{"id":7963,"date":"2011-08-26T16:00:00","date_gmt":"2011-08-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7942"},"modified":"2011-08-26T16:00:00","modified_gmt":"2011-08-26T15:00:00","slug":"prostitut-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/26\/prostitut-5\/","title":{"rendered":"Prostitut 5."},"content":{"rendered":"
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/p>\n

N\u00e1kupy<\/strong><\/p>\n

Tentokr\u00e1t jsem nebyl jedin\u00fd, kdo se probudil nah\u00fd v posteli. Nav\u00edc jsem se vlastn\u011b ani neprobudil. Probudil m\u011b Bushido. A to netradi\u010dn\u00edm, ov\u0161em jemu vlastn\u00edm zp\u016fsobem.<\/div>\n

Nep\u0159\u00edjemn\u011b jsem se vrt\u011bl pod pocitem \u010dehosi vlhk\u00e9ho na m\u00e9m b\u0159i\u0161e. Nav\u00edc to i nep\u0159\u00edjemn\u011b lepilo. Cht\u011bl jsem se p\u0159eto\u010dit na bok, ale cosi na jedn\u00e9 m\u00e9 ky\u010dli mi v tom zabr\u00e1nilo. Nespokojen\u011b jsem zamru\u010del a rukou si zakryl o\u010di. A pak jsem jen zalapal po dechu, nebo\u0165 mi tuto ulepenou tekutinu za\u010dal sl\u00edz\u00e1vat hork\u00fd jazyk. Vyt\u0159e\u0161til jsem o\u010di a pokusil se rychle narovnat. Bohu\u017eel, s Bushidovou hlavou na m\u00e9m b\u0159ichu se mi to tak docela nepovedlo.<\/p>\n

„Uklidni se,“ rychle mi zatla\u010dil ramena zp\u00e1tky na prost\u011bradlo. „A uvolni se,“ dodal potuteln\u011b. Hned na to se sklonil a ol\u00edzl dal\u0161\u00ed kus \u010dokol\u00e1dov\u00e9 polevy na m\u00e9m b\u0159i\u0161e. Ti\u0161e jsem zachr\u010del a uvoln\u011bn\u011b zaklonil hlavu. Jen\u017ee probl\u00e9m byl v tom, \u017ee m\u00e9 t\u011blo bylo je\u0161t\u011b st\u00e1le uvoln\u011bn\u00e9 ze sp\u00e1nku. A jak zn\u00e1mo, uvoln\u011bn\u00e9 t\u011blo se mnohem sn\u00e1ze a rychleji vzru\u0161\u00ed. A jeliko\u017e pro m\u011b Bushido s\u00e1m od sebe znamenal obrovsk\u00e9 poku\u0161en\u00ed, m\u011blo mi b\u00fdt hned jasn\u00e9, \u017ee to nedopadne dob\u0159e. Nebo alespo\u0148 ne dob\u0159e pro m\u011b.<\/p>\n

Ani jsem si neuv\u011bdomil, kdy moje dobr\u00e9 pocity p\u0159erostly do kurevsky skv\u011bl\u00fdch pocit\u016f. Najednou jsem se musel prohnout slast\u00ed a ti\u0161e zast\u00e9nat. Ne\u0161lo se tomu vyhnout. A pak jsem jen sly\u0161el, jak se Bushido sm\u011bje.<\/p>\n

„Nevim, co je tu k sm\u00edchu,“ zabru\u010del jsem nelib\u011b a znovu zast\u00e9nal, kdy\u017e Bushido zajel do m\u00e9ho pup\u00edku, aby mi odtud mohl sl\u00edznout sladkou pochutinu.<\/div>\n

„Jist\u011b\u017ee nic,“ odpov\u011bd\u011bl mi naprosto v\u00e1\u017en\u011b a p\u0159esunul se k m\u00e9mu obli\u010deji, aby mi mohl v\u011bnovat rychl\u00fd polibek. „Jen\u2026 doufal jsem, \u017ee to takhle dopadne,“ usm\u00e1l se na m\u011b a pevn\u011b stiskl m\u016fj penis. A mn\u011b nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e hlasit\u011b zalapat po dechu a pevn\u011b uchopit prost\u011bradlo. Bushido se jen zasm\u00e1l a p\u0159esunul se zp\u00e1tky do m\u00e9ho kl\u00edna. Musel jsem jen st\u00e9nat, kdy\u017e se jeho rty obemkly kolem m\u00e9ho penisu. Nedok\u00e1zal jsem myslet na nic jin\u00e9ho, tak\u017ee jsem cosi uvnit\u0159 sebe post\u0159ehl a\u017e ve chv\u00edli vyvrcholen\u00ed.<\/div>\n
\n
\n

„Uhm\u2026 Co to je?“ zamumlal jsem s jistou nepohodlnost\u00ed v hlase.<\/p><\/div>\n

„Jen takov\u00e1 drobnost,“ usm\u00e1l se na m\u011b Bushido a posadil se.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b\u2026 A to tu drobnost ze m\u011b nevynd\u00e1te?“<\/div>\n
„Ne. M\u011bl bych?“ usm\u00e1l se na m\u011b p\u0159es rameno a vydal se do koupelny. „M\u011bl by sis ze sebe to svinstvo taky sm\u00fdt.“<\/div>\n
„Hej!“ vstal jsem a okam\u017eit\u011b jsem bolestiv\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di. Ten plastovej kus n\u011b\u010deho uvnit\u0159 m\u011b byl zatracen\u011b nep\u0159\u00edjemnej. „Nechcete mi to aspo\u0148 vysv\u011btlit?“ a \u0159eknu v\u00e1m, ch\u016fze tak\u00e9 nen\u00ed nic moc.<\/div>\n
„Ani ne,“ Bushido za sebou nechal otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e do sprchov\u00e9ho koutu. „A b\u00fdt tebou, opravdu se vysprchuju. Cel\u00fd den v n\u00e1kupn\u00edm centru je dost nechutn\u00fd s\u00e1m o sob\u011b, nemus\u00ed\u0161 k tomu m\u00edt na sob\u011b napatlanej je\u0161t\u011b takovej sajrajt.“<\/div>\n
„V n\u00e1kupnim centru?“ nakr\u010dil jsem obo\u010d\u00ed a vkro\u010dil za n\u00edm do sprchov\u00e9ho koutu. Za\u010dal jsem litovat \u017eeny. Jestli je tamp\u00f3n stejn\u011b nepohodlnej jako tahle v\u011bc\u2026<\/div>\n
„Jist\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Bushido, oto\u010dil se a vt\u00e1hnul m\u011b k sob\u011b. „Co by to bylo za n\u00e1v\u0161t\u011bvu v Dubaji, kdybychom nebyli nakupovat? Pot\u0159ebuju n\u011bjak\u00fd oblek a vsad\u00edm se, \u017ee ty n\u011bkter\u00fdmi v\u011bcmi pro sebe taky nepohrdne\u0161.“<\/div>\n
„Ale\u2026,“ kdy\u017e jsem t\u011bmi r\u016fzn\u00fdmi centry p\u0159edchoz\u00edho dne proch\u00e1zel, opravdu se mi tam n\u011bkter\u00e9 v\u011bci l\u00edbily. Jenom\u017ee po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee jejich cena neklesne na m\u00ed\u0148 ne\u017e p\u011bt m\u00edst, jsem rychle nasadil zp\u00e1te\u010dku. „Nem\u00e1m na ty n\u00e1kupy pen\u00edze,“ p\u0159ipadalo mi to stejn\u011b trapn\u00e9 jako to, jak snadno jsem se jen p\u0159ed p\u00e1r okam\u017eiky vzru\u0161il.<\/div>\n
„O to se nestarej,“ r\u00e1zn\u011b za n\u00e1mi zaklapl ml\u00e9\u010dn\u011b zasklen\u00e9 dve\u0159e. „Jak jsem \u0159ekl, v\u0161echno tady plat\u00edm j\u00e1. V\u010detn\u011b t\u011bch n\u00e1kup\u016f.“<\/div>\n
<\/div>\n
Ten den byl n\u011b\u010d\u00edm divnej. A to n\u011bco muselo l\u00edtat ve vzduchu, jinak si nedok\u00e1\u017eu vysv\u011btlit, pro\u010d jsem si na sebe vzal ty \u00fazk\u00fd d\u017e\u00edny. V\u011bd\u011bl jsem p\u0159ece, \u017ee budeme cel\u00fd den chodit po n\u00e1kupech. A v\u011bd\u011bl jsem taky, jak to tam vypad\u00e1 a jak stra\u0161n\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm tyto nakupovac\u00ed akce. P\u0159esto jsem si na sebe navl\u00edkl ty roury, kter\u00e9 odjak\u017eiva nen\u00e1vid\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme vyrazit?“<\/div>\n
A tak jsme \u0161li. Nejd\u0159\u00edv jsme si za\u0161li do mal\u00e9 francouzsk\u00e9 kav\u00e1rny na rann\u00ed k\u00e1vu a croissant. Respektive Bushido na k\u00e1vu, j\u00e1 si dal \u010daj. Kafe piju jenom p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b.<\/div>\n
