{"id":8023,"date":"2011-08-18T16:30:00","date_gmt":"2011-08-18T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8002"},"modified":"2011-08-18T16:30:00","modified_gmt":"2011-08-18T15:30:00","slug":"prostitut-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/18\/prostitut-3\/","title":{"rendered":"Prostitut 3."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/p>\n

Cesta a hotel<\/p>\n

<\/strong> Balen\u00ed nebylo tak n\u00e1ro\u010dn\u00e9, jak jsem \u010dekal. Nebo sp\u00ed\u0161 nebylo pro m\u011b tak n\u00e1ro\u010dn\u00e9. Proto\u017ee Bill \u0161\u00edlel v\u00edc ne\u017e j\u00e1. Pob\u00edhal po t\u00e9 na\u0161\u00ed mal\u00e9 garsonce a neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lel, co je\u0161t\u011b by se mi tam mohlo hodit. Tak\u017ee mi v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9 nanosil a\u017e do kufru. To, \u017ee jsem polovinu v\u011bc\u00ed z toho seznamu vy\u0161krtl, v\u011bd\u011bt v\u016fbec nemus\u00ed.<\/div>\n

Jen jednu v\u011bc jsem s\u00e1m, osobn\u011b dal do toho kufru. Ale to asi tak kolem p\u016fl t\u0159et\u00ed v noci a v naprost\u00e9 tm\u011b. Proto\u017ee jsem nebyl ochotn\u00fd p\u0159iznat ani s\u00e1m sob\u011b, \u017ee jsem si s sebou vzal ty zatracen\u011b \u00fazk\u00e9 d\u017e\u00edny, kter\u00e9 m\u011b donutila koupit Inka. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, co jsem si myslel, kdy\u017e jsem je p\u0159ibaloval. Jen jsem si prost\u011b po\u0159\u00e1d dokole\u010dka opakoval, \u017ee str\u00e1v\u00edm t\u00fdden s Bushidem. A \u017ee Billovi ty kalhoty opravdu nehor\u00e1zn\u011b slu\u0161ej. A \u017ee jsme dvoj\u010data, tak\u017ee bych je mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 mohl zkusit\u2026<\/p>\n

Na \u010dern\u00e9 auto s tmav\u00fdmi skly, kter\u00e9 pro m\u011b p\u0159ijelo, Bill zv\u011bdav\u011b z\u00edral z okna, kdy\u017e jsem odch\u00e1zel. Musel jsem se tomu sm\u00e1t, kdy\u017e jsem si d\u00e1val kufr do kufru. Sakra, to zn\u00ed divn\u011b. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, krom\u011b m\u00e9ho zavazadla tam ji\u017e le\u017eela jedna velk\u00e1 ta\u0161ka a oby\u010dejn\u00fd \u010dern\u00fd kuf\u0159\u00edk. Ne\u0159e\u0161il jsem, co se v n\u011bm skr\u00fdv\u00e1. Nem\u011bl jsem na to \u010das, proto\u017ee se m\u00edrn\u011b pootev\u0159ely dve\u0159e u spolujezdce. Pousm\u00e1l jsem se, zaklapl jsem kufr, naposledy m\u00e1vl Billovi a vklouzl na m\u00edsto spolujezdce.<\/p>\n

„\u010cekal jsem, \u017ee kdy\u017e je ten tv\u016fj bratr tak zv\u011bdavej, \u017ee aspo\u0148 vyjde ven,“ za\u0161klebil se na m\u011b kysele.<\/div>\n

„Zv\u011bdavost je sice siln\u00e1 a zl\u00e1 vlastnost, ale stydlivost je n\u011bkdy je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Pojedem?“ lhal bych, kdybych tvrdil, \u017ee se net\u011b\u0161\u00edm. A Bushido to v\u011bd\u011bl. Zase se na m\u011b usm\u00e1l t\u00edm sv\u00fdm pov\u00fd\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem. \u0160tval m\u011b t\u00edm, ale z\u00e1rove\u0148\u2026 Nev\u00edm, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem to pat\u0159ilo k n\u011bmu. A to se mi l\u00edbilo. Nepohodln\u011b jsem se pod tou my\u0161lenkou zavrt\u011bl a rad\u011bji jsem se pln\u011b soust\u0159edil na cestu, kterou jsem m\u011bl p\u0159ed sebou. Hodn\u011b dlouhou cestu. Jak dlouhou? No\u2026 „Jak dlouho vlastn\u011b polet\u00edme?“ ta ot\u00e1zka ze m\u011b vylet\u011bla sama. A to se mi nel\u00edbilo. V p\u0159\u00edtomnosti klient\u016f jsem v\u011bt\u0161inou zcela koncentrovan\u00fd a ovl\u00e1d\u00e1m to, co \u0159\u00edk\u00e1m a co si pouze mysl\u00edm. Jen u t\u011bch lid\u00ed, kter\u00fdm v\u011b\u0159\u00edm, se mi ob\u010das stane, \u017ee mi to ujede a j\u00e1 bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed \u0159eknu to, na co pr\u00e1v\u011b mysl\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„T\u0159in\u00e1ct hodin,“ ozn\u00e1mil mi klidn\u011b. „Dorazit bychom tam m\u011bli n\u011bkdy v dob\u011b, kdy tady budou t\u0159i v noci. Tam bude u\u017e p\u011bt r\u00e1no. Odvezu t\u011b do hotelu a d\u00e1m si sprchu, pak t\u011b tam nech\u00e1m samotn\u00e9ho. Ale o organiza\u010dn\u00edch v\u011bcech se budeme bavit a\u017e na m\u00edst\u011b, dobr\u00e1?“ rychle se na m\u011b usm\u00e1l, jako by m\u011b cht\u011bl ujistit, \u017ee to nen\u00ed nam\u00ed\u0159eno proti mn\u011b, jen cht\u011bl klid na \u0159\u00edzen\u00ed. P\u0159ik\u00fdvl jsem, \u017ee rozum\u00edm, kdy\u017e v tom mi zazvonil telefon. Okam\u017eit\u011b jsem se na sedadle zmen\u0161il a rychle ho vyt\u00e1hl. Neuniklo mi, jak se v Bushidov\u00fdch o\u010d\u00edch cosi pobaven\u011b zablesklo, ani \u017ee se star\u0161\u00ed mu\u017e sice tv\u00e1\u0159\u00ed, \u017ee se v\u011bnuje jen silnici p\u0159ed n\u00e1mi, ale p\u0159itom d\u00e1v\u00e1 dobr\u00fd pozor, co budu do telefonu \u0159\u00edkat.<\/p>\n

