{"id":8062,"date":"2011-08-13T16:00:00","date_gmt":"2011-08-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8041"},"modified":"2011-08-13T16:00:00","modified_gmt":"2011-08-13T15:00:00","slug":"i-d-have-you-by-my-side-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/13\/i-d-have-you-by-my-side-6\/","title":{"rendered":"I’d have you by my side 6."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Catherine & Sch-Rei <\/p>\n

<\/strong>\"\"<\/p>\n

Rodinn\u00e9 povinnosti <\/p>\n

<\/strong>Tom uh\u00fdbal pohledem od pohledu zelen\u00fdch o\u010d\u00ed. Necht\u011bl se s nimi st\u0159etnout ani za nic. Necht\u011bl v\u011bd\u011bt, co je v nich napsan\u00e9, ale i tak nedok\u00e1zal Andrease jen tak odstr\u010dit. Nasucho polknul, on si p\u0159ece zaslou\u017eil, aby ho Andy zbil, aby mu ubl\u00ed\u017eil, on p\u0159ece tak\u00e9 ubl\u00ed\u017eil jemu. Bylo to f\u00e9r, to musel uznat, jen… B\u00e1l se bolesti na to, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle m\u016f\u017ee bolet a\u017e moc. <\/p>\n

<\/strong>„Posral jsi to, kamar\u00e1de. \u00dapln\u011b v\u0161echno,“ syknul blon\u010f\u00e1k a tvrd\u011b str\u010dil do Toma. Chytnul ho za dredy, zatahal za n\u011b a hlavou mu ude\u0159il o z\u00eddku, na kterou ho silou, kterou m\u011bl v ruk\u00e1ch, tla\u010dil. Tom hlasit\u011b bolestn\u011b usyknul a sna\u017eil se chytit za m\u00edsto, kde se st\u0159etl se z\u00eddkou. Najednou se mu zato\u010dila hlava a pevn\u011b semkl v\u00ed\u010dka k sob\u011b a padl do de\u0161\u0165ov\u00e9 kalu\u017ee na kolena.<\/div>\n

Andreas se s\u00e1m se sebou spokojen\u00fd u\u0161kl\u00edbnul a pod\u00edval se na zem k Tomovi. Kolem jeho hlavy se kalu\u017e nebezpe\u010dn\u011b zbarvovala do rud\u00e9 barvy.
„Sr\u00e1\u010di,“ syknul znechucen\u011b a p\u00e1rkr\u00e1t kopnul \u0161pi\u010dkou boty Toma do b\u0159icha. Pot\u0159eboval mu oplatit to, co ud\u011blal on. Sice jinak, ale p\u0159ece. <\/p>\n

<\/strong>Tom ale ne\u0159ekl ani slovo. Jen k sob\u011b pevn\u011b tiskl v\u00ed\u010dka a pokou\u0161el udr\u017eet s\u00e1m sebe p\u0159i v\u011bdom\u00ed. Zd\u00e1lo se mu, jako by unikal mimo realitu, co se okolo n\u011bj d\u011bla, a c\u00edtil jenom ostrou bolest, kter\u00e1 pomalu mizela s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u0159\u00edjemnou tmou a tichem. <\/p>\n

<\/strong>Najednou byly sly\u0161et jenom houka\u010dky. Andreas se popla\u0161en\u011b pod\u00edval kolem sebe, kdy\u017e vid\u011bl p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se sv\u011btla, rychle se rozb\u011bhl pry\u010d od Toma. Tu\u0161il, \u017ee jednou se vina odhal\u00ed, ale necht\u011bl te\u010f. Bylo na to… je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzo. <\/strong><\/div>\n

\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong>** <\/p>\n

<\/strong>Uteklo p\u00e1r dn\u00ed od poh\u0159bu Carrie. Za celou dlouhou dobu se mezi Billem a Tomem nevytvo\u0159il \u017e\u00e1dn\u00fd kontakt. Nekontaktovali se, nic. Jako kdyby se v\u016fbec neznali. D\u016fvod byl prost\u00fd; ani jeden nev\u011bd\u011bl, na co by se vymluvil, pro\u010d vol\u00e1.<\/div>\n

Dnes to ale m\u011blo b\u00fdt jin\u00e9. Bill pot\u0159eboval hl\u00edd\u00e1n\u00ed pro mali\u010dkou Rosie, proto\u017ee se m\u011bl dostavit na pohovor k pr\u00e1ci. Necht\u011bl ji tahat do mrakodrapu, do jedn\u00e9 z mnoha kancel\u00e1\u0159\u00ed. Nav\u00edc\u2026 Pravd\u011bpodobn\u011b by ho nevzali, kdyby zam\u011bstnavatel vid\u011bl, \u017ee si neum\u00ed za\u0159\u00eddit hl\u00edd\u00e1n\u00ed pro d\u00edt\u011b. Bill do pr\u00e1ce pot\u0159eboval, aby m\u011bl pen\u00edze na v\u011bci, kter\u00e9 Rosie pot\u0159ebovala. <\/p>\n

<\/strong>Jako prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by mohl miminko pohl\u00eddat, napadl Billa p\u0159ekvapiv\u011b Tom, kdo jin\u00fd. Doufal v to, \u017ee bude m\u00edt \u010das a bude ochotn\u00fd. U\u017e dobr\u00fdch p\u00e1r minut se d\u00edval na mobiln\u00ed telefon polo\u017een\u00fd na konferen\u010dn\u00edm stolku hned vedle ovlada\u010de od televize. Rosie mu ti\u0161e oddychovala v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Po\u0159\u00e1d se nemohl rozhodnout, zda m\u00e1 zavolat nebo nem\u00e1. Ob\u00e1val se toho, \u017ee to Tom nezvedne nebo se mu vysm\u011bje. Ale\u2026 m\u011bl k tomu d\u016fvod? Po poh\u0159bu se k Billovi choval p\u011bkn\u011b. Jo, proto\u017ee jsi byl \u00fapln\u011b v prdeli, stejn\u011b jako on<\/em>; zanad\u00e1val k sob\u011b v duchu \u010dernovl\u00e1sek. <\/p>\n

