{"id":8029,"date":"2011-08-17T16:00:00","date_gmt":"2011-08-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8008"},"modified":"2011-08-17T16:00:00","modified_gmt":"2011-08-17T15:00:00","slug":"dokonale-nedokonaly-svet-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/17\/dokonale-nedokonaly-svet-5\/","title":{"rendered":"Dokonale nedokonal\u00fd sv\u011bt 5."},"content":{"rendered":"
autor: Darkbeth<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm, children \ud83d\ude00 Tentokr\u00e1t jsem na v\u00e1s byla opravdu, ale opravdu hodn\u00e1. T\u0159i str\u00e1nky a kousek ve Wordu. Moc si ale na ten luxus nezvykejte.:D Jinak co k tomu \u0159\u00edct. I kdy\u017e u\u017e jsme u p\u00e1t\u00e9ho d\u00edlu, tak je to po\u0159\u00e1d takov\u00fd \u00favod a seznamov\u00e1n\u00ed se s charakterem postav. D\u00e1le chci moc pod\u011bkovat t\u011bm, co nechali koment, proto\u017ee to v\u017edycky pot\u011b\u0161\u00ed, tak\u017ee nev\u00e1hejte n\u011bjakej ten koment\u00edk napsat, a\u0165 u\u017e kladn\u00fd nebo z\u00e1porn\u00fd. Pov\u00eddka se teprve p\u00ed\u0161e, tak\u017ee kdybyste m\u011bli n\u011bjak\u00e9 post\u0159ehy, nebo n\u00e1pady, tak je nev\u00e1hejte zm\u00ednit \ud83d\ude42 Brzy by se m\u011bl tak\u00e9 objevit trailer, na kter\u00e9m se pracuje, tak\u017ee se m\u00e1te na co t\u011b\u0161it. \ud83d\ude42 No dost m\u00fdch kec\u016f a u\u017eijte si dal\u0161\u00ed d\u00edl. \ud83d\ude00
<\/em><\/p>\n

R\u00e1no Billa probudila \u0161\u00edlen\u00e1 bolest hlavy a ostr\u00e9 slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo. Pro\u010d to slunce mus\u00ed tak \u0161\u00edlen\u011b sv\u00edtit? Pomyslel si na\u0161tvan\u011b a posadil se na posteli karm\u00ednov\u00e9 barvy. Sna\u017eil se rozpomenout si na ud\u00e1losti z v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera.<\/p>\n

„Oh, ne,“ zaklel, kdy\u017e spat\u0159il Tomovo t\u011blo zkroucen\u011b sp\u00edc\u00ed na gau\u010di. Up\u0159\u00edmn\u011b se s\u00e1m za sebe trochu styd\u011bl. Nebyl zas tak opil\u00fd, aby si nevybavoval svoje v\u010derej\u0161\u00ed dot\u011brn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Trochu se mu ale zlep\u0161ila n\u00e1lada, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee jeho otec bude na t\u00fdden pry\u010d. S \u00fasm\u011bvem vstal z pokoje a zahalil svoje t\u011blo do sat\u00e9nov\u00e9ho \u010dern\u00e9ho \u017eupanu. Le\u017e\u00e9rn\u011b si ho p\u0159ev\u00e1zal v pase a vydal se do kuchyn\u011b. V j\u00eddeln\u011b u\u017e byla p\u0159ipraven\u00e1 sn\u00eddan\u011b a to pro dv\u011b osoby. Zdej\u0161\u00ed slu\u017eebnictvo bylo opravdu bystr\u00e9. Bill se do n\u00ed s chut\u00ed pustil, kdy\u017e se ve dve\u0159\u00edch objevil zp\u0159el\u00e1man\u00fd Tom.<\/div>\n

\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Rann\u00ed kocovina?“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/p>\n

„No, moc se ne\u0161kleb. Stejn\u011b za to m\u016f\u017ee\u0161 ty!“ obvinil ho se sm\u00edchem Tom a posadil se ke stolu naproti Billovi.<\/p>\n

