{"id":8019,"date":"2011-08-18T18:30:00","date_gmt":"2011-08-18T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7998"},"modified":"2011-08-18T18:30:00","modified_gmt":"2011-08-18T17:30:00","slug":"effervescent-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/18\/effervescent-31\/","title":{"rendered":"Effervescent 31."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Cinematics <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Bill p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o Gustavovi, Tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o Billovi <\/p>\n

<\/strong>Simone a t\u0159i chlapci jeli k Sch\u00e4fer\u016fm dom\u016f; Gordon nemohl jet, jeliko\u017e byl zam\u011bstnan\u00fd cenami a z\u00e1silkami. T\u0159i chlapci sed\u011bli vzadu v aut\u011b, jejich vnit\u0159nosti se kroutily nervozitou. Nev\u011bd\u011bli, co o\u010dek\u00e1vat, a nikdo z nich necht\u011bl myslet na to, co se mo\u017en\u00e1 m\u016f\u017ee st\u00e1t; \u010d\u00ed mamka bude bre\u010det jako prvn\u00ed. V\u0161echny nevy\u0159\u010den\u00e9 hlasy byly na Simone, ta m\u011bla tendenci bre\u010det poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se n\u011bco d\u011blo jej\u00edmu synovi nebo te\u010f sp\u00ed\u0161e syn\u016fm.<\/div>\n

Ani jeden z nich tam necht\u011bl jet, ale v\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee je to tak nejlep\u0161\u00ed. Kdy\u017e se v\u0161ichni posad\u00ed a odsouhlas\u00ed, \u017ee tahle sm\u011b\u0161n\u00e1 situace skon\u010d\u00ed, pak mo\u017en\u00e1 opravdu skon\u010d\u00ed. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu o tom Tom dost pochyboval, ale sna\u017eil se doufat, co nejv\u00edc to \u0161lo. <\/p>\n

„Dob\u0159e,“ \u0159ekla Simone, kdy\u017e zaparkovali p\u0159ed domem Sch\u00e4fer\u016f. „Chci, abyste byli slu\u0161n\u00ed a zdvo\u0159il\u00ed, ne jako doma,“ zasm\u00e1la se.<\/div>\n

„Tak\u017ee m\u00e1me b\u00fdt naprost\u00e9 opaky toho, co jsme?“ u\u0161kl\u00edbl se Andreas.<\/div>\n
„Jenom ty, Andy,“ op\u00e1\u010dila Simone.<\/div>\n
„Ha. Mamka t\u011b set\u0159ela,“ \u0159ekl Bill a Andreas na n\u011bj hrav\u011b proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Nen\u00ed mi dob\u0159e,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a Bill se okam\u017eit\u011b pohledem odvr\u00e1til od Andrease, kter\u00fd vyplazoval jazyk, a oto\u010dil se na Toma.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku? Co pot\u0159ebuje\u0161?“<\/div>\n
„Jen\u2026 bude\u0161 m\u011b dr\u017eet za ruku?“<\/div>\n
„Jako by ses musel pt\u00e1t.“<\/div>\n
Bill otev\u0159el dve\u0159e od auta a nat\u00e1hl ruku, kterou Tom okam\u017eit\u011b uchopil. V\u0161ichni \u010dty\u0159i \u0161li nejist\u011b k p\u0159edn\u00edm dve\u0159\u00edm, bylo lehk\u00e9 c\u00edtit stres mezi nimi v\u0161emi; nervozita vylet\u011bla vzh\u016fru, kdy\u017e Simone za\u0165ukala na dve\u0159e. \u010cek\u00e1n\u00ed trvalo, jako by bylo nekone\u010dn\u00e9, dokud kone\u010dn\u011b pan\u00ed Sch\u00e4ferov\u00e1 neotev\u0159ela dve\u0159e a nepozvala je dovnit\u0159.<\/div>\n
Prsty st\u00e1le propleten\u00e9, Tom a Bill n\u00e1sledovali Simone a Andrease tam, kde jim pan\u00ed Sch\u00e4ferov\u00e1 nab\u00eddla m\u00edsto k sezen\u00ed v ob\u00fdv\u00e1ku. Gustav sed\u011bl v k\u0159esle, v obli\u010deji byl zhmo\u017ed\u011bn\u00fd je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e Bill tenkr\u00e1t, a pan Sch\u00e4fer sed\u011bl v dal\u0161\u00edm k\u0159esle; zrovna polo\u017eil noviny. <\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
\n