Nejd\u0159\u00edv jsme zam\u00ed\u0159ili do obchodu s obleky. Bushido m\u011b pob\u00eddl, abych mu pomohl n\u011bjak\u00fd vybrat, ov\u0161em j\u00e1 si v tom obchod\u011b p\u0159ipadal jako Alenka v \u0159\u00ed\u0161i div\u016f. Bushido se jen usm\u00edval a zat\u00edm se s\u00e1m pustil do vyb\u00edr\u00e1n\u00ed oblek\u016f. Proch\u00e1zel jsem obchodem a jen jsem se d\u00edval kolem sebe. D\u00edky tomu jsem naprosto zapomn\u011bl na tu v\u011bci\u010dku v sob\u011b. Moje t\u011blo si na ni zvyklo, tak\u017ee jsem ji mohl pohodln\u011b ignorovat.<\/div>\n
<\/div>\n
„A co \u0159\u00edk\u00e1te na tenhle?“ nakonec jsem p\u0159ece jen jeden vzal do rukou a oto\u010dil se sm\u011brem, kde jsem si myslel, \u017ee stoj\u00ed Bushido. P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee ten se v\u016fbec nezab\u00fdv\u00e1 obleky, ale op\u00edr\u00e1 se op\u0159en\u00fd o jednu z figur\u00edn a propaluje m\u011b up\u0159en\u00fdm pohledem. „Ech, Bushido?“ nahnul jsem t\u00e1zav\u011b hlavu na stranu. „D\u011bje se n\u011bco?“ nech\u00e1pav\u011b jsem se oto\u010dil za sebe. Pro\u010d m\u011bl tak nep\u0159\u00edtomn\u00fd pohled?<\/div>\n
„V\u016fbec nic,“ usm\u00e1l se, vykro\u010dil ke mn\u011b a vzal si oblek. „Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee oby\u010dejn\u00fd \u010dern\u00fd oblek je u\u017e trochu pas\u00e9?“<\/div>\n
„\u010cern\u00fd oblek je klasika,“ dovolil jsem si m\u00edrn\u011b odporovat. „Ot\u00e1zkou je, co si vezmete pod to,“ dodal jsem a zase se k n\u011bmu oto\u010dil z\u00e1dy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ objevil se okam\u017eit\u011b po m\u00e9m boku, se mnou doporu\u010den\u00fdm oblekem p\u0159ehozen\u00fdm p\u0159es ruku.<\/div>\n
„\u00dapln\u011b jednodu\u0161e,“ minul jsem takov\u00e9 ty obvykl\u00e9, nudn\u00e9 ko\u0161ile typu oby\u010dejn\u00e9 b\u00edl\u00e9, sv\u011btle modr\u00e9 nebo podobn\u00e9 nez\u00e1\u017eivn\u00e9 barvy. „Jde o to, jakou ko\u0161ili zvol\u00edte, jak\u00fd st\u0159ih a jakou barvu. A pak jde tak\u00e9 o kravatu. Mus\u00ed b\u00fdt p\u0159im\u011b\u0159en\u00e1 zbytku oble\u010den\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 nesm\u00ed zapadat. Nap\u0159\u00edklad vz\u00edt si k \u010dern\u00e9mu obleku \u010dernou ko\u0161ili a \u010dernou kravatu je blbost. Ke stejn\u00e9mu obleku si vz\u00edt b\u00edlou ko\u0161ili a b\u00edlou kravatu je sice o n\u011bco men\u0161\u00ed, ale st\u00e1le blbost. A k \u010dern\u00e9mu obleku a b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili si vz\u00edt \u010dernou kravatu je nuda. Chce to n\u011bco origin\u00e1ln\u00edho, t\u0159eba i ledabyl\u00fdho, ale ne do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00edho a pobu\u0159uj\u00edc\u00edho,“ mo\u017en\u00e1 ta p\u0159edn\u00e1\u0161ka nebyla p\u0159\u00edmo nutn\u00e1, ale j\u00e1 prost\u011b miluju m\u00f3du. „Tak\u017ee k tomuhle obleku by mo\u017en\u00e1 \u0161la\u2026 Tahle sv\u011btle fialov\u00e1?“ vyt\u00e1hl jsem p\u0159\u00edslu\u0161nou ko\u0161ili. P\u0159ilo\u017eil jsem ji k obleku a naklonil hlavu na stranu. Je to stra\u0161n\u00fd zlozvyk, ale j\u00e1 to d\u011bl\u00e1m t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy, kdy\u017e o n\u011b\u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. „Ta by \u0161la. A k tomu by to cht\u011blo\u2026,“ za\u010dal jsem se p\u0159ehrabovat v nemal\u00e9m mno\u017estv\u00ed kravat.<\/div>\n
„Co tuhle?“ vyt\u00e1hnul tmav\u011b \u010dervenou. „Je tmav\u00e1, netlu\u010de se s oblekem, a ko\u0161ili dopl\u0148uje jednodu\u0161e t\u00edm, \u017ee fialov\u00e1 je sm\u00edchaninou pr\u00e1v\u011b \u010derven\u00e9, ne?“ nab\u00eddl Bushido s\u00e1m \u0159e\u0161en\u00ed. Na mal\u00fd moment jsem se s na\u0161pulen\u00fdmi rty zamyslel. Nebyl jsem si jist\u00fd, jak to bude vypadat, ale nakonec jsem, p\u0159ik\u00fdvl. Konec konc\u016f, Bushidovy by to mohlo slu\u0161et. Ale k jeho pleti\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u016f\u017eu vybrat je\u0161t\u011b jeden?“ zeptal jsem se nejist\u011b. Jist\u011b, Bushido mi u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t dok\u00e1zal, jak moc je bohat\u00fd, ale tyto ceny jsou v\u00e1\u017en\u011b p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9.<\/div>\n
„Vyb\u00edrej, jak chce\u0161,“ usm\u00e1l se na m\u011b a k\u00fdvl mi sm\u011brem do obchodu, \u017ee m\u00e1m volnou ruku. P\u0159e\u0161el jsem proto rychle zp\u00e1tky k oblek\u016fm. Tentokr\u00e1t jsem se v\u0161ak rovnou vydal k t\u011bm sv\u011btl\u00fdm. Nebylo zas a\u017e tak t\u011b\u017ek\u00e9 vybrat b\u00edl\u00fd oblek. Sta\u010dilo prost\u011b jen s\u00e1hnout do hromady sv\u011btl\u00fdch v\u011bc\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 velikosti a jeden vyt\u00e1hnout. Je\u0161t\u011b jednou jsem si ho prohl\u00eddl a pak jen spokojen\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Kdy\u017e mi ho kdosi vzal z rukou, p\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal a oto\u010dil se na Bushida. „Ty vyb\u00edrej, j\u00e1 nos\u00edm. Dobr\u00e1?“<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159e\u0161el jsem zp\u00e1tky ke ko\u0161il\u00edm. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, jakou vybrat tentokr\u00e1t, a z\u00e1rove\u0148 mi hlavou b\u011b\u017eelo, jak p\u0159\u00edjemn\u00e9 je si jednou zahr\u00e1t roli toho, kdo vyb\u00edr\u00e1 a ne toho, kdo nos\u00ed. Jakmile mi pohled padnul na tmav\u011b modrou ko\u0161ili, m\u011bl jsem jasno. P\u0159ilo\u017eil jsem ji ke d\u0159\u00edve vybran\u00e9mu sv\u011btl\u00e9mu obleku a spokojen\u011b se usm\u00e1l. Bushido se na m\u011b usm\u00e1l a jen pokynul hlavou sm\u011brem ke kravat\u00e1m. Usm\u00e1l jsem se na n\u011bj a tentokr\u00e1t jsem \u0161el na jistotu.<\/div>\n
„Hled\u00e1\u0161 tohle?“ ozvalo se za mnou a Bushido mi s \u00fasm\u011bvem m\u00e1val p\u0159ed obli\u010dejem se sv\u011btle modrou kravatou. Usm\u00e1l jsem se a ud\u011blal krok k n\u011bmu, abych si ji vzal. On se ov\u0161em jen zasm\u00e1l a p\u0159esunul ji mimo m\u016fj dosah. Zarazil jsem se a t\u00e1zav\u011b jsem se na n\u011bj zad\u00edval. „No poj\u010f si pro ni,“ vyb\u00eddl m\u011b s podivn\u00fdm leskem v o\u010d\u00edch. Zasm\u00e1l jsem se a rychle jsem k n\u011bmu vyrazil. Ocitl jsem se ov\u0161em a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko a vlezl tak Bushidovi p\u0159\u00edmo do pasti. Arab mi kolem krku omotal pr\u00e1v\u011b bled\u011b modrou kravatu a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b s n\u00ed k sob\u011b pro polibek. „Vzal sis ty kalhoty dneska naschv\u00e1l?“ za\u0161eptal mi do ucha.<\/div>\n
