{"id":8008,"date":"2011-08-20T15:30:00","date_gmt":"2011-08-20T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7987"},"modified":"2011-08-20T15:30:00","modified_gmt":"2011-08-20T14:30:00","slug":"vampire-vs-hunter-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/20\/vampire-vs-hunter-19\/","title":{"rendered":"Vampire vs. Hunter 19."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^ <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

<\/strong>KaKiNkAaA ^_^ – Up\u00edr Bill<\/em><\/div>\n

Doris – Lovec Tom<\/em> <\/p>\n

Bill <\/p>\n

<\/strong>Te\u010f se mnou, troufal bych si \u0159\u00edct, manipuluje\u0161. Je mi jasn\u00e9, \u017ee tohle nen\u00ed jedin\u00e1 tv\u00e1 zbra\u0148 na up\u00edry, jako jsem j\u00e1, kterou m\u00e1\u0161. Mus\u00ed\u0161 jich m\u00edt v\u00edc, a to pr\u00e1v\u011b doma. Tam, kam se chyst\u00e1m s tebou j\u00edt. Jsem to ale bl\u00e1zen. No co\u2026 v \u017eivot\u011b se mus\u00ed riskovat, jinak by nikdo pomalu nem\u011bl \u0161anci p\u0159e\u017e\u00edt. Ale je tohle ten spr\u00e1vn\u00fd risk, z kter\u00e9ho vyjdu na\u017eivu? Snad ano. Nejsi jako j\u00e1\u2026 ten, kter\u00fd nikdy nehraje f\u00e9r. Nav\u00edc s\u00e1m v\u00edm, \u017ee jsem tvoje z\u00e1vislost, tak stejn\u011b jako ty ta m\u00e1. Co\u017e ka\u017ed\u00e9mu z n\u00e1s d\u00e1v\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed nad\u011bji na p\u0159e\u017eit\u00ed. Nech\u00e1m se tebou pol\u00edbit, p\u0159i\u010dem\u017e t\u011b jemn\u011b kousnu do rtu, kter\u00fd jsem ti v noci prokousnul o\u0161kliv\u011b. N\u00e1sledn\u011b na to m\u011b odstr\u010d\u00ed\u0161 a rozejde\u0161 se dol\u016f ze st\u0159echy. Chv\u00edli t\u011b jenom tak sleduju. D\u00edv\u00e1m se na tv\u00e1 z\u00e1da, ale nakonec se rozejdu tak i j\u00e1. Oba se dostaneme na zem, p\u0159ed tv\u016fj d\u016fm. Ani jeden z n\u00e1s moment\u00e1ln\u011b nic ne\u0159\u00edk\u00e1, oba ml\u010d\u00edme. Pro\u010d vlastn\u011b jdeme k tob\u011b? Co se bude za dve\u0159mi tv\u00e9ho domu odehr\u00e1vat? To\u0165 ot\u00e1zka.<\/div>\n

Sleduju t\u011b, kdy\u017e z kapsy vyt\u00e1hne\u0161 kl\u00ed\u010de, a hned na to je strk\u00e1\u0161 do z\u00e1mku. Jsi lovec a um\u00ed\u0161 v tom chodit, tak\u017ee ani nepochybuju o tom, \u017ee bys nev\u011bd\u011bl, jak to chod\u00ed s t\u00edm b\u00fdt nepozvan\u00fd \u010di pozvan\u00fd. Docela m\u011b to tedy p\u0159ekvapuje, \u017ee jsi m\u011b s\u00e1m od sebe pozval k sob\u011b dom\u016f, a tak mi d\u00e1\u0161 p\u0159\u00edle\u017eitost k tomu se v tv\u00e9m dom\u011b objevit, kdykoli se mi zl\u00edb\u00ed. <\/p>\n

<\/strong>Kdy\u017e dve\u0159e odemkne\u0161 a vejde\u0161 dovnit\u0159, j\u00e1 st\u00e1le stoj\u00edm za prahem. Nedok\u00e1\u017eu jej p\u0159ekro\u010dit bez tebe a tv\u00e9ho pozv\u00e1n\u00ed. P\u0159e\u0161l\u00e1pnu na m\u00edst\u011b a \u010dek\u00e1m na to, kdy to vyslov\u00ed\u0161. Ne\u010dek\u00e1m ale dlouho. Usm\u011bju se na tebe, a pot\u00e9, kdy jsem tebou do tv\u00e9ho vlastn\u00edho domu pozvan\u00fd, zvednu nohu a te\u010f u\u017e bez probl\u00e9mu vejdu i j\u00e1 dovnit\u0159.<\/div>\n

