{"id":797,"date":"2018-01-13T16:00:00","date_gmt":"2018-01-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=791"},"modified":"2018-01-13T16:00:00","modified_gmt":"2018-01-13T15:00:00","slug":"jeho-ocima-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/01\/13\/jeho-ocima-23\/","title":{"rendered":"Jeho o\u010dima 23."},"content":{"rendered":"
autor: \u017delat\u00fdnka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed hv\u011bzd<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd den zasadili na zahrad\u011b sem\u00ednko, kter\u00e9 nevyroste. Od v\u00fdst\u0159i\u017ek\u016f z \u010dasopis\u016f p\u0159es kuchy\u0148sk\u00e9 n\u00e1dob\u00ed a\u017e po kytarov\u00e9 struny. Tkani\u010dku od boty, kter\u00e1 st\u00e1le postr\u00e1dala druhou. \u00dast\u0159i\u017eek jednoho z Tomov\u00fdch dred\u016f. Tom si nebyl jist\u00fd, co z toho m\u011bl v \u00famyslu Bill vyp\u011bstovat – dal\u0161\u00edho Toma?<\/div>\n
Bill sv\u00e9 milovan\u00e9 sazeni\u010dky pozoroval, zal\u00e9val je bublinkovou miner\u00e1lkou a \u010detl jim p\u0159\u00edb\u011bhy z p\u0159evr\u00e1cen\u00fdch u\u010debnic. Nebyl nijak odrazen, kdy\u017e nevyrostly. Bill z nich byl perfektn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, a\u0165 u\u017e byly v jak\u00e9mkoliv stavu.<\/div>\n
Tom nebyl tak trp\u011bliv\u00fd. Zoufale si p\u0159\u00e1l, aby n\u011bco na zahrad\u011b vyrostlo. Kytarov\u00fd strom, Tom\u016fv strom, \u0159\u00eddk\u00fd plevel, cokoliv. Nem\u011blo by na tom z\u00e1le\u017eet; nev\u011bd\u011bl, co by to znamenalo, kdyby n\u011bco vyrostlo. Ale Bill by v tom vid\u011bl v\u00fdznam, to si byl Tom jist\u00fd.<\/div>\n
\n

Jednou Bill \u0159ekl, \u017ee by cht\u011bl zasadit r\u016f\u017ee. To je\u0161t\u011b nezasadili. Ze v\u0161eho, co zasadili pod zem, nic nebyla skute\u010dn\u00e1 rostlina. Tom, zat\u00edmco z\u00edral na holou p\u016fdu, se rozhodl, \u017ee bylo na \u010dase to zm\u011bnit.<\/p><\/div>\n

„Co vyroste?“ Cht\u011bl Bill v\u011bd\u011bt, kdy\u017e pokr\u00fdvali p\u016fdu malink\u00fdmi sem\u00ednky r\u016f\u017e\u00ed. „N\u011bco z\u00e1\u0159iv\u00e9ho?“<\/div>\n
Tom, kter\u00fd si velmi pe\u010dliv\u011b p\u0159e\u010detl instrukce na bal\u00ed\u010dku, punti\u010dk\u00e1\u0159sky umis\u0165oval ka\u017ed\u00e9 sem\u00ednko centimetr pod povrch, zat\u00edmco Bill je radostn\u011b pohazoval kolem. V\u0161echny je spl\u00e1chne prvn\u00ed d\u00e9\u0161\u0165, ale Bill vypadal \u0161\u0165astn\u011b s hl\u00ednou na tv\u00e1\u0159i a o\u010dima z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma na slunci.<\/div>\n
Tom zabo\u0159il posledn\u00ed sem\u00ednko do hl\u00edny a odcvrnknul \u0161p\u00ednu z Billovy tv\u00e1\u0159e. „Uvid\u00ed\u0161,“ \u0159ekl \u0161k\u00e1dliv\u011b.<\/div>\n
Bill zamrkal.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill ho pozoroval.<\/p><\/div>\n

Toma to trochu d\u011bsilo, pokud by m\u011bl b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd.<\/div>\n
Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e zahnul za roh, byly tam \u0161irok\u00e9, zv\u011bdav\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di \u010dekaj\u00edc\u00ed na n\u011bj. Kdy\u017e na v\u00e1s z\u00edral Bill, bylo to, jako by v\u00e1m n\u011bkdo hled\u011bl a\u017e do du\u0161e. Tom si nebyl jist\u00fd, co Bill vid\u011bl, ale z\u0159ejm\u011b to bylo velmi, velmi zaj\u00edmav\u00e9.<\/div>\n
Bill ho pozoroval, naprosto neskr\u00fdvan\u011b, p\u0159es okraj knihy. Z\u00edral na Toma, zat\u00edmco jedli, tak up\u0159en\u011b, \u017ee se p\u0159itom neust\u00e1le bodal l\u017e\u00edc\u00ed. Bill Toma pozoroval, zat\u00edmco se d\u00edvali na televizi, a Bill ho pozoroval, kdy\u017e hr\u00e1li videohry, co\u017e vy\u00fastilo ve spousty neuspokojuj\u00edc\u00edch v\u00fdher na Tomov\u011b stran\u011b.<\/div>\n
Zat\u00edmco Bill byl v\u017edy soust\u0159ed\u011bn\u00fd na Toma, jako by Tom byl skute\u010dn\u011b zaj\u00edmav\u00fd, tohle bylo jin\u00e9. Bill se d\u00edval skrz n\u011bj, na v\u0161echno, co Tom s\u00e1m vid\u011bt nemohl.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Tom Billa p\u0159i z\u00edr\u00e1n\u00ed p\u0159istihl, zat\u00edmco le\u017eeli na st\u0159e\u0161e a sledovali hv\u011bzdy, kone\u010dn\u011b jeho pohled op\u011btoval.<\/p><\/div>\n

