{"id":8085,"date":"2011-08-10T15:00:00","date_gmt":"2011-08-10T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8064"},"modified":"2011-08-10T15:00:00","modified_gmt":"2011-08-10T14:00:00","slug":"pubertak-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/10\/pubertak-9\/","title":{"rendered":"Puber\u0165\u00e1k 9."},"content":{"rendered":"
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill:<\/div>\n
Nikdy bych nev\u011b\u0159il, \u017ee m\u011b n\u011bkdo takhle vyto\u010d\u00ed. Vyto\u010d\u00ed a\u017e do toho, \u017ee budu le\u017eet v n\u00e1ru\u010di klukovi, kter\u00fdho nesn\u00e1\u0161\u00edm, a bre\u010det jak mal\u00fd d\u011bcko. Ud\u011blal jsem ze sebe slabocha. Slabocha p\u0159ed celou t\u0159\u00eddou. Te\u010f na m\u011b budou v\u0161ichni takov\u00fd, jako byli na z\u00e1kladce. Takov\u00fd jako\u2026 Denis. Bo\u017ee, jen to ne. Ne\u2026 nechci to za\u017e\u00edt znovu. Nikdy.<\/div>\n
<\/div>\n
*Flashback*<\/div>\n
<\/div>\n
„Hele, t\u00e1mhle je!“ sly\u0161\u00edm za sebou zvuky zn\u00e1m\u00fdch lid\u00ed. Denis a jeho blbej kamar\u00e1d Alex.<\/em><\/div>\n
„No tak ho do\u017eenem!“ zasm\u011bje se Denis a j\u00e1 p\u0159id\u00e1m na kroku. Boj\u00edm se jich. Jsou schopn\u00ed \u010dehokoli a nerad bych n\u011bkde le\u017eel mrtvej.<\/em><\/div>\n
„Ok,“ odpov\u00ed mu Alex a za\u010dnou ut\u00edkat. Oto\u010d\u00edm se, a kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee b\u011b\u017e\u00ed, za\u010dnu b\u011b\u017eet tak\u00e9. Ale je mi to na nic. Denis je rychlej\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, tak\u017ee m\u011b v pohod\u011b do\u017eene. P\u0159ipl\u00e1cne m\u011b na ze\u010f n\u011bjak\u00e9ho bar\u00e1ku, u kter\u00e9ho stoj\u00edme. Dr\u017e\u00ed m\u011b za tri\u010dko, d\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed a p\u0159iblble se sm\u011bje. Zhluboka se nadechnu a vystra\u0161en\u00fdm pohledem se mu d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed. V\u00edm, \u017ee kdyby mi n\u011bco cht\u011bl ud\u011blat, nem\u00e1m proti n\u011bmu \u0161anci. Je o dost siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, tak\u017ee i kdybych se sebev\u00edc sna\u017eil, jemu se neubr\u00e1n\u00edm.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„C-co chce\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Hh\u2026 Co chci? Tebe!“ zasm\u011bje se a pol\u00edb\u00ed m\u011b. Fuj. M\u00e1m \u0161\u00edlen\u00fd strach. Je mi jasn\u00e9, co chce ud\u011blat. Alex stoj\u00ed vedle a hl\u00edd\u00e1, jestli n\u011bkdo nejde.<\/em><\/div>\n
„Bacha! N\u011bkdo jde,“ zak\u0159i\u010d\u00ed na Denise. Na chv\u00edli si oddychnu. Douf\u00e1m, \u017ee m\u011b pust\u00ed a p\u016fjde pry\u010d, ale opak je pravdou.<\/em><\/div>\n
„No tak s n\u00edm p\u016fjdeme jinam,“ zasm\u011bje se a j\u00e1 se mu za\u010dnu \u0161kubat a k\u0159i\u010det. Kdy\u017e n\u011bkdo jde, tak m\u011b p\u0159eci mus\u00ed sly\u0161et.<\/em><\/div>\n
„Dr\u017e hubu!“ zak\u0159i\u010d\u00ed a trhne se mnou. T\u00e1hne m\u011b kamsi do lesa. Bo\u017ee, co se mnou bude.<\/em><\/div>\n
