{"id":8007,"date":"2011-08-20T17:00:00","date_gmt":"2011-08-20T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7986"},"modified":"2011-08-20T17:00:00","modified_gmt":"2011-08-20T16:00:00","slug":"just-my-boy-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/20\/just-my-boy-21\/","title":{"rendered":"Just my boy 21."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Rachel
<\/strong> <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Presents <\/p>\n

<\/strong>Oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku a otev\u0159el domovn\u00ed dve\u0159e, vstoupil do mal\u00e9, \u00fatuln\u00e9 p\u0159eds\u00edn\u011b, jeho pohled t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vzhl\u00e9dnul k odrazu, jen\u017e mu zrcadlo, vis\u00edc\u00ed na zdi, nab\u00edzelo. <\/p>\n

Spokojen\u00fd, \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv pohr\u00e1val na jeho rtech, nezmizel ani ve chv\u00edli, kdy z obsahu sv\u00e9ho batohu vyt\u00e1hl pe\u010dliv\u011b slo\u017een\u00fd \u0161\u00e1tek, jen\u017e mu dnes jeho p\u00e1n hodil na podlahu, rozprost\u0159el jej a stihl jeho l\u00e1tkou skr\u00fdt zarudl\u00e9 zna\u010dky mat\u010din\u00fdm o\u010d\u00edm, je\u017e na n\u011bj nahl\u00e9dly mezerou pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed. <\/p>\n

„Ahoj, Tome,“ pozdravila jej, pohl\u00e9dla do jeho \u0161\u0165astn\u00e9 tv\u00e1\u0159e, je\u017e k n\u00ed vzhl\u00e9dla. Nemohla p\u0159ehl\u00e9dnout jeho \u00fasm\u011bv, byl jin\u00fd ne\u017e ten, jen\u017e na jeho rtech denn\u011b v\u00edd\u00e1vala. Pln\u00fd radosti a pot\u011b\u0161en\u00ed, zvl\u00e1\u0161tn\u00edho tajemna, je\u017e nal\u00e9zala v rozz\u00e1\u0159en\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch. <\/p>\n

„Usm\u00edv\u00e1\u0161 se, stalo se n\u011bco?“ <\/p>\n

„Poj\u010f se mnou,“ za\u0161eptal vyh\u00fdbavou odpov\u011b\u010f a pomalu ji vzal za ruku, vedl je oba \u00fazkou, kr\u00e1tkou chodbou do jejich mal\u00e9, skromn\u00e9 kuchyn\u011b. <\/p>\n

Pousm\u00e1l se a oto\u010dil \u010delem k matce, c\u00edtil p\u0159\u00edtomnost t\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 chv\u00edle, je\u017e pro n\u011b oba pr\u00e1v\u011b nastala. <\/p>\n

„Zav\u0159i o\u010di, pros\u00edm,“ zaprosil, zad\u00edval se do o\u010d\u00ed, je\u017e k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00ed\u017eely, jejich pohled ani na okam\u017eik neopustil jeho tv\u00e1\u0159. <\/div>\n

\n
<\/div>\n
\n

„No tak, pros\u00edm. Jinak to nebude p\u0159ekvapen\u00ed.“ <\/p>\n

Prosebn\u011b zamrkal, pousm\u00e1l se, jakmile jej\u00ed zv\u011bdav\u00fd pohled skryla v\u00ed\u010dka a z\u00e1voj dlouh\u00fdch \u0159as. Poodstoupil a polo\u017eil batoh na jednu ze dvou \u017eidl\u00ed u jejich mal\u00e9ho stolu, rychle zalovil v jeho obsahu, vyt\u00e1hl to, co pot\u0159eboval. <\/p>\n

Naposled poupravil \u0161irokou, ozdobnou stu\u017eku a nedo\u010dkav\u011b k n\u00ed popo\u0161el bl\u00ed\u017e, vzal jej\u00ed dla\u0148 do sv\u00e9 a oto\u010dil ji vzh\u016fru, vlo\u017eil do n\u00ed mal\u00fd d\u00e1rek. <\/p>\n

„U\u017e,“ za\u0161eptal, jeho o\u010di pozorovaly mat\u010dinu tv\u00e1\u0159, jej\u00ed\u017e v\u00fdraz se zm\u011bnil s pohledem na p\u0159edm\u011bt, le\u017e\u00edc\u00ed v jej\u00ed dlani. <\/p>\n