„Tohle je v\u00e1\u017en\u011b tak trochu divn\u00e9, jen abys v\u011bd\u011bl,“ \u0159ekl mu Tom a z\u00edral do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, zat\u00edmco Bill z\u00edral nazp\u011bt. Bill \u0161kubnul obo\u010d\u00edm. Tom komicky vykulil o\u010di. Bill ho napodobil.<\/div>\n
Tom se s uchechtnut\u00edm odvr\u00e1til jako prvn\u00ed. „Co to v\u016fbec d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„D\u00edv\u00e1m se,“ odpov\u011bd\u011bl Bill jednodu\u0161e a op\u0159el se zp\u00e1tky o lokty, aby sledoval oblohu, ale Tomovi neunikla skute\u010dnost, \u017ee Bill je st\u00e1le soust\u0159ed\u011bn\u00fd v\u00fdhradn\u011b na n\u011bj.<\/div>\n
Op\u0159el se zp\u00e1tky vedle Billa a p\u0159ekryl jeho ruku svou vlastn\u00ed na b\u0159idlicov\u00e9 st\u0159e\u0161e. „No, to v\u0161echno vysv\u011btluje.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, jako by to tak skute\u010dn\u011b bylo. Zaklonil hlavu, vystavil p\u0159itom sv\u016fj dlouh\u00fd krk, a zav\u0159el o\u010di, zcela bla\u017een\u00fd. Tom se k n\u011bmu oto\u010dil, aby l\u00e9pe vid\u011bl Bill\u016fv jazyk, kter\u00fdm si ol\u00edzl rty, a \u0159asy dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jeho tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Neunikla mu skute\u010dnost, \u017ee nyn\u00ed, s Billov\u00fdma zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, to je on, kdo z\u00edr\u00e1. Docela hr\u016fzostra\u0161n\u011b, d\u00edky tomu, jak moc byl fascinov\u00e1n k\u0159ivkami Billovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Tom nemohl za to, jak byla Billova tv\u00e1\u0159 sladk\u00e1, jak moc jeho tv\u00e1\u0159e prosily o pohlazen\u00ed nebo jeho u\u0161i o po\u0161imr\u00e1n\u00ed, jen aby Bill propukl v ten sv\u016fj legra\u010dn\u00ed sm\u00edch. Tom zva\u017eoval, \u017ee by to v tu chv\u00edli ud\u011blal, jen aby sly\u0161el Billa vyjeknout p\u0159ekvapen\u00edm, ale na st\u0159e\u0161e by to nebylo bezpe\u010dn\u00e9. Bill m\u011bl tendence zni\u010dehonic vyl\u00edtnout.<\/div>\n
Mimo to, Bill vypadal tak klidn\u011b, \u017ee by bylo \u0161patn\u00e9 jej vyru\u0161it.<\/div>\n
Tom s\u00e1m poc\u00edtil klid d\u00edky Billovu poklidn\u00e9mu tichu, a tak se op\u0159el a s\u00e1m zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
N\u011bkde pod nimi, skrz otev\u0159en\u00e9 okno, mohl sly\u0161et neust\u00e1l\u00e9 zvon\u011bn\u00ed telefonu.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Ob\u010das Tom uva\u017eoval, \u017ee by dal v pr\u00e1ci v\u00fdpov\u011b\u010f, vzal Billa a utekl na opu\u0161t\u011bn\u00fd ostrov, kde by mohli b\u00fdt rockov\u00fdmi hv\u011bzdami pro v\u0161echny ostrovn\u00ed n\u011bm\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Billovi by se to l\u00edbilo. Mohl by vid\u011bt hv\u011bzdy bez losangelesk\u00e9ho smogu, a taky by tam bylo v\u00edc strom\u016f ne\u017e ve m\u011bst\u011b.<\/p><\/div>\n

Nebyl by tam nikdo, kdo by je otravoval, \u017e\u00e1dn\u00ed soused\u00e9, \u017e\u00e1dn\u00e1 matka a \u017e\u00e1dn\u00e9 vzpom\u00ednky na ztracen\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
Bill by si dokonce mohl vz\u00edt svou ko\u010dku.<\/div>\n
Byl to dokonal\u00fd pl\u00e1n, opravdu. Kdyby Tom byl hrdinou v poh\u00e1dkov\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu, \u017eil by na ostrov\u011b s princeznou.<\/div>\n
„P\u0159estav\u011bl jsi hrad,“ v\u0161iml si Tom, zat\u00edmco si sund\u00e1val boty a spolu s odhozenou pracovn\u00ed z\u00e1st\u011brou je nechal u dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Bill zjevn\u011b schoval telefon pod hromadu pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f, novin, a na to postavil kytku v kv\u011btin\u00e1\u010di. Nebylo to tak \u00fapln\u011b nen\u00e1padn\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b proto, \u017ee telefon byl st\u00e1le zapojen\u00fd v z\u00e1suvce.<\/div>\n
Alespo\u0148 nezvonil.<\/div>\n
\n

„Tomi“ Vyk\u0159ikl Bill a bezhlav\u011b se mu vrhl do n\u00e1ru\u010de. Tom ho zachytil, u\u017e byl zvykl\u00fd na Billovo nad\u0161en\u00e9 v\u00edt\u00e1n\u00ed. Bill nebyl p\u0159\u00edli\u0161 fanou\u0161ek toho, \u017ee od n\u011bj Tom odch\u00e1zel, a\u0165 u\u017e to bylo z jak\u00e9hokoliv d\u016fvodu. Nikdy.<\/p><\/div>\n

