{"id":8103,"date":"2011-08-07T18:30:00","date_gmt":"2011-08-07T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8082"},"modified":"2026-03-01T15:31:56","modified_gmt":"2026-03-01T14:31:56","slug":"a-broken-hallelujah-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/07\/a-broken-hallelujah-10\/","title":{"rendered":"A Broken Hallelujah 10."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix & Little Muse<\/strong><\/div>\n
\n

 <\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
\"\"
\n<\/strong><\/div>\n
\n

Beze slov<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

Bill se d\u00edval na sv\u016fj pln\u00fd tal\u00ed\u0159.<\/div>\n
M\u011bl by se za to, \u017ee nej\u00ed, c\u00edtit v\u00edc neuctiv\u011b, ale up\u0159\u00edmn\u011b se nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt nic sn\u00edst, Tom nevypadal, \u017ee je na tom o nic l\u00e9pe, a tak si pomyslel, \u017ee mu bude mo\u017en\u00e1 nezdvo\u0159ilost odpu\u0161t\u011bna. Doufal, \u017ee odm\u00edt\u00e1n\u00ed j\u00eddla se nejev\u00ed jako odm\u00edt\u00e1n\u00ed \u0161ance, kter\u00e1 mu byla poskytnuta; mluvit se sv\u00fdm man\u017eelem, kter\u00fd k tomu kone\u010dn\u011b na\u0161el odvahu.<\/div>\n
\n

Tom se b\u011bhem j\u00eddla ob\u010das posunul na \u017eidli nebo si odka\u0161lal. Kdy\u017e se to stalo poprv\u00e9, Bill s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm zvedl pohled. Ale te\u010f to vid\u011bl jen jako zrcadlo sv\u00fdch t\u011b\u017ek\u00fdch pocit\u016f. Nem\u011bl pocit, \u017ee mu n\u00e1le\u017e\u00ed promluvit jako prvn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

„Je ten grandal<\/em> dobr\u00fd?“ zeptal se Tom, \u0161okoval Billa natolik, \u017ee se ve sv\u00e9 \u017eidli narovnal. Znovu se pod\u00edval na sv\u016fj nedot\u010den\u00fd tal\u00ed\u0159.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ nerv\u00f3zn\u011b se zasm\u00e1l a Tom mu v\u011bnoval slab\u00fd \u00fasm\u011bv, \u0161\u0165ouchl do sv\u00e9ho j\u00eddla a pak s povzdychnut\u00edm polo\u017eil vidli\u010dku, op\u0159el se.<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed\u2026 jednoduch\u00e1 v\u011bc,“ \u0159ekl Tom. „Mluvit s tebou.“<\/div>\n
„Rozum\u00edm.“ Bill opravdu<\/em> rozum\u011bl, ale ticho to ned\u011blalo o nic jednodu\u0161\u0161\u00edm. „Mus\u00edm se p\u0159iznat, nev\u00edm, pro\u010d jsi m\u011b cht\u011bl vid\u011bt. A u\u017e v\u016fbec jsem ne\u010dekal ve\u010de\u0159i.“<\/div>\n
„Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, ani j\u00e1 ne. Ale\u2026 mysl\u00edm, \u017ee u\u017e je to moc dlouho, co jsme spolu naposledy jedli a\u2026“ Tomovi bezmocn\u011b do\u0161la slova. „Nejsem si jist\u00fd.“<\/div>\n
\n

Bill znovu p\u0159ik\u00fdvl a pod\u00edval se na sv\u016fj tal\u00ed\u0159. Ticho se je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut t\u00e1hlo, dokud Bill nezvedl pohled a uvid\u011bl zmaten\u00fd v\u00fdraz v man\u017eelov\u011b tv\u00e1\u0159i. On si sv\u016fj v\u00fdraz zachov\u00e1val \u010dist\u00fd, aby Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee o\u010dek\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zku, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 nep\u0159i\u0161la.<\/p>\n<\/div>\n

