{"id":7982,"date":"2011-08-23T18:00:00","date_gmt":"2011-08-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7961"},"modified":"2011-08-23T18:00:00","modified_gmt":"2011-08-23T17:00:00","slug":"prayers-to-stars-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/23\/prayers-to-stars-8\/","title":{"rendered":"Prayers to Stars 8."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: xoxo_Lady
<\/strong> <\/p>\n

Zdrav\u00edm s dal\u0161\u00edm d\u00edlkem! Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je trochu krat\u0161\u00ed, ale to je proto, \u017ee jsem toho k sob\u011b necht\u011bla tolik m\u00edchat. Nebudu nic prozrazovat, ale kone\u010dn\u011b se n\u00e1m ten d\u011bj tro\u0161ku v\u00edc rozjede. \ud83d\ude09 A je\u0161t\u011b bych cht\u011bla upozornit na v\u011bty, kter\u00e9 jsou napsan\u00e9 kurz\u00edvou. Znamen\u00e1 to jen to, \u017ee jsou pronesen\u00e9 som\u00e1lsk\u00fdm jazykem- tak\u017ee mu Bill nerozum\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 se s t\u00edm setk\u00e1te i v dal\u0161\u00edch d\u00edlech, tak abyste nebyli zmateni. U\u017eijte si d\u00edl a d\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e! \ud83d\ude42 <\/p>\n

<\/em>\"\"<\/p>\n

Dla\u0148, jej\u00ed\u017e bledost pronikala skrz tmu, pomal\u00fdm pohybem sjela po hrbolat\u00e9 zdi v\u011bze\u0148sk\u00e9 cely. Dopadla na podlahu a bezv\u00fdznamn\u011b tam le\u017eela. Pozorovaly ji dv\u011b o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di, av\u0161ak nyn\u00ed postr\u00e1daly n\u00e1dech toho kouzeln\u00e9ho cosi. Uvnit\u0159 karamelov\u00e9 l\u00e1vy nebylo v\u016fbec nic. Ten smutek a stesk je zaplavil natolik, \u017ee se nedok\u00e1zaly na nic po\u0159\u00e1dn\u011b soust\u0159edit, jen s nez\u00e1jmem z\u00edraly do tmy. Nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 rty se otev\u0159ely a vy\u0161el z nich tich\u00fd povzdech. Tak pr\u00e1zdn\u00fd, a p\u0159itom pln\u00fd osam\u011blosti. <\/p>\n

Billovy my\u0161lenky krou\u017eily kdesi mezi vzpom\u00ednkami na jeho domov, rodinu, p\u0159\u00e1tele a… Tomem, jeho \u00fanoscem, pir\u00e1tem. Jak mohl m\u00edt n\u011bkdo takov\u00fd tak obrovsk\u00e9 srdce? Bylo by mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdyby byl jeho \u00fanosce n\u011bkdo necitliv\u00fd. Rad\u011bji by sn\u00e1\u0161el r\u016fzn\u00e9 t\u011blesn\u00e9 tresty, ne\u017e m\u00edt hlavu plnou toho nezn\u00e1m\u00e9ho kluka. Je v\u016fbec mo\u017en\u00e9 si myslet o sv\u00e9m \u00fanosci, \u017ee je hodn\u00fd? Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika dny, kdy byl v bezpe\u010d\u00ed domova, by nad t\u00edm jen se sm\u00edchem zat\u0159\u00e1sl hlavou. Ale te\u010f… v\u011bd\u011bl toho o n\u011bm tak m\u00e1lo, ba je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e m\u00e1lo, nev\u011bd\u011bl o n\u011bm skoro nic. A p\u0159esto si byl jist\u00fd, \u017ee by si Tom zaslou\u017eil lep\u0161\u00ed \u017eivot, a \u017ee po n\u011bm taky tou\u017e\u00ed. Tak pro\u010d tohle d\u011blal? Pro\u010d toho prost\u011b nenechal, neode\u0161el n\u011bkam, kde by mohl pom\u00e1hat lidem, ani\u017e by ubli\u017eoval jin\u00fdm. D\u00e1valo to v\u016fbec smysl? Na\u010d pomoct jedn\u011bm, kdy\u017e bylo ubl\u00ed\u017eeno druh\u00fdm? <\/p>\n

