{"id":8068,"date":"2011-08-12T16:30:00","date_gmt":"2011-08-12T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8047"},"modified":"2011-08-12T16:30:00","modified_gmt":"2011-08-12T15:30:00","slug":"it-s-a-game-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/12\/it-s-a-game-8\/","title":{"rendered":"It’s a Game 8."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Helie<\/strong> <\/p><\/div>\n
\"\"<\/strong> <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Odstr\u010dil jsem Toma d\u00e1l.<\/div>\n
„No, je sice hezk\u00e9, \u017ee ses b\u00e1l, ale te\u010f vypadni,“ uk\u00e1zal jsem sm\u011brem k vykopnut\u00fdm dve\u0159\u00edm. Tom zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Te\u010f, kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b dostal dovnit\u0159, se odsud nehnu ani na krok. Minim\u00e1ln\u011b dokud ti to v\u0161echno nevysv\u011btl\u00edm.“ Nabru\u010den\u011b jsem si zalo\u017eil pa\u017ee na hrudn\u00edku a na\u0161pulil rty. P\u0159esto jsem v\u0161ak byl zv\u011bdav\u00fd, jakou le\u017e mi Tom vnut\u00ed, abych j\u00ed uv\u011b\u0159il a p\u0159estal se na n\u011bj zlobit. Ur\u010dit\u011b se zase t\u011b\u0161\u00ed, a\u017e svoji ne\u0161kodnou hra\u010dku oblafne a bude m\u011b m\u00edt z krku. To je\u0161t\u011b netu\u0161il, \u017ee j\u00e1 jsem na v\u0161echny jeho l\u017ei p\u0159i\u0161el a \u017ee u\u017e se rozhodn\u011b nenech\u00e1m d\u00e1l tahat za nos.<\/div>\n
„Tak mluv,“ pokr\u010dil jsem lhostejn\u011b rameny.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, j\u00e1, celou dobu, co jsem sed\u011bl na t\u00e9 chodb\u011b, jsem vym\u00fd\u0161lel, jak nel\u00edp ti to \u0159\u00edct a m\u00e1lem jsem si to i psal.“ L\u017ei? Ur\u010dit\u011b si vym\u00fd\u0161lel, jak nejl\u00e9pe mi zalhat, abych mu odpustil\u2026 Jako v\u017edycky. <\/p><\/div>\n
„Asi by bylo nejlep\u0161\u00ed za\u010d\u00edt u\u017e od toho, jak jsi m\u011b obvinil, \u017ee si s tebou jen hraji. M\u011bl jsi pravdu, pro m\u011b to byla v\u017edycky jen hra. N\u011bco podobn\u00e9ho, co p\u0159edv\u00e1d\u00edme na podiu, akor\u00e1t daleko slastn\u011bj\u0161\u00ed. Nebyl jsi jedin\u00fd, s k\u00fdm jsem spal, nikdy jsi nebyl\u2026 Kdy\u017e jsi chodil sp\u00e1t d\u0159\u00edv, ode\u0161el jsem, abych si u\u017eil. D\u011blal jsem to docela \u010dasto; potom u\u017e to nebyla ani tak touha po sexu, sp\u00ed\u0161 m\u011b l\u00e1kal adrenalin, kter\u00fd vyvol\u00e1vala mo\u017enost, \u017ee mi na to p\u0159ijde\u0161. V\u00ed\u0161, kdybys na to p\u0159i\u0161el, ztratil bych nejst\u00e1lej\u0161\u00ed hra\u010dku.<\/div>\n
Nev\u00edm, jestli jsi to \u0159ekl jen mn\u011b na truc, nebo jsi to myslel v\u00e1\u017en\u011b, ale to, \u017ee jsi m\u011b obvinil z hran\u00ed si s tebou, mi otev\u0159elo o\u010di. V\u00ed\u0161, tam, v koupeln\u011b, jsem bre\u010del. Ale nebylo to t\u00edm, \u017ee bych litoval, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el o z\u00e1ruku pravideln\u00e9ho p\u0159\u00edsunu sexu. Litoval jsem toho, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el o tebe.“ <\/p><\/div>\n
\n
<\/div>\n
Instinktivn\u011b se nat\u00e1hl po m\u00e9 ruce a j\u00e1 byl a\u017e moc p\u0159ekvapen\u00fd v\u0161\u00edm, co mi \u0159\u00edkal, ne\u017e abych uhnul.<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd tou\u017e\u00ed po prav\u00e9 l\u00e1sce a j\u00e1 byl takov\u00fd kret\u00e9n, \u017ee jsem si j\u00ed nev\u0161iml, dokud jsem o ni nep\u0159i\u0161el. Ironie \u017eivota m\u011b nikdy nep\u0159estane rozesm\u00edvat,“ u\u0161kl\u00edbl se. „Cht\u011bl jsem, aby v\u0161echno za\u010dalo znovu. Cht\u011bl jsem b\u00fdt t\u00edm prav\u00fdm pro tebe, v\u00ed\u0161? V\u0161echno jsem myslel v\u00e1\u017en\u011b, miluji t\u011b, ale neuv\u011b\u0159iteln\u011b jsem to posral.<\/div>\n