\n
<\/div>\n
<\/div>\n
A\u017e nakonec: „Kl\u00e1\u0161ter, l\u00edb\u00ed se ti tam?“<\/div>\n
Bill opatrn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel o sv\u00fdch slovech.<\/div>\n
Ne, chyb\u00ed\u0161 mi v\u00edc, ne\u017e si dok\u00e1\u017eu p\u0159ipustit. Ob\u010das se po tob\u011b natahuji, a ty tu nejsi a nem\u00e1\u0161 ani pon\u011bt\u00ed, jak mi je l\u00edto, \u017ee jsem ti zlomil srdce. Neuv\u011bdomoval jsem si to, a ani jsem to necht\u011bl. Budu \u017eadonit po zbytek \u017eivota o tv\u00e9 odpu\u0161t\u011bn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Spoustu v\u011bc\u00ed se tam u\u010d\u00edm,“ \u0159ekl neutr\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Ah.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom nejist\u011b a pod\u00edval se na sv\u00e9 j\u00eddlo.<\/div>\n
„A obchod?“<\/div>\n
„Fajn, fajn,“ odpov\u011bd\u011bl Tom rychle. „Zrovna jsem dokon\u010dil obchod, kter\u00fd dvojn\u00e1sobn\u011b zv\u00fd\u0161\u00ed vlastnictv\u00ed Domu Vave.“<\/div>\n
„To je b\u00e1je\u010dn\u00e9. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt tak hrd\u00fd.“<\/div>\n
„Ano, ano.“ P\u0159ik\u00fdvl Tom. „Hrd\u00fd.“ Op\u0159el se bradou o ruku a promnul si unaven\u011b obli\u010dej. „J\u00e1\u2026“ vydechl. „Nechci, abys ode\u0161el, dokud nebudu m\u00edt \u0161anci si s tebou po\u0159\u00e1dn\u011b promluvit,“ dostal ze sebe, ne\u017e se dok\u00e1zal zastavit. Donutil se pod\u00edvat do Billov\u00fdch p\u0159ekvapen\u00fdch o\u010d\u00ed. „\u2026Mysl\u00edm, \u017ee si to dlu\u017e\u00edme, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill polkl knedl\u00edk, co m\u011bl v krku a p\u0159ik\u00fdvl. „Promluvit si,“ zopakoval.<\/div>\n
\n

„Promluvit,“ souhlasil Tom.<\/p>\n<\/div>\n

Znovu nastalo dlouh\u00e9 ticho, a i kdy\u017e byl jejich \u00famysl zcela \u010dist\u00fd, ani jeden z nich neodk\u00e1zal promluvit.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

Bill se pono\u0159il pod vodu a sna\u017eil se naj\u00edt klid ve zd\u00e1nliv\u00e9m tichu. Nejsp\u00ed\u0161 ale \u017e\u00e1dn\u00fd nal\u00e9zt nem\u011bl, vyno\u0159il se ze sv\u00e9 hlubok\u00e9 vany a zalapal po dechu. Byl ve sv\u00e9m star\u00e9m pokoji, koupel mu p\u0159ipravoval zdr\u00e1hav\u00fd Michael. Nebyl tu cht\u011bn\u00fd, to Bill dok\u00e1zal c\u00edtit hluboko v kostech. Ale\u2026 ale jeho man\u017eel si p\u0159\u00e1l mluvit, a kdy\u017e p\u0159i\u0161la ve\u010de\u0159e a p\u0159e\u0161la bez jedin\u00e9ho slova, Tom ho poprosil, aby z\u016fstal.<\/div>\n
Jak by nemohl?<\/div>\n
\n

A tak Bill kontaktoval Montala a \u0159ekl mu o situaci. \u00dactyhodn\u00fd u\u010ditel se jen trochu usm\u00e1l a \u0159ekl, \u017ee se m\u016f\u017ee navr\u00e1tit, a\u017e bude v\u0161e vy\u0159e\u0161eno. Technicky byl Bill st\u00e1le provd\u00e1n za Toma, jeho man\u017eel si ho mohl vy\u017eadovat, jak cht\u011bl, dokud nebude Odd\u011blen\u00ed dokon\u00e1no. Ale pro\u010d nebyl posl\u00e1n pry\u010d? Pro\u010d Tom cht\u011bl, aby z\u016fstal? Nebo mo\u017en\u00e1 o\u010dek\u00e1val, \u017ee Bill <\/em>n\u011bco \u0159ekne. Na tom nez\u00e1le\u017eelo, Bill by \u0159ekl cokoliv, jen aby Toma uklidnil. Jestli to bylo v takov\u00e9to situaci mo\u017en\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n