M\u011bl z toho v\u0161eho zmaten\u00e9 pocity, ale nejv\u00edce zmaten\u00fdm ho d\u011blal pr\u00e1v\u011b Tom. V jeho bl\u00edzkosti se c\u00edtil tak bezpe\u010dn\u011b, co\u017e bylo naprosto absurdn\u00ed vzhledem k situaci, do kter\u00e9 se dostal. Ale ty pocity uvnit\u0159 byly siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel. Nedok\u00e1zal zahnat ten t\u0159epotav\u00fd tah v b\u0159i\u0161e, zpomalit sv\u016fj dech nebo tlukot srdce. Nemohl na n\u011bj p\u0159estat myslet, a\u010d cht\u011bl sebev\u00edc. A \u017ee se opravdu sna\u017eil! M\u011bl by se ho b\u00e1t, m\u011bl by k n\u011bmu c\u00edtit obrovsk\u00fd respekt a t\u0159\u00e1st se p\u0159i ka\u017ed\u00e9m jeho pohledu. Mohl se v\u0161ak b\u00e1t pohledu, kter\u00fdm se do jeho o\u010d\u00ed up\u00edral v\u017edy, kdy\u017e se jimi st\u0159etli? Nemohl se b\u00e1t toho z\u00e1hadn\u00e9ho pohledu, jen\u017e v sob\u011b skr\u00fdval tolik nezn\u00e1m\u00e9ho. V jeho l\u00edskov\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bl krom\u011b tajemna tak\u00e9 obrovskou odvahu, hloubku cit\u016f a laskavosti, obalenou v z\u00e1rmutku a beznad\u011bji, p\u0159i\u010dem\u017e kdesi v z\u00e1kout\u00ed z\u00e1\u0159ila mal\u00e1 jisk\u0159i\u010dka nad\u011bje. Byla skoro nepost\u0159ehnuteln\u00e1, ale on ji tam stejn\u011b na\u0161el. <\/div>\n

\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec se rozhl\u00e9dl kolem sebe, vytu\u0161il na sob\u011b n\u011b\u010d\u00ed up\u0159en\u00fd pohled. Zd\u00e1lo se, \u017ee u\u017e v\u0161ichni tvrd\u011b sp\u00ed. Celou se oz\u00fdval jen tich\u00fd dech a n\u011bkdy i slab\u00e9 zamuml\u00e1n\u00ed ze sp\u00e1nku.<\/div>\n
Kdy\u017e ho Tom r\u00e1no zavedl zp\u011bt do v\u011bzen\u00ed, p\u0159elo\u017eili ho do cely pro mu\u017ee. Sice mezi n\u00edm a Tomem bylo celou dobu zna\u010dn\u00e9 nap\u011bt\u00ed v podob\u011b tichosti, ne\u017e v\u0161ak Bill vkro\u010dil do cely, za\u0161eptal mu, a\u0165 se m\u00e1 na pozoru. Nejd\u0159\u00edv to Bill nech\u00e1pal, av\u0161ak pochopil pot\u00e9, co musel strp\u011bt prvn\u00ed spou\u0161\u0165 chtiv\u00fdch pohled\u016f. Byly pln\u00e9 vzru\u0161en\u00ed a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Nech\u00e1pal ty mu\u017ee, jeliko\u017e jeho make-up byl rozmazan\u00fd, ur\u010dit\u011b m\u011bl tv\u00e1\u0159 plnou \u010dern\u00fdch \u0161mouh, o\u010di otekl\u00e9 a rty vysu\u0161en\u00e9. A\u0165 vypadal tento chlapec jakkoli, stejn\u011b byl pro ka\u017ed\u00e9ho mu\u017ee st\u00e1le p\u0159ita\u017eliv\u00fdm. A mu\u017ei tady v cele byli \u0161\u0165astni jen za to, \u017ee si ho mohli prohl\u00e9dnout. <\/p>\n

Krut\u011b zelen\u00fdm o\u010d\u00edm, je\u017e sv\u00edtily ve tm\u011b rohu na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti, v\u0161ak jen pohled nesta\u010dil. Zarostl\u00e1 tv\u00e1\u0159 sn\u011bd\u00e9ho mu\u017ee byla up\u0159en\u00e1 na Billa, uvnit\u0159 hlavy se nechal omamovat chtiv\u00fdmi p\u0159edstavami. I kdy\u017e jeho tv\u00e1\u0159 vypadala velmi sta\u0159e, mohlo mu b\u00fdt nanejv\u00fd\u0161 tak t\u0159icet. To tohle prost\u0159ed\u00ed ho ud\u011blalo star\u0161\u00edm, ne\u017e ve skute\u010dnosti byl.<\/div>\n