„Pom\u00f3c\u2026“ k\u0159i\u010d\u00edm d\u00e1l, ale je mi to houby platn\u00e9. Sna\u017e\u00edm se mu vytrhnout, ale neda\u0159\u00ed se mi to. Dr\u017e\u00ed m\u011b tak pevn\u011b a za mnou mu je\u0161t\u011b pom\u00e1h\u00e1 ten jeho kamar\u00e1d, kter\u00fd m\u011b postrkuje. Kdy\u017e uvid\u00edm starou opu\u0161t\u011bnou chatku, ke kter\u00e9 se bl\u00ed\u017e\u00edme, za\u010dnu se vzp\u00ednat je\u0161t\u011b v\u00edc. Nech\u00e1pu, \u017ee m\u011b nikdo nesly\u0161el. Byli jsme p\u0159eci ve m\u011bst\u011b. To je v\u0161em jedno, \u017ee n\u011bkdo vol\u00e1 o pomoc? To je ta dne\u0161n\u00ed doba, ka\u017edej mysl\u00ed jen s\u00e1m na sebe a ostatn\u00ed mu jsou u prdele.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
N\u00e1sil\u00edm m\u011b p\u0159it\u00e1hnou do t\u00e9 opu\u0161t\u011bn\u00e9 chatky a pra\u0161t\u00ed se mnou na postel. Vyd\u011b\u0161en\u011b se na n\u011b pod\u00edv\u00e1m. Po\u0159\u00e1d douf\u00e1m, \u017ee je to jen hnusn\u00fd sen. Hnusn\u00fd sen, ze kter\u00e9ho se brzo probud\u00edm. Kdy\u017e se ke mn\u011b nahne a surov\u011b m\u011b chyt\u00ed, tak doufat p\u0159estanu. Bol\u00ed to. Sna\u017e\u00edm se zadr\u017eet slzy, ale kdy\u017e se za\u010dne osah\u00e1vat t\u011bma jeho hnusnejma prackama, tak to neudr\u017e\u00edm a slzy se mi spust\u00ed. Sna\u017e\u00edm se mu br\u00e1nit, ale nemohu se ani hnout.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm\u2026 Nech m\u011b b\u00fdt\u2026“ zavzlyk\u00e1m a douf\u00e1m, \u017ee toho nech\u00e1, ale jako by byl z kamene. Kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1 na m\u016fj, za tu chvilku u\u017e docela dost ubre\u010den\u00fd obli\u010dej, jen se hnusn\u011b usm\u011bje a sjede rukou na p\u00e1sek. Za\u010dnu je\u0161t\u011b v\u00edc bre\u010det a prosit ho, a\u0165 toho nech\u00e1, ale on jako by m\u011b nesly\u0161el. N\u00e1sil\u00edm mi strhne kalhoty i s boxerkama. Takhle jsem si tedy sv\u00e9 poprv\u00e9 nep\u0159edstavoval. A je\u0161t\u011b k tomu ve 14 letech. Alex tam jen stoj\u00ed a p\u0159ihl\u00ed\u017e\u00ed. Ob\u010das pom\u016f\u017ee Denisovi m\u011b t\u0159eba p\u0159idr\u017eet, ale to moc nen\u00ed pot\u0159eba. Denis je dost siln\u00fd na to, aby byl schopn\u00fd si m\u011b p\u0159idr\u017eet s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Zase se na m\u011b usm\u011bje a sund\u00e1 i sv\u00e9 kalhoty i s boxerkami.<\/em><\/div>\n
„De – denisi\u2026 Pros\u00edm. Ne – ned\u011blej to. Pro – pros\u00edm t\u011b\u2026“ bre\u010d\u00edm. C\u00edt\u00edm, jak se mi rozmaz\u00e1vaj\u00ed \u0161minky. Sna\u017e\u00edm se p\u0159estat bre\u010det, v\u00edm, \u017ee mu to akor\u00e1t p\u0159id\u00e1v\u00e1 v tom, aby to ud\u011blal, ale nejde to. Naposledy se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a vnikne do m\u011b. Bolest\u00ed zak\u0159i\u010d\u00edm. V\u011bt\u0161\u00ed bolest jsem snad nikdy nec\u00edtil. Bo\u017ee, chci um\u0159\u00edt. A\u0165 m\u011b zabije. Bylo by to mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e tohle. P\u0159i m\u00e9m v\u00fdk\u0159iku se mi za\u010dnou hrnout slzy je\u0161t\u011b v\u00edce. Nahlas se zasm\u011bje a za\u010dne do m\u011b tvrd\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edrazu vyk\u0159iknu, a jak je vid\u011bt, tak jemu se to l\u00edb\u00ed. Bo\u017ee, a\u0165 u\u017e tohle skon\u010d\u00ed. P\u0159ijde mi to jako v\u011b\u010dnost. Jako by to nikdy nekon\u010dilo. Cel\u00fd se t\u0159esu a po\u0159\u00e1d bre\u010d\u00edm. Po chv\u00edli za\u010dnu ztr\u00e1cet v\u011bdom\u00ed. Kone\u010dn\u011b ta bolest ust\u00e1v\u00e1\u2026<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