„No,“ \u0159ekla nejist\u011b pan\u00ed Sch\u00e4ferov\u00e1, zat\u00edmco se pod\u00edvala z jednoho na druh\u00e9ho. „Nejsp\u00ed\u0161 v\u0161ichni v\u00edme, pro\u010d jsme tady, um, a \u017ee se v\u011bci opravdu mus\u00ed zm\u011bnit\u2026“<\/p><\/div>\n

„Ano, o tom nen\u00ed pochyb,“ vyp\u00edskla Simone a zamra\u010dila se s frustrovan\u00fdm povzdychnut\u00edm, kdy\u017e se j\u00ed hlas zasekl mezi state\u010dn\u00fdm a naprosto vyd\u011b\u0161en\u00fdm.<\/div>\n
„Um,“ Tom stiskl Billovi ruku. „Jen se v\u00e1m chci omluvit, pane a pan\u00ed Sch\u00e4ferovi\u2026“<\/div>\n
„D\u011bkujeme.“<\/div>\n
„J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee si taky omluvu zaslou\u017e\u00edm,“ zamumlal Gustav a Bill se na n\u011bj p\u0159es pokoj za\u0161klebil.<\/div>\n
„Ty si nezaslou\u017e\u00ed\u0161 v\u016fbec nic,“ zasy\u010del Andreas a pokoj ztichl.<\/div>\n
Simone se za\u010daly hrnout slzy do o\u010d\u00ed; prost\u011b jen cht\u011bla, aby byli v\u0161ichni hodn\u00ed k ostatn\u00edm, ale nejsp\u00ed\u0161 se to nehodlalo st\u00e1t. Gustav a Andreas spolu z\u0159ejm\u011b nehodlali spolupracovat na pravidlech, kter\u00e1 si utvo\u0159ila v hlav\u011b, a Tom s Billem u\u017e te\u010f vypadali p\u0159ipraven\u00ed na \u00fat\u011bk nebo na po\u0159\u00e1dnou h\u00e1dku.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme prost\u011b jen \u0159\u00edct n\u011bco jako\u2026 jestli va\u0161i synov\u00e9 nebo Bill p\u0159ijdou ke Gustavovi, d\u00e1te jim dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed, a kdy\u017e Gustav p\u0159ijde k nim, my d\u00e1me dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed jemu?“ \u0159ekla slab\u011b pan\u00ed Sch\u00e4ferov\u00e1.<\/div>\n
„Vy si mysl\u00edte, \u017ee d\u00e1t Gustavovi dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed n\u011b\u010demu pom\u016f\u017ee?“ zasm\u00e1l se Andreas. „Mimo to, je mi devaten\u00e1ct. M\u016f\u017eu si d\u011blat, co chci.“<\/div>\n
„Andresi, to sta\u010d\u00ed! \u017dije\u0161 pod moj\u00ed st\u0159echou, a m\u016f\u017eu ti d\u00e1t dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed, kdykoliv budu cht\u00edt. O tom \u017e\u00e1dn\u00e1.“<\/div>\n
„Ugh, no tak, mami. Nebre\u010d\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 prost\u011b jen chci, aby tohle p\u0159estalo,“ zavzlykala Simone. <\/p>\n

„Pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1,“ \u0159ekl Gustav ti\u0161e a v\u0161ichni se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edvali. „V\u017edycky jste pro m\u011b toho tolik ud\u011blala\u2026 a j\u00e1 nechci, abyste bre\u010dela\u2026 j\u00e1, kurva\u2026 p\u0159estanu.“<\/div>\n

„Opravdu?“ odfrkl Andreas a Simone ho probodla pohledem.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b\u2026 j\u00e1 jen, kurva\u2026 tohle je tak divn\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav; jeho rodi\u010de neznali cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161, Gustave?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu jen\u2026 si o tomhle s tebou promluvit v soukrom\u00ed, tati?“<\/div>\n
Pan Sch\u00e4fer p\u0159ik\u00fdvl a skupinka znovu ztichla. <\/p>\n