Na malou chvilku o\u010di zav\u0159el, p\u0159edstavil si ten vzru\u0161uj\u00edc\u00ed obraz sebe a toho chlapce, vychutn\u00e1val si tu opojnou chv\u00edli, ale kdy\u017e o\u010di op\u011bt otev\u0159el, c\u00edtil takov\u00e9 nap\u011bt\u00ed a vzru\u0161en\u00ed, \u017ee mu m\u00e1lem vhrkly do o\u010d\u00ed slzy. M\u011bl takov\u00fd vztek, byl tak rozru\u0161en\u00fd. Copak se to dalo vydr\u017eet? Jak dlouho u\u017e zde vlastn\u011b byl? P\u011bt let? Nebo v\u00edce? Jak dlouho nec\u00edtil proti sob\u011b druh\u00e9 t\u011blo? Nev\u011bd\u011bl. Jedin\u00e9, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee tohle je jeho jedine\u010dn\u00e1 \u0161ance. A on se rozhodl ji vyu\u017e\u00edt, a\u0165 u\u017e to m\u011blo st\u00e1t jakoukoli cenu. <\/p>\n

Bill za sebou zaslechl n\u011b\u010d\u00ed kroky. Nebyly tich\u00e9, naopak, jejich majitel ho upozornil u\u017e zd\u00e1lky svou \u0161ouravou ch\u016fz\u00ed. Pomalu se oto\u010dil a pohl\u00e9dl do tv\u00e1\u0159e n\u011bkter\u00e9ho z mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed byli spole\u010dn\u011b s n\u00edm v jedn\u00e9 cele. Zdvo\u0159ile se na n\u011bj pousm\u00e1l, av\u0161ak z\u016fstal ostra\u017eit\u00fd, kdy\u017e se nezn\u00e1m\u00fd beze slov posadil vedle n\u011bj. Bill sklopil hlavu, kdy\u017e se setkal s jeho o\u010dima. Vid\u011bl to v nich. Vid\u011bl v nich p\u0159esn\u011b to, co se v tom mu\u017ei odehr\u00e1valo.<\/div>\n

„Jak se jmenuje\u0161?“ zazn\u011bla ot\u00e1zka pronesena pomalou a \u0161patn\u011b vyslovovanou angli\u010dtinou. Bill usoudil, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e s n\u00edm bude mluvit a d\u011blat, \u017ee nev\u00ed, o co mu jde. Mo\u017en\u00e1 se ho n\u011bjak\u00fdm z\u00e1zrakem zbav\u00ed.<\/div>\n
„Bill,“ jeho hlas se zadrhl, kdy\u017e uc\u00edtil pevn\u00fd stisk na sv\u00e9m stehn\u011b. M\u011bl nutk\u00e1n\u00ed se odt\u00e1hnout a ruku ze sv\u00e9 nohy shodit, ale v tu chv\u00edli se nebyl schopen pohnout. Z\u016fstal jen zd\u0159ev\u011bn\u011ble sed\u011bt. Srdce mu bu\u0161ilo jako o z\u00e1vod.<\/div>\n
Mu\u017e u\u017e nic ne\u0159ekl, nepot\u0159eboval o n\u011bm v\u011bd\u011bt nic v\u00edc. Rychle se naklonil, aby se jeho ob\u011b\u0165 nestihla odvr\u00e1tit, a pol\u00edbil jej\u00ed rty s takovou vervou, \u017ee se mu poda\u0159ilo mlad\u00edkovi ne\u010dekan\u011b proniknout jazykem do \u00fast. Bill se sna\u017eil \u00fasta zav\u0159\u00edt, odstrk\u00e1val od sebe jeho hru\u010f, kter\u00e1 se na jeho t\u011blo nenasytn\u011b tla\u010dila. C\u00edtil jeho mu\u010div\u00e9 doteky po cel\u00e9m t\u011ble, tvrd\u00e9 a bez soucitu, \u017ee nesta\u010dil zaznamen\u00e1vat, kde se jeho ruce zrovna nach\u00e1zely. <\/p>\n