V koupeln\u011b jsem psal smsku Nat\u00e1lii, \u017ee ten dne\u0161n\u00ed ve\u010der ru\u0161\u00edm. Odepsala, \u017ee j\u00ed to jednou vynahrad\u00edm. A potom jsem \u0161el pro n\u011bjak\u00e9 to j\u00eddlo, jen\u017ee ona tam p\u0159i\u0161la taky. A \u0159ekla mi, \u017ee kdy\u017e ji pol\u00edb\u00edm, u\u017e s n\u00ed nemus\u00edm nikam j\u00edt.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi to vlastn\u011b d\u011blal pro to, abys mi nemusel d\u00e1l lh\u00e1t. Jak \u0161lechetn\u00e9!“ zaprskal jsem ironicky, ale n\u011bco m\u00e1lo se ve mn\u011b p\u0159ece jen zlomilo. <\/p><\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee se zlob\u00ed\u0161. Jen jsem ti to cht\u011bl \u0159\u00edct, jak to v\u0161echno bylo ve skute\u010dnosti. Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e m\u016f\u017eu j\u00edt.“ Vypadal tak stra\u0161n\u011b smutn\u011b a v\u0161echno, co \u0159ekl, zn\u011blo tak pravdiv\u011b. Prokl\u00ednal jsem s\u00e1m sebe, \u017ee jsem mu zase uv\u011b\u0159il, i kdy\u017e jsem si sl\u00edbil, \u017ee se to u\u017e nikdy nestane. Tom se dal na odchod, ale zastavily ho moje prsty, kter\u00e9 jsem pevn\u011b obto\u010dil kolem jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed. Nech\u00e1pav\u011b se na m\u011b oto\u010dil.<\/div>\n
„Necho\u010f,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj z\u00e1\u0159iv\u011b. „J\u00e1 se nezlob\u00edm\u2026“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b se nezlob\u00ed\u0161?“ zeptal se a sedl si zp\u00e1tky na postel.<\/div>\n
„No, je jedna v\u011bc, kterou bys to mohl je\u0161t\u011b napravit, proto\u017ee se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b trochu zlob\u00edm, v\u00ed\u0161?“ na\u0161pulil jsem provokativn\u011b rty. V\u00e1hav\u011b nat\u00e1hl ruku k m\u00e9mu obli\u010deji. Kdy\u017e se ho opatrn\u011b, jako bych se m\u011bl pod jeho rukou rozsypat, dotkl, od dlouhodob\u00e9ho hran\u00ed na kytaru, hrub\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f, nedo\u010dkav\u011b jsem p\u0159itiskl tv\u00e1\u0159 do jeho dlan\u011b a sledoval odleh\u010den\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mu pohr\u00e1val na rtech. Dlouho jsem ho nevid\u011bl takhle se usm\u00edvat. Vlastn\u011b mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b nikdy. V\u017edycky byl sv\u016fdn\u00fd a majetnick\u00fd, ale te\u010f se choval, jako bych byl jen p\u00edrko ve v\u011btru, u kter\u00e9ho je mo\u017enost, \u017ee se bu\u010f rozpadne, nebo ulet\u00ed. <\/p><\/div>\n
Jemn\u011b mi p\u0159eje palcem po st\u00e1le je\u0161t\u011b na\u0161pulen\u00fdch rtech, zat\u00edmco j\u00e1 st\u00e1le je\u0161t\u011b uva\u017eoval o jeho \u00fasm\u011bvu. Jednou u\u017e jsem ho vid\u011bl, ale u\u017e je to stra\u0161n\u011b d\u00e1vno. Kolik n\u00e1m mohlo b\u00fdt? Tak deset? Mo\u017en\u00e1 i m\u00ed\u0148. Tehdy se Tom poprv\u00e9 platonicky zamiloval. U\u017e ani nev\u00edm, jak se ta zp\u011bva\u010dka jmenovala, ale moc dob\u0159e si pamatuji jeho \u00fasm\u011bv a rozz\u00e1\u0159en\u00e9 o\u010di, kdy\u017e ho m\u00e1ma vzala na jej\u00ed koncert. <\/p><\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se dopracoval k tomu, aby m\u011b pol\u00edbil. Jemn\u011b, n\u011b\u017en\u011b, ne\u010dekan\u011b. V tom jedin\u00e9m bl\u00e1zniv\u011b kr\u00e1sn\u00e9m polibku bylo v\u0161echno. Touha po tom druh\u00e9m, strach, \u017ee n\u00e1s n\u011bco rozd\u011bl\u00ed, smutek, \u017ee jsme se skute\u010dn\u011b na\u0161li a\u017e te\u010f, slzy, kter\u00e9 se naprosto ve stejnou chv\u00edli spustily z m\u00fdch i bratrov\u00fdch pevn\u011b zav\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed. Tohle v\u0161echno ale byly jen mali\u010dkosti. To nejv\u011bt\u0161\u00ed, co v polibku p\u0159eva\u017eovalo, byla nehynouc\u00ed l\u00e1ska. <\/p><\/div>\n
