{"id":811,"date":"2018-01-07T15:00:00","date_gmt":"2018-01-07T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=805"},"modified":"2018-01-07T15:00:00","modified_gmt":"2018-01-07T14:00:00","slug":"chaos-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/01\/07\/chaos-10\/","title":{"rendered":"Chaos 10."},"content":{"rendered":"
autor: Aster<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Mate\u0161 m\u011b<\/strong><\/p>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, chlape. Nev\u00edm, co se tam, kurva, stalo,“ Tom se siln\u011b pl\u00e1cl do \u010dela. „Kurva, utekl jsem odtamtud jako zasran\u00e1 vystra\u0161en\u00e1 dvan\u00e1ctka!“
„Hej, k\u00e1mo, sklapni,“ Dwayne zvedl do vzduchu ukazov\u00e1\u010dek. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee toho lituje\u0161? Lituje\u0161 toho, \u017ee jsi utekl?!
„Jenom… j\u00e1… kurva!“ zavr\u010del Tom. „Jenom si prost\u011b p\u0159eju, aby to dopadlo jinak.“
„Bo\u017ee.“
„Co?“ zeptal se Tom ne\u0161\u0165astn\u011b.
„U\u017e jsem ti \u0159ekl, \u017ee jsi gay.“
„Nejsem gay!“ br\u00e1nil se Tom. „Je to jenom… s Billem.“
„Jo… Prost\u011b se\u0161 gay,“ zasm\u00e1l se Dwayne a pobaven\u011b zvedl obo\u010d\u00ed. Tom se ale nesm\u00e1l tak, jak se sm\u00e1l poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e \u0159ekl Dwayne n\u011bco takov\u00e9ho. Tom ml\u010del a ukryl hlavu do sv\u00fdch dlan\u00ed.<\/p>\n

Dwayne pochopil, \u017ee na tom nen\u00ed jeho kamar\u00e1d p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, tak\u017ee je na \u010dase upustit od hloup\u00fdch vt\u00edpk\u016f. Nemohl si ale pomoct, prost\u011b takov\u00fd byl.
„Tome.“ \u010cekal, a\u017e se na n\u011bj Tom pod\u00edv\u00e1. Ten se ale neobt\u011b\u017eoval zvednout hlavu a v\u011bnovat mu sv\u016fj pohled.
„Br\u00e1cho, pod\u00edvej se na m\u011b,“ nal\u00e9hal. Tentokr\u00e1t se na n\u011bj Tom pod\u00edval, trochu nakr\u010dil nos. Ob\u00e1val se toho, co chce Dwayne \u0159\u00edct tentokr\u00e1t. „D\u011blal jsem si srandu. Je mi \u00fapln\u011b jedno, \u017ee se\u0161 teplou\u0161,“ u\u0161kl\u00edbnul se Dwayne. Tom za\u00fap\u011bl a op\u011bt nechal hlavu padnout do sv\u00fdch dlan\u00ed. „Dob\u0159e… Omlouv\u00e1m se. Hej, poslouchej m\u011b. P\u0159esta\u0148 proti tomu bojovat. P\u0159esta\u0148 se chovat jako namachrovanej blbe\u010dek! Bill se ti l\u00edb\u00ed. \u0158ekl jsi mu, \u017ee nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho na tom, \u017ee se mu l\u00edb\u00ed kluci… A potom ud\u011bl\u00e1\u0161 tohle? Bo\u017ee, ten kluk na tom mus\u00ed b\u00fdt opravdu mizern\u011b. A to jen d\u00edky tob\u011b, proto\u017ee t\u011b m\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d. V\u011bd\u011bl jsem to hned, jak jsem ho vid\u011bl.“<\/p>\n

