{"id":808,"date":"2018-01-08T16:00:00","date_gmt":"2018-01-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=802"},"modified":"2018-01-08T16:00:00","modified_gmt":"2018-01-08T15:00:00","slug":"zaslepeni-7-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/01\/08\/zaslepeni-7-1-2\/","title":{"rendered":"Zaslepen\u00ed 7. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Zuby nehty<\/strong><\/div>\n
\n

Po zbytek t\u00fddne Bill s Tomem nepromluvil v\u00edce ne\u017e dv\u011b slova, a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mo\u017en\u00e1 nen\u00ed ta nev\u0161\u00edmavost z\u00e1m\u011brn\u00e1. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee byla, uv\u011bdomil si Bill v p\u00e1tek r\u00e1no, kdy\u017e z\u00edral na pr\u00e1zdnou str\u00e1nku sv\u00e9ho den\u00edku. Byla \u010dtec\u00ed hodina, a jak u\u017e bylo obvykl\u00e9, Bill ne\u010detl. Za\u010dal si \u010dm\u00e1rat po okraj\u00edch, a pak se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno na Toma, kter\u00fd jako v\u017edy sed\u011bl shrben\u00fd nad sv\u00fdm stolem, s jednou rukou zabo\u0159enou ve vlasech, zat\u00edmco druhou \u0165ukal do jak\u00e9hokoliv pap\u00edru, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b zn\u00e1mkoval. Bill cht\u011bl v\u00edc ne\u017e kdy jindy sed\u011bt po jeho boku, pohladit jej po vlasech, vyhladit vr\u00e1sky na jeho \u010dele, a daleko v\u00edce jej bolelo v\u011bdom\u00ed, \u017ee na n\u011bj byl Tom na\u0161tvan\u00fd, ne\u017e v\u011bdom\u00ed, \u017ee ho nemohl m\u00edt.<\/p><\/div>\n

\n

Bill obr\u00e1til pohled zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu den\u00edku a nechal hlavu dopadnout do jeho str\u00e1nek. Nemohl takhle pokra\u010dovat, kdy\u017e na n\u011bj byl Tom na\u0161tvan\u00fd, ale odm\u00edtal jej obt\u011b\u017eovat b\u011bhem hodiny, tak\u017ee mohl pouze hr\u00e1t hru na \u010dek\u00e1n\u00ed, dokud hodina neskon\u010d\u00ed. Zvedl hlavu, poslal Tomovi posledn\u00ed, nepov\u0161imnut\u00fd pohled, a pak z\u00edral do sv\u00e9ho den\u00edku. Datum pro odevzd\u00e1n\u00ed bylo n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pond\u011bl\u00ed a Bill je\u0161t\u011b nepopsal ani p\u011bt str\u00e1nek.<\/p><\/div>\n

Inspirace jej kone\u010dn\u011b zas\u00e1hla patn\u00e1ct minut p\u0159ed zvon\u011bn\u00edm a Bill po celou tu dobu psal, a i pot\u00e9. T\u0159\u00edda u\u017e byla pr\u00e1zdn\u00e1, kdy\u017e si Bill nacpal den\u00edk zp\u00e1tky do batohu a ten si hodil na rameno, ne\u017e se nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil k Tomovu stolu; Tom se b\u011bhem cel\u00e9 hodiny ani nepohnul, a pouze zvedl hlavu, aby sv\u00fdm student\u016fm pop\u0159\u00e1l hezk\u00fd v\u00edkend, ne\u017e se vr\u00e1til ke sv\u00e9mu zn\u00e1mkov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

„Tome?“<\/p><\/div>\n

Tom na \u017eidli lehce posko\u010dil, pohl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm, a pak zp\u00e1tky na Billa. „Tady bys mi tak pravd\u011bpodobn\u011b nem\u011bl \u0159\u00edkat,“ \u0159ekl. „Jen pro p\u0159\u00edpad.“ To Billovi nikdy d\u0159\u00edve ne\u0159ekl, navzdory tomu, kolikr\u00e1t Bill pou\u017eil Tomovo jm\u00e9no b\u011bhem dou\u010dov\u00e1n\u00ed nebo o p\u0159est\u00e1vk\u00e1ch.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ vzdychl Bill a dosedl na \u017eidli vedle Tomova stolu. Tom pokr\u010dil rameny a odlo\u017eil pero.<\/div>\n
„S \u010d\u00edm ti m\u016f\u017eu pomoct?“ Jeho t\u00f3n byl tak profesion\u00e1ln\u00ed; p\u0159\u00edli\u0161 profesion\u00e1ln\u00ed. Bill uva\u017eoval, jam moc p\u0159esn\u011b na n\u011bj byl Tom na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, uh, j\u00e1… ehm, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem nem\u011bl… ud\u011blat to, co jsem ud\u011blal v pond\u011bl\u00ed, bylo to a\u017e moc riskantn\u00ed-„<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom d\u0159\u00edv, ne\u017e se Bill mohl dostat se svou omluvou p\u0159\u00edli\u0161 daleko, a zvedl ruku. „Nemus\u00ed\u0161 se omlouvat. J\u00e1 v\u00edm, v jak\u00e9 situaci jsme, a… a vin\u00edm z toho pov\u011bt\u0161inou sebe. \u017d\u00e1d\u00e1m toho po tob\u011b hodn\u011b, Bille, j\u00e1 v\u00edm, a j\u00e1… byl jsem a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 tvrdohlav\u00fd, abych ud\u011blal zodpov\u011bdnou v\u011bc a \u0159ekl ti, \u017ee… tohle nem\u016f\u017eeme. Hned od za\u010d\u00e1tku jsem v\u016fbec nem\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho podn\u00edtit.“<\/div>\n
\n

