{"id":8020,"date":"2011-08-18T18:00:00","date_gmt":"2011-08-18T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=7999"},"modified":"2011-08-18T18:00:00","modified_gmt":"2011-08-18T17:00:00","slug":"wicked-game-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/18\/wicked-game-11\/","title":{"rendered":"Wicked Game 11."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Gia
<\/strong> <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

*** Tom*** <\/p>\n

V\u011bd\u011bl jsem, co chce bratr sly\u0161et. A j\u00e1 si nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, abych to mohl bez pocit\u016f viny, strachu a nejistoty vyslovit. Lehce jsem jej l\u00edbnul na nos.<\/div>\n

„Tohle u\u017e od tebe nechci sly\u0161et, Bille, pros\u00edm\u2026 respektuj m\u00e9 rozhodnut\u00ed.“ D\u00edval jsem se zp\u0159\u00edma, pohledem jsem neuhnul, by\u0165 na mali\u010dk\u00fd okam\u017eik, cht\u011bl jsem, aby to kone\u010dn\u011b pochopil. Jeho jindy p\u0159\u00e1telsk\u00e9 a klidn\u00e9 o\u010di se pozvolna napl\u0148ovaly vztekem a\u2026 \u010dir\u00fdm zoufalstv\u00edm.<\/div>\n
„Copak jsi nesly\u0161el, co jsem ti \u0159ekl? Pro\u010d m\u011b odm\u00edt\u00e1\u0161?“ \u0160eptl pla\u010dtiv\u011b a j\u00e1 si v\u0161iml slzy, kter\u00e1 se mu pozvolna svezla a\u017e za kulat\u00fd v\u00fdst\u0159ih tmav\u00e9ho trika. Cel\u00e9 t\u011blo m\u011b bolelo, j\u00e1\u2026 necht\u011bl jsem mu zp\u016fsobit dal\u0161\u00ed bolest\u2026 jen jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee kdybych jeho city op\u011btoval\u2026 pak bychom v budoucnu trp\u011bli mnohem v\u00edc. On zapomene\u2026 mus\u00edm v to v\u011b\u0159it. Pohladil jsem ho po \u010dele a neposedn\u00fd mel\u00edrovan\u00fd pram\u00ednek zastr\u010dil za prav\u00e9 ucho. <\/p>\n

„Br\u00e1\u0161ko, pros\u00edm neplakej\u2026 slz u\u017e bylo dost, nemysl\u00ed\u0161?“ Bill si ot\u0159el z\u00e1p\u011bst\u00edm uslzen\u00fd obli\u010dej a znovu se m\u011b pokusil obm\u011bk\u010dit.<\/div>\n

„Pros\u00edm, Tome, dej mi jednu jedinou \u0161anci!“ Rezolutn\u011b jsem zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Bille, tohle nejsi ty. Ty nejsi ten, kdo m\u00e1 prosit o l\u00e1sku. M\u016fj br\u00e1\u0161ka se narodil proto, aby ho v\u0161ichni milovali. Ale\u2026 nem\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt v\u0161echno, Bille.“ Bratr se posunul je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e ke mn\u011b a vy\u010derpan\u011b op\u0159el sv\u00e9 zpocen\u00e9 \u010delo o to m\u00e9, ledov\u011b chladn\u00e9. D\u00fdchal zrychlen\u011b, tv\u00e1\u0159e mu nervozitou zrudly.<\/div>\n
„Spln\u00ed\u0161 mi, alespo\u0148 jedno p\u0159\u00e1n\u00ed, Tome?“ Zamrkal jsem \u0159asami, abych zahnal slzy, sl\u00edbil jsem si, \u017ee budu siln\u00fd!<\/div>\n
„Hm\u2026“ Potvrdil jsem polohlasem, a kone\u010dn\u011b jsem si uv\u011bdomil, jak Billa celou tu dobu\u2026 miluji, zbo\u017e\u0148uji\u2026 v\u017edy\u0165 j\u00e1 \u017eiju jen pro n\u011bj :o(<\/div>\n
„Polib m\u011b.“ \u0160pitl prosebn\u011b a j\u00e1 na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
\n

„Ale Bille, tohle nen\u00ed f\u00e9r\u2026“ Bill z posledn\u00edch sil rozru\u0161en\u011b zaprosil.<\/p><\/div>\n

