{"id":8123,"date":"2011-08-05T17:00:00","date_gmt":"2011-08-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8102"},"modified":"2011-08-05T17:00:00","modified_gmt":"2011-08-05T16:00:00","slug":"krev-jako-cokolada-14-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/05\/krev-jako-cokolada-14-konec\/","title":{"rendered":"Krev jako \u010dokol\u00e1da 14. (konec)"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Doris<\/strong> <\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
L\u00e9k\u00e1rn\u00edk zat\u00edm v klidu sed\u011bl u sebe v l\u00e9k\u00e1rn\u011b a ukl\u00e1dal si v\u00fdrobky, kter\u00e9 prod\u00e1val.<\/div>\n
„\u010clov\u011bk se jen sna\u017e\u00ed v\u00e9st svoj\u00ed \u017eivnost…“ Brblal si pro sebe, kdy\u017e ho vyru\u0161ilo nebezpe\u010dn\u00e9 cvaknut\u00ed. Oto\u010dil hlavu a zad\u00edval se na Toma, kter\u00fd na n\u011bj m\u00ed\u0159il odji\u0161t\u011bnou zbran\u00ed, kter\u00e1 p\u016fvodn\u011b pat\u0159ila jemu.<\/div>\n
„Aaa, m\u016fj nov\u00fd z\u00e1kazn\u00edk.“ Pronesl klidn\u011b. Co jin\u00e9ho mu tak\u00e9 zb\u00fdvalo. Tom se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„Chci v\u00e1\u0161 Antigen, va\u0161e n\u00e1boje a v\u00e1\u0161 prach.“ Nem\u011bl v \u00famyslu ut\u00edkat ze zem\u011b bez Billa. Ale bez st\u0159\u00edbrn\u00fdch n\u00e1boj\u016f by m\u011bl jen t\u011b\u017eko \u0161anci Andrease porazit. Jeho po\u017eadavku bylo vyhov\u011bno. <\/div>\n
<\/div>\n
Andreas odvezl Billa do star\u00e9 tov\u00e1rny na absinth. Jejich m\u00edsto. Bill byl zav\u0159en\u00fd v kleci a nerv\u00f3zn\u011b chodil sem a tam. D\u011blal si starosti. Ne o sebe, ale o Toma. Zda se mu poda\u0159ilo uniknout. Zastavil se, kdy\u017e p\u0159i\u0161el Andreas se sv\u00fdmi poskoky. Nen\u00e1vid\u011bl ho. Nedok\u00e1zal k n\u011bmu te\u010f c\u00edtit nic jin\u00e9ho. Jestli n\u011bkdy c\u00edtil aspo\u0148 trochu respektu a vd\u011b\u010dnosti, dnes u\u017e nec\u00edtil nic z toho. <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak jak se ti l\u00edb\u00ed v kleci?“ Obe\u0161el blon\u010f\u00e1k jeho v\u011bzen\u00ed. „Tam podle \u010dlov\u011bka pat\u0159\u00ed\u0161.“ Mluvil klidn\u011b. Mo\u017en\u00e1 a\u017e moc. Bill na to nijak nereagoval. Jen sledoval ka\u017ed\u00fd jeho pohyb. „Mohl jsi b\u00fdt velkou inspirac\u00ed pro celou sme\u010dku. Ale pod\u00edvej se na sebe… jsi velkou hanbou.“ P\u0159ik\u00fdvl nad sv\u00fdmi vlastn\u00edmi slovy. U\u017e t\u00edm ani necht\u011bl Billa zlomit a z\u00edskat ho k sob\u011b. Bill\u016fv ortel byl pro n\u011bj podepsan\u00fd. <\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy\u017e d\u016fv\u011b\u0159uje\u0161 \u010dlov\u011bku, v\u0161echny n\u00e1s zatrat\u00ed\u0161.“ Otev\u0159el kovov\u00e9 dve\u0159e a ode\u0161el od klece.<\/div>\n