Bill m\u011bl za\u0165atou \u010delist, nic ne\u0159\u00edkal, a jen dr\u017eel sv\u016fj pohled nam\u00ed\u0159en\u00fd na Tomovo tri\u010dko, ne\u017e aby se mu pod\u00edval do tv\u00e1\u0159e. Nebyl si jist\u00fd, co se mu to Tom sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct.<\/p><\/div>\n

„M\u011bj hezk\u00fd v\u00edkend, Bille,“ \u0159ekl Tom nakonec, a Billovy o\u010di povysko\u010dily v\u00fd\u0161.<\/div>\n
„Ty ses… se mnou pr\u00e1v\u011b roze\u0161el?“ Zeptal se Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, srdce se mu prudce rozbu\u0161ilo. Jak to mohl ud\u011blat? Kv\u016fli jednomu polibku? Dokonce je\u0161t\u011b ani nem\u011bli \u0161anci b\u00fdt opravdov\u00fd p\u00e1r!<\/div>\n
„No, ne, proto\u017ee my nejsme spolu.“ Tom se hluboce zamra\u010dil a Billovi se zkroutil \u017ealudek. To bylo v\u0161echno? „Pod\u00edvej, p\u0159ij\u010f za mnou, a\u017e skon\u010d\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, opravdu si o tom pot\u0159ebujeme promluvit.“<\/div>\n
„Jo, okay,“ \u0159ekl Bill otup\u011ble, \u017easnul nad schopnostmi sv\u00fdch nohou fungovat, zat\u00edmco jeho mysl byla jeden velk\u00fd nepo\u0159\u00e1dek. Bez dal\u0161\u00edho slova ode\u0161el a zam\u00ed\u0159il do hodiny n\u011bm\u010diny, kde \u010dty\u0159icet p\u011bt minut hled\u011bl do pr\u00e1zdna, dokud nezazvonilo.<\/div>\n
Pokra\u010doval v tom procesu b\u011bhem v\u0161ech n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch hodin. V um\u011bn\u00ed si vzal jeden ze sv\u00fdch kousk\u016f kreslen\u00fdch tu\u017ekou a ust\u00e1lil se u st\u00ednov\u00e1n\u00ed, co\u017e byl relativn\u011b bezmy\u0161lenkovit\u00fd \u00fakol, kter\u00fd mu dovoloval pokusit se ut\u0159\u00eddit si hlavu, zat\u00edmco kreslil. Ten klid v\u0161ak netrval dlouho, proto\u017ee Nat\u00e1lie a Andreas rychle zachytili jeho n\u00e1ladu.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„V\u00ed\u0161, co pot\u0159ebuje\u0161, Bille?“ P\u00edpnul Andreas a poklepal se tu\u017ekou po brad\u011b.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee pot\u0159ebuju sex, pros\u00edm t\u011b,“ prosil ho Bill ti\u0161e. Sex nebyla v\u017edy ta spr\u00e1vn\u00e1 odpov\u011b\u010f – dokonce i kdyby si Bill s Tomem u\u017eil, nejsp\u00ed\u0161 by to pouze p\u0159ineslo v\u00edc probl\u00e9m\u016f, ne\u017e by jich to vy\u0159e\u0161ilo.<\/div>\n
„No, chystal jsem se \u0159\u00edct, \u017ee se pot\u0159ebuje\u0161 dostat n\u011bkam ven. Jsi ve stresu. Ale v\u00ed\u0161 co? Tvoje narozeniny se bl\u00ed\u00ed\u00ed-\u017e\u00ed\u00ed\u00ed,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Andreas zp\u011bvav\u00fdm hlasem. Bill pokr\u010dil rameny; jeho narozeniny byly za p\u00e1r t\u00fddn\u016f. Ale zase, a\u017e mu bude osmn\u00e1ct, bude plnolet\u00fd… „M\u011bli bychom vyrazit do klubu,“ prohl\u00e1sil Andreas. „Bille, cht\u011bl jsem t\u011b vyt\u00e1hnout do klub\u016f ve m\u011bst\u011b od chv\u00edle, co bylo osmn\u00e1ct mn\u011b.“<\/div>\n
„Hej! Co br\u00e1t trochu ohledy na neplnolet\u00e9?“ Vlo\u017eila se do toho Nat\u00e1lie a Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, ale ne na moje narozeniny. A\u017e moc lid\u00ed by si st\u011b\u017eovalo, \u017ee nem\u016f\u017eou p\u0159ij\u00edt.“ Poslal Nat\u00e1lii kousav\u00fd pohled, pak zvedl m\u011bk\u010d\u00ed tu\u017eku a vr\u00e1til se ke sv\u00e9mu st\u00ednov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsi nad t\u00edm v\u016fbec? V\u00e1\u017en\u011b, myslel jsem, \u017ee v tuhle chv\u00edli u\u017e budeme m\u00edt na stole pozv\u00e1nky,“ zabru\u010del Andreas.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm… byl jsem a\u017e moc zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd \u0161kolou, abych nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel. Alespo\u0148, \u017ee m\u00e1m narozeniny v p\u00e1tek… mo\u017en\u00e1 m\u011b na\u0161i nechaj\u00ed ten den doma…“<\/p>\n