„Sl\u00edbil jsi to.“ Pomalu jsem se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eoval a sna\u017eil se nevn\u00edmat, jak se chv\u011bje. Na pa\u017e\u00edch mu nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee a j\u00e1 se ho m\u00edrn\u00fdm hlazen\u00edm sna\u017eil alespo\u0148 trochu zah\u0159\u00e1t. Sna\u017eil jsem se zapamatovat ka\u017ed\u00fd kousek jeho obli\u010deje, i kdy\u017e\u2026 d\u00e1vno jsem ho znal zpam\u011bti. Poznal bych ho, i kdybych oslepl. Ty jemn\u00e9 kontury tv\u00e1\u0159\u00ed, ty hebou\u010dk\u00e9 rty. Jemn\u011b jsem se na n\u011b p\u0159itiskl t\u011bmi sv\u00fdmi, nep\u0159\u00edjemn\u011b rozpraskan\u00fdmi. Bill m\u011b objal kolem krku a pevn\u011b se ke mn\u011b p\u0159itiskl, skoro jsem za\u010dal poka\u0161l\u00e1vat, jak byl jeho stisk siln\u00fd. Jeho hebk\u00fd, hladov\u00fd jazyk se za\u010dal dob\u00fdvat do m\u00fdch semknut\u00fdch \u00fast. Povolil jsem\u2026 sl\u00edbil jsem to. Ochutn\u00e1val ka\u017edi\u010dk\u00fd milimetr m\u00fdch \u00fast, roztomile la\u0161koval s m\u00fdch jazykem. Lehce m\u011b dlan\u00ed hladil po vlasech a j\u00e1 si uv\u011bdomoval, \u017ee bych to m\u011bl zastavit d\u0159\u00edv, ne\u017e u\u017e nebudu schopen p\u0159estat. Bill se hluboce nadechl, nadzvedl zade\u010dek a prudce mi dosedl do kl\u00edna. O nic jin\u00e9ho se nepokou\u0161el, znovu a znovu m\u011b \u017e\u00e1dostiv\u011b l\u00edbal, o\u010di p\u0159iv\u0159en\u00e9 touhou. Jen se mu sem tam zachv\u011bly pe\u010dliv\u011b namalovan\u00e9 \u0159asy. P\u0159ejel mi p\u0159es rty, kter\u00e9 u\u017e byly bolav\u00e9 od jeho tvrd\u00fdch polibk\u016f, naslin\u011bn\u00fdm jazykem a opatrn\u011b m\u011b kousl p\u0159edn\u00edmi zuby do brady. Cht\u011bl jsem se od n\u011bj odt\u00e1hnout, ale Bill mi obmotal chodidla kolem zad. <\/p>\n

„Je\u0161t\u011b ne, Tom\u00ed, pros\u00edm.“ Znovu se zabo\u0159il do m\u00fdch rt\u016f a j\u00e1\u2026 u\u017e\u00edval jsem si to. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee se to nebude opakovat. Hladil jsem ho kone\u010dky prs\u016f na \u0161\u00edji, jak nejjemn\u011bji jsem to dok\u00e1zal. Billova poko\u017eka ho\u0159ela, skoro mi propalovala jemnou k\u016f\u017ei na prstech. M\u011bl snad bratr hore\u010dku? Jeho piercing se l\u00edn\u011b ot\u00edral o m\u016fj unaven\u00fd jazyk a j\u00e1 c\u00edtil, \u017ee nechce p\u0159estat. Chytil jsem ho za ruce a jemn\u011b je odt\u00e1hl z m\u00e9ho krku.<\/div>\n

„Bille\u2026 pros\u00edm to sta\u010d\u00ed. Netrap n\u00e1s.“ Bill povolil sev\u0159en\u00ed a sesunul se zp\u00e1tky na pohovku. Pomalu jsem se zvedl a h\u0159betem ruky upravil poma\u010dkan\u00e9 hrbolky na mikin\u011b. Bill ke mn\u011b zvedl uslzen\u00fd pohled.<\/div>\n
„Neodch\u00e1zej, Tome. J\u00e1 tady nechci b\u00fdt p\u0159ed z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edm vystoupen\u00edm s\u00e1m. Pros\u00edm, z\u016fsta\u0148.“ Pot\u0159eboval jsem b\u00fdt s\u00e1m. Pot\u0159eboval jsem si odpo\u010dinout od Billa i Andrease. Cht\u011bl jsem b\u00fdt jen s\u00e1m se sv\u00fdmi pocity, kter\u00e9 se ve mn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b hromadily. Nena\u0161el jsem odvahu, abych se na n\u011bj pod\u00edval. Hbit\u00fdmi kroky jsem p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm a doslova jsem utekl z pokoje. Ne\u017e jsem do\u0161el k v\u00fdtahu, usly\u0161el jsem tupou r\u00e1nu a zvuk rozbit\u00e9ho porcel\u00e1nu, jak se rozlet\u011bl o mohutn\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n
„V \u010dem je lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1? Co ti d\u00e1, co j\u00e1 ne?“ Zb\u011bsil\u00e9, rozzloben\u00e9 v\u00fdk\u0159iky m\u00e9ho bratra m\u011b doprov\u00e1zely a\u017e k samotn\u00e9mu v\u00fdchodu\u2026 <\/p>\n