„J\u00e1?“ zamrkal jsem nevinn\u011b \u0159asami.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b ty,“ pousm\u00e1l se a skousl mi lal\u016f\u010dek. „Nev\u0161iml jsem si, \u017ee bys takov\u00e9to roury nosil n\u011bkdy jindy.“<\/div>\n
„To je ale va\u0161e v\u011bc, \u017ee jste si nev\u0161iml,“ fakt, \u017ee nikdy nem\u011bl mo\u017enost v\u0161imnout si opaku, jsem nehodlal \u0159e\u0161it. \u0160ikovn\u011b jsem se mu vyvl\u00edkl ze zajet\u00ed kravatou a usm\u00e1l se na n\u011bj. „P\u016fjdete si ty v\u011bci vyzkou\u0161et?“<\/div>\n
A kdyby to n\u00e1hodou n\u011bkoho zaj\u00edmalo, m\u011bl jsem pravdu. Ten set s \u010dern\u00fdm oblekem mu slu\u0161el, ale v tom b\u00edl\u00e9m vypadal naprosto dechberoucn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jdete do \u0161patn\u00fdho obchodu, Bushido,“ upozornil jsem sv\u00e9ho z\u00e1kazn\u00edka, kdy\u017e jsem vzhl\u00ed\u017eel k obrovsk\u00e9 ceduli se jm\u00e9nem obchodu.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ p\u0159es rameno se na m\u011b usm\u00e1l. V jedn\u00e9 ruce dr\u017eel ta\u0161ku z obchodu s obleky. Koupil si oba, kter\u00e9 jsem mu vybral. Tou druhou m\u011b vyb\u00eddnul, abych p\u0159i\u0161el za n\u00edm. „Mohl jsem se spl\u00edst?“ zeptal se m\u011b lehce posm\u011b\u0161n\u011b a k\u00fdvl sm\u011brem do obchodu. Z toho pohledu mi p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech. V\u0161ude byly lolita \u0161aty, p\u0159esn\u011b jak hl\u00e1sal n\u00e1pis na ceduli.<\/div>\n
„To asi ne,“ souhlasil jsem prkenn\u011b. „Chcete koupit \u0161aty pro svou\u2026 p\u0159\u00edtelkyni? Pro svou dceru?“ a\u010dkoliv to by pozb\u00fdvalo jak\u00fdkoliv smysl.<\/div>\n
„Ne. Chci koupit \u0161aty pro tebe,“ ozn\u00e1mil mi a hbit\u011b se vytratil. J\u00e1 jen z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b a nevzmohl se na nic v\u00edc, ne\u017e jen tup\u00e9 z\u00edr\u00e1n\u00ed do m\u00edst, kam Bushido zmizel.<\/div>\n
<\/div>\n
Lolita \u0161aty\u2026 pro m\u011b. Lolita \u0161aty pro m\u011b. Na m\u011b. Jestli mu to vyjde, budu m\u00edt na sob\u011b lolita \u0161aty. S korzetem, ve kter\u00e9m se po\u0159\u00e1dn\u011b ned\u00e1 d\u00fdchat, a se zatracen\u011b kr\u00e1tkou sukn\u00ed. Bushido se musel zbl\u00e1znit. Rychle jsem vyrazil stejn\u00fdm sm\u011brem, kam \u0161el on.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017eete myslet v\u00e1\u017en\u011b,“ prohl\u00e1sil jsem, kdy\u017e jsem ho kone\u010dn\u011b do\u0161el.<\/div>\n
„Vsad\u00ed\u0161 se?“ ani se na m\u011b nepod\u00edval. „Promi\u0148te, sle\u010dno, ale mohla byste mi sundat tyto \u0161aty?“ ani se nezeptal, jestli mu rozum\u00ed, prost\u011b p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee um\u00ed n\u011bmecky. A nejsp\u00ed\u0161 se mu jeho sebev\u011bdom\u00ed vyplatilo.<\/div>\n
„Ale jist\u011b, pane,“ usm\u00e1la se na n\u011bj a opravdu mu je b\u011bhem p\u00e1r chvilek sundala. „Kabinky m\u00e1te t\u00e1mhle,“ uk\u00e1zala mu je\u0161t\u011b a pak se s \u00fasm\u011bvem vzd\u00e1lila.<\/div>\n
„No,“ Bushido se zase oto\u010dil na m\u011b. „Kabinky m\u00e1\u0161 t\u00e1mhle,“ s \u00fasm\u011bvem mi vrazil ty \u0161aty do rukou.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 tam nejdu,“ nam\u00edtl jsem okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Ne?“ pobaven\u011b nadzvedl obo\u010d\u00ed a volnou ruku dal do kapsy.<\/div>\n
„Ne,“ rozmrzele jsem si dupl nohou. „Budu v\u0161em pro sm\u00edch. Neb\u00fdt toho\u2026,“ dal\u0161\u00ed m\u00e1 slova zanikla v zalap\u00e1n\u00ed po dechu. Ud\u011blal jsem krok zp\u00e1tky a op\u0159el se o stojan vedle sebe. To n\u011bco ve mn\u011b, co tam Bushido vlo\u017eil r\u00e1no, a na co jsem od t\u00e9 doby zapomn\u011bl, se rozvibrovalo. Zat\u00edm sice jen m\u00edrn\u011b, ale tla\u010dilo mi to p\u0159\u00edmo na prostatu. Musel jsem se dr\u017eet, abych alespo\u0148 ti\u0161e nest\u00e9nal. „Vibra\u010dn\u00ed vaj\u00ed\u010dko,“ sykl jsem co mo\u017en\u00e1 nejti\u0161eji p\u0159es zatnut\u00e9 zuby.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ Bushido se spokojen\u011b zasm\u00e1l. Tro\u0161ku povyt\u00e1hl ruku z kapsy a umo\u017enil mi tak pohled na d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed. „A ty zajist\u00e9 v\u00ed\u0161, co to znamen\u00e1,“ zm\u00e1\u010dkl jedno tla\u010d\u00edtko a vibrace ve mn\u011b se staly je\u0161t\u011b nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00edmi. Zatnul jsem p\u011bsti a sklonil hlavu. Kdybychom byli n\u011bkde v soukrom\u00ed, je\u0161t\u011b by to nebylo nic moc. Ale tady, uprost\u0159ed lid\u00ed, kdy jsem si nemohl ulevit pomalu ani t\u00edm nejti\u0161\u0161\u00edm stenem, to bylo zl\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vy\u2026 Jste naprosto neuv\u011b\u0159itelnej hajzl,“ procedil jsem skrz za\u0165at\u00e9 zuby a prkenn\u011b se vydal ke kabink\u00e1m. „A vypn\u011bte to. Takhle nebudu schopnej se p\u0159evl\u00edct,“ nehled\u011b na to, jak by pak m\u016fj rozkrok v t\u00fd sukni vypadal.<\/div>\n
Asi nikdy nepochop\u00edm, jak m\u016f\u017eou \u017eensk\u00fd nosit sukn\u011b. Ten den jsem je litoval minutu od minuty v\u00edc a v\u00edc. Sukn\u011b byla p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1tk\u00e1 a korzet\u2026<\/div>\n
„Bushido?“ zavolal jsem z kabinky na postavu stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed z\u00e1v\u011bsem. „Mohl byste mi pros\u00edm zav\u00e1zat korzet?“ stoupl jsem si k n\u011bmu z\u00e1dy. C\u00edtil jsem se v\u00e1\u017en\u011b trapn\u011b, jak jsem tam p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l v \u0161atech. Na\u0161t\u011bst\u00ed jsem byl natolik chytr\u00fd, abych si alespo\u0148 nechal kalhoty. Z\u00e1v\u011bs se rozhrnul a pak zase se za\u0161ust\u011bn\u00edm zahrnul. Bushido nejd\u0159\u00edv jen m\u00edrn\u011b zat\u00e1hl za tkani\u010dky, ale pak mi pevn\u011b st\u00e1hl korzet. Zalapal jsem po dechu a rukama si automaticky p\u0159ejel po pase.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kalhoty dol\u016f!“ ozvalo se t\u011bsn\u011b za mnou.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Kalhoty dol\u016f. M\u00e1m tu pro tebe boty na vyzkou\u0161en\u00ed a chci t\u011b v tom vid\u011bt. P\u0159esn\u011b tak, jak v tom bude\u0161 vypadat.“<\/div>\n