<\/strong>Bill t\u011b\u017ece vydechl, pro mobil se nat\u00e1hnul. P\u0159ehodil si ho z ruky do ruky, ne\u017e si ho nechal jen v prav\u00e9. Odemkl kl\u00e1vesnici a displej se r\u00e1zem rozsv\u00edtil jemn\u00fdm sv\u011btlem. Sta\u010dilo jen p\u00e1rkr\u00e1t kliknout, ne\u017e se dostal ke kontakt\u016fm.<\/div>\n

„T\u2026 T\u2026 Tr,“ mluvil si s\u00e1m pro sebe ti\u0161e Bill, zat\u00edmco sj\u00ed\u017ed\u011bl a\u017e na konec sv\u00e9ho telefonn\u00edho seznamu. Netu\u0161il, pro\u010d m\u00e1 ulo\u017eeno tolik \u010d\u00edsel, kdy\u017e ani v\u011bt\u0161inu neznal. Srdce mu radost\u00ed zaplesalo, kdy\u017e najel na jm\u00e9no Tr\u00fcmper. T\u011b\u0161il se na to, a\u017e usly\u0161\u00ed Tom\u016fv hlas. <\/p>\n

<\/strong>\u010cernovl\u00e1sek zm\u00e1\u010dknul zelen\u00e9 tla\u010d\u00edtko a p\u0159ilo\u017eil si mobil k prav\u00e9mu uchu. Poslouchal nep\u0159\u00edjemn\u00fd p\u00edpac\u00ed t\u00f3n, \u010dekal, ne\u017e Tom hovor p\u0159ijme. Hryzal si ret, ruce se mu klepaly, jako kdyby\u2026 \u0161lo o n\u011bco v\u00edc, ne\u017e o pohl\u00edd\u00e1n\u00ed d\u00edt\u011bte. <\/p>\n

<\/strong>„Bille?“ ozval se po chvilce zvon\u011bn\u00ed Tom\u016fv hlas. Okolo n\u011bj byl sly\u0161et hluk aut a ulice. Zn\u011bl malinko napjat\u011b, Bill sly\u0161el jeho zrychlen\u00fd dech, pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bkam sp\u011bchal. Nic jin\u00e9ho snad d\u011blat nemohl. Jinak by to jist\u011b nebral.
„Kurva,“ zanad\u00e1val potichu Tom, kdy\u017e pravd\u011bpodobn\u011b upustil n\u011bco na zem. Alespo\u0148 to tak zn\u011blo, podle Billa. Doufal, \u017ee Toma neru\u0161il t\u0159eba p\u0159i sp\u011bchu na n\u011bjakou d\u016fle\u017eitou sch\u016fzku. Vlastn\u011b… On nev\u011bd\u011bl, zda je Tom n\u011bkde zam\u011bstnan\u00fd, nev\u011bd\u011bl o n\u011bm skoro nic, p\u0159esto m\u011bl pocit, \u017ee ho zn\u00e1 roky. <\/p>\n

<\/strong>„Neru\u0161\u00edm t\u011b?“ optal se \u010dernovl\u00e1sek s obavami v hlase, nerv\u00f3zn\u011b si namot\u00e1val na prst pram\u00ednek havran\u00edch vlas\u016f. Tisknul si k t\u011blu spinkaj\u00edc\u00ed Rosie, d\u00edval se p\u0159ed sebe na \u010dir\u00e9 okno.<\/div>\n

„Um,“ zamru\u010del Tom kr\u00e1tce a na chv\u00edli jeho hlas utichl, kdy\u017e Bill sly\u0161el jen proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed hlu\u010dn\u00fd autobus kolem, nebo co to bylo. „…no sice m\u00e1m trochu nasp\u011bch, ale vzhledem k m\u00e9mu hodinov\u00e9mu zpo\u017ed\u011bn\u00ed bych \u0159ekl, \u017ee sp\u011bchat u\u017e nem\u00e1 cenu,“ \u0159ekl Tom s \u00fa\u0161klebkem. Mohl ho v jeho hlase skoro sly\u0161et. „\u2026Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ Hned, jak Tom dokon\u010dil ot\u00e1zku, dostalo se k Billovi n\u011bkolik nad\u00e1vek m\u00ed\u0159en\u00fdch pravd\u011bpodobn\u011b na n\u011bjak\u00e9ho chlapce, kter\u00fd do Toma vrazil. V duchu se nad t\u00edm pousm\u00e1l, i kdy\u017e dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee by mu nem\u011blo ciz\u00ed ne\u0161t\u011bst\u00ed b\u00fdt sm\u011b\u0161n\u00e9. <\/p>\n

<\/strong>„No j\u00e1…“ za\u010dal v\u011btu \u010dernovl\u00e1sek, jakoby se ale najednou zastavil. Ol\u00edznul si such\u00e9 rty, pomyslel si cosi o koupi nov\u00e9ho balz\u00e1mu na rty a znovu se nadechl k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. „\u2026M\u011bl bys z\u00edtra pros\u00edm \u010das? Pot\u0159ebuju j\u00edt na pohovor, tud\u00ed\u017e ch\u00e1pe\u0161, \u017ee pot\u0159ebuju, aby n\u011bkdo pohl\u00eddal Rosie. Napadl jsi m\u011b jako prvn\u00ed,“ vydechl. Nebylo to nakonec tak t\u011b\u017ek\u00e9, jak se mu zd\u00e1lo. Jen vy\u0159knul svoji prosbu, nic v\u00edc. Skr\u00fdvalo to za sebou sice sch\u016fzku, ale to Billovi nevadilo, ba naopak. R\u00e1d by Toma zase vid\u011bl, i kdy\u017e by mu to nep\u0159iznal nahlas, ne te\u010f.<\/em><\/div>\n

