{"id":8155,"date":"2011-08-01T15:00:00","date_gmt":"2011-08-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=8134"},"modified":"2011-08-01T15:00:00","modified_gmt":"2011-08-01T14:00:00","slug":"tell-me-something-i-don-t-know-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/08\/01\/tell-me-something-i-don-t-know-22\/","title":{"rendered":"Tell me something I don’t know! 22."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong> <\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Ve\u010der jsem musel znovu za J\u00fcrgenem, ale tentokr\u00e1t jsme se m\u011bli sej\u00edt n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde. Nebylo v\u00fdjimkou, \u017ee to m\u00edsto bylo op\u011bt no\u010dn\u00ed klub se spoustou polonah\u00fdch d\u00edvek, ale tentokr\u00e1t u\u017e to nebyla zapadl\u00e1 fabrika, n\u00fdbr\u017e vyhl\u00e1\u0161en\u00fd lok\u00e1l. Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, stript\u00fdz bylo to posledn\u00ed, na co jsem m\u011bl n\u00e1ladu. Cht\u011bl jsem b\u00fdt doma s Billem a celou noc mu vysv\u011btlovat, \u017ee se nemus\u00ed b\u00e1t. Te\u010f, kdy\u017e jsem odch\u00e1zel, mluvil se mnou, ale na o\u010d\u00edch jsem mu vid\u011bl, \u017ee tou\u017e\u00ed po tom, abych se z domu nehnul ani na krok. Kdyby to bylo mo\u017en\u00e9, s radost\u00ed bych mu vyhov\u011bl. <\/div>\n
<\/div>\n
Jedin\u00e9, co m\u011b alespo\u0148 pro te\u010f uklid\u0148ovalo na dne\u0161n\u00ed noci, bylo to, \u017ee z\u00e1bava byla pon\u011bkud voln\u00e1. J\u00fcrgen dnes ud\u011blil volno a v\u0161ichni se chystali dob\u0159e bavit. Zd\u00e1lo se, \u017ee jsou tu pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00ed, proto\u017ee se kolem nich to\u010dila nejedna p\u011bkn\u00e1 sle\u010dna, bez ohledu na to, jac\u00ed byli oni nechutn\u00ed. J\u00e1 jsem se posadil na kraji osazenstva a z\u00edral do skleni\u010dky s vodkou a ledem. Nem\u011bl jsem n\u00e1ladu ani chu\u0165 na to, co se tu d\u011blo. Zamy\u0161len\u011b jsem sledoval, jak se \u010dir\u00e1 tekutina ve sklenici p\u0159el\u00e9v\u00e1 sem a tam. Myslel jsem na Billa a na jeho divokou tv\u00e1\u0159, kdy\u017e jsme se v\u010dera v noci milovali. Bill m\u011bl v\u017edycky mnoho tv\u00e1\u0159\u00ed, ale tahle byla nejdokonalej\u0161\u00ed. Po\u0159\u00e1d dokola jsem si v hlav\u011b opakoval, jak spokojen\u011b st\u00e9nal a rytmicky se pohupoval na m\u00e9m t\u011ble. Jak jeho boky krou\u017eily a jeho rty m\u011b laskaly, kde se dalo\u2026 <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tome!“ za\u0159val na m\u011b J\u00fcrgen p\u0159es hlasitou hudbu.<\/div>\n
Trhnul jsem sebou, vymanil z hlavy v\u0161echny p\u0159\u00edjemn\u00e9 my\u0161lenky a zad\u00edval se na n\u011bj p\u0159es st\u016fl. „Co chce\u0161?“ zeptal jsem se a m\u016fj hlas zn\u011bl protivn\u011b a nevrle.<\/div>\n
J\u00fcrgen zvedl obo\u010d\u00ed. „Povol si na dne\u0161n\u00ed noc trochu ko\u0161ili a za\u010dni se bavit! Od z\u00edtra ti za\u010d\u00edn\u00e1 \u0161ichta a takovou mo\u017enost hned tak nedostane\u0161!“<\/div>\n
„Nem\u00e1m z\u00e1jem, d\u00edk,“ odsekl jsem a pod\u00edval se do davu.<\/div>\n