Bill si u\u017e\u00edval to, jak mu Tom hladil palec, tak jemn\u011b, ochranitelsky, ale stejn\u011b i tak s d\u00e1vkou pot\u0159eby a zoufalosti pro pohodl\u00ed. Bylo to, jako by stres necht\u011bl nikdy p\u0159estat, jako by to ticho, ve kter\u00e9m sed\u011bli, nem\u011blo nikdy odej\u00edt, a oni z\u016fstali v tomhle \u010dasu zmra\u017eeni nav\u017edy. Nakonec pan Sch\u00e4fer promluvil.<\/div>\n

„Nikdo z v\u00e1s se s Gustavem nebude v\u00eddat\u2026 a j\u00e1 ti, Gustave, zakazuji p\u0159ibl\u00ed\u017eit se k n\u011bkomu z nich. Jestli usly\u0161\u00edm jen jedinou v\u011bc, p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee t\u011b po\u0161lu do intern\u00e1tn\u00ed \u0161koly. S t\u00edmhle se nepot\u0159ebuju vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat, oni to nepot\u0159ebuj\u00ed, a tvoje matka tak\u00e9 ne.“<\/div>\n
„Ale tati, on-„<\/div>\n
„Ne, Gustave. Jsem si jist\u00fd, \u017ee pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1 se vypo\u0159\u00e1d\u00e1 s t\u00edm, co Andreas a Tom ud\u011blali. Jdi do sv\u00e9ho pokoje. Hned.“ <\/p>\n

Gustav vypadal zahanben\u011b; tak pla\u0161e, jak vypadal, kdy\u017e ho Bill poprv\u00e9 uvid\u011bl, a roztomil\u00e1 \u010d\u00e1st Billa s n\u00edm souc\u00edtila. Pan Sch\u00e4fer vypadal jako typ otce, kter\u00fd na sv\u00e9ho syna neust\u00e1le k\u0159i\u010d\u00ed, dokud se v\u011bci nezm\u011bn\u00ed, a on ten pocit a\u017e moc dob\u0159e znal. Samoz\u0159ejm\u011b, tohle nezm\u011bnilo fakt, \u017ee Tomovi ubl\u00ed\u017eil, a z toho d\u016fvodu by Bill nikdy Gustava nelitoval.<\/div>\n

Simone m\u011bla slzy v o\u010d\u00edch a pan\u00ed Sch\u00e4ferov\u00e1 byla trochu rud\u00e1 v obli\u010deji, v\u0161ichni t\u0159i chlapci necht\u011bli nic jin\u00e9ho, ne\u017e odej\u00edt z ob\u00fdv\u00e1ku, proto\u017ee se c\u00edtili stejn\u011b divn\u011b, jako se c\u00edtili, ne\u017e sem ve\u0161li.<\/div>\n
Sna\u017eili se zapomenout na to bolestiv\u00e9 ticho, Tom si protahoval ruku, jeliko\u017e ho kloubky bolely ze v\u0161eho nejv\u00edc. Zd\u00e1lo se, \u017ee a\u0165 h\u00fdbal prsty jakkoliv, jeho kloubky jako by st\u00e1le bolely stejn\u011b. Ve sv\u00e9 hlav\u011b prokl\u00ednal Gustav\u016fv obli\u010dej za to, \u017ee byl tak tvrd\u00fd. <\/p>\n

„Tak, um,“ za\u010dala pan\u00ed Sch\u00e4ferov\u00e1 a Simone se na ni s nad\u011bj\u00ed pod\u00edvala. „J\u00e1\u2026 \u0159ekla bych, \u017ee Gustav sl\u00edbil, \u017ee se k v\u00e1m nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed\u2026“<\/div>\n