„Zatracen\u011b, co se to tu stalo? Vypad\u00e1 to tu jak na boji\u0161ti! Kluci, co se\u2026 Zatracen\u011b!“ Je\u0161t\u011b st\u00e1le om\u00e1men\u00fd z Tomova „nov\u00e9ho“ j\u00e1 jsem nech\u00e1pav\u011b zam\u017eoural na neo\u010dek\u00e1van\u00e9ho n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka ve dve\u0159\u00edch. Gustav nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b ot\u00e1\u010del hlavu ze m\u011b na Toma a zase zp\u00e1tky. „Vy\u2026 vy jste se\u2026 vy jste se cucali?“ zeptal se, o\u010di navrch hlavy. Tom pohotov\u011b p\u0159e\u0161el k n\u011bmu, zat\u00edmco j\u00e1 jen ti\u0161e \u010dekal, jestli mu za\u010dne vtloukat do hlavy, \u017ee to nen\u00ed tak, jak to vypad\u00e1. Probl\u00e9m je v\u011bt\u0161inou v tom, \u017ee ono to je <\/em>tak, jak to vypad\u00e1.<\/div>\n
Sledoval jsem, jak Tom pomohl Gustavovi p\u0159ekro\u010dit dve\u0159e, kter\u00e9 st\u00e1le je\u0161t\u011b nikdo nespravil, a vedl ho p\u0159\u00edmo k na\u0161im postel\u00edm. Brzy u\u017e oba sed\u011bli na Tomov\u011b posteli naproti mn\u011b. <\/p><\/div>\n
„Co jste, proboha, provedli s t\u011bmi dve\u0159mi?“ zeptal se vykulen\u00fd Gustav. Jeho v\u00fdraz m\u011b nutil sm\u00e1t se, i kdy\u017e jsem si to nehodlal dovolit. Vypadal tak stra\u0161n\u011b ztracen\u00fd.<\/div>\n
„Tom se o m\u011b b\u00e1l, proto\u017ee jsem ho necht\u011bl pustit do pokoje. Tak nechal vylomit dve\u0159e,“ pokr\u010dil jsem rameny a sledoval Gustav\u016fv v\u00fdraz. Tv\u00e1\u0159il se je\u0161t\u011b p\u0159ekvapen\u011bji ne\u017e p\u0159ed t\u00edm. „Byl jsem na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd,“ vysv\u011btlil jsem.<\/div>\n
„Aha, tak to ch\u00e1pu. Ale d\u016fvod si nech\u00e1\u0161 pro sebe, vi\u010f? Jako v\u017edycky.“<\/div>\n
„Jako v\u017edycky,“ souhlasil jsem.<\/div>\n
„A to, co jste d\u011blali p\u0159edt\u00edm, s t\u00edm m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho?“<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl tentokr\u00e1t Tom.<\/div>\n
„A \u0159ekl v\u00e1m u\u017e n\u011bkdy n\u011bkdo, \u017ee jste brat\u0159i? Mo\u017en\u00e1 jste si toho je\u0161t\u011b nev\u0161imli, nebo v\u00e1m to n\u011bjak nedoch\u00e1z\u00ed, ale incestn\u00ed vztahy jsou trestn\u00e9. M\u016f\u017eete nejen sebe, ale i celou kapelu, dostat do p\u011bkn\u00e9ho pr\u016fseru.“<\/div>\n
„Ale Gustave, my\u2026“<\/div>\n
„\u2026dr\u017e\u00edme to v tajnosti,“ dokon\u010dil za m\u011b Tom, jako by se b\u00e1l, \u017ee \u0159eknu n\u011bco \u0161patn\u011b. Gustav pokr\u010dil rameny a up\u0159en\u011b m\u011b pozoroval, jako bych byl snad n\u011bjak\u00fd v\u00fdplod v\u011bdeck\u00e9ho sna\u017een\u00ed. <\/p><\/div>\n
autor: Helie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie Odstr\u010dil jsem Toma d\u00e1l. „No, je sice hezk\u00e9, \u017ee ses b\u00e1l, ale te\u010f vypadni,“ uk\u00e1zal jsem sm\u011brem k vykopnut\u00fdm dve\u0159\u00edm. Tom zakroutil hlavou. „Te\u010f, kdy\u017e jsem se kone\u010dn\u011b dostal dovnit\u0159, se odsud nehnu ani na krok. Minim\u00e1ln\u011b dokud ti to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[448],"tags":[],"class_list":["post-8068","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-it-s-a-game"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8068","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8068"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8068\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8068"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8068"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8068"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}