Chv\u00edli ml\u010del. „Jestli m\u00e1\u0161 chu\u0165 j\u00edt d\u011blat hned, m\u016f\u017ee\u0161. M\u00e1m tu zbo\u017e\u00ed a Ralf t\u011b r\u00e1d vy\u0161kol\u00ed, \u017ee m\u00e1m pravdu?“<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na Ralfa, kter\u00fd se zrovna zaob\u00edral slu\u0161n\u011b vyvinutou blond\u00fdnkou. Jakmile zaslechl svoje jm\u00e9no, zvedl obo\u010d\u00ed a dost znechucen\u011b se na J\u00fcrgena pod\u00edval. O\u010dividn\u011b nem\u011bl zrovna v pl\u00e1nu se mnou chodit po klubu a dohl\u00ed\u017eet na m\u011b. A j\u00e1 jsem to taky odm\u00edtal. <\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, d\u00edky, nehodl\u00e1m tady chodit a n\u011bkomu se vnucovat s t\u00edm, \u017ee prod\u00e1v\u00e1m mou\u010dkov\u00fd cukr,“ zakroutil jsem hlavou. A z\u0159ejm\u011b tahle slova byla katalyz\u00e1tor n\u011b\u010deho, co se J\u00fcrgena dotklo na citliv\u00e9m m\u00edst\u011b. Srazil ze sv\u00e9ho kl\u00edna jednu z lehk\u00fdch holek a vyrazil ke mn\u011b. J\u00e1 u\u017e jsem st\u00e1l na nohou. J\u00fcrgen m\u011b popadl pod krkem a p\u0159irazil m\u011b ke zdi. Skupina kolem n\u00e1s ztichla a napjat\u011b sledovali to d\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161, \u017ee prod\u00e1v\u00e1m n\u011bjak\u00fd svinstvo?“ zavr\u010del mi do ucha.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, co ty prod\u00e1v\u00e1\u0161, ale to, co d\u011bl\u00e1\u0161, je svinstvo!“ odsekl jsem.<\/div>\n
J\u00fcrgen se zamra\u010dil. „Tak mi potom vysv\u011btli, co tady kurva d\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e se ti to nel\u00edb\u00ed?“<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se na Mathiase a chystal jsem se ho po\u0159\u00e1dn\u011b podrazit, jen pokud mi to zajist\u00ed klidn\u00fd a bezpe\u010dn\u00fd odchod za Billem. „Jeden z tv\u00fdch lid\u00ed \u017evanil, ale ne dost, abych to mohl odm\u00edtnout,“ zasy\u010del jsem na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
J\u00fcrgen p\u0159imhou\u0159il o\u010di a pod\u00edval se na tu svou partu. Mathias zbledl jak st\u011bna i v tom mdl\u00e9m sv\u011btle to bylo vid\u011bt. V\u0161iml jsem si toho j\u00e1 i ostatn\u00ed. <\/div>\n
<\/div>\n
„Jdeme odtud!“ za\u0159val na n\u011b J\u00fcrgen a pod\u00edval se na m\u011b. „A to plat\u00ed pro v\u0161echny!“ st\u00e1hl obo\u010d\u00ed a vy\u0161el z klubu jako prvn\u00ed. Jeho parta spole\u010dn\u011b se mnou a Mathiasem se za n\u00edm t\u00e1hla jako st\u00edn. Nastoupili jsme do aut a vyrazili za J\u00fcrgenov\u00fdm autem. J\u00e1 jsem sed\u011bl v Ralfov\u011b aut\u011b na zadn\u00ed seda\u010dce vedle Mathiase.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ zeptal se m\u011b Mathias \u0161eptem.<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval. „Proto\u017ee jsi hajzl a uvrtal jsi m\u011b do toho.“<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee by se ti to mohlo l\u00edbit.“<\/div>\n
„Myslel jsi \u0161patn\u011b, Mathiasi. A te\u010f budu jenom doufat, \u017ee n\u00e1s n\u011bkde vyhod\u00ed a j\u00e1 se budu moct vr\u00e1tit dom\u016f k Billovi.“<\/div>\n
Mathias si povzdychl, jako kdyby byl sm\u00ed\u0159en\u00fd s t\u00edm, co n\u00e1s \u010dek\u00e1. „S t\u00edm bych zase tolik nepo\u010d\u00edtal. Nepo\u010d\u00edtal bych ani s t\u00edm, \u017ee Billa je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zv\u00fd\u0161il jsem \u0161okovan\u011b hlas.<\/div>\n
Ralf se na m\u011b pod\u00edval do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. <\/div>\n