Bill se odml\u010del, moment\u00e1ln\u011b rozpt\u00fdlen, jak p\u0159em\u00fd\u0161lel nad sv\u00fdmi osmn\u00e1ct\u00fdmi narozeninami. Nejsp\u00ed\u0161 uspo\u0159\u00e1d\u00e1 ve\u010d\u00edrek u sebe doma, a pak dal\u0161\u00ed den vyraz\u00ed s Andreasem do klub\u016f. Nebo mo\u017en\u00e1 hned o ve\u010d\u00edrku, pokud nebude m\u00edt hosty z\u016fst\u00e1vaj\u00edc\u00ed p\u0159es noc. A pokud bude m\u00edt dost energie.<\/div>\n

Bill za\u010dal uva\u017eovat nad j\u00eddlem a dekoracemi, kdy\u017e zazvonilo, a on si s p\u00edchnut\u00edm na hrudi uv\u011bdomil, \u017ee mus\u00ed j\u00edt naj\u00edt Toma. S rezignac\u00ed nad sv\u00fdm osudem si sbalil v\u011bci, rozlou\u010dil se se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli a odm\u00edtl dal\u0161\u00ed nab\u00eddku si n\u011bkam vyj\u00edt ve prosp\u011bch dou\u010dov\u00e1n\u00ed. Sna\u017eili se jej p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby se na to vyka\u0161lal, ale on je pouze set\u0159\u00e1sl a zam\u00ed\u0159il po schodech nahoru do odd\u011blen\u00ed angli\u010dtiny.<\/div>\n
\n

„Bille.“<\/p><\/div>\n

Bill se s trhnut\u00edm oto\u010dil a spat\u0159il Toma, jak vych\u00e1z\u00ed ze sborovny s \u010derstv\u00fdm hrnkem k\u00e1vy v ruce. Gestem uk\u00e1zal ke sv\u00fdm dve\u0159\u00edm a Bill poslu\u0161n\u011b vklouzl dovnit\u0159 a posadil se. Tom zav\u0159el dve\u0159e a zamkl je za sebou.<\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee t\u011b tady dr\u017e\u00edm, kdy\u017e jsem si jist\u00fd, \u017ee u\u017e chce\u0161 j\u00edt dom\u016f,“ omluvil se Tom, zat\u00edmco otev\u0159el \u0161upl\u00edk ve stole. Vylovil z n\u011bj n\u011bkolik bal\u00ed\u010dk\u016f cukru a za\u010dal je vyprazd\u0148ovat do sv\u00e9 k\u00e1vy. Bill si polo\u017eil bradu do dlan\u00ed, lokty se zap\u0159el o Tom\u016fv st\u016fl a sledoval ho.<\/div>\n
„Vlastn\u011b bych rad\u011bji byl s tebou,“ sd\u011blil mu Bill. Tom si m\u00edchal k\u00e1vu a zat\u00edm neodpov\u011bd\u011bl, a tak Bill pokra\u010doval, „jestli u\u017e nec\u00edt\u00ed\u0161 to sam\u00e9…“<\/div>\n
„C\u00edt\u00edm, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee c\u00edt\u00edm.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi mluvil o tom, jak mus\u00ed\u0161 \u00b4ud\u011blat tu zodpov\u011bdnou v\u011bc\u00b4 a \u0159\u00edct mi, \u017ee mus\u00edme p\u0159estat… d\u011blat cokoliv, co d\u011bl\u00e1me, co\u017e je stejn\u011b nic.“ Bill zvedl hlavu z dlan\u00ed a pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„To v\u016fbec nen\u00ed to, co jsem \u0159\u00edkal, Bille,“ vyvr\u00e1til Tom, jeho hlas byl tich\u00fd a klidn\u00fd. „To, co jsem cht\u011bl \u0159\u00edct, bylo, \u017ee si p\u0159eju, abych se choval zodpov\u011bdn\u011b hned od za\u010d\u00e1tku, nam\u00edsto toho, abych nalo\u017eil takovou v\u00e1hu na tv\u00e1 ramena. To je to jedin\u00e9, \u010deho lituju. O\u010dividn\u011b chceme oba tu samou v\u011bc-„<\/div>\n
\n