„M\u00e1m \u010das, pohl\u00edd\u00e1m ji,“ \u0159ekl Tom jednodu\u0161e a zt\u011b\u017eka vydechl, kdy\u017e se za n\u00edm zabouchly dve\u0159e. Zamy\u0161len\u011b zamru\u010del, bylo sly\u0161et v pozad\u00ed r\u00e1dio s n\u011bjakou star\u0161\u00ed hudbou, kter\u00e1 Billovi nic ne\u0159\u00edkala, a \u0161um hlas\u016f, p\u0159\u00edbor\u016f a tak d\u00e1le. „\u2026A budu r\u00e1d, kdy\u017e uvid\u00edm i tebe,“ pousm\u00e1l se.
„Tome, zlat\u00ed\u010dko?“<\/em> ozval se na Tomov\u011b stran\u011b \u017eensk\u00fd hlas a Tom potichu nespokojen\u011b zast\u00e9nal. <\/p>\n

<\/strong>Bill, na druh\u00e9 stran\u011b telefonu nakr\u010dil nespokojen\u011b nos. Tome? Zlat\u00ed\u010dko?<\/em> Vrtalo mu hlavou, kdo mohla b\u00fdt ona \u017eena, co promluvila na Toma? Pohr\u00e1val si s ot\u00e1zkou, zda bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee m\u00e1 Tom sch\u016fzku t\u0159eba s p\u0159\u00edtelkyn\u00ed? Nikdy mu nic o sob\u011b ne\u0159ekl, respektive o osobn\u00edm \u017eivot\u011b. Mo\u017en\u00e1 by se dozv\u011bd\u011bl, kdyby na ob\u011bd\u011b na stejnou ot\u00e1zku odpov\u011bd\u011bl Tomovi, ale tak moc se p\u0159ed Tomem styd\u011bl, \u017ee je s\u00e1m, i kdy\u017e k tomu nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed d\u016fvod.
Co se ale \u010dernovl\u00e1skovi l\u00edbilo v\u00edc, byla v\u011bta: „A budu r\u00e1d, kdy\u017e uvid\u00edm i tebe.“ U srdce ho p\u0159\u00edjemn\u011b zah\u0159\u00e1lo, cel\u00e9 t\u011blo se mu zachv\u011blo vzru\u0161en\u00edm, p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by ho Tom r\u00e1d vid\u011bl.
„Mohl bys teda p\u0159ij\u00edt ke mn\u011b z\u00edtra v dev\u011bt r\u00e1no? Po\u0161lu ti sou\u0159adnice,“ pousm\u00e1l se Bill. V jeho hlase byla najednou zn\u00e1t radost. T\u011b\u0161il se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b na V\u00e1noce. Cht\u011bl poskakovat radostn\u011b po pokoji, i kdy\u017e u\u017e byl star\u0161\u00ed. Byla to nejradostn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edle v posledn\u00edch dnech. A za to v\u0161echno mohla jen jedna dob\u0159e m\u00ed\u0159en\u00e1 v\u011bta od Toma. <\/p>\n

<\/strong>„Dob\u0159e, dob\u0159e. Pokus\u00edm se vyhrabat z postele, abych to stihl,“ zasm\u00e1l se trochu. Tom byl r\u00e1d, \u017ee Billa uvid\u00ed. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, kdy\u017e prvn\u00ed den v nemocnici k n\u011bmu c\u00edtil naprosto n\u011bco opa\u010dn\u00e9ho ne\u017e te\u010f.
„Zlato, pros\u00edm t\u011b… odlo\u017e ten telefon, m\u00e1me se bavit spolu, ne… s mobilem, \u010dekala jsem na tebe dost dlouho,“ oz\u00fdval se Billovi v telefonu d\u00e1l \u017eensk\u00fd hlas. Tom jen n\u011bco nazp\u011bt rychle \u0159ekl, \u010demu Bill moc nerozum\u011bl, jeliko\u017e Tom polo\u017eil ruku na mikrofon. Bylo to n\u011bco, co Bill nem\u011bl sly\u0161et? Jeho pohled se z okna sklopil k hu\u0148at\u00e9mu kr\u00e9mov\u00e9mu koberci a zavrtal ho tam. V\u0161echno by nyn\u00ed odpov\u00eddalo, \u017ee \u017eena je Tomova p\u0159\u00edtelkyn\u011b nebo t\u0159eba… man\u017eelka? Zakroutil hlavou, nebylo snad mo\u017en\u00e9, aby se \u017eenil tak brzo, nebo snad ano? Carrie se tak\u00e9 vd\u00e1vala, kdy\u017e byla mlad\u00e1. Pamatoval si na den, kdy se mu dostala do rukou ob\u00e1lka s pozv\u00e1nkou.
„Dob\u0159e. D\u011bkuju. Tak j\u00e1 nebudu ru\u0161it, zat\u00edm… Ahoj,“ vydechnul \u010dernovl\u00e1sek a hovor t\u00edpnul. Kdyby sly\u0161el je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 slovo \u017eensk\u00fdm hlasem, pravd\u011bpodobn\u011b by neudr\u017eel sv\u00e9 emoce na uzd\u011b. Pokl\u00e1dal si ot\u00e1zku, stejnou jako te\u010f skoro po\u0159\u00e1d. Je snad mo\u017en\u00e9, abych k Tomovi c\u00edtil n\u011bjak\u00e9… city, po tak kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b? <\/p>\n