U v\u0161ech Boh\u016f, nikdy si nemyslel, \u017ee se ocitne v takov\u00fdch nesn\u00e1z\u00edch.<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil a promnul si b\u0159icho. Bohat\u00e9 j\u00eddlo Tetrapole a goidal<\/em> se moc dob\u0159e nem\u00edsily.<\/div>\n
P\u0159ejel rukama po mramoru a vydechl. Sed\u011bt naproti Tomovi bylo obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel. Skoro jako by zadr\u017eoval dech po cel\u00fd ve\u010der, a m\u011bl z toho otup\u011bl\u00e9 pocity. Tou\u017eil n\u00e1sledovat Toma do jeho pokoje, kdy\u017e se roze\u0161li, ale Tom se sotva dok\u00e1zal p\u0159im\u011bt na Billa pod\u00edvat, je\u0161t\u011b aby ho tak zval k sob\u011b do postele. Bill zamrkal pry\u010d slzy a op\u0159el se o vanu. Bolest, kterou Tom proch\u00e1zel, byla veps\u00e1na v jeho vystupov\u00e1n\u00ed, v jeho v\u00fdrazu, a v\u0161echno to byla Billova vina.<\/div>\n
\n

Nikdy si tak dob\u0159e neuv\u011bdomoval, co v\u0161echno jeho sobeckost zni\u010dila, jako to v\u011bd\u011bl te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n

Ozvalo se za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, kter\u00e9 Billa vytrhlo z rozm\u00fd\u0161len\u00ed, a on se posadil, tepl\u00e1 voda se zavlnila. „Pros\u00edm, d\u00e1le.“<\/div>\n
Zrzek se vr\u00e1til s uklid\u0148uj\u00edc\u00edmi oleji a velk\u00fdmi hu\u0148at\u00fdmi ru\u010dn\u00edky. „Lord Tom chce, aby o v\u00e1s bylo postar\u00e1no. Je n\u011bco, co pro v\u00e1s mohu ud\u011blat?“ zeptal se Michael a naaran\u017eoval v\u011bci na pult\u00edk.<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuji.“<\/div>\n
„Budete n\u011bco po koupeli po\u017eadovat?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. „D\u011bkuji, Michaeli. Byl jsi opravdu hodn\u00fd. V\u00edm, \u017ee nejsem tv\u016fj obl\u00edben\u00fd \u010dlov\u011bk.“<\/div>\n
Michael se za\u010dervenal a rychle zavrt\u011bl hlavou. „M\u016fj Pane, j\u00e1-„<\/div>\n
„Rozum\u00edm. D\u011bkuji za tvou laskavost. Ani jednou jsi sv\u00e9 emoce nedal najevo. Nebudu t\u011b u\u017e dnes ve\u010der okr\u00e1dat o \u010das. M\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt.“<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane.“ Poklonil se Michael a rychle ode\u0161el. Bill se zhluboka nadechl, a potopil se zp\u00e1tky pod hladinu.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

„Tom nebyl na ve\u010de\u0159i,“ poznamenal s povzdychnut\u00edm Jorg a David se zarazil, zat\u00edmco se nakl\u00e1n\u011bl nad post\u00fdlkou sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna, chytl se za jej\u00ed okraj tak siln\u011b, dokud jeho kloubky nezb\u011blaly. Zezadu ho kolem pasu objaly ruce jeho man\u017eela, bradu mu polo\u017eil na rameno a on c\u00edtil, jak se Jorg d\u00edv\u00e1 dol\u016f na novorozen\u011b, kter\u00e9 z\u00edvalo, ruce m\u011blo l\u00edn\u011b za\u0165at\u00e9 v p\u011bst vedle hlavy. „Douf\u00e1m, \u017ee vid\u011bt Billa dnes odpoledne odj\u00ed\u017ed\u011bt pro n\u011bj nebylo a\u017e moc znepokojiv\u00e9. Vid\u011bl ho? B\u00e1l jsem se, \u017ee ho neuvid\u00ed.“<\/div>\n
\n

David polkl, pohladil palcem Erika po tv\u00e1\u0159i. „\u2026Vid\u011bl.“<\/p>\n<\/div>\n