„D\u00edky za tv\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed.“ Kouknu na tebe a p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se, ani\u017e bych se je\u0161t\u011b po tv\u00e9m dom\u011b rozhl\u00eddl. Dve\u0159e jsou st\u00e1le otev\u0159en\u00e9. Proto jen nat\u00e1hnu nohu dozadu a kopnut\u00edm do dve\u0159\u00ed je zav\u0159u.<\/div>\n
„Snad v\u00ed\u0161, co to znamen\u00e1.“ Vydechnu ti na rty, ale nepol\u00edb\u00edm t\u011b. Zase se odt\u00e1hnu, a a\u017e te\u010f se kolem sebe rozhl\u00e9dnu. Zt\u011b\u017eka polknu, kdy\u017e a st\u011bn\u00e1ch uvid\u00edm pov\u011b\u0161en\u00e9 zbran\u011b, kter\u00e9 by m\u011b mohly ohrozit.<\/div>\n
„Kouk\u00e1m, \u017ee jsi uk\u00e1zkov\u00fd lovec.“ Kouknu na tebe.
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n

Tom <\/p>\n

<\/strong>Jist\u011b\u017ee v\u00edm, co to znamen\u00e1. Nejsem hloup\u00fd.<\/div>\n

„Jo, v\u00edm, co to znamen\u00e1\u2026 tak\u017ee se asi za\u010dnu modlit, abys v nest\u0159e\u017eenou chv\u00edli nedostal hlad,“ cuknu koutkem do \u00fa\u0161klebku. Budu si na to muset d\u00e1t majzla. V\u0161ak m\u011b te\u010f m\u016f\u017ee\u0161 vyru\u0161it kdykoliv. V kteroukoliv hodinu, za jak\u00e9koliv situace. Mmm, t\u0159eba ve spr\u0161e\u2026. je\u017ei\u0161i, u\u017e mysl\u00edm nevhodn\u011b. Te\u010f na to nen\u00ed \u010das. Nap\u0159ed t\u011b mus\u00edm dostat, kam pot\u0159ebuju, a pak si klidn\u011b m\u016f\u017eeme la\u0161kovat a\u017e do r\u00e1na dal\u0161\u00edho dne.<\/div>\n
„Snad se neboj\u00ed\u0161, \u017ee jednu z nich pou\u017eiju?“ Zabo\u0159\u00edm ti nos do vlas\u016f a vsaju tvoji v\u016fni. V\u016fn\u011b smrti\u2026 jak omamn\u00e9.<\/div>\n
„Po\u010dkej tady, nebo t\u00e1mhle v ob\u00fdv\u00e1ku. Jen pust\u00edm psa z pokoje.“ Zmiz\u00edm ve svoj\u00ed lo\u017enici. Scotty se mi v\u00e1l\u00ed po posteli. Mus\u00edm ho tu zav\u00edrat, kdy\u017e jdu pry\u010d. M\u00e1 tendence mi okusovat boty a \u0161kr\u00e1bat na vchodov\u00e9 dve\u0159e. Tady b\u00fdv\u00e1 klidn\u00fd. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti s\u00e1hnu do sk\u0159\u00edn\u011b pro st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0159et\u011bz a schov\u00e1m ho za pas kalhot pod triko. Z kapsy by se mi blb\u011b vynd\u00e1val. U\u0161kl\u00edbnu se. Jestli mi to vyjde, tak t\u00e1mhleta klec v rohu ti bude opravdu moc slu\u0161et. Po chv\u00edli se ale zase vr\u00e1t\u00edm do chodby i se sv\u00fdm psem.<\/div>\n
„Moc bych ocenil, kdybys moc necenil zuby\u2026 mohl by si to \u0161patn\u011b vylo\u017eit a cenil by je taky.“ Pohlad\u00edm Scottyho po hlav\u011b. <\/p>\n

Bill <\/p>\n

<\/strong>„Neboj\u00edm,“ slastn\u011b p\u0159iv\u0159u o\u010di, kdy\u017e i j\u00e1 nasaju tvou pronikavou v\u016fni. A\u010d tedy mus\u00edm p\u0159iznat\u2026 mo\u017en\u00e1 m\u00e1m jist\u00e9 obavy, ale ne. Vy lid\u00e9 jste v\u011bt\u0161inou hloup\u00ed, nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edte tak jako my up\u00ed\u0159i, i kdy\u017e u tebe\u2026 tomu mo\u017en\u00e1 tak nebude. Ty tak hloup\u00fd nejsi. Jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f je to, \u017ee jsi st\u00e1le na\u017eivu.<\/div>\n