„Ne… Dost…“ vydechl skrz polibky, siln\u011b p\u0159itom lapal po dechu, kdy\u017e se na malou chvilku ty bezchutn\u00e9 rty odlepily od t\u011bch jeho. C\u00edtil se tak \u0161pinav\u011b, zneuct\u011bn\u00fd, by\u0165 ho ten mu\u017e prozat\u00edm pouze pol\u00edbil.<\/div>\n

„Pssst, poslouchej, mali\u010dk\u00fd. Bu\u010f bude\u0161 zticha a j\u00e1 na tebe budu hodn\u00fd, nebo si to nech\u00e1me na jindy, kde nebude nikdo, kdo by t\u011b mohl zachr\u00e1nit. Vyber si,“ sykl proti jeho tv\u00e1\u0159i a znovu ho pol\u00edbil, tentokr\u00e1t tvrd\u011bji, nal\u00e9hav\u011bji. Billovy rty chutnaly tak sladce a on se nemohl ovl\u00e1dat pod tak dlouho potla\u010dovanou touhou.<\/div>\n
Bill si vybral. Bu\u0161il slab\u00fdmi p\u011bstmi do jeho hrudi, sna\u017eil se ho od sebe dostat jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem. Cht\u011bl s pln\u00fdch plic k\u0159i\u010det, do\u017e\u00e1dat se pozornosti ostatn\u00edch. Av\u0161ak mu\u017e byl a\u017e moc zabran\u00fd do polibku, nenechal jeho rty dostate\u010dn\u011b dlouho voln\u00e9, aby se mohly rozk\u0159i\u010det.<\/div>\n
Dv\u011b \u0161pinav\u00e9 ruce vklouzly pod chlapcovo natrhl\u00e9 tri\u010dko, zneuctily tu bledou nevinnou k\u016f\u017ei, je\u017e vypadala jako and\u011blsk\u00e1. Pevn\u011b uchopil Billovy boky a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b tak siln\u011b, a\u017e mu m\u00e1lem vyrazil dech. C\u00edtil pod sebou jeho rozt\u0159esen\u00e9 vzpouzej\u00edc\u00ed se t\u011blo. A to ho vydr\u00e1\u017edilo natolik, \u017ee u\u017e nemohl d\u00e9le \u010dekat, surov\u011b z n\u011bj tri\u010dko serval, slab\u00e9 nitky jen ti\u0161e zapraskaly. Op\u0159el se o Billovo slab\u00e9 t\u011blo a to ihned skon\u010dilo na zemi. <\/p>\n

„Ne, pros\u00edm…“ odporoval Bill. Ve\u0161kerou svou silou se sna\u017eil ze sebe to t\u011b\u017ek\u00e9 t\u011blo odvalit. Kopal nohama, sna\u017eil se ho ude\u0159it do obli\u010deje nebo mu alespo\u0148 rozdr\u00e1sat sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi nehty k\u016f\u017ei. Zp\u016fsobil mu v\u0161ak jen ne\u0161kodn\u00e9 mal\u00e9 r\u00e1ny, kter\u00fdch si v t\u00e9to chv\u00edli mu\u017e ani nev\u0161\u00edmal. St\u0159edem jeho z\u00e1jmu byl pouze Bill, a on byl rozhodnut\u00fd si s t\u00edmto mali\u010dk\u00fdm u\u017e\u00edt.<\/div>\n

Bill byl se silami u konce, m\u011bl co d\u011blat, aby se neudusil jeho hladov\u00fdmi polibky. D\u00e1vno slzami zakalen\u00e9 o\u010di se zav\u0159ely, pevn\u011b stisknul v\u00ed\u010dka k sob\u011b a sna\u017eil si p\u0159edstavit si n\u011bco p\u011bkn\u00e9ho, n\u011bco, co by jeho mysl alespo\u0148 trochu odvr\u00e1tilo od t\u011bch odporn\u00fdch dotek\u016f. Av\u0161ak jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 ho v tu chv\u00edli dok\u00e1zala alespo\u0148 trochu uklidnit, byla p\u0159edstava Toma. Vybavoval si jeho tv\u00e1\u0159, o\u010di, rty, \u00fasm\u011bv, tak moc se sna\u017eil p\u0159edstavit si, \u017ee je te\u010f v jeho n\u00e1ru\u010di a ne toho slizk\u00e9ho chl\u00e1pka. P\u0159edstavy se ale rychle rozpl\u00fdvaly, kdy\u017e sly\u0161el jeho rychl\u00fd dech na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, \u0161eptal mu do ucha n\u011bjak\u00e9 nesmysly, kter\u00fdm ani zdaleka nerozum\u011bl. Bill hlasit\u011b zak\u0148u\u010del pod jeho rukama, kter\u00e9 z n\u011bj rvaly kalhoty, a ze zoufalosti si p\u0159itiskl dlan\u011b na tv\u00e1\u0159. <\/p>\n