———-<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Probud\u00ed m\u011b slune\u010dn\u00ed svit, kter\u00fd se dost\u00e1v\u00e1 do chatky, ve kter\u00e9 le\u017e\u00edm. Je\u0161t\u011b ne\u017e sta\u010d\u00edm otev\u0159\u00edt o\u010di, projede cel\u00fdm m\u00fdm t\u011blem nesnesiteln\u00e1 bolest. V tu chv\u00edli mi dojde, \u017ee to nebyl sen. Opravdu se to stalo a potvrd\u00ed to i to, kdy\u017e otev\u0159u o\u010di a vid\u00edm, \u017ee le\u017e\u00edm na posteli \u00fapln\u011b nah\u00fd a kolem m\u011b je krev. Oh bo\u017ee, to ne. Chci se zvednout, ale ta bolest mi to nedovol\u00ed. Nen\u00e1vid\u00edm ho. Nen\u00e1vid\u00edm ho je\u0161t\u011b v\u00edce, ne\u017e jsem ho dote\u010f nen\u00e1vid\u011bl. V\u017edycky jsem byl ten hodn\u00fd. Ten, kter\u00fd si v\u0161echno a od v\u0161ech nechal l\u00edbit. Ten, na kter\u00fdho si v\u0161ichni dovolovali a v\u011bd\u011bli, \u017ee se nebude br\u00e1nit. Ten, kter\u00fd se b\u00e1l cokoli a komukoli \u0159\u00edct, ne\u0159ekl jedin\u00e9 sprost\u00e9 slovo. Prost\u011b jsem byl dote\u010f ten hodn\u00fd a mil\u00fd Bill, kter\u00fd na nikoho nebyl drz\u00fd. Ale to se te\u010f zm\u011bn\u00ed. V\u0161ichni jsou svin\u011b. V\u0161ichni lidi jsou stejn\u00ed. Kdy\u017e \u010dlov\u011bk pot\u0159ebuje pomoc, tak d\u011blaj\u00ed, \u017ee nevid\u00ed a nesly\u0161\u00ed. Ok, j\u00e1 takov\u00fd budu taky. Tedy, pokud se tady odsud dostanu.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
*Konec flashbacku*<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e si na to vzpomenu, rozbre\u010d\u00edm se je\u0161t\u011b v\u00edc. Bo\u017ee, j\u00e1 jsem b\u00e1bovka. \u0158ekl jsem, \u017ee takov\u00fd nebudu, a te\u010f tu stejn\u011b sed\u00edm a bre\u010d\u00edm jako mal\u00fd d\u00edt\u011b, kter\u00fd pot\u0159ebuje uti\u0161it.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161\u2026“ uklid\u0148uje m\u011b Tom. Pod\u00edv\u00e1m se na mu do o\u010d\u00ed. M\u00e1 je tak n\u00e1dhern\u00e9. Ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee je tak kr\u00e1sn\u00fd. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a ut\u0159e mi slzy. „Nepla\u010d u\u017e. V\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku. Ka\u0161li na toho kret\u00e9na. Nezaslou\u017e\u00ed si, abys kv\u016fli n\u011bmu plakal. Je ubohej. Neplakej, nestoj\u00ed ti za to,“ sna\u017e\u00ed se m\u011b uklidnit, co\u017e se mu povede. Nech\u00e1pu to. M\u011bl by m\u011b nen\u00e1vid\u011bt za to, jak jsem se k n\u011bmu choval, tak pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1? V\u017edy\u0165 jsem na n\u011bj byl tak hnusnej, a on d\u011bl\u00e1, jako bych mu nic neud\u011blal a pom\u00e1h\u00e1 mi. Jsem mu za to stra\u0161n\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Poj\u010f, trochu t\u011b zkulturn\u00edme a uk\u00e1\u017eeme tomu okudl\u00e1nkovi, \u017ee je ta jeho demence fakt uboh\u00e1,“ usm\u011bje se a j\u00e1 mu \u00fasm\u011bv oplat\u00edm. Ani mi nevad\u00ed, \u017ee se mnou mluv\u00ed jak s mal\u00fdm d\u00edt\u011btem. Uklid\u0148uje m\u011b to, jak mluv\u00ed. Uklid\u0148uje m\u011b u\u017e jen to, \u017ee tu se mnou je.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuju\u2026“ \u0159eknu mezit\u00edm, co se mi sna\u017e\u00ed n\u011bjak upravit make-up. Jen se usm\u011bje a soust\u0159ed\u00ed se, abych nevypadal jako debil. Stejn\u011b v\u0161ichni poznaj\u00ed, \u017ee jsem bre\u010del. Ale bude se mnou Tom, tak si snad nic nedovol\u00ed.<\/div>\n
