{"id":8127,"date":"2011-08-04T18:30:00","date_gmt":"2011-08-04T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8106"},"modified":"2011-08-04T18:30:00","modified_gmt":"2011-08-04T17:30:00","slug":"effervescent-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/04\/effervescent-30\/","title":{"rendered":"Effervescent 30."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong> <\/div>\n
\"\"<\/strong> <\/div>\n
Bill je v \u0161oku, Tom je roz\u010d\u00edlen\u00fd<\/strong> <\/p><\/div>\n
Bill a Tom se spole\u010dn\u011b vysprchovali, spole\u010dn\u011b se obl\u00e9kli, a Tom sledoval, jak se Bill maluje a d\u011bl\u00e1 si z vlas\u016f lv\u00ed h\u0159\u00edvu. Kdy\u017e byl kone\u010dn\u011b <\/em>hotov, v\u0161ichni t\u0159i nastoupili zase do auta (auta v\u017edycky nen\u00e1vid\u011bla v\u00fd\u0161ku Billov\u00fdch vlas\u016f) a odjeli na rychlou n\u00e1v\u0161t\u011bvu do cukr\u00e1rny. <\/p><\/div>\n
Simone si lakovala nehty, nejsp\u00ed\u0161 znovu, jeliko\u017e j\u00ed to Andreas vid\u011bl d\u011blat r\u00e1no, a hned o\u017eila, kdy\u017e t\u0159i chlapci ve\u0161li dovnit\u0159.<\/div>\n
„Tak, jak\u00e1 byla noc?“ zeptala se Simone a Tom se za\u010dervenal.<\/div>\n
„Ani se neptej, mami,“ p\u0159eru\u0161il ji Andreas. „Bill se rozhodl m\u011b informovat, \u017ee, a cituji, se mu poda\u0159ilo dostat Toma po setm\u011bn\u00ed na druhou stranu.“<\/div>\n
„Tak\u017ee mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, a\u0165 se nept\u00e1m, a pak mi to stejn\u011b \u0159ekne\u0161?“ zavrt\u011bla Simone hlavou, ale usm\u00e1la se a za\u010dala se sm\u00e1t. „Jsem r\u00e1da, \u017ee jste se bavili.“<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159iteln\u011b! Tomi a j\u00e1 pojedeme je\u0161t\u011b jednou kempovat, ne\u017e skon\u010d\u00ed l\u00e9to, jestli to je mo\u017en\u00e9. Bo\u017ee, mami, ten ostrov je tak \u00fa\u017easn\u00fd a – oh, ne\u017e zapomenu,“ p\u0159eb\u011bhl Bill k Simone a po\u0159\u00e1dn\u011b ji objal. „D\u011bkuju, \u017ee jsi n\u00e1m dovolila b\u00fdt p\u0159es noc pry\u010d.“<\/div>\n
„Ah, o to si ned\u011blej starosti. Pro sv\u00e9 chlapce cokoliv.“<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u011b nech\u00e1\u0161 j\u00edt na ten koncert v-„<\/div>\n
„Ne, Andreasi. Je to \u010dty\u0159i hodiny cesty\u2026 to je n\u011bco naprosto jin\u00e9ho.“ <\/div>\n
„Do h\u00e1je,“ za\u00fap\u011bl a Bill s Tomem se zasm\u00e1li. <\/p><\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jdeme j\u00edst do restaurace,“ \u0159ekl Bill rychle. „M\u011bla bys zav\u0159\u00edt obchod a j\u00edt s n\u00e1mi! T\u00e1ta taky. Rodinn\u00e1 v\u011bc.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu, drahou\u0161ku, ale d\u00edky za pozv\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Fajn\u2026“ na\u0161pulil Bill rty a Simone se zasm\u00e1la.<\/div>\n
„Bude to pro v\u00e1s sranda, jen vy t\u0159i.“<\/div>\n
„T\u0159i brat\u0159i,“ odpov\u011bd\u011bl Bill \u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
„D\u011bsiv\u00fd\u2026“ \u0159ekl Andreas s \u00fa\u0161klebkem a Simone proto\u010dila o\u010di.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je to sladk\u00fd. O v\u0161ech z v\u00e1s p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm jako o sv\u00fdch synech\u2026 po\u010dkat\u2026 to zn\u00ed d\u011bsiv\u011b.“<\/div>\n