„J\u00e1? No to snad ne,“ zakroutil hlavou Bill a svatou\u0161kovsky se usm\u00e1l. Tom na chv\u00edli rozt\u00e1val pod jeho \u00fasm\u011bvem, ale pak se s chut\u00ed pustil do sn\u00eddan\u011b. Po sn\u00eddani m\u011bl Tom snahu skl\u00edzet n\u00e1dob\u00ed, ale kdy\u017e si v\u0161iml Billova v\u00fdrazu all\u00e1 „Co to proboha d\u011bl\u00e1\u0161?“, tak toho nechal. N\u00e1dob\u00ed samoz\u0159ejm\u011b sklidila slu\u017eebn\u00e1. Nakonec se rozhodli je\u0161t\u011b sledovat televizi a posadili se do ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, Bille\u2026 pot\u0159eboval bych s tebou o n\u011b\u010dem mluvit\u2026“ za\u010dal pomalu Tom a ztlumil zvuk u televize.<\/p>\n

„Tak pov\u00eddej,“ usm\u00e1l se Bill mile. Celkov\u011b byl dneska dob\u0159e nalad\u011bn\u00fd.<\/p>\n

„Ehm\u2026 jako tv\u016fj psycholog,“ dodal Tom je\u0161t\u011b. Pod\u00edval se nejist\u011b na Billa, kter\u00fd okam\u017eit\u011b uhnul pohledem. Tu\u0161il, o \u010dem chce Tom mluvit.<\/p>\n

„To s tv\u00fdm otcem\u2026 to nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku\u2026 pot\u0159ebuju, abys mi \u0159ekl, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee to bude t\u011b\u017ek\u00e9, co v\u0161echno ti d\u011blal,“ za\u0161eptal Tom do ticha a Bill nep\u0159\u00edjemn\u011b poposed\u00e1val na pohovce.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee to v\u00ed\u0161… ml\u00e1t\u00ed m\u011b, nad\u00e1v\u00e1 mi, a… sexu\u00e1ln\u011b zneu\u017e\u00edv\u00e1,“ \u0159ekl sotva sly\u0161iteln\u011b Bill. Skoro byste ho nepoznali od toho sebev\u011bdom\u00e9ho, dokonal\u00e9ho, arogantn\u00edho Billa, kter\u00fd se dok\u00e1zal tv\u00e1\u0159it tak, \u017ee v jeho \u017eivot\u011b nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 chybi\u010dka a v\u0161e je naprosto perfektn\u00ed. Jen\u017ee nebylo.<\/p>\n

„Bille… to je hrozn\u00fd\u2026 ale nedok\u00e1\u017eu pochopit, jak to m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edkat takhle klidn\u011b,“ podivil se Tom a Bill se ironicky u\u0161kl\u00edbl.<\/p>\n

„A co jin\u00e9ho mi zb\u00fdv\u00e1, Tome\u2026 m\u00e1m b\u00fdt troska? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b to neni\u010d\u00ed? Ne, to jsem \u0159ekl \u0161patn\u011b… j\u00e1 nedovol\u00edm, aby m\u011b to ni\u010dilo. Vyp\u00edn\u00e1m tu bolest,“ za\u0161eptal Bill.<\/p>\n

„To pak ale nem\u016f\u017ee\u0161 c\u00edtit ani l\u00e1sku,“ nesouhlasil Tom.<\/p>\n

„Taky nec\u00edt\u00edm,“ \u0159ekl Bill a pod\u00edval se Tomovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Ah…“ Tom chv\u00edli nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, ale nakonec se vzpamatoval. „Zhrout\u00ed\u0161 se z toho, Bille. T\u0159eba ne te\u010f\u2026 t\u0159eba ne tenhle m\u011bs\u00edc, mo\u017en\u00e1 rok\u2026 ale jednou ur\u010dit\u011b\u2026 a \u010d\u00edm v\u00edc to bude\u0161 oddalovat, t\u00edm hor\u0161\u00ed to bude\u2026 tohle nem\u016f\u017ee\u0161 un\u00e9st, Bille\u2026 pro\u010d to potla\u010duje\u0161, v\u017edy\u0165 jsi mlad\u00fd kluk, m\u00e1\u0161 se \u0159\u00eddit city a ne… rozumem a\u2026 spole\u010dnost\u00ed,“ posledn\u00ed slovo Tom \u0159ekl, jako by se m\u011bl pozvracet.<\/p>\n