„Sakra!“ ozval se ud\u00fdchan\u00fd na\u0161tvan\u00fd hlas, pot\u00e9 doteky ustaly, ruce ho jen pevn\u011b dr\u017eely za p\u00e1s. Bill se odv\u00e1\u017eil sundat si ruce z obli\u010deje a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se dozv\u011bd\u011bl, co mu\u017ee donutilo ustat v tom, aby ho tak nestydat\u011b osah\u00e1val.<\/div>\n

P\u0159ed m\u0159\u00ed\u017eemi cely poblik\u00e1valo jak\u00e9si namodral\u00e9 sv\u011btlo, jeho\u017e ku\u017eel bloudil po sp\u00edc\u00edch t\u011blech. N\u011bkolikr\u00e1t projel tam a zase zp\u011bt. Na zdi vedle Billa se objevil st\u00edn postavy, kter\u00e1 baterkou pr\u00e1v\u011b kontrolovala, jestli v\u0161ichni sp\u00ed. Sta\u010dila setina sekundy, aby si Bill uv\u011bdomil, \u017ee jeho zbo\u017en\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed bylo vysly\u0161eno.<\/div>\n
„Tomi! Tomi, po-“ Zpocen\u00e1 dla\u0148 ho uml\u010dela, av\u0161ak k\u0159ik byl natolik hlasit\u00fd a nal\u00e9hav\u00fd, \u017ee se odrazil od v\u0161ech kout\u016f. <\/p>\n

Tom se zastavil v p\u016fli kroku, pr\u00e1v\u011b se ujistil, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku a cht\u011bl p\u0159ej\u00edt k druh\u00e9 cele, kdy\u017e zaslechl ten zn\u00e1m\u00fd hlas. Zd\u011b\u0161en\u011b se oto\u010dil a rychle p\u0159ejel sv\u011btlem celou celu je\u0161t\u011b jednou, ale kdy\u017e nena\u0161el nic, co by ho m\u011blo zaj\u00edmat, zasv\u00edtil do v\u0161ech kout\u016f a pomalu o\u010dima p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl ka\u017ed\u00fd kus podlahy. Sv\u011btlo zachytilo dv\u011b postavy choul\u00edc\u00ed se na samotn\u00e9m konci cely. \u010cernovlas\u00fd chlapec le\u017eel na podlaze, na n\u011bm n\u011bkter\u00fd z otrok\u016f a zakr\u00fdval mu \u00fasta, aby nemohl k\u0159i\u010det. Tom nezav\u00e1hal ani na sekundu, kdy\u017e zahl\u00e9dl skoro nah\u00e1 t\u011bla. Rozzu\u0159en\u011b popadl zbra\u0148, kter\u00e1 mu visela kolem ramena za siln\u00fd popruh.<\/div>\n

„Okam\u017eit\u011b od n\u011bj vypadni! Hned!“<\/em> za\u0159val sm\u011brem k nim a rozt\u0159esenou rukou s\u00e1hl do kapsy, ale ne\u017e sta\u010dil otev\u0159\u00edt celu, mu\u017e st\u00e1l na nohou, p\u0159ed sebou dr\u017eel vyd\u011b\u0161en\u00e9ho Billa a varovn\u011b se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n
„Jestli ud\u011bl\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b jeden krok, vy\u0161uk\u00e1m z n\u011bj du\u0161i p\u0159\u00edmo p\u0159ed tv\u00fdma o\u010dima!“<\/em> Mu\u017e Billa uchopil za krk, druhou rukou se mu sna\u017eil dostat do kl\u00edna, p\u0159i\u010dem\u017e ho st\u00e1le dr\u017eel p\u0159ed sebou jako \u0161t\u00edt.<\/div>\n
Bill se sna\u017eil od n\u011bj odtrhnout, nerozum\u011bl jeho slov\u016fm, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee je ve velk\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed. „Tomi…“ zana\u0159\u00edkal pla\u010dtiv\u011b, up\u0159el pohled do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed a i p\u0159es tmu, kter\u00e1 v cele vl\u00e1dla, mohl vid\u011bt jejich v\u00fdraz. M\u011bl o n\u011bj strach a nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. <\/p>\n