„J\u00e1 ti to \u0159\u00edkal!“<\/div>\n
„No jo\u2026 bavte se, kluci, a uhn\u011bte z cesty, blokujete mi dve\u0159e.“<\/div>\n
V\u0161ichni t\u0159i se oto\u010dili a v\u0161imli si, \u017ee opravdu blokovali skupinku t\u0159in\u00e1ctilet\u00fdch, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili dostat dovnit\u0159. V\u0161ichni Simone zam\u00e1vali, ne\u017e pro\u0161li kolem skupinky, a nastoupili do auta; rychle jeli k nejbli\u017e\u0161\u00ed restauraci. Bill se vr\u00e1til zp\u00e1tky ke sv\u00fdm zvyk\u016fm, zp\u00edval si texty s ka\u017edou p\u00edsni\u010dkou, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la do r\u00e1dia; jako by sly\u0161el ka\u017edou p\u00edsni\u010dku na sv\u011bt\u011b minim\u00e1ln\u011b dvan\u00e1ctkr\u00e1t. Tom se kv\u016fli tomu celou cestu usm\u00edval. <\/p><\/div>\n
Kdy\u017e zaparkovali na kraji silnice, necht\u011blo se jim jet a\u017e na parkovi\u0161t\u011b, v\u0161ichni t\u0159i vb\u011bhli dovnit\u0159, jako by u\u017e cel\u00e9 dny nejedli. Usadili se, \u010dekali, a pov\u00eddali si b\u011bhem toho, co \u010dekali na sv\u00e1 j\u00eddla.<\/div>\n
„Tak, Tome,“ za\u010dal Andreas. „Narozeniny m\u00e1\u0161 za t\u00fdden\u2026 m\u00e1\u0161 u\u017e n\u011bco vyhl\u00eddnut\u00e9ho?“<\/div>\n
„Jen kytaru, v\u00e1\u017en\u011b\u2026“<\/div>\n
„Ooh, ty chce\u0161 za\u010d\u00edt hr\u00e1t na kytaru, Tomi?“ vlo\u017eil se do toho Bill a Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom s Billem mohli nast\u0159\u00e1dat n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, aby se n\u011bco stalo\u2026 V\u00edm, \u017ee jsi cht\u011bl jednu k V\u00e1noc\u016fm.“<\/div>\n
„Na tom v\u00e1\u017en\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed. M\u016f\u017eu si n\u011bjakou koupit s\u00e1m.“<\/div>\n
„Ne,“ nesouhlasil Bill. „Jsou to tvoje narozeniny<\/em>, m\u00e1me ti d\u00e1t d\u00e1rky. Nem\u00e1\u0161 si je kupovat s\u00e1m, to by bylo sm\u011b\u0161n\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Jo, ale\u2026“ Tom se zastavil a pak zblednul. „Kurva.“ <\/div>\n
„Co?“ zeptali se unisono, ne\u017e se pod\u00edvali na zdroj toho, pro\u010d Tom ztuhnul a naklonil se. <\/p><\/div>\n
U dve\u0159\u00ed st\u00e1li, \u010dekali na usazen\u00ed, Sch\u00e4ferovi. Bill c\u00edtil, jak se mu za\u010daly kroutit vnit\u0159nosti a Andreas m\u011bl pocit, \u017ee se mu va\u0159\u00ed krev, zat\u00edmco Tom nec\u00edtil nic jin\u00e9ho ne\u017e strach a paniku. Nerv\u00f3zn\u011b si hr\u00e1l s rukama a Bill se okam\u017eit\u011b posadil vedle n\u011bj; nama\u010dkal ho tak mezi sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a bratra.<\/div>\n
Andreas pohladil Toma po koleni a Bill ho pevn\u011b chytil za ruku, oba dva doufali, \u017ee by dok\u00e1zali zamezit Tomovu strachu; p\u0159eci jen, s Gustavem tu byli taky pan a pan\u00ed Sch\u00e4ferovi, tak\u017ee nikomu nic nebude moct ud\u011blat ani nikomu ubl\u00ed\u017eit. Nane\u0161t\u011bst\u00ed na tom nez\u00e1le\u017eelo, proto\u017ee Tom se t\u0159\u00e1sl; topil se v panice.<\/div>\n
„Tomi, jsme v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e, ale Tom z\u016fstal ticho.<\/div>\n