„Budu vypadat kdy?“ zeptal jsem se se zamra\u010den\u00edm, kdy\u017e jsem si stahoval kalhoty. Musel jsem se cht\u011b necht\u011b trochu p\u0159edklonit.<\/div>\n
„Z\u00edtra,“ odpov\u011bd\u011bl mi s jasn\u011b sly\u0161iteln\u00fdm potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Chytil m\u011b za rameno, oto\u010dil obli\u010dejem k sob\u011b a detailn\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017eel. Vypadal celkem spokojen\u011b, ale to neubralo nic na m\u00e9 nervozit\u011b. „Tady m\u00e1\u0161 boty,“ pod\u00e1val mi kotn\u00ed\u010dkov\u00e9 boty na vysok\u00e9 platform\u011b.<\/div>\n
„To ne,“ reagoval jsem okam\u017eit\u011b. „Tohle si na sebe nevezmu. V tom bych se tak maxim\u00e1ln\u011b zabil.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Bushid\u016fv \u00fasm\u011bv byl op\u011bt lehce arogantn\u00ed. Ale mn\u011b u\u017e to nep\u0159i\u0161lo tak nesnesiteln\u00e9. Ov\u0161em b\u011bhem vte\u0159iny jsem zm\u011bnil n\u00e1zor. Prohnul jsem se v z\u00e1dech a zaklonil hlavu.<\/div>\n
„Haj\u2026 \u00e1ch! Hajzle,“ tentokr\u00e1t u\u017e jsem se neubr\u00e1nil. Vibrace ve mn\u011b byly p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9 a m\u00e9 uv\u011bzn\u011bn\u00e9 pl\u00edce nest\u00edhaly vyd\u00fdch\u00e1vat ty nenad\u00e1l\u00e9 n\u00e1valy slasti.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nevypad\u00e1\u0161, \u017ee by ti moje taktika n\u011bjak obzvl\u00e1\u0161\u0165 hodn\u011b vadila,“ jeho hlas byl pohrdav\u00fd. Zachv\u011bl jsem se pod n\u00edm. Nemohl jsem jinak. Byl jsem navl\u00edknut\u00fd v p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9m, nepohodln\u00e9m oble\u010dku, uvnit\u0159 m\u011b vibrovala jak\u00e1si plastov\u00e1 v\u011bc a Bushid\u016fv t\u00f3n hlasu byl jedn\u00edm slovem vzru\u0161uj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„Takhle se neobuju,“ upozornil jsem ho na jednu drobnost. „A u\u017e v\u016fbec ne do\u2026 tohohle,“ hodil jsem rychl\u00fd pohled po t\u011bch hr\u016fz\u00e1ch, na kter\u00fdch jsem m\u011bl dal\u0161\u00ed den chodit, ale pak jsem je zase rychle zav\u0159el. Ud\u011blal jsem vratk\u00fd krok dozadu a vrazil jsem do Bushida. Ten se jen zasm\u00e1l a letmo m\u011b pohladil po stehnu.<\/div>\n
„Dobr\u00e1, pro tentokr\u00e1t t\u011b nech\u00e1m,“ vibrace na m\u00e9 prostat\u011b ustaly. Uleh\u010den\u011b jsem vydechl, kdy\u017e se mi p\u0159ed o\u010dima objevily ty p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 boty. Proto\u010dil jsem o\u010di, vzal si je a sedl si na \u017eidli\u010dku. Na\u0161pulil jsem rty, nebo\u0165 ta sukn\u011b m\u011bla opravdu nepraktickou d\u00e9lku. Povzdechl jsem si a za\u010dal soukat sv\u00e9 nohy do t\u011bch p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 si hrd\u011b \u0159\u00edkaj\u00ed boty.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kurva dr\u00e1t,“ ulevil jsem si, kdy\u017e jsem je m\u011bl kone\u010dn\u011b na nohou. Ov\u0161em stoupnout jsem si s\u00e1m od sebe netroufnul. Bushido se zasm\u00e1l. Podal mi ruku. Chvilku jsem si ji, stejn\u011b jako jeho cel\u00e9ho, ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b m\u011b\u0159il pohledem, ale nakonec jsem se ho s povzdechem chytil. Vyt\u00e1hnul m\u011b na vratk\u00e9 nohy. Chytil jsem se ho pevn\u011bji, kdy\u017e jsem c\u00edtil, jak moc nejist\u011b m\u011b nesou. Nebyl to dobr\u00fd pocit. On ode m\u011b v\u0161ak poodstoupil, aby si m\u011b mohl prohl\u00e9dnout. C\u00edtil jsem se divn\u011b. Ne tak jako v\u017edy d\u0159\u00edv, kdy\u017e si m\u011b klienti prohl\u00ed\u017eeli. Tentokr\u00e1t v tom bylo n\u011bco docela jin\u00e9ho.<\/div>\n
Mezi n\u00e1mi a \u0161irokou ve\u0159ejnost\u00ed byl jen tenk\u00fd z\u00e1v\u011bs, j\u00e1 tu st\u00e1l v \u0161ati\u010dk\u00e1ch, kter\u00e9 jen st\u011b\u017e\u00ed zakr\u00fdvaly to, co jsem cht\u011bl, aby z\u016fstalo zakryto, a Bushido m\u011b propaloval pohledem pln\u00fdm z\u00e1jmu. C\u00edtil jsem se trapn\u011b, zvl\u00e1\u0161tn\u011b poko\u0159en\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 m\u011b to vzru\u0161ovalo.<\/div>\n
„Nevim, na co si ste\u017euje\u0161. Vypad\u00e1\u0161 \u00fachvatn\u011b,“ mo\u017en\u00e1 m\u011bl pravdu. \u010cern\u00e9 lolita \u0161aty s rud\u011b vy\u0161\u00edvan\u00fdm korzetem se ke mn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b hodily, a \u010dern\u00e9 otev\u0159en\u00e9 boty na platform\u011b je skv\u011ble dopl\u0148ovaly. Ale, proboha, j\u00e1 jsem kluk!<\/div>\n
„Stejn\u011b si t\u00edmto\u2026 \u00daborem nejsem v\u016fbec jist\u00fd,“ zamumlal jsem nespokojen\u011b. Je\u0161t\u011b jsem se neodv\u00e1\u017eil ud\u011blat ani jeden jedin\u00fd krok.<\/div>\n
„Zato j\u00e1 ano,“ usm\u00e1l se na m\u011b Bushido. „Aspo\u0148 bude\u0161 m\u00edt ve\u010der co d\u011blat,“ dodal a k\u00fdvl sm\u011brem k m\u00fdm, jak se zd\u00e1, nov\u00fdm bot\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
Na ob\u011bd jsme zasko\u010dili pro zm\u011bnu do italsk\u00e9 restaurace. Celou dobu jsem se o\u0161\u00edval, nebo\u0165 ta\u0161ky na \u017eidli mi nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ipom\u00ednaly, co m\u011b dal\u0161\u00ed den nejsp\u00ed\u0161 \u010dek\u00e1. Tak\u017ee jsem si ani ty \u0161pagety nijak nevychutnal.<\/div>\n
„Nemohli bychom se na n\u00e1kupy u\u017e vyka\u0161lat?“ zaprosil jsem, kdy\u017e n\u00e1m odnesli pr\u00e1zdn\u00e9 tal\u00ed\u0159e. „M\u00e1m jich pln\u00e9 zuby. Bolej m\u011b nohy a nem\u00e1m n\u00e1ladu na n\u011bjak\u00e9 pob\u00edh\u00e1n\u00ed po pitom\u00fdch obchodech,“ uzn\u00e1v\u00e1m, byl jsem pon\u011bkud mrzutej.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej, \u017ee bys vyrazil u\u017e te\u010f na pokoj. To by byla nuda,“ zasm\u00e1l se Bushido. „Dobr\u00e1, nemus\u00edme se vracet do n\u00e1kupn\u00edho centra. Navrhuju zam\u00ed\u0159it o patro v\u00fd\u0161, kde je imitace n\u00e1m\u011bst\u00ed evropsk\u00e9ho m\u011bsta. Najde\u0161 tam kav\u00e1rny, cukr\u00e1rny a tak. M\u016f\u017eem se tam proj\u00edt, zaj\u00edt si t\u0159eba do n\u011bjak\u00e9 kav\u00e1rny a pak se m\u016f\u017eem vr\u00e1tit na pokoj.“<\/div>\n