To byl d\u016fvod, pro\u010d by pro n\u011b byl \u017eivot na ostrov\u011b perfektn\u00ed.<\/div>\n
„Hej,“ \u0159ekl Tom, projel prsty skrz Billovy vlasy. „Chyb\u011bl jsem ti?“<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl Bill, stejn\u011b jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se jej Tom na tu ot\u00e1zku zeptal, dokonce i kdy\u017e byli od sebe jen na tak dlouho, aby se Tom osprchoval.<\/div>\n
Byla to zn\u00e1m\u00e1 sc\u00e9na, kdy\u017e jej Bill takhle v\u00edtal, kdykoliv mu Tom chyb\u011bl, zat\u00edmco byl pry\u010d, a kdy\u017e Tomovi mraven\u010dily rty nad vzpom\u00ednkou.<\/div>\n
Bill se dotkl Tomovy tv\u00e1\u0159e a Tom se odt\u00e1hl.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi, jak jsi to p\u0159ed\u011blal, velmi praktick\u00e9,“ \u0159ekl Tom a sna\u017eil se ignorovat to, jak Bill vypadal zklaman\u011b. Selhal, jeliko\u017e Billova ne\u0161\u0165astnost a \u0161pul\u00edc\u00ed rty se daly jen t\u011b\u017eko ignorovat, a tak v\u00e1hav\u011b dodal: „Taky jsi mi chyb\u011bl?“<\/div>\n
\n

Billova tv\u00e1\u0159 se zna\u010dn\u011b rozjasnila. Lehce provinile pohl\u00e9dl na hrom\u00e1dku v\u011bc\u00ed naskl\u00e1dan\u00fdch na telefonu, kousl se do rtu a zpod \u0159as vykukoval na Toma. „Telefon se rozhodl odej\u00edt. Nebylo to moje rozhodnut\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Tomovy rty sebou \u0161kubly vzh\u016fru a chl\u00e1choliv\u011b Billa pohladil po rameni. „To je okay. Nemus\u00ed\u0161 ji m\u00edt r\u00e1d. Dokonce ani j\u00e1 ji nem\u00e1m r\u00e1d.“ Donna si Billovu pozornost stejn\u011b nezaslou\u017eila. Bill se sna\u017eil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc, staral se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc, a velmi rychle se na n\u011bkoho dok\u00e1zal nav\u00e1zat. Tom necht\u011bl vid\u011bt, jak se o to pokou\u0161\u00ed s Donnou – nebo s telefonem, z Billova pohledu. Necht\u011bl, aby byl Bill ran\u011bn\u00fd.<\/div>\n
„Mysl\u00ed si, \u017ee jsem cel\u00fd \u0161patn\u011b,“ \u0159ekl Bill. Zn\u011bl zara\u017een\u011b nad t\u00edm, \u017ee jeho nov\u00fd kamar\u00e1d nepodlehl jeho kouzlu.<\/div>\n
„Sakra, j\u00e1 v\u00edm.“ Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Mysl\u00ed si, \u017ee jsi… Dneska se zastavila v kav\u00e1rn\u011b, aby mi dala vizitku n\u011bjak\u00e9ho doktora.“<\/div>\n
Kdy\u017e Tom na\u0161el dostatek kur\u00e1\u017ee, aby svou matku informoval, \u017ee Bill nikam nep\u016fjde, Donna trvala na tom, \u017ee si jednodu\u0161e d\u011bl\u00e1 starosti. Ne o d\u016fm nebo o Toma, ale o Billa a o to, co d\u011bl\u00e1 v dom\u011b, s Tomem. Dokonce byla tak laskav\u00e1, \u017ee se u n\u011bj zastavila v pr\u00e1ci, aby mluvila o Billovi, proto\u017ee se tak moc starala.<\/div>\n
\n

Tom se nenechal o\u0161\u00e1lit. Ten neobvykl\u00fd, n\u00e1hl\u00fd z\u00e1jem jeho matky o Billa nebyl ani n\u00e1hodou nevinn\u00fd. A\u0165 u\u017e m\u011bla jak\u00fdkoliv d\u016fvod, rozhodn\u011b nebyl nevinn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 byla Donna jen na\u0161tvan\u00e1, \u017ee v Adelin\u011b dom\u011b \u017eil n\u011bjak\u00fd dal\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, a st\u00e1le to nebyla ona. Mo\u017en\u00e1 se nudila jako pan\u00ed Martinov\u00e1, a nem\u011bla nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, ne\u017e aby Tomovi znep\u0159\u00edjem\u0148ovala \u017eivot. Mo\u017en\u00e1 pot\u0159ebovala n\u011bjak\u00e9ho kon\u00ed\u010dka.<\/p><\/div>\n

Mo\u017en\u00e1 by j\u00ed m\u011bl p\u0159edstavit pleten\u00ed.<\/div>\n
Bill okukoval vizitku v Tomov\u011b ruce a Tom s n\u00ed zam\u00e1val, aby se pod\u00edval, b\u00edl\u00fd tvrd\u00fd pap\u00edr se jm\u00e9nem, telefonn\u00edm \u010d\u00edslem, a \u0161kleb\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159\u00ed n\u011bjak\u00e9ho ple\u0161at\u00edc\u00edho pro\u0161ediv\u011bl\u00e9ho mu\u017ee.<\/div>\n
Vypadal jako kret\u00e9n. Billovi by se v\u016fbec nel\u00edbil, \u0159\u00edkal si Tom s\u00e1m sob\u011b. Bill by si myslel, \u017ee je nudn\u00fd. Bill by rad\u011bji mluvil ke stropu, ne\u017e k tomu \u0161kleb\u00edc\u00edmu se mu\u017ei. Jak\u00fd m\u011bl vlastn\u011b d\u016fvod, aby se \u0161klebil? V\u0161echno na tom bylo podez\u0159el\u00e9.<\/div>\n
Tom vizitku v ruce pokr\u010dil. „To je jedno,“ \u0159ekl, kdy\u017e mu Bill v\u011bnoval t\u00e1zav\u00fd pohled. „Ona nic nev\u00ed.“<\/div>\n
\n