„Pros\u00edm?“ zamumlal jsem mnohem m\u00e9n\u011b nad\u0161en\u011b ne\u017e obvykle. Ne \u017ee obvykle by to bylo up\u0159\u00edmn\u00e9 nad\u0161en\u00ed.<\/div>\n

„Tome, zlat\u00ed\u010dko,“ ozval se mi dob\u0159e zn\u00e1m\u00fd hlas. Byla to jedna z m\u00fdch st\u00e1l\u00fdch z\u00e1kaznic. Zn\u00e1m ji u\u017e roky, v\u017edycky pro m\u011b m\u011bla slabost. Byla to pr\u00e1v\u011b ona, s k\u00fdm jsem procestoval notn\u00fd kus sv\u011bta. A taky ona, kter\u00e9 jsem v\u010dera od\u0159ekl ten pobyt na Kub\u011b.<\/div>\n
„Pan\u00ed Dietrichov\u00e1,“ p\u0159esto\u017ee mi u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t nab\u00edzela, abych j\u00ed tykal, j\u00e1 v\u017edy odm\u00edtl. Profesion\u00e1ln\u00ed vztah je p\u0159ece jen profesion\u00e1ln\u00ed vztah. „D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Ale ne, brou\u010dku,“ jo, a taky jsem zapomn\u011bl poznamenat, \u017ee ta zpropaden\u00e1 \u017eensk\u00e1 m\u011b s oblibou \u010dastuje milionem p\u0159ezd\u00edvek, kter\u00e9 vylo\u017een\u011b nesn\u00e1\u0161im. „Jen jsem se cht\u011bla zeptat, jestli sis to nakonec nerozmyslel a p\u0159ece jen nechce\u0161 jet s n\u00e1mi. Man\u017eel pr\u00e1v\u011b chce je\u0161t\u011b jednou kontrolovat, jestli m\u00e1me zamluven\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 letenky, tak\u017ee-„<\/div>\n
„Ne, pan\u00ed Dietrichov\u00e1. D\u011bkuji, ale j\u00e1 u\u017e m\u00e1m jin\u00fd program,“ sko\u010dil jsem j\u00ed do \u0159e\u010di. Necht\u011bl jsem, v\u00e1\u017en\u011b ne. Konec konc\u016f, zn\u00e1m pravidla slu\u0161n\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Ale Bushido m\u011b propaloval moc intenzivn\u00edm pohledem a j\u00e1 cht\u011bl jen co nejrychleji ukon\u010dit tento hovor. „Ale v\u00e1\u017en\u011b d\u011bkuji za nab\u00eddku,“ dodal jsem rychle. Z\u00e1kazn\u00edky si p\u0159ece jen pot\u0159ebuju udr\u017eet.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, drahou\u0161ku,“ je mo\u017en\u00fd, aby t\u00fd \u017eensk\u00fd bylo teprve p\u011btat\u0159icet? Mluv\u00ed jako star\u00e1 b\u00e1ba. „Jak mysl\u00ed\u0161. Uvid\u00edme se,“ poslala mi dv\u011b mlaskav\u00e9 pusy, a pak jsem rad\u011bji rychle zav\u011bsil. Zav\u0159el jsem o\u010di a zabo\u0159il se hloub\u011bji do seda\u010dky.<\/p>\n

„Z\u00e1kaznice?“<\/div>\n

„Tak n\u011bjak,“ vlastn\u011b p\u0159esn\u011b tak. Ale necht\u011blo se mi odpov\u00eddat jen p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm.<\/div>\n
„St\u00e1l\u00e1?“<\/div>\n
„Chm,“ bude n\u00e1sledovat v\u00fdslech nebo co?<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 takov\u00fdch z\u00e1kaznic hodn\u011b?“<\/div>\n
„A pro\u010d v\u00e1s to v\u016fbec zaj\u00edm\u00e1?“ oto\u010dil jsem se zamra\u010den\u011b. V\u00e1\u017en\u011b, Bushido byl s t\u011bma jeho v\u011b\u010dn\u00fdma dotazama v\u00e1\u017en\u011b otravnej.<\/div>\n
„Jen se pt\u00e1m,“ pokr\u010dil rameny a tentokr\u00e1t se za\u010dal opravdu v\u011bnovat \u0159\u00edzen\u00ed. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak jsem to poznal, ale poznal jsem to.<\/p>\n

Jakmile jsme dojeli k leti\u0161ti, napsal jsem Billovi zpr\u00e1vu. Tro\u0161ku jsem mu kecal. Napsal jsem mu, \u017ee u\u017e sed\u00edm v letadle a u\u017e nejsp\u00ed\u0161 nebudu m\u00edt \u010das se s n\u00edm spojit. Jako v\u017edycky. A pak jsem mobil vypnul. Namluvil jsem do schr\u00e1nky, \u017ee jsem nyn\u00ed slu\u017eebn\u011b mimo. Bill a p\u0159\u00edpadn\u011b i Inka to pochop\u00ed tak, \u017ee zrovna m\u00e1m n\u011bjakou poradu. A moji z\u00e1kazn\u00edci to pochop\u00ed naprosto spr\u00e1vn\u011b. V\u0161ichni jsou spokojen\u00ed, a m\u011b nav\u00edc nebude nikdo otravovat.<\/p>\n

Na leti\u0161ti n\u00e1s v\u0161ak \u010dekala mal\u00e1 komplikace. Letadlo m\u011blo m\u00edt mal\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed. No dobr\u00e1, tro\u0161ku v\u011bt\u0161\u00ed zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Asi tak dv\u011b hodiny. Tak\u017ee jsem hned po odbaven\u00ed zam\u00ed\u0159il k s\u00e1lu, kde se v\u011bt\u0161inou \u010dek\u00e1 na takov\u00e1 letadla. Zastavil m\u011b v\u0161ak Bushid\u016fv sm\u00edch i jeho dla\u0148 na m\u00e9m rameni.<\/div>\n