„V\u0161ichni t\u0159i odsud odejdeme najednou; kdyby n\u00e1s Gustav cht\u011bl z n\u011bjak\u00fdho pitom\u00fdho d\u016fvodu sledovat,“ dodal Andreas a Bill p\u0159ik\u00fdvl, Tom nehnul ani brvou.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju na vzduch,“ \u0159ekl nakonec Tom, a tak se Andreas s Billem rychle postavili a dovedli Toma ven.<\/div>\n
Tom se ani necht\u011bl dotknout kliky od dve\u0159\u00ed, a Bill se kv\u016fli tomu za\u010dal mra\u010dit, i kdy\u017e to tak n\u011bjak \u010dekal; a tak otev\u0159el dve\u0159e on. Kdy\u017e vy\u0161li ven, postavili se ke zdi a Andreas si vyndal cigaretu, zat\u00edmco Bill si nebyl jist\u00fd, zdali se m\u00e1 dotknout Tomova obli\u010deje nebo ho pol\u00edbit, tak jak cht\u011bl. Jak daleko se Tom vr\u00e1til?<\/div>\n
„Tomi, cht\u011bl by ses j\u00edt proj\u00edt?“ zeptal se Bill a Tom p\u0159ik\u00fdvl, ne\u017e se nat\u00e1hl po Billov\u011b ruce a oba dva vy\u0161li na malou obch\u016fzku kolem budovy, nechali st\u00e1t Andrease s cigaretou v ruce p\u0159ed dve\u0159mi. <\/p><\/div>\n
Kdy\u017e \u0161li, Tom se oto\u010dil k Billovi a jemn\u011b ho p\u0159itiskl ke zdi; rty se okam\u017eit\u011b p\u0159itiskl na Billovy, byl to kr\u00e1tk\u00fd, ale naprosto sladk\u00fd polibek. Bill \u0161okovan\u011b zamrkal, \u010d\u00edm\u017e se Tom je\u0161t\u011b v\u00edc za\u010dervenal.<\/div>\n
„Promi\u0148\u2026“<\/div>\n
„Neomlouvej se, Tomi.“<\/div>\n
„Jen ty jsi bezpe\u010dn\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Hele, jestli ti l\u00edb\u00e1n\u00ed m\u011b pom\u00e1h\u00e1, pak si p\u0159iprav rty, proto\u017ee ti p\u0159inesu ten nejlep\u0161\u00ed pocit na sv\u011bt\u011b!“ \u0159ekl Bill se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Co tady d\u011bl\u00e1?“ zeptal se \u0161eptem Tom a Bill se zamra\u010dil.<\/div>\n
„\u0160el se s rodi\u010di naj\u00edst?“<\/div>\n
„To\u2026 nepracuj\u00ed nebo n\u011bco? Pro\u010d jsou tady?“<\/div>\n
„Nic neud\u011bl\u00e1, Tomi,“ vzal ho Bill za ramena a oto\u010dil ho tak, \u017ee byl Tom z\u00e1dy ke zdi. „Ochr\u00e1n\u00edm t\u011b, jestli se o n\u011bco pokus\u00ed.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to zvl\u00e1dne\u0161?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026 mo\u017en\u00e1 jsem slab\u00fd, ale adrenalin je \u0161\u00edlen\u00e1 v\u011bc. Vlastn\u011b p\u0159ed lety bylo ve zpr\u00e1v\u00e1ch, \u017ee \u010dty\u0159let\u00e1 zvedla auto ze sv\u00e9ho otce, kdy\u017e m\u011bli boura\u010dku a auto toho t\u00e1tu p\u0159im\u00e1\u010dklo k zemi. Taky to zvl\u00e1dla! Dostala ho ven! Bylo to tot\u00e1ln\u011b \u0161\u00edlen\u00fd, ale mysl\u00edm\u2026 ty nej\u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci se d\u011bj\u00ed a j\u00e1 t\u011b miluju a\u017e moc na to, aby ti Gustav n\u011bco provedl\u2026“<\/div>\n
„M\u016fj ryt\u00ed\u0159 v bly\u0161tiv\u00e9 zbroji,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„U\u017e v\u00edm, jak\u00fd kost\u00fdm budu pot\u0159ebovat p\u0159\u00ed\u0161t\u011b!“ \u0159ekl Bill nad\u0161en\u011b, ne\u017e zv\u00e1\u017en\u011bl. „Jsi v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Jsem nerv\u00f3zn\u00ed\u2026“ <\/div>\n
„Dob\u0159e, no a bude\u0161<\/em> v pohod\u011b?“<\/div>\n
„Nev\u00edm\u2026 Jsem neklidn\u00fd a nerv\u00f3zn\u00ed a prost\u011b\u2026 se c\u00edt\u00edm stra\u0161n\u011b.“<\/div>\n