P\u0159ekvapen\u011b zamrkala, prohl\u00ed\u017eela si malou krabi\u010dku, b\u0159\u00ed\u0161ka jej\u00edch prst\u016f lehce p\u0159ejela po hladk\u00e9m obalu, pod n\u00edm\u017e se jist\u011b nach\u00e1zelo n\u011bco nezn\u00e1m\u00e9ho. V\u00e1hav\u011b vzhl\u00e9dla k jeho o\u010d\u00edm. <\/p>\n

„Otev\u0159i to. To je pro tebe,“ odpov\u011bd\u011bl na jej\u00ed nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku, netrp\u011bliv\u011b pozoroval pr\u00e1ci rozt\u0159esen\u00fdch prst\u016f, je\u017e zatahaly za jeden voln\u00fd konec stu\u017eky, pomalu otev\u0159ely mal\u00fd p\u0159edm\u011bt. <\/p>\n

Drobn\u00e9, jemn\u00e9 n\u00e1u\u0161nice z prav\u00e9ho zlata. Oba je vid\u011bli jen jednou za nabl\u00fdskanou v\u00fdlohou zlatnictv\u00ed, kolem n\u011bj\u017e ned\u00e1vno n\u00e1hodn\u011b proch\u00e1zeli. A te\u010f se na ni d\u00edvaly z mal\u00e9 krabi\u010dky v jej\u00edch rukou, posazeny v hebk\u00e9 l\u00e1tce, n\u00e1dhern\u011b z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed uprost\u0159ed jej\u00ed b\u011blosti. <\/p>\n

„Tome.“ <\/p>\n

Tich\u00e9 za\u0161ept\u00e1n\u00ed se vylinulo z jej\u00edch pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f, jej\u00ed o\u010di v\u0161ak ani na okam\u017eik neopustily n\u00e1dheru, kr\u00e1sn\u011b se t\u0159pyt\u00edc\u00ed v jej\u00edch rukou. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po n\u00ed st\u00e1le dokola, jej\u00ed pohled hladil ka\u017ed\u00fd jemn\u00fd z\u00e1hyb, ka\u017ed\u00fd mal\u00fd kam\u00ednek, ka\u017edou drobnou perli\u010dku, jej\u00ed\u017e t\u0159pyt zlatav\u011b vybl\u00fdskl, jak krabi\u010dku nat\u00e1\u010dela do stran, prohl\u00ed\u017eela si jej\u00ed obsah ze v\u0161ech mo\u017en\u00fdch \u00fahl\u016f. <\/p>\n

Nikdy nic takov\u00e9ho ani nedr\u017eela v ruce, nato\u017e, aby si to koupila, zlat\u00e9 n\u00e1u\u0161nice byly t\u00edm posledn\u00edm, co si ze sv\u00e9ho mal\u00e9ho platu mohla dovolit. Tyhle kr\u00e1sn\u00e9, av\u0161ak pro spole\u010denskou vrstvu, do n\u00ed\u017e pat\u0159ila, nedostupn\u00e9 v\u011bci, znala jen z velk\u00fdch, drah\u00fdch v\u00fdloh, jim\u017e neodolala a alespo\u0148 na chv\u00edli se p\u0159ed nimi zastavila, nahl\u00ed\u017eej\u00edc na n\u00e1dheru uvnit\u0159. <\/p>\n

A te\u010f\u2026 jen mal\u00fd kousek z t\u00e9 n\u00e1dhery vlastnila ona sama. Bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00e9 na to, aby tomu mohla uv\u011b\u0159it. Nesm\u011ble vzt\u00e1hla prst a b\u0159\u00ed\u0161kem se lehce, opatrn\u011b dotkla jedn\u00e9 z perli\u010dek, vsazen\u00fdch dovnit\u0159, rychle jej st\u00e1hla zp\u00e1tky, jako by se b\u00e1la, \u017ee by se n\u00e1dhera pod jej\u00edm dotekem mohla po\u0161pinit \u010di rozplynout. <\/p>\n