To p\u0159ineslo pot\u011b\u0161en\u00fd \u00fasm\u011bv na Billovu tv\u00e1\u0159. Vypadal py\u0161n\u011b, a Tom pohl\u00e9dl dol\u016f, bojoval proti vin\u011b, kter\u00e1 mu sv\u00edrala hru\u010f. Donna nic nev\u011bd\u011bla, ale Tom si nemohl pomoct a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee on toho taky moc nev\u00ed. V hlav\u011b mu st\u00e1le v\u00ed\u0159ily v\u0161echny ty ot\u00e1zky. Kdyby na n\u011b prost\u011b mohl odpov\u011bd\u011bt, v\u0161echno by bylo v po\u0159\u00e1dku. Mohl by b\u00fdt cokoliv, co Bill tak o\u010dividn\u011b cht\u011bl, pot\u0159eboval, a Tom by se nemusel b\u00e1t, proto\u017ee by znal v\u0161echny odpov\u011bdi.<\/p><\/div>\n

Ale \u017e\u00e1dn\u00e9 tady nebyly.<\/div>\n
Vyhodil vizitku do ko\u0161e.<\/div>\n
Bill ji zp\u00e1tky vyt\u00e1hl a polo\u017eil ji k mistrovsk\u00e9mu d\u00edlu uprost\u0159ed stolu vytvo\u0159en\u00e9ho z alobalu.<\/div>\n
\u0160kleb\u00edc\u00ed se mu\u017e a jeho doktor\u00e1t tam sed\u011bli, a ti\u0161e se posm\u00edvali.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom se vzbudil za zvuku tich\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Jeho z\u00e1v\u011bsy byly zata\u017een\u00e9, \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo jimi neprosv\u00edtalo, pokoj byl tmav\u00fd. \u010cerven\u00e1 \u010d\u00edsla nen\u00e1vid\u011bn\u00e9ho bud\u00edku ukazovala n\u011bco po druh\u00e9 hodin\u011b rann\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0159ekl Bill vesele ze tmy.<\/div>\n
Tom zast\u00e9nal do pol\u0161t\u00e1\u0159e. „Nen\u00ed r\u00e1no. Co to d\u011bl\u00e1\u0161, Bille?“<\/div>\n
Tom se p\u0159eto\u010dil, zam\u017eoural do tmy a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, kde se Bill v jeho pokoji nach\u00e1z\u00ed. Sp\u00e1nek mu zahaloval mysl a Tom odol\u00e1val poku\u0161en\u00ed to prost\u011b vzd\u00e1t, pozvat Billa do sv\u00e9 postele, jak v\u011bd\u011bl, \u017ee to Bill chce, a vr\u00e1tit se ke sp\u00e1nku s huben\u00fdmi pa\u017eemi pevn\u011b omotan\u00fdmi kolem sebe. Nam\u00edsto toho rozsv\u00edtil starou lampu stoj\u00edc\u00ed na no\u010dn\u00edm stolku, kter\u00e1 osv\u00edtila celou m\u00edstnost i Bill\u016fv \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. St\u00e1le oble\u010den\u00fd v Tomov\u011b p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9m py\u017eamu Bill sed\u011bl vesele schoulen\u00fd asi p\u016fl metru od postele. Nenab\u00eddl \u017e\u00e1dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d tam je, stejn\u011b jako Bill nikdy nenab\u00edzel \u017e\u00e1dn\u00e1 vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Nech m\u011b h\u00e1dat,“ \u0159ekl Tom a posadil se. „Pozoruje\u0161 m\u011b. Ve tm\u011b.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„A ty m\u011b v t\u00e9 tm\u011b vid\u00ed\u0161?“ Bill zavrt\u011bl hlavou, nijak nerozru\u0161en\u00fd takov\u00fdm detailem. Tom si povzdechl a potla\u010dil jakoukoliv absurdn\u00ed l\u00e1skyplnost, kterou c\u00edtil. Ve dv\u011b r\u00e1no na \u017e\u00e1dnou l\u00e1skyplnost nebylo m\u00edsto. To prost\u011b nebylo spr\u00e1vn\u00e9. „Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou rann\u00ed pt\u00e1\u010data, jsou anom\u00e1lie, jsou prakticky nehum\u00e1nn\u00ed. To prost\u011b nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed, Bille. Nesta\u010d\u00ed ti m\u011b pozorovat, kdy\u017e jsem vzh\u016fru?“<\/div>\n
\n

M\u00edstnost naplnilo ticho. Bill na n\u011bj z\u00edral s \u0161irok\u00fdma, zv\u011bdav\u00fdma o\u010dima.<\/p><\/div>\n