„Dob\u0159e, dob\u0159e.“ C\u00edtil, jak mu Jorg p\u0159ik\u00fdvl na rameni a vtiskl mu polibek na krk. „Mo\u017en\u00e1 pak m\u016f\u017eeme celou tuhle znepokojuj\u00edc\u00ed situaci kone\u010dn\u011b hodit za hlavu. Tak moc, jak n\u00e1s m\u011bsto nech\u00e1.“<\/div>\n
David si ol\u00edzl rty a zamra\u010dil se. „Jorgu-„<\/div>\n
„Jen na to chci zapomenout. Chci, aby Tom byl schopn\u00fd na to zapomenout. Daniel byl tak\u2026 trvalo to dlouho. Ne \u017ee by ten D\u016fm byl obzvl\u00e1\u0161t\u011b slu\u0161n\u00fd, kdy\u017e u\u017e o tom mluv\u00edme; V\u00ed\u0161, co se minul\u00fd t\u00fdden stalo Jasonovi? Byl-„<\/div>\n
„Jorgu,“ \u0159ekl David p\u0159\u00edsn\u011bji. Vydechl, oto\u010dil se man\u017eelovi v n\u00e1ru\u010d\u00ed a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. „Bill je\u2026 tady.“<\/div>\n
Jorg na n\u011bj vykulil o\u010di, nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it. „Tady?“ zopakoval.<\/div>\n
„Tom ho po\u017e\u00e1dal, aby z\u016fstal,“ informoval ho David, zvedl ruku, kdy\u017e Jorg otev\u0159el pusu a cht\u011bl za\u010d\u00edt nad\u00e1vat. „Nev\u00edm, jestli ho po\u017e\u00e1dal, aby z\u016fstal<\/em>,“ doplnil. „Ale je tu na dne\u0161n\u00ed noc ve sv\u00e9m pokoji, a j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed tu bude. Nev\u00edm, jestli se mi to rozhodnut\u00ed l\u00edb\u00ed, jestli je tu n\u011bco, co by se m\u011blo<\/em> vy\u0159e\u0161it. Ale to je Tomova volba. A hlavn\u011b, zaslou\u017e\u00ed si s Billem po\u0159\u00e1dn\u011b promluvit.“<\/div>\n
Jorg znovu otev\u0159el pusu, v obli\u010deji rudnul a David mu p\u0159itiskl palec na rty.<\/div>\n
„Tv\u016fj temperament te\u010f ni\u010demu nepom\u016f\u017ee. Tob\u011b ani Tomovi by to neprosp\u011blo a probud\u00ed\u0161 d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
\n

Jorg semknul rty v \u00fazkou linku a pod\u00edval se na oddychuj\u00edc\u00edho synka. David ho sledoval polknout zlobu, ne\u017e promluvil: „Promluv\u00edm si s Tomem, a\u017e p\u0159ijde r\u00e1no.“ Pak se oto\u010dil a ode\u0161el do jejich lo\u017enice.<\/p>\n<\/div>\n

\n

David za\u00fap\u011bl a je\u0161t\u011b jednou se naklonil nad Erikem, jemn\u011b ho pohladil po \u010dele. „A\u0165 m\u00e1\u0161 v l\u00e1sce v\u00edc \u0161t\u011bst\u00ed ne\u017e tv\u016fj bratr.“<\/p>\n<\/div>\n

\n

~*~<\/p>\n<\/div>\n

Tom se zavrt\u011bl ve sv\u00e9 posteli a sn\u00ed\u017eil si teplotu v pokoji je\u0161t\u011b o p\u00e1r stup\u0148\u016f.<\/div>\n
Nepomohlo to.<\/div>\n
Mozek mu pracoval na pln\u00e9 obr\u00e1tky, a on nemohl naj\u00edt klid pro tak cht\u011bn\u00fd sp\u00e1nek. Tom za\u00fap\u011bl a p\u0159ekulil se na bok. Ve\u010de\u0159e byla pohroma. Tolik v\u011bc\u00ed cht\u011bl \u0159\u00edct, a v\u0161echny se mu z jazyka vypa\u0159ily jako led pod poledn\u00edm sluncem. Tu \u0159e\u010d si p\u0159ipravoval u\u017e t\u00fddny<\/em> p\u0159edem, ta sam\u00e1 slova mu zn\u011bla v mysli, mizela, kdy\u017e zloba opustila jeho mysl, a on byl ponech\u00e1n jen s nep\u0159\u00edjemn\u00fdm tichem.<\/div>\n
Ticho jako by se ho sna\u017eilo zadusit, a on se unaven\u011b posadil. Co bylo-<\/div>\n
Ud\u011blal-<\/div>\n
M\u011bl-<\/div>\n
\n

Byl tu n\u011bkdy \u010das, kde-<\/p>\n<\/div>\n

Tom za\u00fap\u011bl a vylezl zpod pe\u0159in. Sp\u00e1nek se znovu nedostavil, op\u0159el se lokty o kolena, sna\u017eil se uklidnit sv\u016fj dech. Jen pomy\u0161len\u00ed na Billa v jeho pokoj\u00edch, jak le\u017e\u00ed na posteli. Spal? P\u0159inesl mu Kl\u00e1\u0161ter klid, kter\u00fd mu dovol\u00ed sp\u00e1t? Jeho my\u0161lenky zav\u00edtaly k Zilovi, a rychle mu mysl\u00ed probleskl obraz sebe sama stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed jeho stolem. Nepot\u0159eboval se zab\u00fdvat snem<\/em>, kter\u00fd ho donutil se chovat jako bl\u00e1zen a po\u017e\u00e1dat Billa, aby z\u016fstal.<\/div>\n
Pro\u010d, kdy\u017e byl tak bl\u00edzko tomu, aby nav\u017edy opustil jeho \u017eivot?<\/div>\n
\n