<\/strong>Mezit\u00edm, co se ale Bill pokou\u0161el p\u0159em\u00fd\u0161let o citech k Tomovi, m\u011bl Tom \u00fapln\u011b jin\u00e9 probl\u00e9my. Sed\u011bl v jedn\u00e9 z restaurac\u00ed a dr\u017eel v rukou j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek s p\u0159edra\u017een\u00fdmi nab\u00eddkami j\u00eddla a pit\u00ed. Nechal si mobil polo\u017een\u00fd na stole p\u0159ed sebou, kdyby se Bill je\u0161t\u011b rozhodl zavolat. Mohli si popov\u00eddat trochu v\u00edc, ne\u017e jen tohle, dlouho se nevid\u011bli, byl r\u00e1d, \u017ee ho sly\u0161\u00ed, a to, co ho te\u010f \u010dekalo, nebylo moc p\u0159\u00edjemn\u00e9.
„Co si d\u00e1\u0161, zlato?“ usm\u00e1la se \u017eena na druh\u00e9 stran\u011b stolu. Tom proto\u010dil o\u010di a zav\u0159el kn\u00ed\u017eku s nab\u00eddkami, polo\u017eil ji na st\u016fl a sjel \u017eenu pohledem.
„Nejsem d\u00edt\u011b, ne\u0159\u00edkej mi zlato,“ zamumlal a nakr\u010dil nos. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e ho takhle jeho matka oslovovala, u\u017e v\u016fbec ne na ve\u0159ejnosti.<\/div>\n

\u017dena, s viditeln\u011b obarven\u00fdmi vlasy na blond sjela sv\u00e9ho syna zkoumav\u00fdm pohledem.
„Promi\u0148, brou\u010dku. Jinak… Koho r\u00e1d uvid\u00ed\u0161?“ usm\u00e1la se a zvedla o\u010di, barvy stejn\u00e9 jako Tomovy, z j\u00eddeln\u00edho l\u00edstku ke sv\u00e9mu jedin\u00e9mu synovi. Tom proto\u010dil o\u010di.
„Co kdybys mi prost\u011b… \u0159\u00edkala Tome, hm?“ vyt\u00e1hl jedno obo\u010d\u00ed a pod\u00edval se na matku. Necht\u011bl, aby mu tak \u0159\u00edkala, nav\u00edc… Bill to jej\u00ed ‚zlat\u00ed\u010dko‘ musel jist\u011b sly\u0161et. Bylo mu to trapn\u00e9, nejenom kv\u016fli Billovi, ale touhle \u0159e\u010d\u00ed by se mohl vykroutit z jej\u00ed ot\u00e1zky. Necht\u011bl odpov\u00eddat a necht\u011bl lh\u00e1t, ale jist\u011b by se mu t\u011b\u017eko matce vysv\u011btlovalo, \u017ee t\u00f3n, jak\u00fdm to \u0159ekl, pat\u0159il kamar\u00e1dovi. Ano, Bill se mu l\u00edbil, ale jeho matce by se ta situace rozhodn\u011b nel\u00edbila. <\/p>\n

<\/strong>„Dob\u0159e, Tome, na koho se t\u011b\u0161\u00ed\u0161?“ Henrieta nep\u0159estala up\u00edrat na Toma sv\u016fj pohled, po\u0159\u00e1d ho zkoumala. Doufala, \u017ee to mohla b\u00fdt n\u011bjak\u00e1 d\u00edvka. Cht\u011bla, aby se Tom o\u017eenil a m\u011bl d\u011bdice pro sv\u016fj majetek. „…Caroline?“ usm\u00e1la se a op\u0159ela si lokty o st\u016fl. Caroline byla blon\u010fat\u00e1 dcera man\u017eel\u016f, se kter\u00fdmi se Tomovi rodi\u010de dlouhou dobu p\u0159\u00e1telili. D\u00edvka byla stejn\u011b star\u00e1 jako Tom. Tom se jen u\u0161kl\u00edbl. Kdyby ale matce v\u0161echno \u0159ekl, t\u0159eba by se kone\u010dn\u011b vyhnul t\u011bmhle ob\u011bd\u016fm, kter\u00e9 musel ka\u017ed\u00fd t\u00fdden jednou nebo dvakr\u00e1t trp\u011bt. Tolik moc by zase neob\u011btoval, nebo ano? V\u016fbec. Pohodln\u011b se op\u0159el a zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku. V\u011bd\u011bl, jak jeho matka nesn\u00e1\u0161\u00ed jeho pohodln\u00e9 p\u00f3zy, postoje, nebo sezen\u00ed u j\u00eddeln\u00edho stolu. Jemu to ale nevadilo, sed\u011bl tak p\u0159ece on, ne ona. Odka\u0161lal si a pokr\u010dil rameny. <\/p>\n

<\/strong>„Nebyla to d\u00edvka, a Caroline u\u017e v\u016fbec ne,“ \u0159ekl bez emoc\u00ed v hlase a pokr\u010dil rameny. Vzpomn\u011bl si na t\u00f3n hlasu, kter\u00fd m\u011bl, kdy\u017e mluvil s Billem. Zd\u00e1l se mu jin\u00fd, ne\u017e jak\u00fdm t\u00f3nem mluv\u00ed nap\u0159\u00edklad s matkou, samoz\u0159ejm\u011b. U\u0161kl\u00edbl se. Taky nech\u00e1pal, co jeho rodi\u010de vid\u00ed na Caroline. Ta holka se mu v\u016fbec nel\u00edbila, nen\u00e1vid\u011bl jej\u00ed pohledy, kter\u00e9 po n\u011bm u\u017e n\u011bjakou tu dobu h\u00e1zela. Oklepal se. Henrietin pohled o\u010d\u00ed se z\u00fa\u017eil. Nel\u00edbila se j\u00ed Tomova slova. \u017de to nebyla d\u00edvka? Na koho jin\u00e9ho se tedy mohl t\u011b\u0161it?!
„Caroline je, Tome, \u00fa\u017easn\u00e1 holka, d\u011bl\u00e1\u0161, jako kdybys to nev\u011bd\u011bl. Z\u00edtra s n\u00ed jde\u0161 na ob\u011bd,“ pokr\u010dila rameny a pod\u00edvala se na svoji drahou manik\u00e9ru. U\u0161kl\u00edbla se. A\u0165 m\u011bl Tom pl\u00e1ny jak\u00e9koliv, nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu, \u017ee by je splnil. Ne, kdy\u017e nem\u011bl m\u00edt sch\u016fzku s mo\u017enou budouc\u00ed man\u017eelkou.<\/div>\n