Ne\u017e sta\u010d\u00edm n\u011bjak reagovat na tv\u00e1 dal\u0161\u00ed slova a pop\u0159\u00edpad\u011b t\u011b zastavit, jsi pry\u010d a j\u00e1 se v m\u00edstnosti ocitnu najednou s\u00e1m. C\u00edt\u00edm se tady tak\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Je to vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 k smrti nebezpe\u010dn\u00e9. Mo\u017en\u00e1 proto m\u011b to tolik rajcuje. P\u0159eci jen\u2026 smrt je sou\u010d\u00e1st m\u00e9 osoby. Kde jsem j\u00e1\u2026 tam je smrt.<\/div>\n
Rozejdu se tedy tv\u00fdm domem a vkro\u010d\u00edm do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde jsou st\u011bny takt\u00e9\u017e oblo\u017eeny zbran\u011bmi. Oklepu se. Jsem t\u00edm doslova obklopen, co\u017e p\u0159\u00edjemn\u00e9 zrovna dvakr\u00e1t nen\u00ed. P\u0159esto nem\u00e1m v pl\u00e1nu uniknout, kdy\u017e u\u017e jsem se ti dostal takhle bl\u00edzko. <\/p>\n

<\/strong>Prohl\u00ed\u017e\u00edm si tv\u00e9 vystaven\u00e9 v\u011bci tykaj\u00edc\u00ed se up\u00edr\u016f a tebe, a \u017ee jich nen\u00ed m\u00e1lo, kdy\u017e m\u011b v tom vyru\u0161\u00ed tv\u016fj hlas na znamen\u00ed, \u017ee jsi zp\u00e1tky. Ihned se k tob\u011b oto\u010d\u00edm \u010delem, abych se tak neohrozil, \u017ee mi sko\u010d\u00ed\u0161 po z\u00e1dech. Vedle tv\u00fdch nohou vid\u00edm velk\u00e9ho, chlupat\u00e9ho psa.<\/div>\n

„Snad sis na m\u011b nepo\u0159\u00eddil psa.“ U\u0161kl\u00edbnu se p\u0159i pohledu na tebe. P\u0159ejdu bl\u00ed\u017ee, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee v ruce \u017e\u00e1dnou zbra\u0148 nedr\u017e\u00ed\u0161. Sehnu se k psovi a nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruku, abych ho pohladil, jen\u017ee zavr\u010d\u00ed a vyjede po mn\u011b. Vyc\u00edt\u00ed ze m\u011b nebezpe\u010d\u00ed. Oplat\u00edm mu to a je\u0161t\u011b ho sta\u010d\u00edm ude\u0159it svou prackou.<\/div>\n
„Zlobiv\u00fd pejsek.“ Zasy\u010d\u00edm na n\u011bj a po tob\u011b st\u0159el\u00edm taky jeden z m\u00fdch pohled\u016f. <\/p>\n

Tom <\/p>\n

<\/strong>Zamra\u010d\u00edm se.<\/div>\n

„Tak to prrr\u2026 na psa mi nesahej. Nepo\u0159\u00eddil jsem si ho na up\u00edry, ale holt mu asi smrd\u00edte\u2026“ pokr\u010d\u00edm rameny a odstr\u010d\u00edm Scottyho stranou, aby na tebe nevr\u010del ani nic podobn\u00e9ho. A ty abys tak nem\u011bl nutk\u00e1n\u00ed roztrhat mi ho. Je to jedin\u00e1 spole\u010dnost, kterou tu m\u00e1m. Jedin\u00e1, kter\u00e1 se mnou vydr\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Tvoj\u00ed rasu lov\u00edm jedin\u011b s\u00e1m. Na to nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dn\u00e9 zv\u00ed\u0159e.“ Obejdu t\u011b k baru a naliju si sklenku whisky.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si? Bude\u0161 m\u011b muset omluvit, ale \u010dervenou A- tu zrovna nem\u00e1m.“ Oto\u010d\u00edm se na tebe. Nehodl\u00e1m nijak d\u00e1vat najevo, co m\u00e1m v pl\u00e1nu. A te\u010f se t\u011b ani nemus\u00edm b\u00e1t. Nezabije\u0161 m\u011b, v\u00edm to. Dostal jsi dneska ohromnou p\u0159\u00edle\u017eitost m\u011b v\u00eddat kdykoliv se ti zamane. Byl bys hloup\u00fd, kdybys m\u011b te\u010f zabil, a t\u00edm se p\u0159ipravil o moji krev v kteroukoliv dobu, ani\u017e bys kv\u016fli tomu musel n\u011bkoho lovit jako n\u00e1vnadu. V tomhle sm\u011bru jsem tedy naprosto klidn\u00fd. Ne\u010dek\u00e1m ani na tvoji odpov\u011b\u010f a dojdu t\u011bsn\u011b k tob\u011b. Vtisknu ti skleni\u010dku do dlan\u011b.<\/div>\n
„Na nic mi tu nesahej.“ U\u0161kl\u00edbnu se. V\u00edm, \u017ee by ses tu ni\u010deho nedotkl\u2026 je to pro tebe a\u017e moc nebezpe\u010dn\u00e9. Kdy\u017e ale ty m\u016f\u017ee\u0161 r\u00fdpat, pro\u010d ne j\u00e1. Pohlad\u00edm t\u011b po ruce, kdy\u017e dr\u017e\u00ed\u0161 sklenku a jen kr\u00e1tce t\u011b pol\u00edb\u00edm. <\/p>\n

