{"id":8078,"date":"2011-08-11T14:30:00","date_gmt":"2011-08-11T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8057"},"modified":"2011-08-11T14:30:00","modified_gmt":"2011-08-11T13:30:00","slug":"no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/11\/no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever-9\/","title":{"rendered":"No one is innocent II – I will love you forever 9."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong> <\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
(Bill)<\/div>\n
<\/div>\n
Zamrk\u00e1m. Andy nen\u00ed nikde a\u2026 Tom je smutn\u00fd, zklaman\u00fd, na\u0161tvan\u00fd? Ne, opravdu nech\u00e1pu situaci, ale zaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co Andreas Tomovi ud\u011blal. D\u00edv\u00e1m se mu do tv\u00e1\u0159e a po chvilce si k n\u011bmu kleknu na kolena. Chytnu ho kolem ramen a p\u0159itisknu ho k sob\u011b. L\u00edbnu ho do dred\u016f, tak jako on m\u011b l\u00edb\u00e1 do vlas\u016f. Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. V prv\u00e9 \u0159ad\u011b ho pot\u0159ebuju uklidnit, potom s n\u00edm m\u016f\u017eu diskutovat d\u00e1l o tom, co se stalo.<\/em> Hlad\u00edm ho a c\u00edt\u00edm, jak se mi v n\u00e1ru\u010d\u00ed uvol\u0148uje. Usm\u011bju se. Jo, tohle p\u0159esn\u011b jsem pot\u0159eboval. Uvoln\u011bn\u00e9ho Tomiho v n\u00e1ru\u010di. <\/p><\/div>\n
„Pov\u00ed\u0161 mi, co se stalo?“ \u0161eptnu mu do ou\u0161ka a pol\u00edb\u00edm ho na n\u011bj. V\u00edm, jak moc to miluje a jsem za to moc r\u00e1d. Taky m\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e mi to d\u011bl\u00e1. Tom si polo\u017e\u00ed \u010delo mezi m\u016fj krk a rameno. Ti\u0161e vydechne a sly\u0161\u00edm tich\u00fd\u2026 vzlyk. Nepatrn\u00fd, opravdu tich\u00fd. Zakrout\u00ed hlavou.
„M\u00e1m pocit\u2026 M\u00e1m pocit, \u017ee je\u2026 \u017de je to v\u0161echno v h\u00e1ji,“ za\u0161ept\u00e1 skoro nesly\u0161n\u011b a omot\u00e1 mi ruce kolem pasu. V\u00edc si ho p\u0159it\u00e1hnu k sob\u011b. Jak jako myslel\u2026 \u017de je v\u0161echno v h\u00e1ji? S k\u00fdm nebo \u010d\u00edm?<\/em> Zakrout\u00edm hlavou. Tohle\u2026 Pot\u0159ebuju vysv\u011btlit v\u00edc. Ne, nejsem v\u011bdma. Nem\u016f\u017eu v\u011bd\u011bt, co t\u00edm myslel.
„Co je v h\u00e1ji?“ za\u0161ept\u00e1m mu do ucha. P\u0159ijde mi to\u2026 V\u00edc uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, kdy\u017e nemluv\u00edm nahlas. Ot\u0159u se mu nosem o tv\u00e1\u0159, a pak ho zase pohlad\u00edm. Nikde u\u017e nejsou stopy nadr\u017eenosti, jako v pokoji naho\u0159e. I kdy\u017e\u2026 Takov\u00e9 chvilky nejsou \u0161patn\u00e9. Ba naopak. Jsou dobr\u00e9, hodn\u011b dobr\u00e9. A u\u017eite\u010dn\u00e9. Mn\u011b se to l\u00edbilo a Tomovi to ud\u011blalo dob\u0159e, po celodenn\u00edm dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Jo, zkazil to Andreas, ale\u2026 To nevad\u00ed. Ud\u011blal jsem to tak, jako tak. <\/p><\/div>\n
\n
<\/div>\n
„A-\u2026 Andy,“ vydechne moc ti\u0161e. Zachv\u011bje se p\u0159i vysloven\u00ed jeho jm\u00e9na a pevn\u011b semkne v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Po\u0159\u00e1d se chv\u011bje, ale i kdy\u017e \u0161ept\u00e1, zn\u00ed celkem na\u0161tvan\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 se m\u00eds\u00ed v jeho tich\u00e9m hlase i l\u00edtost. Pohlad\u00edm ho? Andy?! Co se kurva stalo s Andym. V\u017edy\u0165 vypadal vyrovnan\u011b, ne? Nebo se snad\u2026 Pletu? Zakrout\u00edm hlavou.