Tom se sna\u017eil zachovat si chladnou hlavu a hlavn\u011b nepanika\u0159it. Pokud otrokovi uk\u00e1\u017ee, \u017ee z n\u011bj m\u00e1 strach, vyu\u017eije toho. Vyb\u011bhl z cely, od kamenn\u00fdch zd\u00ed se rozl\u00e9hal jeho tvrd\u00fd hlas, kter\u00fd pro\u0161el ka\u017ed\u00fdm koutem, ka\u017edou chodbou, ka\u017edou celou. Hned pot\u00e9, co zavolal na poplach, se po cel\u00e9m v\u011bzen\u00ed rozezn\u011bl dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed k\u0159ik, dusav\u00e9 kroky se st\u00e1le p\u0159ibli\u017eovaly, p\u0159ipojovaly se k nim dal\u0161\u00ed.<\/div>\n

„Tak\u017ee m\u011b poslouchej, bu\u010f ho hned pust\u00ed\u0161, nebo t\u011b te\u010f hned vykastruju jedn\u00edm pr\u016fst\u0159elem!“<\/em> Obr\u00e1til se na sv\u00e9ho otroka, up\u0159el na n\u011bj tak zlostn\u00fd a necitliv\u00fd pohled, a\u017e se v o\u010d\u00edch mu\u017ee uk\u00e1zal strach. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee nepom\u016f\u017ee, kdy\u017e \u0159ekne, \u017ee ho rovnou zabije. Ka\u017ed\u00fd, kdo byl tady pouh\u00fd t\u00fdden, prosil o smrt. Mu\u017e by nejd\u0159\u00edv ubl\u00ed\u017eil Billovi, a pak by se nechal s \u00fasm\u011bvem zast\u0159elit. Jedin\u00fdm rozkazem, kter\u00fd v\u017edy pomohl, byl slib fyzick\u00e9ho trestu. <\/p>\n

\u010cernovlas\u00fd chlapec nic nevid\u011bl, slzy mu zabr\u00e1nily ve v\u00fdhledu, a kdy\u017e zaslechl hlasit\u00fd v\u00fdst\u0159el, trhl sebou natolik, \u017ee mu\u017e za n\u00edm m\u00e1lem upadl. Pr\u00e1v\u011b vyst\u0159elen\u00e1 varovn\u00e1 kulka se odrazila od stropu.<\/div>\n

„Pus\u0165 ho a dej ruce nad hlavu!“<\/em> p\u0159ik\u00e1zal Tom pevn\u00fdm hlasem a jedn\u00edm okem zaznamenal, \u017ee se pr\u00e1v\u011b vedle n\u011bj postavilo asi deset ozbrojen\u00fdch pir\u00e1t\u016f. Mu\u017e, jen\u017e dr\u017eel Billa, nem\u011bl na vybranou, pustil Billovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo, a to se ihned bezvl\u00e1dn\u011b sesypalo na zem. <\/p>\n

autor: xoxo_Lady<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xoxo_Lady Zdrav\u00edm s dal\u0161\u00edm d\u00edlkem! Dne\u0161n\u00ed d\u00edl je trochu krat\u0161\u00ed, ale to je proto, \u017ee jsem toho k sob\u011b necht\u011bla tolik m\u00edchat. Nebudu nic prozrazovat, ale kone\u010dn\u011b se n\u00e1m ten d\u011bj tro\u0161ku v\u00edc rozjede. \ud83d\ude09 A je\u0161t\u011b bych cht\u011bla upozornit na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[433],"tags":[],"class_list":["post-7982","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prayers-to-stars"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7982","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7982"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7982\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7982"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7982"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7982"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}