Bill <\/p>\n

<\/strong>„Byl to on, kter\u00fd po mn\u011b vyjel prvn\u00ed.“ Ohrad\u00edm se a p\u0159itom si p\u0159i\u010dichnu k sv\u00e9mu tri\u010dku.<\/div>\n

„M\u00e1 \u0161patn\u00fd \u010dich, von\u00edm hezky, a mysl\u00edm, \u017ee ty to m\u016f\u017ee\u0161 potvrdit.“ Jemn\u011b si skousnu spodn\u00ed ret. Nem\u00e1m psy r\u00e1d, jsou to jen hloup\u00e1 \u010dty\u0159noh\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 lid\u00e9 pova\u017euj\u00ed za sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, jak sm\u011b\u0161n\u00e9. Jako by zv\u00ed\u0159e, jako je pes, mohlo b\u00fdt p\u0159\u00edtelem \u010dlov\u011bka. Up\u00ed\u0159i jsou pro lidi, kte\u0159\u00ed na n\u011b v\u011b\u0159\u00ed, taky pouh\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, ale ne\u2026 to my nejsme. Nejsme zv\u00ed\u0159ata, ale jedine\u010dn\u00e1 rasa.<\/div>\n
Nestihnu odpov\u011bd\u011bt na tvou ot\u00e1zku ohledn\u011b toho, zda si d\u00e1m taky n\u011bco k pit\u00ed, kdy\u017e mi do ruky vtiskne\u0161 sklenku s pit\u00edm kter\u00e9 j\u00e1, jako m\u00e1lokter\u00e9, snesu.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 se strachovat, nebudu.“ U\u0161kl\u00edbnu se tak\u00e9. Jsi stejn\u011b hrav\u00fd, tak jako j\u00e1, stejn\u011b r\u00fdpav\u00fd. Nehnut\u011b sleduju ka\u017ed\u00fd tv\u016fj sebemen\u0161\u00ed pohyb. Kdy\u017e jsem tady\u2026 v tv\u00e9m dom\u011b pln\u00e9m zbran\u00ed za b\u00edl\u00e9ho dne, c\u00edt\u00edm se v\u00edce napjat\u011b. Polibek ti oplat\u00edm, a\u010d jen kr\u00e1tce. Pot\u00e9 si p\u0159ilo\u017e\u00edm skleni\u010dkou k \u00fast\u016fm, abych se mohl nap\u00edt, kdy\u017e v tom se zaraz\u00edm. Nesm\u00edm chybovat, proto si k pit\u00ed nejprve p\u0159i\u010dichnu, zda-li jsi do n\u011bj nep\u0159idal n\u00e1hodou t\u0159eba tolik zn\u00e1mou rostlinu jm\u00e9nem Spor\u00fd\u0161, kter\u00e1 je pro up\u00edry takt\u00e9\u017e nebezpe\u010dn\u00e1, je-li ve velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed, tak jako prav\u00e9 st\u0159\u00edbro. Na\u0161t\u011bst\u00ed ale nic nec\u00edt\u00edm, a proto se u\u017e klidn\u011bji napiju. Nic jsi mi do pit\u00ed nep\u0159idal.<\/div>\n
Ol\u00edznu si rty a kopnu do sebe celou skleni\u010dku. Pr\u00e1zdnou pak odlo\u017e\u00edm na st\u016fl a v m\u017eiku jsem p\u0159itisknut\u00fd u tebe. D\u00fdch\u00e1m ti na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Opova\u017e se d\u011blat hlouposti.“ Upozorn\u00edm t\u011b a jen co do\u0159eknu sv\u00e1 slova, se zp\u00e1tky vrhnu na tv\u00e9 rty. Za\u010dnu t\u011b tvrd\u011b l\u00edbat, beru si tv\u00e9 rty. <\/p>\n

Tom <\/p>\n

<\/strong>Mus\u00edm se v duchu opravdu pobaven\u011b zasm\u00e1t, kdy\u017e \u010dichne\u0161 ke sklence. Jsi opravdu opatrn\u00fd. Nediv\u00edm se ti. Na tv\u00e9m m\u00edst\u011b bych taky byl.<\/div>\n