„Cokoliv, co m\u016f\u017eu ud\u011blat, Tomi?“<\/div>\n
„Polib m\u011b?“ <\/p><\/div>\n
Bill ud\u011blal to, co si Tom p\u0159\u00e1l, dal mu jemn\u00fd polibek, ne\u017e Tom vydechl, p\u0159ik\u00fdvl a semknul p\u011bsti. Odstoupil od zdi, vzal Billa za ruku a \u0161el s n\u00edm zp\u00e1tky.<\/div>\n
Vedl si dob\u0159e, ten kompulzivn\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit byl u\u017e u\u017e pry\u010d, dokud nevid\u011bli n\u011bco, z \u010deho se jim ob\u011bma zvedl \u017ealudek. Zrovna kdy\u017e zahnuli za roh, Andreas p\u0159irazil Gustava ke zdi a \u0161eptal mu n\u011bco do ucha, oba v\u011bd\u011bli, \u017ee to nebude nic hezk\u00e9ho.<\/div>\n
Tom panika\u0159il. Jeho vnit\u0159nosti jako by ho\u0159ely a ruce m\u011bl zpocen\u00e9. Okam\u017eit\u011b se pustil Billovy ruky a prost\u011b tam jen st\u00e1l, nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co se d\u011bje, a absolutn\u011b nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Bill se posunul z nohy na nohu, trochu se zahoupal v kolenou a sna\u017eil se n\u011bco vymyslet, cokoliv, n\u011bco, aby v\u011bci byly lep\u0161\u00ed. <\/p><\/div>\n
„Jd\u011bte dom\u016f,“ zak\u0159i\u010del Andreas, oto\u010dil se na Billa s Tomem. „Vezm\u011bte si to zatracen\u00fd auto a je\u010fte.“ Hodil jim kl\u00ed\u010dky a Bill je rychle sebral ze zem\u011b; vzal Toma za rameno a t\u00e1hl ho k vozidlu.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee by se Toma nem\u011bl dot\u00fdkat, ale co jin\u00e9ho m\u011bl d\u011blat? N\u011bkdy se Tom prost\u011b neh\u00fdbal, a kdy\u017e mu n\u011bkdo cht\u011bl pomoci, musel se ho dotknout, jinak by tam z\u016fstal st\u00e1t nav\u017edycky. Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostali do auta, Bill se rozhodl, \u017ee Toma p\u0159ipout\u00e1; jen pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se Tom necht\u011bl pohnout a ud\u011blat to s\u00e1m. Potom, co se stalo na ostrov\u011b, Bill nem\u011bl ani<\/em> tu\u0161en\u00ed, co se d\u011bje.<\/div>\n
„Nejezdi,“ za\u0161eptal Tom a Bill se na n\u011bj zv\u011bdav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Pros\u00edm? Jen tady z\u016fstaneme.“<\/div>\n
A tak Bill ud\u011blal, co Tom cht\u011bl. Sed\u011bli v aut\u011b a d\u00edvali se na to, co se p\u0159ed nimi d\u011blo. Andreas st\u00e1le dr\u017eel Gustava u zdi a k\u0159i\u010deli na sebe. <\/p><\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee zn\u00e1\u0161 pravidla, Gustave,“ zasy\u010del. „Myslel jsem, \u017ee ti to minule Georg kurva vysv\u011btlil.“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m ti! P\u0159i\u0161el jsem si ven zakou\u0159it! Ani jsem v\u00e1s nevid\u011bl.“<\/div>\n
„Blbost, Gustave! D\u00edval ses p\u0159\u00edmo na m\u011b a schov\u00e1val se u stolu za svou m\u00e1mu. Za jak velk\u00fdho debila m\u011b kurva m\u00e1\u0161? Mysl\u00edm, kurva, Gustave, ty v\u00ed\u0161<\/em>, \u017ee nejsem zasranej n\u00e1silnickej \u010dlov\u011bk, ale u\u017e m\u011b fakt nebav\u00ed<\/em> tahle tvojeposran\u00e1<\/em> hra.“<\/div>\n
„Slez ze m\u011b, do prdele, Andy,“ odsekl Gustav a tvrd\u011b do Andrease str\u010dil.<\/div>\n