„Kam si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jde\u0161? Tam je ekonomick\u00e1 t\u0159\u00edda.“<\/div>\n
„No\u2026 v\u017edy\u0165 jo, ne?“ zatv\u00e1\u0159il jsem se zmaten\u011b. A\u010dkoliv moji klienti samoz\u0159ejm\u011b touto t\u0159\u00eddou necestovali, j\u00e1 j\u00ed jel v\u017edy. Ale nikdy jsem si nest\u011b\u017eoval. Bylo to tam p\u0159\u00edjemn\u00e9, a kdy\u017e vedle m\u011b zrovna neposadili tlust\u00e9ho, zpocen\u00e9ho chl\u00e1pka nebo \u0159vouc\u00ed d\u00edt\u011b, cel\u00fd let byl fajn. Bushido v\u0161ak jen s \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou, sklouzl rukou a\u017e k m\u00e9mu p\u0159edlokt\u00ed, pevn\u011b m\u011b za n\u011bj vzal, oto\u010dil se a vedl kamsi pry\u010d. Kam, to jsem nevn\u00edmal. J\u00e1 jen poslu\u0161n\u011b klop\u00fdtal za n\u00edm a pohledem hypnotizoval na\u0161e spojen\u00e9 ruce. Dobr\u00e1, nebyly spojen\u00e9 tak dokonale a romanticky, jak je to popisov\u00e1no v rom\u00e1nech. Vlastn\u011b m\u011b dr\u017eel celkem surov\u011b a jeho stisk celkem bolel. A dr\u017eel m\u011b jen za p\u0159edlokt\u00ed. P\u0159esto to bylo ale v\u00edc, ne\u017e jak se m\u011b kdy na ve\u0159ejnosti dotkl m\u016fj z\u00e1kazn\u00edk.<\/p>\n

„My m\u00e1me zaplacenou byznys class,“ vysv\u011btloval mi Bushido a n\u011bjak\u00fdmu t\u00fdpkovi uk\u00e1zal jak\u00fdsi pap\u00edry. „Tak\u017ee m\u016f\u017eeme ten \u010das, kter\u00fd jsme d\u00edky zpo\u017ed\u011bn\u00ed z\u00edskali, str\u00e1vit v pon\u011bkud lep\u0161\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch.“<\/div>\n

Byli jsme dovedeni a\u017e do prostorn\u00e9, klimatizovan\u00e9 m\u00edstnosti pln\u00e9 pohodln\u00fdch seda\u010dek, j\u00eddla a pit\u00ed. A j\u00e1 tam st\u00e1l s m\u00edrn\u011b pootev\u0159enou pusou a d\u00edval se na ten luxus v\u0161ude kolem. Netu\u0161il jsem, jak jsem se tam dostal, ale ka\u017edop\u00e1dn\u011b u\u017e jsem se z toho snu necht\u011bl vzbudit. Byl to sen, ne r\u00e1j, to v\u00edm jist\u011b. Proto\u017ee kdyby to byl r\u00e1j, vedle m\u011b a Bushida by st\u00e1l Bill a kolem n\u00e1s poletovalo to moment\u00e1ln\u011b \u010dervenovlas\u00e9 t\u0159e\u0161tiprdlo s and\u011blsk\u00fdm jm\u00e9nem.<\/p>\n

***<\/p>\n

\u010cek\u00e1n\u00ed na n\u00e1\u0161 let nebylo a\u017e tak hrozn\u00e9, jak m\u00e1m v pam\u011bti z p\u0159edchoz\u00edch let. Klimatizace, kafe a \u010dasopis ud\u011blaly svoje. A jak se mi l\u00edb\u00ed let v norm\u00e1ln\u00ed, ekonomick\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, tak v byznys class jsem si to zamiloval. M\u011bl jsem tam plno m\u00edsta, klid pro sebe a v\u0161echno bylo tak n\u011bjak klidn\u011bj\u0161\u00ed, luxusn\u011bj\u0161\u00ed. Dokonce i letu\u0161ky byly mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 to tam m\u011bly v popisu pr\u00e1ce.<\/p>\n

Jeliko\u017e jsme let\u011bli dobr\u00fd kus noci, m\u011bli jsme zde i p\u0159espat. Jenom\u017ee j\u00e1 na m\u00e9 seda\u010dce nemohl zabrat. Jist\u011b, byl to sice vrchol pohodl\u00ed pro sezen\u00ed, ale na le\u017een\u00ed? Musel bych b\u00fdt hodn\u011b unavenej, abych tam zabral. Jen jsem se p\u0159evaloval na seda\u010dce a sna\u017eil se nevzbudit Bushida vedle sebe. A v\u016fbec ho pokud mo\u017eno ignorovat. Nemohl jsem si pomoc, jeho jindy tvrd\u00e9 rysy p\u0159i sp\u00e1nku zm\u011bkly a on v\u016fbec vypadal mnohem\u2026 J\u00e1 nev\u00edm, mnohem m\u00edrumilovn\u011bji, heb\u010deji.<\/div>\n

Sna\u017eil jsem se to nevn\u00edmat a m\u00edsto toho koukat z okna. Ale v t\u00e9 tm\u011b jsem, bohu\u017eel, v\u016fbec nic nevid\u011bl. Pochopiteln\u011b.<\/p>\n

Kdy\u017e jsme vystupovali z letadla, slunce u\u017e bylo notn\u00fd kus nad obzorem. P\u0159esto\u017ee moje hodinky ukazovaly p\u011bt r\u00e1no, tady bylo u\u017e sedm. A j\u00e1 m\u00e1lem padal na hubu, proto\u017ee jsem u\u017e asi dvacet hodin nespal.<\/div>\n