„Copak, p\u0159est\u00e1v\u00e1\u0161 si v\u011b\u0159it se svoj\u00ed jistotou?“ Nech\u00e1m t\u011b se v klidu nap\u00edt. Jen t\u011b pozoruju a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, kdy je ta spr\u00e1vn\u00e1 chv\u00edle ulovit t\u011b. Tvoje varov\u00e1n\u00ed o hloupostech je jako plan\u00e9 zvol\u00e1n\u00ed do tmy. Tentokr\u00e1t m\u00e1\u0161 sm\u016flu. Jak se mi p\u0159isaje\u0161 na rty, nev\u00e1h\u00e1m ani chvilku a polibky ti opl\u00e1c\u00edm. Se stejnou n\u00e1ru\u017eivost\u00ed, s jakou mi je d\u00e1v\u00e1\u0161. Moment\u00e1ln\u011b by m\u011b nezaj\u00edmalo ani, kdybys mi ukousl jazyk nebo kdov\u00ed co bys ud\u011blal. V tomhle toti\u017e je moje \u0161ance. Jsem mo\u017en\u00e1 slab\u00fd na to t\u011b zast\u0159elit. A\u017e moc tebou posedl\u00fd, nicm\u00e9n\u011b na m\u00e9m odhodl\u00e1n\u00ed dostat t\u011b, se nic nem\u011bn\u00ed a na uloven\u00ed tebe rozhodn\u011b m\u00e1m dostatek sil. V tom se nic nezm\u011bnilo. Nep\u0159est\u00e1v\u00e1m t\u011b l\u00edbat, ale zpod trika vyt\u00e1hnu \u0159et\u011bz a rychlost\u00ed blesku ti ho hod\u00edm kolem krku a scvaknu z\u00e1mek. Dlouh\u00fd konec \u0159et\u011bzu si n\u011bkolikr\u00e1t omot\u00e1m kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed. St\u0159\u00edbro na tvoj\u00ed k\u016f\u017ei t\u011b donutilo se ode m\u011b ale okam\u017eit\u011b odt\u00e1hnout. Probodnu t\u011b chladn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„M\u00e1m t\u011b,“ u\u0161kl\u00edbnu se a \u0159et\u011bzem trochu trhnu. No p\u00e1ni jsi tak sexy. \u0158\u00edkal jsem to, \u017ee se ti pomst\u00edm. \u017de ti vr\u00e1t\u00edm tu noc v parku. <\/p>\n

Bill <\/p>\n

<\/strong>U\u017e ti neodpov\u00edd\u00e1m. Slova jsou tady mysl\u00edm, \u017ee nav\u00edc zbyte\u010dn\u00e1. Nav\u00edc\u2026 nesm\u00ed\u0161 se mi divit. P\u0159eci jen, jsi st\u00e1le lovec a j\u00e1 up\u00edr, a j\u00e1 si r\u00e1d b\u00fdv\u00e1m jist\u00fd. M\u00e9 pudy m\u011b k tomu nut\u00ed. Ale tob\u011b to mus\u00ed b\u00fdt v\u00edc ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee m\u016f\u017eu m\u00edt nyn\u00ed obavy, toho \u017ee bys m\u011b mohl p\u0159iotr\u00e1vit a n\u00e1sledn\u011b zab\u00edt. P\u0159i m\u00e9m \u0161t\u011bst\u00ed v pit\u00ed, kter\u00e9 jsi mi nalil, \u017e\u00e1dn\u00fd Spor\u00fd\u0161 nebyl.<\/div>\n

L\u00edb\u00e1m t\u011b tak moc v\u00e1\u0161niv\u011b a nal\u00e9hav\u011b, jako bych z tebe cht\u011bl vys\u00e1t tv\u016fj \u017eivot. Tv\u00e9 rty jsou dal\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed tebe, na kter\u00e9 jsem se tak\u00e9 stal z\u00e1visl\u00fdm. Vlastn\u011b, tak jako na tob\u011b cel\u00fdm. Ah bo\u017ee, tv\u00e1 pronikav\u00e1 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 se dost\u00e1v\u00e1 hluboko pod mou k\u016f\u017ei, m\u011b jednoho dne zabije. P\u0159esto se toho nem\u00edn\u00edm vzd\u00e1t, alespo\u0148 je\u0161t\u011b ne. Polibky mi se stejnou opl\u00e1c\u00ed\u0161, co\u017e se mi nem\u00e1lo l\u00edb\u00ed, a je\u0161t\u011b v\u00edc m\u011b to rozpaluje. Vyb\u00edz\u00ed\u0161 m\u011b, abych pokra\u010doval, hlavn\u011b nep\u0159est\u00e1val. Zavr\u010d\u00edm ti do \u00fast jako \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 je spokojen\u00e9 a d\u00e1l si beru divoce tv\u00e9 rty. Jemn\u011b t\u011b kou\u0161u, ale jen na provokaci. Chyt\u00edm t\u011b za bok a siln\u011bji stisknu a t\u00edm si t\u011b p\u0159iraz\u00edm t\u011bsn\u011b na sebe. Jako bych si t\u011b do sebe snad cht\u011bl zarazit. <\/p>\n

