsto toho se p\u0159istihl, \u017ee ho p\u0159epad\u00e1 rozmrzelost a slab\u00e1 frustrace.<br \/>\n\u201eNo,\u201c za\u010dal, kdy\u017e uplynula dal\u0161\u00ed promarn\u011bn\u00e1 minuta. \u201eM\u016f\u017eu ti s n\u011b\u010d\u00edm pomoct, nebo pro\u010d jsi vlastn\u011b p\u0159i\u0161el? Proto\u017ee jsem nad\u0161en\u00fd, \u017ee jsi tady, v\u00e1\u017en\u011b a nech\u00e1pej m\u011b \u0161patn\u011b, Tome, ale jestli tu bude\u0161 jen tak st\u00e1t a ne\u0159ekne\u0161 ani\u2026\u201c<br \/>\n\u201eUka\u017e mi to.\u201c<br \/>\nBill nad Tomov\u00fdmi slovy zalapal po dechu. \u201eC-co\u017ee?\u201c<br \/>\n\u201eUka\u017e mi to,\u201c zopakoval Tom.<br \/>\nBill zbledl a jeho \u017ealudek ud\u011blal kotrmelec, kdy\u017e usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, o \u010dem Tom mluvil. Doufal, \u017ee se m\u00fdlil. \u201eCo ti m\u00e1m uk\u00e1zat?\u201c Hlas se mu t\u0159\u00e1sl.<br \/>\nMlad\u00edk se zhluboka nadechl a vysv\u011btlil o n\u011bco d\u016frazn\u011bji ne\u017e p\u0159edt\u00edm: \u201eUka\u017e mi, \u017ee dok\u00e1\u017ee\u0161\u2026\u201c rozpa\u010dit\u011b odvr\u00e1til pohled. \u201eA\u0165 u\u017e dok\u00e1\u017ee\u0161 cokoliv, to\u2026 zmizen\u00ed r\u00e1ny nebo n\u011bco jin\u00fdho. Chci \u2013 pot\u0159ebuju to vid\u011bt. Uka\u017e mi to.\u201c Tom vr\u00e1til o\u010di k Billov\u00fdm a t\u00f3nem, kter\u00fd zoufale hledal potvrzen\u00ed, dodal: \u201ePros\u00edm.\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bill odvr\u00e1til pohled a zavrt\u011bl hlavou. \u201eTome, j\u00e1, j\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, jestli\u2026\u201c<br \/>\n\u201eBille,\u201c \u0159ekl mlad\u00edk a po\u010dkal, a\u017e se jejich o\u010di znovu setkaj\u00ed. \u201ePros\u00edm. Pot\u0159ebuju n\u011bjakej d\u016fkaz.\u201c<br \/>\nSt\u00e1le v\u00e1hal a Tom se ve snaze prolomit ledy zeptal: \u201eBol\u00ed to, kdy\u017e\u2026?\u201c<br \/>\nBillovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily, odvr\u00e1til se od Toma a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Kdy\u017e za sebou usly\u0161el \u0161oupav\u00e9 kroky, okam\u017eit\u011b odpov\u011bd\u011bl: \u201eNev\u00edm! Nikdy jsem si \u00famysln\u011b neubl\u00ed\u017eil!\u201c<br \/>\n\u201eNikdy?\u201c<br \/>\n\u201eNe!\u201c Bill se oto\u010dil a s \u00falevou zjistil, \u017ee Tom stoj\u00ed na druh\u00e9 stran\u011b miniaturn\u00edho ostr\u016fvku v kuchyni. \u201eRozhodn\u011b nep\u0159edv\u00e1d\u00edm \u017e\u00e1dnou podivnou \u0161\u00edlenou show, Tome. Neukazuju \u017e\u00e1dn\u00fd triky, a u\u017e v\u016fbec ne p\u0159ed ostatn\u00edmi.\u201c<br \/>\nTom se kousl do rtu, kdy\u017e uc\u00edtil, jak jeho hru\u010f zachv\u00e1til pocit viny. \u201eNechci \u017e\u00e1dnou show,\u201c promluvil, i kdy\u017e ti\u0161e. \u201eJ\u00e1 jen\u2026 chci ti v\u011b\u0159it, Bille.\u201c<br \/>\nBill si povzdechl a dlouhou chv\u00edli na Toma hled\u011bl, ani\u017e by pohnul o\u010dima. \u201eKdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m,\u201c za\u010dal nejist\u011b, kdy\u017e uhnul pohledem. \u201eBude\u0161\u2026 bude\u0161 ut\u00edkat jako p\u0159edt\u00edm?\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tom neodpov\u011bd\u011bl hned. Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, ani po\u0159\u00e1dn\u011b neuva\u017eoval o tom, co by ud\u011blal, kdyby dostal d\u016fkaz, kter\u00fd hledal. Sta\u010dilo by to k tomu, aby Billovi uv\u011b\u0159il? Nebyl si jist\u00fd, ale pot\u00e9, co na n\u011bj Bill pohl\u00e9dl s ji\u017e bolestn\u00fdm v\u00fdrazem, rozhodn\u011b zavrt\u011bl hlavou. \u201eNe, j\u00e1, j\u00e1 z\u016fstanu,\u201c odpov\u011bd\u011bl. \u201eAlespo\u0148 na chv\u00edli.