„Jo a j\u00e1 jsem si jist\u00e1, \u017ee moji chlapci mu nic neud\u011blaj\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Chcete \u010daj? Mohu n\u011bjak\u00fd ud\u011blat\u2026“<\/div>\n
„D\u011bkuji, ale ne, d\u00edky; m\u011bla bych do chlapc\u016f dostat n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo.“<\/div>\n
„Rozum\u00edm. Um, d\u00edky, \u017ee jste p\u0159i\u0161li\u2026 v\u00edm, \u017ee to ur\u010dit\u011b nebylo lehk\u00e9, ale-„<\/div>\n
„Znovu, pan\u00ed a pane Sch\u00e4ferovi, moc se v\u00e1m chci omluvit,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a dostal znovu \u00fasm\u011bv jako odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„D\u011bkujeme, Tome.“<\/div>\n
„J\u00e1 se tak\u00e9 omlouv\u00e1m,“ \u0159ekl Andreas.<\/div>\n
„D\u011bkujeme, Andreasi. Te\u010f na to m\u016f\u017eeme v\u0161ichni zapomenout a j\u00edt d\u00e1l, \u017ee?“<\/div>\n
„Ano.“ <\/div>\n
V\u0161ichni \u010dty\u0159i se rozlou\u010dili a pan\u00ed Sch\u00e4ferov\u00e1 je doprovodila ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 byly mod\u0159e nabarven\u00e9, jak si Bill v\u0161iml. P\u0159edt\u00edm tomu nev\u011bnoval pozornost, ale celkem se mu ta barva l\u00edbila; byla dost hlasit\u00e1 a v\u00fdrazn\u00e1. Myslel si, \u017ee je to fantastick\u00e9. <\/p>\n

Doma Simone \u0159ekla chlapc\u016fm, \u017ee ve\u010de\u0159e bude za p\u016fl hodiny, a tak Bill s Tomem vyb\u011bhli nahoru do podkrovn\u00ed lo\u017enice a sko\u010dili do sv\u00e9 postele. Setk\u00e1n\u00ed se Sch\u00e4ferov\u00fdmi nebylo tak stra\u0161n\u00e9, jak si mysleli, \u017ee bude, ale bylo to i tak hrozn\u00e9.<\/div>\n

Tom se trochu zavrtal do pe\u0159in a jemn\u011b Billa pol\u00edbil, ne\u017e ho objal a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b bl\u00ed\u017e. Bill vzal Toma n\u011b\u017en\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a prozkoumal mu zbl\u00edzka ruku, d\u00edval se mu na zhmo\u017ed\u011bn\u00e9 klouby; nevypadaly tak \u0161patn\u011b, kdy\u017e u\u017e z nich byla krev smyt\u00e1. <\/p>\n

„U\u017e je to lep\u0161\u00ed?“<\/div>\n

„Bol\u00ed,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee se na sebe je\u0161t\u011b trochu zlob\u00ed; a mo\u017en\u00e1 to bylo z toho, \u017ee museli mluvit s rodinou Sch\u00e4ferov\u00fdch.<\/div>\n
„Gustav\u016fv t\u00e1ta vypad\u00e1 zle.“<\/div>\n
„Je zl\u00fd, v\u011bt\u0161inou.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee proto je Gustav tak p\u0159ivlast\u0148ovac\u00ed?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026 Bille? M\u016f\u017eeme mluvit o n\u011b\u010dem jin\u00e9m?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee ano,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bill. „Hmm. O \u010dem mluvit? O \u010dem mluvit? Oh, budu sm\u011b\u0161n\u011b smutn\u00fd, jestli nebudeme ve stejn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b ve \u0161kole\u2026“<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed smutn\u00e9 t\u00e9ma. Vyber n\u011bco jin\u00e9ho.“<\/div>\n
„Hmm… J\u00e1 nev\u00edm, Tomi. Nem\u00e1m n\u00e1pady.“<\/div>\n
„Pak se m\u016f\u017eeme mazlit a\u017e do ve\u010de\u0159e?“ zeptal se Tom, trochu pla\u0161e a opatrn\u011b, jako by Bill mohl \u0159\u00edct ne, ale kdy se Bill necht\u011bl<\/em> mazlit?<\/div>\n
„Mazlen\u00ed je fajn.“ <\/p>\n