<\/strong>Jen\u017ee pak se stane n\u011bco, s \u010d\u00edm jsem tak n\u011bjak p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed s tebou nepo\u010d\u00edtal. Vyu\u017eije\u0161 t\u00e9 chvilky, kdy se p\u0159est\u00e1v\u00e1m ovl\u00e1dat a nejsem nijak pozorn\u00fd, jeliko\u017e jsem zam\u011bstnan\u00fd tv\u00fdmi rty a zaslepen tvou v\u016fn\u00ed. Ne\u017e sta\u010d\u00edm n\u011bjak zas\u00e1hnout, zpoza trika vyt\u00e1hne\u0161 schovan\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0159et\u011bz, kter\u00fd jsem ani nijak nepost\u0159ehl, \u017ee m\u00e1\u0161 u sebe, a v tu r\u00e1nu mi ho upevn\u00ed\u0161 kolem krku. Je to pro m\u011b r\u00e1na, jako bys mi dal facku, kter\u00e1 m\u011b donut\u00ed se od tebe okam\u017eit\u011b odt\u00e1hnout. Bolestn\u011b zas\u00edpu. Bol\u00ed to\u2026 p\u00e1l\u00ed to jako \u010dert. Jako kyselina, kterou bych tebe j\u00e1 polil. Tak na m\u011b p\u016fsob\u00ed ten \u0159et\u011bz. <\/p>\n

<\/strong>Padnu na kolena p\u0159ed tebe a zacuk\u00e1m se v \u0159et\u011bzu, kter\u00fdm zatah\u00e1\u0161 a mn\u011b t\u00edm p\u0159ivod\u00ed\u0161 ostrou bolest, jako bys do \u010dlov\u011bka zabod\u00e1val ostr\u00e9 \u010depele no\u017ee.<\/div>\n

„P-pust m\u011b\u2026“ Chr\u010d\u00edm jako ran\u011bn\u00e9 zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 poran\u00ed\u0161. A mn\u011b t\u00edmhle opravdu ubli\u017euje\u0161. St\u0159\u00edbrn\u00fd \u0159et\u011bz kolem krku jako by mi roze\u017e\u00edral k\u016f\u017ei. N\u011bkte\u0159\u00ed up\u00ed\u0159i, kte\u0159\u00ed nejsou chr\u00e1n\u011bni, nem\u016f\u017eou na slunce. Proto se schov\u00e1vaj\u00ed v temn\u00fdch m\u00edstech za b\u00edl\u00e9ho dne. Slunce na n\u011b toti\u017e p\u016fsob\u00ed stejn\u011b tak jako st\u0159\u00edbro. Pop\u00e1l\u00ed je, co\u017e o\u0161kliv\u011b bol\u00ed a m\u016f\u017ee je to a\u017e sp\u00e1lit na popel.<\/div>\n
Takovou zradu jsem ne\u010dekal, ne od tebe. I kdy\u017e vlastn\u011b\u2026 m\u011bl jsem. Jsi p\u0159eci lovec a od prvn\u00edho okam\u017eiku, kdy ses se mnou setkal, mi jde\u0161 po krku. Ale tohle byla o\u0161kliv\u00e1 a z\u00e1ke\u0159n\u00e1 podp\u00e1sovka. <\/p>\n

Tom <\/p>\n

<\/strong>Ano bylo to z\u00e1ke\u0159n\u00e9 a rozhodn\u011b to nebylo f\u00e9r. Ale jsem na sebe hrd\u00fd. Dostal jsem t\u011b. D\u016fkaz pro tebe, \u017ee nade mnou nem\u00e1\u0161 takovou moc. Nebo sp\u00ed\u0161e, \u017ee i p\u0159es tu v\u0161echnu moc jsem po\u0159\u00e1d schopn\u00fd lovec, co po tob\u011b jde. A p\u016fjde, dokud bude\u0161 d\u00fdchat. Jen\u017ee te\u010f u\u017e to z\u00e1le\u017e\u00ed jedin\u011b na mn\u011b, jak dlouho bude\u0161 \u017e\u00edt. A\u017e j\u00e1 dostanu chu\u0165 proti tob\u011b vyst\u0159elit.<\/div>\n