„Nem\u00e1m z\u00edtra na blond\u00fdnu \u010das. M\u00e1m u\u017e lep\u0161\u00ed pl\u00e1ny,“ pokr\u010dil jen tak rameny. Nehodlal chodit nikam s \u017e\u00e1dnou blond\u00fdnkou, pokud by to nem\u011bla b\u00fdt sest\u0159enka Caroline; Aimee. Ta byla \u00fapln\u011b o n\u011b\u010dem jin\u00e9m. Nebyla to ta slu\u0161n\u00e1 sle\u010dna jako tahle. Ale i tak… Ani kv\u016fli blond\u00fdnce Aimee by nezru\u0161il hl\u00edd\u00e1n\u00ed Rosie, a u\u017e v\u016fbec mo\u017enost vid\u011bt Billa. Na to mohla jeho matka okam\u017eit\u011b zapomenout. <\/p>\n

<\/strong>„A jak\u00e9 m\u00e1\u0161 pl\u00e1ny?“<\/div>\n

„Budu hl\u00eddat Carrie d\u00edt\u011b,“ vydechl Tom. Zachv\u011bl se, kdy\u017e \u0159ekl jej\u00ed jm\u00e9no a zabodl pohled do ubrusu. Jeho matka Carrie znala jako Andreasovu p\u0159\u00edtelkyni a dceru jej\u00edho b\u00fdval\u00e9ho p\u0159\u00edtele. M\u011bla s jeho otcem dobr\u00fd vztah st\u00e1le, i potom, co se roze\u0161li. Bohu\u017eel Carrie takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed s jej\u00edm otcem u\u017e nem\u011bla. „\u2026M\u00e1 ji u sebe jej\u00ed kamar\u00e1d. Fajn kluk. Jmenuje se… Bill, to je ten, na koho se t\u011b\u0161\u00edm,“ \u0159ekl klidn\u011b, bez n\u00e1znaku emoce, zm\u00ednka o kamar\u00e1dce ho malinko rozhodila. Nebyla to v\u011bc, na kterou cht\u011bl pr\u00e1v\u011b myslet. Zvedl pohled k matce. V\u0161iml si, jak nakr\u010dila obo\u010d\u00ed. Hl\u00edd\u00e1n\u00ed d\u00edt\u011bte? Henriet\u011b se rozhodn\u011b nezd\u00e1lo, \u017ee zrovna tohle je lep\u0161\u00ed, ne\u017e ob\u011bd s d\u00edvkou.
„Tak a\u0165 si ji pohl\u00edd\u00e1 ten Bill, hm? Ty p\u016fjde\u0161 na ob\u011bd s Caroline. Tebe maj\u00ed zaj\u00edmat d\u00edvky, ne d\u011bti. Ty t\u011b budou zaj\u00edmat a\u017e po svatb\u011b. M\u011bl by sis u\u017e n\u011bkoho naj\u00edt,“ \u0159ekla v\u011btu, kterou \u0159\u00edkala na ka\u017ed\u00e9m spole\u010dn\u00e9m ob\u011bd\u011b se synem. T\u011b\u0161ila se na roli babi\u010dky, zneklid\u0148oval ji Tom\u016fv absolutn\u00ed klid, k takov\u00e9hle v\u011bci. Jako kdyby ho to v\u016fbec… Nezaj\u00edmalo. Tom nad t\u00edm ale jen zakroutil hlavou.
„Chci hl\u00eddat Rosie, nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b Caroline, nav\u00edc… Mo\u017en\u00e1 bych cht\u011bl pozvat n\u011bkam Billa, ne n\u011bjakou blond\u00fdnu,“ u\u0161kl\u00edbl se. Vlastn\u011b mu to nep\u0159i\u0161lo jako \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Mohl by n\u011bjak\u00fd ve\u010der Billa pozvat t\u0159eba na ve\u010de\u0159i i s malou Rosie. Mohli by se pobavit, v\u00edc sezn\u00e1mit a t\u0159eba i sbl\u00ed\u017eit. Nen\u00ed to v\u016fbec n\u00e1pad k zahozen\u00ed. Pousm\u00e1l se nad t\u00edm. T\u0159eba… By m\u011bl n\u011bjakou \u0161anci. Konec konc\u016f… Kdy\u017e se ho zeptal, zda n\u011bkoho m\u00e1, neodpov\u011bd\u011bl. Tom si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee to znamen\u00e1, \u017ee je Bill s\u00e1m.
„Billa? Thomasi, je to kluk, s n\u00edm v\u016fbec nem\u016f\u017ee\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161let o budoucnosti. Fajn, je p\u011bkn\u00e9 m\u00edt kamar\u00e1dy, ale ty nebude\u0161 m\u00edt do konce \u017eivota. Caroline, jako\u017eto tvoje budouc\u00ed man\u017eelka s tebou bude do smrti. A d\u011bti, kter\u00e9 budete m\u00edt taky. V\u00edc se s tebou o tom nehodl\u00e1m bavit, ano?“<\/div>\n
„Co je na tom, \u017ee je to kluk? Je mil\u00fd, hezk\u00fd, hodn\u00fd, chytr\u00fd… \u00da\u017easn\u00fd. Nav\u00edc… L\u00edb\u00ed se mi,“ \u0159ekl Tom klidn\u011b a l\u00edn\u011b se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle se jeho matce l\u00edbit nebude, ale jemu se opravdu l\u00edbil, a to si p\u0159iznal u\u017e d\u00e1vno. Nav\u00edc… Miloval d\u011blat matce schv\u00e1lnosti, nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale ano. A taky ho zaj\u00edmala reakce na to, \u017ee se jej\u00edmu \u00fa\u017easn\u00e9mu synovi l\u00edb\u00ed chlapec a ne d\u00edvka. <\/p>\n