„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed.“ <\/p>\n

„Nem\u011bl jsi je kupovat a tolik utr\u00e1cet, byly jist\u011b p\u0159\u00edli\u0161 drah\u00e9,“ vzhl\u00e9dla k jeho tv\u00e1\u0159i, v jej\u00edm pohledu se na okam\u017eik zabl\u00fdskl n\u00e1znak ustaranosti. Neodva\u017eovala se pomyslet na cenu, ji\u017e musel d\u00e1rek m\u00edt. <\/p>\n

„Dnes jsem dostal prvn\u00ed v\u00fdplatu, \u0161el jsem z pr\u00e1ce do m\u011bsta a zaplatil v\u0161echny poplatky. Vyd\u011blal jsem dost pen\u011bz na to, abych ti mohl koupit d\u00e1rek, kter\u00fd by se ti l\u00edbil. Cht\u011bl jsem ti ud\u011blat radost.“ <\/p>\n

Jeho ruka opatrn\u011b spo\u010dinula na hebk\u00fdch vlasech, lehce je pohladila. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, kolik musel zaplatit, aby byly n\u00e1u\u0161nice jeho. C\u00edtil radost a pot\u011b\u0161en\u00ed z toho, co j\u00ed mohl d\u00e1t, pohled na d\u00e1rek v jej\u00ed dlani, jen\u017e pro ni koupil on s\u00e1m, jej \u010dinil \u0161\u0165astn\u00fdm. O to v\u00edc, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee se j\u00ed l\u00edb\u00ed, vid\u011bl \u00fa\u017eas a p\u0159ekvapen\u00ed, je\u017e dosud nezmizelo z jej\u00ed tv\u00e1\u0159e. <\/p>\n

Zaslou\u017eila si to, v\u00edc, ne\u017e kdokoli jin\u00fd na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Nikdo jin\u00fd pro n\u011bj neznamenal v\u00edc ne\u017e ona. Nikomu jin\u00e9mu by tak kr\u00e1sn\u00fd d\u00e1rek nikdy nekoupil. Ten pat\u0159il jen j\u00ed. <\/p>\n

Oto\u010dila se a m\u011bkce jej pohladila po tv\u00e1\u0159i, l\u00e1skypln\u011b jej p\u0159ivinula do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. <\/p>\n

„Jsou n\u00e1dhern\u00e9, opravdu kr\u00e1sn\u00e9. Ani nev\u00ed\u0161, jak moc jsem na tebe py\u0161n\u00e1. D\u011bkuji ti, Tome,“ za\u0161eptala, prvn\u00ed slza dopadla na jeho rameno, vpila se do l\u00e1tky jeho tri\u010dka. <\/p>\n

„To nic, koupil jsem je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 d\u00e1rky a zbytek pen\u011bz jsem donesl dom\u016f. M\u016f\u017ee\u0161 si nakoupit, co bude\u0161 cht\u00edt. Te\u010f u\u017e n\u00e1m bude jenom dob\u0159e,“ pousm\u00e1l se, vtiskl mal\u00fd polibek do jej\u00edch vlas\u016f. <\/p>\n

Poodt\u00e1hl se a popo\u0161el k batohu, vyt\u00e1hl z n\u011bj velkou bonboni\u00e9ru plnou \u010dokol\u00e1dov\u00fdch bonbon\u016f a malou ta\u0161ku. <\/p>\n

„Sammy?“ <\/p>\n

Klekl si na kolena a p\u0159isunul si bl\u00ed\u017e misku le\u017e\u00edc\u00ed na podlaze, naslouchal cinkotu mal\u00e9 rolni\u010dky, jen\u017e se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eoval. Dlan\u00ed zajel do ta\u0161ky a vyt\u00e1hnul z n\u00ed jednu malou kapsi\u010dku plnou chutn\u00e9ho masa, otev\u0159el ji a vlo\u017eil jej\u00ed obsah do misky. <\/p>\n