„Co se stalo?“ zved\u00e1m se a t\u00edm se ho taky sna\u017e\u00edm zvednout. Ne, opravdu nechci, aby nastydl. Zem je studen\u00e1 a on by byl nemocn\u00fd. Opravdu nemocn\u00fd, ne tak jako dneska, kdy je na\u0161e nemoc pojmenovan\u00e1 pojmem stesk. <\/div>\n
„Poj\u010f nahoru do pokoje, l\u00e1sko. Nastydne\u0161 se,“ zamuml\u00e1m. Vydechne a pomalu se za\u010dne zvedat ze zem\u011b. Promne si slzav\u00e1 o\u010dka, kouk\u00e1 posmutn\u011ble do zem\u011b. P\u0159ik\u00fdvne mi a nat\u00e1hne k m\u00e9 ruce tu svou. Skousne si tro\u0161ku ret a zvedne pohled ke mn\u011b. Zamrk\u00e1. I kdy\u017e vypad\u00e1 utr\u00e1pen\u011b, je sv\u00fdm zp\u016fsobem\u2026 Roztomil\u00fd. Obejmu ho a pohlad\u00edm dlouze na z\u00e1dech. Povzbudiv\u011b se usm\u011bju a ot\u0159u se mu o tv\u00e1\u0159 svoj\u00ed. Mus\u00edm ho povzbudit, ale\u2026 Jak? Za\u010dnu p\u0159em\u00fd\u0161let. Dob\u0159e, vynech\u00e1m\u2026 Jednu mo\u017enost. A to tu, \u017ee budu zase vyzv\u00eddat. A\u017e bude cht\u00edt s\u00e1m, \u0159ekne mi to snad, nebo ne? Jo, ur\u010dit\u011b mi to \u0159ekne. Jsem jeho p\u0159\u00edtel a \u0159\u00edk\u00e1me si naprosto v\u0161echno. Ur\u010dit\u011b by mi to netajil, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jde o Andrease, kter\u00fd je jeho nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d. Ur\u010dit\u011b se nechce tr\u00e1pit. A na trable jsou v\u017edy nejlep\u0161\u00ed dva lidi, kte\u0159\u00ed se o to mohou spolu rozd\u011blit. Tud\u00ed\u017e\u2026 Je tr\u00e1pen\u00ed r\u00e1zem men\u0161\u00ed.<\/div>\n
Tom se pokus\u00ed o men\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mi v\u011bnuje, ale zase sklop\u00ed pohled do zem\u011b a nat\u011bsn\u00e1 se ke mn\u011b. Polo\u017e\u00ed si hlavu ke mn\u011b na rameno a nech\u00e1 se t\u00e1hnout zp\u00e1tky do pokoje. <\/div>\n
<\/div>\n
„Miluju t\u011b, v\u00ed\u0161 to, \u017ee?“ za\u0161ept\u00e1. P\u0159ik\u00fdvnu. <\/p><\/div>\n
Usm\u011bju se na n\u011bj a do pokoje ho dot\u00e1hnu. Zav\u0159u za n\u00e1mi dve\u0159e. Sjedu pohledem na postel a poval\u00edm ho na ni. Jo, nehod\u00ed se to, ale alespo\u0148 situaci n\u011bjak odleh\u010d\u00edm. Nebude vypadat snad tak moc zatrpkle. Pohlad\u00edm ho po b\u0159i\u0161e. M\u00e1 na sob\u011b jenom boxerky. Je v nich stra\u0161n\u011b kr\u00e1sn\u00fd. Ale kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed je, kdy\u017e m\u00e1 na sob\u011b jenom svoji k\u016f\u017ei. Jo. Tak je\u2026 zatracen\u011b sexy. A u\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f m\u00e1m jen j\u00e1 n\u00e1rok na to ho tak vid\u011bt. Nikdo jin\u00fd na to m\u00edt u\u017e n\u00e1rok nebude. Cha. Tom je jenom m\u016fj. U\u017e napo\u0159\u00e1d. To mi p\u0159ipom\u00edn\u00e1\u2026 Zase si ho ozna\u010d\u00edm. Mohl bych to ud\u011blat\u2026 U\u017e ale v\u011bdom\u011b. Ne jako poprv\u00e9, kdy\u017e jsem se za to styd\u011bl. Nevad\u00ed. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak to Tom p\u0159ijme. <\/p><\/div>\n
„V\u00edm, taky t\u011b moc miluju,“ za\u0161ept\u00e1m mu nazp\u00e1tek a ot\u0159u se mu o rty. Ne, na tohle jsem se neptal, ale nen\u00ed to \u0161patn\u00e9 sly\u0161et po\u0159\u00e1d. Ne\u2026 Nen\u00ed to v\u016fbec \u0161patn\u00e9. Miluju, kdy\u017e mi to \u0159\u00edk\u00e1. Zase se na m\u011b tro\u0161ku pousm\u011bje. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i.