<\/div>\n

*** Bill*** <\/div>\n
Unaven\u011b jsem se svezl na kolena a sna\u017eil se posb\u00edrat st\u0159\u00edpky, kter\u00e9 zbyly z neboh\u00e9 misti\u010dky. Z jednoho kousku se na m\u011b mile usm\u00edval kreslen\u00fd slon a j\u00e1 mu \u00fasm\u011bv oplatil s tich\u00fdm „Promi\u0148.“ Nev\u011bd\u011bl jsem, pro\u010d m\u011b n\u011bco st\u00e1le nutilo o bratra bojovat, i kdy\u017e to znamenalo zahodit ve\u0161kerou hrdost\u2026 a prosit ho. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee si nen\u00ed stoprocentn\u011b jist, \u017ee st\u00e1le v\u00e1h\u00e1. M\u016f\u017ee mi m\u00edt n\u011bkdo za zl\u00e9, \u017ee jsem ho cht\u011bl m\u00edt na sv\u00e9 stran\u011b? \u017de jedin\u00e9, o co v \u017eivot\u011b doopravdy \u017e\u00e1d\u00e1m a pros\u00edm, je jeho l\u00e1ska a n\u00e1klonnost? Jeden ostr\u00fd st\u0159ep se mi nemilosrdn\u011b zaryl do dlan\u011b a j\u00e1 pracn\u011b nasb\u00edranou hrom\u00e1dku znovu upustil na koberec. Po druh\u00e9 jsem se o to u\u017e nepokou\u0161el. Tom se dneska stejn\u011b nevr\u00e1t\u00ed. V\u017edy\u0165 byla pomalu p\u016flnoc. <\/p>\n

Malou n\u00e1plast\u00ed s infantiln\u00edm d\u011btsk\u00fdm motivem jsem si p\u0159elepil poran\u011bn\u00e9 m\u00edsto a symbolicky ho n\u011bkolikr\u00e1t pofoukal. Nechal jsem si z kohoutku odt\u00e9ct a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b ledovou vodu a ani\u017e bych se obt\u011b\u017eoval skleni\u010dkou, hltal jsem ji\u2026 neuv\u011b\u0159iteln\u011b mi vyprahlo. C\u00edtil jsem, jak mi nat\u00e9kaj\u00ed rty, zmo\u017een\u00e9 tou sladkou bitvou, kter\u00e1 se p\u0159ed chv\u00edl\u00cd odehr\u00e1la. Dojedl jsem nakousnut\u00fd rohl\u00edk s m\u00e1slem a se s\u00fdrem, a pomalu jsem se p\u0159esunul do postele, kde jsem na Tomov\u011b polovin\u011b po chvilce vy\u010derp\u00e1n\u00edm usnul. <\/p>\n

*** Tom*** <\/p>\n

Ne\u0161el jsem p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Vybral jsem si bl\u00edzk\u00fd park, kter\u00fd byl intimn\u011b osv\u011btlen jen n\u011bkolika pouli\u010dn\u00edmi lampami. Mo\u017en\u00e1 si Bill myslel, \u017ee ute\u010du do n\u00e1ru\u010de Andrease, ale zase tak siln\u00fd \u017ealudek jsem nem\u011bl. Na takov\u00fd hereck\u00fd v\u00fdkon jsem se dnes u\u017e opravdu nec\u00edtil. Sedl jsem si na studenou zelenou lavi\u010dku a poslouchal kvakot n\u011bjak\u00e9 upov\u00eddan\u00e9 \u017e\u00e1by, kter\u00e1 z\u0159ejm\u011b sed\u011bla v tr\u00e1v\u011b n\u011bkde nedaleko. Oklepala m\u011b zima a j\u00e1 se je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edce zachumlal do tepl\u00e9 mikiny. P\u0159esto\u017ee dny byly relativn\u011b tepl\u00e9, o noc\u00edch se to je\u0161t\u011b tvrdit nedalo. Do dlan\u00ed jsem si vdechoval tepl\u00fd vzduch a po chv\u00edli mi bylo p\u0159ece jen trochu tepleji. <\/p>\n