Po tom, co m\u011b trochu uprav\u00ed, aby to alespo\u0148 trochu vypadalo, m\u011b zvedne a jdeme do t\u0159\u00eddy. Je\u0161t\u011b se ohnu pro se\u0161it, kter\u00fd mi Tom p\u0159inesl, a cupit\u00e1m za n\u00edm. Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e vejdeme do t\u0159\u00eddy Toma zastav\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to, jak jsem se k tob\u011b choval,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a douf\u00e1m, \u017ee omluvu p\u0159ijme. Vid\u00edm, \u017ee se chv\u00edli rozm\u00fd\u0161l\u00ed, ale nakonec p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, jen nech\u00e1pu, co jsem ti ud\u011blal, ale to je asi jedno. Budeme d\u011blat, jako by se to v\u016fbec nestalo, hmm\u2026“ usm\u011bje se. „Za\u010dneme \u00fapln\u011b od za\u010d\u00e1tku\u2026 J\u00e1 jsem Tom,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill.“ Pod\u00e1m mu ruku a t\u00e9\u017e se zasm\u011bju. Je tak v pohod\u011b, jak jsem na n\u011bj mohl b\u00fdt tak hnusn\u00fd, to asi nikdy nepochop\u00edm.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, jdeme do t\u0159\u00eddy.“ Zasm\u011bje se a chce j\u00edt d\u00e1l, ale j\u00e1 se zastav\u00edm. Kouk\u00e1m na n\u011bj a douf\u00e1m, \u017ee \u0159ekne, \u017ee tam nejdem.<\/div>\n
„Ale no tak. Nic ti neud\u011blaj\u00ed, j\u00e1 t\u011b ochr\u00e1n\u00edm,“ zasm\u011bje se. „Budu tv\u00e1 soukrom\u00e1 ochranka,“ vezme m\u011b za ruku a vede m\u011b ke dve\u0159\u00edm. J\u00e1 jen p\u0159ik\u00fdvnu. I kdy\u017e m\u00e1m strach, tak to, \u017ee bude m\u00e1 soukrom\u00e1 ochranka, m\u011b rozesm\u00e1lo. Ale sm\u00edch m\u011b p\u0159e\u0161el, kdy\u017e jsme p\u0159i\u0161li do t\u0159\u00eddy, kde se na n\u00e1s, v\u010detn\u011b u\u010ditelky, v\u0161ichni pod\u00edvali.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Ter\u00fd<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ter\u00fd Bill: Nikdy bych nev\u011b\u0159il, \u017ee m\u011b n\u011bkdo takhle vyto\u010d\u00ed. Vyto\u010d\u00ed a\u017e do toho, \u017ee budu le\u017eet v n\u00e1ru\u010di klukovi, kter\u00fdho nesn\u00e1\u0161\u00edm, a bre\u010det jak mal\u00fd d\u011bcko. Ud\u011blal jsem ze sebe slabocha. Slabocha p\u0159ed celou t\u0159\u00eddou. Te\u010f na m\u011b budou v\u0161ichni<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[437],"tags":[],"class_list":["post-8085","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pubertak"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8085","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8085"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8085\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8085"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8085"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8085"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}