Tak jsem souhlasil. V\u0161echno lep\u0161\u00ed, ne\u017e pob\u00edh\u00e1n\u00ed po kr\u00e1mech. Aspo\u0148 to jsem si myslel. Jenom\u017ee Bushido m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil o opaku.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed st\u00e1la font\u00e1na. Spokojen\u011b jsem si k n\u00ed p\u0159isedl a naklonil se, abych se trochu osv\u011b\u017eil. V hotelu sice fungovala klimatizace, kter\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b b\u011b\u017eela i v tomto poschod\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo p\u016fsobit dojmem, \u017ee jsme ve skute\u010dnosti venku. Jenom\u017ee m\u011b s dlouh\u00fdmi, p\u0159il\u00e9hav\u00fdmi kalhotami nemohla moc pomoct. Tak\u017ee jsem se p\u0159edklonil a omyl si vodou obli\u010dej. Kdy\u017e jsem to znovu poc\u00edtil. Sklonil jsem hlavu a ti\u0161e zast\u00e9nal. Patra, na jednom z nich\u017e jsme pr\u00e1v\u011b byli, nejsou zrovna nejvyhled\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed, tak\u017ee jsme tu byli prakticky sami. Tak\u017ee jsem si mohl ten sten dovolit.<\/div>\n
„Co to-„<\/div>\n
„Jen reaguju na tv\u00e9 provokace,“ ozvalo se t\u011bsn\u011b za mnou a na m\u00fdch boc\u00edch se objevily Bushidovy siln\u00e9 ruce. Slastn\u011b jsem zaklonil hlavu a p\u0159itiskl se na jeho t\u011blo, kter\u00e9 si p\u0159isedlo ke mn\u011b. Jednou rukou p\u0159ejel na m\u016fj rozkrok a p\u0159es l\u00e1tku d\u017e\u00edn\u016f ho stiskl. Tentokr\u00e1t m\u016fj sten byl mnohem hlasit\u011bj\u0161\u00ed. „Tak se mi to l\u00edb\u00ed,“ zamumlal a p\u0159is\u00e1l sv\u00e9 rty na m\u016fj krk. Vibrace ve mn\u011b se staly intenzivn\u011bj\u0161\u00edmi a j\u00e1 se nevzmohl na nic v\u00edc, ne\u017e jen dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t mnohem hlasit\u011bj\u0161\u00ed sten.<\/div>\n
„N-ne. Bushido, pros\u00edm v\u00e1s, ne. Tady ne,“ prohnul jsem se v z\u00e1dech, a\u017e jsem polo\u017eil Bushidovi hlavu na rameno.<\/div>\n
„Nel\u00edb\u00ed se ti to?“ p\u0159ejel mi jazykem po krku. „Takhle na ve\u0159ejnosti, s mo\u017enost\u00ed, \u017ee na n\u00e1s ka\u017edou chv\u00edli n\u011bkdo p\u0159ijde? Nen\u00ed to vzru\u0161uj\u00edc\u00ed?“<\/div>\n
„Vzru\u0161uj\u00edc\u00ed to bylo\u2026 a-\u00e1ch!… kdy\u017e jsme byli za st\u011bnou v tom obchod\u011b. Ale te\u010f\u2026 uch\u2026 te\u010f chci\u2026 uhm\u2026 te\u010f chci, abyste m\u011b ud\u011blal n\u011bkde, kde n\u00e1s nebude m\u00edt mo\u017enost nikdo vid\u011bt,“ a to je p\u0159esn\u011b ten d\u016fvod, pro\u010d jsem cht\u011bl do apartm\u00e1nu.<\/div>\n
„Tak\u017ee t\u011b nesm\u00ed vid\u011bt\u2026 ale mohou t\u011b sly\u0161et?“ sly\u0161el jsem na jeho hlase, \u017ee ho cel\u00e1 situace nesm\u00edrn\u011b bav\u00ed. \u017de ho bav\u00ed m\u011b mu\u010dit, provokovat a br\u00e1t m\u011b za slov\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„\u010cert to vem,“ souhlasil jsem. Rukou jsem za\u0161m\u00e1tral za sebou, a\u017e jsem nahmatal jeho kl\u00edn. Stiskl jsem ho a spokojen\u011b se pousm\u00e1l, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee ani jeho nezanechali na\u0161e hr\u00e1tky chladn\u00fdm. „Jen\u2026 ach!… Vemte m\u011b n\u011bkam mimo dohled kohokoliv v\u010detn\u011b t\u011bch poskok\u016f v\u0161ude tady,“ Bushido se zt\u011b\u017eka zasm\u00e1l. C\u00edtil jsem, jak vzru\u0161en\u011b vydechl.<\/div>\n
„Jak si p\u0159eje\u0161.“<\/div>\n
<\/div>\n
Vpot\u00e1celi jsme se do nedalek\u00e9 kav\u00e1rny. Bushido mi ml\u010dky nazna\u010dil, abych \u0161el nap\u0159ed na z\u00e1chody, a s\u00e1m vyrazil sm\u011brem k m\u00edstn\u00edmu \u010d\u00ed\u0161n\u00edkovi. J\u00e1 rychle zapadl na z\u00e1chody a op\u0159el se o umyvadla. Jen jsem pohledem zkontroloval, \u017ee nikdo nen\u00ed p\u0159\u00edtomn\u00fd, a vypustil jsem ze rt\u016f jeden t\u00e1hl\u00fd sten. Ten hajzl prohnanej nechal tu v\u011bc ve mn\u011b vibrovat i d\u00e1l. Zatnul jsem ruce v p\u011bst a sna\u017eil se p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eit nohy tak, abych to zatracen\u00e9 vaj\u00ed\u010dko dostal alespo\u0148 mimo svou prostatu. Jenom\u017ee s ka\u017ed\u00fdm m\u00fdm dal\u0161\u00edm pohybem to bylo hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„D\u011blej tohle d\u00e1l, a pak u\u017e nebude\u0161 m\u00edt \u017e\u00e1dnou pr\u00e1ci,“ lekl jsem se a rychle se oto\u010dil. U dve\u0159\u00ed st\u00e1l Bushido a op\u00edral se o n\u011b, aby nikdo nemohl vej\u00edt.<\/div>\n
„Tak vypn\u011bte tu pitomou v\u011bc ve mn\u011b,“ sykl jsem skrz rty. Nohy se mi podlomily je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edc a j\u00e1 musel zaklonit hlavu. Muselo to p\u016fsobit opravdu levn\u011b, ale j\u00e1 si jednodu\u0161e nemohl pomoct. A stejn\u011b jsem byl hrdej na to, \u017ee se v tu chv\u00edli od Bushida ozval hrdeln\u00ed sten.<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ pozvedl ruce, abych k n\u011bmu do\u0161el.<\/div>\n
„A jak asi,“ procedil jsem skrz rty. M\u011bl jsem pocit, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli vybuchnu, tak siln\u00e9 bylo neust\u00e1l\u00e9 dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed m\u00e9 prostaty.<\/div>\n
„Kurva,“ zamumlal Bushido. Ud\u011blal ke mn\u011b krok, pevn\u011b m\u011b chytnul za ramena, ud\u011blal t\u011bch p\u00e1r krok\u016f zp\u00e1tky ke dve\u0159\u00edm a p\u0159irazil m\u011b na n\u011b. Vyjekl jsem p\u0159ekvapen\u00edm a hlasit\u011b zast\u00e9nal. Och bo\u017ee, jen a\u0165 se o m\u011b nep\u0159est\u00e1v\u00e1 t\u0159\u00edt rozkrokem.<\/div>\n
„Och bo\u017ee,“ kolena se mi podlomila. Bushido m\u011b zachytil \u0161ikovn\u011b tak, \u017ee jsem m\u011bl m\u00edrn\u011b podsazenou p\u00e1nev, tak\u017ee te\u010f bylo mnohem snadn\u011bj\u0161\u00ed t\u0159\u00edt se o m\u016fj rozkrok.<\/div>\n