Na chv\u00edli se mezi nimi rozhostilo ticho. Tom neodpov\u00eddal, tak\u017ee se rozhodl pokra\u010dovat s\u00e1m. „Ano, utekl jsi jak vypla\u0161en\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, ale to m\u016f\u017ee\u0161 napravit.“
Tom na n\u011bj chv\u00edli z\u00edral, ne\u017e promluvil. „V\u0161echno tohle… On je jin\u00fd. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e s n\u00edm jsem, na v\u0161echno zapomenu. Jsem \u00fapln\u011b jin\u00fd \u010dlov\u011bk.“
„K\u00e1mo, toho jsem si u\u017e v\u0161imnul.“
„Jak moc bl\u00e1zniv\u00e9 to je?“ ot\u00e1zka byla \u010dist\u011b r\u00e9torick\u00e1. Tom pomalu zvedal pa\u017ee do vzduchu, aby se prot\u00e1hnul.
„Ten kluk je opravdu mil\u00fd. Pokud se d\u00edky n\u011bmu takhle c\u00edt\u00ed\u0161… nebra\u0148 se tomu,“ dokon\u010dil Dwayne a popl\u00e1cal kamar\u00e1da po z\u00e1dech.
Tom se s nov\u011b z\u00edskanou kur\u00e1\u017e\u00ed postavil na nohy. „Mus\u00edm za n\u00edm j\u00edt a omluvit se. J\u00e1… d\u011bkuju, Dwayne. M\u00e1\u0161 to u m\u011b,“ kamar\u00e1da obejmul a ode\u0161el.
„Skv\u011bl\u00e9. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli je tohle to, \u010d\u00edm bych se m\u011bl doopravdy \u017eivit,“ zamumlal si Dwayne s\u00e1m pro sebe a zav\u0159el za Tomem dve\u0159e.<\/div>\n

<\/div>\n
\n
—<\/strong><\/div>\n
\n

Tom zaparkoval auto na ji\u017e dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9m m\u00edst\u011b. S obavami z n\u011bj vystoupil, srdce mu spla\u0161en\u011b bilo. Pot\u0159eboval Billovi \u0159\u00edct, co se opravdu stalo. Zazvonil na zvonek a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal. Nikdo ale nep\u0159i\u0161el. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jen ne\u010dekal dostate\u010dn\u011b dlouho? Zakroutil hlavou a zkusil to znovu. Op\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Rychle bar\u00e1k obe\u0161el, aby se dostal na zahradu. Byl rozhodnut\u00fd neodej\u00edt, dokud Billa neuvid\u00ed. Na Toma se kone\u010dn\u011b usm\u00e1lo po dlouh\u00e9 dob\u011b \u0161t\u011bst\u00ed – zadn\u00ed dve\u0159e byly odem\u010den\u00e9. Otev\u0159el je a zavolal kamar\u00e1dovo jm\u00e9no. U\u017e se chystal do domu vkro\u010dit, kdy\u017e vtom sly\u0161el rychl\u00e9 kroky, kter\u00e9 se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eovaly. Ani se nestihl oto\u010dit a zjistit, komu kroky pat\u0159\u00ed. C\u00edtil, jak ho zezadu n\u011bkdo chytil pod krkem a dva p\u00e1ry dlan\u00ed ho tvrd\u011b tla\u010dily k zemi.<\/p>\n