<\/div>\n
Tohle byl pro m\u011b \u0161ok jako \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd. P\u0159edstava, \u017ee bych se nikdy nem\u011bl vid\u011bt s Billem, se mi zahryzla do mozku a odm\u00edtala se pustit. Dr\u017eela se m\u011b jako kl\u00ed\u0161t\u011b a j\u00e1 vid\u011bl po\u0159\u00e1d znovu a znovu Billovy zoufal\u00e9 o\u010di, a\u017e zjist\u00ed, \u017ee se mi n\u011bco stalo. Kruci, douf\u00e1m, \u017ee z toho vyv\u00e1znu \u017eiv\u00fd.<\/div>\n
Mathias se ke mn\u011b naklonil.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee se stalo t\u011bm, kte\u0159\u00ed n\u011bkdy n\u011bco \u0159ekli, a\u0165 u\u017e schv\u00e1ln\u011b nebo omylem?“ nam\u00ed\u0159il na m\u011b dva prsty a mlaskl. Pochopil jsem, tohle gesto bylo v\u00edc ne\u017e v\u00fdmluvn\u00e9.<\/div>\n
Pod\u00edval jsem se p\u0159ed sebe na Ralfa. V\u011bnoval se \u0159\u00edzen\u00ed. Mathias se na m\u011b pod\u00edval. Vyt\u00e1hl jsem z kapsy mobil. Tohle mus\u00ed skon\u010dit, ale ne tak, \u017ee se nech\u00e1m zab\u00edt. Rozhl\u00e9dl jsem se kolem sebe a pak jsem nen\u00e1padn\u011b za\u010dal vy\u0165uk\u00e1vat zpr\u00e1vu Billovi. Jestli n\u00e1s m\u016f\u017ee n\u011bkdo zachr\u00e1nit, tak on. <\/div>\n
<\/div>\n
Bille, J\u00fcrgen m\u011b s Mathiasem veze na severn\u00ed konec m\u011bsta. N\u011bco se zvrtlo, pot\u0159ebujeme pomoc. Zavolej na policii, v\u0161echno jim \u0159ekni, i to, kam te\u010f jedeme. M\u00e1m tu\u0161en\u00ed, \u017ee n\u00e1s ne\u010dek\u00e1 nic dobr\u00e9ho. Posp\u011b\u0161 si, nem\u00e1me moc \u010dasu. Tom<\/em> <\/div>\n
<\/div>\n
Oplatil jsem Mathiasovi m\u00edrn\u011b zd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz. Te\u010f u\u017e n\u00e1m nezbylo nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u010dekat na z\u00e1zrak. Na z\u00e1zrak, kter\u00fd se jmenuje Bill. <\/div>\n
<\/div>\n
O p\u016fl hodiny pozd\u011bji auta zastavila. Venku byla tma jako v pytli, ale podle vzd\u00e1len\u00fdch lamp osv\u011btluj\u00edc\u00edch m\u011bsto jsem poznal, \u017ee jsme na severn\u00ed stran\u011b, p\u0159esn\u011b, jak jsem napsal Billovi. M\u016f\u017eu jenom doufat, \u017ee si tu zpr\u00e1vu vzal k srdci a nezlob\u00ed se na m\u011b tolik, aby ji ignoroval.<\/div>\n
Ralf vystoupil z auta, za n\u00edm se hrnul druh\u00fd, kter\u00fd obsadil m\u00edsto spolujezdce, kdy\u017e jsme vyrazili. Jeho jm\u00e9no jsem neznal, ale soud\u011b podle v\u00fdrazu v jeho tv\u00e1\u0159i n\u00e1s doopravdy nic skv\u011bl\u00e9ho ne\u010dekalo. S Mathiasem jsme taky vystoupili. V u\u0161\u00edch mi dun\u011bl vlastn\u00ed tep, vzadu na jazyku se mi usadila ho\u0159k\u00e1 pachu\u0165 strachu. <\/div>\n
<\/div>\n
J\u00fcrgen na n\u00e1s ostatn\u00ed \u010dekal n\u011bkolik metr\u016f od aut sm\u011brem k lesu. Tohle nevypad\u00e1 dob\u0159e. Nasucho jsem polkl a vydal se k n\u011bmu, na vlastn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. J\u00fcrgen kou\u0159il, sledoval z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed konec cigarety a bla\u017een\u011b vyfukoval nikotinov\u00fd kou\u0159. Neznal jsem ho dost dlouho, abych mohl ur\u010dit, na co mysl\u00ed, ale podle toho, jak\u00fdm pohybem si s\u00e1hl za pas, kdy\u017e jsme se p\u0159ibl\u00ed\u017eili, jsem si byl jist\u00fd, \u017ee vyt\u00e1hne zbra\u0148. A m\u016fj instinkt se nem\u00fdlil. <\/div>\n