Netrvalo to moc dlouho. Jeho st\u00e1le tvrdnouc\u00ed rozkrok se t\u0159el o ten m\u016fj, kter\u00fd byl tvrd\u00fd u\u017e od font\u00e1ny, a to zatracen\u00e9 vaj\u00ed\u010dko uvnit\u0159 m\u011b ne\u00fanav\u011b vibrovalo p\u0159\u00edmo na m\u00e9 prostat\u011b. Ten tlak byl k nevydr\u017een\u00ed. Po ne zrovna nejdel\u0161\u00ed chv\u00edli jsem s t\u00e1hl\u00fdm stenem explodoval. Zaryl jsem nehty Bushidovy do ramen, zaklonil hlavu a divoce vyk\u0159ikl. A v ten moment jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1m tak trochu probl\u00e9m. Ale ten nebylo mo\u017en\u00e9 v tu chv\u00edli \u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Och bo\u017ee,“ Bushido se p\u0159itiskl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Pousm\u00e1l jsem se. Jeho erekce m\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b tla\u010dila do stehna. Proto, jakmile jsem popadl dech, jsem se i s n\u00edm rychle oto\u010dil a pro zm\u011bnu tvrd\u011b narazil na st\u011bnu jeho. A ne\u017e mohl cokoliv nam\u00edtnout, rychle jsem si klekl na kolena. A znova jsem zak\u0148u\u010del.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro Krista, vypn\u011bte aspo\u0148 tu v\u011bc ve mn\u011b,“ zavr\u010del jsem nep\u0159\u00edjemn\u011b. Ale kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak se mu t\u0159ese ruka, rychle jsem mu s\u00e1m s\u00e1hl do kapsy, vyt\u00e1hl ten zatracenej ovlada\u010d a zm\u00e1\u010dkl to pitom\u00fd tla\u010d\u00edtko. A v tu chv\u00edli byl klid. Uleh\u010den\u011b jsem si oddychl a pousm\u00e1l se. Nau\u010den\u011b jsem mu rozepl zip od kalhot a jedn\u00edm pohybem st\u00e1hl nejen kalhoty, ale z\u00e1rove\u0148 i jeho spodn\u00ed pr\u00e1dlo. Trochu posm\u011b\u0161n\u011b jsem si odfrkl, kdy\u017e se p\u0159ede mnou okam\u017eit\u011b ztopo\u0159il jeho penis, ale pak jsem ho okam\u017eit\u011b jazykem ol\u00edzl. Pousm\u00e1l jsem se nad jeho stenem. Te\u010f to byl pro zm\u011bnu on, komu se podlamovala kolena.<\/div>\n
Vs\u00e1l jsem ho do \u00fast. Tvrd\u011b jsem ho s\u00e1l a l\u00edzal, p\u0159esn\u011b tak, jak to m\u00e1m r\u00e1d s\u00e1m. Nemohu \u0159\u00edct, \u017ee jsem to je\u0161t\u011b nikdy nikomu ned\u011blal pusou, ale u\u017e je to rozhodn\u011b doba, co od m\u00e9 posledn\u00ed zku\u0161enosti uplynula. A mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee jsem do\u010dista zapomn\u011bl, jak dobr\u00e9 to m\u016f\u017ee b\u00fdt nejen, kdy\u017e tuto slu\u017ebu p\u0159ij\u00edm\u00e1te, ale tak\u00e9, kdy\u017e ji poskytujete.<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido musel b\u00fdt u\u017e opravdu hodn\u011b vydr\u00e1\u017ed\u011bnej, proto\u017ee to trvalo jen p\u00e1r chvil. A ani m\u011b potom nebolela pusa. Vyst\u0159\u00edkl mi p\u0159\u00edmo do \u00fast. Jak jindy nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e jsem od spermatu celej ulepenej, tohle mi ani nevadilo. Jednak jsem naprostou v\u011bt\u0161inu spolykal, a pak\u2026 Asi to bude zn\u00edt divn\u011b, ale jeho sperma nechutnalo tak slan\u011b jako sperma t\u011bch, kter\u00e9 jsem kdy d\u0159\u00edv ochutnal. Bylo sp\u00ed\u0161 jemn\u011b naho\u0159kl\u00e9. Mo\u017en\u00e1 asi nen\u00ed zrovna nejnorm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed \u0159e\u0161it chu\u0165 spermatu, co mysl\u00edte?<\/div>\n
„Oh m\u016fj\u2026,“ podklouzly mu nohy a dopadl tvrd\u011b na zem. Zasm\u00e1l jsem se a nechal ho tam tak le\u017eet. J\u00e1 m\u011bl jinej probl\u00e9m.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159e\u0161el jsem znova k umyvadl\u016fm a pod\u00edval se na sebe do zrcadla. Musel jsem se s\u00e1m sob\u011b vysm\u00e1t. Cel\u00fd zpocen\u00fd, koutky \u00fast od spermatu a ruce ulepen\u00e9 od potu. Nav\u00edc moje cop\u00e1nky u\u017e o\u010dividn\u011b pot\u0159ebovaly p\u00e9\u010di odborn\u00edka, za\u010daly se u hlavy t\u0159epit. A taky jsem tam m\u011bl hodn\u011b sv\u011btl\u00e9 vlasy. Moje p\u0159\u00edrodn\u00ed blond barva se zase za\u010dala hl\u00e1sit o slovo. A\u017e se vr\u00e1t\u00edm dom\u016f, mus\u00edm si je nechat zase p\u0159ed\u011blat.<\/div>\n
Te\u010f jsem si jen rychle napustil vodu do rukou a opl\u00e1chl si obli\u010dej. Spokojen\u011b jsem se usm\u00e1l, kdy\u017e jsem vzhl\u00e9dl a zase uvid\u011bl \u010dlov\u011bka. Jenom\u017ee pak tu byl ten obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u00fakol. Povzdychl jsem si. Nedalo se nic d\u011blat.<\/div>\n
<\/div>\n
Rychle, teda aspo\u0148 tak rychle, jak mi jejich proklet\u00e1 \u00fazkost dovolovala, jsem vyklouzl z kalhot a hned na to i z boxerek, kter\u00e9 byly pln\u00e9 m\u00e9ho zaschl\u00e9ho spermatu. A \u0159eknu v\u00e1m, rozhodn\u011b to nevypadalo nijak v\u00e1bn\u011b. Nakr\u010dil jsem nos a rychle je vyhodil do ko\u0161e, kter\u00fd byl u umyvadel a p\u016fvodn\u011b byl ur\u010denej na pap\u00edry, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvaj\u00ed na ut\u0159en\u00ed rukou. Obsluha asi bude p\u0159ekvapen\u00e1, a\u017e tam najde moje boxerky, ale je to furt lep\u0161\u00ed, ne\u017e v tom b\u00fdt b\u016fhv\u00edjak dlouho. Ocitl jsem se tak p\u0159ed Bushidem od pasu dol\u016f nahej, ale bylo mi to jedno. Up\u0159\u00edmn\u011b, s m\u00fdm povol\u00e1n\u00edm m\u016f\u017eete na stud rovnou zapomenout. Ov\u0161em u\u017e mi tak docela nebylo jedno, \u017ee se na z\u00e1chody za\u010dali dob\u00fdvat jin\u00ed lid\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„Qu’est-ce qui se passe?“<\/div>\n
„\u00bfPas\u00f3 algo?“<\/div>\n
„Farci entrare!“<\/div>\n
A rozhodn\u011b ani jeden z t\u011bch, co se na n\u00e1s dob\u00fdvali, nebyl N\u011bmec.<\/div>\n
„Kurva,“ zamumlal jsem a zase se za\u010dal rychle soukat do kalhot. Tentokr\u00e1t byla \u0159ada se sm\u00edchem na Bushidovi. „No vy se taky nem\u00e1te co sm\u00e1t,“ sykl jsem na n\u011bj posm\u011b\u0161n\u011b. „Sed\u00edte tu prakticky neschopn\u00fd si stoupnout s kalhotami i tren\u00fdrkami u kotn\u00edk\u016f.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak, \u017ee se nem\u016f\u017eu zvednout,“ nam\u00edtl, ov\u0161em \u00fasm\u011bv mu okam\u017eit\u011b zmizel ze rt\u016f. Pokusil se vst\u00e1t, ale zrovna v tu chv\u00edli se lid\u00e9 za dve\u0159mi rozhodli mermomoc\u00ed dostat se na z\u00e1chody a zabrali za dve\u0159e. D\u00edky bohu, Bushido udr\u017eel dve\u0159e zav\u0159en\u00e9. Jenom\u017ee zvednout u\u017e se nedok\u00e1zal.<\/div>\n
„O\u010dividn\u011b,“ odfrkl jsem si. Rychle jsem zahrabal sv\u00e9 spodky co mo\u017en\u00e1 nejhloub a svi\u017en\u011b p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Op\u0159el jsem se o n\u011b z\u00e1dy. „D\u011blejte, vsta\u0148te a oble\u010dte se,“ a j\u00e1 zat\u00edm t\u0159eba budu moct pop\u0159em\u00fd\u0161let, jak z toho vybruslit se ct\u00ed. Bushido pon\u011bkud nejist\u011b vstal a rychle se obl\u00edkl. V\u010das na to, aby mi pomohl zadr\u017eet dal\u0161\u00ed n\u00e1val snahy dostat se na p\u00e1nsk\u00e9 z\u00e1chody.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b. Tak\u017ee\u2026 co te\u010f?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed, kdybychom se zamkli jen do kabinky,“ zamumlal jsem. „Sice by na n\u00e1s koukali asi stejn\u011b, ale bylo by to b\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e zablokovat cel\u00e9 z\u00e1chody.“<\/div>\n