„Kdo jsi?!“ ptal se d\u016frazn\u011b mu\u017e, kter\u00fd ho dr\u017eel u zem\u011b. Tom s n\u00edm ale m\u00edsto odpov\u011bdi bojoval a sna\u017eil se vyprostit z jeho sev\u0159en\u00ed. „Odpov\u011bz!“ znovu ten tvrd\u00fd hlas. Mu\u017ee vyt\u00e1\u010delo, \u017ee Tom neplnil jeho rozkazy. Oto\u010dil mu hlavu do strany, aby se na n\u011bj pod\u00edval.
„Idiote, l\u00e1me\u0161 mi nos!“ dostal ze sebe Tom a zalapal po dechu. Prohl\u00e9dl si mu\u017ee nad sebou. Oba na sob\u011b m\u011bli uniformu, pat\u0159ili tedy k arm\u00e1d\u011b. Byli to voj\u00e1ci. Vypadali mlad\u011b, ale pravd\u011bpodobn\u011b byli o p\u00e1r let star\u0161\u00ed, ne\u017e byl on s\u00e1m. Ten, kter\u00fd ho dr\u017eel u zem\u011b, byl blon\u010f\u00e1k, a ten druh\u00fd zrzek.
„Jm\u00e9no!“ zak\u0159i\u010del blon\u010fat\u00fd voj\u00e1k a bolestiv\u011b zkroutil Tomovi pa\u017ei za z\u00e1dy. Kolenem mu zatla\u010dil na p\u00e1te\u0159, aby z n\u011bj dostal odpov\u011b\u010f rychleji. Tom c\u00edtil, jak se mu mal\u00e9 kam\u00ednky od\u00edraj\u00ed o k\u016f\u017ei.
„T-Tom Tr\u00fcmper,“ za\u00fap\u011bl bolestiv\u011b.
„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?!“
„Jsem kamar\u00e1d Billa Kaulitze!“
„Ty?“ odfrknul si zrzek. Tak\u00e9 k\u0159i\u010del jako jeho kolega.
Pro\u010d museli voj\u00e1ci poka\u017ed\u00e9 tak je\u010det?
„Pro\u010d by m\u011bl pan Kaulitz kamar\u00e1da, jako se\u0161 ty?“
„Na takov\u00e9 v\u011bci se pt\u00e1t nem\u016f\u017eete,“ vylet\u011bl Tom a trochu se u\u0161kl\u00edbl.
To blon\u010fat\u00e9ho voj\u00e1ka urazilo. Oto\u010dil Toma na z\u00e1da a kopnul ho do \u017eeber. „Dr\u017e hubu, ty drzoune!“ chytil ho za vlasy tak siln\u011b, a\u017e si Tom myslel, \u017ee bolest\u00ed omdl\u00ed. „Poj\u010f se mnou.“ \u0160kubnul mu za vlasy a vyt\u00e1hl ho na nohy. Tla\u010dil ho p\u0159ed sebou.
„M\u00e1m snad na v\u00fdb\u011br?“ odsekl Tom na\u0161tvan\u011b.<\/p>\n

Zrzav\u00fd voj\u00e1k se ohnal a ude\u0159il Toma pa\u017e\u00ed do hlavy, aby p\u0159estal kone\u010dn\u011b mluvit. Tom doopravdy zmlknul a pora\u017eenecky sv\u011bsil hlavu.
Bill akor\u00e1t vy\u0161el ven na zahradu, kdy\u017e vid\u011bl to, co zrzav\u00fd voj\u00e1k Tomovi ud\u011blal. O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily strachy. Zakryl si pusu ob\u011bma rukama a zalapal po dechu.
„Panebo\u017ee, Tome!“
„Dobr\u00fd ve\u010der, pane Kaulitzi. P\u0159istihli jsme tohohle zlod\u011bj\u00ed\u010dka, jak se sna\u017e\u00ed vloupat do domu,“ informoval blon\u010f\u00e1k hrd\u011b. Ignoroval Bill\u016fv starostliv\u00fd v\u00fdraz. „V\u0161echno ale m\u00e1me pod kontrolou.“
„Pouze jsem zaklepal na dve\u0159e!“ objasnil Tom, jak to bylo. Zasy\u010del, kdy\u017e mu blon\u010f\u00e1k op\u011bt zkroutil pa\u017ei za z\u00e1dy.
„Pus\u0165te ho!“ rozk\u00e1zal Bill.
„Ale pane-„
„Je to m\u016fj kamar\u00e1d. \u0158ekl jsem, a\u0165 ho propust\u00edte. Hned!“ Bill na n\u011b zlostn\u011b z\u00edral. Voj\u00e1ci Toma okam\u017eit\u011b pustili.
„Omlouv\u00e1me se, pane. Tady, v\u00e1\u0161 kamar\u00e1d,“ zrzek se na Billa opatrn\u011b usm\u00e1l. Pod\u00edval se na Toma a sna\u017eil se opr\u00e1\u0161it p\u0159edek jeho b\u00edl\u00e9ho tri\u010dka, kter\u00e9 bylo te\u010f \u0161pinav\u00e9.
„Jste propu\u0161t\u011bni.“ Bill to nemusel opakovat dvakr\u00e1t. Voj\u00e1ci k\u00fdvli a ode\u0161li pry\u010d.<\/p>\n