„Jak\u00e9 to je? Nemoct se br\u00e1nit? B\u00fdt v n\u011b\u010d\u00ed moci a ten n\u011bkdo rozhodne o tv\u00e9m \u017eivot\u011b nebo smrti?“ D\u0159epnu si p\u0159ed tebe. Chci vid\u011bt tv\u016fj bolestn\u00fd v\u00fdraz. V\u0161ak ty jsi na ten m\u016fj koukal taky. Je mi jasn\u00e9, \u017ee t\u011b to mus\u00ed \u0161\u00edlen\u011b bolet. Na krku se ti ihned vyp\u00e1lila r\u00fdha. Tvoje t\u011blo m\u00e1 snahu hojit tu r\u00e1nu, ale sp\u00e1lenina se objev\u00ed v\u017edy znovu.<\/div>\n
„Nem\u00e1m v pl\u00e1nu t\u011b pustit.“ Zakrout\u00edm hlavou a dv\u011bma prsty t\u011b chytnu za bradu. Oto\u010d\u00edm ti obli\u010dej \u010delem k sob\u011b. <\/p>\n

<\/strong>„Te\u010f m\u011b dob\u0159e poslouchej. Nenech\u00e1m se tebou zab\u00edt a ani nebudu tvoje hra\u010dka. U\u017e sis pohr\u00e1l dost. Te\u010f si pohraju j\u00e1. Bude\u0161 \u0161kemrat, abych t\u011b zabil.“ Syknu a trhnut\u00edm \u0159et\u011bzu t\u011b vyt\u00e1hnu na nohy. Dot\u00e1hnu t\u011b ke kleci a str\u010d\u00edm t\u011b dovnit\u0159. Zamknu ji a teprve kdy\u017e jsi uvnit\u0159, str\u010d\u00edm dovnit\u0159 ruce a odepnu ti \u0159et\u011bz z krku. Z\u016fstanu na tebe koukat p\u0159es m\u0159\u00ed\u017ee.<\/div>\n

„M\u011bl jsi hr\u00e1t f\u00e9r\u2026 my lid\u00e9 jsme docela p\u0159izp\u016fsobiv\u00fd.“ Kdybys hr\u00e1l f\u00e9r, takov\u00fd podraz bych na tebe neud\u011blal. Ale ty nehraje\u0161. Te\u010f u\u017e ale nem\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br. Te\u010f se za\u010d\u00edn\u00e1 hr\u00e1t podle m\u00fdch pravidel. V\u0161ak je taky den. A ten pat\u0159\u00ed mn\u011b. Tahle situace je toho d\u016fkazem. M\u00e1m to ale kr\u00e1sn\u00fd zv\u00ed\u0159\u00e1tko\u2026 Prohr\u00e1bnu ti havran\u00ed vlasy a po\u0161lu vzdu\u0161n\u00fd polibek. Po\u0159\u00e1d ale v\u00edm, \u017ee zab\u00edjet t\u011b nechci. Ne te\u010f. Tohle svoje posl\u00e1n\u00ed st\u00e1le ignoruju. A\u017e moc m\u011b p\u0159itahuje\u0161. A te\u010f je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e jsi v moj\u00ed moci. <\/p>\n

Bill <\/p>\n

<\/strong>P\u0159es den, kdy je na obzoru slunce a ne m\u011bs\u00edc, nejsem tak schopn\u00fd a siln\u00fd jako v noci, kdy m\u00e1m sv\u00e9 schopnosti a svou skute\u010dnou podobu. A te\u010f nav\u00edc\u2026 m\u00e1m kolem krku omotan\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0159et\u011bz, kter\u00fd m\u011b doslova ochabuje a zra\u0148uje. A aby toho nebylo m\u00e1lo\u2026 obojek, na kter\u00fd jsem p\u0159iv\u00e1z\u00e1ny, pracuje stejn\u011b tak jak stahovac\u00ed obojek pro bojov\u00e9 psy. Ano i s ostny kter\u00e9 se zv\u00ed\u0159eti p\u0159i siln\u00e9m \u0161kubnut\u00ed zar\u00fdvaj\u00ed do k\u016f\u017ee na krku. Tak samo to vypad\u00e1 i s obojkem, kter\u00fd jsi mi upevnil, kdy\u017e jsem p\u0159estal b\u00fdt pozorn\u00fd. Nedovede\u0161 si ani ve snu p\u0159edstavit, jak m\u011b t\u00edm t\u00fdr\u00e1\u0161. Jak\u00e1 nesnesiteln\u00e1 bolest to je. <\/p>\n

<\/strong>„O\u2026 o c-co ti jde?“ Zachr\u010d\u00edm p\u0159idu\u0161en\u011b, jako by mn\u011b to \u017eelezo stahovalo hrdlo a j\u00e1 byl schopen jen s\u00edpat a st\u011b\u017e\u00ed mluvit. Doslova si pohled na m\u011b\u2026 to, jak nyn\u00ed trp\u00edm tvou rukou, u\u017e\u00edv\u00e1\u0161. Takhle moc jsem t\u011b nemu\u010dil snad ani j\u00e1, proboha. Cht\u011bl bych vid\u011bt tebe, co bys d\u011blal, kdybych na tvou k\u016f\u017ei vylil kyselinu. Pak bys mohl n\u011bco \u0159\u00edkat, ale ne te\u010f!<\/div>\n