„Proto\u017ee mus\u00edm, Tome. M\u00e1m v\u016f\u010di t\u00e9to rodin\u011b n\u011bjak\u00e9 z\u00e1vazky\u2026 \u00factu,“ vysv\u011btlil mu Bill.<\/p>\n

„Jak m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt \u00factu k n\u011bkomu takov\u00e9mu, jako je tv\u016fj otec?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b Tom.<\/p>\n

„Nem\u00e1m \u00factu p\u0159\u00edmo k n\u011bmu\u2026 ale k rodinn\u00e9 tradici, ch\u00e1pe\u0161? A tak\u00e9, i kdy\u017e to bude zn\u00edt blb\u011b\u2026 tak j\u00e1 asi trochu ch\u00e1pu, pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u2026 v\u00ed\u0161, on moji matku miloval\u2026 naprosto \u0161\u00edlen\u011b. Cht\u011bl se kv\u016fli n\u00ed vzd\u00e1t i firmy, ale jeho otec by ho za to nen\u00e1vid\u011bl. A tak se jejich l\u00e1ska \u00fapln\u011b nevyplnila\u2026 \u017eili daleko od sebe, ob\u010das se v\u00eddali a pak m\u00e1ma ot\u011bhotn\u011bla\u2026 otec m\u011bl \u0161\u00edlenou radost\u2026 jen\u017ee zem\u0159ela p\u0159i porodu a on m\u011b za\u010dal nen\u00e1vid\u011bt. Od prvn\u00edho dne m\u011b nen\u00e1vid\u011bl. Proto m\u011b ml\u00e1til, nad\u00e1val mi\u2026 a kdy\u017e mi bylo \u010dtrn\u00e1ct let a on p\u0159i\u0161el opil\u00fd dom\u016f\u2026 tak m\u011b poprv\u00e9 zn\u00e1silnil. Bylo to hrozn\u00e9. Ale j\u00e1 jsem v\u011bd\u011bl jedno. Nikdy nechci b\u00fdt jako on, a proto\u2026 nikdy se nesm\u00edm zamilovat,“ vydechl Bill a Tom nesta\u010dil z\u00edrat. B\u00e1l se, \u017ee je to poprv\u00e9 a naposledy, co mu Bill otev\u0159el sv\u00e9 srdce.<\/p>\n

„Ale on to neud\u011blal jako n\u00e1sledek l\u00e1sky, Bille. L\u00e1ska je kr\u00e1sn\u00e1,“ za\u0161eptal Tom a pod\u00edval se Billovi hluboko do o\u010d\u00ed. Sed\u011bli od sebe jen mal\u00fd kousek na velmi mal\u00e9 seda\u010dce, a najedou Tom kone\u010dn\u011b uvid\u011bl, to co si p\u0159\u00e1l z cel\u00e9ho srdce vid\u011bt. Billovy \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di pomalu t\u00e1ly a Tom m\u011bl kone\u010dn\u011b pocit, \u017ee by se mu mohl pod\u00edvat do du\u0161e. Po chv\u00edli ale zase sladkou \u010dokol\u00e1du nahradil chlad a Bill se odvr\u00e1til, kdy\u017e do m\u00edstnosti p\u0159i\u0161la slu\u017eebn\u00e1.<\/p>\n

„Pane? M\u00e1te telefon. Vol\u00e1 v\u00e1\u0161 otec,“ ozn\u00e1mila a podala Billovi telefon.<\/p>\n

„Hal\u00f3?“ p\u0159ijal Bill otr\u00e1ven\u011b telefon.<\/p>\n

„Ahoj Bille. Nem\u016f\u017eu moc mluvit, ale pot\u0159ebuju, abys pro m\u011b n\u011bco ud\u011blat. Dojdi ke mn\u011b do pracovny a na stole le\u017e\u00ed modr\u00e9 desky. Pot\u0159ebuji, abys je odnesl do firmy a nejl\u00e9pe do z\u00edt\u0159ka. Ud\u011bl\u00e1\u0161 to pro m\u011b?“ po\u017e\u00e1dal ho otec.<\/p>\n