<\/div>\n
„Mathiasi,“ usm\u00e1l se na pistoli ve svoj\u00ed ruce. „Ty sis myslel, \u017ee m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 takhle podrazit? \u0158ekli jsme si to snad jasn\u011b u\u017e napoprv\u00e9, ne?“ pod\u00edval se na n\u011bj ledov\u00fdm pohledem.<\/div>\n
Mathias nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl. „J\u00fcrgene, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee by se ti Tom hodil, myslel jsem to dob\u0159e!“ br\u00e1nil se.<\/div>\n
„Myslel jsem to dob\u0159e,“ zopakoval J\u00fcrgen a vypadalo to, \u017ee snad p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o vlastn\u00edch mo\u017enostech, „jen\u017ee jak vid\u00ed\u0161, Tomovi se zrovna dvakr\u00e1t nel\u00edb\u00ed, \u017ee u m\u011b mus\u00ed pracovat.“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl v\u0161echno,“ p\u0159itakal Mathias potichu. <\/div>\n
<\/div>\n
P\u00e1r vte\u0159in bylo ticho, ne\u017e J\u00fcrgen znova promluvil: „Tak\u017ee tys to myslel dob\u0159e. Fajn, j\u00e1 to taky mysl\u00edm dob\u0159e.“ Nam\u00ed\u0159il na Mathiase zbra\u0148. V\u00fdst\u0159el, kter\u00fd padl, se rozlehl tmou a tichem. Z lesa se ozval pronikav\u00fd k\u0159ik vypla\u0161en\u00fd pt\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed vyl\u00e9tli z korun strom\u016f.<\/div>\n
Chv\u00edli jsem z\u00edral do tmy. Mathias u\u017e vedle m\u011b nest\u00e1l. Ostatn\u00ed kolem m\u011b se klidn\u011b rozhl\u00ed\u017eeli, jako kdyby se tady nic nestalo, nikomu nevadilo, \u017ee tady um\u00edraj\u00ed lid\u00e9. Sklopil jsem o\u010di k zemi. Mathias, bez ohledu na to, kolik mu bylo let a co provedl, m\u011bl p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed \u010dela krv\u00e1cej\u00edc\u00ed kr\u00e1ter po kulce. V\u0161echno nazna\u010dovalo tomu, \u017ee J\u00fcrgen je zb\u011bhl\u00fd v zab\u00edjen\u00ed lid\u00ed jak sv\u00fdch, tak ciz\u00edch. Zd\u011b\u0161en\u011b jsem se na n\u011bho pod\u00edval. Te\u010f p\u0159i\u0161la \u0159ada na m\u011b. <\/div>\n
<\/div>\n
J\u00fcrgen se usm\u00e1l. „V\u00e1\u017en\u011b jsem si myslel, \u017ee by ses mi mohl hodit,“ podotkl sp\u00ed\u0161 do vzduchu ne\u017e ke mn\u011b.<\/div>\n
Ml\u010del jsem, nesna\u017eil jsem se zachr\u00e1nit si vlastn\u00ed krk. Moje posledn\u00ed my\u0161lenky m\u011bly b\u00fdt poklidn\u00e9, m\u011bly pat\u0159it jedin\u011b Billovi, ale v hlav\u011b se mi usadil strach. V krku mi narostl knedl\u00edk, nedok\u00e1zal jsem ani polknout, ani se nadechnout. Jen jsem sledoval nehybnou hlave\u0148 zbran\u011b, kter\u00e1 se te\u010f d\u00edvala na m\u011b a slibovala ohromnou bolest a smrt.<\/div>\n
„Ne\u0159ekne\u0161 nic na svou obranu?“ zeptal se m\u011b p\u0159ekvapen\u011b. „Nebude\u0161 m\u011b prosit, abych t\u011b nezabil, \u017ee ud\u011bl\u00e1\u0161 cokoliv?“<\/div>\n
Zakroutil jsem ml\u010dky hlavou, doufaje, \u017ee policejn\u00ed sir\u00e9ny usly\u0161\u00edm u\u017e bl\u00edzko.<\/div>\n
„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,“ zamru\u010del. „Cht\u011bl jsem t\u011b u\u0161et\u0159it, ale kdy\u017e o to nestoj\u00ed\u0161.“ Pojistka cvakla, ozval se trhan\u00fd zvuk, jak se pistole nabila.<\/div>\n
„Budu t\u011b chodit stra\u0161it,“ zavr\u010del jsem na\u0161tvan\u011b, kdy\u017e jsem na\u0161el hlas.<\/div>\n