„Hv\u011bzdy sv\u00e9ho oboru maj\u00ed n\u00e1rok na neobvykl\u00e9 podm\u00ednky,“ pousm\u00e1l se na m\u011b Bushido. P\u0159it\u00e1hl si m\u011b za pas k sob\u011b a divoce m\u011b pol\u00edbil. Zarazilo m\u011b to. Je\u0161t\u011b nikdy m\u011b klient nepol\u00edbil jindy ne\u017e p\u0159i sexu. Tedy, \u017eeny samoz\u0159ejm\u011b ano, ale ty jsou p\u0159ece jen jinak stav\u011bn\u00e9 ne\u017e mu\u017ei.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 M\u016f\u017eem odtud odej\u00edt jinak ne\u017e potupnou cestou p\u0159\u00edmo skrz lidi, kte\u0159\u00ed stoj\u00ed p\u0159ed dve\u0159mi?“<\/div>\n
„Pochybuju,“ odfrkl si Bushido a uvoln\u011bn\u011b se op\u0159el o dve\u0159e. Zasm\u00e1l jsem se, p\u0159e\u0161el k umyvadlu a vyhoupnul se na desku mezi umyvadly. V\u0161ak on to Bushido udr\u017e\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Kousl jsem se do rtu. V\u00e1\u017en\u011b se mi necht\u011blo mezi ty lidi. Ne proto, co jsme te\u010f tady d\u011blali. I kdy\u017e je pravda, \u017ee je\u0161t\u011b nikdy se mi nic takov\u00e9ho nestalo. Sp\u00ed\u0161 jde o to, \u017ee ur\u010dit\u011b v\u0161ichni hned uhodnou, co jsem j\u00e1. Jen prodejn\u00e1 d\u011bvka. A p\u0159esn\u011b to nesn\u00e1\u0161\u00edm. U\u017e jenom ten pocit, nato\u017e, aby se tak na m\u011b d\u00edvali ostatn\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bylo, \u017ee n\u011bco z m\u00fdch my\u0161lenek musel Bushido pochopit, p\u0159esto\u017ee jsem m\u011bl sklopenou hlavu a rozhodn\u011b jsem se mu ned\u00edval do o\u010d\u00ed. „Ale je\u0161t\u011b z toho m\u016f\u017eeme vybrousit s jakousi ct\u00ed. Nebo alespo\u0148 ty.“<\/div>\n
„J\u00e1?“ t\u00e1zav\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval. Jak bych z toho zrovna j\u00e1 mohl vyj\u00edt se ct\u00ed? Bushido se jen ti\u0161e, pobaven\u011b zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku. Pon\u011bkud nerozhodn\u011b jsem sesko\u010dil ze sv\u00e9ho provizorn\u00edho sedadla a p\u0159e\u0161el jsem k n\u011bmu. P\u0159it\u00e1hl si m\u011b za pas p\u0159ekvapiv\u011b n\u011b\u017en\u011b k sob\u011b a opatrn\u011b vs\u00e1l poko\u017eku m\u00e9ho krku do sv\u00fdch \u00fast. Zav\u0159el jsem o\u010di a ti\u0161e si tu chv\u00edli vychutn\u00e1val. Nebylo v tom nic sexu\u00e1ln\u00edho a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee Bushido to d\u011bl\u00e1 pro m\u011b. Podivn\u011b mi to rozechv\u00edvalo srdce. „V\u00fdborn\u011b. Te\u010f u\u017e jen bude sta\u010dit, kdy\u017e se bude\u0161 stydliv\u011b culit, trochu chichotat a \u010dervenat,“ usm\u00e1l se na m\u011b a zase se ke mn\u011b naklonil. „Proto\u017ee v tu chv\u00edli ti nevinnost se\u017eere \u00fapln\u011b ka\u017edej.“<\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u011bl jsem n\u011bco nam\u00edtnout, n\u011bco mu odseknout. Ale tak n\u011bjak jsem k tomu nedostal \u0161anci. Bushido odstoupil od dve\u0159\u00ed, vzal m\u011b za ruku, pevn\u011b propletl sv\u00e9 prsty s m\u00fdmi a vy\u0161el ze z\u00e1chod\u016f. A abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, v\u016fbec jsem nemusel nic p\u0159edst\u00edrat, nic hr\u00e1t. Jak\u00fdsi podivn\u011b stydliv\u00fd \u00fasm\u011bv se mi na rtech objevil s\u00e1m, tv\u00e1\u0159e se mi roz\u017ehnuly a cosi m\u011b nutilo se chichotat. P\u0159itom jsem celou dobu, kdy jsme proch\u00e1zeli kolem t\u011bch chl\u00e1pk\u016f, co na n\u00e1s z\u00edrali, hypnotizoval na\u0161e spojen\u00e9 ruce. Nikdy se mi nestalo, \u017ee by si m\u011b n\u011bkdo takhle vedl. V\u017edycky se v\u0161ichni za svou d\u011bvku styd\u011bli. A ty pocity, co jsem v tu chv\u00edli s Bushidem za\u017e\u00edval\u2026<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee pije\u0161 latt\u00e9,“ nahnul se a za\u0161eptal mi do ucha. J\u00e1 v\u00edm, nebylo to nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, ale j\u00e1 pod t\u00edm stejn\u011b zrudl je\u0161t\u011b v\u00edc. Proto\u017ee v\u00edm p\u0159esn\u011b, co si lid\u00e9 kolem n\u00e1s mysleli. Poznal jsem to, podle jejich ch\u00e1paj\u00edc\u00edho \u00fasm\u011bvu a pok\u00fdv\u00e1n\u00ed, kter\u00fdmi n\u00e1m cht\u011bli d\u00e1t najevo podporu v na\u0161em neexistuj\u00edc\u00edm vztahu. Proto\u017ee p\u0159esn\u011b tak n\u00e1s vid\u011bli. Jako \u010derstv\u011b zamilovan\u00e9.<\/div>\n
A j\u00e1 se neubr\u00e1nil my\u0161lenk\u00e1m na to, jak\u00e9 by to bylo. Jak\u00e9 by to bylo, kdyby to, co si oni mysleli, \u017ee je pravda, opravdu ta pravda byla. Poc\u00edtil jsem touhu zjistit to.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
A je\u0161t\u011b n\u011bco bylo ten den jinak.<\/div>\n
Ve\u010der jsem neusnul tak n\u011bjak s\u00e1m od sebe, ani\u017e bych to v\u011bd\u011bl. Neodpadnul jsem t\u011bsn\u011b po akci. A to nejen proto, \u017ee ten ve\u010der \u017e\u00e1dn\u00e1 akce nebyla. Dokonce jsme si ani nevzpomn\u011bli, \u017ee jsem si vlastn\u011b m\u011bl nacvi\u010dovat ch\u016fzi na t\u011bch p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdch bot\u00e1ch. Alespo\u0148 j\u00e1 si na to nevzpomn\u011bl a Bushido mi to nep\u0159ipomn\u011bl. Tak\u017ee ten ve\u010der byl jen o oby\u010dejn\u00e9m sledov\u00e1n\u00ed televize. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9? I to se st\u00e1v\u00e1. A moje t\u011blo si u\u017e nejsp\u00ed\u0161 zvyklo na ten \u010dasov\u00fd posun, proto\u017ee jsem nebyl tak unaven\u00fd jako p\u0159edchoz\u00ed dny.<\/div>\n
P\u0159esto jsem si \u0161el lehnout u\u017e v p\u016fl des\u00e1t\u00fd. V Bushidov\u011b p\u0159\u00edtomnosti jsem se c\u00edtil podivn\u011b\u2026 podivn\u011b. Bylo to jin\u00e9 ne\u017e cokoliv, co jsem kdy za\u017eil. Byl jsem nerv\u00f3zn\u00ed jako u\u017e l\u00e9ta ne, p\u0159itom jsem se ale c\u00edtil v pohod\u011b a bezpe\u010d\u00ed. Opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Nicm\u00e9n\u011b, jak jsem tam tak le\u017eel a sly\u0161el z n\u011b\u010deho, \u010demu se tu asi \u0159\u00edk\u00e1 ob\u00fdvac\u00ed m\u00edstnost, hr\u00e1t televizi, m\u011bl jsem divnej pocit. V\u011bt\u0161inou to toti\u017e jsem j\u00e1, kdo u n\u00e1s televizi vyp\u00edn\u00e1. Chod\u00edm sp\u00e1t a\u017e po Billovi, proto\u017ee m\u016fj den taky za\u010d\u00edn\u00e1 pozd\u011bji ne\u017e Bill\u016fv. Tak\u017ee to, \u017ee te\u010f jsem ten prvn\u00ed, kdo jde sp\u00e1t, je jednodu\u0161e divn\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bjakou dobu jsem se jen p\u0159evaloval na posteli a sna\u017eil se naj\u00edt polohu, ve kter\u00e9 bych mohl zabrat. Ale kdy\u017e se mi to po\u0159\u00e1d nevedlo, prost\u011b jsem si jen lehl na z\u00e1da. M\u00e1m takovej blbej zvyk. Kdy\u017e nem\u016f\u017eu usnout, rekapituluju si ud\u00e1losti z cel\u00e9ho dne. Tedy, obvykle to nepova\u017euju za blbej zlozvyk, jenom\u017ee ten den\u2026<\/div>\n