„Sami se ztracujete.“ Prsknul Bill. Andreas ho chytil za ruku a ne zrovna \u0161etrn\u011b ho vyt\u00e1hl ven. Ani jeden z nich netu\u0161il, \u017ee Tom ob\u00edh\u00e1 kolem tov\u00e1rny a hled\u00e1 nejlep\u0161\u00ed mo\u017en\u00fd p\u0159\u00edstup k nim. B\u00e1l se toho, co m\u016f\u017ee vid\u011bt, ale nevzd\u00e1val to. Vyl\u00e9zal na st\u0159echu,<\/div>\n
odkud c\u00edtil nejlep\u0161\u00ed v\u00fdhled.<\/div>\n
„Nejsme nap\u016fl lid\u00e9? Nech\u00e1pe\u0161, \u017ee odm\u00edt\u00e1\u0161 sou\u010d\u00e1st vlastn\u00edho j\u00e1?“ Vzdoroval d\u00e1l Bill. A\u010d v\u011bd\u011bl, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 marn\u011b. Andreas nebyl z t\u011bch, co by ho pochopili a uv\u011bdomili si, \u017ee m\u00e1 pravdu.<\/div>\n
„Nen\u00ed to mou sou\u010d\u00e1st\u00ed, jen tvou. J\u00e1 v\u00edm, kdo jsem.“ N\u011bco tak pod\u0159adn\u00e9ho jako lidskost v sob\u011b nem\u011bl, nebo to sp\u00ed\u0161e odm\u00edtal v sob\u011b m\u00edt. <\/div>\n
<\/div>\n
Tom dolezl a\u017e nahoru, kde st\u0159echu pokr\u00fdvaly jen sklen\u011bn\u00e9 desky. Byl p\u0159\u00edmo nad nimi. <\/div>\n
<\/div>\n
„Jdi se vycpat i se v\u0161emi tradicemi.“ Odm\u00edtal Bill nad\u00e1le poslu\u0161nost, kterou od n\u011bj Andreas \u017e\u00e1dal.<\/div>\n
„Jsi budoucnost na\u0161\u00ed sme\u010dky. Ur\u010d\u00ed\u0161 jej\u00ed osud.“ Andy se rozhl\u00e9dl po ostatn\u00edch. Nebyli tak odhodlan\u00ed a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed jako Andy, ale to on nevid\u011bl. Je\u0161t\u011b st\u00e1le mu st\u00e1li po boku. Jeden z nich vyt\u00e1hl z pouzdra dlouh\u00fd nu\u017e. St\u00e1l nerv\u00f3zn\u011b a klopil zrak k zemi. Bill se jen trhan\u011b nadechl a uhnul pohledem. Jinak se ale nepohnul.<\/div>\n
„Co jsi kdy miloval, Andreasi?“ Zakroutil nad n\u00edm lehce hlavou. „Moc? Nen\u00e1vist? Strach? Z n\u00e1s v\u0161ech je v tob\u011b z \u010dlov\u011bka nejv\u00edc.“<\/div>\n
„Nikdy jsi to nech\u00e1pal. Podle proroctv\u00ed n\u00e1s chlapec z dynastie v\u016fdc\u016f povede v \u010dasech na\u0161\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vy. Myslel jsem, \u017ee jsi to ty.“ Jeho slova nebyla ur\u010dena jako lichotka, ale jako ho\u0159k\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed, kter\u00e9ho je t\u0159eba litovat.<\/div>\n
„A jak\u00e9 by byly ty nov\u00e9 \u010dasy? Kolik by se prolilo krve?“ Bill si byl jist\u00fd, \u017ee p\u0159esn\u011b takov\u00e9 \u010dasy by Andreas cht\u011bl. Vl\u00e1dnouc\u00ed nad lidmi, a\u010d byli lidskou sou\u010d\u00e1st\u00ed.<\/div>\n
„Dnes to zjist\u00edme.“ Zavr\u010del a vyhrnoval si ruk\u00e1vy na bund\u011b. „Lov\u00edme… ty a j\u00e1.