„Jo dob\u0159e, odnesu to tam,“ \u0159ekl stroze Billa telefon vypnul.<\/p>\n

„Mus\u00edm do firmy,“ sd\u011blil Bill Tomovi.<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ \u0161eptl sklesle Tom. Smutn\u011b se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd nyn\u00ed sed\u011bl jako n\u011bjak\u00fd miliard\u00e1\u0159 a tv\u00e1\u0159 m\u011bl dokonale chladnou. Bylo mu z toho do breku. Pro\u010d se zrovna on musel zamilovat do takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka? Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee za tou alabastrovou plet\u00ed se skr\u00fdv\u00e1 du\u0161e z porcel\u00e1nu.<\/p>\n

„Tak j\u00e1 zat\u00edm asi p\u016fjdu\u2026“ \u0159ekl do pr\u00e1zdna Tom a za\u010dal se zvedat.<\/p>\n

„P\u0159ijde\u0161 ve\u010der?“ zeptal se Bill.<\/p>\n

„Chce\u0161 abych p\u0159i\u0161el?“ pozvedl obo\u010d\u00ed Tom a p\u0159ekvapen\u011b se na Billa pod\u00edval.<\/p>\n

„Ano,“ vydechl Bill.<\/p>\n

„Dob\u0159e\u2026 tak j\u00e1 p\u0159ijdu,“ usm\u00e1l se Tom a vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

Bill si povzdychl a \u0161el do svoj\u00ed \u0161atny. Vzal si uhlov\u011b \u010dern\u00fd oblek a b\u00edlou ko\u0161ili, kterou nechal m\u00edrn\u011b rozeplou. P\u0159est\u0159\u00edkal se parf\u00e9mem, kter\u00fd byl mimochodem d\u00e1msk\u00fd, ale za nic na sv\u011bt\u011b by to nikomu nep\u0159iznal. Nemohl si pomoct, ale l\u00edbilo se mu, kdy\u017e von\u00ed jako kv\u011btinov\u00e1 louka. Cestou dol\u016f se je\u0161t\u011b stavil v koupeln\u011b, a kdy\u017e se na sebe d\u00edval do zrcadla, tak se mu cht\u011blo bre\u010det. Dokonce i s\u00e1m sob\u011b vid\u011bl v o\u010d\u00edch tu hradbu, kterou si pe\u010dliv\u011b p\u011bstoval a kter\u00e1 mu te\u010f p\u0159ek\u00e1\u017eela, i kdy\u017e o tom vlastn\u011b s\u00e1m nev\u011bd\u011bl. Potla\u010dil slzy a obt\u00e1hl si o\u010di tu\u017ekou, \u0159asenkou a pohledem sjel svoji dokonalou bledou ple\u0165. P\u016fsobil tak k\u0159ehce, ale z\u00e1rove\u0148 v o\u010d\u00edch divoce. M\u011bl velmi sv\u016fdn\u00fd pohled, kter\u00fd nenechal \u017e\u00e1dn\u00e9ho mu\u017ee chladn\u00fdm, ale z\u00e1rove\u0148 pln\u00e9 sladk\u00e9 rty dod\u00e1valY obli\u010deji jemnost.<\/p>\n

Bill byl celkem spokojen\u00fd se sv\u00fdm vzhledem a i byl na n\u011bj trochu namy\u0161len\u00fd. I kdy\u017e, trochu bylo slab\u00e9 slovo. Bill sice po sv\u00e9m otci ve vzhledu ani charakteru moc nezd\u011bdil, ale n\u011bjak\u00e9 vlastnosti p\u0159ece jen. Touhu po bohatstv\u00ed, \u00fact\u011b a moci. Ano, po moci. To bylo to, co dov\u00e1d\u011blo Kaulitzovy do hrobu. Moc. V n\u011bkter\u00fdch lidech z jejich rodu byla moc to jedin\u00e9, co cht\u011bli. Moc a pen\u00edze. A Bill nebyl v\u00fdjimkou. U n\u011bj to ale bylo je\u0161t\u011b trochu jinak, ale o tom tak\u00e9 nev\u011bd\u011bl. Sd\u011blil po matce silnou touhu po l\u00e1sce, kterou v n\u011bm ale otec potla\u010doval a vlastn\u011b ho nau\u010dil myslet si, \u017ee se bez n\u00ed obejde a \u017ee je l\u00e1ska \u0161patn\u00e1. Ale Bill po n\u00ed podv\u011bdom\u011b tou\u017eil. A tak\u00e9 moc tou\u017eil se pomilovat s osobou, kter\u00e1 by ho m\u011bla r\u00e1da. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jak\u00e9 to je. Jak to m\u016f\u017ee b\u00fdt kr\u00e1sn\u00e9. A tak\u00e9 si cht\u011bl napravit vzpom\u00ednky na sex. Necht\u011bl si pamatovat ten se sv\u00fdm otcem. Cel\u00fd se p\u0159i my\u0161lence na to ot\u0159\u00e1sl a se\u0161el dol\u016f po schodech.<\/p>\n