Tom si odfrkl. „V\u00e1\u017en\u011b, m\u016fj obli\u010dej nen\u00ed tak zaj\u00edmav\u00fd. Tak co je to?“<\/div>\n
„M\u00e1m r\u00e1d tv\u016fj obli\u010dej,“ \u0159ekl mu Bill klidn\u011b. Sed\u011bl na zemi s koleny p\u0159it\u00e1hnut\u00fdmi k hrudi a pozoroval Toma intenzivn\u011b a se zjevn\u00fdm z\u00e1jmem. Tom nev\u011bd\u011bl, co na n\u011bm mohlo b\u00fdt tak zaj\u00edmav\u00e9ho, \u017ee Bill m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed jej kv\u016fli tomu nav\u0161t\u00edvit uprost\u0159ed noci, ale jeho l\u00e1skyplnost pro Billa stejn\u011b p\u0159ekonala ve\u0161ker\u00fd zdrav\u00fd rozum. Bill vypadal tak osam\u011ble, jak tam sed\u011bl. S dlouh\u00fdm trp\u00edc\u00edm povzdechem Tom vylezl ze sv\u00e9 vyh\u0159\u00e1t\u00e9 postele a posadil se po Billov\u011b boku. Tak\u00e9 si p\u0159it\u00e1hl kolena k hrudi a rozv\u00e1\u017en\u011b se na Billa pod\u00edval. „No\u010dn\u00ed m\u016fry?“ Zeptal se.<\/div>\n
Ob\u010das se Tom probudil uprost\u0159ed noci z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu a p\u0159i\u0161el do Billova pokoje, jen aby sly\u0161el tich\u00e9 zvuky tlumen\u00e9ho d\u011bsu a \u00fazkosti a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9ho k\u0148our\u00e1n\u00ed, jak se Bill p\u0159etahoval s p\u0159ikr\u00fdvkou. Dnes ale Bill nevypadal rozru\u0161en\u011b a Tom ignoroval ot\u00e1zku, jako to d\u011blal \u010dasto, kdy\u017e jej to t\u00e9ma nezaj\u00edmalo.<\/div>\n
„Byla mi zima,“ \u0159ekl, op\u0159el se sp\u00e1nkem o koleno. Bo\u010dn\u00edm pohledem Toma pozoroval. „A pak jsi byl tady, tak u\u017e mi zima nebyla.“<\/div>\n
\n

Tom si byl jist\u00fd, \u017ee Billovo trv\u00e1n\u00ed na tom, \u017ee je mu zima, kdy\u017e sp\u00ed s\u00e1m, byla pouze nedostate\u010dn\u011b zakryt\u00e1 intrika k tomu, aby tak dostal to, co cht\u011bl. Absolutn\u011b, zcela a kompletn\u011b jist\u00fd. Bill na\u0161pulil rty a Tom se st\u00e1le c\u00edtil \u0161patn\u011b, \u017ee mu n\u011bco odp\u00edr\u00e1. „Chce\u0161 zapnout topen\u00ed? Nebo dal\u0161\u00ed deku? P\u0159inesu ti deku.“<\/p><\/div>\n

Pohnul se, aby vstal, ale Bill ho nal\u00e9hav\u011b chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Ne, j\u00e1 bych m\u011bl rad\u0161i tebe.“<\/div>\n
Tom t\u011b\u017ece polkl a svou ruku odt\u00e1hl. Bez ohledu na to, co d\u011blal, a\u0165 u\u017e si Billa p\u0159itahoval bl\u00ed\u017e, nebo jej odstrkoval pry\u010d, nikdy se to nezd\u00e1lo b\u00fdt jako ta spr\u00e1vn\u00e1 v\u011bc. „P\u0159inesu ti rad\u0161i deku.“<\/div>\n
„Nen\u00ed mi zima,“ \u0159ekl mu Bill. „Je mi zima<\/em>.“<\/div>\n
Billovi to zjevn\u011b d\u00e1valo naprosto perfektn\u00ed smysl a mo\u017en\u00e1 i Tomovi, ale po\u0159\u00e1d nemohl ud\u011blat v\u016fbec nic. Zavrt\u011bl hlavou, ale nesetkal se s Billov\u00fdm intenzivn\u00edm pohledem. „J\u00e1 nem\u016f\u017eu… To se nezm\u011bnilo, Bille. My takhle nebudeme.“<\/div>\n
„V\u0161echno se m\u011bn\u00ed,“ \u0159ekl Bill, nat\u00e1\u010del si na prst pramen vlas\u016f, zat\u00edmco Toma pozoroval. „Neboj se.“<\/div>\n
„J\u00e1 se neboj\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom jako projev protestu. „A nic se nem\u011bn\u00ed. To mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b.“<\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 a m\u011bn\u00ed.“ Billovy o\u010di byly jasn\u00e9 a intenzivn\u00ed, v tu chv\u00edli t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00edc, ne\u017e jak jej Tom kdy vid\u011bl. „Mus\u00ed. Na\u0161e du\u0161e k sob\u011b pat\u0159\u00ed, v\u00ed\u0161. Nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9 je dr\u017eet od sebe.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsme sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 du\u0161e,“ \u0159ekl Tom s povzdechem. U\u017e znal zp\u016fsob, jak\u00fdm na to Bill nahl\u00ed\u017eel, u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Billovo my\u0161len\u00ed nemohl zm\u011bnit. „A moje du\u0161e miluje tvou. J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
\n

Billovu tv\u00e1\u0159 ozdobil tich\u00fd \u00fasm\u011bv. „Tvoje du\u0161e miluje mou, a j\u00e1 miluju tebe.“<\/p><\/div>\n

To Tom ne\u010dekal. Mo\u017en\u00e1, \u017ee m\u011bl, ale ne\u010dekal.<\/div>\n
„Ty m\u011b miluje\u0161,“ zopakoval slab\u011b.<\/div>\n
Bill z\u00edral. Ne\u0159ekl to znovu a Tom c\u00edtil \u00falevu. Tohle nebyla slova, kter\u00e1 by m\u011bl Bill \u0159\u00edkat, dokonce i kdy\u017e to tam bylo, dokonce i kdy\u017e to Tom vid\u011bl a po celou tu dobu si hr\u00e1l na slep\u00e9ho.<\/div>\n
Bill, kter\u00fd si myslel, \u017ee Tom je n\u011bkdo; Bill, kter\u00fd si myslel, \u017ee Tom je v\u0161echno. Magick\u00fd, speci\u00e1ln\u00ed, bl\u00e1zniv\u00fd a \u00fa\u017easn\u00fd Bill.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee\u0161,“ \u0159ekl Tom a zavrt\u011bl hlavou. „Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b milovat. To je prost\u011b… Ne. Je mi l\u00edto. To nem\u016f\u017ee\u0161, ne.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ Zeptal se Bill. Vypadal zdrcen\u011b. To Tom necht\u011bl, Tom necht\u011bl, aby byl Bill cokoliv jin\u00e9ho ne\u017e jen \u0161\u0165astn\u00fd a spokojen\u00fd a v bezpe\u010d\u00ed. Ale Bill, Bill prost\u011b nemohl.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u016f\u017eu… v\u016fbec nic nev\u00edm,“ vysv\u011btloval Tom bezmocn\u011b. „Ani nev\u00edm, jak\u00e9 m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edjmen\u00ed. Tvoje rodina, kde jsi vyrostl, pro\u010d mluv\u00ed\u0161 ke stropu nebo pro\u010d jsi \u017eil tam, kde jsi \u017eil, nebo kdo je Nathan nebo…“ odml\u010del se, t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ekvapen\u00fd rozsahem informac\u00ed, kter\u00e9 mu chyb\u011bly. „Moje matka si mysl\u00ed, \u017ee jsi poh\u0159e\u0161ovan\u00e1 osoba a j\u00e1 j\u00ed ani nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee nejsi, proto\u017ee to nev\u00edm.“<\/div>\n
P\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st v\u011bc\u00ed Tom nev\u011bd\u011bl. S Billem toho nikdy moc nev\u011bd\u011bl. Ale bez Billa toho taky moc nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
\n