Bill vzal Toma do sv\u00e9ho pokoje a opatrn\u011b mu pomohl, aby si lehl do postele. Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit je\u0161t\u011b v\u00edc. Byl zmaten\u00fd. Nikdy by si nemyslel, \u017ee se Tom je\u0161t\u011b n\u011bkdy vr\u00e1t\u00ed. Ne po tom, co se stalo. Situace, ve kter\u00e9 se te\u010f nach\u00e1zeli, mu p\u0159ipadala opravdu divn\u00e1. Nev\u011bd\u011bl, kam se postavit. Nev\u011bd\u011bl, jestli by m\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct. Rozhodl se tedy ud\u011blat n\u011bco, aby Tomovi alespo\u0148 n\u011bjak pomohl. \u0160el do koupelny, aby namo\u010dil mal\u00fd ru\u010dn\u00edk. Pot\u00e9 se vr\u00e1til zp\u00e1tky k Tomovi, posadil se vedle n\u011bj na postel a opatrn\u011b mu ot\u00edral kapky krve z obli\u010deje.
„Bille, odpus\u0165 mi,“ zak\u0148u\u010del Tom, kdy\u017e uc\u00edtil studen\u00fd ru\u010dn\u00edk na svoj\u00ed poran\u011bn\u00e9 poko\u017ece.
„Nen\u00ed to tvoje chyba. Zkurven\u00ed idioti. Jen po\u010dkej, a\u017e se to m\u016fj t\u00e1ta dozv\u00ed.“
Tom pohladil Billa jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i a pomalu sjel dlan\u00ed na jeho krk, kde dla\u0148 nechal na okam\u017eik jen tak polo\u017eenou. Pot\u00e9 si ho k sob\u011b pomalu p\u0159it\u00e1hl a pol\u00edbil ho. Vymazal mu tak v\u0161echny p\u0159ede\u0161l\u00e9 my\u0161lenky z hlavy. Pohladil Billa po vlasech a zamotal mu do nich sv\u00e9 prsty, \u010d\u00edm\u017e polibek prohloubil. Bill p\u0159iv\u0159el o\u010di a do polibku se zapojil. Ten pocit byl tak \u00fa\u017easn\u00fd. Jakmile mu ale do\u0161lo, co s Tomem d\u011blaj\u00ed, rychle otev\u0159el o\u010di a od Toma se odt\u00e1hl. Moment\u00e1ln\u011b u\u017e nev\u011bd\u011bl, co od Toma m\u016f\u017ee \u010dekat. P\u0159itiskl prsty na Tomovy rty a d\u00edval se na n\u011bj.<\/p>\n