Nemohl jsem z my\u0161lenek vyhnat ten incident z p\u00e1nsk\u00fdch z\u00e1chod\u016f v kav\u00e1rn\u011b. Nebo sp\u00ed\u0161 incident po incidentu. Bylo mi jedno, \u017ee jsem se ud\u011blal jen d\u00edky pouh\u00e9mu t\u0159en\u00ed, proto\u017ee ve mn\u011b u\u017e dlouho p\u0159edt\u00edm vrn\u011bla ta zatracen\u00e1 v\u011bc. Bylo mi jedno, \u017ee jsem Bushida ud\u011blal pusou. Ale co mi nebylo jedno, byl ten pocit. Ten zasran\u00fd pocit, kter\u00fd se mnou rozl\u00e9val, kdy\u017e m\u011b jen tak pol\u00edbil, kdy\u017e si m\u011b se v\u0161\u00ed n\u011b\u017enost\u00ed ozna\u010dil, kdy\u017e si m\u011b tak py\u0161n\u011b vedl kolem t\u011bch n\u011bkolika lid\u00ed. L\u00edbilo se mi to. A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b to m\u011b tolik d\u011bsilo.<\/div>\n
<\/div>\n
Na k\u016f\u017ei mi nab\u011bhla hus\u00ed k\u016f\u017ee, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee zvuky najednou utichly. Rychle jsem se p\u0159eto\u010dil na bok, co nejv\u00edc na vlastn\u00ed kraj postele, a zav\u0159el jsem o\u010di. P\u0159esto jsem ale vn\u00edmal, jak Bushido ve\u0161el. Ovanul m\u011b v\u00e1nek z pr\u016fvanu, a pak zase v\u0161echno utichlo. Sk\u0159\u00ed\u0148 se se sk\u0159\u00edp\u011bn\u00edm otev\u0159ela a j\u00e1 usly\u0161el \u0161ustit l\u00e1tku, kter\u00e1 sklouz\u00e1vala z Bushidova t\u011bla. Nemohl jsem se ubr\u00e1nit my\u0161lence, \u017ee j\u00e1 toto t\u011blo zn\u00e1m velmi d\u016fv\u011brn\u011b. Podivn\u011b mi zah\u0159\u00e1la okol\u00ed \u017ealudku. A pak v\u0161echno utichlo, jen se prohnula postel na druh\u00e9 stran\u011b.<\/div>\n
C\u00edtil jsem, jak prudce mi bu\u0161\u00ed srdce. Nech\u00e1pal jsem to, nech\u00e1pal jsem u\u017e nic. Jen jsem pevn\u011bji semknul v\u00ed\u010dka a sna\u017eil se nemyslet. Jak se jenom d\u00e1 p\u0159iv\u00e1bit sp\u00e1nek? Asi by se m\u011blo nemyslet na nic, tak\u017ee\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty nesp\u00ed\u0161, \u017ee ne?“ Bushid\u016fv tlumen\u00fd hlas zn\u011bl pobaven\u011b. Hlasit\u011b jsem vydechl a p\u0159evalil se na z\u00e1da.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu usnout,“ p\u0159iznal jsem s tich\u00fdm sm\u00edchem. „Co\u017e je ironie vzhledem k tomu, jak jsem to dote\u010f v\u017edycky zalomil.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, ale je to p\u0159inejmen\u0161\u00edm \u00faleva pro moje ruce a z\u00e1dov\u00fd svaly. \u0158eknu ti, sice se to nezd\u00e1, ale od v\u00ed\u0159ivky ses celkem pronesl.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ nemohl jsem si pomoct, moje tv\u00e1\u0159e op\u011bt ho\u0159ely. Styd\u011bl jsem se za sebe naprosto nehor\u00e1zn\u011b. Copak jsem mal\u00e9 d\u00edt\u011b? „Och, panebo\u017ee, omlouv\u00e1m se. V\u00e1\u017en\u011b, to\u2026 Mohl jste m\u011b vzbudit, nebo\u2026“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, Tome,“ Bushido se vesele sm\u00e1l. Nato\u010dil jsem hlavu, tak\u017ee jsem vid\u011bl, jak mu v o\u010d\u00edch hraj\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed jiskry. „Jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, kdybych t\u011b necht\u011bl n\u00e9st, mohl jsem to vy\u0159e\u0161it jinak. Neb\u00fdt toho, p\u0159en\u00fdst t\u011b z vany nebyl nijak velk\u00fd probl\u00e9m. A i kdy\u017e jsem t\u011b nesl z toho tax\u00edku, bylo to v pohod\u011b, tak\u017ee\u2026,“ asi ani on nev\u011bd\u011bl, co v\u00edc \u0159\u00edct. Rozezn\u011blo se trapn\u00e9 ticho. Ten druh ticha, kdy v\u00edte, \u017ee byste m\u011bli je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, ale zaboha nem\u016f\u017eete p\u0159ij\u00edt na to, co by to m\u011blo b\u00fdt.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobrou noc, Bushido,“ zamumlal jsem jen a zase se p\u0159eto\u010dil na bok, z\u00e1dy k Bushidovi. Ani nev\u00edm pro\u010d, jen mi p\u0159i\u0161lo divn\u00e9 ud\u011blat n\u011bco jin\u00fdho.<\/div>\n
„Dobr\u00fd Bo\u017ee, poj\u010f sem,“ \u00fapln\u011b jsem sly\u0161el, jak proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Co\u017ee-“ ohl\u00eddl jsem se p\u0159es rameno, ale ne\u017e jsem sta\u010dil ud\u011blat nebo \u0159\u00edct cokoliv v\u00edc, Bushido byl t\u011bsn\u011b u m\u011b, p\u0159evalil m\u011b k sob\u011b a pevn\u011b m\u011b objal. Najednou, z\u010distajasna, jsem se mu ocitl v n\u00e1ru\u010di. Nebyl jsem schopn\u00fd ni\u010deho jin\u00e9ho, ne\u017e jen n\u011bm\u011b otev\u0159\u00edt pusu a vykulit o\u010di. Moje srdce u\u017e zase bu\u0161ilo neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed.<\/div>\n
„Dobrou noc, Tome,“ za\u0161eptal mi do vlas\u016f. Vzhl\u00e9dl jsem a uvid\u011bl op\u011bt ty p\u0159en\u00e1dhern\u00e9, hlubok\u00e9 o\u010di, pln\u00e9 jisk\u0159i\u010dek \u010dehosi neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho. Pousm\u00e1l jsem se a schoval si obli\u010dej do jeho ramene. Tro\u0161ku jsem se zavrt\u011bl, abych si ud\u011blal v\u011bt\u0161\u00ed pohodl\u00ed, a moje noha se sama n\u011bjak ocitla p\u0159ehozen\u00e1 p\u0159es jeho boky a moje ruka zase p\u0159es jeho pas. Ti\u0161e jsem se zasm\u00e1l a zabo\u0159il nos do jeho poko\u017eky. Kone\u010dn\u011b jsem m\u011bl pocit, \u017ee usnu.<\/div>\n
„Dobrou noc, Bushido.“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper N\u00e1kupy Tentokr\u00e1t jsem nebyl jedin\u00fd, kdo se probudil nah\u00fd v posteli. Nav\u00edc jsem se vlastn\u011b ani neprobudil. Probudil m\u011b Bushido. A to netradi\u010dn\u00edm, ov\u0161em jemu vlastn\u00edm zp\u016fsobem. Nep\u0159\u00edjemn\u011b jsem se vrt\u011bl pod pocitem \u010dehosi vlhk\u00e9ho na m\u00e9m b\u0159i\u0161e. Nav\u00edc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[452],"tags":[],"class_list":["post-7963","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prostitut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7963","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7963"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7963\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7963"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7963"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7963"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}