A tak p\u0159esn\u011b to d\u011blali. Bill opatrn\u011b l\u00edbal Toma na kloubky, sna\u017eil se, aby se Tom c\u00edtil o n\u011bco m\u00e1lo l\u00e9pe a opravdu se tak d\u011blo. Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se n\u011bkdy stane, \u017ee Billovy polibky p\u0159estanou fungovat a \u010d\u00edm v\u00edc o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc o tom pochyboval. Bill byl pro n\u011bj perfektn\u00ed v ka\u017ed\u00e9m mo\u017en\u00e9m sm\u011bru a Tom si nemyslel, \u017ee by to n\u011bkdy n\u011bco mohlo zm\u011bnit.<\/div>\n

Jak tam le\u017eeli, Bill si p\u0159\u00e1l, aby mohl vz\u00edt Toma zp\u00e1tky na ostrov a \u017e\u00edt tam nav\u017edy. Nebyl to sex, kv\u016fli \u010demu se tam cht\u011bl vr\u00e1tit, i kdy\u017e ten byl naprosto fantastick\u00fd, ale byl to fakt, \u017ee k n\u011bmu Tom byl tak otev\u0159en\u00fd a jen \u010dist\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Nebyl si jist\u00fd, kdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b p\u0159ijde takov\u00e1 chv\u00edle, ale srpen jen zrovna za\u010dal, tak\u017ee maj\u00ed st\u00e1le je\u0161t\u011b cel\u00fd m\u011bs\u00edc, ne\u017e za\u010dne \u0161kola. <\/p>\n

Mazlili se spolu, poslouchali dech toho druh\u00e9ho, dokud nahoru nep\u0159i\u0161la Simone a ne\u0159ekla jim, \u017ee ve\u010de\u0159e je na stole. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho otec bude cht\u00edt sly\u0161et v\u0161echny detaily, a to bylo n\u011bco, co dnes ve\u010der za\u017e\u00edt necht\u011bl. Zoufale cht\u011bl zapomenout na v\u0161echno, co se stalo, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed byly jeho kloubky trval\u00fdm a bolestiv\u00fdm p\u0159ipomenut\u00edm, \u017ee se rozzlobil a pra\u0161til Gustava, ne jednou, ale dvakr\u00e1t.<\/div>\n

Bohu\u017eel, k Tomov\u011b sm\u016fle, to byla ta prvn\u00ed v\u011bc, se kterou Gordon p\u0159i\u0161el. <\/p>\n

„Str\u010dil Andrease,“ zamumlal Tom, m\u011bl vidli\u010dku v puse. „Tak jsem ho uhodil\u2026“<\/div>\n

„Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt opatrn\u00fd, Tome. Kdyby ti bylo osmn\u00e1ct a Gustav se rozhodl, \u017ee t\u011b za\u017ealuje, tak bys to m\u011bl nav\u017edy v rejst\u0159\u00edku\u2026 to je ubl\u00ed\u017een\u00ed na zdrav\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, tati\u2026 Omluvil jsem se jeho rodi\u010d\u016f. M\u016f\u017eeme mluvit o n\u011b\u010dem jin\u00e9m? Pros\u00edm?“<\/div>\n
„A co ty, Bille? Kdes byl?“<\/div>\n
„J\u00e1? J\u00e1 jsem byl v aut\u011b a v naprost\u00e9m \u0161oku! Bylo to jako ve zpomalen\u00e9m filmu. Naprosto \u0161\u00edlen\u00e9. Bylo to, jako bychom byli s Tomem v aut\u011b a druhou minutu u\u017e Gustavovi krv\u00e1cel obli\u010dej, pak jsem jel dom\u016f\u2026 celkem hust\u00fd, tak n\u011bjak. Jako ve filmu.“<\/div>\n
„Tati\u2026“ za\u00fap\u011bl Tom, cht\u011bl, aby to v\u0161echno skon\u010dilo.<\/div>\n
„Promi\u0148, Tome,“ za\u0161eptal Bill, vzal pod stolem Toma za koleno a dal sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli po\u017eadovan\u00e9 pohodl\u00ed.<\/div>\n
„Gordone, mo\u017en\u00e1 si o tom spolu promluv\u00edme pozd\u011bji, ano? Nechci, aby byl Tom roz\u010dilen\u00fd\u2026“<\/div>\n
Gordon jednodu\u0161e p\u0159ik\u00fdvl a p\u0159estal o tom mluvit. Bill se rozhodl mluvit o ak\u010dn\u00edch filmech, co\u017e bylo mo\u017en\u00e1 \u0161patn\u00e9 t\u00e9ma, ale Tomovi to nevadilo, ak\u010dn\u00ed filmy mu tak n\u011bjak nic ne\u0159\u00edkaly. I kdy\u017e musel p\u0159iznat, \u017ee by se moc r\u00e1d na jeden s Billem koukal; u\u017e jen proto, aby Bill je\u010del na televizi a tulil se k n\u011bmu. <\/p>\n