Hrozn\u011b m\u011b mrzelo, \u017ee jsem musel Billa dohnat k takov\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed. Necht\u011bl jsem, aby m\u011b musel p\u0159emlouvat nebo dokonce prosit! \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b v m\u00fdch o\u010d\u00edch klesl\u2026 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ho za to obdivuji snad v\u00edce ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. Ol\u00edzl jsem si okoral\u00e9 rty a uc\u00edtil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 \u0161t\u00edp\u00e1n\u00ed. P\u0159ejel jsem p\u0159es n\u011b ukazov\u00e1\u010dkem a v\u0161iml si, \u017ee mi te\u010de krev. \u017de by m\u011b Bill kousl? Pousm\u00e1l jsem se t\u00e9 podmaniv\u00e9 p\u0159edstav\u011b\u2026 p\u0159ece jenom\u2026 takhle v\u00e1\u0161niv\u00e9ho jsem ho nikdy d\u0159\u00edv nepoznal. D\u011bsilo m\u011b, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee po n\u011bm tou\u017e\u00edm i p\u0159es v\u0161echny z\u00e1kazy a p\u0159edsevzet\u00ed, kter\u00e9 jsem si dal a vyty\u010dil. Styd\u011bl jsem se za svou chabou v\u016fli\u2026 a \u017easnul nad t\u00edm, jak siln\u00e1 je m\u00e1 l\u00e1ska k bratrovi. P\u0159esto jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee jsem jednal spr\u00e1vn\u011b. A jestli ne?\u2026 Tak a\u0165 jde v\u0161echno do hajzlu!! Na ni\u010dem jin\u00e9m mi nez\u00e1le\u017e\u00ed. Jen na tom, aby byl Bill spokojen\u00fd\u2026 a aby se netr\u00e1pil. Aby netrp\u011bl ani jeden z n\u00e1s. No a tohle bude zvl\u00e1\u0161t\u011b slo\u017eit\u00fd \u00fakol. Proto\u017ee, kdy\u017e jsem trp\u011bl j\u00e1\u2026 trp\u011bl i Bill. <\/p>\n

Hodiny na n\u00e1m\u011bst\u00ed odb\u00edjely t\u0159et\u00ed hodinu rann\u00ed. Jak dlouho jsem tu sed\u011bl a p\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026 nev\u00edm. Kdyby m\u011b nevyhnal p\u0159\u00edzemn\u00ed mraz\u00edk, asi bych se nedonutil k tomu, abych se vr\u00e1til k Billovi. Mrzelo m\u011b, \u017ee jsem si nevzal \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze, mohl jsem p\u0159espat jinde, ale takhle\u2026 jsem byl nucen vr\u00e1tit se. Nejel jsem v\u00fdtahem, nam\u00edsto toho jsem se l\u00edn\u011b sunul po schodech a\u017e do p\u00e1t\u00e9ho patra. Zad\u00fdchan\u011b jsem do\u0161el ke dve\u0159\u00edm a ti\u0161e je otev\u0159el. P\u0159esto slab\u011b zavrzaly. Zul jsem si zabl\u00e1cen\u00e9 tenisky a ve\u0161el do pokoje, kter\u00fd byl pono\u0159en\u00fd do ticha a tmy. Sotva jsem ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f za\u0159val jsem bolest\u00ed.<\/div>\n

„Kurva, Bille, co to tu j\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9?“ <\/p>\n

autor: Gia<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong> <\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gia *** Tom*** V\u011bd\u011bl jsem, co chce bratr sly\u0161et. A j\u00e1 si nep\u0159\u00e1l nic jin\u00e9ho, abych to mohl bez pocit\u016f viny, strachu a nejistoty vyslovit. Lehce jsem jej l\u00edbnul na nos. „Tohle u\u017e od tebe nechci sly\u0161et, Bille, pros\u00edm\u2026 respektuj m\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[447],"tags":[],"class_list":["post-8020","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wicked-game"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8020","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8020"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8020\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8020"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8020"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8020"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}