Zasm\u00e1l se. „To u\u017e \u0159\u00edkalo tolik lid\u00ed a po\u0159\u00e1d jsem se nikoho nedo\u010dkal.“<\/div>\n
„Do\u010dk\u00e1\u0161 se.“<\/div>\n
„A kdy\u017e ne tebe, tak t\u0159eba tv\u00e9ho roztomil\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka, co mysl\u00ed\u0161? A\u017e skon\u010d\u00edm s tebou, nav\u0161t\u00edv\u00edm i jeho, pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by v\u011bd\u011bl v\u00edc, ne\u017e m\u00e1.“ <\/div>\n
<\/div>\n
Po z\u00e1dech mi p\u0159ejel mr\u00e1z. Bill je v nebezpe\u010d\u00ed. Policie nikde. \u017de by m\u016fj vzkaz nechal b\u00fdt bez pov\u0161imnut\u00ed? Ta chyba ho p\u0159ijde draho. Bill ne, on nesm\u00ed um\u0159\u00edt kv\u016fli moj\u00ed chyb\u011b. Pane bo\u017ee, \u0159ekni, \u017ee m\u011b miloval natolik, aby ud\u011blal, o co jsem ho po\u017e\u00e1dal\u2026<\/div>\n
Jen moje my\u0161lenka dozn\u011bla, zaslechl jsem sir\u00e9ny policejn\u00edch aut a k m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed byly velmi bl\u00edzko, pod kopcem. To vzneslo moj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 mrtvou nad\u011bji na \u00fasp\u011bch. Tolik jsem se cht\u011bl ohl\u00e9dnout, abych vid\u011bl modr\u00e9 a \u010derven\u00e9 sv\u011btlo z\u00e1chrany, ale strach mi to nedovolil. P\u0159ece jenom – po\u0159\u00e1d na m\u011b m\u00ed\u0159ila nabit\u00e1 pistole a j\u00e1 se nem\u011bl kde ukr\u00fdt. <\/div>\n
<\/div>\n
„Kdo n\u00e1s napr\u00e1skal tentokr\u00e1t? Jak policajti v\u011bd\u011bli, kde jsme, kurva!“ za\u0159val J\u00fcrgen na svoje lidi. Kdy\u017e mu v hlav\u011b sepnulo, \u017ee jedin\u00fd, kdo tuhle katastrofu na n\u011bho mohl sn\u00e9st, jsem j\u00e1, pod\u00edval se na m\u011b tak nen\u00e1vistn\u011b, \u017ee moje nad\u011bje zhasla stejn\u011b rychle, jako se rozsv\u00edtila. Na to, aby m\u011b zabil, nepot\u0159ebuje ani dv\u011b vte\u0159iny.<\/div>\n
„Ty hajzle!“ za\u0159val a zam\u00ed\u0159il. „Sejdeme se v pekle!“<\/div>\n
Padl t\u0159askav\u00fd v\u00fdst\u0159el. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee jsem nec\u00edtil takovou bolest, jak\u00e9 jsem se b\u00e1l, ale najednou byla kolem m\u011b neproniknuteln\u00e1 tma, kter\u00e1 m\u011b rychle pohlcovala\u2026 <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong> <\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Ve\u010der jsem musel znovu za J\u00fcrgenem, ale tentokr\u00e1t jsme se m\u011bli sej\u00edt n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde. Nebylo v\u00fdjimkou, \u017ee to m\u00edsto bylo op\u011bt no\u010dn\u00ed klub se spoustou polonah\u00fdch d\u00edvek, ale tentokr\u00e1t u\u017e to nebyla zapadl\u00e1 fabrika, n\u00fdbr\u017e vyhl\u00e1\u0161en\u00fd lok\u00e1l. Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[438],"tags":[],"class_list":["post-8155","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tell-me-something-i-don-t-know"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8155","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8155"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8155\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8155"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8155"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8155"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}