<\/strong>Rozhovor p\u0159eru\u0161il \u010d\u00ed\u0161n\u00edk, kter\u00fd si p\u0159i\u0161el pro objedn\u00e1vku. Odka\u0161lal si a pod\u00edval se na dv\u011b osoby u stolu. Pousm\u00e1l se, kdy\u017e zjistil, \u017ee to jsou Tr\u00fcmperovi. Byli st\u00e1l\u00fdmi z\u00e1kazn\u00edky.
„M\u00e1te vybr\u00e1no?“ p\u0159ipravil si na st\u0159\u00edbrn\u00fd podnos pap\u00edrek na objedn\u00e1vku a vzal do ruky propisovac\u00ed pero. Tom k n\u011bmu zvedl pohled a p\u0159ik\u00fdvl.
„D\u00e1m si jenom sklenici vody, d\u011bkuju,“ pousm\u00e1l se. Nem\u011bl hlad, rad\u011bji by dospal to, co v noci zame\u0161kal v klubu. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 trochu kruhy pod o\u010dima, ale vlastn\u011b ho to netr\u00e1pilo, hlavn\u011b, \u017ee takhle ospale nebude vypadat i z\u00edtra, a\u017e uvid\u00ed Billa.<\/div>\n

„D\u00e1me si dvakr\u00e1t sma\u017een\u00e9ho pstruha s op\u00e9kan\u00fdmi brambory. K tomu si d\u00e1m tak\u00e9 vodu, d\u011bkuji,“ usm\u00e1la se Henrieta a odlo\u017eila j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek, kter\u00fd je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d dr\u017eela p\u0159ed obli\u010dejem. Pot\u0159ebovala si s Tomem promluvit na t\u00e9ma Bill<\/em>, tud\u00ed\u017e opravdu nep\u0159ich\u00e1zelo v \u00favahu, \u017ee by nejedl. Byla si jist\u00e1, \u017ee by jinak ode\u0161el hned, co by svoji vodu vypil. \u010c\u00ed\u0161n\u00edk st\u0159elil pohledem po Tomovi, vyt\u00e1hnul obo\u010d\u00ed. Byl z toho zmaten\u00fd, nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 napsat. Dred\u00e1\u010d proto\u010dil o\u010di. V\u011bd\u011bl, co m\u00e1 jeho matka v pl\u00e1nu, ale vybavovat se mu opravdu necht\u011blo. Ale co\u017e… \u010casu m\u011bl dost a aspo\u0148 se p\u0159i jednom z jejich monolog\u016f tro\u0161ku prosp\u00ed a nebude muset ob\u011bdvat ve fastfoodu.
„Fajn,“ pokr\u010dil rameny a odvr\u00e1til pohled pry\u010d. Ji\u017e od pohledu mil\u00fd \u010d\u00ed\u0161n\u00edk p\u0159ik\u00fdvl a zaznamenal si objedn\u00e1vku.
„Za chv\u00edli v\u00e1m p\u0159inesu vodu,“ usm\u00e1l se a ode\u0161el stejn\u011b rychle, jako p\u0159i\u0161el. <\/p>\n

<\/strong>„Tak\u017ee Tome… Abychom si to vyjasnili. Ty nebude\u0161 s chlapcem nikdy udr\u017eovat jin\u00fd, jak \u010dist\u011b p\u0159\u00e1telsk\u00fd vztah, ano?“ pokra\u010dovala k nakousnut\u00e9mu t\u00e9matu Tomova matka. Ani \u010d\u00ed\u0161n\u00edk ji nevyru\u0161il. Tom se na ni pod\u00edval a zakroutil hlavou. Cht\u011blo se mu sm\u00e1t, v\u00e1\u017en\u00fd t\u00f3n jeho matky u\u017e byl tak moc ohran\u00fd a otravn\u00fd, a\u017e mu to p\u0159i\u0161lo vtipn\u00e9.
„Ne. Pokud nev\u00ed\u0161, je to m\u016fj \u017eivot, jak jsi mi u\u017e ozn\u00e1mila, kdy\u017e m\u011b vyhodili ze \u0161koly a j\u00e1 se necht\u011bl na dal\u0161\u00ed u\u017e hl\u00e1sit. To ti bylo celkem fuk, tak\u017ee… Jak jsi \u0159ekla, m\u016fj \u017eivot, moje rozhodnut\u00ed, je to na mn\u011b, ne na tob\u011b. I kdybych m\u011bl sp\u00e1t s klukem, je to moje v\u011bc, kdybych s n\u00edm m\u011bl chodit, moje v\u011bc,“ pokr\u010dil rameny a d\u00e1l sledoval matku. Necht\u011bla tady rozeb\u00edrat na ve\u0159ejnosti svoje probl\u00e9my, nebyl gay, Bill byl jedin\u00fd chlapec, co se mu kdy l\u00edbil. Teda… Krom Andrease. Je vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee o tomhle jeho matka nev\u00ed. <\/em>Henrieta zalapala po dechu, t\u00e9m\u011b\u0159 nev\u011b\u0159ila sv\u00fdm u\u0161\u00edm. Tomova slova ji zneklid\u0148ovala, a to opravdu hodn\u011b v\u00e1\u017en\u00fdm zp\u016fsobem. <\/p>\n