„A to je co?“ P\u0159eru\u0161il ho Bill. „J\u00e1 – jen chci m\u00edt jasno,“ vykoktal, „proto\u017ee j\u00e1 bych… to nedok\u00e1zal un\u00e9st, kdybys jen cht\u011bl… se mnou sp\u00e1t nebo tak n\u011bco…“<\/p><\/div>\n

„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, Bille, nic takov\u00e9ho ani ne\u0159\u00edkej,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, zd\u00e1l se b\u00fdt dot\u010den\u00fd, a Bill se c\u00edtil mizern\u011b. Cht\u011bl Toma tak stra\u0161n\u011b moc, \u017ee to ve chv\u00edl\u00edch, jako byla tahle, bolelo je\u0161t\u011b v\u00edce. „A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee c\u00edt\u00ed\u0161 to sam\u00e9, a jen si p\u0159eju, abychom to mohli n\u011bjak ud\u011blat jednodu\u0161\u0161\u00ed. Je to t\u011b\u017ek\u00e9, vid\u011bt t\u011b ka\u017ed\u00fd den a muset si p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee jsi jen student.“<\/div>\n
„A\u017e odmaturuju…“<\/div>\n
„A\u017e odmaturuje\u0161, m\u016f\u017eeme b\u00fdt spolu. To ti slibuju.“ Tom mu poslal \u00fasm\u011bv, a pak nat\u00e1hl ruku, aby na kr\u00e1tk\u00fd moment sev\u0159el Billovu. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to je za dlouho, ale… je to v\u0161echno, co m\u00e1me.“<\/div>\n
„Jo,“ vydechl Bill, a za\u010dal si to p\u0159edstavovat. Jak sestoup\u00ed z p\u00f3dia… a p\u0159\u00edmo do Tomovy n\u00e1ru\u010de. Logicky v\u011bd\u011bl, \u017ee se to takhle nestane, ale byla to hezk\u00e1 p\u0159edstava. „Jen prost\u011b nen\u00e1vid\u00edm \u010dek\u00e1n\u00ed,“ na\u0161pulil rty, jak se sna\u017eil zleh\u010dit atmosf\u00e9ru, a Tom se na n\u011bj laskav\u011b zazubil.<\/div>\n
„Jestli bude\u0161 pokra\u010dovat v tom, \u017ee bude\u0161 tak sladk\u00fd, pak mo\u017en\u00e1 budu muset…“ Odml\u010del se, u\u0161kl\u00edbl a pozvedl obo\u010d\u00ed. „To nic.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Tohle nem\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct!“<\/div>\n
„Kdybych to \u0159ekl, pak bys m\u011b prost\u011b p\u0159inutil to ud\u011blat.“<\/div>\n
„A to je probl\u00e9m, proto\u017ee…?“ Zeptal se Bill, pak se provinile rozesm\u00e1l. „Okay, okay, h\u00e1d\u00e1m<\/em>, \u017ee nechci, abys dostal pad\u00e1ka…“ Vstal a hodil si batoh na ramena, ale nebyl p\u0159\u00edli\u0161 ochotn\u00fd odej\u00edt, kdy\u017e se na n\u011bj Tom usm\u00edval jako rozko\u0161n\u00e9, \u0161\u0165astn\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, jak\u00fdm byl. Bill m\u00e1lem po\u017e\u00e1dal o posledn\u00ed polibek, ne\u017e ode\u0161el, ale odstr\u010dil stranou to nutk\u00e1n\u00ed v p\u0159ekvapiv\u00e9m sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed. Jednoho dne, ale ne dnes. „Jasn\u011b, mysl\u00edm… tak to prost\u011b je. M\u011bjte hezk\u00fd v\u00edkend… pane Kaulitzi.“<\/div>\n
„I vy, pane Tr\u00fcmpere,“ \u0159ekl Tom s mrknut\u00edm, a doprovodil Billa ke dve\u0159\u00edm. Hrav\u011b p\u0159itom zatahal za popruh Billova batohu. „Ud\u011blej si dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly a nemysli na m\u011b p\u0159\u00edli\u0161 moc,“ poradil mu, a Bill jen proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Mohl bych ti \u0159\u00edct to sam\u00e9,“ \u0159ekl Bill. „Uvid\u00edme se v pond\u011bl\u00ed.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