„Chci, abys to v\u011bd\u011bl,“ \u0161eptne a p\u0159iv\u0159e tro\u0161ku o\u010di, ale po\u0159\u00e1d se d\u00edv\u00e1 do t\u011bch m\u00fdch. Pol\u00edb\u00ed m\u011b do koutku \u00fast a ot\u0159e se mi o rty. Pohlad\u00ed m\u011b po boku. Op\u0159u se do doteku. Ned\u011bl\u00e1m to schv\u00e1ln\u011b. Je to p\u0159irozen\u00fd reflex. Jo. P\u0159esn\u011b ten p\u0159ilo\u017een\u00fd reflex, kter\u00fd Tom d\u011bl\u00e1 bokama, kdy\u017e ho uspokojuju pusou. Yeah<\/em>. Uspokojov\u00e1n\u00ed pusou zn\u00ed\u2026 Hez\u010deji, ne\u017e ku\u0159ba. To je\u2026 O\u0161kliv\u00fd, tvrd\u00fd\u2026 Neciteln\u00fd. Pohlad\u00edm ho po rtech a pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Super. Vyznali jsme si l\u00e1sku, m\u016f\u017ee mi \u0159\u00edct, co se d\u011bje.
<\/em> <\/div>\n
„Co se stalo dole?“ kouknu se mu do o\u010d\u00ed a zamrk\u00e1m na n\u011bj. Tom nakr\u010d\u00ed posmutn\u011ble obo\u010d\u00ed a obejme m\u011b, pevn\u011b m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskne.
„J-j\u00e1\u2026“ za\u0161ept\u00e1, c\u00edt\u00edm, jak m\u011b pol\u00edb\u00ed na krk. „Andreas\u2026 Ud\u011blal n\u011bco, co\u2026“ koktne a vydechne\u2026 Pevn\u011b m\u011b obj\u00edm\u00e1 a \u0161ept\u00e1 mi to do krku. Andreas ud\u011blal\u2026 Co? Andreas ubl\u00ed\u017eil Tomovi? M\u00e9mu Tomovi?<\/em> Zamrk\u00e1m a pohlad\u00edm ho. Nechci, aby Tomovi kdokoliv ubli\u017eoval.
„Co Andreas\u2026?“<\/div>\n
„On ud\u011blal\u2026 Blbost, n\u011bco, co\u2026 kamar\u00e1d ned\u011bl\u00e1,“ za\u0161ept\u00e1 hodn\u011b potichu a ti\u0161e vzlykne. „Boj\u00edm se ti-\u2026 Nem\u016f\u017eu,“ za\u0161ept\u00e1 hodn\u011b nejist\u011b a zakrout\u00ed hlavou. Za\u010dnu p\u0159em\u00fd\u0161let. Co\u2026 Co mohl Andreas ud\u011blat? Ne\u2026 zn\u00e1silnit ho nemohl. To by vypadalo \u00fapln\u011b jinak. Ale\u2026 Co jin\u00e9ho ned\u011blaj\u00ed kamar\u00e1di? Je to\u2026 Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tahle situace. Dal\u0161\u00ed mo\u017enost je ta\u2026 \u017de Andy chod\u00ed s n\u011bjakou b\u00fdvalou Tomovou l\u00e1skou. Vydechnu. Opravdu netu\u0161\u00edm, co se m\u016f\u017ee d\u00edt.
„Ur\u010dit\u011b to nebude tak \u0161patn\u00e9, mhh?“ usm\u011bju se na n\u011bj a pol\u00edb\u00edm ho ochranitelsky na \u010delo. Pohlad\u00edm ho po l\u00ed\u010dk\u00e1ch. Tom jenom zakrout\u00ed hlavou. Posmutn\u011ble zamrk\u00e1 a nevinn\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1.