\u201c<br \/>\nJeho slova musela m\u00edt stejnou cenu jako slib, proto\u017ee neuplynula ani minuta, ne\u017e Bill s\u00e1hl po docela velk\u00e9m steakov\u00e9m no\u017ei a p\u0159ejel si ost\u0159\u00edm p\u0159es dla\u0148 lev\u00e9 ruky. Usykl, kdy\u017e mu \u010depel pro\u0159\u00edzla k\u016f\u017ei, a upustil n\u016f\u017e na pult. Na ostr\u00e9 hran\u011b se pod\u00e9l n\u00ed objevilo n\u011bkolik c\u00e1kanc\u016f krve, ale Tom si spadl\u00e9ho p\u0159edm\u011btu nev\u0161\u00edmal. Jeho pozornost byla p\u0159\u00edli\u0161 zaujat\u00e1 a jeho o\u010di byly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, kdy\u017e z\u00edral.<br \/>\nBillova dla\u0148 u\u017e byla zahojen\u00e1. K\u016f\u017ee byla pro\u0159\u00edznut\u00e1, t\u00edm si byl jist\u00fd. Byla tam krev, kter\u00e1 to dokazovala. Ale te\u010f, kdy\u017e z\u00edral na Billovu otev\u0159enou ruku, nebyl na n\u00ed ani n\u00e1znak sebemen\u0161\u00edho \u0159\u00edznut\u00ed. K\u016f\u017ee rychle srostla a b\u011bhem n\u011bkolika milisekund se r\u00e1na zacelila. Krev, kter\u00e1 vytryskla a kter\u00e1 byla dostate\u010dn\u011b bl\u00edzko r\u00e1ny, zmizela, jako by ji hoj\u00edc\u00ed se k\u016f\u017ee mistrn\u011b a p\u0159irozen\u011b smyla. N\u011bkolik kapek krve stihlo pot\u0159\u00edsnit k\u016f\u017ei pobl\u00ed\u017e Billova z\u00e1p\u011bst\u00ed, ale vypadaly sta\u0159e a zaschle, ne jako kapky \u010derstv\u00e9 krve, kter\u00e9 opustily t\u011blo jen p\u0159ed n\u011bkolika vte\u0159inami.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Bill sev\u0159el ruku v\u00a0p\u011bst, a pak ji uvolnil, otev\u0159el ji zp\u00e1tky naplocho a uk\u00e1zal Tomovi hladkou k\u016f\u017ei. \u201eSta\u010d\u00ed ti to?\u201c Zeptal se Bill a jeho t\u00f3n byl u\u0161t\u011bpa\u010dn\u00fd.<br \/>\nTom neochotn\u011b odtrhl \u0161iroce rozev\u0159en\u00e9 o\u010di od Billovy ruky a setkal se s\u00a0t\u011bmi jeho. Neodpov\u011bd\u011bl. Nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt. Kdyby se o to pokusil, vypustil by jen nesouvisl\u00e9 \u00fatr\u017eky slov a nezformulovan\u00e9 v\u011bty. Hlavou se mu honily my\u0161lenky \u2013 ne, jen \u00fatr\u017eky my\u0161lenek. Nedok\u00e1zal ani po\u0159\u00e1dn\u011b myslet. Mlad\u00edk z\u016fstal st\u00e1t s\u00a0otev\u0159en\u00fdmi \u00fasty a jeho o\u010di neust\u00e1le zmaten\u011b t\u011bkaly z Billov\u00fdch o\u010d\u00ed na jeho otev\u0159enou dla\u0148 a zase zp\u00e1tky.<br \/>\nBill si povzdechl a pomalu nechat sv\u00e9 ruce klesnout dol\u016f k\u00a0pasu. \u201eMo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed, kdybys i tentokr\u00e1t utekl,\u201c \u0159ekl, i kdy\u017e v jeho t\u00f3nu nebylo mnoho pravdy. \u201eKlidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161, jestli chce\u0161.\u201c Znovu si povzdechl, sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho, vzal n\u016f\u017e a polo\u017eil ho do d\u0159ezu. Kdy\u017e um\u00fdval sotva \u0161pinavou \u010depel, oto\u010dil se k\u00a0mlad\u00edkovi z\u00e1dy, jeliko\u017e ne\u010dekal, \u017ee se jeho hlas ozve tak brzy.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201eTak\u017ee je to pravda?\u201c Hlas se na konci zavlnil a dr\u017eel si notu, kter\u00e1 napov\u00eddala, \u017ee je\u0161t\u011b nedomluvil. \u201eTo\u2026 to v\u0161echno?\u201c<br \/>\nZtichlou m\u00edstnost\u00ed ot\u0159\u00e1sla r\u00e1na, kter\u00e1 mlad\u00edka p\u0159im\u011bla nadsko\u010dit, kdy\u017e Bill upustil n\u016f\u017e do d\u0159ezu, a pak se oto\u010dil. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl zk\u0159ivenou a vypadal, jako by v sob\u011b cel\u00e9 dny dusil sud emoc\u00ed, kter\u00e9 si za\u010d\u00ednaly vyb\u00edrat svou da\u0148. Rty m\u011bl sta\u017een\u00e9 do tenk\u00e9 linky, obo\u010d\u00ed zneuct\u011bn\u00e9 vr\u00e1skou starost\u00ed a vypadal pon\u011bkud unaven\u011b. S hloup\u00fdmi, necht\u011bn\u011b hork\u00fdmi slzami, kter\u00e9 se mu draly do o\u010d\u00ed, ho\u0159ce vyprskl: \u201ePro\u010d bych ti o n\u011b\u010dem takov\u00e9m lhal?\u201c Marn\u011b se sna\u017eil ot\u0159\u00edt o\u010di, jeliko\u017e slzy se mu u\u017e rozl\u00e9valy a neuspo\u0159\u00e1dan\u011b kut\u00e1lely po tv\u00e1\u0159\u00edch. \u201eKdo si jako mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem, Tome? To si v\u00e1\u017en\u011b mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych si tohle v\u0161echno jen tak vymyslel v hlav\u011b?\u201c<br \/>\nTom zt\u011b\u017eka polkl. Po tom v\u0161em ho ani nenapadl d\u016fvod, pro\u010d by si Bill vym\u00fd\u0161lel takovou historku, s\u00a0jakou se mu d\u016fv\u011brn\u011b sv\u011b\u0159il. Jedin\u00e9, co ho napadlo, bylo, \u017ee mu Bill lhal, nebo to alespo\u0148 p\u0159edpokl\u00e1dal. Ale te\u010f\u2026<br \/>\nMlad\u00edk se zhluboka nadechl a ud\u011blal n\u011bkolik opatrn\u00fdch krok\u016f sm\u011brem k Billovi. \u201eOmlouv\u00e1m se,\u201c za\u010dal ti\u0161e, stra\u0161n\u011b nejist\u00fd, co p\u0159esn\u011b m\u00e1 \u0159\u00edct. \u201eJ\u00e1 jen, prost\u011b mi to v\u016fbec ned\u00e1valo smysl.\u201c<br \/>\n\u201ePro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem ti to necht\u011bl \u0159\u00edct?\u201c Zeptal se ho Bill a neb\u00e1l se zv\u00fd\u0161it hlas. Slzy mu te\u010f tekly je\u0161t\u011b rychleji a on si pod nosem zaklel, kdy\u017e si p\u0159edlokt\u00edm p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159\u00edch a musel si odka\u0161lat, proto\u017ee se k jeho slz\u00e1m p\u0159idalo i n\u011bkolik p\u0159idu\u0161en\u00fdch vzlyk\u016f. B\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in se mu zcela proti jeho v\u016fli za\u010dala t\u0159\u00e1st ramena a vzlyky mu ukradly hlas a uml\u010dely v\u0161e, co m\u011bl v pl\u00e1nu \u0159\u00edct.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tomovi se sev\u0159el hrudn\u00edk a ve\u0161ker\u00fd hn\u011bv a zrada, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm v\u016f\u010di Billovi c\u00edtil, rychle ustoupily do pozad\u00ed, proto\u017ee slzy d\u00e1l st\u00e9kaly po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a jeho pl\u00e1\u010d se za\u010dal oz\u00fdvat po m\u00edstnosti. Byla to jeho vina. To on byl d\u016fvodem, pro\u010d Bill plakal. A to mu sta\u010dilo, aby odlo\u017eil stranou v\u0161echno, \u010deho se b\u00e1l, proto\u017ee ho srdce vyb\u00eddlo, aby p\u0159eb\u011bhl m\u00edstnost a sev\u0159el Billa v pevn\u00e9m, odpou\u0161t\u011bj\u00edc\u00edm objet\u00ed. Objal ho a t\u0159el mu uklid\u0148uj\u00edc\u00ed kruhy po z\u00e1dech, kdy\u017e mu silou v\u016fle \u0159\u00edkal, aby p\u0159estal plakat, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, \u017ee je tu pro n\u011bj. S ka\u017ed\u00fdm slovem, kter\u00e9 vyslovil, se mu v hlav\u011b ozval hl\u00e1sek, kter\u00fd byl st\u00e1le hlasit\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e jeho pa\u017ee pevn\u011bji objaly Billovo t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo. Ale zahnal ho a vtiskl Billovi lehk\u00fd polibek na vlhkou tv\u00e1\u0159. Chv\u00edli tak setrval, a pak za\u010dal sl\u00edb\u00e1vat Billovy slzy, kter\u00e9 na\u0161t\u011bst\u00ed za\u010d\u00ednaly polevovat.