T\u00fddny do Billov\u00fdch narozenin ub\u011bhly bez \u010dehokoliv pozoruhodn\u00e9ho na v\u0161ech front\u00e1ch; J\u00f6rg se Billa nijak nepokusil kontaktovat, p\u0159es co\u017e se Bill velmi rychle dostal. Byl p\u0159ipraven\u00fd J\u00f6rga ze sv\u00e9ho \u017eivota kompletn\u011b vypustit. Doma byly jeho matky tak b\u00e1je\u010dn\u00e9 a n\u00e1pomocn\u00e9 jako v\u017edy, a ve \u0161kole se dr\u017eel hlavou nad vodou, dokonce i kdy\u017e jen nepatrn\u011b. Mezi n\u00edm a Tomem se nic dal\u0161\u00edho nestalo; Bill i nad\u00e1le chodil na dou\u010dov\u00e1n\u00ed, ale krom\u011b tro\u0161ky utlumen\u00e9ho flirtov\u00e1n\u00ed tam nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 improvizovan\u00e9 polibky ani nic jin\u00e9ho dramatick\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

B\u011bhem \u010dtvrte\u010dn\u00ed hodiny, den p\u0159ed jeho narozeninami, Bill p\u0159i\u0161el k Tomovu stolu se sv\u00fdm pl\u00e1nova\u010dem v ruce. Skon\u010dili hodinu o p\u00e1r minut d\u0159\u00edve, jeliko\u017e byli lehce nap\u0159ed, jak jim Tom radostn\u011b sd\u011blil. Bill po\u010dkal, dokud Tom nevzhl\u00e9dl, a pohr\u00e1val si s pru\u017einkou pl\u00e1nova\u010de.<\/div>\n
\n

„Hej, Bille, jak ti m\u016f\u017eu pomoct?“ Zeptal se Tom, kdy\u017e zvedl hlavu.<\/p><\/div>\n

„Jen jsem v\u00e1m cht\u011bl d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee z\u00edtra tady nebudu,“ \u0159ekl a Tom naklonil hlavu a pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Oh, v\u00e1\u017en\u011b? Pl\u00e1nuje\u0161 b\u00fdt nemocn\u00fd?“ zeptal se a slo\u017eil si dlan\u011b pod bradou. „To by byla \u0161koda, kdy\u017e m\u00e1\u0161 z\u00edtra narozeniny…“<\/div>\n
„U\u017e jsem odevzdal omluvenku a tak,“ \u0159ekl mu Bill a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si pa\u017ee na hrudi. Tom si povzdechl a pot\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
„Bille… ani nev\u00edm, kde za\u010d\u00edt.“<\/div>\n
„T\u00edm, \u017ee mi \u0159eknete, o co z\u00edtra v hodin\u011b p\u0159ijdu?“ Nab\u00eddl Bill n\u00e1pomocn\u011b, \u010d\u00edm\u017e si od sv\u00e9ho u\u010ditele vyslou\u017eil zni\u010duj\u00edc\u00ed pohled. „No tak, pane Kaulitzi, jsou to moje osmn\u00e1ct\u00e9 narozeniny.“<\/div>\n
„Co\u017e pro m\u011b neznamen\u00e1 v\u016fbec nic. Bille, jsi pokro\u010dil\u00fd student. Neo\u010dek\u00e1v\u00e1m od nikoho, \u017ee bude v hodin\u011b chyb\u011bt, pokud nejsou a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nemocn\u00ed, aby tu byli, nebo pokud nenav\u0161t\u011bvuj\u00ed univerzity.“<\/div>\n
„Minule, kdy\u017e jsem chyb\u011bl, tak jste mi \u00fakoly dal,“ prosil jej Bill, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to byl p\u0159\u00edli\u0161 lacin\u00fd pokus. Tom se nenechal rozkol\u00edsat.<\/div>\n
„Proto\u017ee tady k tomu byly poleh\u010duj\u00edc\u00ed okolnosti. Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to nebude vypadat podez\u0159ele, \u017ee jsi odevzdal omluvenku na den sv\u00fdch vlastn\u00edch narozenin? V\u00e1\u017en\u011b, Bille. B\u011b\u017e se posadit a d\u011blej po zbytek hodiny n\u011bco u\u017eite\u010dn\u00e9ho,“ na\u0159\u00eddil Tom Billovi, kter\u00fd vstal, a na\u0161tvan\u011b se \u0161el posadit. Pokud tady byla jedna v\u011bc, ze kter\u00e9 Tom nemohl b\u00fdt obvin\u011bn, bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zach\u00e1zen\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m d\u00e1t Billovi hor\u0161\u00ed zn\u00e1mku nebo ho usadit, kdy\u017e mu to p\u0159i\u0161lo nezbytn\u00e9.<\/div>\n
\n