„Poj\u010fme se dneska ve\u010der koukat na film,“ p\u00edpl Tom, kone\u010dn\u011b si p\u0159ipadal jako sou\u010d\u00e1st konverzace.<\/div>\n

„Jak\u00fd film?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026 Andy, jak\u00fd ak\u010dn\u00ed filmy m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„K\u00e1mo\u0161 mi zrovna vyp\u00e1lil Salt\u2026“<\/div>\n
„Neleg\u00e1ln\u011b,“ dodala Simone a Andreas se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Jako by to vadilo. Mami, chce\u0161, abych \u0159ekl Nicolasovi, aby ti u\u017e p\u0159estal vypalovat filmy?“<\/div>\n
„U\u017e ml\u010d\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bla a zamkla si rty neviditeln\u00fdm kl\u00ed\u010dem.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b. Jo, no nic, m\u00e1m Salt, jestli chcete\u2026 je to v pohod\u011b. A ano, mami, ty a t\u00e1ta se na to m\u016f\u017eete pak taky pod\u00edvat.“<\/div>\n
„Super,“ \u0159ekla Simone a za\u010dala se sm\u00e1t. <\/p>\n

Bylo naprosto jist\u00e9, \u017ee Bill Tr\u00fcmperovy miloval; ka\u017ed\u00fd jejich kousek. Byli tak v pohod\u011b a z\u00e1bavn\u00ed a bylo jim jedno, jak\u00e9 jsou z\u00e1kony nebo co je neleg\u00e1ln\u00ed a co nen\u00ed; dokonce jim ani nevadilo, \u017ee Bill u\u017e dvakr\u00e1t \u0159\u00eddil auto. Kdyby byl doma, rodi\u010de by ho zml\u00e1tili, kdyby p\u0159ekro\u010dil n\u011bjak\u00e9 pravidlo, a to on d\u011blal po\u0159\u00e1d. P\u0159itahoval pozornost a jedin\u00e1, kter\u00e9 se mu dost\u00e1valo, byla negativn\u00ed, ale tady to bylo tak jin\u00e9. Tady ho rodina Tr\u00fcmperov\u00fdch v\u017edycky ve v\u0161em podporovala; v\u0161ichni se navz\u00e1jem podporovali. Bylo to jako Nebe. <\/p>\n

„Co mysl\u00ed\u0161, Bille? Chce\u0161 se na to pod\u00edvat?“<\/div>\n

„Jas\u0148a\u010dka!“ <\/div>\n
„Dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s pot\u011b\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem. P\u0159eci jen; co bylo lep\u0161\u00ed, ne\u017e mazlen\u00ed se v posteli s Billem a poslouchat ho, jak je\u010d\u00ed na televizi? A p\u0159esn\u011b to on cht\u011bl. <\/p>\n

Ti dva si op\u0159eli pol\u0161t\u00e1\u0159e o pelest a dali je tak\u00e9 po stran\u00e1ch postele (ukradli pol\u0161t\u00e1\u0159e z postel\u00ed v\u0161ech ostatn\u00edch a z gau\u010d\u016f v ob\u00fdv\u00e1ku) a vytvo\u0159ili si z nich mal\u00e9 hn\u00edzde\u010dko. Oba dva si byli jisti, \u017ee je to to nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed hn\u00edzde\u010dko, ve kter\u00e9m kdy le\u017eeli, a ani jeden z nich z toho necht\u011bl odej\u00edt, ani kdyby ho\u0159elo. Bylo to \u00fa\u017easn\u00e9.<\/div>\n