„Poj\u010f sem, ty nemehlo,“ zasm\u00e1l se Bushido, p\u0159it\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b a podep\u0159el m\u011b. Uleh\u010den\u011b jsem se na n\u011bj sesunul. Po t\u0159in\u00e1cti hodin\u00e1ch sezen\u00ed mi n\u011bjak neslou\u017eili nohy a o\u010di jako by se pr\u00e1v\u011b te\u010f rozhodly, \u017ee cht\u011bj\u00ed sp\u00e1t.<\/div>\n
„Nejsem nemehlo,“ zamumlal jsem mu do ramene a op\u0159el si \u010delo o d\u016flek v jeho krku. P\u0159\u00edjemn\u011b von\u011bl. Takovou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, naho\u0159klou v\u016fn\u00ed. Ti\u0161e se zasm\u00e1l.<\/p>\n

Ani nev\u00edm, jak jsem se dostal do hotelu. Musel jsem n\u011bkdy v p\u016fli cesty usnout. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem se vzbudil, a\u017e kdy\u017e bylo slunce hodn\u011b vysoko nad obzorem. L\u00edn\u011b jsem se p\u0159eto\u010dil na b\u0159icho, na studenou \u010d\u00e1st postele. Cosi m\u011b za\u0161kr\u00e1balo na hol\u00e9m b\u0159i\u0161e. Pon\u011bkud zmaten\u011b jsem se posadil, d\u00edky \u010demu\u017e mi deka spadla a\u017e do hol\u00e9ho kl\u00edna. Z\u00edral jsem na sebe a nech\u00e1pal, jak jsem se nah\u00fd dostal do postele. A\u017e po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli m\u011b napadlo pod\u00edvat se na to, co m\u011b to vlastn\u011b \u0161kr\u00e1balo na b\u0159i\u0161e. Byl to p\u0159ehnut\u00fd pap\u00edr, na kter\u00e9m bylo naps\u00e1no m\u00e9 jm\u00e9no. Vzal jsem ho a rozlo\u017eil.<\/p>\n

Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tome. Nebo sp\u00ed\u0161 dobr\u00e9 poledne?<\/em><\/div>\n

P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee v letadle jsi v\u016fbec nespal, kdy\u017e jsi to v p\u016flce cesty do hotelu zabalil.<\/em><\/div>\n
Douf\u00e1m, \u017ee ses vyspal dob\u0159e. J\u00e1 m\u00e1m te\u010f jedn\u00e1n\u00ed, ale kolem \u0161est\u00fd se vr\u00e1t\u00edm na pokoj. Do t\u00fd doby si d\u011blej, co chce\u0161, jen nevych\u00e1zej z hotelu. Je to dost velkej komplex a v\u011bt\u0161ina zam\u011bstnanc\u016f mluv\u00ed anglicky a n\u011bmecky, tak\u017ee by ses m\u011bl domluvit. Na recepci by ti m\u011bli b\u00fdt k dispozici. A a\u0165 bude\u0161 kdekoliv, nech \u00fa\u010det napsat na m\u011b. \u010cili pokoj 222. Jen, pros\u00edm, v \u0161est bu\u010f na pokoji. P\u016fjdem na ve\u010de\u0159i a pak\u2026<\/p>\n

<\/em> V\u00edc tam nebylo. Jen jsem se zasm\u00e1l a odlo\u017eil ten pap\u00edr na no\u010dn\u00ed stolek. Vstal jsem a vydal se do koupelny. Byl jsem celej ulepenej je\u0161t\u011b z t\u00fd cesty a m\u011bl jsem p\u0159ed sebou voln\u00fd odpoledne v nejbohat\u0161\u00edm m\u011bst\u011b sv\u011bta. Dobr\u00e1, nem\u00e1m opou\u0161t\u011bt hotel. Ale pokud ho budu m\u00edt po prozkoum\u00e1n\u00ed pln\u00e9 zuby, m\u016f\u017eu p\u0159ece jen j\u00edt ven. Nikdy jsem nebyl hodnej kluk.<\/p>\n

***<\/p>\n<\/div>\n

Ov\u0161em s velikost\u00ed hotelu jsem se trochu p\u0159epo\u010d\u00edtal. A to mi bylo jasn\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed v\u00fdchodem z m\u00edsta, kde jsme byli ubytov\u00e1ni. Proto\u017ee to rozhodn\u011b nebyl pokoj. To byl apartm\u00e1n toho nejvy\u0161\u0161\u00edho luxusu, v jak\u00e9m jsem kdy byl. Vzal jsem ze stolu kartu, kter\u00e1, jak mi do\u0161lo, byla pr\u00e1v\u011b od tohoto pokoje.<\/div>\n
Sotva jsem vy\u0161el z apartm\u00e1nu, u\u017e jsem vid\u011bl recepci. Pon\u011bkud m\u011b to zarazilo. Nem\u011bla by b\u00fdt recepce v\u017edy v p\u0159\u00edzem\u00ed? Ale podle pohledu z okna na\u0161eho apartm\u00e1nu jsem soudil, \u017ee jsme hodn\u011b vysoko nad zem\u00ed.<\/div>\n
„\u0644\u0627 \u0623\u0633\u062a\u0637\u064a\u0639 \u0645\u0633\u0627\u0639\u062f\u062a\u0643?“ usm\u00e1la se na m\u011b mil\u00e1 mlad\u00e1 \u017eena za recepc\u00ed. Zmaten\u011b jsem zamrkal.<\/div>\n
„Ech\u2026 Excuse me\u2026 ech\u2026. I can\u00b4t speak\u2026 ehm\u2026“ anglicky zas a\u017e tak dob\u0159e neum\u00edm. Bill je v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159eborn\u00edk na jazyky. M\u011b nikdy nebavilo u\u010dit se to.<\/div>\n
„Do you speak english?“ mlad\u00e1 \u017eena se nep\u0159est\u00e1vala usm\u00edvat.<\/div>\n
„Yes, but not very well,“ p\u0159ipustil jsem. „Mluv\u00edte n\u011bmecky?“ zkusil jsem okam\u017eit\u011b. P\u0159ece jen, v mate\u0159\u0161tin\u011b bych si byl mnohem jist\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ jej\u00ed \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il. „Mohu v\u00e1m n\u011bjak pomoci?“<\/div>\n
„Ano,“ vydechl jsem uleh\u010den\u011b. „Kde tady najdu restauraci?“<\/div>\n
„Sjedete v\u00fdtahem a\u017e \u00fapln\u011b dol\u016f. Tam m\u00e1te na v\u00fdb\u011br,“ op\u011bt se na m\u011b usm\u00e1la. „Je\u0161t\u011b n\u011bco pot\u0159ebujete?“<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuji,“ alespo\u0148 pro te\u010f ne.<\/p>\n