Po zazvon\u011bn\u00ed byl Bill okam\u017eit\u011b po Tomov\u011b boku, ale Tom ho op\u011bt uml\u010del. „Nen\u00ed to nic osobn\u00edho,“ ujistil Billa, „jen prost\u011b od sv\u00fdch student\u016f o\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee se budou v\u011bnovat m\u00fdm hodin\u00e1m na sto procent.“<\/p><\/div>\n

„Po\u0159\u00e1d \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee tohle je p\u0159edm\u011bt na \u00farovni vysok\u00e9 \u0161koly a \u017ee se k n\u00e1m chce\u0161 chovat jako k opravdov\u00fdm vysoko\u0161kol\u00e1k\u016fm. Na vysok\u00e9 \u0161kole nebude nikdo, kdo by se uji\u0161\u0165oval, jestli p\u0159ijdu na p\u0159edn\u00e1\u0161ku, a nebude tam nikdo, kdo by m\u011b potrestal, kdy\u017e na ni nep\u0159ijdu,“ odv\u011btil Bill sebev\u011bdom\u011b. Tom se op\u0159el o st\u016fl a zv\u00e1\u017eil to. V tu chv\u00edli u\u017e byla t\u0159\u00edda zcela pr\u00e1zdn\u00e1.<\/div>\n
„No, to m\u00e1\u0161 pravdu, to ti mus\u00edm nechat. Ale kdybych byl vysoko\u0161kolsk\u00fd profesor, stejn\u011b bych ud\u011blal cokoliv, co by bylo v m\u00fdch sil\u00e1ch, abych sv\u00e9 studenty ve sv\u00fdch hodin\u00e1ch udr\u017eel.“<\/div>\n
„U\u017e jsem svou omluvenku odevzdal,“ pokra\u010doval Bill, „a za cel\u00fd tento rok jsem zat\u00edm chyb\u011bl jen jeden den. Dr\u017e\u00edm tempo, po\u0159\u00e1d m\u00e1m B, tak\u017ee m\u016f\u017ee\u0161 mi, pros\u00edm, d\u00e1t m\u00e9 \u00fakoly za z\u00edt\u0159ek?“<\/div>\n
N\u011bjakou chv\u00edli Tom z\u00edral do stropu a minim\u00e1ln\u011b Billova slova alespo\u0148 zva\u017eoval. „Jsi p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b panova\u010dn\u00fd,“ poznamenal nakonec a naklonil se ke stolu. „Fajn,“ \u0159ekl a za\u010dal d\u00e1vat dohromady n\u011bkolik pap\u00edr\u016f, ne\u017e se zarazil a pohl\u00e9dl na hodiny. „Vlastn\u011b, p\u0159ij\u010f po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a j\u00e1 ti je d\u00e1m. Nechci, abys p\u0159i\u0161el pozd\u011b.“<\/div>\n
\n

Pot\u011b\u0161en\u00fd Tomov\u00fdm rozhodnut\u00edm mu Bill sp\u011b\u0161n\u011b pod\u011bkoval a zam\u00ed\u0159il na svou dal\u0161\u00ed hodinu. Pl\u00e1ny na jeho narozeniny kone\u010dn\u011b dost\u00e1valy tvar a v\u011bci mezi n\u00edm a Tomem byly dobr\u00e9, pokud ne perfektn\u00ed. To Billovi po zbytek dne p\u0159ivodilo dobrou n\u00e1ladu.<\/p><\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, nem\u016f\u017eu se do\u010dkat! Tohle bude takov\u00e1 z\u00e1bava<\/em>,“ explodoval Andreas v okam\u017eiku, kdy Bill ve\u0161el do t\u0159\u00eddy pan\u00ed Coleov\u00e9. Zah\u00e1kl svou pa\u017ei o Billovu a za\u010dal s n\u00edm uprost\u0159ed t\u0159\u00eddy tancovat, dokud nezazvonilo a pan\u00ed Coleov\u00e1 jim doporu\u010dila, aby si vyt\u00e1hli sv\u00e1 d\u00edla. „Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat z\u00edt\u0159ka. Bude\u0161 ve \u0161kole?“<\/div>\n
„Budu m\u00edt a\u017e moc pr\u00e1ce s p\u0159\u00edpravami a dekoracemi,“ \u0159ekl mu Bill, pak pohl\u00e9dl na Nat\u00e1lii, kter\u00e1 si p\u0159ipravovala akvarely. „Nau\u010dte se to z\u00edtra v\u0161echno i za m\u011b, okay?“<\/div>\n
Nat\u00e1lie si odfrkla a Andreas ji ignoroval, vstal a p\u0159esunul se k Benov\u011b lavici, aby si pokecal s n\u00edm. Bill pozval na ten ve\u010d\u00edrek v\u011bt\u0161inu lid\u00ed ze sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 t\u0159\u00eddy – a\u010dkoliv ne v\u0161ichni mohli p\u0159ij\u00edt – plus n\u011bkolik p\u0159\u00e1tel z hudebn\u00edho odd\u011blen\u00ed. Vlastn\u011b, kdy\u017e tak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, Bill nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00e1tel mimo hudebn\u00ed a um\u011bleck\u00e9 kruhy. S t\u00edm byl ale v pohod\u011b.<\/div>\n
\n