Vzal ty desky, nazul si boty a zavolal si limuz\u00ednu, aby ho odvezla do firmy. Je\u0161t\u011b \u0159idi\u010di \u0159ekl, aby od \u0161koly odvezl i jeho auto a dal mu kl\u00ed\u010dky. Nepom\u00fd\u0161lel na to, \u017ee chud\u00e1k \u0161of\u00e9r bude muset doj\u00edt a\u017e ke \u0161kole p\u011b\u0161ky.<\/p>\n

„Jacku? Zatav mi tady. Chci se proj\u00edt,“ \u0159ekl sv\u00e9mu \u0161of\u00e9rovi a ten podle jeho p\u0159\u00edkazu zaparkoval na kraji chodn\u00edku. Bill vystoupil elegantn\u011b z auta, desky si tiskl k t\u011blu a nechal v\u00edtr, aby se prob\u00edral jeho vlasy. P\u0159ipadal si te\u010f naprosto dokonale. Zrovna proch\u00e1zel podzimn\u00edm parkem, list\u00ed bylo zbarven\u00e9 do tepl\u00fdch barev a korunami strom\u016f do parku pronikalo slun\u00ed\u010dko a d\u00e1valo ve\u010deru p\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru. A jak se Bill zasnil, tak narazil na starou cik\u00e1nskou v\u011bdmu, co sed\u011bla v parku na lavi\u010dce.<\/p>\n

„Pro\u010d z\u016fst\u00e1v\u00e1\u0161 zam\u010den\u00fd v cele, od kter\u00e9 m\u00e1\u0161 kl\u00ed\u010de, hochu?“ zeptala se ho v\u011bdma a chlapec byl t\u011bmito slovy donucen zpozorn\u011bt.<\/p>\n

„Pros\u00edm?“ zeptal se a nyn\u00ed odhodil ve\u0161kerou namy\u0161lenost stranou. Posadil se ke star\u00e9 v\u011bdm\u011b a ta se na n\u011bj p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b usm\u00e1la.<\/p>\n

„Chce\u0161 vylo\u017eit osud, Bille?“ zeptala se ho. <\/p>\n

„J-jak v\u00edte, jak se jmenuji?“ zd\u011bsil se Bill. <\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm o tob\u011b v\u0161echno, Bille. M\u00e1\u0161 tak potrhanou du\u0161i, \u017ee je snadn\u00e9 do n\u00ed pohl\u00e9dnout,“ za\u0161eptala a vynd\u00e1vala z ta\u0161ky karty. <\/p>\n

„Sejmi karty,“ poru\u010dila Billovi a ten to bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed u\u010dinil. Ne, \u017ee by na to n\u011bjak v\u011b\u0159il, ale znalost v\u011bdmy jeho jm\u00e9na, ho zasko\u010dila. A tak\u00e9 byl odmala zv\u011bdav\u00fd. <\/p>\n

„Vid\u00edm tady velk\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed,“ \u0159ekla v\u011bdma a prvn\u00ed polo\u017eila na lavi\u010dku kartu \u010f\u00e1bla. „To, ale brzy pomine, a d\u00edky tomu se ti povol\u00ed mysl. Bude to katastrofa, ale tob\u011b se d\u00edky n\u00ed velmi ulev\u00ed. Ale pamatuj, Bille. Nen\u00ed dobr\u00e9 radovat se z ciz\u00edho ne\u0161t\u011bst\u00ed,“ pou\u010dila ho a vylo\u017eila dal\u0161\u00ed kartu. Byl na n\u00ed obr\u00e1zek mlad\u00e9ho mu\u017ee. <\/p>\n