Ud\u011blal jsem, jak mi \u0159ekla, a z v\u00fdb\u011bru restaurac\u00ed mnoha kultur jsem si nakonec vybral italskou.<\/div>\n

Cel\u00e9 odpoledne jsem tr\u00e1vil t\u00edm, \u017ee jsem vyjel do n\u011bjak\u00e9ho patra, a to patro si pro\u0161el. Na\u0161el jsem mnoho zaj\u00edmav\u00fdch z\u00e1kout\u00ed, kter\u00e9 jsem si ulo\u017eil do pam\u011bti s t\u00edm, \u017ee b\u011bhem t\u00fddne je mus\u00edm proj\u00edt. Nejen \u017ee tam byly r\u016fzn\u00e1 obchodn\u00ed centra zabudovan\u00e1 p\u0159\u00edmo do budovy, ale tak\u00e9 mnoho v\u00ed\u0159ivek, baz\u00e9n\u016f, fitness center a imitac\u00ed r\u016fzn\u00fdch park\u016f. Skute\u010dn\u011b to bylo takov\u00e9 mal\u00e9 m\u011bsto uvnit\u0159 budovy.<\/p>\n

T\u011bch n\u011bkolik hodin, co jsem m\u011bl s\u00e1m pro sebe, ub\u011bhlo jako voda, tak\u017ee kdy\u017e jsem se v p\u016fl \u0161est\u00e9 vr\u00e1til zp\u00e1tky do apartm\u00e1nu, m\u011bl jsem za sebou mnoho kilometr\u016f v noh\u00e1ch. Nevadilo mi to. Bylo zaj\u00edmav\u00fd sledovat v\u0161echny ty lidi r\u016fzn\u00fdch n\u00e1rod\u016f a kultur, kter\u00e9 se po hotelu pohybovaly. Jen jsem vklouzl do sprchy, abych ze sebe v rychlosti smyl pot z cel\u00e9ho dne. Zrovna jsem se s omotan\u00fdm ru\u010dn\u00edkem kolem bok\u016f p\u0159ehraboval v kufru, kdy\u017e se vr\u00e1til Bushido. Nepozdravil, jen ze sebe shodil sako a beze slova se vydal do koupelny. Ani se na m\u011b nepod\u00edval. To m\u011b pon\u011bkud zarazilo. Narovnal jsem se a zaposlouchal se. Sly\u0161el jsem proud vody, jak dopad\u00e1 do vany. Zav\u00e1hal jsem jen na chvilku.<\/div>\n

Ti\u0161e jsem otev\u0159el dve\u0159e a rychle vklouzl do koupelny. Nesly\u0161n\u011b jsem ze sebe st\u00e1hnul ru\u010dn\u00edk a op\u011bt se tak ocitl nah\u00fd. Nehlu\u010dn\u011b jsem ho pov\u011bsil na v\u011b\u0161\u00e1k a m\u011bkk\u00fdmi kroky do\u0161el a\u017e za Bushida.<\/p>\n

„Stalo se n\u011bco?“ zeptal jsem se tlumen\u011b, polo\u017eil dlan\u011b na jeho ramena a m\u00edrn\u011b zatla\u010dil. V\u00edm, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt mas\u00e1\u017e po nam\u00e1hav\u00e9m dni p\u0159\u00edjemn\u00e1. A vypadalo to, \u017ee Bushido m\u011bl za sebou obzvl\u00e1\u0161\u0165 nam\u00e1hav\u00fd den. A to mi potvrdilo i jeho tich\u00e9, \u00falevn\u00e9 vydechnut\u00ed.<\/div>\n

„Nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Prost\u011b jen obchod, kter\u00fd jsem sem p\u0159ijel uzav\u0159\u00edt, se nevyv\u00edj\u00ed zrovna tak, jak jsem si p\u0159edstavoval. Ale to v\u0161echno se zm\u011bn\u00ed,“ zaklonil hlavu a polo\u017eil se do m\u00e9ho doteku. Spokojen\u011b jsem se usm\u00e1l, a je\u0161t\u011b tro\u0161ku v\u00edc p\u0159itla\u010dil. C\u00edtil jsem, jak se jeho svaly pod m\u00fdma rukama uvol\u0148uj\u00ed. Nic jsem na to ne\u0159\u00edkal. „Jdi se obl\u00e9knout. Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee p\u016fjdem na ve\u010de\u0159i. A hodl\u00e1m to dodr\u017eet.“<\/div>\n
„Nic jste mi nesl\u00edbil,“ nam\u00edtnul jsem. „Neb\u00fdt toho, nejsme tu kv\u016fli mn\u011b. M\u016f\u017eeme tady z\u016fstat a objednat si j\u00eddlo,“ nahnul jsem se v\u00edc k n\u011bmu, a\u017e jsem mu posledn\u00edch p\u00e1r slov zamumlal do ucha a tro\u0161ku vs\u00e1l jeho lal\u016f\u010dek. Ti\u0161e zavrn\u011bl a zaklonil hlavu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ vydechl ti\u0161e. Zvedl ruku, chytil m\u011b za t\u00fdl a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b pro polibek. Tvrdej, dravej polibek. Zast\u00e9nal jsem mu do rt\u016f a pevn\u011b se op\u0159el o jeho z\u00e1da. Nemohl jsem si pomoct, z toho polibku se mi podlamovaly nohy. Ne v tom romantick\u00e9m slova smyslu. Sp\u00ed\u0161 m\u011b to okam\u017eit\u011b vzru\u0161ilo.<\/p>\n<\/div>\n
St\u00e1hl m\u011b k sob\u011b do vany. Voda vy\u0161plouchla ven, ale to bylo v tu chv\u00edli to posledn\u00ed, na co jsem myslel. Nap\u016fl jsem sed\u011bl na Bushidov\u011b rozp\u00e1len\u00e9m kl\u00edn\u011b a kolem n\u00e1s m\u00edrn\u011b v\u00ed\u0159ila stejn\u011b hork\u00e1 voda. A j\u00e1 se c\u00edtil naprosto hrozn\u011b, proto\u017ee u\u017e jenom jeho polibky m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b rozpalovaly.<\/div>\n
„\u0158ekni, Tome\u2026 Co by sis te\u010f p\u0159\u00e1l?“ zachr\u010del ochrapt\u011bl\u00fdm hlasem a ol\u00edzl mi krk. Zaklonil jsem hlavu a ti\u0161e zast\u00e9nal. Pane bo\u017ee, jak dlouho jsem nem\u011bl sex s mu\u017eem? Naposledy pr\u00e1v\u011b s Bushidem, a to u\u017e bylo asi dva a p\u016fl m\u011bs\u00edce zp\u00e1tky.<\/div>\n
„V\u00e1s\u2026 v sob\u011b,“ zamumlal jsem a ti\u0161e vyjekl, kdy\u017e skousl k\u016f\u017ei na m\u00e9m krku. Pevn\u011bji jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl a zaryl nehty do jeho zad.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b ti mohu tv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed docela jednodu\u0161e vyplnit,“ pohnul se proti mn\u011b. Zalapal jsem po dechu, kdy\u017e se o mou nab\u011bhlou touhu ot\u0159elo Bushidovo tepaj\u00edc\u00ed vzru\u0161en\u00ed. Bylo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak snadno jsem se v p\u0159\u00edtomnosti toho mu\u017ee vzru\u0161il. Ale ono to ne\u0161lo jinak. Sjel rukama p\u0159es moje z\u00e1da a\u017e na zadek a vysadil si m\u011b na kl\u00edn. Spokojen\u011b jsem zavrn\u011bl. Jeho hrub\u00e9 ruce na m\u00e9m pozad\u00ed byly jednodu\u0161e dokonal\u00e9.<\/p>\n