Andreas zacouval, Tom si tahal za p\u00e1s, a okam\u017eit\u011b, kdy\u017e se odpoutal, vyb\u011bhl co nejrychleji tam, kde st\u00e1l Gustav. Dal mu p\u011bst\u00ed p\u0159\u00edmo do obli\u010deje, co nejv\u00edc to \u0161lo.<\/div>\n
„Tohle je za Andrease!“ zak\u0159i\u010del, ne\u017e mu dal je\u0161t\u011b druhou r\u00e1nu. „A tohle<\/em> je za Billa!“<\/div>\n
Zat\u00edmco si Gustav dr\u017eel krv\u00e1cej\u00edc\u00ed obli\u010dej, Tom se ujistil, \u017ee je Andreas v po\u0159\u00e1dku, ne\u017e oba dva zab\u011bhli zp\u00e1tky k autu a Bill znovu ileg\u00e1ln\u011b odjel dom\u016f; srdce mu tlouklo tak rychle, \u017ee ani nesundal nohu z plynu a Andreas mu musel neust\u00e1le \u0159\u00edkat, a\u0165 si d\u00e1v\u00e1 pozor na rychlost.<\/div>\n
„Kriste,“ vydechl Bill, pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd si tiskl ruku. <\/p><\/div>\n
Zaparkoval auto vedle obrubn\u00edku u nich u domu a okam\u017eit\u011b se zeptal, jestli mu m\u016f\u017ee ruku zkontrolovat. Tom pla\u0161e p\u0159ik\u00fdvl, byl zahanben\u00fd, \u017ee ho Bill vid\u011bl to ud\u011blat, a nat\u00e1hl ruku k Billovi.<\/div>\n
„Musels ho uhodit fakt siln\u011b, kdy\u017e i ty<\/em> krv\u00e1c\u00ed\u0161,“ p\u00edpnul Andreas a naklonil se dop\u0159edu, pod\u00edval se na Tomovu ruku.<\/div>\n
„Bol\u00ed to.“<\/div>\n
„P\u016fjdeme dovnit\u0159 a d\u00e1me na to led, ano? Te\u010f jsem na \u0159ad\u011b j\u00e1 ve h\u0159e na doktora.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a v\u0161ichni t\u0159i si posp\u00ed\u0161ili dovnit\u0159; naprosto zapomn\u011bli na to, \u017ee m\u011bli hlad, Bill Toma posadil ke stolu, zat\u00edmco Andreas hledal dezinfekci a Bill dostal z mraz\u00e1ku led.<\/div>\n
Tomova ruka vypadala p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Byla p\u0159es kloubky jasn\u011b \u010derven\u00e1, natr\u017een\u00e1 a krev mu na n\u00ed zdobila k\u016f\u017ei, Bill se mra\u010dil. V\u011bd\u011bl, \u017ee to muselo bolet, ale modlil se, aby to nebolelo a\u017e moc; nikdy necht\u011bl, aby byl jeho Tomi v bolestech. A tak si dal Tomovu ruku k obli\u010deji a pol\u00edbil ho na dla\u0148; Tom se usm\u00e1l. <\/p><\/div>\n
„St\u00e1le nerv\u00f3zn\u00ed?“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 zlobir\u00f3zn\u00ed,“ za\u017eertoval Tom. „J\u00e1\u2026 nev\u00edm, pro\u010d jsem to ud\u011blal.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm pro\u010d.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak v\u00edm, ale\u2026 nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsem to ud\u011blal!“<\/div>\n
„C\u00edt\u00ed\u0161 se z toho \u0161patn\u011b?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„To je dob\u0159e. V\u00ed\u0161, jak br\u00e1nit mou \u010dest, Tomi.“<\/div>\n
Bill se trochu za\u010dervenal a Tom se zasm\u00e1l; v\u0161echna nervozita byla pry\u010d a nam\u00edsto toho pulzoval adrenalinem. Tom te\u010f u\u017e Bill\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh ch\u00e1pal, jak z v\u00e1s adrenalin dok\u00e1\u017ee ud\u011blat superhrdinu; naprosto se te\u010f tak c\u00edtil. Jedin\u00fd probl\u00e9m byl, \u017ee se bude muset vypo\u0159\u00e1dat s n\u00e1sledky sv\u00fdch \u010din\u016f.<\/div>\n
„Tady,“ \u0159ekl Andreas sladce a polo\u017eil na st\u016fl l\u00e9k\u00e1rni\u010dku, nandal si latexov\u00e9 rukavice; jen pro p\u0159\u00edpad.<\/div>\n