<br \/>\nCht\u011bl se omluvit. Ale neznamenalo to, \u017ee v\u011b\u0159\u00ed Billovu p\u0159\u00edb\u011bhu do posledn\u00edho slova? Jen\u017ee to, co mu Bill pr\u00e1v\u011b p\u0159edvedl, bylo stejn\u011b \u0161\u00edlen\u00e9 a mimo m\u00edsu jako p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd mu vypr\u00e1v\u011bl. A ty n\u00e1hodn\u00e9 \u00fatr\u017eky vzpom\u00ednek, kter\u00e9 rozhodn\u011b nebyly jeho, ten sen, kter\u00fd se mu zd\u00e1l, to, jak m\u011bl pocit, jako by Billa od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy se jejich o\u010di setkaly, znal cel\u00fd \u017eivot \u2013 nic z toho ned\u00e1valo smysl, kdy\u017e se st\u0159etl s jasnou realitou.<br \/>\nNic z toho nezapadalo.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Tom\u016fv smysl pro logiku se v\u0161ak v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch vte\u0159in\u00e1ch ztratil je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e mu srdce za\u010dalo bu\u0161it st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00edm tepem odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00edm zv\u00fd\u0161en\u00fd adrenalin obav a vzru\u0161en\u00ed. Jeho tep se mu oz\u00fdval v u\u0161\u00edch, kdy\u017e se jeho pa\u017ee znovu usadily kolem Billov\u00fdch ramen ve skute\u010dn\u00e9m objet\u00ed, kter\u00e9 nem\u011blo za c\u00edl pouze poskytnout \u00fat\u011bchu. Bylo to objet\u00ed odpu\u0161t\u011bn\u00ed, krok k\u00a0p\u0159ijet\u00ed a z\u00e1van pochopen\u00ed. A jeho p\u0159\u00edtomnost byla tak ne\u010dekan\u00e1, \u017ee Bill v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed ztuhl.<br \/>\nMlad\u00edk uvolnil pa\u017ee natolik, aby se odt\u00e1hl a p\u0159ibl\u00ed\u017eil svou tv\u00e1\u0159 k Billov\u011b. Chv\u00edli se d\u00edval do o\u010d\u00ed druh\u00e9ho mu\u017ee, a pak vtiskl Billovi na rty ten nejjemn\u011bj\u0161\u00ed polibek.<br \/>\nKdy\u017e se od n\u011bj odt\u00e1hl, slova, kter\u00e1 mu vyklouzla z jazyka, zasko\u010dila i jeho samotn\u00e9ho: \u201eVypr\u00e1v\u011bj mi o tom, jak jsme se poprv\u00e9 setkali. Pros\u00edm?\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>autor: izzap<br \/>\np\u0159eklad: Lauinka<br \/>\nbetaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><a href=\"https:\/\/fiction.tokiohotelfiction.com\/viewstory.php?sid=20910\"><strong>original<\/strong><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: izzap Uka\u017e mi to Bill ani jinou reakci ne\u010dekal. V\u011bd\u011bl, \u017ee si nem\u00e1 d\u011blat nad\u011bje a myslet si, \u017ee mu Tom prost\u011b padne k noh\u00e1m jako d\u00e1vno ztracen\u00fd bratr. Vlastn\u011b ne\u010dekal v\u016fbec nic, proto\u017ee p\u0159edt\u00edm nem\u011bl v pl\u00e1nu se s Tomem<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2024\/11\/15\/soon-6\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":79440072,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[812],"tags":[],"class_list":["post-79440089","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-soon-by-izzap"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79440089","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=79440089"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79440089\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440090,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/79440089\/revisions\/79440090"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/79440072"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=79440089"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=79440089"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=79440089"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}