Jazykem p\u0159ejel od m\u00e9ho krku k bradavk\u00e1m. Siln\u011b p\u0159es jednu z nich p\u0159ejel a tvrd\u011b ji vs\u00e1l do \u00fast. Zavrt\u011bl jsem se na jeho kl\u00edn\u011b a ti\u0161e zak\u0148u\u010del. Cht\u011bl jsem v\u00edc. Tak stra\u0161n\u011b moc jsem ho cht\u011bl c\u00edtit v sob\u011b. Ale Bushido nevypadal, \u017ee by na m\u011b cht\u011bl br\u00e1t n\u011bjak\u00e9 ohledy. A j\u00e1 to musel br\u00e1t tak, jak to bylo. Vyjekl jsem a prohnul cel\u00e1 z\u00e1da ve chv\u00edli, kdy do m\u011b vsunul jeden prst. Ud\u011blal to ledabyle, ne\u0161etrn\u011b. A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b to m\u011b tak neskute\u010dn\u011b vzru\u0161ilo. \u017d\u00e1dn\u00e9 dlouh\u00e9 hran\u00ed si, \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u011b\u017en\u00e9 p\u0159\u00edpravy. Prost\u011b do m\u011b rovnou jedn\u00edm prstem vnikl.<\/p>\n

„Och bo\u017ee,“ za\u0161eptal jsem chraptiv\u011b. Stiskl jsem jeho prst uvnit\u0159 sebe a jen se pousm\u00e1l nad tich\u00fdm stenem, kter\u00fd se ozval od Bushida. P\u0159irazil jsem proti n\u011bmu a vychutn\u00e1val si ten souzvuk na\u0161ich sten\u016f. Bushido zapohyboval prstem uvnit\u0159 m\u011b a j\u00e1 se jen propnul. St\u00e1le je\u0161t\u011b to nebyl ten pocit, kterej jsem v tu chv\u00edli cht\u011bl c\u00edtit, kterej jsem pot\u0159eboval. Ti\u0161e jsem zak\u0148u\u010del a pokusil se pohnout tak, aby Bushido narazil prst tam, kde jsem ho moment\u00e1ln\u011b pot\u0159eboval. Bushido si p\u0159itom jen pobaven\u011b odfrkl. Vrhl jsem po n\u011bm nehezk\u00fd pohled, tro\u0161ku se nadzvedl a zprudka p\u0159irazil na jeho prst. Zalapal jsem po dechu, kdy\u017e narazil p\u0159esn\u011b na mou prostatu. Pevn\u011bji jsem stiskl jeho ramena, zaklonil hlavu a zast\u00e9nal. C\u00edtil jsem jeho pohled, jak si m\u011b cel\u00e9ho prohl\u00ed\u017e\u00ed. Nemohl jsem si pomoc, bylo mi to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Jak se na m\u011b d\u00edval, i jak jeho o\u010di byly \u010d\u00edm d\u00e1l temn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Poj\u010f sem,“ za\u0161eptal a volnou rukou si m\u011b p\u0159it\u00e1hl pro polibek. Pro tvrdej polibek. Nest\u00edhal jsem tempo jeho jazyka. Jen jsem ti\u0161e st\u00e9nal do jeho rt\u016f a sna\u017eil se aspo\u0148 trochu vzdorovat jeho dominanci. Ov\u0161em kdy\u017e si m\u011b tro\u0161ku nadzvedl, aby do m\u011b mohl str\u010dit i druh\u00fd prst, ve\u0161ker\u00e9 moje snahy byly okam\u017eit\u011b zapomenuty. Jen jsem p\u0159itiskl sv\u00e9 slabiny na ty jeho a znovu se prohnul v z\u00e1dech. Rozpojil jsem d\u00edky tomu n\u00e1\u0161 polibek, z kter\u00e9ho zbyla jen slina, spojuj\u00edc\u00ed na\u0161e rty. Mo\u017en\u00e1 to zn\u00ed divn\u011b, ale mn\u011b to p\u0159i\u0161lo naprosto nehor\u00e1zn\u011b sexy. A Bushido m\u011bl podle v\u0161eho stejn\u00fd n\u00e1zor. P\u0159irazil sv\u00e9 boky k m\u00fdm a hlasit\u011b zast\u00e9nal. Narovnal jsem se a spokojen\u011b se usm\u00e1l p\u0159i pohledu na jeho zaklon\u011bnou hlavu.<\/p>\n<\/div>\n