Po hodin\u011b se Bill zastavil v Tomov\u011b t\u0159\u00edd\u011b a \u010dekal, zat\u00edmco Tom pom\u00e1hal dal\u0161\u00edmu studentovi. Bill se posadil a sna\u017eil se n\u011b\u010d\u00edm zam\u011bstnat a ignorovat ten \u017e\u00e1rliv\u00fd pocit, kter\u00fd jej uvnit\u0159 hlodal, kdy\u017e sly\u0161el, jak se spolu sm\u011bj\u00ed n\u011bjak\u00e9mu vtipu, kter\u00fd ten student pronesl. Nemohl si pomoct, ale nelib\u011b sn\u00e1\u0161el v\u0161echny dal\u0161\u00ed studenty, kter\u00e9 m\u011bl Tom r\u00e1d, jako kdyby je snad m\u011bl rad\u0161i nebo n\u011bco podobn\u011b absurdn\u00edho. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo iracion\u00e1ln\u00ed, a \u017ee nemohl b\u00fdt jedin\u00fd student, kter\u00e9mu Tom v\u011bnoval pozornost, ale p\u0159esto jej to st\u00e1le u\u017e\u00edralo.<\/p><\/div>\n

„Bille?“<\/div>\n
„Ano, jsem tady pro sv\u00e9 \u00fakoly,“ \u0159ekl Bill, poslu\u0161n\u011b postoupil kup\u0159edu a Tom mu beze slov podal slo\u017eku pap\u00edr\u016f, ne\u017e pokynul dal\u0161\u00ed studentce. Nad t\u00edm se Bill zarazil, a tak po\u010dkal, ne\u017e s n\u00ed Tom domluvil, a pak znovu postoupil kup\u0159edu. „Nem\u00e1te k tomu \u017e\u00e1dn\u00e9 instrukce?“ Zaj\u00edmal se a Tom na n\u011bj kr\u00e1tce pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Mus\u00edm n\u011bkde b\u00fdt, opravdu te\u010f nem\u016f\u017eu mluvit. Napsal jsem ti v\u0161echny instrukce dovnit\u0159. M\u011bj hezk\u00fd v\u00edkend, Bille.“ Tom ho popl\u00e1cal po prameni, popadl svou ta\u0161ku a vyvedl Billa ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

Dokonce ani \u00b4V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m\u00b4?<\/em> Uva\u017eoval Bill, kdy\u017e se jejich cesty beze slov rozd\u011blily. S pokr\u010den\u00edm ramen to nechal b\u00fdt; Tom sp\u011bchal. Alespo\u0148 m\u011bl Bill sv\u00e9 \u00fakoly. Zastavil se v hale, aby si je uklidil do batohu, ne\u017e se vydal k v\u00fdchodu.<\/div>\n

Dorazil dom\u016f a rovnou se vno\u0159il do p\u0159\u00edprav sv\u00e9ho ve\u010d\u00edrku. Musel uklidit cel\u00e9 p\u0159\u00edzem\u00ed a p\u0159estav\u011bt n\u00e1bytek, aby ud\u011blal m\u00edsto pro v\u0161echny, kte\u0159\u00ed p\u0159ijdou. Bill\u016fv domov nebyl velk\u00fd, ale mohlo se to ud\u011blat tak, aby tak vypadal. Odsunul j\u00eddeln\u00ed st\u016fl stranou, a pak sebral v\u0161echny \u017eidle a odnesl je do sklepa. Byl nedokon\u010den\u00fd a pou\u017e\u00edval se pouze jako odkl\u00e1dac\u00ed prostor, tak\u017ee byl perfektn\u00edm m\u00edstem pro schov\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u00e1bytku b\u011bhem ve\u010d\u00edrk\u016f. Bill taky odst\u011bhoval v\u0161echny cenn\u00e9 v\u011bci sv\u00fdch rodi\u010d\u016f a cokoliv, co by se mohlo rozb\u00edt, s v\u011bdom\u00edm, \u017ee jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 um\u011bli b\u00fdt neuk\u00e1zn\u011bn\u00ed, ne\u017e se pustil do vys\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
\n