Vzhl\u00e9dl, jeho tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv, jakmile spat\u0159il mal\u00e9 kot\u011b, podobaj\u00edc\u00ed se sp\u00ed\u0161e \u010dern\u00e9, chlupat\u00e9 kuli\u010dce s rolni\u010dkou, cinkaj\u00edc\u00ed na krku. Pohladil jej po \u010derno\u010dern\u00e9, hebk\u00e9 srsti, mohl sly\u0161et p\u0159\u00edtuln\u00e9 zavrn\u011bn\u00ed, je\u017e mu bylo odpov\u011bd\u00ed. Zv\u00ed\u0159\u00e1tko se p\u0159itulilo k h\u0159ejiv\u00e9mu teplu dvou l\u00e1skypln\u00fdch dlan\u00ed, ot\u00edralo se o n\u011b a bla\u017een\u011b p\u0159edlo, \u017eadonilo o dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed doteky. <\/p>\n

„N\u011bco jsem ti p\u0159inesl,“ pousm\u00e1l se a prsty projel hebou\u010dk\u00fd, uhlov\u011b \u010dern\u00fd ko\u017e\u00ed\u0161ek, popostr\u010dil misku bl\u00ed\u017e a naposled jej pohladil. <\/p>\n

Pozoroval, jak se kot\u011b packami zap\u0159elo kolem okraj\u016f misky, s po\u017eitkem se pustilo do velk\u00e9, chutn\u00e9 porce. Pousm\u00e1l se a vstal, polo\u017eil n\u011bkolik dal\u0161\u00edch kapsi\u010dek na kuchy\u0148skou linku. M\u011bly pro zv\u00ed\u0159\u00e1tko vysta\u010dit na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed dny. <\/p>\n

„A co sis koupil pro sebe, Tome?“ <\/p>\n

Jeho matka vzhl\u00e9dla od krabi\u010dky, opatrn\u011b ji polo\u017eila na st\u016fl. Ptala se, p\u0159esto\u017ee ji\u017e znala odpov\u011b\u010f. Znala jeho skromnost, je\u017e mu nikdy nedovolovala dop\u0159\u00e1t si to, co m\u011bli v\u0161ichni jin\u00ed. Dop\u0159\u00e1t si to, po \u010dem mo\u017en\u00e1 tam hluboko uvnit\u0159 sebe doopravdy tou\u017eil. <\/p>\n

„Nic, nic jsem si nekoupil,“ odpov\u011bd\u011bl popravd\u011b, sklopil pohled p\u0159ed t\u00edm jej\u00edm. Uc\u00edtil jemn\u00e9 pohlazen\u00ed na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. <\/p>\n

„Ur\u010dit\u011b se pro tebe n\u011bco najde. Z\u00edtra z pr\u00e1ce b\u011b\u017e do m\u011bsta a kup si n\u011bco hezk\u00e9ho, co se ti bude l\u00edbit. Mus\u00ed\u0161 myslet tak\u00e9 na sebe, syn\u00e1\u010dku,“ pousm\u00e1la se, vtiskla mal\u00fd polibek na jeho l\u00edci. <\/p>\n

„Posa\u010f se a po\u010dkej na m\u011b, jen zab\u011bhnu do obchodu pro p\u00e1r surovin a uva\u0159\u00edm tv\u00e9 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed j\u00eddlo. Ud\u011bl\u00e1me si hezk\u00fd ve\u010der, dnes je tv\u016fj velk\u00fd den,“ pohladila jej a v\u011bnovala mu posledn\u00ed \u00fasm\u011bv, vzala p\u0159ipravenou ta\u0161ku a pen\u011b\u017eenku, polo\u017eenou na kuchy\u0148sk\u00e9 lince. Zam\u00e1vala a vyb\u011bhla z domovn\u00edch dve\u0159\u00ed ven na ulici. <\/p>\n

Poodstoupil od linky a popo\u0161el k batohu, netrvalo dlouho a polo\u017eil na st\u016fl zbyl\u00e9 pen\u00edze z \u010dist\u00e9 mzdy a v\u00fdplatn\u00ed l\u00edstek. Posadil se na druhou volnou \u017eidli a prsty si promnul unaven\u00e1 o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka, rozhl\u00e9dnul se po pr\u00e1zdn\u00e9 kuchyni, v n\u00ed\u017e za\u010d\u00ednalo houstnout a nar\u016fstat ticho. Osam\u011bl. <\/p>\n