“ Rozhodl a no\u017eem se nechal po\u0159ezat na odhalen\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed. <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Billa tohle trochu vyd\u011bsilo. Nikdy nelovil, nikdy nezab\u00edjel, a te\u010f m\u00e1 st\u00e1t proti v\u016fdci jeho sme\u010dky. Bojoval. Nedovolil \u017e\u00e1dn\u00e9mu sv\u00e9mu pudu, aby podlehl v\u016fni krve. Zato Andreas tomu podl\u00e9hal r\u00e1d. Jeho o\u010di ze\u017eloutly a vyb\u011bhl proti stoj\u00edc\u00edmu Billovi. Ze st\u0159echy se ozval v\u00fdst\u0159el a zas\u00e1hl Andyho do stehna. Bill se pod\u00edval t\u00edm sm\u011brem, aby spat\u0159il Toma. Ne\u017e v\u0161ak sta\u010dil znovu nab\u00edt, jeho v\u00fdst\u0159el byl op\u011btovan\u00fd a sklo, na kter\u00e9m le\u017eel, se pod n\u00edm rozt\u0159\u00ed\u0161tilo. Padal dol\u016f mezi n\u011b. <\/div>\n
<\/div>\n
„Tome…“ vyjekl Bill a rozb\u011bhl se k n\u011bmu. Nenechal se zastavit. Tom nedopadl. Nohu m\u011bl p\u0159iv\u00e1zanou o lano, a to ho zachr\u00e1nilo p\u0159ed smrt\u00edc\u00edm n\u00e1razem o podlahu. St\u0159\u00edbrn\u00e9 n\u00e1boje mu vypadaly z kapes. Odst\u0159elil provaz, kter\u00fd u\u017e nepot\u0159eboval, a dopadl na zem. Bill byl nucen zm\u011bnit sm\u011br b\u011bhu. Dva Andyho poskoci ho pron\u00e1sledovali, zat\u00edmco druz\u00ed dva se sna\u017eili zbavit Toma, kter\u00fd se schoval za barov\u00fd pult. Jejich kulky rozb\u00edjely sklen\u011bn\u00e9 lahve s absinthem. Plazil se po zemi pry\u010d a naslepo cht\u011bl vyst\u0159elit, aby zastavil protivn\u00edky. Jeho zbra\u0148 v\u0161ak cvakla napr\u00e1zdno. Nem\u011bl \u010das nab\u00edjet. Vlci byli rychl\u00ed. Vysko\u010dili na bar a sna\u017eili se ho zas\u00e1hnout. <\/div>\n
<\/div>\n
O Andrease se nikdo nezaj\u00edmal. Le\u017eel na zemi a no\u017eem si vynd\u00e1val kulku z t\u011bla.<\/div>\n
Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nem\u011bl nic, \u010d\u00edm by mohl lugaru zab\u00edt. \u010cas mu d\u00e1vala jen jejich opatrnost. Vy\u010dkal, a\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed bl\u00ed\u017e a do obli\u010deje jim vysypal st\u0159eln\u00fd prach, kter\u00fd dostal od l\u00e9k\u00e1rn\u00edka. Chv\u00edli hledal n\u011bco, \u010d\u00edm by je zne\u0161kodnil. Vyt\u00e1hl jednu sirku, kter\u00e9 byly na baru, ur\u010den\u00e9 k zapalov\u00e1n\u00ed drink\u016f. \u0160krtnul s n\u00ed a odhodil na zem na vylit\u00fd absinth. Okam\u017eit\u011b se vzn\u00edtil a postupoval rychle kup\u0159edu. Lugaru, od st\u0159eln\u00e9ho prachu, byli ztraceni. <\/div>\n
<\/div>\n
Bill ut\u00edkal, ani\u017e by p\u0159em\u00fd\u0161lel, kam vlastn\u011b. Pot\u0159eboval se hlavn\u011b zbavit sv\u00fdch pron\u00e1sledovatel\u016f, a pak se vr\u00e1tit za Tomem. Prosko\u010dil m\u0159\u00ed\u017eovan\u00fdm v\u00fdtahem a stiskl tla\u010d\u00edtko pro zav\u0159en\u00ed. Oba pron\u00e1sledovatel\u00e9 sko\u010dili za n\u00edm, ale prosko\u010dit u\u017e nestihli. Z\u016fstali zav\u0159en\u00ed uvnit\u0159. <\/div>\n
<\/div>\n