Nalil Tomovi p\u0159es kloubky Polysporin a Bill mu na ruku polo\u017eil chlad\u00edc\u00ed s\u00e1\u010dek. Tom jim pod\u011bkoval a vydechl; ruka ho \u0161\u00edlen\u011b bolela a t\u011blo se mu je\u0161t\u011b z toho v\u0161eho t\u0159\u00e1slo.<\/div>\n
„Co \u0159ekneme mamce?“ zeptal se Andreas a Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„V\u0161echno\u2026“<\/div>\n
„Nebude moc nad\u0161en\u00e1\u2026 m\u00e1lem mi jednu vrazila, kdy\u017e jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee jsem ho uhodil.“<\/div>\n
„No mo\u017en\u00e1 Gustavovi kone\u010dn\u011b dojde, \u017ee se s n\u00edm nechci bavit, a kone\u010dn\u011b v\u00e1s nech\u00e1 na pokoji\u2026“ <\/p><\/div>\n
A p\u0159esn\u011b k tomu se to v\u0161echno se\u0161lo. Tomovi bylo jedno, \u017ee Gustav obt\u011b\u017euje jeho, vadilo mu, \u017ee obt\u011b\u017euje lidi, kter\u00e9 m\u00e1 Tom nejrad\u011bji. Tom se dok\u00e1zal vyrovnat s obt\u011b\u017eov\u00e1n\u00edm, vyrovn\u00e1val se s n\u00edm ve \u0161kole od jin\u00fdch student\u016f, kte\u0159\u00ed si mysleli, \u017ee jeho stav a n\u00e1vyky jsou srandovn\u00ed; ale Gustav naprosto p\u0159ekro\u010dil meze.<\/div>\n
Kdyby m\u011bl p\u0159edt\u00edm trochu v\u00edc s\u00edly, dal by Tom Gustavovi do obli\u010deje hned, jak poprv\u00e9 polo\u017eil prst na jeho n\u00e1dhern\u00e9ho p\u0159\u00edtele, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed se k tomu d\u0159\u00edv neodk\u00e1zal p\u0159inutit; ale te\u010f si to vynahradil a pou\u017eil v\u0161echnu svou s\u00edlu, kterou dok\u00e1zal nahromadit k tomu, aby Gustavovi ubl\u00ed\u017eil, jak nejv\u00edc to \u0161lo.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee p\u016fjdu k sob\u011b do pokoje a po\u010dk\u00e1m, a\u017e se rodi\u010de vr\u00e1t\u00ed,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, ne\u017e se omluvil a ode\u0161el nahoru.<\/div>\n
Bill a Andreas se na sebe nejist\u011b pod\u00edvali, ne\u017e Bill n\u00e1sledoval Toma a ti\u0161e mu za\u0165ukal na dve\u0159e od pokoje. Tom mu \u0159ekl, aby \u0161el dovnit\u0159 a on i p\u0159esto na chv\u00edli zastavil mezi dve\u0159mi. <\/p><\/div>\n
„Nejsi \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
„Jsem jen\u2026 zmaten\u00fd.“<\/div>\n
„Chce\u0161 si o tom promluvit, Tomi? Jsem v\u00e1\u017en\u011b dobr\u00fd v naslouch\u00e1n\u00ed, lep\u0161\u00ed v mluven\u00ed, ale stejn\u011b jsem v tom dobr\u00fd. To v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, co bych te\u010f m\u011bl \u0159\u00edct\u2026“<\/div>\n
„Budu ti vadit, kdy\u017e ti zahraju na \u010delo?“<\/div>\n
„Ne, bo\u017ee, ne\u2026 jen do toho.“ Tom miloval, kdy\u017e Bill hr\u00e1l pro n\u011bj.<\/div>\n
Bill jen nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvl a posadil se za sv\u016fj instrument, zahr\u00e1l n\u011bkolik fale\u0161n\u00fdch not, jen aby vyloudil \u00fasm\u011bv na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i; povedlo se. Bill se \u0161\u0165astn\u011b zasm\u00e1l, ne\u017e se rozhodl hr\u00e1t jemnou melodii, tu, kterou si zrovna vymyslel; n\u011bco, co je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nehr\u00e1l.<\/div>\n