Bill sklopil pohled a prohl\u00ed\u017eel si koberec, jako by na n\u011bm bylo n\u011bco fascinuj\u00edc\u00edho. Bill nach\u00e1zel i na t\u011bch nejpodivn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bcech n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho, ale Tom si nemyslel, \u017ee tohle byl ten p\u0159\u00edpad.<\/p><\/div>\n

„Miloval bys m\u011b, kdybys v\u011bd\u011bl?“<\/div>\n
Tom se p\u0159ikr\u010dil, krk m\u011bl sev\u0159en\u00fd. Nikdy Billovi necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. U\u017e to ud\u011blal d\u0159\u00edv, byl hloup\u00fd a nev\u011bdouc\u00ed, a necht\u011bl to ud\u011blat znovu. Necht\u011bl, ale ani neznal \u017e\u00e1dnou jinou cestu.<\/div>\n
„Bille…“ \u0159ekl, nat\u00e1hl se pro Billovo rameno, odt\u00e1hl se, a pak se znovu nat\u00e1hl. „To prost\u011b… J\u00e1 si nemysl\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161, co to vlastn\u011b chce\u0161. Ty ne… Ty m\u011b nemiluje\u0161, \u017ee? Nemiluje\u0161.“<\/div>\n
Bill se od Tomova doteku odt\u00e1hl, \u00fapln\u011b poprv\u00e9, a jeho o\u010di dostaly skeln\u00fd n\u00e1dech.<\/div>\n
„N\u011bkdy, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m do zrcadla, tak nev\u00edm, na koho se to d\u00edv\u00e1m. Probud\u00edm se, i kdy\u017e jsem nespal, a nem\u016f\u017eu si vzpomenout na svoje jm\u00e9no,“ \u0159ekl Bill, hled\u011bl na Toma se stejn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima. „Ale v\u017edycky si pamatuju tvoje.“<\/div>\n
Tom t\u011b\u017ece polknul, m\u011bl pocit, jako by se mu v \u017ealudku usadily t\u011b\u017ek\u00e9, studen\u00e9 kameny. „Bille…“<\/div>\n
„Ty jsi m\u016fj Tomi,“ \u0159ekl Bill. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi moje sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e. J\u00e1 to v\u00edm.“<\/div>\n
Bill se na moment setkal s Tomov\u00fdm pohledem, jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly p\u0159ekvapiv\u011b such\u00e9. Nepo\u010dkal na Tomovu odpov\u011b\u010f, a Tom ani nev\u011bd\u011bl, jak\u00e1 by jeho odpov\u011b\u010f byla.<\/div>\n
Bill se nat\u00e1hl a zhasnul sv\u011btlo, pokoj se tak znovu zahalil to \u010derno\u010dern\u00e9 tmy. Vstal, jeho kroky se vzdalovaly a dve\u0159e se s kliknut\u00edm zav\u0159ely.<\/div>\n
Tom tam sed\u011bl po tm\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Nebylo tam \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo. Kdy\u017e tam nebyl Bill, nebylo tam \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo.<\/p><\/div>\n

Nebylo tam ani \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se Bill objevil v Tomov\u011b \u017eivot\u011b. Jen to prost\u011b nev\u011bd\u011bl. Nev\u011bd\u011bl to, proto\u017ee se ned\u00edval. Nebylo tam nic k vid\u011bn\u00ed, a tak bylo okay, \u017ee byla tma.<\/div>\n
Od t\u00e9 doby se v\u0161echno tolik zm\u011bnilo. Tom si ani nedok\u00e1zal vzpomenout, jak\u00e9 to bez Billa bylo.<\/div>\n
V\u011bci se st\u00e1le m\u011bnily, \u0159ekl Bill.<\/div>\n
Tom nev\u011bd\u011bl, kam to v\u0161echno m\u00ed\u0159ilo, stejn\u011b jako ta p\u00edse\u0148, kterou hr\u00e1l pro Billa na kytaru. V\u0161echno to p\u0159i\u0161lo dohromady ve shluku zvuk\u016f a strun a barev a pocit\u016f, ale Tom nev\u011bd\u011bl, co cokoliv z toho znamenalo bez Billov\u00fdch slov.<\/div>\n
Jak tam tak sed\u011bl ve tm\u011b, \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1hl\u00e9 zjeven\u00ed k n\u011bmu nep\u0159i\u0161lo, dokonce i kdy\u017e na to \u010dekal. Po\u0159\u00e1d nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Byla tma a Bill ho miloval.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Byla tma, dokud se nevr\u00e1tilo sv\u011btlo. P\u0159i\u0161lo zp\u00e1tky oble\u010den\u00e9 ve sv\u00e9 milovan\u00e9 mr\u0148av\u00e9 mikin\u011b, s hv\u011bzdami a tvary a barvami. K tomu vysok\u00e9 boty a rukavice a hedv\u00e1bn\u00e9 vlasy.<\/p><\/div>\n