Tom u baru sb\u00edral rozsypan\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 kulky co nejrychleji. Andreas odb\u00edhal od ho\u0159\u00edc\u00edho baru do jin\u00e9 m\u00edstnosti. Nebo si to aspo\u0148 myslel. Kulhal a po schodech vyb\u00edhal o \u00farove\u0148 v\u00fd\u0161, ne\u017e byl Tom. Ohe\u0148 se rychle \u0161\u00ed\u0159il. Ne\u017e Tom sta\u010dil nab\u00edt, Andreas sesko\u010dil z vrchu a srazil Toma k zemi. Tom se sna\u017eil br\u00e1nit, ale proti \u00faderu lugaru nem\u011bl \u0161anci. Byly to p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9 r\u00e1ny. Z\u016fstal le\u017eet na zemi, zat\u00edmco ho Andreas pov\u00fd\u0161en\u011b obch\u00e1zel. Sklonil se a chytil ho za triko.<\/div>\n
„Pro tebe… a pro cel\u00e9 lidstvo.“ Zavr\u010del a chystal se Tomovi zasadit posledn\u00ed smrt\u00edc\u00ed r\u00e1nu, kter\u00e1 by mu rozdrtila lebku. Zabr\u00e1nilo mu v tom odji\u0161t\u011bn\u00ed zbran\u011b. Zvedl pohled. Bill st\u00e1l kus od nich, v ruk\u00e1ch sv\u00edral Tomovu zbra\u0148, nyn\u00ed ji\u017e nabitou st\u0159\u00edbrn\u00fdmi n\u00e1boji. Klepal se, ale odhodlan\u011b m\u00ed\u0159il na Andyho. <\/div>\n
<\/div>\n
„Zast\u0159el\u00ed\u0161 \u010dlena sv\u00e9 rodiny?“ Pomalu se postavil a Toma nechal le\u017eet. „Chce\u0161 se snad st\u00e1t no\u010dn\u00edm lovcem. Nab\u00eddnu ti svoje z\u00e1da… v\u00edc si nezaslou\u017e\u00ed\u0161.“ Zavr\u010del, oto\u010dil se a ve skoku se prom\u011bnil na vlka. Bill polknul. M\u00ed\u0159il na n\u011bj, ale nedok\u00e1zal vyst\u0159elit. Jeho \u017elut\u00e9 o\u010di se zavrt\u00e1valy do Andyho zv\u00ed\u0159ec\u00ed podoby. Byli stejn\u00ed… nemohl ho zast\u0159elit. Ne takhle. Tom se vyhrabal na nohy a znaven\u011b se op\u00edral o st\u011bnu. Vlk se postavil \u010deln\u011b k Billovi a vr\u010del.<\/div>\n
„St\u0159\u00edlej.“ Vydechl Tom. V\u011bd\u011bl, \u017ee jestli to neud\u011bl\u00e1, Andy nebude v\u00e1hat s dal\u0161\u00edm \u00fatokem.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu.“ \u0160pitl Bill. Ned\u011bsily ho Andyho ostr\u00e9 zuby, kter\u00e9 cenil. Prost\u011b to nedok\u00e1zal. Zab\u00edt vlka. <\/div>\n
<\/div>\n
„St\u0159\u00edlej.“ Pob\u00eddl ho znovu Tom.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu.“ Zak\u0148u\u010del Bill. Cht\u011blo se mu bre\u010det. Andy se oto\u010dil k Tomovi. Zuby vycenil je\u0161t\u011b v\u00edc a vysko\u010dil proti n\u011bmu.<\/div>\n
Ozval se v\u00fdst\u0159el, kulka prolet\u011bla do jeho t\u011bla a velk\u00fd vlk dopadl na zem. Bill se chv\u011bl a pomalu spou\u0161t\u011bl zbra\u0148. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b zabil. A zabil sv\u016fj druh. Pomalu do\u0161el k vlkovi, kter\u00fd na zemi naposledy vydechl a zbra\u0148 polo\u017eil vedle n\u011bj. A\u010d Andyho nen\u00e1vid\u011bl, te\u010f mu bylo ouzko. Prsty pohladil jeho \u010dum\u00e1k a polknul ho\u0159kost v krku. Tom k n\u011bmu do\u0161el a podal mu ruku. Bill vzdychnul a ochotn\u011b se j\u00ed chytil. Byl \u010das ut\u00e9ct. Po\u017e\u00e1r byl velk\u00fd a n\u00e1dr\u017ee s absinthem za\u010daly vybuchovat. <\/div>\n
<\/div>\n