Jeho pohled shl\u00e9dnul dol\u016f, zastavil se na hromad\u011b bankovek, je\u017e je\u0161t\u011b p\u0159ed okam\u017eikem polo\u017eil na desku stolu. Prob\u00edral se barevn\u00fdmi pap\u00edrky, nechal je proklouz\u00e1vat mezi sv\u00fdmi prsty a padat dol\u016f jako podzimn\u00ed list\u00ed. Nikdy nevid\u011bl tolik pen\u011bz pohromad\u011b, nato\u017e aby pat\u0159ily jemu. Byly zbytkem jeho \u010dist\u00e9 mzdy, kterou m\u011bl u sebe, odm\u011bna, je\u017e mu byla vyplacena, z\u016fstala bez hnut\u00ed na jeho \u00fa\u010dtu. <\/p>\n

Jeho odm\u011bna. 1.000 \u20ac. Tohle byla jeho cena. Cena za jeho \u010das, za jeho t\u011blo, za jeho neposkvrn\u011bnou nevinnost, za jeho panictv\u00ed. <\/p>\n

P\u011bt spole\u010dn\u00fdch chvil. \u010cty\u0159i soulo\u017ee a jedno uspokojen\u00ed v mu\u010div\u00e9m horku la\u010dn\u00fdch \u00fast. <\/p>\n

Nemohl si st\u011b\u017eovat. Nem\u011bl d\u016fvod. Vypadalo to, jako by mileneck\u00fd vztah, na n\u011bj\u017e p\u0159istoupil, sk\u00fdtal v\u00fdhody, je\u017e mu a\u017e te\u010f p\u0159i\u0161ly skute\u010dn\u00fdmi. Jeho p\u00e1n mu nab\u00eddl sex, dok\u00e1zal jej poka\u017ed\u00e9 dob\u0159e uspokojit, ji\u017e p\u011btkr\u00e1te jej vynesl do r\u00e1je, na sam\u00fd vrchol slasti a blaha, o n\u011bm\u017e se mu nikdy ani neslo, v \u017e\u00e1dn\u00e9 z jeho nesm\u011bl\u00fdch erotick\u00fdch p\u0159edstav. <\/p>\n

Nechal se j\u00edm osoulo\u017eit, uspokojil jej a zaplatil mu. Ano, dostal zaplaceno, na jeho vkus a pom\u011bry a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Kolik dostali ti p\u0159ed n\u00edm? V\u00fd\u0161e odm\u011bny z\u00e1visela na tom, jak se sna\u017eil a kolik si zaslou\u017eil, tak to bylo \u0159e\u010deno v jejich dohod\u011b. Opravdu byl tak dobr\u00fd? \u010c\u00e1stka, j\u00ed\u017e dostal, nebyla ni\u010d\u00edm zanedbateln\u00fdm. Jej\u00ed v\u00fd\u0161e o n\u011b\u010dem sv\u011bd\u010dila. Byl snad dobr\u00fdm milencem? <\/p>\n

Pomalu vzal l\u00edstek do prst\u016f a ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 si jej prohl\u00e9dl, popla\u0161en\u011b vzhl\u00e9dl, jakmile se k n\u011bmu donesl zvuk odemykaj\u00edc\u00edho z\u00e1mku. Uschoval pen\u00edze do pen\u011b\u017eenky a vr\u00e1til ji zp\u011bt do batohu, ruka s jeho l\u00edstkem rychle zajela do zadn\u00ed kapsy kalhot. Matka se o jeho vysok\u00e9 odm\u011bn\u011b nikdy nesm\u011bla dozv\u011bd\u011bt. Byla n\u00e1padn\u00e1, a\u017e moc velk\u00e1 jen na oby\u010dejn\u00e9ho d\u011bln\u00edka, j\u00edm\u017e v jej\u00edch o\u010d\u00edch byl. <\/p>\n

„U\u017e m\u00e1m v\u0161echno a hned se do toho pust\u00edm, m\u016f\u017ee\u0161 si zat\u00edm odpo\u010dinout, ne\u017e bude j\u00eddlo hotovo,“ pousm\u00e1la se a pohladila jej po spleten\u00fdch cop\u00e1nc\u00edch, jej\u00ed ruka se zastavila s dostate\u010dn\u011b hlasit\u00fdm, d\u016frazn\u00fdm zaklep\u00e1n\u00edm na domovn\u00ed dve\u0159e. <\/p>\n