<\/strong>„Thomasi, ty nejsi homosexu\u00e1l. Nikdo v na\u0161\u00ed rodin\u011b nen\u00ed, tak\u017ee ani ty. Nav\u00edc… P\u0159esta\u0148 mluvit takhle u ob\u011bda, ano? Je to jenom pobl\u00e1zn\u011bn\u00ed, a\u017e pozn\u00e1\u0161 tu pravou, uvid\u00ed\u0161, \u017ee to p\u0159ejde stejn\u011b rychle, jako to p\u0159i\u0161lo,“ pokr\u010dila rameny. P\u0159ilo\u017eila si ke rt\u016fm sklenici vody, ve kter\u00e9 plaval citr\u00f3n, a napila se. \u010c\u00ed\u0161n\u00edk postavil vodu i p\u0159ed Toma. Op\u011bt nad n\u00ed proto\u010dil o\u010di.
„M\u016fj \u017eivot,“ \u0159ekl jednodu\u0161e a tak\u00e9 se napil vody. Tro\u0161ku se za\u0161klebil, nech\u00e1pal, pro\u010d si to objednal, kdy\u017e nesn\u00e1\u0161el oby\u010dejnou bublinkovou vodu. Sklenici zase rychle polo\u017eil. „\u2026Tob\u011b do toho taky nikdo nekecal, tak\u017ee si do toho nenech\u00e1m kecat ani j\u00e1. Nav\u00edc… Nev\u00edm, co \u0161\u00edl\u00ed\u0161. Jsme s Billem prost\u011b p\u0159\u00e1tel\u00e9, jenom se mi l\u00edb\u00ed. I kdy\u017e mysl\u00edm, \u017ee bych m\u011bl u n\u011bj dobrou \u0161anci,“ spokojen\u011b se u\u0161kl\u00edbl s\u00e1m nad sebou. Zaj\u00edmalo ho, kam to jeho pov\u00edd\u00e1n\u00ed jeho matka nech\u00e1 doj\u00edt.<\/em><\/div>\n

„Thomasi, stop!“ sykla po posledn\u00ed Tomov\u011b v\u011bt\u011b. Zasm\u00e1l se nad t\u00edm, ur\u010dit\u011b by se j\u00ed nel\u00edbilo, kdyby mluvil o… p\u0159edstav\u011b sexu s klukem. Bylo vhodn\u00e9 ji vyto\u010dit?<\/em> Mo\u017en\u00e1 ano, mo\u017en\u00e1 ne. Ale cht\u011bl to zkusit a vyhnout se jak ob\u011bdu s Caroline, tak dal\u0161\u00edmu ob\u011bdu s matkou. Nesn\u00e1\u0161el to a nech\u00e1pal, pro\u010d se takhle mus\u00ed sch\u00e1zet.
„A v\u00ed\u0161… vlastn\u011b sex s klukem je… mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e s holkou. to ti m\u016f\u017eu \u0159\u00edct z vlastn\u00ed zku\u0161enosti, i kdy\u017e jsem nebyl na t\u00e9 pozici, na kter\u00e9 si mysl\u00ed\u0161, bylo to a\u017e moc dobr\u00fd.“ <\/p>\n

<\/strong>Henrieta se za\u0161klebila, pr\u00e1v\u011b byl dle n\u00ed vhodn\u00fd okam\u017eik pro ukon\u010den\u00ed rozhovoru.
„Mysl\u00edm, \u017ee o tomhle se s tebou u\u017e bavit nebudu, ano? Ani te\u010f, ani jindy.“ <\/div>\n

Tom pokr\u010dil rameny.
„J\u00e1 ti to klidn\u011b pov\u00edm, jak\u00fd to je. V\u00ed\u0161… J\u00e1 nechci Caroline. Zaj\u00edm\u00e1m se o Billa, ne o ni a je mi fuk, jestli mi to schvaluje\u0161 nebo ne,“ p\u0159ejel prstem po vrchn\u00ed hran\u011b skleni\u010dky a pousm\u00e1l se. Vzpomn\u011bl si, jak sledoval Billa, kdy\u017e tohle d\u011blal v den poh\u0159bu. Bylo to… Roztomil\u00e9.
„M\u011b to nezaj\u00edm\u00e1, tak\u017ee si svoje post\u0159ehy nech s\u00e1m pro sebe, ano? Nebo pro Billa,“ odfrkla si pohrdav\u011b. „\u2026Je alespo\u0148 z majetn\u00e9 rodiny?“ <\/p>\n

<\/strong>Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Vlastn\u011b na ot\u00e1zku asi nemohl odpov\u011bd\u011bt, nic moc o n\u011bm nev\u011bd\u011bl. Ale… Pravd\u011bpodobn\u011b ne, jak h\u00e1dal. Ale to hodlal zjistit.
„Na tomhle ale p\u0159ece nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ proto\u010dil o\u010di a op\u0159el se o op\u011bradlo \u017eidle. Cht\u011bl, aby mu kone\u010dn\u011b donesli j\u00eddlo, on ho sn\u011bdl a mohl v klidu odej\u00edt k sob\u011b dom\u016f a vyspat se na z\u00edtra. Ale to nehrozilo, pokud ho matka bude zase zdr\u017eovat jako v\u017edy.<\/div>\n