„Ale pod\u00edvejme se. Cestu ti zk\u0159\u00ed\u017e\u00ed mu\u017e, Bille,“ usm\u00e1la se a skl\u00e1dala dal\u0161\u00ed karty. „Pod\u00edvej, tohle je nejv\u011bt\u0161\u00ed karta l\u00e1sky, jak\u00e1 existuje. Bude to mu\u017e tv\u00e9ho \u017eivota. Ale ne\u2026“ posmutn\u011bla pak v\u011bdma. <\/p>\n

„Co se d\u011bje, co je tam?“ vyzv\u00eddal Bill. <\/p>\n

„Jeho du\u0161e je p\u0159\u00edli\u0161 \u010dist\u00e1 pro tu tvoji. I kdy\u017e jsi hodn\u011b trp\u011bl, Bille, tak ty \u0161patn\u00e9 v\u011bci, co se d\u011bly, nechaly trochu \u0161p\u00edny i v tob\u011b. Bude\u0161 se muset hodn\u011b pou\u010dit, ne\u017e s n\u00edm bude\u0161 moct sd\u00edlet tu kr\u00e1snou, \u010distou l\u00e1sku. Tvoje du\u0161e se mus\u00ed o\u010distit. Ale ani karty te\u010f nedok\u00e1\u017e\u00ed \u0159\u00edct, jestli to dok\u00e1\u017ee\u0161. Bude\u0161 se muset vzd\u00e1t hodn\u011b v\u011bc\u00ed, Bille. A to p\u0159edev\u0161\u00edm p\u00fdchy a hami\u017enosti,“ vylo\u017eila mu v\u011bdma. <\/p>\n

„Ale jak ho pozn\u00e1m?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Bill. Probudila se v n\u011bm str\u00e1nka, kterou zd\u011bdil po sv\u00e9 matce. <\/p>\n

„To je pr\u00e1v\u011b to, Bille. Bude\u0161 k jeho l\u00e1sce slep\u00fd a mo\u017en\u00e1 i \u0161l\u00e1pne\u0161 vedle. A pak ho mo\u017en\u00e1\u2026 i ran\u00ed\u0161. Nev\u00edm, jak a \u010d\u00edm, ale je tu \u010dern\u00e1 li\u0161ka, kter\u00e1 zna\u010d\u00ed chybu. Bude\u0161 muset otev\u0159\u00edt sv\u00e9 srdce, abys ho na\u0161el. Pokud tak neu\u010din\u00ed\u0161, nikdy ho nenajde\u0161,“ do\u0159ekla v\u011bdma. <\/p>\n

„Ale v\u017edy\u0165\u2026 to m\u016f\u017eu \u00fapln\u011b promarnit \u017eivotn\u00ed \u0161anci!“ zd\u011bsil se Bill. <\/p>\n

„Ano, to ano\u2026 ale z\u00e1le\u017e\u00ed to jen na tob\u011b, Bille,“ kladla mu na srdce. <\/p>\n

„Nejde ho v\u00e1\u017en\u011b nijak poznat?“ prosil zoufale Bill. <\/p>\n

„Tak, \u017ee se\u0161 to ty, tak mi je\u0161t\u011b podej levou dla\u0148,“ vyb\u00eddla ho. Bill j\u00ed dla\u0148 nad\u0161en\u011b podal. <\/p>\n

„Vid\u00edm tady, pokud se nepletu, \u017ee by m\u011bl m\u00edt dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlasy. Ale v\u00edc u\u017e nevy\u010dtu, Bille. Otev\u0159i se a osud si t\u011b najde s\u00e1m, uvid\u00ed\u0161. Sbohem, Bille. Nebo mo\u017en\u00e1\u2026 n\u011bkdy nashledanou,“ usm\u00e1la se tajemn\u011b. Bill se s n\u00ed tak\u00e9 rozlou\u010dil, pod\u011bkoval j\u00ed a vydal se k firm\u011b. Kdy\u017e byl na p\u016fli cesty, tak si v\u011bdma v\u0161imla, \u017ee je\u0161t\u011b jedna karta z\u016fstala zakryt\u00e1, a kdy\u017e ji oto\u010dila, tak se zhrozila. Zna\u010dila, \u017ee Billovu l\u00e1sku k jeho nezn\u00e1m\u00e9mu zk\u0159\u00ed\u017e\u00ed je\u0161t\u011b jedna v\u011bc. V\u011bdma si smutn\u011b povzdechla. Bude za to toti\u017e moct ona t\u00edm, \u017ee mu dala p\u0159\u00edli\u0161 mnoho informac\u00ed. Osudu se toti\u017e nem\u00e1 dopom\u00e1hat a ona sama to pravidlo poru\u0161ila. <\/p>\n