Nevid\u011bla cestou nikoho, kdo by k nim \u0161el. Jejich pohledy se st\u0159etly. <\/p>\n

„Jdu otev\u0159\u00edt.“ <\/p>\n

Pomalu vstal ze \u017eidle a odb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm, otev\u0159el je a na okam\u017eik ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b pohl\u00e9dl. <\/p>\n

Mal\u00fd, zavalit\u00fd mu\u017e, oble\u010den\u00fd v p\u011bkn\u00e9 uniform\u011b, upraven\u00fd, s nabl\u00fdskan\u00fdm, drah\u00fdm autem za jeho z\u00e1dy. Posl\u00ed\u010dek. <\/p>\n

„Pan Tr\u00fcmper? N\u011bco tu pro v\u00e1s m\u00e1m.“ <\/p>\n

Ne\u010dekal na jeho souhlas, podal mu malou b\u00edlou ob\u00e1lku nadepsanou jeho jm\u00e9nem. P\u00edsmem, je\u017e chlapec dnes ji\u017e jednou vid\u011bl. Na ob\u00e1lce, v n\u00ed\u017e dostal sv\u016fj v\u00fdplatn\u00ed l\u00edstek. <\/p>\n

„Podepi\u0161te mi, \u017ee jste to p\u0159evzal,“ podal mu propisku a pap\u00edr, po\u010dkal si na jeho podpis, ne\u017e se oto\u010dil a p\u0159eb\u011bhl zp\u00e1tky k autu, nastartoval a ujel pry\u010d. <\/p>\n

Zav\u0159el dve\u0159e a op\u0159el se o n\u011b z\u00e1dy, jeho pohled se ani na okam\u017eik neodtrhl od ob\u00e1lky spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v jeho prstech. Pomalu ji rozev\u0159el, upoutal jej mal\u00fd l\u00edstek uvnit\u0159\u2026 <\/p>\n

„Kdo to byl, Tome?“ <\/p>\n

„Jen kolega z pr\u00e1ce, p\u0159i\u0161el mi \u0159\u00edct, \u017ee dnes mus\u00edm je\u0161t\u011b na p\u0159es\u010das. Nev\u00edm, kdy se vr\u00e1t\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl ke kuchyni, st\u00e1le v\u0161ak z\u016fst\u00e1val v p\u0159eds\u00edni. <\/p>\n

Neodva\u017eoval se k n\u00ed j\u00edt, neodva\u017eoval se pohl\u00e9dnout do jej\u00edch o\u010d\u00ed. Mo\u017en\u00e1 byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zbab\u011bl\u00fd na to, aby to mohl ud\u011blat. <\/p>\n

„I tak budeme ve\u010der spolu. Mezit\u00edm, co bude\u0161 v pr\u00e1ci, uva\u0159\u00edm ve\u010de\u0159i a po\u010dk\u00e1m na tebe, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161.“ <\/p>\n

Bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a op\u0159el se o dve\u0159e za sv\u00fdmi z\u00e1dy, pomalu sjel a\u017e dol\u016f, na chladnou podlahu. Objal sv\u00e1 kolena a p\u0159isunul je bl\u00ed\u017e, jeho o\u010di naposled pe\u010dliv\u011b p\u0159el\u00e9tly mal\u00fd, kr\u00e1tk\u00fd vzkaz, stoj\u00edc\u00ed na l\u00edstku v jeho rukou. <\/p>\n

Chci t\u011b do hodiny v zrcadlech. Nenech\u00e1vej nadr\u017een\u00e9 ko\u0165\u00e1tko dlouho \u010dekat. <\/p>\n

<\/em>autor: Rachel<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Presents Oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku a otev\u0159el domovn\u00ed dve\u0159e, vstoupil do mal\u00e9, \u00fatuln\u00e9 p\u0159eds\u00edn\u011b, jeho pohled t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vzhl\u00e9dnul k odrazu, jen\u017e mu zrcadlo, vis\u00edc\u00ed na zdi, nab\u00edzelo. Spokojen\u00fd, \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv pohr\u00e1val na jeho rtech, nezmizel ani ve chv\u00edli, kdy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[415],"tags":[],"class_list":["post-8007","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-my-boy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8007","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8007"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8007\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8007"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8007"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8007"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}