Kle\u010d\u00edm p\u0159ed tebou v bolestech, v k\u0159e\u010d\u00edch. Te\u010f m\u011b m\u00e1\u0161 opravdu v hrsti. Sotva se na tebe pod\u00edv\u00e1m, kdy\u017e mi prsty zvedne\u0161 hlavu k tob\u011b. V m\u00fdch o\u010d\u00edch m\u016f\u017ee\u0161 vid\u011bt umu\u010den\u00ed, bolest. Krk m\u00e1m \u0161pinav\u00fd vlastn\u00ed krv\u00ed. R\u00e1ny ne a ne se zahojit. Ne, dokud budu m\u00edt tu, pro m\u011b i smrtelnou, v\u011bc na krku.<\/div>\n
„K-ka\u0161lu ti na tvou hru. Pus\u0165\u2026 pus\u0165 m\u011b a bojuj\u2026 bojuj jako kluk a ne srab!“ Plivnu na podlahu svou vlastn\u00ed krev. Douf\u00e1m, \u017ee jsi na sebe hrd\u00fd a u\u017eije\u0161 si to, dokud m\u016f\u017ee\u0161. Jeliko\u017e a\u017e j\u00e1 se z toho dostanu, a \u017ee dostanu, tak ty\u2026 jsi mrtv\u00fd \u010dlov\u011bk! Tohle si ke mn\u011b nikdo dovolovat nebude, kor ne \u010dlov\u011bk. <\/p>\n

<\/strong>Hned na to ale bolestn\u011b zas\u00edpu, kdy\u017e m\u011b jedn\u00edm trhnut\u00edm \u0159et\u011bzu vyt\u00e1hne\u0161 zp\u00e1tky na nohy. Ne\u017e stihnu v\u016fbec n\u011bjak reagovat, ocitnu se n\u00e1hle v jak\u00e9si kleci. Br\u00e1nit bych se stejn\u011b ale nemohl, ne dokud ty m\u00e1\u0161 st\u0159\u00edbro proti mn\u011b jako pojistku. Jsi vychcan\u00fd!<\/div>\n

Chr\u010d\u00edm jako starej pes, ale k m\u00e9 \u00falev\u011b mi nakonec z krku obojek p\u0159eci jen sund\u00e1\u0161. O\u017eenu se po tv\u00fdch ruk\u00e1ch, ale k tv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed jsi rychlej\u0161\u00ed. Sta\u010d\u00ed\u0161 je vyt\u00e1hnout.<\/div>\n
Vrhnu se po tob\u011b znovu, ale zastav\u00ed m\u011b m\u0159\u00ed\u017ee, jak jsem uv\u011bzn\u011bn\u00fd v kleci. Snad p\u0159\u00edmo na m\u011b po\u0159\u00edzenou\u2026 ud\u011blanou na m\u00edru.<\/div>\n
„Ssss!!!“ Vyk\u0159iknu, kdy\u017e se chyt\u00edm \u010di jen lehce dotknu klece. Pop\u00e1l\u00ed m\u011b to, proto se zase rychle st\u00e1hnu. Je to st\u0159\u00edbrn\u00e1 klec a ke v\u0161emu je pot\u0159ena Spor\u00fd\u0161em. Opravdu jsi myslel na v\u0161echno.<\/div>\n
„A\u017e\u2026 a\u017e se odkud dostanu, tak t\u011b roztrh\u00e1m na kusy,“ zavr\u010d\u00edm a p\u0159itom t\u011b propaluju pohledem. J\u00e1 p\u0159ijal tv\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed dom\u016f a ty? Uv\u011bzn\u00ed\u0161 m\u011b u sebe v kleci! Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se bude d\u00edt te\u010f? Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bys m\u011b zabil. Kdybys to cht\u011bl ud\u011blat, ud\u011bl\u00e1\u0161 to hned. Nebo m\u011b bude\u0161 snad d\u00e1l mu\u010dit? <\/p>\n

autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & KaKiNkAaA ^_^ KaKiNkAaA ^_^ – Up\u00edr Bill Doris – Lovec Tom Bill Te\u010f se mnou, troufal bych si \u0159\u00edct, manipuluje\u0161. Je mi jasn\u00e9, \u017ee tohle nen\u00ed jedin\u00e1 tv\u00e1 zbra\u0148 na up\u00edry, jako jsem j\u00e1, kterou m\u00e1\u0161. Mus\u00ed\u0161 jich m\u00edt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[402],"tags":[],"class_list":["post-8008","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-vs-hunter"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8008","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8008"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8008\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8008"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8008"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8008"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}