„Do prdele!“ zaje\u010del Bill a\u017e moc hlasit\u011b a Tom tro\u0161ku nadsko\u010dil, ne\u017e se usm\u00e1l. „P\u0159\u00e1l bych si, abych mohl b\u011bhat po n\u00e1kla\u010f\u00e1c\u00edch! To by bylo tak hus\u0165\u00e1ck\u00fd. Dok\u00e1\u017ee\u0161 si to p\u0159edstavit? Jak b\u011b\u017e\u00edm na d\u00e1lnici po n\u00e1kla\u010f\u00e1c\u00edch jako n\u011bjak\u00fd hus\u0165\u00e1ck\u00fd rusk\u00fd \u0161pi\u00f3n\u2026 no kurva.“<\/div>\n
„Co kdybys spadl?“<\/div>\n
„Tome\u2026 jsem \u0161pi\u00f3n<\/em>. Nespadl bych. M\u00e1m tr\u00e9nink.“<\/div>\n
„Oh, tak\u017ee ty jsi \u0161pi\u00f3n?“<\/div>\n
„Ne\u0159ekne\u0161 to nikomu?“<\/div>\n
„Nikdy,“ \u0159ekl Tom a u\u0161kl\u00edbl se, Bill se zaradoval.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se na tebe m\u016f\u017eu spolehnout.“ <\/p>\n

Ti dva znovu za\u010dali d\u00e1vat pozor na film, nebo sp\u00ed\u0161 Bill, a Tom opatrn\u011b sledoval Bill\u016fv obli\u010dej, jak mu sv\u00edtily o\u010di, jako by byl t\u00edm filmem naprosto pohlcen. Bill byl do toho filmu naprosto zabran\u00fd, ale Tom si v\u0161iml, \u017ee hned, jak mu polo\u017eil ruku na koleno, se Bill za\u010dervenal. Tom se jen cht\u011bl ujistit, jestli mu Bill st\u00e1le v\u011bnuje pozornost.<\/div>\n

Tom v\u017edycky p\u0159em\u00fd\u0161lel, co si Bill mysl\u00ed, kdy\u017e se ho dot\u00fdk\u00e1; b\u011bhaj\u00ed mu my\u0161lenky kolem jako v\u017edycky, nebo mysl\u00ed jenom na Toma a nic jin\u00e9ho? Doufal, \u017ee Bill nemysl\u00ed na dal\u0161\u00edch milion v\u011bc\u00ed, ale jen na n\u011bj, cht\u011bl b\u00fdt toti\u017e sobeck\u00fd a cht\u011bl b\u00fdt tou jedinou v\u011bc\u00ed v Billov\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. <\/p>\n

Kdy\u017e film skon\u010dil, Bill vypadal celkem znepokojen\u011b a Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n

„Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Takovej debiln\u00ed konec! Chci \u0159\u00edct, v\u00edm, \u017ee je to p\u0159ipraven\u00fd na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed, ale Bo\u017ee\u2026 to bylo tak hloup\u00fd! J\u00e1 ani\u2026 ani se nechci d\u00edvat na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed\u2026 ten konec st\u00e1l za hovno,“ zasm\u00e1l se Bill. „Ah, jsem si jist\u00fd, \u017ee se na to stejn\u011b pod\u00edv\u00e1m.“<\/div>\n
„Vsad\u00edm se, \u017ee jo,“ zasm\u00e1l se Tom. „Jen aby sis na to pak mohl st\u011b\u017eovat.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b! Oh, tak dob\u0159e m\u011b zn\u00e1\u0161, Tomi\u2026 vypadni z moj\u00ed hlavy!“ zasm\u00e1l se a Tom jen vydechl a op\u0159el se o n\u011bj.<\/div>\n
„Na co mysl\u00ed\u0161\u2026 kdy\u017e jsem u tebe?“ \u0159ekl Tom ti\u0161e; musel to v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Mysl\u00edm na tebe, jen na tebe.“<\/div>\n
„Jo?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b! Na co jin\u00e9ho bych mohl myslet, kdy\u017e \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho miluju, mi ukazuje, co ke mn\u011b c\u00edt\u00ed? Mysl\u00edm jen na tebe. Ob\u010das jako by m\u016fj mozek necht\u011bl zmlknout a v\u0161echny my\u0161lenky mi b\u011bhaly hlavou\u2026 ale jen co se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 a j\u00e1 t\u011b c\u00edt\u00edm nebo c\u00edt\u00edm tvoj\u00ed kol\u00ednskou, v\u0161echny my\u0161lenky zmlknou a m\u00edsto my\u0161lenek se mi m\u016f\u017ee zbl\u00e1znit srdce. Je to v\u00e1\u017en\u011b naprosto \u00fa\u017easn\u00fd.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak je to s tebou a moj\u00ed nervozitou. Kdy\u017e jsi u m\u011b\u2026 v\u0161echno to p\u0159estane\u2026“<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161, \u0159\u00edkal jsem ti, \u017ee mi pom\u00e1h\u00e1\u0161 v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ty nem\u00e1\u0161 r\u00e1d sv\u00e9 my\u0161lenky?“<\/div>\n
„Jsou otravn\u00fd a zmaten\u00fd\u2026 n\u011bkdy si p\u0159eji, abych m\u011bl jen jedno pruhovou mysl, a pak za\u010dnu p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jak nudn\u00e9 by to bylo a jak by to ned\u011blalo tvoje dotyky extra speci\u00e1ln\u00edmi,“ Bill se za\u010dervenal a Tom mu za\u010derven\u00e1n\u00ed oplatil; byl r\u00e1d, \u017ee v\u00ed, jak se Bill c\u00edt\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv,“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„V\u00edm.“ <\/p>\n

To, jak si byl Bill v\u017edycky jist\u00fd sv\u00fdmi slovy a pocity, nutilo Toma b\u00fdt si jimi tak\u00e9 jist\u00fd. Tom si nikdy nemyslel, \u017ee m\u00e1 p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, ale Bill to \u0159\u00edkal, jako by to byla ta nejjasn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc. Tom nikdy nezpochyb\u0148oval nic, co Bill \u0159ekl, a nikdy nem\u011bl pocit, \u017ee by m\u011bl. V\u0161echno, co vy\u0161lo z Billovy p\u011bkn\u00e9 pusinky, byly jeho prav\u00e9 pocity, nic p\u0159eslazen\u00e9ho a nic fale\u0161n\u00e9ho. V\u0161echno byla pravda; dobr\u00e1, \u0161patn\u00e1 a o\u0161kliv\u00e1.<\/div>\n

„A co bude za dezert?“ zeptal se Bill s mrknut\u00edm a Tom se zasm\u00e1l. „Mysl\u00edm, \u017ee tohle je na menu.“<\/div>\n
Bill Toma sladce pol\u00edbil na rty, ne\u017e mu Tom dal ruku k puse a on ho jemn\u011b pol\u00edbil na mod\u0159iny na jeho kloubc\u00edch. Tom polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a Bill se mu p\u0159itulil k boku, l\u00edbal ho na mod\u0159iny a ranky, dokud Tom neusnul. Byl to perfektn\u00ed zp\u016fsob, jak se dostat do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/div>\n
Bill Toma l\u00edbal na ruku a z\u00e1p\u011bst\u00ed, dokud si nebyl na sto procent jist\u00fd, \u017ee jeho p\u0159\u00edtel sp\u00ed. Kdy\u017e to v\u011bd\u011bl, odv\u00e1\u017eil se tak\u00e9 si zd\u0159\u00edmnout, a tak oba celou noc spokojen\u011b prospali. <\/p>\n

autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule <\/p>\n

<\/strong>original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o Gustavovi, Tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o Billovi Simone a t\u0159i chlapci jeli k Sch\u00e4fer\u016fm dom\u016f; Gordon nemohl jet, jeliko\u017e byl zam\u011bstnan\u00fd cenami a z\u00e1silkami. T\u0159i chlapci sed\u011bli vzadu v aut\u011b, jejich vnit\u0159nosti se kroutily nervozitou. Nev\u011bd\u011bli, co o\u010dek\u00e1vat, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-8019","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8019","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8019"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8019\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8019"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8019"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8019"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}