Bill pr\u00e1v\u011b vstoupil do nejvy\u0161\u0161\u00edho patra firmy, aby odnesl ty desky, kdy\u017e se ve dve\u0159\u00edch srazil s o p\u00e1r let stra\u0161\u00edm chlapcem a dlouh\u00fdmi, hn\u011bd\u00fdmi vlasy. <\/p>\n

„Pozor, kr\u00e1sko,“ usm\u00e1l se tajemn\u011b mlad\u00fd mu\u017e a pod\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed. „Jak se jmenuje\u0161?“ vyzv\u00eddal. <\/p>\n

„Bill. Bill Kaulitz,“ \u0159ekl Bill hrd\u011b. <\/p>\n

„Ale, pod\u00edvejme se. Mlad\u00fd Kaulitz. J\u00e1 jsem Georg. Jsi opravdu, tak kouzeln\u00fd, jak se pov\u00edd\u00e1,“ usm\u00e1l se Georg. <\/p>\n

„Kdo v\u00e1m o mn\u011b \u0159\u00edkal? A jsem sp\u00ed\u0161e zvykl\u00fd na vyk\u00e1n\u00ed,“ upozornil ho Bill. <\/p>\n

„Dobr\u00e1 tedy,“ zasm\u00e1l se Georg. „To v\u00edte, firemn\u00ed ve\u010d\u00edrky. Kolegov\u00e9 o v\u00e1s mluvili velmi p\u011bkn\u011b. A v\u00e1\u0161 otec mi s v\u00e1mi cht\u011bl dokonce sjednat sch\u016fzku. Ale kouk\u00e1m, \u017ee osud byl rychlej\u0161\u00ed,“ usm\u00e1l se Georg. <\/p>\n

„Osud?“ zeptal se Bill zara\u017een\u011b. <\/p>\n

„Jist\u011b. V\u011b\u0159\u00edte na n\u011bj?“ zeptal se mile Georg. <\/p>\n

„M\u00e1te dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlasy,“ \u0159ekl jako ve snu Bill. <\/p>\n

„Co?“ zasm\u00e1l se Georg. <\/p>\n

„Ale nic,“ usm\u00e1l se Bill. „Nechcete tu na m\u011b po\u010dkat? Hned jsem tu, jen mus\u00edm odevzdat tyto desky,“ poklepal na n\u011b Bill rukou. <\/p>\n

„No, ty budou z\u0159ejm\u011b pro m\u00e9ho otce,“ \u0159ekl pobaven\u011b Georg a uk\u00e1zal na \u0161t\u00edtek na dve\u0159\u00edch, kde st\u00e1lo ‚Listing‘. <\/p>\n

„Tak vy jste ten mlad\u00fd Listing,“ usm\u00e1l se Bill. <\/p>\n

„Ano, to jsem j\u00e1,“ oplatil mu \u00fasm\u011bv Georg. <\/p>\n

„V tom p\u0159\u00edpad\u011b na m\u011b rozhodn\u011b po\u010dkejte,“ \u0159ekl flirtovn\u011b Bill a zmizel ve dve\u0159\u00edch. V rod\u011b je\u0161t\u011b m\u011bli jednu v\u011bc, kter\u00e1 se d\u011bdila z generace na generaci. Touhu provd\u00e1vat se do nejlep\u0161\u00edch, urozen\u00fdch rodin. <\/p>\n

autor: Darkbeth
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Darkbeth Zdrav\u00edm, children \ud83d\ude00 Tentokr\u00e1t jsem na v\u00e1s byla opravdu, ale opravdu hodn\u00e1. T\u0159i str\u00e1nky a kousek ve Wordu. Moc si ale na ten luxus nezvykejte.:D Jinak co k tomu \u0159\u00edct. I kdy\u017e u\u017e jsme u p\u00e1t\u00e9ho d\u00edlu, tak je to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[444],"tags":[],"class_list":["post-8029","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dokonale-nedokonaly-svet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8029","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8029"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8029\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8029"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8029"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8029"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}