„P\u00e1ni, ud\u011blal jsi tady opravdu hodn\u011b pr\u00e1ce, Bille!“ Pochv\u00e1lila ho Karoline, kdy\u017e dorazila dom\u016f. Bill k n\u00ed p\u0159isko\u010dil pro objet\u00ed. „Dobr\u00e1 pr\u00e1ce…. ale kde budeme j\u00edst ve\u010de\u0159i?“<\/p><\/div>\n

„Myslel jsem, \u017ee bychom prost\u011b mohli j\u00edst na gau\u010di, objednat si pizzu a pod\u00edvat se na n\u011bjak\u00fd film?“ Navrhl Bill, vymotal se z mat\u010diny n\u00e1ru\u010de a m\u00ednil pokra\u010dovat v \u00faklidu, kdy\u017e v tom mu zakru\u010delo v \u017ealudku.<\/div>\n
„Ale ne, pizzu bude\u0161 objedn\u00e1vat z\u00edtra ve\u010der. N\u011bco d\u00e1m dohromady… ty si odpo\u010di\u0148, zlato, ukl\u00edzel jsi cel\u00fd den!“ Pok\u00e1rala jej Karoline l\u00e1skypln\u011b a popl\u00e1cala ho, ne\u017e se p\u0159esunula do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„U\u017e to m\u00e1m skoro hotov\u00e9!“ Trval na sv\u00e9m Bill. „Jen chci ut\u0159\u00edt prach na televizn\u00edm stolku a vybrat film, na kter\u00fd se m\u016f\u017eeme pod\u00edvat…“ Popadl prachovku a p\u0159est\u011bhoval se do ob\u00fdvac\u00edho pokoje; Karoline proto\u010dila o\u010di, a\u017e to bylo t\u00e9m\u011b\u0159 sly\u0161iteln\u00e9, ale nic ne\u0159ekla.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e zanedlouho p\u0159i\u0161la dom\u016f Simone, cel\u00e1 rodina ve\u010de\u0159ela na gau\u010di, jak Bill navrhl, a\u010dkoliv na j\u00eddeln\u00ed\u010dku bylo du\u0161en\u00e9 maso se zeleninou, nam\u00edsto pizzy. Bill sn\u011bdl t\u00e9m\u011b\u0159 polovinu v\u0161eho j\u00eddla, pak se schoulil do klub\u00ed\u010dka, hodil na sebe deku a po\u017e\u00e1dal: „Film?“<\/p><\/div>\n

„Ty jsi tak roztomil\u00fd!“ Prohl\u00e1sila Simone a pocuchala mu vlasy. Bill zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Mam\u00ed\u00ed\u00ed, kluci nemaj\u00ed r\u00e1di, kdy\u017e jim n\u011bkdo \u0159ekne, \u017ee jsou roztomil\u00ed.“ A\u010dkoliv od Toma bych to p\u0159ijal,<\/em> dodal si v hlav\u011b. Od Toma bych nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ijal cokoliv, co by mi cht\u011bl d\u00e1t<\/em>… jeho my\u0161lenkov\u00fd pochod pokra\u010doval, a on se za\u010dal no\u0159it do pornografick\u00e9 fantazie o n\u011bm a Tomovi.<\/div>\n
„No, jsi moje miminko, a tak ti m\u016f\u017eu \u0159\u00edkat, jak jen budu cht\u00edt,“ prohl\u00e1sila Simone a p\u0159eru\u0161ila tak Billovu fantazii, kdy\u017e kolem n\u011bj hodila ruku a dala mu mlaskavou pusu na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Fuj, mami! Te\u010f se jen sna\u017e\u00ed\u0161 b\u00fdt nechutn\u011b k\u00fd\u010dovit\u00e1,“ zabrblal Bill, vyhrabal se z gau\u010de a odsunul sv\u00e9 \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed k Simone. „Jdu se d\u00edvat na film do sv\u00e9ho pokoje.“ Na velmi neslu\u0161n\u00fd, kter\u00fd by v\u00e1s, lidi, stejn\u011b nezaj\u00edmal<\/em>, dokon\u010dil Bill samolib\u011b ve sv\u00e9 hlav\u011b a rozb\u011bhl se nahoru, aby pokra\u010doval ve sv\u00fdch fantazi\u00edch o Tomovi.<\/p>\n

autor: Du\u0161inka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Du\u0161inka Zuby nehty Po zbytek t\u00fddne Bill s Tomem nepromluvil v\u00edce ne\u017e dv\u011b slova, a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mo\u017en\u00e1 nen\u00ed ta nev\u0161\u00edmavost z\u00e1m\u011brn\u00e1. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee byla, uv\u011bdomil si Bill v p\u00e1tek r\u00e1no, kdy\u017e z\u00edral na pr\u00e1zdnou str\u00e1nku sv\u00e9ho den\u00edku. Byla \u010dtec\u00ed hodina,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[687],"tags":[],"class_list":["post-808","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zaslepeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/808","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=808"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/808\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=808"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=808"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=808"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}