Tom le\u017eel na posteli, polo\u017eil se na bok a sledoval, jak Bill vytv\u00e1\u0159\u00ed melodii, veselou a smutnou z\u00e1rove\u0148. Bill m\u011bl v obli\u010deji znovu ten v\u00fdraz, kter\u00fd Tom miloval; zav\u0159en\u00e9 o\u010di, pusu soust\u0159ed\u011bn\u011b otev\u0159enou, hlavu sklon\u011bnou tak, \u017ee se rty dot\u00fdkal \u010dela.<\/div>\n
Tom se k n\u011bmu cht\u011bl p\u0159ipojit, hr\u00e1t na piano a znovu se s Billem spojit skrz vibrace zvuku, ale jeho ruka bolela, zabru\u010del nespokojenost\u00ed. <\/p><\/div>\n
„V\u017edycky jsem si p\u0159\u00e1l b\u00fdt dobr\u00fd v psan\u00ed text\u016f,“ zamumlal Bill, zat\u00edmco d\u00e1l hr\u00e1l. „R\u00e1d bych ti n\u011bkdy ud\u011blal koncert.“<\/div>\n
„Vsad\u00edm se, \u017ee jsi fantastick\u00fd\u2026 Bille, jsi dobr\u00fd ve v\u0161em.“<\/div>\n
„To nene! Neum\u00edm matiku, neum\u00edm plavat, dok\u00e1\u017eu sestavit kolo, ale nedok\u00e1\u017eu na n\u011bm jezdit, neum\u00edm kreslit, nikdy jsem nebyl dobr\u00fd v tom b\u00fdt potichu, a nejsem dobr\u00fd v p\u00edsk\u00e1n\u00ed p\u0159i nadechov\u00e1n\u00ed\u2026 dok\u00e1\u017eu p\u00edskat, kdy\u017e vydechuju, ale naopak ne. Je to frustruj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„Jo, ale vsad\u00edm se, \u017ee kdyby ses o v\u0161echny tyhle v\u011bci opravdu pokusil, tak \u017ee bys v nich hned byl \u00fa\u017easn\u00fd.“<\/div>\n
„Pochybuju,“ \u0159ekl Bill a trochu se zasm\u00e1l. „Ale d\u00edky, Tomi.“<\/div>\n
Tom jednodu\u0161e p\u0159ik\u00fdvl, ne\u017e se oto\u010dil na z\u00e1da a d\u00edval se na mapu na strop\u011b. Sna\u017eil se nemyslet na to, co \u0159ekne m\u00e1m\u011b a t\u00e1tovi, ale na\u0161t\u011bst\u00ed Billova hudba dob\u0159e fungovala. Bill je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu hr\u00e1l, ne\u017e Simone vlet\u011bla dovnit\u0159, a Tomovi se cht\u011blo zvracet. <\/p><\/div>\n
„Tys uhodil Gustava!?“ zaje\u010dela opravdu hlasit\u011b a Bill j\u00ed m\u00e1lem zatleskal za to, \u017ee je tak hlasit\u00e1, v\u011bd\u011bl ale, \u017ee by nem\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Str\u010dil do Andrease,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill. „A Tom ho jen br\u00e1nil.“<\/div>\n
„No to to sakra trvalo!“ odpov\u011bd\u011bla a oba chlapci na ni koukali s o\u010dima doko\u0159\u00e1n; samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee Bill se tro\u0161ku zasm\u00e1l. „Chci \u0159\u00edct, dob\u0159e, v\u00edm, \u017ee n\u00e1sil\u00ed nen\u00ed nikdy<\/em> spr\u00e1vn\u00fd\u2026 ale opravdu\u2026 dob\u0159e pro tebe, Tome\u2026 \u017ees takhle sebe a Andrease br\u00e1nil.“<\/div>\n
„A Billa\u2026“<\/div>\n
„Ale o\u010dek\u00e1v\u00e1m od tebe, \u017ee se omluv\u00ed\u0161\u2026 mo\u017en\u00e1 ne jemu, ale ur\u010dit\u011b jeho rodi\u010d\u016fm.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, omluv\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Jak jsi na to p\u0159i\u0161la, mami?“<\/div>\n
„Sch\u00e4ferovi volali do obchodu, do\u0161lo jim, \u017ee tam budu j\u00e1, kdy\u017e tam vy t\u0159i nejste\u2026 nemus\u00edm snad \u0159\u00edkat, \u017ee nebyli nad\u0161en\u00ed a j\u00e1 nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee bych taky nebyla na\u0161tvan\u00e1, ale sakra\u2026 Gustav si o to \u0159\u00edkal.“<\/div>\n