„J-j\u00e1\u2026 Boj\u00edm se, \u017ee\u2026 u\u017e\u2026“ za\u0161ept\u00e1 a pokr\u010d\u00ed rameny. „T\u0159eba u\u017e\u2026 Nejsme ani kamar\u00e1di, j\u00e1\u2026“ Nakr\u010d\u00ed obo\u010d\u00ed a zakrout\u00ed hlavou, semkne k sob\u011b v\u00ed\u010dka. <\/p><\/div>\n
Pohlad\u00edm ho po krku. To se stalo\u2026 Opravdu n\u011bco tak \u0161patn\u00e9ho? \u0158ekli si s nad n\u011bco o\u0161kliv\u00e9ho? Ne, opravdu to nech\u00e1pu. Ani tro\u0161ku. Nadechnu se a vydechnu. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e nem\u00e1m ve v\u011bcech jasno a je v nich opravdu velk\u00fd zmatek.
„Ur\u010dit\u011b kamar\u00e1di jste, nic nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak stra\u0161n\u00e9,“ pousm\u011bju se. Chci dodat Tomovi alespo\u0148 tro\u0161ku optimismu.<\/div>\n
„Kdy\u017e on m\u011b,“ za\u0161ept\u00e1 a d\u00e1 si ruku na pusu. Zakrout\u00ed hlavou. Chov\u00e1 se\u2026 zvl\u00e1\u0161t\u011b. N\u011bco do dlan\u011b zamru\u010d\u00ed, pootev\u0159e o\u010di a pod\u00edv\u00e1 se do t\u011bch m\u00fdch, lesknou se mu. Nasucho polknu a ot\u0159u mu o\u010di. Pak ho na v\u00ed\u010dka l\u00edbnu. Nem\u016f\u017ee to b\u00fdt tak stra\u0161n\u00e9, aby plakal. A i kdyby jo, nechci, aby plakal. Sta\u010dilo mi jednou, kdy\u017e jsem vid\u011bl na jeho tv\u00e1\u0159\u00edch mal\u00e9, o\u0161kliv\u00e9, slan\u00e9, kapky vody. Opravdu to nebyl p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit. Byl to\u2026 \u0160\u00edlen\u00fd pocit. Jo, byl jsem jakoby mimo dimenzi, nevn\u00edmal jsem v\u0161echno, ale uplakan\u00e9ho Toma jsem vn\u00edmal opravdu dostate\u010dn\u011b.
„Psst,“ d\u00e1m mu ruku na pusu. „Nemluv o tom, ano? Nechci to v\u011bd\u011bt, dokud se neuklidn\u00ed\u0161 a nesm\u00ed\u0159\u00ed\u0161 se s t\u00edm. Hlavn\u011b neplakej, ano?“ tisknu si ho k sob\u011b a op\u0159u sv\u00e9 \u010delo o jeho. P\u0159iv\u0159u o\u010di a propletu s n\u00edm prsty na obou ruk\u00e1ch. Hlad\u00edm ho palcem po h\u0159betu dlan\u011b. Tom zav\u0159e uvoln\u011bn\u011b o\u010di a vydechne. Stiskne mi dlan\u011b a pol\u00edb\u00ed m\u011b na tv\u00e1\u0159.
„Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee\u2026 Po\u0159\u00e1d to mus\u00edm opakovat.“ Pousm\u011bje se se zav\u0159en\u00fdm o\u010dima. Usm\u011bju se na n\u011bj a p\u0159ik\u00fdvnu. No a? J\u00e1\u2026 Sly\u0161\u00edm to stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d.
„Taky t\u011b miluju. A v\u016fbec to nevad\u00ed. Sly\u0161\u00edm to stra\u0161n\u011b moc r\u00e1d. Opravdu,“ \u0159eknu spokojen\u011b a zalehnu ho. Kouk\u00e1m mu do o\u010d\u00ed. <\/p><\/div>\n
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong> <\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei (Bill) Zamrk\u00e1m. Andy nen\u00ed nikde a\u2026 Tom je smutn\u00fd, zklaman\u00fd, na\u0161tvan\u00fd? Ne, opravdu nech\u00e1pu situaci, ale zaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co Andreas Tomovi ud\u011blal. D\u00edv\u00e1m se mu do tv\u00e1\u0159e a po chvilce si k n\u011bmu kleknu na kolena. Chytnu ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[446],"tags":[],"class_list":["post-8078","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-no-one-is-innocent-ii-i-will-love-you-forever"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8078","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8078"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8078\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8078"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8078"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8078"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}