„Tady… Bille… Bille.“ Ozval se k\u0159ik, kdy\u017e b\u011b\u017eeli kolem v\u00fdtahu, kde z\u016fstali zav\u0159en\u00ed Billovi pron\u00e1sledovatel\u00e9.<\/div>\n
Bill dob\u011bhl k nim a otev\u0159el.<\/div>\n
„A\u0165 pozn\u00e1te nov\u00e9 \u010dasy, a\u017e p\u0159ijdou.“ K\u00fdvnul a znovu se p\u0159ipojil k Tomovi, aby mohl ut\u00e9ct. Lugaru se za n\u00edm chv\u00edli d\u00edvali, ale p\u0159i dal\u0161\u00edm v\u00fdbuchu se sami dali na \u00fat\u011bk. Z\u016fstala po nich jen ho\u0159\u00edc\u00ed budova.<\/div>\n
„Tak jak se dostaneme z m\u011bsta? Kdy\u017e maj\u00ed o\u010di v\u0161ude.“ Zeptal se Tom, kdy\u017e st\u00e1l vedle Billa a d\u00edval se na spou\u0161\u0165, kter\u00e1 tu zbyla. Te\u010f u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee jich je v\u00edc, ne\u017e by si p\u0159\u00e1l, a jen tak je odej\u00edt nenechaj\u00ed.<\/div>\n
„Na jednom m\u00edst\u011b nebudou.“ Vydechl Bill. <\/div>\n
<\/div>\n
O p\u00e1r minut u\u017e sed\u011bl s Tomem v Andreasov\u011b aut\u011b a proj\u00ed\u017ed\u011bl m\u011bstem za svobodou.<\/div>\n
„Kam jedeme?“ Pod\u00edval se s \u00fasm\u011bvem na Toma.<\/div>\n
„Co tak do nov\u00fdch \u010das\u016f?“ Oplatil mu \u00fasm\u011bv, a pak se pod\u00edval zp\u00e1tky na cestu p\u0159ed nimi.<\/div>\n
„Anebo do Pa\u0159\u00ed\u017ee.“ <\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a d\u00edval se z ok\u00fdnka. Jak m\u00edjeli nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed lidi, kte\u0159\u00ed p\u0159i zahl\u00e9dnut\u00ed jejich auta nakl\u00e1n\u011bli hlavu na stranu a odhalovali krk. Bylo jich tolik… <\/div>\n

<\/em><\/div>\n
To je m\u016fj sv\u011bt. Tady jsem doma. V\u011b\u0159\u00ed se tu na proroctv\u00ed a na osud. J\u00e1 v\u0161ak v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee osud m\u00e1me ve sv\u00fdch rukou.<\/em> <\/div>\n
<\/div>\n
KONEC<\/strong> <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Doris<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong> <\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris L\u00e9k\u00e1rn\u00edk zat\u00edm v klidu sed\u011bl u sebe v l\u00e9k\u00e1rn\u011b a ukl\u00e1dal si v\u00fdrobky, kter\u00e9 prod\u00e1val. „\u010clov\u011bk se jen sna\u017e\u00ed v\u00e9st svoj\u00ed \u017eivnost…“ Brblal si pro sebe, kdy\u017e ho vyru\u0161ilo nebezpe\u010dn\u00e9 cvaknut\u00ed. Oto\u010dil hlavu a zad\u00edval se na Toma, kter\u00fd na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[257],"tags":[],"class_list":["post-8123","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-krev-jako-cokolada"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8123","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8123"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8123\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8123"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8123"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8123"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}