Tom st\u00e1le sed\u011bl na podlaze. Vzhl\u00e9dl k Billovi, kter\u00fd proklouzl kolem n\u011bj, \u00e9terick\u00fd a magick\u00fd. Odhrnul z\u00e1v\u011bsy a \u010delil v\u00fdchodu slunce, kter\u00fd mu vytv\u00e1\u0159el barevn\u00e9 odlesky na obli\u010deji.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl Tom ochrapt\u011bl\u00fdm hlasem. Bill mu v\u011bnoval jemn\u00fd \u00fasm\u011bv, t\u00e9m\u011b\u0159 l\u00edtostiv\u00fd. Poskl\u00e1dal se dol\u016f po Tomov\u011b boku, kde se posadil na stejn\u00e9 m\u00edsto, na kter\u00e9m sed\u011bl n\u011bkolik hodin p\u0159edt\u00edm – okam\u017eik\u016f p\u0159edt\u00edm? – a zvedl nohu, aby nakopnul tu Tomovu.<\/div>\n
„Poj\u010f,“ \u0159ekl Bill, zatahal za ruk\u00e1v Tomova spac\u00edho tri\u010dka. „Jdeme pron\u00e1sledovat hv\u011bzdy, te\u010f.“<\/div>\n
Tom si rukou promnul o\u010di, jak se pokou\u0161el zvyknout si na sv\u011btlo. „Pron\u00e1sledovat hv\u011bzdy?“<\/div>\n
To bylo n\u011bco, co Bill p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b d\u011bl\u00e1val. Na n\u011bkolik hodin zmizel, ob\u010das na cel\u00fd den, a kdy\u017e se vr\u00e1til a Tom vy\u0161iloval, Bill mu \u0159ekl, \u017ee pron\u00e1sledoval hv\u011bzdy. Tom to p\u0159ijal, proto\u017ee takov\u00fd Bill prost\u011b byl, ale ve skute\u010dnosti nev\u011bd\u011bl, co to znamenalo.<\/div>\n
\n

Bill zatahal za jeho ruku siln\u011bji, nal\u00e9hav\u00fd jako v\u017edy, a kdy\u017e k n\u011bmu Tom vzhl\u00e9dl, jeho v\u00fdraz byl ne\u00fastupn\u00fd, s pevn\u011b sev\u0159enou \u010delist\u00ed.<\/p><\/div>\n

P\u016fjdou spolu pron\u00e1sledovat hv\u011bzdy, a\u0165 u\u017e dobrovoln\u011b, nebo ne. Tom \u0161el dobrovoln\u011b.<\/div>\n
„Nech si tu mikinu,“ \u0159ekl, zat\u00edmco vst\u00e1val. „Bude ti zima.“<\/div>\n
„Nebude mi zima.“ Bill vzal Toma za ruku.<\/div>\n
\u0160li. Bill vedl a Tom ho n\u00e1sledoval. Nevadilo mu to. Nestaral se o to, jak daleko p\u016fjdou, tak dlouho, dokud se Bill nach\u00e1zel vedle n\u011bj.<\/div>\n
„Nejsi na m\u011b na\u0161tvan\u00fd?“ Zeptal se Tom, nakopl p\u0159itom kam\u00ednek a koutkem oka pokukoval po Billovi. Bill kopnul do kam\u00ednku v dal\u0161\u00edm kroku. Nevypadal na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
Nebylo to divn\u00e9, b\u00fdt nyn\u00ed v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti, nebylo to rozpa\u010dit\u00e9 ani nepohodln\u00e9, jako to b\u00fdvalo. Tom m\u011bl jen obavy, jako v\u017edy, jestli je Bill okay, jestli je Bill st\u00e1le jeho.<\/div>\n
Bill ho miloval a nebylo to nijak jin\u00e9 ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
Billova ruka na\u0161la cestu na Tom\u016fv krk, kde jej n\u011b\u017en\u011b pohladila. „Tomi.“<\/div>\n
A bylo to.<\/div>\n
\n

Kr\u00e1\u010deli p\u0159edm\u011bstsk\u00fdmi ulicemi po dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch chodn\u00edc\u00edch, zat\u00edmco kolem proj\u00ed\u017ed\u011bla auta. Tom o\u010dek\u00e1val, \u017ee pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed hv\u011bzd bude zahrnovat o hodn\u011b v\u00edce, no, hv\u011bzd.<\/p><\/div>\n

O\u010dek\u00e1val smy\u0161len\u00e9 putov\u00e1n\u00ed hodn\u00e9 Billovy p\u0159edstavivosti, Billovy vlastn\u00ed magie.<\/div>\n
Takov\u00e9 to nebylo. V\u011bci nikdy nebyly takov\u00e9, jak\u00e9 je Tom o\u010dek\u00e1val. Nejsp\u00ed\u0161 by m\u011bl \u00fapln\u011b p\u0159estat n\u011bco o\u010dek\u00e1vat, zva\u017eoval Tom, kdy\u017e se zastavili u domu stejn\u00e9ho, jako byly v\u0161echny ostatn\u00ed.<\/div>\n
„Tohle nevypad\u00e1 jako obloha,“ \u0159ekl Tom stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed domem, kter\u00fd nebyl nijak odli\u0161n\u00fd od jeho vlastn\u00edho. Tr\u00e1vn\u00edk byl zelen\u00fd a dokonale pravo\u00fahl\u00fd, z\u00e1v\u011bsy byly rozta\u017een\u00e9 a sv\u011btla uvnit\u0159 rozsv\u00edcen\u00e1. Adresa byla napsan\u00e1 na cedulce s \u010d\u00edsly a n\u00e1zvem ulice, a na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b st\u00e1lo SUV.<\/div>\n
Norm\u00e1ln\u00ed. Norm\u00e1ln\u011b divn\u00e9. N\u011bco na tom dom\u011b, mo\u017en\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee jej tam p\u0159ivedl Bill, Toma nutilo c\u00edtit se nepohodln\u011b. P\u0159isunul se bl\u00ed\u017ee k Billovi.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je,“ \u0159ekl Bill. Zn\u011bl nejist\u011b. Byl to t\u00f3n, na kter\u00fd Tom nebyl zvykl\u00fd, Bill si byl v\u017edycky o v\u0161em tak jist\u00fd, dokonce i kdy\u017e se m\u00fdlil. Zatahal za odrban\u00fd ruk\u00e1v Tomovy mikiny a oto\u010dil hlavu, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee se na n\u011bj Tom d\u00edv\u00e1. „Mysl\u00edm… ano?“<\/div>\n
\n