„Na tom z\u00e1le\u017e\u00ed. Nem\u016f\u017ee\u0161 takhle na\u0161i rodinu po\u0161pinit, Thomasi. Co by si asi lid\u00e9 pomysleli?“<\/div>\n
„Mn\u011b jsou, maminko, ostatn\u00ed \u00fapln\u011b voln\u00ed,“ zamumlal Tom a pokr\u010dil rameny. Podep\u0159el si hlavu o ruku a uculil se, kdy\u017e jeho matka po n\u011bm st\u0159elila pohledem. M\u011bl j\u00ed u\u017e pln\u00fd zuby, koho zaj\u00edmalo, co si mysleli ostatn\u00ed, jeho zaj\u00edmalo, co si mysl\u00ed Bill. Pr\u00e1v\u011b te\u010f ho to zaj\u00edmalo a cht\u011bl s n\u00edm mluvit. Tro\u0161ku se pousm\u00e1l, kdy\u017e natahoval ruku k mobilu. St\u00e1hl ale ruku zp\u011bt, kdy\u017e uc\u00edtil n\u011bco lepkav\u011b vlhk\u00e9ho, se sladkou malinovou v\u016fn\u00ed na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Nech\u00e1pav\u011b zamrkal a pooto\u010dil hlavu. Vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e nech\u00e1pav\u011b sjel pohledem blond\u00fdnku v b\u00edl\u00fdch \u0161atech. <\/p>\n

<\/strong>„Ahoj Tome,“ za\u0161vito\u0159ila sladce Caroline a posadila se na \u017eidli, kter\u00e1 byla vedle Toma. P\u0159ehodila nohu p\u0159es nohu, \u0161aty si uhladila. St\u0159elila pohledem po Tomov\u011b matce.
„Dobr\u00fd den, pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1. Jsem tady, jak jste si p\u0159\u00e1la,“ nasadila na tv\u00e1\u0159 nevinn\u00fd \u00fasm\u011bv. \u00dasm\u011bv, kv\u016fli kter\u00e9mu ji v\u0161ichni zbo\u017e\u0148ovali. V\u010detn\u011b Tomovy rodiny, av\u0161ak krom\u011b Toma. Tom byl nucen u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 proto\u010dit o\u010di, usykl, kdy\u017e se podpatek jeho matky srazil s jeho nohou. Probodl ji pohledem.
„Ahoj Caroline,“ usm\u00e1la se na ni a p\u0159ik\u00fdvla.
„D\u00e1\u0161 si s n\u00e1mi i ob\u011bd?“ zamumlal Tom otr\u00e1ven\u011b, ale na blond\u00fdnku se nepod\u00edval. „\u2026Ur\u010dit\u011b sp\u011bch\u00e1\u0161 a m\u00e1\u0161 lep\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci, dob\u0159e, fajn, m\u011bj se,“ usykl znovu, kdy\u017e se op\u011bt vysok\u00fd podpatek st\u0159etl s jeho nohou a donutil ho usyknout a vid\u011bt t\u0159et\u00ed vra\u017eedn\u00fd pohled jeho matky.<\/div>\n

Caroline nech\u00e1pav\u011b zakroutila hlavou a na Toma se pod\u00edvala. Pohladila ho po tv\u00e1\u0159i, palcem jemn\u011b set\u0159ela obtisk sv\u00fdch rt\u016f, kdy\u017e mu na tv\u00e1\u0159 vlepila pusu.
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee si s v\u00e1mi d\u00e1m ob\u011bd. Proto jsem tady, kv\u016fli tob\u011b, v\u00ed\u0161?“ za\u0161eptala a naklonila se k Tomovi. P\u0159iv\u0159ela o\u010di, pol\u00edbila ho na rty. Tom popla\u0161en\u011b zamrkal a zkusil se odt\u00e1hnout od Carolynin\u00fdch rt\u016f. Odt\u00e1hl se i s \u017eidl\u00ed, kter\u00e1 se m\u00e1lem i s n\u00edm p\u0159evr\u00e1tila. Hned vstal. Tohle na n\u011bj bylo moc, nech\u00e1pal, o co se blond\u00fdna sna\u017eila, ale nel\u00edbilo se mu to. P\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b a st\u0159elil po n\u00ed pohledem. <\/p>\n

<\/strong>„Omlouv\u00e1m se, ale mus\u00edm j\u00edt… J\u00e1… M\u00e1m… Pr\u00e1ci. V\u00edte, moje babi\u010dka m\u00e1 rozbitou ko\u010dku,“ k\u00fdvl, ale zarazil se. Zamrkal. C-co\u017ee?<\/em> „\u2026Chci \u0159\u00edct, moje babi\u010dka je nemocn\u00e1, mus\u00edm se o ni starat.“
„Thomasi, tvoje babi\u010dka je t\u0159i roky po smrti,“ sykla blond\u00fdna, co byla Tomova matka, a probodla ho pohledem. Nel\u00edbilo se j\u00ed, jak od Caroline couvl, takhle to nepl\u00e1novala. Tom znovu usykl, ale tentokr\u00e1t schv\u00e1ln\u011b a ubl\u00ed\u017een\u011b. Pod\u00edval se na ni.
„Takhle mluvit o na\u0161\u00ed babi\u010dce\u2026“ odfrkl si a oto\u010dil se sm\u011brem k v\u00fdchodu. Rychle odkr\u00e1\u010del pry\u010d, a jakmile se dostal na \u010derstv\u00fd vzduch, \u00falevn\u011b vydechl. Nechal za sebou jen dv\u011b nech\u00e1paj\u00edc\u00ed blond\u00fdnky, kter\u00e9 a n\u011bj je\u0161t\u011b chv\u00edli koukaly p\u0159es prosklenou v\u00fdlohu, ne\u017e zmizel v davu. <\/p>\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei Rodinn\u00e9 povinnosti Tom uh\u00fdbal pohledem od pohledu zelen\u00fdch o\u010d\u00ed. Necht\u011bl se s nimi st\u0159etnout ani za nic. Necht\u011bl v\u011bd\u011bt, co je v nich napsan\u00e9, ale i tak nedok\u00e1zal Andrease jen tak odstr\u010dit. Nasucho polknul, on si p\u0159ece zaslou\u017eil,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[349],"tags":[],"class_list":["post-8062","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-d-have-you-by-my-side"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8062","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8062"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8062\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8062"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8062"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8062"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}