Tom ho za ruku chytil a rychle promluvil, ne\u017e by se stihl slova ujmout prvn\u00ed Bill. „V\u010dera… to, jak jsem reagoval… Choval jsem se jako blbec. Nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u011blat. Vyd\u011bsilo m\u011b to, proto jsem utekl,“ sklopil pohled. „Zachoval jsem se jako zbab\u011blec. Od moj\u00ed posledn\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u011b jsem necht\u011bl… necht\u011bl jsem nikoho bl\u00edzk\u00e9ho. Byl jsem tak nasranej na to, co se stalo. A pak jsem potkal tebe a jako by se celej sv\u011bt zbl\u00e1znil. Nikdy jsem nic nec\u00edtil v\u016f\u010di klukovi a…“ Bill se nadechl, aby taky mohl promluvit, ale Tom byl op\u011bt rychlej\u0161\u00ed. „Bille, pros\u00edm. Pros\u00edm, \u0159ekni, \u017ee mi odpou\u0161t\u00ed\u0161. Nechci t\u011b ztratit. Ne takhle.“
Bill se na n\u011bj chv\u00edli jen d\u00edval. Pot\u00e9 se k n\u011bmu ale sklonil, aby ho k sob\u011b p\u0159itiskl v pevn\u00e9m objet\u00ed. Do o\u010d\u00ed se mu draly mal\u00e9 slzy \u0161t\u011bst\u00ed. „Tome…“ star\u0161\u00ed mu\u017e kolem n\u011bj pevn\u011b omotal svou pa\u017ei. „Myslel jsem si, \u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161.“
„Co\u017ee?“ Tom ho chytil za ramena a kousek ho od sebe odt\u00e1hl, cht\u011bl se mu d\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Ne! Bille, nikdy t\u011b nebudu nen\u00e1vid\u011bt. Na n\u011bco takov\u00e9ho ani nemysli. Jsi… \u00fa\u017easn\u00fd. Akor\u00e1t m\u011b mate\u0161.“
\u010cernovl\u00e1sek sklopil pohled. Tom ho ale chytil za bradu, aby mu hlavu vr\u00e1til do p\u016fvodn\u00ed pozice a op\u011bt s n\u00edm spojil pohled. Bill se na n\u011bj usm\u00e1l.
„Mate\u0161 m\u011b, ale… miluju to.“
Bill se jemn\u011b ot\u0159el o Tomovy rty sv\u00fdmi. Rychle se odt\u00e1hl, aby zachytil Tomovu reakci. Jakmile se Tom usm\u00e1l, polo\u017eil se zp\u00e1tky na Tom\u016fv pohmo\u017ed\u011bn\u00fd hrudn\u00edk a Tom za\u00fap\u011bl. Bill se vyd\u011b\u0161en\u011b odt\u00e1hl. Tom se jen zasm\u00e1l a vtiskl Billovi polibek na \u010delo.
„Jsem v pohod\u011b, poj\u010f ke mn\u011b.“
Le\u017eeli spolu v Billov\u011b posteli a mazlili se, zat\u00edmco sledovali z\u00e1pad slunce. Nepot\u0159ebovali nic jin\u00e9ho krom\u011b spole\u010dnosti toho druh\u00e9ho.<\/div>\n

\n

—<\/strong><\/div>\n

\n

„Wow. V\u00e1\u017en\u011b jsou to fotky, kter\u00e9 jsi po\u0159\u00eddil ty? To bych nikdy ne\u0159ekl.“ Fotografie, kter\u00fdmi byl Bill\u016fv pokoj obklopen, byly jedn\u00edm t\u00e9matem jejich no\u010dn\u00edho rozhovoru.
„Jednou mo\u017en\u00e1 t\u00e1tovi \u0159eknu, \u017ee bych se cht\u011bl fotografov\u00e1n\u00edm \u017eivit.“
„No… Nem\u011bl bys \u010dekat dal\u0161\u00edch deset let,“ u\u0161kl\u00edbnul se Tom a jemn\u011b zatahal za Bill\u016fv dred.<\/p>\n