„Ten d\u016fm,“ uk\u00e1zal Tom pro uji\u0161t\u011bn\u00ed. „Tohle je m\u00edsto, kam chod\u00ed\u0161, kdy\u017e pron\u00e1sleduje\u0161 hv\u011bzdy?“<\/p><\/div>\n

„Ano,“ \u0159ekl Bill, tentokr\u00e1t zn\u011bl jist\u011bji, alespo\u0148 t\u00edmhle. „Sv\u011btla sv\u00edt\u00ed. Je tam okno. Mu\u017e – a hv\u011bzdy,“ Bill se odml\u010del, nevypadal \u00fapln\u011b jist\u011b, ale st\u00e1le odhodlan\u011b.<\/div>\n
Tom pohl\u00e9dl na d\u016fm, nyn\u00ed nikoho nevid\u011bl. „Kdo je ten mu\u017e?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ p\u0159iznal Bill a kousal se do rtu. Jeho prsty sklouzly po Tomov\u011b ruk\u00e1vu a\u017e k jeho ruce a Tom jej chytil. Bill mu ruku stiskl a v\u011bnoval mu pohled, kter\u00fd tak \u00fapln\u011b nedok\u00e1zal rozlu\u0161tit. „Mysl\u00edm, \u017ee on by to v\u011bd\u011bl, kdyby ses ho zeptal.“<\/div>\n
„Ty nev\u00ed\u0161,“ zopakoval Tom. „On nen\u00ed tv\u016fj kamar\u00e1d? Ty s n\u00edm nemluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
T\u00edm si Tom vyslou\u017eil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled, jako by Bill nedok\u00e1zal pochopit my\u0161lenku interakce s … k\u00fdmkoliv, kdo v tom dom\u011b \u017eil.<\/div>\n
Tak\u017ee kdy\u017e Bill pron\u00e1sledoval hv\u011bzdy, p\u0159i\u0161el k tomuto domu, pouze p\u00e1r blok\u016f od Tomova, a st\u00e1l venku p\u0159ed tmav\u00fdm oknem, kde sledoval pohybuj\u00edc\u00ed se st\u00edny. A myslel na oblohu.<\/div>\n
To bylo… Tomovi se sev\u0159ela hru\u010f kolem plic a od rt\u016f mu zmizel v\u0161echen kysl\u00edk.<\/div>\n
Tohle nebyla Billova poh\u00e1dka. Tohle nebylo dost dobr\u00e9 na to, aby to byla Billova poh\u00e1dka. Tohle byl d\u016fm s SUV a plevelem v kv\u011btin\u00e1\u010d\u00edch.<\/div>\n
\n

„Chce\u0161 j\u00edt dom\u016f?“ Zeptal se Tom, v krku m\u011bl sucho. Zatahal za Billovu ruku a o krok ustoupil od zastra\u0161uj\u00edc\u00edho ty\u010dkov\u00e9ho plotu. „Poj\u010fme dom\u016f.“<\/p><\/div>\n

Bill ud\u011blal krok kup\u0159edu. Nic ne\u0159ekl, pouze soust\u0159edil sv\u016fj v\u011bdouc\u00ed pohled, ten stejn\u00fd zn\u00e1m\u00fd pohled na Tomovu tv\u00e1\u0159. Tom ho neochotn\u011b n\u00e1sledoval, kdy\u017e jej Bill vedl ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm do domu. „J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee on by v\u011bd\u011bl, kdyby ses ho zeptal,“ zopakoval Bill.<\/div>\n
On by v\u011bd\u011bl. Odpov\u011bdi<\/em>, uv\u011bdomil si Tom. V\u0161echny ty odpov\u011bdi, uvnit\u0159 toho domu. Mo\u017en\u00e1 by je mohl m\u00edt. Mo\u017en\u00e1 Bill cht\u011bl, aby je m\u011bl.<\/div>\n
<\/a>Bill sledoval, jak Tom zaklepal na dve\u0159e.<\/p>\n

autor: \u017delat\u00fdnka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u017delat\u00fdnka Pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed hv\u011bzd Ka\u017ed\u00fd den zasadili na zahrad\u011b sem\u00ednko, kter\u00e9 nevyroste. Od v\u00fdst\u0159i\u017ek\u016f z \u010dasopis\u016f p\u0159es kuchy\u0148sk\u00e9 n\u00e1dob\u00ed a\u017e po kytarov\u00e9 struny. Tkani\u010dku od boty, kter\u00e1 st\u00e1le postr\u00e1dala druhou. \u00dast\u0159i\u017eek jednoho z Tomov\u00fdch dred\u016f. Tom si nebyl jist\u00fd, co z toho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[685],"tags":[],"class_list":["post-797","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeho-ocima"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/797","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=797"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/797\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=797"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=797"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=797"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}