„To opravdu,“ \u0159ekl Bill nep\u0159\u00edtomn\u011b.<\/div>\n
„Sch\u00e4ferovi a j\u00e1 jsme se dohodli, \u017ee si sedneme, v\u0161ichni. Gustav, vy dva, a Andreas. Tohle v\u00e1\u017en\u011b mus\u00ed p\u0159estat, kluci. Jak je na tom tvoje ruka, Tome?“<\/div>\n
„Krvav\u00e1 a zhmo\u017ed\u011bn\u00e1,“ \u0159ekl zahanben\u011b. <\/p><\/div>\n
Tom si d\u011blal starosti, \u017ee po tomhle o n\u011bm bude jeho mamka sm\u00fd\u0161let jinak, a je\u0161t\u011b v\u00edc se b\u00e1l, \u017ee se k n\u011bmu bude Bill chovat jinak. Po tom, co byl s Billem na ostrov\u011b tak prudk\u00fd a dominantn\u00ed, se b\u00e1l, \u017ee se Billovo my\u0161len\u00ed naprosto zm\u011bnilo, a tak te\u010f m\u011bl pocit, \u017ee zarazil posledn\u00ed h\u0159eb\u00edk do rakve. Co kdy\u017e ho za\u010dnou nen\u00e1vid\u011bt?<\/div>\n
„Jen si na to d\u00e1l d\u00e1vej led\u2026 u\u017e nechci, aby se to opakovalo, Tome. Dob\u0159e?“<\/div>\n
„Nebude.“<\/div>\n
„Jinak,“ \u0159ekla Simone a klekla si vedle Tomovy postele. „Jsem hrd\u00e1, \u017ee se kone\u010dn\u011b dok\u00e1\u017ee\u0161 za sebe postavit.“<\/div>\n
Pohladila ho po noze, zeptala se, jestli n\u011bco nepot\u0159ebuje a ode\u0161la, kdy\u017e \u0159ekl, \u017ee ne. Bill se p\u0159esunul p\u0159es pokoj a posadil se vedle dred\u00e1\u010de, nen\u00e1vid\u011bl, jak smutn\u011b a zahanben\u011b vypadal. Ot\u0159el se stranou obli\u010deje o Tomovu tv\u00e1\u0159 a vydechl. <\/p><\/div>\n
„Pros\u00edm, nebu\u010f tak ne\u0161\u0165astn\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Jsi na m\u011b na\u0161tvan\u00fd?“<\/div>\n
„Nikdy!“<\/div>\n
„Boj\u00edm se, \u017ee proto\u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se m\u011bn\u00edm a \u017ee t\u011b u\u017e nebudu pot\u0159ebovat\u2026“<\/div>\n
„O to se u\u017e neboj\u00edm. Chci \u0159\u00edct, jo, rozhodn\u011b ses zm\u011bnil, ale nezm\u011bnil ses tak, \u017ee bys nebyl t\u00edm, \u010d\u00edm jsi nebo co jsi, jen si nechal ze sebe vyj\u00edt svou druhou str\u00e1nku a j\u00e1 jsem r\u00e1d. \u0158\u00edkal jsem ti to u\u017e, miluju v\u0161echny tvoje str\u00e1nky. Pros\u00edm, pros\u00edm nebu\u010f smutn\u00fd\u2026“<\/div>\n
„Nechci mluvit s Gustavov\u00fdmi rodi\u010di.“<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne\u2026 ale mo\u017en\u00e1 pak budou v\u011bci v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026“ <\/p><\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong> <\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill je v \u0161oku, Tom je roz\u010d\u00edlen\u00fd Bill a Tom se spole\u010dn\u011b vysprchovali, spole\u010dn\u011b se obl\u00e9kli, a Tom sledoval, jak se Bill maluje a d\u011bl\u00e1 si z vlas\u016f lv\u00ed h\u0159\u00edvu. Kdy\u017e byl kone\u010dn\u011b hotov, v\u0161ichni t\u0159i nastoupili zase do auta<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-8127","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8127","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8127"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8127\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8127"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8127"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8127"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}