Vysedl jsem z jeho prst\u016f. Pon\u011bkud zmaten\u011b zamrkal a t\u00e1zav\u011b se na m\u011b pod\u00edval. Jen jsem se pousm\u00e1l, p\u0159isunul se k n\u011bmu, sklonil se, pol\u00edbil ho a tvrd\u011b na n\u011bj dosedl. Potichu jsem zak\u0148u\u010del do jeho rt\u016f, zat\u00edmco Bushido mi do nich hlasit\u011b zast\u00e9nal. Usm\u00e1l jsem se, spokojen\u00fd s\u00e1m se sebou, a trochu se na jeho kl\u00edn\u011b zavrt\u011bl. Pot\u0159eboval jsem zase naj\u00edt tu polohu, kdy by se trefil p\u0159esn\u011b do moj\u00ed prostaty. Pot\u0159eboval jsem, aby m\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b ojel, abych ho c\u00edtil \u00fapln\u011b v\u0161ude. Stejn\u011b jako kdy\u017e jsme se vid\u011bli prvn\u011b.<\/p>\n

„Cht\u011bl bych t\u011b na kolenou,“ za\u0161eptal mi do ucha a zast\u00e9nal mi do n\u011bj, kdy\u017e jsem znovu dosedl. „P\u0159ed sebou, na kolenou, jak m\u011b pros\u00ed\u0161, jak \u0161kemr\u00e1\u0161 o v\u00edc,“ zav\u0159el jsem o\u010di a hlasit\u011b zast\u00e9nal. U\u017e jen ta p\u0159edstava m\u011b dost\u00e1vala. A j\u00e1 si uv\u011bdomil, \u017ee to chci taky. Chci, aby si m\u011b vzal, aby m\u011b poko\u0159il. Aby se mnou d\u011blal v\u011bci, kter\u00e9 jsem je\u0161t\u011b nikdy nikomu nedovolil.<\/div>\n

Vstal jsem z n\u011bj a p\u0159em\u00edstil se na druhou stranu obrovsk\u00e9 vany. Zap\u0159el jsem se o st\u011bnu a koketn\u011b se zad\u00edval p\u0159es rameno na Bushida. Ten v\u0161ak u\u017e st\u00e1l za mnou a dr\u017eel m\u011b za boky. Naklonil se ke mn\u011b a sv\u00fdm penisem p\u0159ejel p\u0159es m\u016fj zadek. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a slast\u00ed zavrn\u011bl.<\/div>\n
„Zd\u00e1\u0161 se mi n\u011bjak\u00fd moc povoln\u00fd,“ za\u0161eptal mi do ucha a ol\u00edzl ho. Slast\u00ed jsem se ot\u0159\u00e1sl. „Zd\u00e1 se mi to podez\u0159el\u00e9,“ p\u0159ejel rukama a\u017e do m\u00e9ho rozkroku a pevn\u011b stiskl m\u016fj penis. Hlasit\u011b jsem vyk\u0159ikl a prohnul z\u00e1da tak, \u017ee jsem se ot\u0159el z\u00e1dy o jeho hrudn\u00edk. P\u0159es z\u00e1da mi projel mr\u00e1z.<\/p>\n

„Och Bo\u017ee, pros\u00edm,“ zak\u0148u\u010del jsem skoro a\u017e pla\u010dtiv\u011b. „Jen ho do m\u011b vra\u017e. Vra\u017e ho do m\u011b a oje\u010f m\u011b, pros\u00edm,“ v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se chov\u00e1m opravdu jak levn\u00e1 d\u011bvka, \u017ee se p\u0159esn\u011b pod\u0159izuju jeho p\u0159\u00e1n\u00ed. Jenom\u017ee j\u00e1 si nemohl pomoct. Cht\u011bl jsem to a to p\u0159esn\u011b tak, jak to cht\u011bl on. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b jsem si cht\u011bl p\u0159ipadat pod\u0159\u00edzenej. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b jsem cht\u011bl, aby si m\u011b n\u011bkdo vzal, poprv\u00e9 jsem se n\u011bkomu zcela oddal.<\/div>\n