Z t\u00e9 my\u0161lenky zabolelo Toma v hrudn\u00edku, a lehce zvedl hlavu, aby se porozhl\u00e9dl. T\u011blo ho \u0161t\u00edpalo ot\u00e1zkami, na kter\u00e9 se b\u011bhem ve\u010de\u0159e neodv\u00e1\u017eil zeptat, rychle dal sv\u00e9 pe\u0159iny na stranu a zvedl se, kr\u00e1tk\u00fdmi kr\u016f\u010dky \u0161el ze sv\u00e9ho pokoje na chodbu. V tuhle no\u010dn\u00ed dobu tam bylo takov\u00e9 pr\u00e1zdno, a Tom se brzy zastavil p\u0159ed Billov\u00fdmi dve\u0159mi.<\/p>\n<\/div>\n

\n

Ti\u0161e je otev\u0159el a vstoupil dovnit\u0159.<\/p>\n<\/div>\n

Tady bylo tak\u00e9 chladno, svit m\u011bs\u00edce trochu osv\u011btloval jeho okol\u00ed. Cel\u00fd pokoj von\u011bl \u010distotou a sv\u011b\u017eest\u00ed a Tom c\u00edtil mlhav\u00e9 poz\u016fstatky toho, co musela b\u00fdt koupel, bylo mu z toho je\u0161t\u011b chladn\u011bji. A byl tam tak\u00e9 Bill, z\u00e1dy k Tomovi, oto\u010den\u00fd k obrovsk\u00fdm okn\u016fm.<\/div>\n
Tom ud\u011blal krok vp\u0159ed ke sv\u00e9mu choti, a zastavil se. Bylo divn\u00e9, \u017ee mohl st\u00e1le leg\u00e1ln\u011b vl\u00e9zt k n\u011bmu do postele a pova\u017eovat Billa za sv\u00e9ho. Te\u010f se c\u00edtil na m\u00edle daleko od \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho st\u00e1le pova\u017eoval za l\u00e1sku sv\u00e9ho \u017eivota, a st\u00e1le v\u00edce mu doch\u00e1zelo, \u017ee Bill je tady<\/em>, p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
\n

Tom se skoro oto\u010dil pry\u010d, ale jeho ot\u00e1zky byly tak dot\u011brn\u00e9, nutily ho j\u00edt kup\u0159edu stejn\u011b, jako ho vyhnaly z jeho pokoje a\u017e sem. Do\u0161el k posteli, zva\u017eoval, \u017ee po Billovi nat\u00e1hne ruku, dokonce ji zvedl, jen se je\u0161t\u011b nerozhodl, jestli ji polo\u017e\u00ed man\u017eelovi na rameno, kdy\u017e bylo vid\u011bt, \u017ee Bill nen\u00ed uvoln\u011bn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

\"\"<\/p>\n

<\/div>\n
Tom st\u00e1hl ruku dol\u016f.<\/div>\n
Vydechl a ud\u011blal krok bl\u00ed\u017e, opatrn\u011b se posadil na postel a \u010dekal, a\u017e se Bill p\u0159eval\u00ed na z\u00e1da. Pod\u00edval se na n\u011bj sm\u00ed\u0161en\u00fdm pohledem o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a hr\u016fzy, jeho tmav\u00e9 \u010di byly doko\u0159\u00e1n a Tom se na chv\u00edli zachv\u011bl, v\u0161echny jeho ot\u00e1zky se sm\u00edchaly do nesouvislost\u00ed.<\/div>\n
\n

Pak se zhluboka nadechl a dok\u00e1zal ze sebe vypravit: „Pro\u010d?“<\/p>\n<\/div>\n

autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse   Beze slov Bill se d\u00edval na sv\u016fj pln\u00fd tal\u00ed\u0159. M\u011bl by se za to, \u017ee nej\u00ed, c\u00edtit v\u00edc neuctiv\u011b, ale up\u0159\u00edmn\u011b se nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt nic sn\u00edst, Tom nevypadal, \u017ee je na tom o nic l\u00e9pe, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[434],"tags":[],"class_list":["post-8103","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-broken-hallelujah"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8103","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8103"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8103\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79440782,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8103\/revisions\/79440782"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8103"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8103"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8103"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}