„Pro\u010d jsou tady… ti voj\u00e1ci?“ zeptal se Tom o p\u00e1r minut pozd\u011bji.
„T\u00e1ta je na p\u00e1r dn\u00ed mimo m\u011bsto. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e je pry\u010d, chce, aby tady byli. Hl\u00eddaj\u00ed bar\u00e1k… a m\u011b,“ povzdychl si Bill. „Jsou ale tak otravn\u00ed a hloup\u00ed.“ Oba se zasm\u00e1li Billov\u011b posledn\u00ed pozn\u00e1mce. Tom se vyhoupnul na Billa a pohladil ho po boku.
„Znamen\u00e1 to, \u017ee n\u00e1s v\u016fbec nespust\u00ed z o\u010d\u00ed? Po\u0159\u00e1d n\u00e1s sleduj\u00ed?“ zamumlal mu sv\u016fdn\u011b do k\u016f\u017ee na krku. Bill se pod n\u00edm zavrt\u011bl. Dotek Tomov\u00fdch rt\u016f na citliv\u00e9 poko\u017ece krku ho nenech\u00e1val chladn\u00fdm.
„Nechaj\u00ed n\u00e1s na pokoji v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jim to \u0159eknu.“
„Mocn\u00fd… to se mi l\u00edb\u00ed,“ Tom se zap\u0159el rukama z obou stran Billovy hlavy, p\u0159enesl na n\u011b ve\u0161kerou svoji v\u00e1hu a ro\u0161\u0165\u00e1cky na n\u011bj mrknul. Cht\u011bl mlad\u0161\u00edho z chlapc\u016f trochu po\u0161k\u00e1dlit. D\u00e1val mu mal\u00e9 pusinky na nos, obli\u010dej, \u010delist. Bill se ti\u0161e sm\u00e1l. Ka\u017ed\u00fd dotek Tomov\u00fdch rt\u016f si u\u017e\u00edval tak jako ten p\u0159ede\u0161l\u00fd.<\/p>\n

Po chv\u00edli se Tom p\u0159esunul sv\u00fdmi rty na ty Billovy. Pol\u00edbil ho s mnohem v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1\u0161n\u00ed, ne\u017e ho pol\u00edbil poprv\u00e9. Tohle byla jeho \u0161ance. P\u0159\u00edle\u017eitost, p\u0159i kter\u00e9 m\u011bl \u0161anci zjistit, jestli je tohle to, co doopravdy chce. \u0160pi\u010dkou jazyka p\u0159ejel po Billov\u011b spodn\u00edm rtu se \u017e\u00e1dost\u00ed o vstup. Bill bez jedin\u00e9ho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed spolupracoval. Omotal pa\u017ee pevn\u011b kolem Tomova krku a naklonil hlavu do strany, aby mohli polibek je\u0161t\u011b v\u00edc prohloubit. Tom se ujal Billova jazyka. Jakmile ho jemn\u011b nas\u00e1l, oba vzru\u0161en\u00edm zast\u00e9nali. Kolenem rozt\u00e1hl Billovy nohy od sebe a svou nohu tam nechal, aby se k n\u011bmu mohl l\u00e9pe dostat. Tom p\u0159eru\u0161il polibek, aby mohl sv\u00fdmi rty op\u011bt zkoumat Bill\u016fv obli\u010dej. \u010cernovl\u00e1sek spokojen\u011b zamru\u010del a naklonil hlavu do strany. Jakmile Tom p\u0159ejel \u0161pi\u010dkou jazyka po jeho u\u0161n\u00edm lal\u016f\u010dku, p\u0159iv\u0159el o\u010di. Dotyky Tomov\u00fdch rt\u016f ho vzru\u0161ovaly. Byl si jist\u00fd, \u017ee pokud bude Tom v lask\u00e1n\u00ed pokra\u010dovat, vyvrchol\u00ed. Jako kdyby mu Tom \u010detl my\u0161lenky, v\u011bnoval mu posledn\u00ed polibek na rty a odt\u00e1hl se. Pevn\u011b ho obejmul, zav\u0159el o\u010di a spokojen\u011b se usm\u00e1l.
Tohle bylo p\u0159esn\u011b to, co cht\u011bl.<\/p>\n

autor: Aster<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Aster Mate\u0161 m\u011b „J\u00e1 nev\u00edm, chlape. Nev\u00edm, co se tam, kurva, stalo,“ Tom se siln\u011b pl\u00e1cl do \u010dela. „Kurva, utekl jsem odtamtud jako zasran\u00e1 vystra\u0161en\u00e1 dvan\u00e1ctka!“„Hej, k\u00e1mo, sklapni,“ Dwayne zvedl do vzduchu ukazov\u00e1\u010dek. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee toho lituje\u0161? Lituje\u0161 toho, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[688],"tags":[],"class_list":["post-811","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-by-aster"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/811","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=811"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/811\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=811"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=811"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=811"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}