Sp\u00ed\u0161 jsem uc\u00edtil, ne\u017e usly\u0161el jeho odfrknut\u00ed. A pak u\u017e jsem jen c\u00edtil, jak do m\u011b plynule vnikl. Zalapal jsem po dechu, a kone\u010dn\u011b pochopil, pro\u010d v\u011bt\u0161ina t\u011bch chl\u00e1pk\u016f vol\u00ed pr\u00e1v\u011b polohu zezadu. Zajel do m\u011b tak hluboko, \u017ee m\u011b cel\u00e9ho okam\u017eit\u011b naplnil. Prohnul jsem se a z\u00e1dy se p\u0159itiskl na jeho hrudn\u00edk. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9, jak jsem se o n\u011bj mohl zap\u0159\u00edt.<\/div>\n
Klouzal do m\u011b a zase ven v pravideln\u00e9m, tvrd\u00e9m a rychl\u00e9m tempu a poka\u017ed\u00e9 se neomyln\u011b nabodl na mou prostatu, do toho nedbale honil m\u016fj penis. Myslel jsem, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli vybuchnu. Kdyby za mnou nekle\u010del a nep\u0159idr\u017eoval m\u011b, u\u017e d\u00e1vno bych se nejsp\u00ed\u0161 sesunul. Celou tu dobu jsem m\u011bl pocit, \u017ee se pohybuju na hran\u011b \u0161\u00edlenstv\u00ed a divil bych se opravdu hodn\u011b, kdyby nesly\u0161eli m\u00e9 hlasit\u00e9 steny p\u0159inejmen\u0161\u00edm v sousedn\u00edm apartm\u00e1nu.<\/p>\n<\/div>\n
Netrvalo to dlouho, moje t\u011blo bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 napnut\u00e9. Ud\u011blal jsem se b\u011bhem p\u00e1r minut. Pevn\u011b jsem se op\u0159el o Bushidovu hru\u010f a t\u011bsn\u011b se st\u00e1hl kolem jeho \u00fadu. C\u00edtil jsem, jak naposledy do m\u011b p\u0159irazil i jak jeho penis sebou \u0161kube. A pak jsem c\u00edtil, jak se ve mn\u011b rozlila podivn\u00e1, tepl\u00e1 tekutina. P\u0159ekvapen\u011b jsem vyt\u0159e\u0161til o\u010di. \u00dapln\u011b jsem zapomn\u011bl na n\u011bjak\u00fd kondom.<\/div>\n
Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed c\u00edtit, jak se ve mn\u011b rozl\u00e9v\u00e1 kus n\u011bkoho jin\u00e9ho. Byl to opravdu divn\u00fd pocit, ale z\u00e1rove\u0148 m\u011b to napl\u0148ovalo naprosto nov\u00fdm zp\u016fsobem. Prohnul jsem se a naposledy t\u00e1hle zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Ale copak?“ zasm\u00e1l se ochrapt\u011ble Bushido. Pevn\u011b m\u011b uchopil za boky st\u00e1le je\u0161t\u011b rozt\u0159esen\u00fdma rukama, a op\u0159el si bradu o m\u00e9 rameno. „Je\u0161t\u011b nikdy jsi to ned\u011blal bez kondomu?“<\/div>\n
„Co mysl\u00edte?“ zamumlal jsem s proto\u010den\u00edm o\u010d\u00ed a narovnal nohy. Ocitl jsem se tak Bushidovi na kl\u00edn\u011b. Bez toho sexu\u00e1ln\u00edho slova smyslu. Na to jsem byl dost utahan\u00fd. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee sex s n\u011bk\u00fdm v\u00e1s dok\u00e1\u017ee naprosto unavit, kdy\u017e s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm to zdaleka nen\u00ed tak siln\u00e9. Kdy\u017e neodpov\u00eddal, s\u00e1m jsem d\u00e1l mluvil. „Je\u0161t\u011b p\u0159ed\u2026 t\u00edm jsem m\u00edval sex bez kondomu,“ doufal jsem, \u017ee Bushido pochop\u00ed, jak to mysl\u00edm. „Jenom\u017ee to jsem nikdy nem\u011bl sex s mu\u017eem. Ale u\u017e\u2026 No, n\u011bkolik let jsem m\u011bl sex v\u017edy jen s kondomem,“ a\u017e dote\u010f. Jak jsem na to jen mohl zapomenout <\/p>\n

„To je spr\u00e1vn\u00e9,“ zasm\u00e1l se, vystoupil ze m\u011b a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b. I se mnou si pohodln\u011b lehl. Op\u0159el jsem se o n\u011bj a zav\u0159el o\u010di. Sna\u017eil jsem se nevn\u00edmat my\u0161lenku, \u017ee kolem n\u00e1s plave m\u00e9 sperma. Proto\u017ee kdy\u017e jsem tohle ignoroval, bylo mi opravdu p\u0159\u00edjemn\u011b. Tak n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b klidn\u011b. C\u00edtil jsem se tak bezpe\u010dn\u011b, jako u\u017e dlouho ne. „Chce\u0161 n\u011bco k j\u00eddlu?“<\/div>\n

„Chm,“ abych pravdu \u0159ekl, byl jsem hladovej jak vlk. Od sv\u00e9ho sn\u00edda\u0148ov\u00e9ho ob\u011bda jsem nic nesn\u011bdl. A jak zn\u00e1mo, voda a sex vysiluj\u00ed. Co teprve, kdy\u017e se tyto dv\u011b v\u011bci spoj\u00ed. „N\u011bco m\u00e1lo bych si dal,“ nebo mo\u017en\u00e1 n\u011bco v\u00edc.<\/div>\n
„Tak bychom se m\u011bli um\u00fdt,“ zamumlal mi do ucha. Jednou rukou se nat\u00e1hl pro sprchov\u00fd gel a vylil mi ho trochu na b\u0159icho. Vesele jsem se zasm\u00e1l. A tro\u0161ku se zavrt\u011bl. Bushido se tak\u00e9 zasm\u00e1l a za\u010dal mi ten sprch\u00e1\u010d rozt\u00edrat po t\u011ble. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bylo, \u017ee v tu chv\u00edli to nep\u016fsobilo nijak sexisticky. Bylo to prost\u011b jen mil\u00e9 gesto. „A co kdybychom potom p\u0159ece jen vyrazili do n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 restaurace?“<\/div>\n
„Chm,“ tentokr\u00e1t bylo moje citoslovce mnohem m\u00e9n\u011b nad\u0161en\u00e9. Zachv\u011bl jsem se, kdy\u017e jedna jeho ruka p\u0159ejela p\u0159es m\u00e9 stehno. Byl jsem podivn\u011b vy\u010derpan\u00fd. Nebo mo\u017en\u00e1 ne tak podivn\u011b. Tady sice bylo teprve asi sedm, ale u n\u00e1s v Berl\u00edn\u011b u\u017e dev\u011bt. A p\u0159esto\u017ee jsem dneska spal do poledne, zas a\u017e tak moc hodin jsem nenaspal a dne\u0161ek byl pro m\u011b celkem n\u00e1ro\u010dn\u00fd. „Taky tam m\u016f\u017eeme zaj\u00edt.“ <\/p>\n

autor: Sandra Tr\u00fcmper<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sandra Tr\u00fcmper Cesta a hotel Balen\u00ed nebylo tak n\u00e1ro\u010dn\u00e9, jak jsem \u010dekal. Nebo sp\u00ed\u0161 nebylo pro m\u011b tak n\u00e1ro\u010dn\u00e9. Proto\u017ee Bill \u0161\u00edlel v\u00edc ne\u017e j\u00e1. Pob\u00edhal po t\u00e9 na\u0161\u00ed mal\u00e9 garsonce a neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lel, co je\u0161t\u011b by se mi tam mohlo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[452],"tags":[],"class_list":["post-8023","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-prostitut"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8023","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8023"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8023\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8023"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8023"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8023"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}